Babička drsňačka

1

David Walliams Z anglického originálu Gangsta Granny vydaného nakladatelstvím HarperCollins Children’s Books v Londýně roku 2011 přeložila Veronika Volhejnová. Ilustroval Tony Ross. Grafická úprava a sazba Vladimír Fára. Redigoval Oldřich Vágner. Odpovědná redaktorka Alena Pokorná. Technická redaktorka Alexandra Švolíková. Vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3, argo@argo.cz, www.argo.cz, roku 2012 jako svou 1818. publikaci. Vytiskla tiskárna Těšínské papírny. Vydání první. ISBN 978-80-257-0713-5 Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: Za Halami 877, 252 62 Horoměřice tel.: 226 519 383, fax: 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz

11 Poděkování Rád bych poděkoval několika lidem, kteří mi s touhle knihou pomáhali. Především úžasně nadanému Tonymu Ros- sovi za jeho magické ilustrace. Dále Ann-Jani- ne Murtaghové, skvělé šéfce divize dětských knih u HarperCollins. Nickovi Lakeovi, mému pracovitému redaktorovi a příteli. Fantastic- kým grafikům Jamesi Stevensovi a Elorine Grantové, kteří pracovali jeden na obálce a dru- hý na textu. Pečlivé jazykové redaktorce Lizzie Ryleyové. Samantě Whiteové za skvělou prá- ci při propagaci mých knih. Báječné Tanye Brennand-Roperové, která vytváří audioverze.

12 Babička drsňačka A samozřejmě také svému literárnímu agen- tovi Paulu Stevensovi z Independentu za jeho vytrvalou podporu. Ze všeho nejvíc bych chtěl poděkovat vám dětem za to, že moje knihy čtete. Vážně mě za- hanbujete, když za mnou chodíte na autogra- miády, píšete mi dopisy nebo posíláte obráz- ky. Moc rád vám vyprávím příběhy. Doufám, že mě jich ještě pár napadne. Čtěte dál, prospívá vám to!

13 1 Kapustová voda „Ale s babičkou je děsná nuda,“ stěžoval si Ben. Byl studený listopadový páteční večer a on se jako obvykle otráveně válel na zadním sedadle rodinného auta. Zase už jeli k babičce, kde měl jako každý týden přespat do rána, a jemu se tam příšerně nechtělo. „Se všema starýma je nuda.“ „Takhle o babičce nemluv,“ napomenul ho nepřesvědčivě táta. Tlustým pupkem se při- tom opíral o volant malého hnědého rodinné- ho autíčka. „Já to tam nesnáším,“ protestoval Ben. „Tel- ka jí nefunguje, pořád chce jenom hrát scrab- ble a smrdí kapustou!“

14 Babička drsňačka „No, musím uznat, že v tomhle má pravdu, babička vážně smrdí kapustou,“ souhlasila máma, která si ještě na poslední chvíli malova- la rty konturkou. „Pěkně děkuju za pomoc, ženo,“ zavrčel táta. „Moje matka je nanejvýš slabě cítit vařenou zeleninou.“ „Nemohl bych s vámi?“ prosil Ben. „Já milu- ju společný tanec,“ lhal. „Říká se tomu společenský tanec,“ opravil ho táta. „A nemiluješ ho. Říkal jsi, cituji: To bych radši snědl suchý z nosu, než koukal na tu kravinu.“ Benovi rodiče totiž společenský tanec milova- li. Ben si občas říkal, že ho milují víc než jeho. V sobotu večer se v televizi vysílal pořad Tanec s hvězdami, kdy různé celebrity tančily v páru s profesionálními tanečníky. Táta s mámou ho ani jednou nevynechali. Kdyby u nich doma hořelo a máma si mu- sela vybrat, jestli zachrání blýskavou zlatou stepovací botu, kterou kdysi nosil Flavio Fla- violi (vypulírovaný opálený italský tanečník a donchuán, který vystupoval ve všech řa-

15 Kapustová voda dách tohohle televizního hitu), nebo své jedi- né dítě, Ben si myslel, že by si spíš vybrala tu botu. Dneska máma s tátou měli namířeno do Arény, aby Tanec s hvězdami viděli živě na pódiu. „Já nevím, proč pořád vykládáš, že budeš in- stalatérem, Bene. Kdybys radši nemluvil hlou- posti a uvažoval o tom, že budeš profesionálně tančit,“ prohlásila máma a čmárla si kontur- kou po tváři, protože auto poskočilo na zvlášť vysokém zpomalovacím pruhu. Máma se ob- vykle líčila v autě, což znamenalo, že každou chvíli někam dorazila zmalovaná jako klaun. „Možná by ses nakonec mohl dostat i do Tance s hvězdami!“ dodala nadšeně. „Jenomže takhle poskakovat je trapný,“ od- sekl Ben. Máma zafňukala a sáhla po kapesníčku. „Chovej se k mamince slušně. A už mlč, Bene, buď tak hodný,“ řekl rázně táta a zesílil hudbu. Samozřejmě že hrálo cédéčko z Tance s hvězdami – na obalu svítil nápis 50 zlatých hitů ze zlaté televizní show. Ben to cédéčko nenáviděl, už jen proto, že ho slyšel snad

16 Babička drsňačka milionkrát. Musel ho poslouchat tolikrát, že to bylo jako mučení. Benova maminka pracovala v místním ma- nikérském podniku jménem Gailin nehtový sa- lon. Moc zákaznic tam nechodilo, a tak máma a ta druhá paní, co tam pracovala (jmenovala se, jak jinak, Gail), většinu dne strávily tím, že vylepšovaly nehty jedna druhé. Brousily je, čis- tily, upravovaly, promazávaly, vyrovnávaly, leš-

17 Kapustová voda tily, vyplňovaly, lakovaly, prodlužovaly a zdobi- ly. Celý den jedna druhé něco dělaly s nehty (ledaže v televizi dávali nějaký pořad s Flaviem Flaviolim). To znamenalo, že máma vždycky chodila domů s hrozně dlouhými barevnými prodlouženými nehty na rukou. Benův táta dělal u bezpečnostní služby v místním supermarketu. Vrcholem jeho dva- cetileté kariéry zatím bylo, že zastavil nějakého dědulu, který se pokusil schovat v kapsách dvě vaničky margarínu. Táta byl už teď tak tlustý, že by za žádným zlodějem ani utíkat nedoká- zal, mohl by mu ale zablokovat východ. Táta se s mámou seznámil, když ji neprávem obvinil z krádeže sáčku chipsů, a do roka se vzali. Auto zahnulo za roh do Grey Close, kde se krčil babiččin přízemní domek. Stála tady ce- lá řádka takových posmutnělých domečků, v nichž většinou bydleli staří lidé. Auto zastavilo a Ben pomalu otočil hlavu k domku. Z okna obýváku vyhlížela babička. Čekala a čekala. Vždycky čekala u okna, když měl Ben přijet. Jak dlouho tam už stojí? pomys- lel si Ben. Od minulého týdne?

18 Babička drsňačka Ben byl její jediné vnouče, pokud věděl, tak- že nikdo jiný k ní na návštěvu nechodil. Babička zamávala a usmála se na něho. Ne- ochotně jí to oplatil, ale protože byl hrozně na- štvaný, úsměv se mu moc nepovedl. Táta ani nevypnul motor, jen řekl: „Někdo z nás tě zítra kolem jedenácté vyzvedne.“ „Nešlo by to v deset?“ „Bene,“ zavrčel táta. Odemkl dětskou pojist- ku a Ben nevrle otevřel dveře a vystoupil. Samo- zřejmě že žádnou dětskou pojistku nepotřebo- val; bylo mu jedenáct a měl dost rozumu, aby za jízdy dveře neotevíral. Podezíral tátu, že ji používá jen proto, aby se Ben cestou k babič- ce nepokusil o útěk. Dveře za ním zacvakly a motor se znova rozběhl. Než Ben stačil zazvonit, babička už mu ote- vřela. Ven se vyvalil oblak kapustového zápachu. Bylo to jako velká smradlavá facka. Babička vypadala úplně jako z učebnice (viz obrázek na str. 19). „Maminka a tatínek nepůjdou dál?“ zeptala se trochu zklamaně. Tohle byla jedna z věcí,

Kapustová voda 19 Silné brýle Falešné zuby Vousy na bradě světle fialový svetr Použitý papírový kapesník v rukávu Balíček peprmintových pastilek někde po ruce Béžové punčocháče Bílé vlasy Naslouchátko Smrad po kapustě Květované šaty Vínové trepky

20 Babička drsňačka které na ní Ben nemohl vystát: vždycky s ním mluvila jako s miminem. Vrum-vrum-vruuuuuuum. Ben a babička se dívali, jak hnědé autíčko odjíždí a poskakuje přes zpomalovací pruhy. Máma s tátou nechodili k babičce o nic raději než Ben. Jen se jim hodilo, že ho mají v pátek večer kam odložit. „Ne, ehm... bohužel, babi...“ vykoktal Ben. „Aha. No dobře, tak pojď dál,“ zamumlala. „Scrabble už mám připravený a k večeři je tvo- je oblíbená... kapustová polívka!“ Benovi se protáhla tvář ještě víc. Neeeeeeeee- eee! pomyslel si.