Úklid plus [INFO] červenec 2013

MAGAZÍN (NEJEN) O ÚKLIDU ČERVENEC 2013 ÚKLID PRO PROFESIONÁLY I LAIKY www.uklidplus.cz str. 14 str. 16str. 4 TITULNÍ TÉMA: Recept na hotelovou prádelnu PROFESIONÁLNÍ ÚKLID: Čištění pod parou DOMÁCÍ ÚKLID: Jak vybírat myčku nádobí Čistota je v gastronomii a pohostinství jedním z určujících faktorů pro vnímání kvality podniku z hlediska hostů. Zážitek ze skvělého jídla, pití a vkusného interié- ru restaurace dokážou dokonale „zabít“ neuklizené toalety. Stejně tak dojem ze špatně vypraného ložního prádla na po- steli v hotelovém pokoji srazí v mysli hosta dolů i třeba jinak dobře fungující a kvalitní služby hotelového personálu a rozhodně ho nepřebije dojem ze vstupní haly, byť by byla vykládaná ryzím zlatem a mramorem. LESK A BÍDA HOTELOVÉHO OUTSOURCINGU Úklid je proto v restauracích i v hotelech každodenní nutností. Pokud má podnik působit na hosta dobře, musí být čisto všude, kam oko hosta dohlédne – od vstu- pu až po toalety. V hotelech se stále více uplatňuje v úklidových službách outsour- cing – tedy využití externích poskytovatelů úklidových služeb. Zatímco ale v případě praní špinavého prádla, které je také sou- částí péče o čistotu v hotelu, v drtivé míře převažují mezi hoteliéry vyznavači outsour- cingu, v případě úklidu není jejich postoj až tak jednoznačný. Existuje stále mnoho ma- lých a středních hotelů, které si raději uklí- zejí vlastními silami, třeba i kvůli přechozí špatné zkušenosti s ne právě optimálně provedeným outsourcingem úklidových služeb. Čistota, půl zdraví – říká staré české přísloví. V oblasti podnikání v gastronomii a ubytovacích službách to platí dvojnásob. Obzvláště v gastronomii platí, že nedodržování hygienických zásad při zpracování potravin je hrou o zdraví (a někdy i o život) hostů. Úroveň čistoty podniku navíc je nejen půlkou zdraví, ale je z velké části určující i pro úspěch podniku u hostů – a tím pádem i pro jeho přežití v konkurenčním boji. Zaostřeno na hygienu v restauracích a v ubytovacích službách sourcuje služby housekeepingu. Za řádné provedení úklidu však vždy zodpovídá stálý zaměstnanec hotelu,“ vysvětluje Tylinger. PODOBY OUTSOURCINGU V HOTELOVÉM ÚKLIDU Často se uplatňuje kombinace využívání externích a interních pracovníků – úklid po- kojů, který je „výkladní skříní“ kvality ho- telových služeb, obstarávají pokojské, jež jsou interními zaměstnanci hotelu, o úklid společných prostor, zázemí hotelu nebo třeba mytí nádobí v hotelové restauraci se starají pracovníci externího dodavatele – profesionální úklidové firmy. „Je možné uklízet pokoje ve vlastní režii a outsourco- vat jen úklid společných prostor či jiných Provozovateli hotelu při najímání externí firmy na úklid odpadají rizika a závazky s vlastními zaměstnanci, jako nemocen- ské, zaškolení, administrativa spojená se mzdami a podobně. Například onemocní-li vlastní pracovník, služba není vykonávána a provozovatel musí hledat náhradní ře- šení. Při outsourcování náleží veškeré tyto aktivity do kompetence dodavatele a pro- vozovatel zaplatí pouze paušální poplatek. Je také na dodavateli, aby uměl efektivně odhadnout, jaké množství pracovníků je třeba využít, aby jich neplatil zbytečně moc – a tím mu nerostly náklady nad rámec pla- teb, které si nasmlouval se svým zákazní- kem. Na druhé straně, zejména v případě plného outsourcingu úklidového úseku, se z velké části vzdává svého vlivu na cenu a kvalitu těchto služeb. U outsourcingu nakonec vždy platí, že může sice zbavit (za patřičný obnos) odběratele těchto slu- žeb starostí s tím, kde vzít lidi a techniku na zajištění těchto činností, nezbavuje ho ale starosti o ně. Jako vždy, i tady platí, že je důležité nejen důvěřovat, ale také prově- řovat. „Ideálně by měla být outsourcova- ná služba vykonávána ve spolupráci a pod dohledem stálého zaměstnance hotelu, aby byla zajištěna kvalita dodaných slu- žeb,“ potvrzuje Daniel Tylinger, obchodní a marketingový ředitel hotelu Kempinski Hybernská v Praze. Jak podotýká, v hotelu Kempinski Hybernská Prague se této zá- sady drží. „Hotel Kempinski částečně out- (Pokračování na str. 2) foto: Messe Berlin

úseků hotelu, například mytí oken, u vět- ších hotelů výškové úklidy,“ píše ve své bakalářské práci nazvané Možnosti využití outsourcingu v hotelovém prostředí jako managerské rozhodnutí Petr Glos, head hotel manager hotelu Hořec v Peci pod Sněžkou, absolvent Vysoké školy podniká- ní. Někde se pouští i do částečného out- sourcingu v oblasti housekeepingu – tedy v oblasti práce pokojských. Důležitý je ter- mín „částečný“ – jádro týmu tvoří zkušené pokojské, které jsou zaměstnanci hotelu, externí firma tu funguje jako dodavatel pracovní síly pro období, kdy interní „tvrdé jádro“ nestačí. „My částečně outsourcu- jeme pokojské – máme určitý počet svých pokojských, které tu jsou na stálý pracovní poměr a k nim si ve vysoké sezoně najímá- me další podle potřeby. Protože samozřej- mě v sezoně potřebujeme více pokojských, mimo sezonu by ale zase pro část z nich nebyla práce,“ říká Petr Beránek, generální ředitel Grand Hotelu Bohemia Praha. Jen někde svěřují úklid zcela do rukou externí úklidové firmy. V takových objek- tech je ale zpravidla úklid jen malým ka- mínkem v outsourcované mozaice služeb, které souvisí se správou a údržbou dané- ho objektu a dají se zahrnout pod pojem facility management (FM). V takovém pří- padě pak mnohdy bývá outsourcing těchto služeb zastřešen jedním poskytovatelem Zaostřeno na hygienu v restauracích a v ubytovacích službách návat, tam je poptávka mnohem větší,“ doplňuje Petr Švacho, jednatel společnosti L&P Úklidová společnost s.r.o. Uklízet v restauraci se musí denně. „Úklid probíhá každodenně, pokud je ale provoz jen od pondělka do pátku, potom je bez víkendových dnů,“ podotýká Jitka Svobo- dová ze společnosti FACEPURITY - úklidový servis. Úklid probíhá mimo otvírací dobu prodejny. Buď ráno ještě před otevře- ním nebo v pozdních večerních hodinách po „zavíračce“. „Vždy vycházíme přání kli- enta, obě varianty jsou používány,“ říká Jit- ka Svobodová ze společnosti FACEPURITY - úklidový servis. Cena za úklid restaurace je stanovována individuálně. „Závisí na ve- likosti provozu a četnosti úklidu,“ říká Jitka Svobodová ze společnosti FACRPURITY – úklidový servis. Poněkud více dává nahléd- nout do tajemství cenotvorby Petr Švacho, jednatel společnosti L&P Úklidová společ- nost s.r.o. „Naše firma poskytuje ceny slu- žeb od 100Kč/ hod nebo od 0,60Kč za 1 metr čtvereční, při které ale záleží na čet- nosti úklidu. Pokud by restaurace (přibliž- ně o 300 m2 ) chtěla uklízet 1x za týden, pohybovala by se cena kolem cca 1080Kč za měsíc - což by bylo nejspíš hodně málo kvůli potřebě každodenního zajištění čisto- ty toalet atd. Při denním úklidu této restau- race by byla cena cca 3900Kč za měsíc,“ vypočítává. A proč by mělo vedení restaurace uvažo- vat o zajištění úklidu externím poskytova- telem úklidových služeb? „Nemusíte řešit, jestli vám uklízečka přišla do práce a máte uklizeno, neřešíte zástup při nemocenské a dovolených a podobné běžné peripetie,“ říká Petr Švacho, jednatel společnosti L&P Úklidová společnost s.r.o. „Profesionální firma má vyškolené pracovníky, provoz za- jišťuje nepřetržitě, a pracovníci jsou prově- ření a spolehliví,“ připojuje Jitka Svobodo- vá ze společnosti FACEPURITY – úklidový servis. text: Roman Peterka 2 n T É M A (Dokončení ze str. 1) FM služeb (kromě úklidu sem mohou spa- dat i bezpečnostní služby, údržba zeleně, administrativní služby, technická správa objektu apod.), který je partnerem pro kli- enta, v tomto případě hotel, a na zajištění jednotlivých úseků své činnosti si najímá specializované firmy v rolích „subdodava- telů“. Pro hotel to má výhodu v tom, že platí jednu částku a komunikuje s jediným subjektem, na druhé straně se z velké části vzdává svého vlivu na cenu a kvalitu těchto služeb. Výběr subdodavatelů a dohled nad jejich prací bývá totiž v takovém případě plně v režii FM poskytovatele – a záleží pak na jeho korektnosti a také nastavení smluvních podmínek a kontroly, nakolik bude sledovat zájmy klienta. OUTSOURCOVANÁ UKLÍZEČKA PRO HOSPODU? I v restauracích je běžný každodenní úklid veřejných prostor – tedy těch, kam mají přístup hosté – samozřejmostí. Nebo by alespoň být měl (a kromě „zaplivaných čtyřek bez větráku“, kterých v posledních letech ubývá, i obvykle je). V této branži však není až tak velká poptávka po zajiš- tění úklidových služeb profesionálními po- skytovateli. „Poptávaných zájemců o úklid z oblasti restaurací je z celkového objemu méně, předpokládám, že si provozní v re- stauracích vybírají personál sami, nebývá zvykem obracet se na profesionální fir- mu,“ míní Jitka Svobodová ze společnosti FACEPURITY - úklidový servis, která nabízí širokou škálu úklidových služeb a kromě „klasiky“ v podobě úklidu kanceláří, do- mácností či průmyslových hal má v na- bídce i úklid hotelů, ubytoven, penzionů, barů, restaurací a jídelen. Na druhé straně, z těch mála restauratérů, co zájem o využi- tí služeb úklidové firmy projeví, se jich vel- ká část nakonec skutečně stane zákazníky úklidové firmy. „Oproti jiným odvětvím je tu větší procento uskutečněných kontrak- tů,“ potvrzuje Jit- ka Svobodová ze společnosti FACE- PURITY - úklidový servis. „Poptávka ze stany restaurací je asi 20 procent z celkového ob- jemu naší firmy,“ dodává. „S po- ptávkou v oblasti úklidu kanceláří a administrativ- ních budov se to vůbec nedá srov- 3x foto: Messe Berlin

Obsah ÚKLID [INFO] n B2B magazín o úklidu a pro úklid n Dvouměsíčník n Ročník I. Číslo 4/2013, vyšlo: 31. července 2013 n Vydavatel: Vydavatelství MAC, spol. s r.o., Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10, IČO: 271 40 351, DIČ: CZ27140351 n Šéfredaktor: Roman Peterka n Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10, tel.: +420 226 218 865, e-mail: redakce@uklidplus.cz n Manažer inzerce: Martin Ledvinka, tel.: +420 603 257 394, e-mail: inzerce@uklidplus.cz n Grafická úprava a zlom: Grafické studio J&S, Neklanova 10, 128 00 Praha 2 n Distribuci zajišťuje Vydavatelství MAC, spol. s r.o. n ISSN 1804-7068 3 n A K T U Á L N Ě OKIN FACILITY otevírá pobočku v Srbsku Významný český poskytovatel pod- půrných služeb úspěšně pokračuje v expanzi na zahraniční trhy a oteví- rá svou pobočku v Srbsku. Vstupem na tamní trh společnost navazuje na více než čtyřleté působení v sou- sedním Bulharsku a Rumunsku. Své služby bude nabízet především v rám- ci správy a údržby administrativních budov, průmyslových areálů i v síťo- vých zakázkách. Vstup OKIN FACILITY do Srbska je dalším úspěšným krokem v naplňování dlouhodo- bé strategie společnosti, která se tak stává dominantním hráčem na trhu ve střední a východní Evropě. Novou pobočku se sídlem v Bělehradě, která bude součástí mezinárodní divize OKIN FACILITY Inter- national, povede Martin Šmíd. „Díky na- šemu jedinečnému know-how a dokonalé znalosti tržních podmínek je vstup na srb- ský trh logickým krokem v naší expanzi a krokem k naplnění cíle stát se předním poskytovatelem integrovaného facility ma- nagementu ve střední a východní Evropě,“ uvádí výkonný ředitel OKIN FACILITY Inter- national Martin Šmíd. Společnost se bude zaměřovat především na poskytování slu- žeb integrovaného facility managementu mezinárodním společnostem, které hledají zodpovědného regionálního partnera. Smrtící odměna za úklid Neobvyklý honorář za úklidové služby měl pro jednu z jeho příjemkyň tra- gické následky. Dvě devatenáctileté studentky si na severu Moravy přivy- dělávaly přes léto úklidem pro pěta- třicetiletého muže, odměnu za svou práci inkasovaly nikoli v penězích, ale v „naturáliích“. Za práci dostávaly per- vitin. Děvčata napřed výměnou „za perník“ uklí- zela muži chatu na Frýdeckomístecku. Nej- spíš vše bylo k oboustranné spokojenosti, protože muž pak nabídl dívkám i další tak- to placenou „brigádu! – úklid svého bytu v Ostravě. V neděli 7. července to ale holky s konzumací svého honoráře přehnaly, jed- né z nich pak začalo být špatně. Bohužel muže, pro kterého uklízela, nenapadlo nic lepšího, než jí přidat k toxické náloži v těle ještě diazepam. Druhý den ráno byla mrtvá. Muž ji ještě přenesl do vany, kde se ji snažil oživit sprchováním. Až potom se o události dozvěděla policie. Muž je nyní stíhán za nedovolenou výrobu a jiné na- kládání s omamnými a psychotropními lát- kami a jedy. Vzhledem k tomu, že dívka na následky poskytnutí drog zemřela, mu hrozí deset až osmnáct let vězení. KÄRCHER VERSUS TENNANT: KÄRCHER VE STUTTGARTU ZABODOVAL Společnost Kärcher vyhrála v Německu soudní spor, který vedla proti kon- kurentovi, americkému koncernu Tennant. Ve sporu jde o marketingový „tr- hák“ Tennantu – technologii ec-H2O, která podle reklam Tennantu aktivuje a zesiluje čisticíc schopnosti vody, která se tak stává silným detergentem, bez nutnosti přidávat do ní čisticí chemii. Stuttgartský soud dal v červnu za pravdu žalobci. Podle něj je reklama, kterou Tennat propaguje své pod- lahové mycí stroje s tzv. ec-H2O technologií, klamavá a výroky v ní byly použity chybně. Kärcher podal žalobu na začátku září 2011. Vadilo mu, že Tennant ve své reklamní kampani tvrdí, že jeho stroje s novou technologií ec-H2O čistí stejně dobře jako ty, které používající chemické čisticí prostředky. Důvodem měla být elektrolýza ve stro- jích, která obyčejnou vodu z vodovodního řadu rozloží na kyselé a alkalické složky. Tím údajně vznikne tzv. „aktivní voda“, jež má působit jako účinný čisticí prostředek. Tennant ve svých reklamních materiálech prohlašoval, že technologie ec-H2O si vy- tváří svůj vlastní silný čistič, a proto již není třeba kupovat si víceúčelový čistič pro podlahové mycí stroje s odsáváním. Kärcher podráždilo i tvrzení Tennantu, že jeho technologie je osvědčená. „Šlo nám o ochranu zákazníka před klamnými reklamními sliby,“ vysvětlil důvod žaloby Hartmut Jenner, předseda představenstva společnosti Kärcher. Snahou Kärcheru bylo prokázat, že tvrzení konkurenta o kouzlech, který- mi jeho technologie mění obyčejnou vodu v mocný čisticí prostředek jsou vědecky nepodložené, zákazníky uvádí v omyl a jsou daleko za hranicemi pravidel férového a čistého konkurenčního boje. Zemský soud ve Stuttgartu dal Kärcheru za pravdu, když odsoudil jako zavádějící výroky Tennatu o schopnosti technologie ec-H2O ak- tivovat vodu a zesilovat tak její čisticí schopnosti natolik, že už není žádných dalších čisticích prostředků třeba. Jako zavádějící označil i výrok o tom, že ec-H2O je osvěd- čená technologie. „Rozhodnutí soudu vidíme jako rozhodující krok,“ hodnotí Hart- mut Jenner, předseda představenstva společnosti Kärcher. Kauze Karcher versus Tennant se budeme podrobněji věnovat v příštím čísle časopisu Úklid+čištění Titulní strana Zaostřeno na hygienu v restauracích a v ubytovacích službách str. 1 Z oboru Krátké zprávy str. 3 Téma: Recept na hotelovou prádelnu str. 4 Radmila Ferlíková: „Kvalitní praní vyžadu- je i přesné dávkování str. 7 Kvalitní praní chce také kvalitní prací prostředky str. 8 Jiří Kepl: „Výkonnost detergentu se pozná až po nákupu“ str. 11 Tajemství zkratky HACCP str. 12 Profesionální úklid Čištění pod parou str. 14 Domácí úklid Neodmyslitelní pomocníci v domácnosti str. 16 Užitečné kontakty DOZIT PLUS s.r.o. Palackého 689/2 736 01 Havířov – Město www.dozitplus.cz Kovoslužba OTS, a. s. Tovačovského 2/92 130 00 Praha 3, Žižkov www.kovosluzbaots.cz MPD plus, s.r.o. Nábřeží Dr. Beneše 2307 269 01 Rakovník www.mpd.cz Stanislav Kotlár – Parnicistic.cz Národní 2949 130 00 Varnsdorf www.parnicistic.cz

4 n T É M A Způsobů, jak praní a čistění prádla v po- třebné intenzitě zabezpečit, je více. Vel- ká část ubytovacích zařízení řeší problém s praním prádla outsourcingem – péči o čistotu svého prádla přenechává spe- cializovaným komerčním prádelnám, které mají praní prádla jako svou hlavní činnost. Odpadají jim tak investice do za- řízení prádelny a měsíční náklady na za- městnance. Na druhé straně nemají nad procesem praní vůbec žádnou kontrolu – maximálně mohou posuzovat podle sta- vu dodaného prádla. Při volbě externího dodavatele servisu pro hotelové prádlo je proto třeba velmi pečlivě vybírat. Někte- rá hotelová zařízení proto upřednostňují vlastní prádelnu. Její zbudování a provoz něco stojí, na druhé straně umožňuje – přinejmenším pocitově – lepší kontrolu nad procesem praní. Jak by ale měla ta- ková hotelová prádelna vypadat, pokud má míst smysl? A kdy má smysl investovat do jejího zbudování a kdy naopak je lepší vystačit s externím dodavatelem? „Pro- fesionální prádelenské stroje se vyplatí, pokud se naplní jejich kapacita. Tam, kde denní výkon nedosahuje alespoň 50 ki- logramů prádla, asi lépe poslouží externí prádelna,“ radí Petr Šebestián ze společ- nosti Kovoslužba OTS, která dodává profesionální technologie pro komerční a průmyslové prádelny, chladicí technolo- gie či vybavení pro profesionální kuchyně. „Na druhou stranu možnost ovlivnit kva- litu praní vlastními silami hraje při rozho- dování o pořízení prádelenské technolo- gie nezanedbatelnou roli,“ dodává. A tak někdy i tam, kde neperou velké objemy prádla, volí raději praní ve vlastní režii, než outsourcing v podobě externí prádelny. VYBÍRÁME PRAČKU Základem hotelové prádelny je samozřej- mě kvalitní pračka. Profesionální prací technologie samozřejmě stojí podstat- ně víc, než levné pračky „v akci“ určené pro praní v domácnosti, pokusy ušetřit na vstupní investici nákupem levné pračky stavěné na domácí praní se ale nemusí vy- platit. Do většího hotelu určitě nepřichází v úvahu – tam by se, vzhledem k množství praného prádla a jejich kapacitě ani nevy- platily. A i v malém ubytovacím zařízení o pár pokojích nemusí být moc dobrou volbou. „V případě domácích praček je velká pravděpodobnost častých poruch a zničení pračky, kdy prodejci neberou v potaz záruku, když jde už o „profesi- onální“ použití domácí techniky,“ upo- zorňuje David Grendysa, marketingový manager společnosti Primus, která patří mezi přední výrobce průmyslové práde- lenské techniky v Evropě. „V případě pro- fesionální techniky, jde o vyšší počáteční investici, ale na druhou stranu lze využít například leasingu na vybavení prádel- ny stejně jako například u aut,“ dodává David Grendysa ze společnosti Primus. „Tam, kde je potřeba denně vyprat jen několik prostěradel, se skutečně nevy- platí investice do této techniky. Otázkou zůstává, zda v tomto rozsahu není lepší zvolit ověřenou profesionální prádelnu,“ podotýká Petr Šebestián ze společnosti Kovoslužba OTS. „Je třeba zmínit, že profesionální prací stroj má kratší pra- cí cyklus oproti domácnostním pračkám a životnost prádla je výrazně nižší při praní v domácnostní pračce,“ upozorňuje Petr Šebestián z firmy Kovoslužba OTS. Tam, kde už je prádla o něco více, ale nej- sou ho nějaké obří objemy, už se profesi- onální prádelenská technika určitě vypla- tí. Mezi profesionálními pračkami nejsou jen obří průmyslová „monstra“ s kapaci- tou na několik metráků prádla. Tam, kde množství vypraného prádla za den počítá spíš na desítky kilogramů, než na metrá- ky či dokonce tuny, nemusí být vybavení prádelny, byť profesionální, nijak rozsáh- lé. „Pokud prádelnu obsluhuje například pokojská nebo majitel penzionu sám v mezidobí a jinak se věnuje jiné činnosti, stačí jeden malý profesionální prací stroj, sušič a žehlič,“ radí Petr Šebestián ze spo- Kromě úklidu musí každý hotel či jiné ubytovací zařízení řešit i další činnost, související s čistotou a hygienou – praní prádla. Co postel, to prostěradlo, povlečení na polštář a na peřinu. Ubrus na stolku – další položka pro vyprání. Ručníky v koupelně – to samé. Špatně vyprané prádlo, na němž zůstávají skvrny nebo je špatným postupem praní zničeno - pro- stěradla se trhají a ručníky dřou – dokáže dokonale pokazit hostův dojem z pobytu. Čisté prádlo je spolu s kvalitou úklidu pokojů jedním z důležitých kritérií, podle nějž hodnotí hosté kvalitu ubytování – nejde tedy „jen“ o pěkně vybavené po- koje s televizí či dobře zásobený minibar. Recept na hotelovou prádelnu foto: Primus

5 n T É M A lečnosti Kovoslužba OTS. „Profesionální prádelenské stroje pořídit již při kapacitě cca 50kg prádla denně,“ dodává. PRÁDELNA NENÍ JEN PRAČKA Pračka ale není jedinou technologií, kte- rou hotelová prádelna potřebuje. Ať už jde o malý penzion nebo velký hotel, zá- kladní vzorec na složení prádelenských technologií v prádelně je stejný – rozdíl je jen v jejich množství a množství prosto- ru, který je pro jejich umístění potřebný. „Vybavenost prádelny malého penzionu a velkého hotelu by se vždy měla skládat z praček, sušiček a mandlu pro žehlení rovného prádla. Podle velikosti ubytovací- ho zařízení pak záleží na počtu a velikos- ti těchto zařízení. V malém penzionu lze vystačit s poloprofesionální pračkou a su- šičkou s kapacitou kolem 6 – 8kg prádla na 1 cyklus a malým korytovým žehličem s šíří žehlícího válce kolem 140 cm,“ radí David Grendysa ze společnosti Primus. Na žehlení tvarového prádla stačí do to- hoto typu provozovny malá profesionální žehlicí technika. „Ve větším hotelu pak kapacita a počet praček či sušiček roste úměrně množství prádla, totéž platí i pro mandl či mandly, kde se s rostoucí kapa- citou uplatní už spíše válcové robustněj- ší žehliče s větším průměrem a větší šíří válce, kde žehlící kapacita už může dosa- hovat hodnot přes 100kg prádla za ho- dinu,“ vysvětluje David Grendysa z Pri- musu. „Jednoduchý korytový mandl lze použít při denní produkci prádla 150 až 200 kilogramů. Pokud je kapacita prádel- ny vyšší, je potřeba zvolit válcový, pásový mandl,“ dodává. KRITÉRIA VÝBĚRU Kromě množství praného prádla záleží při výběru vybavení pro hotelovou prádelnu i na jeho skladbě. „Toto je velmi důležité, protože například froté ručníky jsou jen prány a sušeny,“ vysvětluje Petr Šebesti- án z firmy Kovoslužba OTS. „Zásadním kritériem pro výběr technologie prádel- ny je především množství a typ prádla, které bude chtít provozovatel zpracová- vat. To znamená, kolik druhů prádla má a v jakém množství – jde o to, zda bude prát větší dávky ve větší pračce nebo více malých dávek v menších pračkách. Jestli bude žehlit rovné prádlo (tj. ložní a ubru- sy) nebo žehlit tvarové prádlo (pracovní oblečení zaměstnanců) na žehlících sto- lech či lisech. A také kolik má froté prádla, to je důležité pro kapacitu sušení,“ shr- nuje marketingový manager společnosti Primus David Grendysa. „Důležitým krité- riem je i úspornost prádelenské techno- logie. Trendem jsou v dnešní době sušiče s tepelným čerpadlem nebo pračky se sníženými hladinami prací lázně,“ dodává David Grendysa z Primusu. Profesionální prádelenská a sušicí technika pokrývá širokou škálu požadavků, od pár kilogramů prádla na náplň až po více než sto kilogramů. „Pokud prádelna potřebu- je navýšit kapacitu praní a sušení, nebývá u praček a sušiček problém a stroje lze jednotlivě přikoupit,“ říká Petr Šebesti- án ze společnosti Kovoslužba OTS. „To však neplatí pro žehlič. Volbu žehliče je potřeba zvážit zvláště pečlivě, protože při navýšení požadované kapacity prádla ne- lze žehlič jednoduše prodloužit,“ upozor- ňuje Petr Šebestián z Kovoslužby OTS. PRÁDELNA POTŘEBUJE PROSTOR Všechnu potřebnou techniku pro hotelo- vou prádelnu je nutné také někam umístit. Prostorová náročnost hotelové prádelny závisí na velikosti daného ubytovacího zaří- zení a s ní souvisejícím množstvím praného prádla. „Pro nejmenší provoz stačí doslova několik metrů čtverečních,“ říká Petr Še- bestián ze společnosti Kovoslužba OTS. „Malé ubytovací zařízení si vystačí skuteč- ně s velmi malým prostorem, pokud nebu- de řešit žehlení, existují sestavy strojů, kde sušička stojí na pračce a zde jde opravdu o malou místnost kolem 5 m2 ,“ potvrzu- je David Grendysa ze společnosti Primus. „Samozřejmě je potřeba počítat i s pro- storem pro manipulaci s prádlem a jeho skladování,“ podotýká Petr Šebestián ze společnosti Kovoslužba OTS. V přípa- dě, že provozovatel hotelu řeší i žehlení, narůstají nároky na prostor. „Například Girbau Laundry system s výkonem 45 kg vypraného a vyžehleného prádla za hodi- nu počítá s prádelnou o velikosti 32 met- rů čtverečních. Pro pětihvězdičkový hotel s 200 lůžky je třeba mít zajištěn prostor prádelny cca 64 m2 ,“ říká Petr Šebestián z Kovoslužby OTS. Někdy lze ale i prá- delnu pro velký hotel „vměstnat“ do re- lativně malého prostoru. „Dodávali jsme vybavení prádelny i do čtyřhvězdičkového hotelu s 250 lůžky a prádelna o kapacitě přes 500kg prádla denně se vešla do pro- storu 40 m2 ,“ dává příklad David Grendysa ze společnosti Primus. Při řešení prostorových dispozic prádelny nejde jen o to, jak potřebné technologie (Pokračování na str. 6)

6 n T É M A „nacpat“ na danou plochu. Vše je nut- né umístit tak, aby mohla prádelna dobře fungovat, rozmístění musí sledovat logiku provozu. „Vždy je potřeba respektovat tok prádla,“ vysvětluje Petr Šebestián ze společnosti Kovoslužba OTS. „Špi- navé prádlo se vkládá do praček, odtud je vyloženo do vozíku a vloženo do su- šiče. Tato technologie by tedy měla být rozestavěna co možná nejblíže. Rovněž žehlič, u kterého obsluha prádelny stráví nejvíce času, by měl být skutečně blízko, nejlépe naproti prací a sušicí technologii. Prádlo je následně skládáno na patřič- ně prostorném stole. Je třeba si uvědo- mit, že pro obsluhu prádelny, která strá- ví v prádelně celou svou pracovní dobu, je vhodné mít stroje skutečně po ruce,“ radí Petr Šebestián z Kovoslužby OTS. Než je prádlo vypráno a vráceno vyprané zpět „do oběhu“, projde obsluze rukama hned několikrát. „Nároky na manipulaci s prádlem jsou skutečně vysoké, málok- do si představí, že při manipulaci projde každý jednotlivý kus alespoň 7–9 opera- cemi a taková prádelna vypere od 500kg do 5000kg prádla za směnu, často krát 7 dní v týdnu. Každý by si proto měl při plá- nování vlastní prádelny uvědomit, jak je tento proces pracný,“ upozorňuje Petr Še- bestián ze společnosti Kovoslužba OTS. S umístěním potřebných technologií v prostoru dodavatelé profesionální prá- delenské techniky provozovateli hotelu rádi pomohou. Stejně jako s výběrem nej- vhodnějších technologií vzhledem k cha- rakteru a kapacitě provozu. „Se všemi těmito kritérii zákazníkovi zdarma poradí odborníci, jakými jsou třeba projektanti Primusu, kteří už navrhovali stovky prá- delen po celém světě,“ potvrzuje David Grendysa ze společnosti Primus. „Novin- kou jsou i 3D vizualizace navržené prádel- ny,“ dodává David Grendysa z Primusu. CENA ZA VLASTNÍ PRÁDELNU Vybudovat vlastní prádelnu je pro hotel náročné nejen na prostor, ale i na peníze. Cena samozřejmě závisí na velikosti provo- zu, i v případě malé prádelny pro malý pen- zion – pokud je vybudována s využitím pro- fesionálních technologií – ale samozřejmě přijde na víc, než je částka, za jakou si člo- věk pořídí vybavení pro vyprání prádla v do- mácnosti. „Malou prádelnu pro penzion provozovatel pořídí v ceně kolem 100 tisíc Kč, u většího např. čtyřhvězdičkového ho- telu s 250 lůžky už půjde o investici v řádu několika milionů korun,“ říká David Gren- dysa ze společnosti Primus. O návratnosti této investice rozhoduje především intenzi- ta využití prádelny v porovnání s provozními náklady, které prádelna generuje. Ty často hoteliéři ani nejsou schopni tak docela roz- klíčovat. „Svou roli hraje cena energií, vody a pracích prostředků, nájemného za prostor či mzdové náklady, a v hotelu nebo penzio- nu se tyto náklady neprojeví okamžitě, pro- tože se tzv. ukryjí do provozních nákladů objektu a tím jsou pro provozovatele těžko stanovitelné,“ vysvětluje Petr Šebestián ze společnosti Kovoslužba OTS. „Pokud by si je totiž vyčíslil odděleně, možná by jej velice překvapilo, jak vlastně vysoké jsou,“ upozorňuje Petr Šebestián. Na druhé straně nelze kategoricky říct, že je vždy pro hotel lepším řešením svěřit starost o vyprání ho- telového prádla externí komerční prádelně, než utrácet peníze za vybudování vlastní prádelny a za její provoz. „Kvalita a rychlost poskytované služby je někdy nevyčíslitelná, protože zvláště u malého ubytovacího za- řízení se profesionální prádelně nevyplatí každodenní svoz. Citová investice do vlastní kvalitní profesionální služby svým klientům je také nevyčíslitelná,“ říká k tomu Petr Še- bestián ze společnosti Kovoslužba OTS. Vzhledem k menšímu vytížení v porovnání s komerční prádelnou, která pere pro růz- norodou klientelu, se investice do hotelové prádelny, kterou „živí“ jen praní pro interní potřeby hotelu, vrací déle. „Dá se říci, že investice se vrátí během několika let,“ říká Petr Šebestián z firmy Kovoslužba OTS. S vlastní hotelovou prádelnou se lze někde setkat také v podobě „dědictví minulosti“ – tedy u hotelu, který funguje už z dob, kdy ještě nebylo zvykem „outsourcovat“ a s prádelnou byl už vyprojektován. Tady se víc, než likvidace prádelenského pro- vozu, může vyplatit přemýšlení, jak lépe „zobchodovat“ jeho kapacity a nabídnout praní prádla i jiným subjektům v okolí. U těchto „historických“ prádelen je dobré také uvažovat o investicích – do obnovy technologického parku. Takové investice se mohou vrátit poměrně rychle. „Pokud bychom měli mluvit o výměně staré tech- nologie za novou, tak tam se díky úspor- nějšímu provozu nových zařízení můžeme dostat na návratnost kolem tří až pěti let,“ říká David Grendysa ze společnosti Primus. text: Roman Peterka (Dokončení ze str. 5) Recept na hotelovou prádelnu

RADMILA FERLÍKOVÁ: „KVALITNÍ PRANÍ VYŽADUJE I PŘESNÉ DÁVKOVÁNÍ PRACÍCH PROSTŘEDKŮ“ Důležitou součástí moderní prádelny jsou i automatické dávkovače. Ty zajišťují optimální dávkování detergentů v průbě- hu pracího procesu s přesností na mililitry a zajišťují tak dokonalé a zároveň šetrné vyprání prádla. Ve velkých průmys- lových prádelnách jsou již sofistikované automatické dávkovací systémy samozřejmostí, v řadě menších prádelenských provozů však stále ještě problematice správného dávkování není věnována pozornost, jaká by být měla – a dávkování chemie zajišťuje obsluha manuálně. Týká se to i prádelen v ubytovacích zařízeních – tam, kde dali přednost praní „ve vlastním“ - či např. v zařízeních sociální péče. I v těchto, často velmi malých prádelenských provozech, však má investice do automatického dávkovacího systému smysl. „Dosažení nejvyšší kvality vypraného prádla za co nejnižší cenu je pod- míněno kromě jiného i správným užitím pracích detergentů, které zajistí nejlépe právě automatické dávkovací systémy,“ potvrzuje Radmila Ferlíková, ředitelka firmy Dozit plus, jež se zabývá dodávkami elektronických dávkovacích systémů tekutých čisticích prostředků a souvisejících měřicích či regulačních zařízení. V oblasti dávkovacích systémů pro prádelny dodává Dozit plus na český trh výrobky firmy Brightwell coby její výhradní zástupce pro střední a východní Evropu. „Její výrobky patří k naprosté špičce, jak co se týká kvality, tak životnosti,“ říká Radmila Ferlíková z Dozit plus. Proč by měly i malé prádelny uva- žovat o investici do automatického dávkovacího systému? Má dávkovač smysl třeba pro prádelnu v hotelu, která pere jen „vlastní“ prádlo? Dávkovač má smysl vždycky, ať už je to velká prádelna nebo malá, hotelová prá- delna nebo třeba prádelna v domově důchodců. Pokud se snaží prát skutečně profesionálně, to znamená s použitím te- kutých detergentů, bez dávkovače se neo- bejdou. Protože v takovém případě je vždy nutné kombinovat několik různých složek ve správném poměru na mililitry přesně a ještě jednotlivé složky přidávat ve správné chvíli pracího cyklu. Bez automatického dávkovače by to v takovém případě vyža- dovalo člověka, který by po celou dobu míchal roztoky a přidával je ve správnou chvíli do pračky – stejně by to nezvládl tak dobře, jako dávkovač a navíc by náklady na něj byly podstatně vyšší, než celá investice do dávkovače a následné provozní náklady. Co když ale například jde o malou prádelnu v menším hotelu, kde nemají tak sofistikované prádelenské tech- nologie a perou „normálně“, v pracím prášku? Proč by měli přecházet na tekuté detergenty? Použití tekutých přípravků zajistí lepší pod- mínky pro skutečně profesionální, kvalitní praní. Protože se dá poměr jednotlivých složek uzpůsobit přesně na míru podmín- kám konkrétního prádelenského provozu – složení vody, charakteru praného prádla, charakteru a intenzitě různých typů zašpi- nění, se kterými si musí v dané prádelně poradit. A dá se také mnohem přesněji dávkovat správné množství pracího pro- středku. Pokud je pracího prostředku málo, nebude prádlo dobře vyprané. Po- kud ho bude použito příliš, ničí se prádlo a spotřebovává se zbytečně velké množství pracího prostředku, což stojí peníze. Co všechno dávkovací systémy umí? Máme v nabídce vysoce sofistikované dáv- kovací systémy BrightLogic, kde je možné nastavit až dvacet různých programů, podle nichž pak dávkovač pracuje, obsluha pak jen zvolí tlačítky správný program. Nastave- ní dávkovače a programů je možné provést prostřednictvím PC, propojení s počítačem je zajištěno bezdráto- vou technologií. Z dávkovače je možné také získat data o tom, jaké množství kterého detergen- tu prošlo dávkovačem za určité období – data jsou exportována ve formátu kompatibilním s Exce- lem, lze je pak snadno využít jako podklady ke kalkulacím. Kromě těchto vysoce sofistiko- vaných dávkovačů ale nabízíme i podstatně jednodušší variantu DUOPLUS, který umožňuje dávkování dvou druhů chemie. Je ideální pro malé provozy, kde dávají přednost praní v pracím prášku, ale potřebují dodat tekuté přípravky - např. bě- licí přípravek, aviváž apod. Tento dávkovač umožňuje aplikaci jen dvou tekutých pří- pravků. Dá se tu také nastavit požadované množství dávkovaného prostředku podle množství prádla nebo intenzity zašpinění. Ale o nějaké sofistikované naprogramová- ní tu samozřejmě nejde. Omezuje nasazení sofistikovaných dávkovačů nějak úroveň vyspělosti technologického parku v prádelně? Nepotřebuje chytrý dávkovač ke spo- lupráci také chytrou pračku? Ne. Pokud je pračka „hloupá“ a nemá sama žádné pokročilé funkce a programy, zvo- lí obsluha program na dávkovači a ten už zajistí vše potřebné. „Přemýšlení“ obstará jeho procesor. Pokud pak v prádelně vymě- ní „hloupou“ pračku za „chytrou“, která sama nabízí různé sofistikované programy, nastaví se v jejich rámci i dávkování a dávko- vač pak jen slepě plní pokyny pračky. Jak velká je investice do dávkovače? A jak vysoké jsou pak provozní náklady? U těch velmi sofistikovaných dávkovacích systémů vychází nejčastěji užívaný dávkovač na 11 000 korun, menší dávkovače DUPLUS stojí kolem 7500 korun. Nejsou to žádné astronomické částky – a navíc tato investi- ce přináší úspory dané optimálním dávko- váním prací chemie. Provozní náklady pak jsou zanedbatelné. Životnost dávkovačů Brightwell, které patří kvalitou ke světové špičce, je skutečně velmi dlouhá, opotře- bení podléhá spotřební materiál – hadičky k čerpadlům. To jsou však zanedbatelné položky. Navíc Brightwell má hadičky složené ze dvou vrstev – vnější zajišťuje vysokou odolnost proti mechanickým vlivům, vnitř- ní vrstva zase zajišťuje dlouho- dobou odolnost proti působení i té nejagresivnější prací chemie. Nová řada dávkovačů Brightwell je navíc vybavena motorky, které mají ještě nižší spotřebu elektric- ké energie, než předchozí gene- race – což je poměrně důležitý argument v dnešní době, kdy kvůli podpoře fotovoltaických elektráren ceny elektřiny neustále rostou. Brightwell je synonymem kvality, ta však něco stojí. Nakolik jsou vaši po- tenciální zákazníci z řad provozovatelů prádelen ochotni do kvality investo- vat? Musím říct, že v oblasti dávkovacích systé- mů pro prádelenství je ta ochota poměrně vysoká, zákazníci chtějí mít technologii, které mohou důvěřovat. Protože právě při praní se nedostatečně kvalitní práce dáv- kovače projeví na vzhledu a kvalitě vypra- ného prádla velice silně, na rozdíl například od dávkovačů na mytí nádobí. DOZIT PLUS s.r.o. Palackého 689/2 736 01 Havířov – Město Česká Republika telefon: +420 596 810 035 Email: info@dozitplus.cz www: www.dozitplus.cz n T É M A 7

8 n T É M A Prací prostředky nejsou zadarmo. „U na- šich zákazníků tvoří náklady na chemii 3 až 10% celkových nákladů na praní,“ potvrzuje Vladimír Kšenzuliak, technický ředitel společnosti Professional support s.r.o. V situaci, kdy řada zejména menších prádelen doslova bojuje o přežití a snaží se hledat nesystémové úspory „kde se dá“, se může zdát lákavé začít osekávat náklady i při nákupu pracích prostředků pod heslem: „Čím levnější, tím lepší“. Jenže takové šetření se může v koneč- ném důsledku dost prodražit. Samozřej- mě vysoká cena pracího prostředku ješ- tě nemusí být automaticky zárukou jeho kvality, na druhé straně kvalita vždy něco stojí a příliš nízká cena se tak nutně musí na složení pracího detergentu a kvalitě jeho působení projevit. „V případě pou- žití nekvalitních nízko výkonných pracích prostředků s cílem co nejnižší dosažitel- né ceny, vzrůstá objem přepírek, které dosažené úspory spolehlivě převáží. Dal- ším výrazným rizikem je odliv zákazníků u komerčních prádelen a nespokojení hosté u ubytovacích zařízení,“ varuje Vla- dimír Kšenzuliak ze společnosti Profes- sional support s.r.o. To se týká i situace, kdy hotel využívá k praní prádla služeb externí prádelny, a hledí při jejím výběru jen na nejnižší cenu doslova za každou cenu Pak se může snadno stát, že nízká cena za poskytnutou službu je vykoupe- na mnoha kompromisy v rámci profesní údržby prádla. A že prádlo, které se dá do prádelny za nápadně nízkou cenu vy- prat, se ve skutečnosti nepere, ale spíš jen „koupe“ – v roztoku, jehož složení neumožňuje skutečně účinné odstranění nečistot. „Možnost výrazných úspor leží jinde: spotřeba vody a energie a zejména produktivita práce,“ podotýká Vladimír Kšenzuliak, technický ředitel společnosti Professional support s.r.o. NENÍ KILO, JAKO KILO, NENÍ LITR JAKO LITR Při výběru pracích prostředků hraje hlavní roli cena, bez ohledu na výkon a dosa- ženou užitnou hodnotu – přestože v zá- vislosti na technologickém vybavení tvoří 3 až 10 procent celkových nákladů. „Při- tom ceny monopolních dodavatelů, ja- kými jsou např. elektřina, plyn a voda, v prádelnách jen respektují a pramálo se zabývají jak tyto komodity uspořit,“ upozorňuje Jiří Kepl, technický ředitel společnosti MPD, plus s. r. o. „Situace s výběrem kvalitních pracích prostřed- ků se liší provoz od provozu, na nízkou cenu v dnešní době samozřejmě slyší téměř každý,“ míní Vladimír Kšenzuliak, technický ředitel společnosti Professional support s.r.o. Podle Jiřího Kepla, technického ředitele společnosti MPD, plus s. r. o., existu- jí podle výkonu dvě velikosti u prádelen. Velké profesionální prádelny, které jsou schopny zpracovat více jak 1000 kg/směnu a kategorie profesních prádelen zvaná OPLF, tedy těch, jež jsou schopny zpra- covat maximálně 1000kg prádla denně. Podle kvalifikačních předpokladů využíva- jí tři typy výběru pracích a pomocných pracích prostředků. „Ten první reprezen- tují ty prádelny, které nakupují chemické přípravky určené pro použití v domác- nostech za co nejnižší cenu bez ohledu na prací výkon a možný vysoký stupeň poškození opakovaně praných textilií,“ objasňuje Jiří Kepl, technický ředitel spo- lečnosti MPD, plus s. r. o. „Jde přede- vším o nákup tzv. privátních značek urče- ných pro používání v domácnostech, které jsou schopny vyprat jen omezený počet skvrn,“ dodává Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. V případě těchto privátních značek ale platí, že sleva a nápadně nízká cena není zadarmo. Nízká cena, kterou se honosí, je nízká jen na pohled – ve skutečnosti jde z hlediska účinnosti jejich složení často o dost drahou záležitost. „V případě pri- vátních značek orientovaných na nízkou cenu je této ceny obvykle dosaženo ně- kolikanásobným zředěním drahých účin- ných složek výrobku plnivem – levným inertním materiálem, který dá výrobku objem bez přidané hodnoty aplikační účinnosti,“ vysvětluje Jiří Kepl, technic- ký ředitel společnosti MPD, plus s. r. o. Zákazník si tak mne ruce, jak za pár ka- ček pořídil veliký balík pracího prášku. „Ve skutečnosti získal několik kilogramů produktu bez valné užitné hodnoty a ne- Pokud má být prádlo dobře vyprané, neobejde se prádelna bez kvalitní a dostatečně dimenzované prací technologie. Jen ta sama o sobě ale dokonalé vyprání nezajistí. Do hry vstupuje i kvalita vody a výkon pracích prostředků – a jak už bylo zmíněno, také jejich správné nadávkování. Právě důležitost kvalitních pracích a pomocných pracích prostředků, stejně jako jejich správné dávkování však bývá v podmínkách malých prádelen, jako jsou například prádelny v hotelech nebo v zařízeních sociální péče, opomíjena. A na prádle je to pak znát. Kvalitní praní chce také kvalitní prací prostředky

n T É M A valného výkonu,“ varuje Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. Někdy dokonce nese domů víc plniva než pracího prostředku. „Při našem průzkumu trhu obsahovaly někte- ré privátní značky práškových detergentů jako plnivo 80 – 95% kuchyňské soli a jen stopy účinných látek,“ dokládá Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. Nejde však jen o pro- blém pracích prášků. Tekuté detergenty privátních značek nezůstávají v „kvalitě“ ani trochu „pozadu“ – při zmíněném prů- zkumu bylo zjištěno, že některé z nich obsahují jen zhruba 5% účinných látek. „Byly přibližně 5–10x zředěny proti zave- deným značkám velkých výrobců. Zname- ná to např., že 1 litr levného prostředku by měl být použit maximálně na 2-3 ná- plně domácnostní pračky na 5kg prádla. Přesto je na něm uvedeno dávkování cca 75–80g/náplň pračky 5kg prádla,“ upo- zorňuje Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. DOMÁCÍ NESTAČÍ Druhý typ přístupu představují prádelny, kde sice také volí prací prostředky urče- né pro praní v domácnosti, ale namísto privátních značek řetězců nebo nejlevněj- ších „no name“ přípravků volí značkové prací prostředky dodávané na trh před- ními světovými výrobci. Ani toto řešení však není pro profesionální provoz, jímž taková hotelová (byť i třeba hodně malá) prádelna určitě je, optimální. Nemluvě o prádelnách v zařízeních typu domovy důchodců nebo léčebny dlouhodobě ne- mocných. „Tyto značkové přípravky urče- né pro domácnosti sice vyperou poměrně širokou škálu běžných skvrn, ale ani tyto značkové přípravky nejsou natolik uni- versální, aby vypraly prádlo zašpiněné tzv. těžkou špínou, jakou je např. zašpi- nění prádla tukem (kuchyňské a stolní prádlo) nebo prádlo ze zařízení LDN, kte- ré často obsahuje znečištění fekáliemi,“ upozorňuje Jiří Kepl, technický ředitel MPD, plus s. r. o. Z hlediska kvality praní je samozřejmě nejlepší třetí typ přístupu 9 jakým je nákup chemických systémů pro profesionální aplikace označovaných jako „professional system“. „Ten v sobě obsa- huje nákup pracích a pomocných pracích prostředků typu profesionál, včetně umís- tění chemického systému do technolo- gie zákazníka. Po nastavení technologie praní dodavatelem vyperou systémy pro- fesionálních pracích prostředků veškerá zašpinění běžně se vyskytující na prádle. Jde obvykle o chemické systémy složené foto: Dozit plus (Pokračování na str. 10) foto: Primus

10 (Dokončení ze str. 9) Kvalitní praní chce také kvalitní prací prostředky n T É M A z několika chemických přípravků, které se aplikují podle předem stanoveného a odzkoušeného plánu pomocí automa- tických dávkovacích systémů ve správ- ný čas a na správné místo pracího cyklu pračky,“ vysvětluje Jiří Kepl, technický ředitel MPD, plus s. r. o. „Je důležité si uvědomit, že s těmito systémy si kupuje- te i technologickou podporu a poraden- ství zkušeného technologa,“ podotýká k tomu Vladimír Kšenzuliak, technický ředitel společnosti Professional support s.r.o. „Nejsou ojedinělé případy, kdy se našim technologům podaří snížit spotře- bu vody a energie a zvýšit produktivitu práce takovým způsobem, že dosažené úspory převýší cenu dodávaných chemic- kých přípravků,“ dodává Vladimír Kšen- zuliak ze společnosti Professional support s.r.o. . Každopádně se i v případě profe- sionálních pracích přípravků vyplatí pro- studovat, co že to člověk vlastně kupuje. „Při výběru jednotlivých detergentů by si měl zákazník přinejmenším prostudovat složení uvedené na obalu a v bezpečnost- ním listu,“ potvrzuje Vladimír Kšenzuliak ze společnosti Professional support s.r.o. SYPKÝ, NEBO TEKUTÝ? V profesionálních podmínkách se pere jak tekutými, tak práškovými detergenty. Pra- cím práškům – tedy sypkým detergentům – ani v profesionálních provozech zatím neodzvonilo. „Vývoj posledních let směru- je spíše k tekutým detergentem. Hlavním důvodem je jednodušší výroba a mnohem levnější dávkovací systémy,“ říká Vladi- mír Kšenzuliak ze společnosti Professio- nal support s.r.o. „Podle našeho názoru však základní sypký detergent zatím není „na odpis“, protože má pořád vyšší výkon než základní tekutý detergent,“ podotýká Vladimír Kšenzuliak z Professional support s.r.o. „Stačí se podívat na testy časopisu dTest, kde prvních devět míst patří sypkým detergentům, nejlepší tekutý detergent je až desátý. Tento test je samozřejmě tes- tem domácnostních (neprofesionálních) detergentů, ale cosi napovídá i o výkonu univerzálních i základních profesionálních detergentů. Naše společnost tedy nabí- zí jak výhradně tekutý tak i kombinovaný (sypký hlavní detergent, tekuté zesilovače) prací systém,“ dodává Vladimír Kšenzu- liak ze společnosti Professional support s.r.o. „Práškové detergenty se stále běžně používají i v profesionálních provozech. Výkonné značky práškových pracích pro- středků mají stále cca o 30% vyšší výkon než tekuté prací prostředky,“ potvrzuje Jiří Kepl, technický ředitel MPD, plus s. r. o. „Je to dáno tím, že práškové prací prostřed- ky mohou být bez vážných problémů konci- povány z velkého počtu surovin jako univer- zální, kdy je využíváno synergického účinku použitých poměrů účinných složek. Pokrý- vají velmi širokou škálu potřeb uživatele a vyperou daleko širší škálu skvrn. Vyperou i těžká zašpinění prádla. Vykazují dostateč- nou stabilitu účinných látek při skladování,“ vypočítává Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. výhody sypkých detergentů. Mají však i ně- které nevýhody. „Při praní v tvrdé vodě a při nesprávném dávkování rychle pokrý- vají povrchy praček organickými i neorga- nickými úsadami zrovna tak jako se usazují v opakovaně praném prádle. Tekuté jsou k prádlu i zařízení šetrnější, na druhé straně jejich výkon je celkově nižší a vyperou jen omezený počet skvrn. Jsou určeny spíše pro praní relativně „čistého“ prádla a pro praní luxusního jemného prádla. Pokud je potřeba vyprat skvrny, na které přípra- vek nezabírá, je nutné použít v v pracím roztoku zesilovače účinku, které mohou indikovaný nedostatek výkonu doplnit,“ vysvětluje Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. Tekuté detergenty mohou být koncipovány pouze jako detergenty základní nebo jsou určeny pro speciální použití. „Označení výrobku jako základní detergent zname- ná, že jedna nebo více důležitých složek k dosažení univerzálnosti v receptuře chybí a že tedy prostředek vypere jen omezený počet skvrn. Detergenty pro speciální pou- žití jsou určeny pro speciální aplikace např. pro šetrné praní vlny, „tmavých barev“, bí- lého sortimentu apod.,“ objasňuje Jiří Kepl z MPD, plus s. r. o. Text: Roman Peterka

11 n P R O F E S I O N Á L N Í Ú K L I D MPD plus, s.r.o. Nábřeží Dr. Beneše 2307 269 01 RAKOVNÍK GPS 50°5 52 N, 13°44 38 E Telefon: +420 313 513 961 Fax: +420 313 519 977 E-mail: firma@mpd.cz web: www.mpd.cz Ještě než se začne řešit kvalita pracího prostředku, je nutné vyřešit také kvalitu vody, v níž se prádlo pere. Kvalitní voda znamená vodu změkčenou na doporučené chemické parametry. „Používání tvrdé vody v pracím a máchacím cyklu prací technologie je největším chemickým nebezpečím pro časté opakované praní prádla,“ varuje Jiří Kepl, technický ředitel spo- lečnosti MPD, plus s. r. o., která se dlouhodobě zabývá výrobou profesionálních mycích, dezinfekčních a pracích prostředků o vysokém výkonu. „Pokud je používána při praní tvrdá voda, bez ohledu na kvalitu a výkon detergentního systému se v závislosti na počtu opakovaných praní hromadí v textiliích neorganické i organické inkrustace, které mají negativní vliv na výslednou kvalitu procesu. Inkrustace negativně ovlivňují fyzikálně chemické vlastnosti opakovaně praných textilií. Za určitých specifických podmínek může být prádlo při zpracování v prádelně a při používání zdraví nebezpečné - mohou se objevovat alergické reakce kůže a podobně,“ varuje Jiří Kepl. Jak provozovatel prádelny zjistí, jak tvrdou vodu používá? Hodnota vstupní tvrdosti vody použité v procesu praní a máchání prádla se dá zjistit u dodavatele – tedy u konkrétní vodohospodářské společnosti, která v da- ném regionu zajišťuje distribuci vody pro- střednictvím vodovodních řadů. Případně je možné si nechat stanovit chemické slo- žení vody v některé z chemických labora- toří. Toto složení je pak důležité konfronto- vat s doporučeními uvedenými na etiketě použitého detergentu ve vztahu k tvrdosti vody, objemu vody napouštěné do před- pírky a hlavního praní a ve vztahu ke stup- ni a typu zašpinění prádla. Přesto při po- užití vody nad doporučenými chemickými parametry není kvalita prádla při častém opakovaném praní zaručena. Kromě správně změkčené vody je nezbytné věnovat pozornost i výběru pracích a pomocných pracích pro- středků. Jsou velké rozdíly v kvalitě detergentů určených pro praní v pro- fesionálních podmínkách? Po stránce fyzikálně chemických vlastnos- tí, převážná část detergentů je vyrobena v souladu s příslušnými normami a zvyk- lostmi tj. podle REACH a podle PNJ. Zna- mená to, že výrobky odpovídají příslušné specifikaci, a že splňují kvalitativní ukaza- tele. Vaše otázka se však spíš zaměřuje na výkon detergentu, než na kvalitu podle PNJ a REACH, kterou může kontrolovat např. ČOI a státní správa. V REACH ani PNJ není výkon detergentu specifikován, na- kupující o výkonu není nikde informován a je jen na něm, zda si detergent koupí, či nikoli. Teprve po nákupu a po použití může odhalit, zda detergent splnil jeho očekávání. To je potřeba hodnotit až po delší době, minimálně však po nejmé- ně 10 opakovaných kompletních cyklech údržby, kdy se předpokládá, že se vytvo- řila na tkanině za daných podmínek určitá rovnováha. V podmínkách malé prádelny se porovnává vždy několik kusů stejného druhu textilie na začátku a po 10 násob- ném praní v nových podmínkách. Jedno vyprání v testu nic neznamená, protože se užitná hodnota textilie po opakovaném praní mění postupně. Jaká jsou hlavní rizika pro prádlo při použití nekvalitních pracích prostředků? Při použití detergentu o nízkém výkonu a při praní v tvrdé vodě, se zkracuje životní cyklus textilního výrobku rychleji než při použití výkonného profesionálního deter- gentního systému ve změkčené vodě do- poručeného chemického složení (tvrdost < 10 mg/l Ca; Fe < 0,1 mg/l; Mn< 0,03 mg/l; Cu <0,05 mg/l; HCO3- <0,8 mmol/l). Textilní výrobek velmi rychle ztrácí užitné vlastnosti a musí být nahrazen novou tex- tilií. Podle jakých parametrů lze poznat kvalitní prací přípravky? Na co by se měl zákazník z profesionální sféry při výběru zaměřit? Laik bez možnosti analytické kontroly účinných látek obsažených v přípravku se dokáže jen obtížně při nákupu přípravku orientovat. Je schopen pouze ověřit, avšak jen do určité hloubky, nakoupené užitné vlastnosti značky. Pokud je se značkou spokojen, neměl by ji měnit. Je potřeba si uvědomit, že testy užitných vlastností detergentu, zásadně ovlivňují i další pod- mínky mokré údržby prádla a především tvrdá technologická voda. Aby byla vů- bec prádelna schopna splnit kvalitativní uka- zatele normy OS 80- 04 Praní – Hodnocení kvality praní, části Vliv na textilie TZÚ Brno, musí prát ve vodě doporučeného che- mického složení. Che- mické složení vody, zejména její tvrdost, správné dávkování chemických přípravků v g/l pracovní lázně, teplota, mechanický účinek pračky, doba působení a výkon chemického systému má zásadní vliv na vý- slednou kvalitu opa- kovaných procesů. Pro kvalitu praní je důležité i správné dávkování pra- cích a pomocných pracích prostředků. Spolupracujete s dodavateli dávko- vacích systémů? S dodavateli přesných dávkovacích systémů pro dávkování kapa- lin i prášků spolupracujeme. Dávkovače jsou však určeny pouze pro velké pro- fesní prádelny, které vyperou 80 a více tun/měsíc prádla. Prádelnám typu OPLF můžeme, v případě zájmu o spolupráci, doporučit technologické postupy podle správné technologické praxe, včetně způ- sobu úpravy technologické vody a způ- sobu přesného automatického dávkování nebezpečných, chemických kapalných přípravků. MPD, plus s. r. o. Nábřeží Dr. Beneše 2307 269 01 Rakovník tel.: +420 313 513 961 fax: +420 313 519 977 e-mail: firma@mpd.cz web: www.mpd.cz JIŘÍ KEPL: „VÝKONNOST DETERGENTU SE POZNÁ AŽ PO NÁKUPU“

12 Prodej znečištěných, zkažených, či jinak znehodnocených potravin byl samozřej- mostí až do 19. století, kdy vešly ve zná- most znalosti o bakteriích a ostatních mi- kroorganismech. Tzv. otravy z jídla, tedy různé infekce způsobené přemnoženými bakteriemi zkonzumovanými v potravi- nách, při jejichž přípravě nebyly dodrženy hygienické zásady, nejsou ale tak docela raritou ani dnes. Nicméně protože už víme, jaké všemožné zdravotní komplikace (kte- ré v krajních případech mohou být doslova život ohrožující) mohou nastat, snažíme se jim předcházet. Proto se začalo s vymýšle- ním všech možných (i nemožných) pravidel pro zacházení s potravinami v průběhu je- jich cesty z pole či z jatek až na talíř konzu- menta. Pravidla se neustále zpřísňovala – a narůstaly nároky i na dokumentaci toho, že jsou skutečně dodržována. ZNÁTE SVÉ KRITICKÉ BODY? Protože příprava a podávání potravin je spojeno s množstvím rizik, vyvstal v souvislosti se zpřísňující se legislativou požadavek na provozovatele restaurací, aby zavedli systém sledování těchto rizik a jejich účinného ovládání – což vyjadřuje „oblíbená“ zkratka HACCP, kterou každý hospodský dobře zná. Jde o systém sledo- vání rizik spojených především s pomno- žení patogenních bakterií, které mohou v potravinách číhat – a dost často také číhají. Stačí nedostatečná tepelná úprava – a už může jít o zdraví. Nebo se může chybička vloudit už někde mezi dodava- telem a kuchyní - například když dojde k narušení chladícího řetězce a chlazené maso je po vykládce z chladicího vozu v restauraci ponecháno pár hodin v „po- kojové teplotě“ a až pak dáno do lednice. Bakterie se při takovém nesprávném skla- dování začnou rychle množit – a na ne- štěstí je zaděláno. Systém HACCP musí mít zpracována kaž- dá hospoda, ne všude však k jeho za- vádění přistupují s nadšením. „Z mého pohledu mnoho provozovatelů nemá ani ponětí o nějakém HACCP dokud je nenavštíví pracovníci hygieny při běžné kontrole. Tito považují samozřejmě sys- tém HACCP za jakýsi způsob „buzerace“ i když je vše v jejich provozu v pořádku,“ míní Petr Dočkal, který se zabývá činností v gastronomii a s ní i zpracováním systé- mu HACCP. „Další skupinou provozovate- lů jsou ti, kteří vědí o povinnosti zavedení HACCP, ale svým způsobem to ignorují do doby, než je navštíví kontrola a systém HACCP je po provozovateli vyžadován,“ dodává. „Jsou provozovatelé zodpověd- ní, kteří berou povinnosti dané legislati- vou vážně a sami si shání někoho, kdo jim HACCP zpracuje a zavede, dokonce ješ- tě před kolaudací. Na druhé straně jsou provozovatelé, kterým je to tzv. šumafuk a snaží se to ošulit, jak to jde,“ potvrzuje specialistka na zavádění systémů HACCP Vladimíra Kohoutová. „U těch to pak vy- padá tak, že teprve pod pohrůžkou kont- rolního orgánu si někoho narychlo hledají a pak samozřejmě požadují zpracování příručky okamžitě, pokud možno včera. Mnozí z této skupiny pak ještě jasně dají najevo, že jim jde opravdu jen o ten papír. Lidé jsou zkrátka různí,“ konstatuje. Podle odbornice na HACCP a vše kolem bezpečnosti potravin Libuše Cikánkové však existují i ti, kteří důležitost zavedení systému kritických bodů chápou. „Podle n T É M A Provozy, v nichž dochází ke zpracování potravin, patří z hlediska dodržování hygieny k těm nejcitlivějším. Není divu. Vždyť nedostatek hygieny při zpracování potravin může vést k přímému ohrožení zdraví všech, kteří budou pak tyto potravi- ny konzumovat. Požadavky na hygienu v potravinářských provozech proto jsou stále přísnější. Cílem je zajistit nejlepší možnou čistotu – mechanickou i mikrobiální – všeho, co přichází do styku s potravinami, nástrojů, kterými jsou potraviny zpracovávány, stejně jako ploch, na něž jsou během zpracování pokládány. Tajemství zkratky HACCP

1313 n T É M A vlastních zkušeností si jsou provozova- telé gastronomických zařízení vědomi své povinnosti mít k dispozici dokumen- taci k HACCP. Mí klienti se tím většinou opravdu řídí. Zejména si jsou vědomi své odpovědnosti za dodržování sklado- vacích podmínek, takže v tomto ohledu sledování a zaznamenávání teplot v chla- dícím a mrazícím zařízení berou pozitiv- ně,“ říká. „Gastronomická zařízení vyšší úrovně (kde je např. šokér) berou jako samozřejmost sledování tepelné úpravy a následného chlazení či mrazení pokrmů nebo polotovarů – což je také potřebná a užitečná záležitost. Jsou ovšem pod- niky, kde agendu k HACCP berou jako úřadování navíc, necítí potřebu se pomocí záznamů a vedení dokladů případně vyvi- nit z problémů,“ dodává. PODOBY HACCP Pro zavádění systému HACCP byl formu- lován postup, který zahrnuje sedm zá- kladních principů: 1. Provedení analýzy nebezpečí. 2. Stanovení kritických bodů. 3. Stanovení znaků a kritických mezí v kritických bodech. 4. Vymezení systému sledování v kritic- kých bodech. 5. Stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod. 6. Zavedení ověřovacích postupů. 7. Zavedení evidence a dokumentace. Jakým konkrétním způsobem těchto sedm principů daná restaurace naplní, už je plně na jejím provozovateli. Legislativa stanovuje povinnost mít zaveden systém sledování rizik – nikoli to, jak má tento systém přesně vypadat. Každý provozova- tel by si měl nastavit systém podle specifik svého provozu, na základě analýzy rizik. Může to zvládnout „na koleně“, vlastními silami, nebo si nechat zpracovat systém HACCP od specialisty. První možnost má svá rizika. „Co se týká legislativy, je dáno, že systém HACCP si může zpracovat pro- vozovatel sám. Kámen úrazu je ovšem v tom, že je různými stanicemi hygieny a jejími pracovníky vyžadováno zpracová- ní jiným způsobem. V praxi to znamená, že co respektuje kontrola hygieny v Brně, neprojde například v Praze, i když jde o zcela stejný provoz?“ upozorňuje Petr Dočkal. „Samozřejmě by systém HACCP měl splňovat funkci jakéhosi vodítka co je a co není přípustné v provozech, kde je tento systém HACCP vyžadován,“ do- dává. Jistější je obrátit se na odborníka. Ale… „Není odborník jako odborník,“ upozorňuje Vladimíra Kohoutová. „Měl by to být člověk, který dokumentaci zpracuje podle požadavků legislativy, ale srozumitelně, aby jak provozovatel, tak kontrolní orgán věděli, o čem je řeč. Mít příručku jen abych splnil požadavek záko- na nebo podmínku hygieny, a pak ji mít pouze v šuplíku, to je nanic,“ upozorňu- je. Nedoporučuje také postup, kdy se jen odněkud stáhne již vytvořený „univerzál- ní mustr“ HACCP. „Existují sjetiny z PC, ale ty nepasují na všechny provozy, jsou buď hodně obecné a nekonkrétní ane- bo naopak tak podrobné a nepřehled- né, že i já sama při auditech mám potíž, se v nich orientovat, natož provozovatel nebo kuchař. Není nad to, když je doku- mentace přímo na míru,“ říká Vladimíra Kohoutová. Podle Petra Dočkala si poří- zením obecné dokumentace provozovatel moc práci s vytvářením systému neušetří. „Samozřejmě že je možné použít obec- nou dokumentaci a napasovat ji na daný provoz, ale dokumentace by měla odpo- vídat provozu. Takže se ten, kdo takovou obecnou dokumentaci koupí či stáhne z internetu, stejně neubrání tomu, aby ji z větší části upravil na podmínky daného provozu,“ upozorňuje. ZAVÁDÍME HACCP Základem je řídit se sedmi zmíněnými principy. „Systém HACCP by měl vždy do- držet základních sedm principů HACCP. Uvědomit si, co vlastně se v podniku děje (co se vaří, zda je zavedený catering, zda se kupují polotovary, zda se využívá šo- kér, jestli jsou v zařízení upřednostňované hotové pokrmy nebo spíše minutky atd.). Podle náplně činností je nutné sestavit vývojový diagram a v jednotlivých krocích identifikovat možná fyzikální, chemická a mikrobiologická nebezpečí,“ vysvětluje Libuše Cikánková. Nebezpečí může být spousta a není možné je řešit všechny se stejnou mírou pozornosti. „Proto je nutné zvážit míru rizika jednotlivých nebezpečí a stanovit, které kroku musíme více hlídat, tj. které kroky musíme řídit jako kritické. Obvykle to bývá kontrola skladovacích podmínek (že opravdu chladící a mrazicí boxy chladí a mrazí tak, jak je potřebné), kontrola správné tepelné úpravy (dodrže- ní technologických postupů, při úpravě pokrmů vcelku (maso, zapékané pokr- my) dosažení dostatečné teploty v jádře pokrmu), kontrola teploty při výdeji po- krmů po celou dobu výdeje (např. poled- ní menu). Nezbytně nutné je však řízení všech identifikovaných nebezpečí - kro- mě řízení CCP je nutné dodržovat zásady správné výrobní a hygienické praxe při veškerých činnostech,“ vysvětluje Libuše Cikánková. „Nedílnou součástí HACCP je nastavení nápravných opatření v případě nedodržení kritických mezí na CCP (např. co se bude dělat s původně mraženými surovinami při poruše mrazicího boxu). Na co se hodně zapomíná, je princip ově- řování funkčnosti celého systému - inter- ní audity, správná funkčnost teploměrů, ověření doby použitelnosti připravova- ných dezertů. O všech činnostech je po- třebné vést záznamy - co je psáno, to je dáno,“ dodává. FUNKČNÍ SYSTÉM, NEBO POTĚMKINOVA VESNICE? Jen dobře vymyšlený systém ale nestačí. Sebelépe vymyšlený systém je k ničemu, pokud existuje jen na papíře a ve skuteč- nosti ho nikdo nedodržuje. „V provozovně mohou mít vzorně vedené teploty a Příruč- ku HACCP jako vymalovanou, ale když se bude kuchař chovat jako „čuňátko“ nebo bude mít v provoze špíny po kolena, je vše zbytečné,“ potvrzuje Vladimíra Kohouto- vá. „Prostě je třeba si uvědomit, že nedíl- nou součástí systému HACCP je i to dříve tzv. hygienické minimum a důsledný úklid. Bez toho to v žádném případě nefunguje,“ upozorňuje. „Možná není daleko od věci vštěpovat zaměstnancům restaurací jednu zásadu – aby vařili tak, jako že i oni to jídlo budou konzumovat, protože pud sebezá- chovy je prý vedle pudu rozmnožovacího nejsilnější z lidských pudů,“ dodává Vladi- míra Kohoutová s úsměvem. Důležité také je stanovené kritické body skutečně sledovat a reagovat na to, když se např. teplota pokrmu v průběhu skladování dostane mimo kritické meze. Pokud se tak neděje, je jedno, zda se vše měří a zapisu- je ručně nebo zda je do systému zapojena moderní technika v podobě automaticky vyhodnocovaných teplotních čidel či kon- vektomatů napojených na PC a podobně. To je ostatně ve většině provozů zatím sci-fi. „Avšak i když v budoucnu bude více vyu- žívaná forma počítačových vyhodnocování stahovaných dat, musíme si uvědomit, že odpovědnost za dodržení kritických mezí má vždy člověk, nikoli stroj. Takže i když nyní jsou používané např. dataloggery ke snímání teplot např. v hodinových inter- valech, je nutné tyto hodnoty vyhodnoco- vat a v případě přiblížení se kritické mezi udělat zásah - aby se neznehodnotily po- traviny nedodržením předepsaného chladí- cího, resp. mrazícího řetězce,“ upozorňuje Libuše Cikánková. foto: Whirlpool

topných panelů či dlažeb a obkladů, je mož- né je využít i jako doplněk k suchému čištění koberců. „Paročistič lze využít i jako “odfuko- vač“ prachu, například z polic, kde je vysta- veno množství drobných předmětů,“ uvádí Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. „Tlak páry prach odfoukne a ten vlhkem ztěžkne, prach tedy nevíří vzduchem a padá na zem, kde jej lze odstranit běžným vysavačem. Tep- lota i tlak páry velmi rychle klesají se vzdále- ností od trysky, tak lze dobře regulovat účinek na citlivém povrchu,“ dodává. Parními čističi lze čistit velké spektrum po- vrchů. „Parní čištění je vhodné na většinu hladkých ploch i tkanin,“ potvrzuje Stani- slav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. „S parními čističi lze čistit vše, kde lze ak- ceptovat vlhko a vysoké teploty,“ říká Ra- dim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Teplotu páry při dopadu na povrch je navíc možné regulovat: na přístroji, vícenásobným překrytím použité hubice látkou nebo vzdále- ností trysky od povrchu,“ radí Krejčí. „Parou lze čistit v podstatě všechny povrchy, kterým nevadí vlhkost – nehodí se tedy na citlivé tex- tilie, jako například vlněný koberec či gobe- lín,“ upozorňuje Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. Parní čističe lze s úspěchem použít i k odstra- ňování přilepených žvýkaček – což je jinak úkol velmi nesnadný a u některých povrchů jinak téměř nemožný. „Pára samotná ale nestačí, je třeba použít speciální chemii a mít parní čistič, který přistřikování chemie do páry umožňu- je,“ upozorňuje Radim Krejší z parnictice.cz. „Taková kombinace je však velmi úspěšná, žvýkačka doslova „vyšumí“ během pár vteřin. Nutno počítat s tím, že žvýkačky se odstraňují jedna po druhé, nikoliv v širším plošném zábě- ru,“ dodává. „Žvýkačky se pomocí páry a spe- ciální chemie odstraňují rychle a beze zbytku. Technologii Gumbusters jsme dodali do sto- vek firem po celém světě,“ podotýká k tomu Stanislav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. POZOR NA MARKETINGOVÉ TRIKY Podobně jako u vysokotlakých čističů je pro je- jich účinnost důležitý vztah mezi tlakem vody a výkonem čerpadla (průtokem), hraje u par- ních čističů (neboli generátorů páry) důležitou roli vztah mezi teplotou páry a jejím tlakem. Je důležité „nenaletět“ na „sexy“ znějící „papí- rovou“ hodnotu tlaku, protože to není jediné, o co tu běží. „Důležité je sledovat především vyváženost topného příkonu a maximálního uváděného tlaku,“ potvrzuje Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Velmi častou marketingovou vábničkou je uvedení přemrš- těné hodnoty tlaku. Pokud však parní čistič nemá dostatečnou topnou kapacitu, probíhá reálná práce na mnohem nižší tlakové úrov- ni,“ vysvětluje Krejčí. Pro efektivitu práce je podstatné i to, zda jde o jednokomorový (tzv. safety cap“) nebo dvoukomorový systém – tedy zda má parní čistič jednu nádrž, nebo dvě. „Jde o zásadní parametr pro výkonnost stroje,“ říká Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. U dvou- komorového systému totiž slouží jedna nádrž pouze jako zásobní – vodu do ní tak lze dolít kdykoli, i v průběhu práce. „Práce se tak ne- musí kvůli doplňování vody přerušovat,“ vy- světluje Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. Při výběru parního čističe je nutné postupovat obezřetně. „Na trhu je spousta internetových obchodů s minimální zkušeností s používáním n P R O F E S I O N Á L N Í Ú K L I D 14 Za pomoci velmi horké páry lze totiž snadno zbavovat povrchy mastnoty a nebezpečných bakterií. Pára odstraňuje zašlé a „zažrané“ nečistoty, zabíjí roztoče, má prokázané dezin- fekční účinky. Je proto ideální k sanitaci po- vrchů v gastronomických provozech. „Gastro- nomie je určitě jedna z hlavních cílových skupin uživatelů, díky množství spár zanese- ných mastnou špínou je využití paročističe ide- ální. Teplota tuk rozpustí a tlak páry odstraní vzniklou emulzi pryč,“ říká Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. „Poptávka z gastrono- mických provozů je stálá. Standardy hygieny dle HACCP se s parními čističi zajišťují mno- hem snadněji, než bez nich,“ podotýká Sta- nislav Kotlár, majitel společnosti Stanislav Kotlár – Parnicistic.cz, která vznikla předá- ním zastoupení významných výrobců parních čistčů od stávajícího agenta společnosti Nor- thco. „Gastronomické provozovny (od výrob- ců potravin po provozovatele restaurací) tvoří jednu z největších skupin uživatelů parních čističů,“ potvrzuje Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Další typické oblasti pro pro- fesionální využití parních čističů jsou v hotel- nictví a wellness,“ podotýká Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. ŠIROKÁ ŠKÁLA VYUŽITÍ Parní čističe ale nalézají využití nejen při sani- taci povrchů v gastronomických a potravinář- ských provozech. Čisticí schopnosti proudu horké páry se dají zužitkovat v mnoha ob- lastech profesionálního úklidu. „Využívají se i v nemocnicích a nákupních centrech, k čiš- tění automobilů, nebo na odstraňování žvýka- ček,“ říká Stanislav Kotlár, majitel společnosti Stanislav Kotlár – Parnicistic.cz. „Parní čističe najdou využití v obecném úklidu – čiš- tění podlah, obkladů, koberců, oken, zařízení kuchyní, koupelen či WC, při čištění detailů, spár a škvír, při dezinfekci a odstraňování plís- ní, mastnoty a zašlé špíny, při čištění strojů, průmyslových baterií, vzduchotechniky nebo při čištění fasád a kamene,“ vypočítává Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. A využití najdou nejen v oblasti úklidu komerčních a vý- robních prostor. „V domácnostech paročištiče bezpečně zdomácněly už před časem,“ po- tvrzuje Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. „V nabídkách úklidových firem, které se na využití této technologie zaměřují, lze najít kromě čištění sporáků či digestoří také čištění oken včetně rámů a žaluzií, sociálních zařízení, Ne, nebudeme tu nabádat zaměstnance úklidových firem, aby prováděli svou práci i s několika promile alkoholu v krvi. Řeč bude o čištění za pomoci velmi horké páry. Ta dokáže divy – a třeba při čištění a dezinfekci povrchů v profesionálních kuchyňských provozech je dnes už zcela neodmyslitelným pomocníkem. Čištění pod parou 2x foto: parnicistic.cz

n P R O F E S I O N Á L N Í Ú K L I D 15 parních čističů a také mnoho nepoužitelných zařízení z hlediska výkonu a kvality zpracová- ní,“ varuje Stanislav Kotlár ze společnosti Par- nicistic.cz. „Jako zákazník bych se jistě řídil referencemi a schopností prodejce poradit při výběru,“ podotýká. SNADNÁ ÚDRŽBA Parní čističe jsou na údržbu relativně nenároč- né stroje. Nejsou ani nějak moc citlivé na kva- litu vody, která slouží jako surovina pro vyvíjení páry. „Lze použít vodu z vodovodního řadu nebo ze studně, jen je v závislosti na tvrdosti vody nutno případně zkrátit odvápňovací in- terval,“ říká k tomu Luboš Jelínek ze společ- nosti Kärcher. „V místech s velmi tvrdou vo- dou doporučujeme přidávat do vody speciální přípravek na změkčení,“ doplňuje Stanislav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. V závislosti na tvrdosti používané vody je nut- né věnovat v rámci údržby pozornost pravidel- nému odvápnění ohřívací nádržky. Standard- ně stačí jednou za rok za použití kvalitního odvápňovače. „Celé odvápněni je proces, který zabere cca 8 hodin, do nádržky se vhodí odvápňovací tableta, typicky kyselina mraven- čí, nechá se působit, a pak se stroj nejméně dvakrát propláchne. Určitě je třeba dodržet postup z návodu k obsluze konkrétního stro- je,“ radí Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. Tím je z velké části učiněno údržbě zadost. „Pravidelně je třeba vyprazdňovat obsah boj- leru, což zvládne zákazník sám. Dále je třeba udržovat v čistotě příslušenství a vysávací ná- dobu, aby se stroj nestal zdrojem případné kontaminace,“ upozorňuje Stanislav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. „Vždy po ukon- čení práce je vhodné propláchnout kartáčky a nástavce, zhruba po 1–3 měsících vylít kal z bojleru (platí pro nerezové samočisticí boj- lery, zatímco jiné bojlery vyžadují i pravidelné čištění odvápňovačem). Po delším používání se mohou opotřebovat těsnicí kroužky na ha- dici, výměna je jednoduchá,“ doporučuje Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Případné opravy závad jsou samozřejmě věcí odborných servisů, ale běžná údržba je mini- mální a zvládne ji i laik. Někteří prodejci argu- mentují nabídkou pravidelných bezplatných servisních návštěv, což z technického hlediska považuji za naprostou zbytečnost, jde o mar- keting,“ dodává Radim Krejčí. Při respektování základních pravidel může parní čistič vydržet sloužit skutečně dlouhou dobu. „Na trhu jsme již 10 let a první prodané stroje stále fungu- jí. Záleží na výrobci,“ říká Stanislav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. A také na tom, aby byl stroj dostatečně dimenzován k zátěži, kte- rou od něj požadujeme. Široké použití parních čističů v podmínkách profesionálních provo- zů i domácností se odráží i na široké nabídce v této kategorii. A širokém cenovém rozpětí. „Nejlevnější stroje lze zakoupit již od 1500Kč, optimální pro domácnost jsou dvoukomorové stroje cca okolo 5000Kč. Pro profesionální použití, kdy je stroj vybaven rozsáhlým příslu- šenstvím a patřičným výkonem, se jeho cena pohybuje okolo 20 000 Kč,“ ilustruje Luboš Jelínek ze společnosti Kärcher. „Ceny profe- sionálních a průmyslových strojů se mohou vyšplhat i na stovky tisíc korun podle výkonu stroje a kvality zpracování,“ podotýká Sta- nislav Kotlár ze společnosti Parnicistic.cz. „Důležité je používat kapacitně a kvalitativně nepoddimenzovaný přístroj, tj. například ne- nasadit „hobby plasťák“ do provozně velmi náročných (časově nebo zacházením) pod- mínek. Ovšem některé „plasťáky“ jsou velmi kvalitní a naopak některé jakoby průmyslové inox přístroje skrývají druhořadou kvalitu,“ upozorňuje Radim Krejčí ze společnosti par- nicistice.cz. VÁHAJÍCÍ TRH Přes své široké použití v oblasti úklidu nepatří parní čističe ke strojům, které by patřily k ty- pickému a početnému vybavení úklidových firem, podobně, jako je tomu v případě pod- lahových mycích strojů. „Mezi klienty máme i úklidové firmy, ale většinou s parními čističi pracují koncoví uživatelé,“ potvrzuje Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Někteří parní čistič používají nárazově na odstranění nahromaděných nečistot, když se však s par- ním čističem pracuje průběžně, nemusí se pak sahat k náročnějším nárazovým akcím. S pá- rou úklid a čištění probíhá více „do hloubky“, nejde jen o optický povrchový úklid,“ dodává. Podle Ladislava Jelínka z Kärcheru sice konco- ví uživatelé tvoří mnohem početnější skupinu těch, kdo si parní čističe pořizují, úklidové firmy ale zase, pokud už si takový stroj poří- dí, do něj zpravidla investují více peněz, než koncový uživatel. „Na počet kusů samozřejmě vítězí koncoví uživatelé, naproti tomu úklidové služby používají profistroje vybavené rozsáh- lým příslušenstvím,“ říká Luboš Jelínek. Podle Radima Krejčího ze společnosti parni- cistice.cz si na českém trhu parní čističe stále do určité míry své místo hledají. „Řekl bych, že větší část trhu stále neví, co od nich očekávat,“ míní Radim Krejčí ze společnosti parnicistice.cz. „Parní čističe v některých případech představují alternativu k jiným technologiím, v některých případech jsou nezastupitelné. Někteří zákaz- níci jsou velmi příjemně překvapeni, když se jim podaří parní čistič pro své potřeby objevit, jiní mají neadekvátní očekávání třeba pod vlivem teleshoppingu nebo podomních prodejců, což se pak přenáší od domácího použití k firemní- mu a průmyslovému,“ dodává. text: Roman Peterka

16 n D O M Á C Í Ú K L I D Trocha historie První patent na myčku na nádobí je z roku 1850. Vynález Američana Joela Houghtona se ale stále neobešel bez manuální práce – pohon zajišťovalo ruční otáčení klikou. První skutečně automatická myčka nádobí spatřila světlo světa v roce 1886. Zrodila se v hlavě Američanky Josephine Cochranové, vnučky vynálezce parníku Johna Fitche. Coby bohatá panička často pořádala večírky a obtěžovalo jí zdlouhavé a pracné mytí nádobí, které po nich zbylo. Tedy – ne že by ho musela mýt sama, od toho měla slu- žebnictvo. Jenže po večírcích bylo nádobí tolik, že služky často při mytí nějaké kousky rozbily. A tak přemýšlela a přemýšlela, až vymyslela stroj na mytí nádobí na motorový pohon. Její myčka měla horizontálně uložené kolo, na které se pomocí drátěného držáku připevňovalo nádobí, kolo rozstřikovalo vodu se saponátem a obstarávalo tak mytí. Svůj vynález si nechala patentovat roku 1886. Představila ho pak roku 1893 na světové výstavě v Chicagu. A měla úspěch. Nejprve našly myčky uplatnění v profesi- onální sféře - v hotelích, restauracích či armádě. Jejich vítězné tažení do domácností začalo poté, co v roce 1924 William Howard Livens vymyslel malou myčku nádobí vhodnou pro domácí použití. Neodmyslitelní pomocníci v domácnosti Mytí nádobí je jednou z nejotravnějších domácích prací. V rodinách s dětmi je to činnost, kterou je nutné dělat po každém jídle – jinak okamžitě špinavé nádobí „přetéká“ z dřezu ven. V mnoha domácnostech dnes ale pomáhá s touto nepříjem- nou činností myčka nádobí. Ta se dnes už stala standardním spotřebičem do bytu – podobně jako třeba lednička nebo pračka. Myčka nádobí šetří čas, který by člověk musel jinak věnovat obtěžujícímu mytí nádobí, ale také peníze. „Stále bohužel panuje přesvědčení, že ruční mytí nádobí je úspornější než mytí v myčce. Opak je ale pravdou,“ říká k tomu Miroslav Veselý, marketingový ředitel společnosti Bosch a Siemens domácí spotřebiče. „Pro srovná- ní: při mytí nádobí v ruce se spotřebuje průměrně čtyřicet litrů vody, na stejné množství nádobí ale běžná myčka nádobí spotřebuje pouhých deset,“ dokládá. VE ZNAMENÍ POKROKU Vývoj jde navíc neustále kupředu, moder- ní myčky jsou mnohem úspornější, než je- jich předchůdkyně třeba i z poměrně ne- dávné minulosti. „Spotřeba vody při mytí nádobí v myčce se od roku 1998 snížila až o 65 %. Patnáct let stará myčka nádobí spotřebovala okolo 25 litrů vody, zatímco spotřeba nového, moderního spotřebiče je dnes průměrně 12 litrů,“ tvrdí Veselý. Špičkové myčky jsou vybaveny systémem, který rozpozná, kolik je v myčce nádobí a jakého je druhu, a takto zjištěnému stavu přizpůsobí spotřebu vody a energie „Mezi nejúspornější spotřebiče s minimálním do- padem na životní prostředí patří i myčky nádobí Bosch ActiveWater a Siemens ecoStar. Díky jedinečnému inteligentnímu systému hospodaření s vodou dokážou perfektně umýt až třináct jídelních sad při spotřebě pouhých šesti litrů vody na jeden mycí cyklus,“ říká Miroslav Veselý z Bosch a Siemens domácí spotřebiče. HRANICE VYUŽITÍ Myčky nádobí dnes zvládnou umýt téměř cokoli. „Dokážou umýt jak silně zašpině- né nádobí, např. připečené hrnce a pán- ve, tak to nejchoulostivější sklo, a to díky nejrůznějším nabízeným programům,“ potvrzuje Miroslav Veselý z Bosch a Sie- mens domácí spotřebiče. Špičkové myčky umožňují mýt v jednu chvíli odlišnými způsoby různé druhy nádobí. „Díky funk- ci IntenziveZone lze ve spodním koši mýt silnějším tlakem při ostřikování a při vyšší teplotě vody, takže lze mýt silně znečiš- těné nádobí v dolním koši a standardně špinavé nádobí v horním koši současně,“ popisuje Miroslav Veselý. Vyvíjí se i vnitřní dispozice myček, aby do nich bylo možné naskládat různé druhy nádobí. „Variabilní systémy košů nabízejí maximální flexibilitu při ukládání nádobí, a přizpůsobují se tak individuálním po- třebám každé domácnosti. Do myček je tak možné naskládat nejrůznější druhy nádobí, od velkých hrnců po křehké sklo, díky variabilitě vnitřního prostoru je dnes možné do myček naskládat až 14 jídelních souprav,“ podotýká Miroslav Veselý. CENA NENÍ VŠE Český zákazník hledí při výběru (nejen) myčky hlavně na cenu. „Jak ale rostou ceny energie a vody, začínají se zákazníci v České republice stále více zajímat, jaký má spotřebič energetický štítek a jaké úspory jim do budoucna přinese,“ podotýká Mi- roslav Veselý z Bosch a Siemens domácí spotřebiče. „Postupně tak roste zájem o energeticky úsporné spotřebiče, které mají sice vyšší pořizovací cenu, ale z dlouho- dobého pohledu dokážou ušetřit výdaje za vodu a energii,“ dodává. Nejúspornější myčky nádobí z hlediska spotřeby elektric- ké energie se dnes řadí do třídy spotřeby energie A++ a A+++. „Energeticky nejú- činnější a tedy i nejúspornější varianty spo- třebičů třídy A+++ jsou o 30 % úspornější než spotřebiče třídy A. Nákup úsporného spotřebiče se tedy i přes počáteční vyšší pořizovací náklady vyplatí, protože v dů- sledku přinese dlouhodobé úspory vody a energie,“ říká Miroslav Veselý. VYBÍRÁME MYČKU¨ Kromě energetické úspornosti a spotře- by vody je dobré vzít v potaz i některé další parametry: počet programů, počet sad nádobí (jídelních souprav), které lze v myčce možné naráz umýt, konstrukci košů či možnost odloženého mytí. „Vý- znamná je také funkce AquaStop, která představuje zabezpečení myčky před ško- dami způsobenými vodou,“ upozorňuje Miroslav Veselý z Bosch a Siemens do- mácí spotřebiče. Důležitým parametrem je také hlučnost myčky. „Běžné myčky nádobí dosahují průměrně hlučnosti 50 dB, ty modernější se pohybují okolo 44 dB. Nejtišší modely myček nádobí Bosch a Siemens již dokonce atakovaly hranici 40 dB,“ říká Miroslav Veselý. Tišší myčka neznamená horší mytí – nižší hlučnosti je dosahováno lepší konstrukcí, nikoli niž- ším výkonem. „Parametr hlučnosti nemá souvislost s účinností mytí, lze tedy kon- statovat, že tiché myčky nádobí dokážou zároveň účinně mýt,“ potvrzuje Miroslav Veselý.