Listy ODS 5/2012

Informační bulletin Občanské demokratické strany 5 / 2012 Představujeme kandidáty ODS na krajské hejtmany str. 5–7

2

EDITORIAL 3 informační bulletin Občanské demokratické strany Vydává ODS Publishing, s.r.o. Adresa vydavatelství a redakce: Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 Tel.: 234 707 160, 161, 164 E-mail: redakce@ods.cz, http: www.ods.cz Hlavní editorka: Vlasta Lajčaková Redaktorka: Ivana Vajnerová Grafika a foto: Ingrid Valentinová, Luděk Krušinský Foto v čísle: Luděk Krušinský, archiv ODS a archivy autorů Registrace u MK ČR E 12908 Redakční uzávěrka: 8. 6. 2012 Inzerci přijímá: inzerce@ods.cz 5/2012 zdá se, že Česko zažilo historické oka- mžiky. Leckomu se může zdát, že snad ani kolem cesty prezidenta Kennedyho do Dallasu nebo stíhání těch nejpro- třelejších zločinců v Česku nebylo tolik mediálního zájmu jako v kauze Davida Ratha. Člověk nemusí být analytik, aby poznal, že jeho s patřičným napětím oče- kávaný projev měl oslovit především jeho věrné. To se zřejmě povedlo, v tomto ohledu předvedl mistrný „tyátr“, dokona- lou rétoriku, dobře připravenou nálož ar- gumentů, které byly patřičně demago- gické, ale pro onu cílovou skupinu až k slzám přesvědčivě dojímavé. Ostatní se mohli smát nebo zuřit nad arogantním pomíjením řečníkových vlastních prohřeš- ků a obviňováním kdekoho z okolí. ODS se na rozdíl od některých jiných aktérů dokázala chovat s patřičným odstupem, objektivitou a ponechala odpovědnost těm, kterým to přísluší – tedy policii, stát- nímu zastupitelství a posléze soudům. Ostatně stojí před námi jiné, méně po- kleslé, ale o to podstatnější téma – pod- zimní krajské a senátní volby. Již toto vy- dání Listů obsahuje krajské mutace, v nichž představujeme kandidáty a pro- gramové priority. Těm, kteří této nabídky zatím nevyužili a pražským čtenářům jako alternativu, nabízíme poněkud odlehče- nější počtení – například začátek seriálu o moderní architektuře a bydlení nebo připomenutí neobyčejného osudu Viktora Fischla – brilantního spisovatele, básníka a žurnalisty, českého vlastence, blízkého spolupracovníka Jana Masaryka, izrael- ského diplomata. Hlavně ovšem sbírejme síly k nelehkému nastávajícímu volebnímu klání, v rámci možností si užijme dovolených, po prázd- ninách budeme obnovené síly potřebo- vat. My začneme v srpnu chystat volební magazíny a samozřejmě shromažďovat maximum informací o vývoji vnitrostra- nických i celkově politických událostí. Za- tím přejeme příjemné léto a úspěšný pod- zim, dostatek sil a dobrých nápadů všem, kteří se podobně jako my budou v druhé polovině prázdnin místo odpočinkové re- laxace připravovat na předvolební a vo- lební vytížení. Takže co nejvíce si uží- vejme, abychom pak měli sílu co nejvíce pracovat, ať už počasí, nebo politické kli- ma bude jakékoli. Samozřejmě uvítáme vaše postřehy a podněty jak ohledně po- litických událostí, tak podoby Listů a jejich směřování. Vaše redakce Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší Petr Nečas Krajské kandidátky ODS zaznamenaly výrazné per- sonální obměny včetně řady nových tváří. Předseda strany zároveň varoval před postupy ČSSD v krajích. strana 4 Prezentace našich kandidátů na hejtmany Přehled hlavních tezí lídrů ODS pro krajské volby. Úvodní shrnutí nám po- skytl Pavel Drobil, pověřený vedením přípravného volebního štábu. Přípravě na krajské volby se věnujeme také ve speciálních přílohách většiny regionů. strana 5–7 Závěry 38. schůze Sněmovny Koaliční strany mimo jiné prosadily v prvním čtení pomalejší růst penzí. Po poměrně vášnivé diskusi o změně Lisabonské smlouvy poslanci ODS trvají na tom, že nyní by přijetí eura ČR uškodilo. strana 9 Jiří Papež – zemědělským expertem shodou náhod Vyprávění poslance o jeho dětství, mládí, politických začátcích a vztahu k západním Čechám, zejména Šumavě. Jak během rozhovoru zmínil, mno- héinformace o svém životě zatím sděloval jen těm nejbližším. strana 10–11 Afghánská mise Alexandr Vondra Většina zahraničních sil by měla opustit Afghá- nistán do roku 2014. Pak v zemi zůstanou hlavně podpůrné a výcvikové jednotky včetně Čechů. strana 19 Na pokraji chaosu Jakub Čermák Autor se v souvislosti s aktuální situací v Itálii zamýšlí i nad terorismem a politickými eskapádami v této zemi včetně vraždy Alda Mora a jejích důsledků. Poukazuje i na nutnost vyrovnat se s extremismem i v tuzemsku. strana 22–23 20 let organizace Člověk v tísni Šimon Pánek Ředitel proslulé instituce se s námi podělil o vzpomínky na počátky činnosti Člověka v tísni, rozšiřování aktivit v ČR i v zahraničí, připomíná mnohé projekty, které dodnes přinášejí užitek. strana 24 Z obsahu Vážení čtenáři,

4 SLOVO PŘEDSEDY O bčanská demokratická strana představila lídry v krajských volbách a zároveň Výkonná rada ODS schválila už kom- pletní kandidátku do senátních voleb. Podařilo se nám postavit kvalitní kan- didáty na hejtmanky a hejtmany, před- stavujeme přitom řadu nových tváří. Došlo k výrazné personální obměně, a to nejen na postech lídrů, ale celých kandidátek. To je odpověď politické konkurenci i někdy účelově zaznívající personální kritice naší strany. Občanští demokraté v regionech disponují kva- litními a slušnými lidmi, kteří jsou při- praveni úspěšně se ucházet na krajské úrovni o přízeň voličů. Česká republika si nezaslouží opako- vání oranžové tsunami, která může být letos ještě výrazněji zbarvena doruda. Zároveň si uvědomujeme, že nejsme v jednoduché situaci, protože ODS ne- se největší vládní odpovědnost v celko- vě složité ekonomické situaci v celé Evropě. Víme, že provádíme často ne- populární kroky, někdy kompromisní, přesto držíme kurz rozpočtově odpo- vědné politiky brzdící nebezpečné za- dlužování státu. Opačná cesta je dra- maticky zvyšovat dluhy, podbízet se veřejnosti a zadělávat na obrovské pro- blémy už v blízké budoucnosti, protože vývoj v Evropě je velmi dynamický. Poslední události ukazují, že přede- vším Středočeský kraj je modelovým příkladem, jak rozhodně nemá vypadat správa na krajské úrovni. Nemám teď na mysli aktuální korupční skandál, kte- rý je v rukou orgánů činných v trestním řízení. Středočeský kraj je zároveň nej- zadluženějším krajem České republiky a je příkladem praktikování kultu osob- nosti a papalášství. A pokud si Bohu- slav Sobotka nevšiml, že oranžová šlechta, před kterou nedávno veřejně varoval, už dávno existuje, sám žije ve slonovinové věži. Krajské a senátní volby nejsou referendem o vládě Chtěl bych zdůraznit, že krajské vol- by nemají na celostátní politiku žádný vliv, jak se snaží namluvit levice. Krajské volby jsou především o vystavení účtu krajským vládám. Právě proto je účast v těchto volbách důležitá, protože jak se ukazuje, sociální demokracie se v řa- dě krajů, žijících poněkud ve stínu ce- lostátní agendy, chovala velmi nezod- povědně. S velkým znepokojením sledujeme narůstající agresivitu KSČM, která na svém posledním sjezdu jen potvrdi- la, že je nereformovatelná. Proto po- važujeme za alarmující, že ČSSD s tou- to stranou, která chce stále budovat socialismus, v řadě krajů spolupracuje, nadále hodlá spolupracovat a tuto spo- lupráci dokonce připouští i na celostát- ní úrovni. Naším cílem bude snaha tyto oranžo-vorudé kartely rozbít a nepři- pustit. V případě příznivých výsledků nám půjde především o koaliční part- nery od středu doprava, ale v každém případě o ty, kteří budou ctít rozpočto- vou disciplínu, což je zvláště dnes mi- mořádně důležité. Výchozí pozice v Senátu je jiná než před šesti lety Senátní volby před šesti lety proběhly ještě v době, kdy se neprojevovaly dů- sledky ekonomické krize a doznívala animozita veřejnosti vůči destruktivní- mu chování tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Proto je dnes výchozí pozice kandidátů do Senátu jiná než tehdy, ale i tak budeme usilovat o co nejlepší výsledek. Hlavními celostátními programovými tématy Občanské demokratické strany v podzimní volební kampani budou ta, která se promítají i do života krajů. Patří sem důraz na podporu podnikání a tím vytváření prostoru pro vznik nových pracovních míst. Patří sem rozpočtově odpovědná politika a ukončení nebez- pečného trendu zadlužování krajů. Ve- řejné rozpočty jsou propojené a není důvod chovat se jinak na úrovni státu a krajů. Patří sem i posílení adresného sociálního systému a zamezení zneuží- vání dávek. Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší. Jinou než rozpočtově odpovědnou politiku zaměřenou na snižování veřejných dluhů občanští demokraté nabízet voličům neumějí a nebudou, protože ji považujeme za správnou pro současnost i budoucnost této země. A podobně se hodláme chovat i v Senátu a na krajské úrovni. Petr Nečas předseda ODS, předseda vlády ČR Problémy řešíme dnes, jinak zítra budou horší

Pavel Drobil: Krajské volby nejsou referendem o vládě Kandidáti ODS na hejtmany krajů 5 V podzimních krajských a se- nátních volbách nečeká Českou republiku referendum o centrál- ně vládě, jak se dnes snaží namluvit sociální demokraté. Naopak. Po čtyřech letech to budou krajské vlády oranžo- vých hejtmanů, kterým ve všech krajích kromě Hlavního měs- ta Prahy přijdou voliči vystavit účet za jejich často velmi nezod- povědné vládnutí. ČSSD na krajské úrovni jasně ukáza- la, jak jí je cizí především odpovědné nakládání s krajskými rozpočty. Jen v loňském roce zadlužení krajů narostlo o 17 procent na 22 miliard korun. To vše v situaci, kdy koaliční vláda přijala řadu opatření pro snížení deficitu stát- ního rozpočtu. Zatímco z centrálních vládních úřadů odešly v posledních dvou letech tisíce úředníků, úřady kraj- ské naopak vloni nabobtnaly o další 3 %. To je rozpočtově odpovědná poli- tika ČSSD v praxi. Oproti krajským volbám v roce 2008 připravuje ODS na letošní podzimní vol- by celostátní kampaň, která bude pro- vázána s kampaněmi jednotlivých kra- jů. Centrální linka bude klást důraz na podporu podnikání, vytváření prostoru pro nová pracovní místa, posílení ad- resného sociálního systému, ale také na odpovědné hospodaření s veřejný- mi financemi, které ODS prosazuje na celostátní úrovni, a není důvod, proč by kraje měly být výjimkou. Naopak nebezpečný trend zadlužování krajů je zapotřebí zastavit. Rozpočet ODS na centrální kampaň k podzimním volbám bude mnohem úspornější než v roce 2008, a to na centrální úrovni i v regionech. Pracuje- me s omezenějším objemem inzerce, venkovní reklamy i dalších nosičů. Sna- žíme se ale, aby přesnější cílení přineslo srovnatelný efekt. Žádná reklamní kam- paň nenahradí individuální komunikaci kandidátů s voliči, důkladné vysvětlová- ní volebních témat a programu. Právě vstřícná komunikace musí být klíčovou komponentou naší podzimní kampaně. Měl jsem v posledních měsících pří- ležitost se několikrát setkat se všemi lídry našich krajských kandidátek. Na podzimní volby se připravují zodpověd- ně a mají jednoznačnou vůli v nich uspět. A to je základ každého volební- ho úspěchu. autor je místopředseda ODS pověřený vedením přípravného volebního štábu VOLBY Benc Ota Kraj Vysočina „Náš úkol je jasný – ukončit existenci podivné vlády nevlády tiché koalice ČSSD a KSČM, jejíž důsledky jsou pro náš kraj ničivé. Nehovořím jenom o politickém korupčním podhoubí, ale především o neřešení zásadních problémů našeho kraje, jako je oblast zdravotnictví, školství a dopravy. Jsem přesvědčený o tom, že barvou tohoto podzimu bude modrá.“ Crha Jiří Jihomoravský kraj „Chceme zlepšit infrastrukturu a pustit konkurenci na železnici, aby se zlepšila doprava občanů do zaměstnání. Nechci, aby kraj vedli lidé, kteří záměrně kumu- lují politické funkce a nemají čas na práci pro kraj. Chci být hejtmanem na plný úvazek.“ Bartoňová Eva Liberecký kraj „Liberecký kraj má ohromný potenciál. ODS mu nabízí vyrovnaný a průhledný roz- počet, rozvoj vzdělávání, kvalitní život starších občanů, ale také podporu sklářství. Máme kvalitní tým včetně řady starostů. Věřím, že z Libereckého kraje uděláme po volbách dobré místo.“ Pavel Drobil

VOLBY 6 Jirsa Tomáš Jihočeský kraj „Osmnáct let rozvíjím městečko, kde jsem starostou. Osm let pomáhám rozvíjet svůj se- nátní region. A to jsou zkušenosti, které dnes nabízím občanům Jihočeského kraje. Každý se může na výsledky mé práce podívat.“ Krejsová Marcela Plzeňský kraj „Srdcem a centrem Plzeňského kraje je sice Plzeň, ale mou prioritou je rozvoj celého regionu a jeho podpora včetně regionálních produktů, regionálních potravin a s tím související podpora živnostenského podnikání.“ Lukáš Libor Zlínský kraj „Chtěli bychom navázat na odkaz Tomáše Bati. Chtěli bychom dobudovat dálnici na Slovensko, budeme podporovat univerzitu a také rozvoj cestovního ruchu. Na naší kandidátce je polovina starostů, kteří mají důvěru veřejnosti. Nabízíme méně řečí a více činů.“ Nwelati Raduan Středočeský kraj „Mým prvním úkolem bude minimalizovat škody vzniklé za čtyři roky vlády mafie pana doktora Ratha podporované komunisty. Mou hlavní ambicí ovšem je, aby Středočeský kraj byl krajem pracovních příležitostí. Chci kraj vrátit těm, komu patří, to znamená občanům.“ Sventek David Moravskoslezský kraj „Mám vizi kraje, který pomáhá svým obyvatelům a podnikatelům se rozvíjet. Za tři roky z kraje odešlo 17 tisíc lidí. Já chci kraj, který bude nové obyvatele lákat. Ten nejlepší recept jsou prosperující firmy a vzdělaní lidé. Chci kraji vrátit hrdost na svého hejtmana.“

7 Raška Vladislav Ústecký kraj „Věřím, že lidé budou volit řešení, na jehož konci musí být snížení nezaměstnanosti, bezpečný kraj pro všechny slušné lidi a realizace a dokončení všech dopravních infrastrukturních akcí, jako je řešení dálniční, železniční a vodní dopravy.“ Šindelář Petr Karlovarský kraj „Karlovarský kraj je na tom z hlediska ekonomiky nejhůře ze všech regionů. Máme vysokou nezaměstnanost, nejnižší hrubý domácí produkt. Náš kraj není vůbec atraktivní pro vyso- koškoláky. Naším hlavním úkolem je zastavení propadu ekonomiky a nastartování růstu. Tento problém chceme a umíme řešit na rozdíl od současné rudo-oranžové krajské vlády.“ Tupec Petr Pardubický kraj „V případě úspěchu ODS v Pardubickém kraji budou naše první kroky směřovat k zastavení hrozící insolvence v krajské nemocnici. Prioritou je snaha zajistit kvalitní a dostupné služby všem občanům a zodpovědný přístup ke svěřenému majetku.“ Záleská Markéta Olomoucký kraj „Olomoucký kraj má řadu výhod, ze kterých můžeme vytěžit mnohem víc. Centrální poloha nabízí potenciál pro rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních míst, to samé platí o cestovním ruchu. Chci se osobně zasadit o to, aby se náš kraj stal významným turistickým cílem. Přicházím zvenku, a tak můžu nahlédnout na fungování kraje novýma očima a přiblížit ho lidem.“ Plass Miloslav Královéhradecký kraj „V uplynulém volebním období jsme byli svědky amatérského experimentu. Byl to experiment vydávaný za regionální politiku. ODS v Královéhradeckém kraji nechce hazardovat s potenciálem kraje, proto postavila takovou kandidátku, která se nesníží k experimentování.“

8 Koho občanští demokraté vyšlou do přímé volby hla- vy státu? Prvního místopředsedu Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotku z Libereckého kraje, nebo poslance Evropského parlamentu Evžena Tošenovského z Morav- skoslezska? Výsledek hlasování občanských demokratů, z něhož vzejde jméno kandidáta ODS do voleb na prezidenta České republiky, se dozvíme na konci června. Už teď je ale jisté, že nejnapínavěji bude výsledek volby očekáván v Jihomoravském kraji. Dva mě- síce probíhající prezidentské primárky totiž vyvrcholí právě na jihu Moravy – regionu s nejpočetnější členskou základnou v ze- mi. Zde může každý z kandidátů výsledek stranického referen- da obrátit ve svůj prospěch. Během volebních shromáždění, na kterých mohli členové ODS osobně poznat oba kandidáty a zeptat se na jejich názory a postoje, padaly zajímavé dotazy. Občanské demokraty nejvíce zajímalo, jak budou kandidáti v případě úspěchu v prezident- ských volbách reprezentovat Českou republiku v zahraničí, jak se hodlají postavit vůči problémům v Evropské unii či nakolik budou nadstraničtí. Předseda ODS a premiér ČR mimo jiné ocenil, že na rozdíl od jiných politických stran si občanští demokraté mohou sami zvolit kandidáta na prezidenta. Zároveň zdůraznil, že oba kan- didáti jsou slušní lidé s bohatými zkušenostmi a že každý z kan- didátů má šanci v prezidentských volbách uspět. Občanské de- mokraty předseda strany vyzval, aby nepodléhali současným průzkumům veřejného mínění, protože do voleb, které se ko- nají v roce 2013, je ještě daleko. Současné statistiky proto mají nulovou vypovídací hodnotu. Informace o probíhajících prezidentských primárkách najdete na webových stránkách ODS na adrese www.ods.cz/primarky či na Facebooku na adrese www.facebook.com/ods.cz. Prezidentské primárky ODS se blíží po setkáních v regionech do finiše Jablonec nad Nisou, 31. května Hradec Králové, 3. května Plzeň, 23. května Olomouc, 10. května

Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY 9 Pomalejší růst penzí dostal od koaličních poslanců v prvním čtení zelenou Poprvé po rozpadu Věcí veřejných hlaso- vali poslanci v nové konstelaci na květno- vé 38. schůzi Poslanecké sněmovny. Na- vzdory předchozím turbulencím v koalici se vládě podařilo prosadit řadu význam- ných zákonů. Do druhého čtení poslanci poslali po šestihodinové úporné debatě i novelu zákona o důchodovém pojištění. Jeden ze zákonů, který má po- moci konsolidovat státní rozpočet v příštím roce. •Těžiště novely zákona o důchodovém pojištění spočívá v nové úpravě výpočtu důchodů. Zákon počítá konkrétně s tím, že během příštích tří let penze porostou nově jen o jednu třetinu růstu cen a o jednu třetinu růstu reálné mzdy jako doposud. Jak zdůraznili zástupci koalice, snížení tempa růstu penzí je jedním z opatření, která by měla přispět ke konsolidaci veřej- ných financí a je tedy z rozpočtového hlediska nezbytné (penze představují 30 procent všech výdajů ze státního rozpočtu). Na- vrhovaná úprava se projeví od ledna 2013 a měla by přinést celkovou úsporu ve výši přibližně 48 miliard korun. Další z řady zákonů, na kterých se shodla koalice v souvislosti s přípravou rozpočtu na příští rok, přijdou do legislativního procesu v příštích týdnech. • Diskuzi vyvolala probíhající ratifikace změny článku 136 Li- sabonské smlouvy, která má umožnit vznik tzv. trvalého zá- chranného mechanismu eurozóny. K té daly již loni na jaře předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu obě komory Parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas. Poslanci ODS změnu podporují s tím, že nejsilnější vládní strana nebude blokovat členské země EU platící eurem. Zároveň ale upo- zornili, že vznikem stálého záchranného fondu se dramaticky mění podmínky fungování eurozóny. „Pokud by Česká republika nyní přijala euro, musela by na euroval přispět během příštích pěti let 32 miliardami korun. Neumím si proto představit, že by jakákoliv zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku do euro- zóny, aniž by se zeptala na názor svých občanů. ODS i nadále po- žaduje před případným přijetím eura referendum,“ zdůraznil na- příklad poslanec a šéf sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer. Finální hlasování odložili poslanci na červen. • Poslanci dali souhlas k ratifikaci hostitelské dohody mezi vlá- dou ČR a Agenturou pro evropský globální satelitní systém. Naplnili tak formální podmínky pro zřízení řídicího centra ev- ropského satelitního systému Galileo v České republice. Podle sněmovní zpravodajky Jany Fischerové je to příležitost připo- menout si diplomatický úspěch České republiky, která o umís- tění administrativního centra několik let usilovala a zvítězila v konkurenci dalších deseti států, mezi nimi například Německa či Nizozemí. „Umístění centra přináší České republice přede- vším prestiž, protože se jedná o první významnou unijní insti- tuci, která bude na našem území sídlit. Kromě toho ale očeká- vám, že bude zároveň příležitostí pro české odborníky.“ • Zákon na ochranu zvířat proti týrání zpřísnil podmínky pro chovatele zvířat. Nově bude moci stát týrané zvíře zabavit. Novela zákona také zpřísnila pravidla pro porážku. Poslanci naopak vypustili návrh, aby Policie České republiky mohla v pří- padě podezření na týrání zvířete vniknout do bytu násilím. • Prošla novela zákona o účetnictví, která reaguje na elektro- nizaci účetních systémů nebo změny v zákoně o zajištění dal- ších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Nový zákon o kontrole sjednocuje kontrolní postupy prová- děné orgány státu a řeší dosavadní roztříštěnost procesního práva v oblasti kontroly. Zákon o bankách upravil činnost poboček za- hraničních bank na území České republiky. –kj– Shrnutí 38. schůze Poslanecké sněmovny

10 NAŠI POLITICI V CIVILU Možná leckdo nabyl dojmu, že Jiří Papež je duší i tělem odjakživa spjat se zemědělstvím. Plyne to z jeho působení ve sněmovním Ze- mědělském výboru a pozice stíno- vého ministra zemědělství v Klau- sově stínové vládě. Ale vězte, není tomu tak. Vzděláním je ekonom a „strojař“. Jestli je s něčím bytost- ně spjat, je to Šumava a vůbec celé západní Čechy, kde jeho rodina po generace žije. Během rozhovoru jsme se dozvěděli řadu zajímavostí z jeho života, některé z nich prý dosud vyprávěl jen těm nejbližším. Nejranější dětství strávil „na samotě u lesa“, jak říká. Ona samota je sou- částí šumavské vesničky Zátoň. „Ofi- ciální místo mého narození je Vim- perk. To proto, že tam byla nejbližší porodnice,“ vysvětluje poslanec Papež. Rodina se sice ještě v Jiřího před- školním věku odstěhovala do Pracha- tic, ale často do Zátoně jezdili za ba- bičkou a dědou a trávili tam vesměs celé prázdniny. Jiří jakožto nejstarší ze tří dětí nejvíc vnímal tehdejší atmosfé- ru a o to víc přilnul k tamní kultuře, přírodě. „Děda pracoval v lese, takže jsem mu pomáhal tahat dříví, potom doma se senem a péčí o malé, leč ná- ročné hospodářství.“ Asi právě tady se v něm zakořenil ce- loživotní vztah k přírodě. Když v Pracha- ticích dokončil gymnázium, uvažoval o nějakém oboru, který by této ten- denci odpovídal. Ale osud to zaonačil úplně jinak. Místo „veteriny“ ekonomie a strojní inženýrství „Mým velkým a pro dospívajícího kluka nepříliš obvyklým koníčkem byla entomologie.“ Prý mu nešlo o to, aby na sbírky broučků a motýlů „balil“ spolužačky, skutečně ho to nadmíru bavilo. V plánech na zaměření vyso- koškolského studia více než entomo- logii zvažoval vysokou školu veterinár- ní. „Byť to nebyly obory humanitní, kde to za bolševika bylo na můj vkus příliš poznamenané socialistickou ideo- logií, nebylo snadné se bez kádrového posudku s patřičně doloženou anga- žovaností celé rodiny dostat i na pří- rodovědecké fakulty, navíc tam byl přetlak. Takže jsem skončil v Plzni na Vysoké škole strojní a elektrotechnic- ké, kde jsem vystudoval ekonomiku a řízení strojírenské výroby. Hlavně se považuji za ekonoma. Naučilo mě to logicky přemýšlet, počítat.“ Vysokoškolská léta byla bohémská, jak se pro toto životní období sluší. „Pro nás, ‚kluky z vesnice‘, to bylo obzvlášť úžas- né,“ vypráví Jiří Papež. Ale nebylo to jen obyčejné flámování. Společně s kamará- dem se vrhl na moderní hudbu, hlavně tu, na níž tehdejší režim pohlížel se znač- nou nevolí. Ne že by sami muzicírovali, ale taky ne, že by jenom poslouchali a nahrávali. Získali kontakty na některé kapely a začali pořádat koncerty. „Nejvíc nás zajímala hudba na po- mezí rocku a punk-rocku. Podařilo se nám uspořádat v Plzni první koncert skupiny Visací zámek, plzeňskou pre- miéru jsme uspořádali například také skupině Precedens s Bárou Basikovou, totéž platí o Oceánu s Petrem Mukem. To vše se samozřejmě muselo oficiálně pořádat pod hlavičkou fakultní orga- nizace SSM, která občas nestačila zí- rat, na čem se to vlastně podílí,“ vy- práví s těžko skrývanou nostalgií na studentská léta nynější poslanec. Možná ještě větší „bomba“ byla prachatická Rockpaleta. „Mladší bratr byl tehdy ještě na gymnáziu v Pra- chaticích a chtěl uspořádat hudební veleakci. Tak jsem mu vzhledem ke svým kontaktům pomohl uspořádat na tamní poměry velkolepou akci s účastí špičkových rockových kapel. Myslím, že jsme se tím zapsali do teh- dejšího života Prachatic.“ Vojenská služba formou maňáskového divadla Po vojenské službě prahne málokdo a málokdo netouží po nějaké formě, jak ji absolvovat co nejsnesitelněji, po- kud možno mimo kasárna. Ne každý ale vymyslí tak bláznivou, ale kupodivu úspěšnou cestu. „S kamarády jsme měli řadu nápadů, nakonec jsme uspěli se založením ‚Souboru maňáskového di- vadla při vojenském útvaru v Žam- berku‘. Není třeba dodávat, že to bylo jediné maňáskové divadlo v rámci Čes- koslovenské lidové armády.“ Jiří Papež – zemědělským odborníkem se stal nečekanou shodou náhod

11 Chlapci oběhli nejbližší hračkářství, nakoupili maňásky a podle toho, jaké sehnali, napsali několik pohádek a ka- baretních výstupů. Sen se jim splnil: Dostali se z kasáren na relativní svo- bodu – se schválenými představeními začali objíždět mateřské školy po celé republice. Vskutku nápaditá a závidě- níhodná podoba vojenské služby! Manželství dvou ekonomů, dobrý základ pro podnikání Není pravda, že studentské lásky ne- mívají valnou budoucnost. Manželství Papežových je toho důkazem. Studovali stejný obor, začali spolu chodit v po- sledním ročníku, překonali odloučení během vojny. Protože nastávající odmí- tala přestěhovat se do Prahy, byť tam ženich měl zajištěné lukrativní zaměst- nání, skončili v Přešticích, kde žijí do- dnes a kde se narodily obě jejich dcery. Za zmínku stojí, že svatba se kona- la 18. listopadu 1989, revolučního 17. listopadu slavil Jiří v Prachaticích rozlučku s kamarády. „Informace o dě- ní v Praze se na malá města dostávala pomaleji, ale i v těch osobně vypjatých dnech jsem je získal i ze Svobodné Ev- ropy. Takže den po svatbě jsme už s ‚novomanželkou‘ zvonili klíči v Plzni na náměstí.“ Společně byli i u začátků podnikání. Manželka byla na mateřské se starší dcerou, ale není ten typ, který by se spokojil s péčí o dítě a domácnost. „Začali k nám chodit známí a lidé z okolí, že když jsme ti ekonomové, ať jim poradíme s podnikáním, hlavně s účetnictvím. Tehdy to nebylo tak slo- žité, tak jsme to zvládli a časem začali dělat profesionálně. Jak se měnila a narůstala legislativa, museli jsme to- ho spoustu nastudovat, ale šlapalo to, manželka se tak živí dodnes.“ Přesto peněz dlouho nebylo nazbyt, takže když si v roce1995 pořizovali vy- touženou chalupu na milované Šuma- vě, museli si potřebný obnos vypůjčit od rodičů. „Je to stoletá budova, byla bez vody, elektřiny, ale na krásném místě, kde se cítíme dobře.“ Jak jsem se stal politikem a odborníkem na zemědělství Odpor ke komunismu, tudíž i pra- vicová politika, mu byly vštěpovány od dětství. „Hospodářství dědy a babič- ky v rodné Zátoni bylo malé, takže za znárodnění nestálo, ale i malí sou- kromníci měli důvod se od bolševismu distancovat. Táta byl sice dělník, ale komunisty bytostně nesnášel, navíc se zajímal o historii, takže nám, dětem, líčil i hrůzy stalinských gulagů, Svo- bodná Evropa se u nás poslouchala denně.“ Tato stanice se do života Jiří- ho Papeže zapsala i tím, že se tam bě- hem vysokoškolského studia nebál slo- žitou cestou poslat své příspěvky, některé tam dokonce byly zveřejněny. Po listopadu 1989 se stal jedním ze zakládajících členů OF, za které pak úspěšně kandidoval do přeštického za- stupitelstva. V rámci rozpadu Občan- ského fóra se jednoznačně přiklonil ke vstupu do ODS. Ale na vysokou politi- ku neměl ani pomyšlení – měl relativ- ně lukrativní a zajímavé zaměstnání, rozrůstající se rodinu, na hypotéku po- řizoval lepší bydlení, … Nicméně v roce 1996 kývl na výzvu tehdejších poslan- ců, že by jako nová, mladá tvář mohl být občanským demokratům v Parla- mentu ku prospěchu. Po konzultaci s rodinou kývl a výsledky voleb ho vynesly do poslaneckého křesla. A nyní se dostáváme k tomu, jak se z ekono- ma a strojaře stal přední odborník na zemědělství v ODS. „Vzhledem ke své profesi jsem měl ve Sněmovně zálusk na Hospodářský nebo Rozpočtový výbor. Ale byl jsem vy- rozuměn, že tradice velí v těchto zásad- ních výborech dávat přednost zkušeným poslancům, nováčci si až tak dalece vy- bírat nemohou. V této situaci za mnou přišel tehdejší předseda Zemědělského výboru s tím, že oni také potřebují eko- noma, že v Rozpočtovém nebo Hospo- dářském výboru nemám šanci.“ Nynější zemědělský expert prožil zá- sadní přerod českého zemědělství: Ře- šil se rozpad JZD, restituce, obhajoba soukromého vlastnictví. Jiří Papež se kromě ekonomických aspektů nořil čím dál víc do hlubin problematiky ze- mědělské a jeho stoupající erudice by- la nepřehlédnutelná. Když přišla pří- prava ke vstupu do EU, což znamenalo zcela přetvořit zemědělský program ODS, stanul v čele odborného týmu právě Jiří Papež. Při svém zvyku nedělat práci tak- zvaně od stolu, začal v rámci sněmov- ního podvýboru pro venkov organizo- vat ve všech regionech diskuse se zemědělci, starosty i ostatními místní- mi lidmi. Závěry se staly základem pro- gramu občanských demokratů pro ob- last zemědělství. Když už jsme zmínili podvýbor pro venkov, Jiří Papež byl také členem ně- kolika podvýborů se zaměřením na problematiku lesní správy, vodního hospodářství, potravinářství, myslivos- ti, rybářství, potravinářství. Uvádíme to proto, že přinejmenším rybářství a myslivost jsou zároveň koníčky poslance Papeže, který se angažuje ve svazech rybářském i mysliveckém. „Myslím si, že členové různých zájmo- vých svazů si zaslouží pozornost ODS už kvůli tomu, že je mezi nimi spousta pravicově orientovaných lidí, tedy potencionálních voličů. Nesouhlasím s předsudkem, že tyto svazy včetně je- jich členů jsou pohrobci komunismu,“ konstatuje poslanec. A co ho aktuálně trápí v souvislosti s prací ve Sněmovně? „Direktivy EU, které postihují oblast zemědělství nej- víc ze všech oblastí – v žádné jiné ne- byla nastolena takzvaná jednotná po- litika. Doufám, že budeme nacházet zdravý kompromis mezi oprávněným euroskepticismem a schopností využí- vat výhod členství v Unii,“ uzavírá náš rozhovor Jiří Papež. –red– JIŘÍ PAPEŽ • Narozen 1965 ve Vimperku. • Vystudoval Vysokou školu strojní a elektronickou v Plzni, obor ekonomika a řízení strojírenské výroby. • Byl zakládajícím členem OF a v roce 1991 zakládajícím členem ODS. • Zkušenosti s komunální politikou získal jako člen přeštického zastupitelstva. • Od roku 1996 je poslancem, byl členem a předsedou Zemědělského výboru, řady podvýborů, zastával funkci stínového ministra země- dělství. • Dlouhodobě je místopředsedou Regionálního sdružení ODS Plzeň- ského kraje, předtím byl jeho předsedou. • Je šťastně ženatý, má dvě dcery.

U STAROSTY A PODNIKATELE 12 ODS by měla vyznávat ideovou čistotu a poctivou práci, říká František Ondřich Kamenný Újezd je nádherným ji- hočeským místem. Můžete se tu ko- chat krásnou krajinou, památkami, architekturou. I politicky si tu pravi- ce stojí vcelku dobře. Ale není snad- né „starostovat“ malé obci, k níž patří několik zanedbaných osad, kde byla dlouho opomíjena elemen- tární infrastruktura. František Ond- řich tu vykonal v čele místní ODS, jejímž členem je od založení strany v roce 1991, řádný kus práce, záro- veň je od roku 1994 předsedou ob- lastního sdružení v Českých Budě- jovicích, třetím obdobím je krajským zastupitelem. Rodina Františka Ondřicha byla silně křesťansky založená, což v dobách tu- hého komunismu nebylo zrovna výhod- né. „Od mládí jsem byl veden k nená- visti ke komunismu, což mi samozřejmě působilo problémy. Přeneslo se to i na moje děti, protože jsem je vychovával v obdobném duchu, chodily na nábo- ženství. Takže jsem hned v roce 1989 s nadšením vstoupil do Občanského fóra a pak hned po jejím založení do ODS,“ vzpomíná František Ondřich. Úspěch pravice byl příjemným překvapením Absolvoval dvouletou vojenskou služ- bu, pak ukončil střední školu a jeho dal- ší profesní osudy byly spjaty s Českými dráhami. Zřejmě tehdejší šéfové rozpo- znali, že své úkoly zvládá s potřebnou erudicí, takže přerušil vysokoškolské stu- dium a věnoval se různým funkcím „na dráze“. Vrcholem jeho tehdejší kariéry bylo takřka „hrabalovské“ postavení náčelníka železniční stanice. Právě díky tomu po uzavření celoživotního sňatku získal takzvaný drážní byt v nedalekém Kamenném Újezdě, kde zapustil kořeny. Postavil si tu rodinný domek, zajímal se o problémy a šance obce… Tím vším včetně prospěšných návrhů na její rozvoj a jejich realizací si brzy zasloužil důvěru spoluobčanů, která mu přinesla post starosty za Občanské fórum a vzápětí za ODS, do níž vstoupil jako jeden ze zakládajících členů již v roce 1991. „Bylo to pro mě příjemné překvape- ní. Ne proto, že bych po jakýchkoli stra- nických nebo komunálních funkcích tak bažil. Ale s kolegy, s nimiž jsme vstu- povali do Občanského fóra a potom do ODS, jsme měli dojem, že Kamenný Újezd je převážně ‚rudý‘. Hned v prv- ních volbách do obecního zastupitelstva se ukázalo, že tomu tak není. Vysvětluji si to tak, že to zdání převahy levicového smýšlení v obci vycházelo spíš z kon- formity, strachu, snahy přizpůsobit se panujícím poměrům a vyhnout se tres- tům za ‚vybočení z lajny‘. Do značné míry je to omluvitelné, protože komu- nistické tresty směřovaly často k likvi- daci nadějných lidských osudů a posti- hovaly celé rodiny. A po převratu v roce 1989 tu začala drtivě vyhrávat pravice,“ popisuje zdejší politickou atmosféru starosta Ondřich. Své první zvolení za Občanské fó- rum připisuje tomu, že byl jedničkou na kandidátce, i když ani na malé vsi ho lidé příliš osobně neznali. „Myslím, že během prvního období jsme lidi přesvědčili, že to s obcí myslíme od- povědně a umíme se zhostit různých užitečných úkolů. Komunální volby jsem pak vyhrával spolu se stranickými kolegy díky vzrůstající důvěře místních voličů.“ Práce tu skutečně nebyla snadná. Kamenný Újezd totiž sestává jednak z vlastního Kamenného Újezdu, jednak z dalších osmi takzvaných osad s celko- vým počtem přibližně 2300 obyvatel – pro neznalé, osada znamená osídlení jen několika mála domů a minimálního počtu obyvatel, což nesplňuje podmínky vesnice. Celkem se jedná o zhruba dva tisíce tři sta obyvatel, ale právě roz- tříštěnost a dlouhodobá zanedbanost představovala – a stále představuje – pro zastupitelstvo celou řadu úkolů. Řa- da z nich není zcela vyřešena dodnes. Péče o malou roztříštěnou obec není vůbec snadná „Když jsem nastupoval do funkce starosty, tak třeba nebyly vybudované ani asfaltové cesty, aby se lidé z při- lehlých osad, z nichž mnozí tu bydlí nastálo, dostali hlavně v zimě se svými dětmi do školy, na základní nákupy. Leckde neměli pitnou vodu, což jsme už částečně vyřešili, ale zůstávají used- losti, kde ani dnes pitnou vodu nemají. S tím souvisí také otázka čističek, kte- rou zvládáme, i když to byl zásah do rozpočtu a celkově náročné zadání. Úspěchem je také pokrok v budování kanalizace, plynofikace, opravě chod- níků, vznikl tady potřebný sběrný dvůr, přestavěli jsme základní školu včetně tělocvičny, což využívají i okolní obce. Nezanedbatelné také je, že jsme získali obecní pilu, kterou spravuje příspěvko- vá organizace a která je přínosem i z hlediska zaměstnanosti.“ Při všech těchto akcích se starosta Ondřich pokud možno vyhýbá žádo- stem o granty a dotace, které považuje za živnou půdu pro korupci, na níž se nehodlá nijak podílet.

13 Podnikání zdánlivě tajemné, nicméně perspektivní Co v Kamenném Újezdě příliš ne- klape, je spolupráce s TOP 09. „Samo- zřejmě to jako o koaličních partnerech neplatí obecně, ale tady u nás prezen- tují velmi agresivní politiku, spíš než pracovat chtějí neustále kritizovat. Mi- mochodem, vesměs předtím kandido- vali za jiné strany a mám pocit, že jim jde víc o získávání postů než starost o obec,“ postěžoval si starosta na ny- nější situaci. Co mě jako „ódéesáka“ štve na ODS „Dlouho jsem se snažil věřit v ideovou čistotu ODS, ale i v naší straně se obje- vuje čím dál víc lidí, kteří své členství berou jen jako ‚výtah k moci‘. A média opomíjejí ty poctivé, kteří mají minimální prostor se prezentovat. O to snáz leckdo na naši adresu říká, ‚vy jste zloději všich- ni‘,“ stěžuje si František Ondřich. Další věc, která mu vadí, je nedosta- tečně razantní argumentace v řadě po- litických otázek – například vůči absurd- ním požadavkům odborářů nebo v souvislosti s komunální politikou je to problematika rozpočtového určení daní. „Naši představitelé jako by své podlo- žené argumenty neuměli dostatečně vy- světlit a mediálně prezentovat,“ rozhoř- čuje se František Ondřich. K principům, od nichž by se ODS ne- měla odchylovat (což podle něj v mno- hém činí), patří zásada budovat „malý a levný stát“. Současný trend připisuje přílišným ústupkům Evropské unii. „Do- spěl jsem tak daleko, že lituji, že jsem hlasoval pro vstup do EU. Dnes se člen- ství projevuje nárůstem byrokracie, do- tacemi, které vytvářejí prostor pro ko- rupci, nesmyslnými nařízeními.“ Jak je zjevné, tohle téma pana staro- stu rozčiluje. Ale uklidnil se, jakmile při- šla další návštěva a my jsme zdvořile opustili radnici Kamenného Újezdu. Me- zi dveřmi jsme se ještě stačili zeptat na budoucí plány. Jak jsme se dozvědě- li, František Ondřich už kandidovat nehodlá a těší se na zasloužený odpo- činek. A mimo jiné na více času na vnoučata, kterých má od svých tří dětí požehnaných osm. Nechť jim všem slou- ží zdraví. ■ Když jsme se po dohodě se starostou Kamenného Újezdu měli sejít s místním podnikatelem, marně jsme se snažili do- pídit, co vlastně firma Martina Svitáka nabízí. Není snadné do toho proniknout, takže se nám dostalo vysvětlení od sa- motného vlastníka firmy s názvem SVI- TÁK – měření a regulace tepla. Je to re- lativně sofistikovaná činnost, kde navíc stoupá tlak konkurence. Každopádně cesta k této profesi byla zajímavá. Kromě toho se Martin Sviták věnuje jako dlou- holetý člen ODS práci v regionální radě, obci, rodině, … Zkrátka má toho dost. Rejstřík služeb, které poskytuje, je širo- ký: Specialisté jeho firmy poskytují servis a provozují plynové kotelny, dohlíží na funkčnost a bezpečnost technologických procesů v řadě firem, starají se o ústřední vytápění i chlazení v hotelových kom- plexech, jednou ze specializací je využití obnovitelných zdrojů energie a instalace netradičních i leckdy velmi ojedinělých systémů vytápění dle zakázek klientů. To vše často předpokládá schopnost vytvá- řet vlastní projekty, kombinace jednotli- vých komponentů a pak dohled nad tím, jestli výsledné dílo skutečně funguje. Zá- kazníky jsou velké firmy i jednotlivci, jimž všem se firma snaží vyhovět s veškerou exkluzivitou. Nápor práce v současnosti zvládá společně s manželkou, počet za- městnanců se v průběhu roku pohybuje v průměru kolem patnácti. Martin Sviták se narodil v Plzni a celý další život pak strávil v Českých Budě- jovicích, kde firma dodnes sídlí, i když rodina našla trvalé zázemí v Kamen- ném Újezdu. Z Temelína k úspěšné soukromé firmě Vystudoval střední elektrotechnickou školu. „Vlastně jsem měl být vyučený televizák,“ komentuje své profesní po- čátky nynější úspěšný podnikatel. Osud ho ale po ukončení školy nezavál k te- levizím, ale do Temelína. „Byla nás tam taková parta považovaná za budoucí odborníky na svém místě a naším úko- lem bylo podílet se na zprovoznění prv- ního bloku elektrárny. Ale pořád se to odkládalo, takže jsme jen vysedávali a neměli nic na práci. Jediná výhoda byla, že nás v rámci přípravy na patřič- ně dokonalé spuštění Temelína vysíla- li na další vzdělávání, takže jsem trávil část té doby v Brně, abych si dopl- nil další technické znalosti,“ vzpomíná Martin Sviták. Na Moravě ho zastihl rok 1989. Po návratu domů ale byla v Temelíně situace stejná – zprovoznění prvního bloku se stále odkládalo, lidé „najatí“ na jeho provoz opět jen celé dny posedávali, což není styl živo- ta, který by Martin Sviták vyznával. „V tom promarněném čase jsme s ko- legy začali uvažovat o vlastním podni- kání. Nikdo z nás s ním samozřejmě neměl a ani nemohl mít žádné zkuše- nosti, ale pustili jsme se do toho.“ Prostor pro začínající odvážné pod- nikatele, zejména ty, kteří svému obo- ru rozuměli, byl v 90. letech značný a vstřícně otevřený. „Velké firmy se roz- padaly a bylo třeba je nahradit, takže jsme získali řadu zakázek na mon- táže tepelných systémů, jejich měření

U STAROSTY A PODNIKATELE 14 Tip na výlet z Kamenného Újezda S amotný fakt, že Kamenný Újezd leží mezi Čes- kými Budějovicemi a Českým Krumlovem, mluví sám za sebe. Nemluvě o dalších místech, které jsou dostupné na kole i procházkou, autem se toho dá zvládnout samozřejmě víc. Všude je krásná krajina, výhledy, žádné velké kopce, takže cyklistická projížďka není náročná. Přímo v Kamenném Újezdě doporučujeme ubytovat se v osadě Opalice (součást Kamenného Újezdu) buďto na velké tradiční farmě, nebo v penzionu u rybníka, kde si před výletem nebo po výletu můžete zaplavat a – což rovněž není zane- dbatelné – pochutnat si na skvostném a v okolí vyhlá- šeném jídle včetně jihočeských specialit. Během dne stojí kromě zmíněného Krumlova a Bu- dějovic za návštěvu v první řadě Holašovice, památka UNESCO, kde se můžete kochat nejvzácnějšími skvosty jihočeského baroka, obdobně kulturně ceněných míst je tu víc. O trochu dál je Zlatá Koruna se svým věhlas- ným středověkým klášterem. Není třeba tuto paměti- hodnost připomínat „vodákům“, kteří jistě znají po- zoruhodnosti v povodí Vltavy, pro „nevodáky“ se sluší doporučit pohled na celkovou scenérii Zlaté Koruny nebo návštěvu interiéru kláštera. „Z ruky“ není ani výjezd na zámek Hluboká. A komu se nechce cestovat, zajímavosti najde i v samotném Ka- menném Újezdě: nezapomenutelné kouzlo má původ- ně raně gotický kostel Všech svatých, budova barokně upravené fary, pozůstatky koněspřežné dráhy, která spojovala České Budějovice s rakouským Lincem. K obci také patří mohylová pohřebiště z doby bronzové a jen kousek cesty je ke zřícenině hradu Maškovec. Zkrátka navštívit tuto oblast se vyplatí pro milovníky přírody, sportu, archeologie, historie, dobrého jídla. Lepší doporučení snad být nemůže. ■ Obec Holašovice se stala věhlasnou památkovou zónou UNESCO, a to zaslouženě: Stojí tady množství zachovalých budov, stavěných ve stylu takzvaného jihočeského baroka. Farní kostel Všech svatých v Kamenném Újezdě pochází z polo- viny 13. století – původní stavba byla budována v raně gotickém stylu, historicky cenné je například pojetí presbytáře a sákristie. a regulaci. Pak jsme se dostali do kon- taktu s topenáři, kteří stáli o to, aby- chom pro ně dělali montáže a kontro- lu plynových kotlů,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky Martin Sviták. Světlé začátky měly neméně příznivé pokračování. „Přišli za námi zástupci topenářských firem, abychom jim za- jišťovali montáž a kontrolu plynových kotlů. Nejdřív jich bylo pár, pak to na- růstalo do desítek, stovek.“ Bylo a je zřejmé, že si budějovický podnikatel vybral perspektivní obor. Už počátkem 90. let měli tolik zakázek, že je sotva stíhali plnit. A do toho při- šel nový boom, který se týkal jejich činnosti a přinesl další příležitosti – ob- novitelné zdroje energie, v první řadě tepelná čerpadla a posléze fotovolta- ické systémy. Zadavateli byli a dodnes jsou jednak firmy, ale v nemalé míře i majitelé rodinných domků. Jak jsem se ocitl v ODS Martin Sviták rozhodně nikdy nein- klinoval k levicovému smýšlení. Jak říká, to pravicové měl jakoby vnitřně nastavené, i když nebyl stoupencem jakékoli stranické příslušnosti. Na jeho vstupu do ODS má zásadní podíl teh- dejší primátor Českých Budějovic a po- té poslanec za ODS Miroslav Beneš. „Setkal jsem se s ním v Temelíně v roce 1993. Přesvědčil mě o tom, že pravicová politika má největší šanci uspět prostřednictvím ODS. Od té do- by jsem měl připravenou přihlášku. Nakonec jsem ji podal.“ S kolegy se postupem času – v dobrém – rozešel a navázal firmou Sviták, s.r.o. Ta se osvědčuje mimo jiné v tom, že zvládá i náročné „manýry“ zákazníků. „Specifický byl například projekt pro člověka, který vyznává alternativní styl života a nechtěl být nijak závislý na běžných dodávkách energie, všechno chtěl z vlastních obnovitelných zdrojů. Přitom trval na relativním luxusu, takže jsme museli vytvořit unikátní systém tepelného čerpadla v kombinaci s fo- tovoltaikou. Podařilo se to, schopnost vyhovět i mimořádným požadavkům patří k našemu krédu. Plus to, že ne- chci z lidí ždímat peníze nad objektiv- ní finanční kalkul, spíše považuji za důležité, aby se zákazník vracel díky tomu, že jsme získali jeho důvěru, po- tvrdili svoji spolehlivost a profesionali- tu,“ zdůrazňuje Martin Sviták. –red–

100. VÝROČÍ 15 V. Fischl, mistr pera, člověk dvou životů Patří k největším českým literátům 20. století. Jeho prózy jsou strhují- cí, básně sžíravě hluboké, překlady biblických textů ojedinělé. Člověkem dvou životů je nazýván a začal se na- zývat sám vzhledem ke svým dvojím kořenům, z nichž oba pro něj byly jak inspirací, tak nelehkým životním údě- lem: „češství“ a židovský původ. Na- rodil se v červnu před sto lety. Všechna svá díla psal česky, po válce strávil většinu života v Izraeli, kde přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan. O jeho výjimečném životním osudu vyšly v ne- dávné době dvě výjimečné knihy, z nichž jsme mimo jiných zdrojů čerpali. První je forma rozhovorů s odpovídajícím názvem Dva životy. I tady je z odpovědí Viktora Fischla zjevné, jak mistrně uměl zacházet s jazykem. Autorka Dana Emingerová pouze část knihy tvořila s Viktorem Fischlem během osobních setkání v Praze. Většina vznikla prostřednictvím korespon- dence mezi Prahou a Tel Avivem. Druhá kniha má název Příběh vyprávě- ní Viktora Fischla. Je první velmi zasvěce- nou biografií tohoto výjimečného umělce. Dvojí život Zmíněný dvojí život neznamenal jen os- cilaci mezi českým vlastenectvím a příklo- nem k židovské tradici, ale také spojení spisovatelského poslání s funkcí izraelské- ho diplomata. Ještě za jeho života mu by- lo vyčítáno, že tyto role – umělecká a po- litická – se vylučují. V jeho případě nikoli. Nejlépe si svoji „dvojroli“ obhájil sám: „Žil jsem – a to pokládám za největší pože- hnání, jakého se mi dostalo – vlastně dva životy. Jeden jako diplomat, druhý jako spisovatel. A tahle dvojakost, dvojkolej- nost, nebo jak tomu chcete říkat, je jako broušený diamant, na němž září mno- ho faset: Praha a Jeruzalém. Viktor Fischl a Avigdor Dagan. Český spisovatel a izraelský diplomat. Zkrátka takových pá- rů je v mé biografii tolik, že v té dvojí ko- leji už vidím něco jako svůj erbovní znak.“ Politickou diplomacii si osvojil jako spo- lupracovník Jana Masaryka za působení exilové vlády v Londýně. Kniha Hovory s Janem Masarykem je označována za jedno ze stěžejních Fischlových děl. Je to mistrně čtivě psaný text, o to cennější, že je založen na unikátních vzpomínkách na činnost české exilové vlády, řešení válečné situace. Ale těžko říct, zda právě tato kni- ha by měla stát na piedestalu – je těžké posoudit, zda je hodnotnější než jeho kni- hy vypovídající o poměrech v předváleč- ném a válečném Československu, osu- dech židovské komunity, … Nemluvě o Fischlových básnických sbírkách nebo překladech – mj. byl první, kdo přeložil některé biblické texty z hebrejštiny. Návrat k židovským tradicím Narodil se v Hradci Králové. Rodina uctívala židovské tradice, ale nebyla orto- doxní, což byla vhodná půda pro snahu nahlížet svět v širších souvislostech. Ab- solvoval studium sociologie a práv, po- čátkem 30. let se věnoval žurnalistice. Zřejmě nebýt hitlerovského Německa, stal by se z Viktora Fischla člověk multi- kulturálního zaměření, bez jakýchkoli ná- rodnostních nebo náboženských priorit. Ale nástup německého fašizmu ho vedl zavčasu k obavám o osud židovského ná- roda i svůj vlastní. Díky tomu jednak přil- nul k „židovství“, jednak stačil s rodinou včas uprchnout. Nicméně tragédie židov- ského národa se stala jeho nejniternějším námětem pro literární tvorbu. Ještě před emigrací kromě jiných novi- nářských příspěvků psal pro sionistický tý- deník Židovské zprávy a byl parlamentním sekretářem Židovské strany. Zároveň pub- likoval první básnické sbírky, např. Kniha nocí nebo Hebrejské melodie. V Anglii pracoval pro exilovou vládu Edvarda Beneše – měl na starosti komu- nikaci s britským parlamentem a řídil pro- pagaci československé kultury. Jakmile se mu podařilo opustit ohrožené Českoslo- vensko, tak v předtuše židovských tran- sportů využil svých kontaktů na exilovou vládu a podařilo se mu zachránit zhruba dvě stě Židů, kteří by jinak zřejmě putovali přes Terezín rovnou do Osvětimi. I v zámoří sledoval události ve vlasti a chystal si podklady ke knize Mrtvá ves o vyvraždění Lidic. Obdobně laděná Píseň o lítosti pak získala prestižní ocenění Ev- ropského literárního klubu. Ale to se již bohužel psal rok 1948, takže komunis- tická cenzura vydání knihy nepovolila. V exilu navázal přátelství s J. Masary- kem, pracoval s ním i po válce na mi- nisterstvu zahraničí. V té době vznikla kniha Hovory s Janem Masarykem. Mi- mochodem, Fischl patřil k těm, kteří nikdy neuvěřili variantě o Masarykově sebevraždě. Právě Masarykovo úmrtí bylo vedle cel- kového vnímání nástupu komunistické diktatury důvodem k druhému útěku z Československa – tentokrát do Izraele. Izrael, druhý domov Viktor Fischl našel s celou rodinou nový domov v Jeruzalémě. Vzhledem ke svým zkušenostem získal práci na izraelském ministerstvu zahraničí, následovaly mise v různých zemích, z nichž snad nejpod- nětnější byl pobyt v Japonsku. Naučil se hebrejsky a přijal jméno Avig- dor Dagan. Přesto všechny své knihy psal v češtině, pod původním jménem a vět- šina z nich se váže k osudům židovské komunity v Čechách. Svůj vztah k „dvojím domovům“ opět kdysi vyjádřil nejlépe on sám: „Lidé se mě často ptají, proč vlastně už přes půl století žiji v Jeruzalémě. Proč ne v Praze, nebo ve svém rodném městě, což jsou místa, kterým jsem už nejednou vyznal lásku a k nimž se ve svých knihách vracím zas a zas. Do Jeruzaléma prostě patřím. Vím, že tu pobýval král David, chodil tudy jeho syn Šalamoun, promlouvali zde proroci. Toto místo je součástí mého hlubšího já. Anebo naopak, já jsem částí tohoto mís- ta. Prahou jsem okouzlen, kdežto s Jeru- zalémem jsem svázán osudově.“ Rodné Československo navštívil až v ro- ce 1990, v následujícím období se mu dostalo řady ocenění a literárních poct včetně Čestné medaile T. G. M. za věrnost jeho odkazu nebo Cenu Jaroslava Seifer- ta, kterou mu za celoživotní dílo udělila Nadace Charty 77. Ve věku 94 let zemřel v Jeruzalémě. –red–

ARCHITEKTURA A BYDLENÍ Architektura, styl bydlení, jeho kolorit i zařízení interiéru bezesporu ovlivňuje kvalitu života, naši psychi- ku… To vše je spojeno s tím, kde se člověk cítí dobře a kam by se měl rád vracet. Proto se architektonické trendy promítají do celé historie ci- vilizace a jsou podstatnou součástí naší kultury. Jak ve smyslu „kochání se“ unikátními budovami z minulos- ti i současnosti, tak v tom, jak lidé bydlí a bydleli. Současná doba při- náší mnoho novinek, zlomových okamžiků – politicky, ekonomicky, geograficky, … I to se odráží v archi- tektuře i poptávce po konkrétním interiérovém pojetí. O zajímavos- tech, souvislostech, trendech světo- vých i tuzemských bychom vás rádi informovali v rámci série článků, kterou tímto zahajujeme. Chceme vás zaujmout jak zběžným přehledem o trendech ve světové ar- chitektuře, tak českými zajímavostmi, které rovněž určitě stojí za to, i podně- ty z oblasti čím dál žádanější zahradní architektury. Nebudeme se vyhýbat ani fenoménům, které jsou spíše zavržení- hodné a následování si rozhodně ne- zaslouží. Nabízíme publikované názory reno- movaných odborníků, roli zasvěceného průvodce, který pro nás korigoval a ko- mentoval jednotlivé pasáže, přijal archi- tekt Pavel Zykmund, který je mimocho- dem pověstný kromě své profesní erudice tím, že by raději žil o chlebu a vodě (což se mu občas přihodilo), než aby přijal sice výhodnou zakázku, která by se ale příčila elementárnímu archi- tektonickému vkusu, funkčnosti projek- tu a jeho souznění s okolím. Některé světové senzace Začněme tím, co se při laicky ledaby- lém hledání informací o celosvětových senzacích v architektuře objeví na prv- ních místech. Pojmem je například nová podoba Dubaje, součásti Spojených arabských emirátů. Leckde se můžete dočíst, že to je jako celek novodobý ar- chitektonický skvost, navíc vyrostlý uprostřed nehostinné pouště. Na jeho podobě se podílel úctyhodný tým vy- hlášených architektů ze všech koutů světa. Tamním „trhákem“ je nejvyšší mrakodrap světa – Burdž Dubai vysoký 828 metrů. Pavel Zykmund ale osobně nijak opojen není a celý projekt nahlíží kriticky. „Je to na první pohled možná oslňující a určitě dobře prodejná propa- gace Dubaje. To ovšem nic nemění na tom, že celek postrádá funkční propo- jenost, cit pro skutečně příjemné bydlení nebo práci.“ Jak připouští, na výsledku nové po- doby Dubaje se skutečně podepsaly svě- tové celebrity z řad architektů, stavitelů i různých subdodavatelů, ale ani to pod- le něj není zárukou. „Pro mnohé to byl výhodný kšeft, možnost se zviditelnit. Ale já moc neuznávám práci, která se dá dělat takzvaně od stolu, bez chápání celkové atmosféry místa, potřeb lidí, funkční koncepce, …“ Něco podobného se vztahuje k ex- panzivní výstavbě v Číně. I na ní jsou zejména političtí pohlaváři patřičně pyš- ní, i na ní se podílejí architekti a firmy z celého světa, rovněž nová generace čínských architektů nepostrádá potřeb- nou profesionální erudici. Ale podle Pav- la Zykmunda se jedná o jednu z typic- kých sebepropagací komunistické velmoci: Stejně jako v jiných oblastech se ani ve výstavbě nehledí na potřeby lidí, atmosféru místa a krajinu, nemá to ducha. „Prostě je to architektura dělaná ‚shora‘, jako to dělali u nás bolševici. Na to jsem alergický.“ Popuzenost českého architekta je v souvislosti s Čínou mimo jiné spojena s událostmi kolem přípravy olympiády v Pekingu, kdy mizely celé čtvrti a vyrů- staly nové komplexy s cílem ohromit zbytek světa, ale bez jakékoli pomoci a alternativy pro ty, kteří zůstali bez pří- střeší. Lze dodat, že ať už je kvalita dle různých názorů jakákoli, přinejmenším Odkazy a výzvy světové architektury Nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji Výstavba v Šanghaji

rozsah výstavby je skutečně fascinující. Jen v letech 1999–2002 se v Číně téměř zdvojnásobila zastavěná plocha – zvět- šila se o víc než šest miliard metrů čtve- rečních. Když už zmiňujeme nejvyšší mrako- drap světa v Dubaji a velikášskou výstav- bu v Číně, stojí za citaci rovněž názor jednoho z úspěšných českých architektů Adama Gebriana. Obecně je k mrako- drapům skeptický, protože podle něj ne- řeší ani v přelidněných městech dosta- tečně funkčně využití prostoru, jsou drahé, vyžadují speciální konstrukce, které zvládá jen nemnoho zahraničních firem, extrémně vysoké budovy nemo- hou stát blízko u sebe, protože by to snižovalo přístup světla a poškozovalo akustiku v interiérech. Zajímavý je v této souvislosti rovněž již dříve publikovaný názor jednoho z nejvěhlasnějších současných českých architektů Rostislava Šváchy. „Co se tam (v Číně) děje, bych nepřeceňoval. Snaží se kopírovat americké modely a technologie. Co si daleko víc zaslouží zájem, je architektura v Japonsku – to je podle mě architektonická velmoc.“ Pavel Zykmund tomuto tvrzení při- takává. „V Japonsku se dbá na to, co neustále opakuji jako východisko kva- litní architektury: cit pro tradici, příro- du, okolí, inteligentní skloubení s mo- derními požadavky, technologiemi, trendy a materiály.“ Zajímavostí při- tom je, že za zakladatele moderní ja- ponské architektury je považován Čech Antonín Raymond, který žil v le- tech 1888–1976 a své dílo tvořil ve Spojených státech a právě v zemi vy- cházejícího slunce. Shrnuto: Vznikají monumentální díla, jaká údajně neměla obdoby. Ovšem ona monumentalita si ne vždy zaslouží obdiv z hlediska funkčního i estetického. A na- víc se mnohdy ukáže, že se nejedná o „postmoderní“ výdobytky, ale spíše opakování nebo navazování na dočasně zapomenuté osvědčené systémy, jaké znali už naši dávní předkové. To platí mi- mo jiné i o takzvaných vertikálních za- hradách. Vertikální zahrady: Novinka, nebo vynález předků? Podle některých nepříliš zasvěce- ných informačních zdrojů patří vertikální zahrady k moderním „boomům“. Když jsme požádali o vysvětlení a komentář k vertikálním zahradám jakožto vý- střelku jednadvacátého století Pavla Zykmunda, stali jsme se tak trochu ter- čem posměchu. Obdobnou metodu totiž používal zejména Le Corbusier, považovaný za největšího architekta uplynulého století a jednoho z největ- ších bez ohledu na letopočet. V kostce řečeno kromě zkrášlení měst nabízejí přítomnost zeleně i tam, kde ji scenérie měst a velkoměst příliš prostoru neumožňuje. Bujné rostlinstvo může žít na fasádách domů a obdobný systém lze aplikovat i v interiérech. Podstatou je speciální ocelová konstrukce potaže- ná plastem a savou syntetickou tkani- nou, do níž se připevní rostliny. Tkanina dodává díky automatickému zavlažová- ní i potřebný roztok živin. Výsledný es- tetický dojem stojí za to, což dosvědčuje i vybraná fotografická ukázka. Ale jak jsme se dozvěděli, ani Corbusier nebyl v tomto směru průkopníkem. „Sna- ha spojovat zástavbu se zelení a přírodou patří k architektuře odjakživa, i když sa- mozřejmě byly odklony od takového tren- du, na nichž se podepsala doba i politické režimy, pro které krása, vkus a příjemné bydlení moc neznamenaly. Samozřejmě ‚znovuobjevení‘ vertikál- ních zahrad souvisí na mnoha místech s narůstající hustotou obyvatelstva a pa- ralelním trendem mít i ve městech co nejužší kontakt s přírodou,“ říká archi- tekt Zykmund. Dalším trendům ve světové archi- tektuře, ale hlavně přínosům českých umělců, zejména z období kubismu a funkcionalismu, se budeme věnovat v nadcházejícím čísle. –red– Vertikální zahrada Raymond Gunma music hall v Tokiu

18 50. VÝROČÍ William Faulkner a jeho drsné výpovědi o životě amerického jihu Spisovatelský talent ho vynesl na vrcholné literární výsluní minulého století. Když v roce 1949 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, bylo jasné, že ocenění se týká nejen umě- ní poutavě zacházet s jazykem, ale i autentických výpovědí o ne vždy jednoduché historii Spojených států. Americký jih má pohnuté osudy sám o sobě, píše-li o nich někdo Faulk- nerova formátu, je to strhující čtení. Jeho romány jsou ojedinělé samotnými příběhy, ale i přesvědčivostí a autentič- ností – málokterý, byť geniální spisovatel by dokázal do svých knih vložit tolik smys- lu pro atmosféru místa, doby, lidské osu- dy, pokud by je sám nezažil nebo nebyl jejich přímým svědkem. A poměry ve stá- tech podél Mississippi, symbolu jižanské tradice a kultury se vším dobrým i zlým, kde strávil celý život, bezesporu skýtaly v minulém století pohled na zlomové okamžiky ve vývoji celé společnosti a de- mokracie. K tomu všemu lze připočíst ve Faulknerově případu vzpomínky jeho předků na století předminulé, které se mu rovněž vryly do paměti i do jeho románů, novel. Zemřel před padesáti lety – kde jinde než v Mississippi. Když to shrneme, jeden z nejvěhlas- nějších amerických autorů 20. století za- znamenal z přímého pohledu dění ko- lem sebe – problémy rasismu, pozůstatky „otrokářské aristokracie“, sociální propa- dy celých skupin obyvatelstva v důsledku hospodářské krize, … Jinak řečeno, co víc by si mohl nadaný spisovatel přát než tak dramatickou směs vlivů, zlomových situací a nesnadno se rodících změn v so- ciálním postavení milionů lidí. Právě to se stalo podstatou jeho děl. Spisovatel, plantážník, voják, spořádaný manžel, … William Cuthbert Faulkner se narodil jako nejstarší ze čtyř synů v rodině jižan- ských „plantážníků“. Jeho praděd, který nemalé panství založil, bojoval v hodnosti plukovníka ve válce Severu proti Jihu. Zřejmě právě po něm zdědil jeho pra- vnuk literární talent – pradědeček psal celý život, nejvíc se proslavil románem Bí- lá růže z Memphisu. Svůj život na ame- rickém Jihu vnímal nejen jako úděl, ale také jako inspiraci jak zlepšovat „řád svě- ta“, eliminovat nespravedlnost, napomá- hat východiskům ze sociální nouze, která v té době postihovala enormní množství občanů. Jeho „nobelový“ potomek tyto vlastnosti převzal. Od prvních tříd školní docházky prohlašoval, že půjde ve sto- pách svého literárně nadaného pradě- dečka. První básně začal psát jako „nác- tiletý puberťák“. Jako mladík se posléze podílel i na historických událostech, které přesaho- valy hranice mississippského koloritu. První světovou válku prožil jako pilot. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě, v roce 1918 byl v rámci Královského le- tectva odvelen do Francie, kde byl při cvičném letu raněn. Po návratu do vlasti následovalo obdo- bí typické pro americké „selfmademany“, kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli rozma- nité činnosti od takzvaně podřadných prací až po uměleckou tvorbu: William Faulkner střídal zaměstnání, živil se jako natěrač, prodavač, pošťák, … Při tom všem samozřejmě psal. Jak o svých vá- lečných zážitcích, do nichž se promítaly chmurné pocity poválečné ztracené ge- nerace, tak o tom, co ho nejvíc proslavilo – o atmosféře a životě amerického jihu. Kromě vlastních románů uspěl i jako scenárista. Za zmínku stojí přinejmenším film Hluboký spánek, který si možná vy- baví mnozí pamětníci a milovníci takzva- né „drsné školy“ reprezentované v první řadě Raymondem Chandlerem, podle jehož knihy filmové zpracování Hluboké- ho spánku vzniklo. Ačkoli většina děl W. Faulknera je svým způsobem velmi drsná a na svoji dobu zcela průlomová, jeho soukromý život byl podle dostupných zdrojů spíše idylicky spořádaný. Alespoň soudě podle trvalého manželství, které nebylo poznamenáno žádnými skandály, o které zejména v do- bě zlatých dob Hollywoodu a zájmu o slavné osobnosti nebyla nouze. Detektivka v každé větě Za zmínku stojí postřeh, který zazna- menal snad jako jediný Josef Škvorecký v jedné ze svých statí o významných ame- rických autorech. O Faulknerovi píše, že původně chtěl psát detektivní romány. Ni- kdy k tomu nedošlo, ale tajemství, po- stupné odhalování pravdy a detektivní na- pětí se promítá do všech Faulknerových děl. Souhlasit lze i se Škvoreckého po- střehem, že detektivka se vlastně skrývá v každé Faulknerově větě. Měl pravdu. Málokterý spisovatel se opájel tak rozvi- nutými větami, a když už, tak do nich dokázal zahrnout tolik stupňujícího se na- pětí hodného těch nejlepších detektivek. První významnější uznání mu přinesl ro- mán Hluk a vřava. I když, dlužno říci, není to nejjednodušší čtení. Kniha je v podsta- tě založena na prolínajících se asociacích, střídání časů, vypravěčů, dějových rovin. Ani téma není dvakrát povznášející – au- tor popisuje ve vší nahotě úpadek jižan- ské rodiny, postižené morálními i dušev- ními deviacemi. Nicméně Faulknerovým dílem, které je považováno za obzvlášť šokující, je označována Svatyně. Literární kritici ji označují za „postmoderní“ dílo v tom smyslu, že je to napínavý thriller s detektivní zápletkou a patřičně drsným popisem okolností vraždy, znásilnění, po- měrů zločineckého podsvětí. Právě tento román díky svému úspěchu v USA i v Ev- ropě a jeho filmového zpracování přinesl autorovi finanční úspěch, a tudíž nezá- vislost na svém „plantážnickém“ příbu- zenstvu. Následovala řada románů, novel, po- vídkových sbírek. Jejich výčet by byl velmi dlouhý, každopádně každé z Faulknero- vých děl stojí za přečtení. –red–

19 ZAHRANIČÍ Afghánská mise spěje ke konci Vojenská a civilní mise v Afghá- nistánu se chýlí ke konci. Většina všech zahraničních vojáků zemi opus- tí nejpozději do konce roku 2014. Po tomto roku by zde měly zůstat pře- vážně podpůrné a výcvikové jednot- ky, které by pomáhaly afghánské ná- rodní armádě zajišťovat bezpečnost v zemi vlastními silami. Vláda dne 16. května schválila návrh na působení sil rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích na roky 2013–2014 s výhledem na rok 2015. Již po druhé jsem předložil mandát v délce trvání dvou let s výhledem na rok třetí. Tato praxe (oproti schvalování jednoletého mandátu) se jednoznačně osvědčila. Můžeme lépe plánovat a naše plány komunikovat se spojenci. Stává- me se tak čitelnějšími a spolehlivějšími partnery. Zároveň nehrozí každý rok možnost neschválení mandátu a nut- nosti překotného stěhování z operací, a tím nedochází k ohrožení udržitelnosti odvedené práce. Stejně jako v minulých letech bude klíčovou zahraniční operací operace ISAF v Afghánistánu. Jak jsem v minu- losti slíbil, počty našich jednotek v zemi se již od roku 2011, kdy dosáhla naše účast vrcholu (720 osob), snižují. V roce 2012 je to do 640 osob, pro rok 2013 počítáme s max. 539 vojáky a pro rok 2014 s max. 340 osobami. V příštím ro- ce bude zároveň ukončená práce pro- vinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Lógaru, který dokončuje své projekty a předává odpovědnost za správu pro- vincie do rukou místních obyvatel. Jed- ná se o další fázi předávání správy země do rukou Afghánců. Postavili jsme zá- klady, naučili to nejnutnější a nyní je tře- ba se postavit na vlastní nohy. Situace v Afghánistánu není ani po více než deseti letech naší vojenské si- tuace jednoduchá. Mnohé cíle se však podařilo splnit a život Afghánců zlepšit. Původní cíl mise, tj. odstranit centra te- roristické sítě Al-Káida po útoku na USA, byl z velké části splněn. Síla této teroris- tické organizace je daleko menší než tehdy, zabitím či zajetím jejich vrchol- ných představitelů a uzavřením výcviko- vých kempů dostala obrovskou ránu. Sí- la Talibanu v některých částech země je stále patrná, jeho návrat si však nyní ne- přeje zhruba 90 % obyvatel. Zajímavý je pohled na to, co se nám podařilo v civilní části. Za vlády Talibanu v zemi fungovalo cca 3,5 tis. škol, které navštěvovalo 1,5 mil. chlapců a 50 tis. dívek. Nyní je to cca 14 tis. škol, 5 mil. chlapců a 3,2 mil. dívek. Obrovská změ- na. Zároveň bylo opraveno více než 85 % hlavní afghánské dálnice, vysta- vena železnice spojující zemi s Uzbe- kistánem, dochází k budování mostů do Tádžikistánu. K elektrické energii má nyní přístup 70 % městské populace a 30 % venkovské. Nejedná se o stav, který by měl být rozhodně konečným, ale posun je neoddiskutovatelný. Z Afg- hánistánu nemůžeme odejít najednou a překotně právě proto, aby práce, kte- rou jsme zde vykonali, nepřišla nazmar. Místní armáda a policie bude potře- bovat naši podporu ještě několik let. Pak doufejme, že bude natolik silná a schopná prosazovat zákony sama. To je naším cílem. Předat zemi, která bude relativně stabilní, kterou budou místní obyvatele schopni spravovat sami a kde bude vidět jasné zlepšení pokaždé, když se do země vrátíte. Uznávám, že tento cíl je hodně idealistický, ale musíme se k němu snažit přiblížit co nejvíce. V minulých dnech jsem Afghánistán již po několikáté navštívil. Chtěl jsem vi- dět české vojáky a civilisty, kteří v zemi slouží, a hlavně jim poděkovat za jejich práci. Málokdo z nás si dovede před- stavit fyzickou i psychickou náročnost, kterou tato mise přináší. Jak jsem měl možnost s našimi vojáky mluvit, tak valná většina z nich ve své práci vidí obrovský smysl a pokrok, jakého v zemi dosahují. Navíc riskují své životy za nás všechny. Za to jim patří veliké ocenění a díky. Málokdo si uvědomuje přínos účasti naší armády pro ni samotnou. Získané zkušenosti jsou k nezaplacení. Když se nyní podívám na naše vojáky, vidím se- bevědomé, velmi dobře vycvičené muže a ženy, kteří nemají problém komuni- kovat v cizím jazyce a zapojovat se do operací po boku spojenců. Takto vycvi- čená a zkušená armáda přispívá k bez- pečnosti naší země daleko více než předtím. Druhým přispěním k bezpeč- nosti je potvrzení alianční solidarity. Nyní pomáháme našim spojencům my, když bude potřeba, pomohou oni nám. autor je ministr obrany a místopředseda ODS IDU se rozrůstá o Evropské konzervativce a reformisty Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) byla v úterý 29. května přijata za člena Mezinárodní demokratické unie (IDU). Stala se tak druhou evropskou nadnárodní politickou silou v IDU po Evropské lidové straně (EPP). AECR tak také získala křeslo v předsednictvu IDU. „Naše členství v IDU je dalším důkazem rostoucí legitimity a významu eurorealistického názorového proudu na mezinárodní scéně,“ řekl před- seda AECR, český europoslanec Jan Zahradil. IDU je nejpočetnější světová organizace pravicových a pravostředových stran a politických organizací ze všech kontinentů. Jejím předsedou je bývalý australský premiér John Howard a premiér Petr Nečas je od loň- ského roku jedním z místopředsedů. Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) vznikla v roce 2009 jako zastřešující organizace eurorealistických politických stran, která nabízí alternativu k evropskému federalismu, představovanému právě eurolidovci. Alexandr Vondra

ZAJÍMAVOST 20 Rodištěm a celoživotním údělem Karla Stejskala je Letohrad, kde do- dnes bydlí – půvabné místo v pod- hůří Orlických hor. Od raného věku lyžuje, ať už na sjezdovkách, nebo na běžkách. V dospělosti se pustil do ak- ce, kvůli které ho v počátcích leckdo nazýval hazardérem, neřkuli bláz- nem. Dnes by si asi takové nařčení nikdo netroufl zopakovat. Pravda, když se ujal provozování vě- hlasné rozhledny na Suchém vrchu, jevilo se to jako úkol nad lidské síly. Uspěl. Toto unikátní místo se skvělými turistickými možnostmi se opět stává dů- stojným symbolem kraje, kde je příjem- né pobýt, kochat se úžasným výhledem, případně pak vyrážet na běžecké, cyk- listické nebo pěší výlety, jsou tu i lyžařské sjezdařské terény. Odvážlivec s ekonomickým rozhledem Stát se majitelem vyhořelé a zdevasto- vané horské rozhledny zní romanticky. Nicméně když se pro tento krok rozhodl a začal hledat partnery pro obnovu celé- ho vyhořelého areálu, manželka nejásala. Ono není divu, že ji tento „úlet“ příliš ne- nadchl. Na pořízení si museli vzít půjčku zajištěnou rodinným majetkem. „Chvíli nadávala, že jsem blázen, pak nastolila tichou domácnost, ale vydržela to jenom do podpisu úvěrové smlouvy.“ Dnes je prý velkým ‚spřízněncem‘ ve všem, co se týká rozvoje Suchého vrchu.“ Z vlastních zdrojů financoval například koupi rolby na úpravu terénů v okolí roz- hledny, jeho vášeň pro kouzlo tohoto místa a jeho napojení na krásné turistické trasy ho dovedla tak daleko, že se mimo jiné naučil jezdit rolbou, aby udržoval běžkařské tratě. Rovněž podporuje biat- lon v Letohradě, pro pořádání závodů poskytuje všestrannou pomoc. O tom, jak vážně pojímá všechno, do čeho se pustí, svědčí i jeho reakce na náš dotaz, co se vlastně bude vařit v hospodě, která je součástí areálu a s jejímiž majiteli spolupracuje. Budou se tam připravovat nějaké kulinářské krajské speciality? „No vidíte, na to nesmím zapomenout. Seže- nu si nějakou místní kuchařku nebo se popídím po starých receptech.“ Historie a současný půvab rozhledny z Orlických hor Toto místo skýtá mimořádnou krásu z hlediska přírodního, historického i čistě estetického. Už zdálky působí Suchý vrch monumentálně. Vypíná se totiž z pod- horské krajiny jako fascinující masiv. Tyčí se nad údolími tvořenými Tichou a Divo- kou Orlicí, takže skýtá fascinující výhledy do Kladské kotliny, Králický Sněžník i na vzdálenější Krkonoše nebo Jeseníky. Ona fascinace se ale v minulosti netý- kala jen přírodní krásy, ale také možností strategického využití. Proto zde kdysi pro- bíhala zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Není divu, že zdejší kolorit a atmosféru si zamilovali mnozí umělci i další význam- né osobnosti. Vede tudy dodnes použí- vaná Jiráskova horská cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor a vede z úcty k Aloisi Jiráskovi až do Litomyšle – tuto trasu zvládnout najednou nedopo- ručujeme, protože měří úctyhodných 170 kilometrů. Zalíbení tu našel také Karel Kramář, takže při výletu, projížďce nebo procházce přes Suchý vrch neminete Kramářovu tu- ristickou chatu. Byla postavena v roce 1928. Jejím předchůdcem byla rovněž prvorepubliková dřevěná „útulna pro tu- risty před nepohodou“. Mimo jiné se tu se zástupci generální- ho štábu zastavil na své inspekční cestě po příhraničních pevnostech v roce 1937 prezident Edvard Beneš. Osud chaty byl pak poznamenán dra- matickým během dějin. Střídala majitele, jméno i podobu. V roce 1939 si tu ně- mecká armáda zřídila léčebnu pro zra- něné letce, až po válce byla opět zpří- stupněna veřejnosti. Právě vedle této chaty vznikla rozhled- na. Pardon, původně to nebyla rozhledna, ale „pouhá“ vodárenská věž, byť skvost- ně architektonicky pojatá. Je odtud vý- hled na Orlické a Bystřické hory, Králický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník. Po převratu roku 1989 bylo o rekon- strukci a chod rozhledny zájemců dosta- tek, ale žádný nedotáhl projekt obnovy do konce, takže samotná budova i její okolí strádalo a chátralo. To se pro něj stalo výzvou. Nejprve se ujal celého areá- lu, pak si nechal na starost rozhlednu, další zdejší zařízení provozují spřátelení podnikatelé. Již nyní skýtá areál příjemný pobyt, kompletní dokončení veškeých prací se plánuje nejpozději do začátku podzimní sezóny. Suchý vrch se zvelebuje, zbývá čas i na politiku Postup zvelebování Suchého vrchu se daří, takže Karel Stejskal může v těchto aktivitách trochu polevit a přistoupil za ODS na kandidaturu do krajského zastu- pitelstva Pardubického kraje. Členem strany je od jejího založení, má zkuše- nosti s komunální politikou – byl neuvol- něným místostarostou Letohradu, ale vzhledem k tomu, že všechno chce dělat naplno, tak vždy zvažoval, nakolik lze skloubit podnikání s veřejnými funkcemi. Těch se vzdal v roce 2006, letošní kandi- datura je vlastně „politický comeback“. Opět zdůrazňuje, že se nehodlá vzdát podnikání (vedení firmy Norservis) a péče o rozhlednu. Jak se mu daří a zda Suchý vrch stojí za to, se můžete přesvědčit, po- kud si uděláte výlet, který se vám určitě v krásné přírodě Orlických hor bude líbit. –red– Z vyhořelé rozhledny opět vybudovali turisticky atraktivní místo

21

ZAHRANIČÍ 22 Na pokraji chaosu V souvislosti s probíhající ekono- mickou krizí prožívá většina států Evropy menší či větší politické otřesy. Poměrně často se jedná o poklidné demonstrace proti vlád- ním politikám, avšak v případě Řecka jsme již byli svědky i mnoha násilných projevů protestů. Úplně jiným průvodním jevem současné krize jsou pak zprávy, které přichá- zejí ze slunné Itálie. V průběhu minulého měsíce přinesly světové agentury informace, že ital- skému premiérovi a bývalému dlouho- letému eurokomisaři Mario Montimu hrozí nebezpečí. Skutečně se nejedna- lo o žádnou planou zprávu či neurčité prohlášení, ale o konkrétní hrozbu atentátu na jeho osobu ze strany jiho- italské kalábrijské odnože Neformální anarchistické federace (Federazione Anarchica Informale). To, že se nejed- ná o planou hrozbu, potvrdil i janov- ský útok na Roberta Adinolfiho, šéfa italské energetické společnosti Ansal- do Nucleare, která je součástí druhého největšího italského průmyslového a zbrojního konglomerátu Finmecca- nica. Poté, co byl postřelen do nohou neznámým motorkářem, se k útoku přihlásila právě militantní odnož Ne- formální anarchistické federace pod názvem Olga. Její název je odvozen od jména Řekyně Olgy Economidou, která byla v roce 2009 zadržena řeckou po- licií za přípravu a podílení se na jede- nácti žhářských a bombových útocích v Aténách a Thessalonikách. Motivací se pro ni a její anarchistickou skupinu stala právě činnost již zmíněné Nefor- mální anarchistické federace. Po útoku na Roberta Adinolfiho byli dalším cí- lem anarchistů zaměstnanci firmy Equ- italia, která má v Itálii na starosti výběr a správu daní; těm byly do práce zasí- lány výbušné balíčky. Závěrem této sé- rie útoků se stala hrozba dalších sedmi útoků, kterou adresovala Neformální anarchistická federace proti již zmí- něnému koncernu Finmeccanica, jenž viní z podpory „rasistických“ vojáků Spojených států, z vývoje „smrtících“ stíhaček, „devastujících“ vysokorych- lostních vlaků atd. V souvislosti s tím přijala italská vláda celou řadu bezpeč- nostních opatření, které mají za cíl eli- minovat možnou eskalaci násilí. Italské ministerstvo vnitra dokonce zvažuje nasazení armády. V neposlední řadě pak k vytváření atmosféry strachu přispělo i rozšíření agitačních letáků zaniklé teroristické extrémně levicové organizace Rudé brigády v ulicích Milána. Všechny tyto události v Itálii vyvolávají značné reminiscence na his- torické události druhé poloviny 20. sto- letí, kdy se Italská republika otřásala pod náporem politicky motivovaného terorismu. Otázkou tak zůstává, zda se mají Italové či premiér Mario Monti skutečně čeho obávat. Přímou odpo- věď nám na to dávají události v Itálii z let šedesátých až osmdesátých. Roky olova Novodobý terorismus v Itálii má svůj počátek hned po skončení druhé svě- tové války. Avšak jeho vyvrcholením byla doba mezi roky 1960 až 1980, když se začalo toto období později označovat jako „roky olova“. Zmíněné období se vyznačovalo všeobecným společenským konfliktem. Hlavním hy- batelem konfliktu na pozadí studené války se stala teroristická organizace založená na marxisticko-leninských zá- kladech, a to Rudé brigády, která byla v tomto období zodpovědná za desít- ky násilných činů. Jedním z cílů této organizace se stal odchod Itálie ze Severoatlantické aliance a změna po- litického systému revoluční cestou. K tomu jí sloužily násilné činy jako sabotáže, únosy, bankovní loupeže či bombové útoky. Rudé brigády byly založeny v srpnu roku 1970. Jejich zá- rodkem se stala skupina studentů so- ciologie na univerzitě v Trentinu, která se postupně radikalizovala a začala ak- tivně působit v provincii Reggio Emilia, zejména pak ve velkých průmyslových továrnách v okolí Milána, kde začala se svými sabotážemi. V roce 1972 pro- vedla skupina svůj první únos, který naštěstí skončil propuštěním rukojmí, později již jejich oběti takové štěstí vět- šinou neměly. Hlavním cílem Rudých brigád se následně stali vrcholní před- stavitelé režimu – soudci, politici a prů- myslníci. Z toho plyne i ona reminis- cence dnešních dní. Na politickém poli byly v té době hlavními společenskými silami pravicová strana křesťanských demokratů, středolevá Italská socialis- tická strana a Italská komunistická strana. Italští komunisté byli dlouho- době nepřijatelnými partnery pro par- lamentní koaliční spolupráci podobně jako je tomu v České republice. Teh- dejší předseda křesťanských demokra- tů a italský premiér Aldo Moro se po- koušel o prosazení tzv. „historického kompromisu“, tj. smíření jeho křesťan- ských demokratů s komunisty vzhle- dem k tomu, že bez jejich dohody ne- bylo v té době možné sestavit novou italskou vládu. Vražda Alda Mora Zlomovou událostí italské historie se stal právě únos a vražda italského pre- miéra Alda Mora. Ráno 16. března 1978 italská média oznámila svým obča- nům šokující zprávu o únosu bývalého Jakub Čermák Roberto Adinolfi při převozu do nemocnice

23 populárního ministerského předsedy Mora (v úřadu působil do 24. června 1968). Únos se odehrál ve stejný den jako neúspěšné hlasování o vyjádření důvěry novému kabinetu vedenému ji- ným křesťanským demokratem Giuli- em Andreottim. Automobil s Aldo Morem byl přepaden členy Rudých bri- gád na římské ulici Via Fani. Nejprve teroristé zastřelili dva Morovy osobní strážce z řad italské vojenské policie Carabinieri, kteří s ním seděli v jeho voze, a následně i tři italské policisty v doprovodném voze. Nato byl bývalý premiér Aldo Moro unesen a vězněn dalších 55 dní. Teroristé byli na akci velice dobře připraveni – všichni byli oblečeni do uniforem členů posádky italských aerolinií Alitalia a organizo- váni svým vůdcem Mariem Morettim. Požadavkem teroristů byla výměna Mora za jejich vězněné spolubojovní- ky, zejména pak za jejich hlavního vůd- ce Renata Curcia, s čímž se italská vlá- da odmítala smířit. V průběhu vyjednávání s únosci byl ustanoven krizový výbor, jenž řídil ital- ský ministr vnitra Francesco Cossiga. Podle dobových svědectví se krizový vý- bor obával, že by bývalý premiér Aldo Moro mohl teroristům vyzradit některá přísně tajná státní tajemství. Mezi tato tajemství patřily zejména informace o základnách Severoatlantické aliance v Itálii či o tajné zpravodajské jednotce „Gladio“, která byla určena pro pre- ventivní boj proti nástupu komunistic- kých vlád ve státech západní Evropy. Aldo Moro byl v zajetí svými vězni- teli donucen psát dopisy významným představitelům italské vlády, své rodi- ně, ale také např. papeži Pavlu VI., ve kterých je žádal, aby přistoupili na po- žadavky teroristů. Nakonec skončil únos a věznění bývalého premiéra Al- do Mora jeho tragickou smrtí, když byl dne 9. května 1978 zavražděn rukou Maria Morettiho, jak později odhalilo vyšetřování. Ještě téhož dne bylo jeho tělo nalezeno v kufru auta zaparkova- ného symbolicky na Via Certini v Římě, tedy na půl cesty mezi ústředími Křes- ťanské demokracie a Italské komunis- tické strany – dvou stran, o jejichž smí- ření Aldo Moro usiloval. Po smrti Aldo Mora se teroristická organizace Rudé brigády dostala na svůj pomyslný vrchol. Avšak odezva ze strany veřejného mínění a státního aparátu na sebe nenechala dlouho čekat. Zdánlivý vrchol začaly Rudé brigády opouštět po spáchání další chladnokrevné vraždy člena komunis- tické strany a odborového předáka Guida Rossiho. Jeho vražda zapříčinila ztrátu důvěry pracovníků v dělnických profesích v to, že Rudé brigády hájí skutečně jejich zájmy, a silně tak osla- bila jejich propagandu. Na začátku konce V roce 1980 provedla italská policie celou sérii zatčení, jejichž výsledkem bylo na 12 tisíc zadržených levicových radikálů. Byla také zadržena většina jejich vůdců včetně Maria Morettiho. Převážná část Rudých brigád byla zli- kvidována na počátku 80. let. Avšak ještě v roce 1981 se jim podařil únos amerického brigádního generála Ja- mese L. Doziera, který byl zástupcem velitele sil Severoatlantické aliance v ji- hovýchodní Evropě. Po měsíci věznění se ho podařilo za použití speciálních ozbrojených sil osvobodit. Rudé bri- gády se postupem času rozdělily do dvou hlavních frakcí a oslabily tak svou akceschopnost. Přesto došlo do roku 1988 ještě k celé řadě únosů a vražd vrcholných činitelů, jež ukon- čilo až další masivní zatýkání v řadách Rudých brigád, zejména pak v řadách jejich nejdůležitějších představitelů. V souvislosti s tím ukončily Rudé bri- gády v témže roce svou činnost a roz- pustily se. Není také bez zajímavosti, že současná česká média několikrát spekulovala o možném propojení Ru- dých brigád se Státní tajnou bezpeč- ností v Československu, která údajně členy Rudých brigád cvičila a vyzbro- jovala. Neexistují sice žádné přímé dů- kazy, které by tuto hypotézu potvrzo- valy, ale zároveň zde nejsou žádné ji- né, které by ji vyvracely. Důsledky rudého teroru Výsledkem teroru Rudých brigád v Itálii bylo jen v prvních deseti letech na 14 tisíc násilných činů a podle sta- tistik italského ministerstva vnitra do- šlo minimálně k 75 vraždám, které by- ly téměř vždy politicky motivovány. Vrátíme-li se na začátek, pak tedy v současné době není náhodou, že po- stupná radikalizace levicových skupin nejen v Itálii, Řecku, ale i v České re- publice budí velké znepokojení. Fi- nanční, popř. ekonomické krize byly vždy příhodným podhoubím pro radi- kalizaci a vzestup levicových, ale i pra- vicových extremistických sil. Zůstává taky sice velice důležité udržovat ve společnosti sociální smír, ale na dru- hou stranu není možné pod nátlakem ustupovat od provádění nutných refo- rem, které mají odvrátit nejen země jižní Evropy od pádu do dluhové pasti. Nejenže tento pád může vyvolat krach ekonomiky, další sociální pnutí ve spo- lečnosti, ale také ji to může značně ra- dikalizovat a vyústit v podobné udá- losti, jakých jsme mohli být svědky v době olova či v období mezi dvěma světovými válkami. Nesmíme tedy ani my podceňovat různé rádoby výzvy či jiné iniciativy vyzývající k totální změně či úplnému odstranění stáva- jícího politického režimu, a to i revo- luční cestou. Základními hodnotami naší společnosti jsou přece demokracie a svoboda jakožto součást právního státu, nikoliv teror a politický extremis- mus. Naše dobyté hodnoty si musíme strážit a ani na chvilku od nich ne- ustoupit. ■ autor je analytik politické sekce ODS Aldo Moro v zajetí Rudých brigád Zavražděný Aldo Moro na Via Certini

NEZISKOVÝ SEKTOR 24 Začínali jsme v kuchyň- ce Lidových novin jako skupinka dobrovolníků. Po- cit, že doma je vše vyřešeno (jak naivní) a že teď půjde všechno dobře, byl po pádu komunismu silný. Cítili jsme, že je čas pomáhat dál tam, kde takové štěstí nemají. Motivem byla snaha něco udělat i na- štvání – politici a vyjednavači se střídali a mezitím pokračovaly války vedené do značné míry proti civilistům. Náhorní Ka- rabach, Bosna a Hercegovina, Čečensko, Kosovo – velké a vleklé konflikty, období, kdy jsme pochopili, že to je na dlouhou práci. Bylo to spojení válečné novinaři- ny, tedy dokumentování a informování o tom, co se ve válkách děje, s humani- tární pomocí. Ukázalo se to jako skvělý nápad. Otcem zakladatelem je Jaromír Štětina, tehdy zpravodaj Lidových novin v zemích bývalého Sovětského svazu. Postupně přicházely další výzvy – na naše dveře zaklepali studenti z Běloruska masově vyhazovaní za účast na demon- stracích Lukašenkovým režimem, našli si nás kubánští emigranti, začali jsme ko- munikovat s barmskými studenty a opo- zicí. Důvod byl jasný: Pokračovat v po- moci tam, kde svoboda nekraluje. Ostatně otázka lidí z těchto zemích zněla vždy podobně: „Měli jste štěstí, zbavili jste se po 40 letech komunismu, ale my ne, nemůžete na nás přece zapomenout, potřebujeme vaši pomoc, vaše zkušenos- ti, podporu.“ K humanitární a rozvojové pomoci, kterou se zabýváme od počátku, přibyla sekce lidských práv a podpory de- mokracie, která dodnes pracuje v řadě nedemokratických zemí a oblastí. Člověk v tísni nikdy nebyl budován na základě složitého a vyprecizovaného stra- tegického plánu, naopak, vždy jsme si uvědomovali, že jsme jakýmsi servisem, (zjednodušeně řečeno) mezi těmi, kteří chtějí pomáhat, a těmi, kteří pomoc po- třebují. Projekty po povodních v roce 1997 jsme začali zpracovávat doma (od té doby opakovaně v letech 2002, 2006, 2009–2010) vždy dlouhodobě a detailně. V postižených oblastech byly založené na systému sociálních pracovníků v terénu tak, aby pomoc pocházející z veřejných sbírek byla adresná a promyšlená, aby skutečně zasaženým domácnostem po- mohla řešit jejich situaci. Koncem devadesátých let jsme se shodli na nutnosti začít pracovat v so- ciálně vyloučených lokalitách, kterých při- bývalo stejně jako jejich obyvatel (větši- nou Romů) i problémů pro ostatní lidi v takovém místě, tedy jak pro obyvatele nově vznikajících „ghett“, tak jejich sou- sedství. Založili jsme filmový festival Jeden svět a vzdělávací program Varianty ur- čený pro práci s pedagogy v souvislosti s řadou složitých a nových témat vyplý- vajících ze změn společnosti. Další pro- gram, Jeden svět na školách, začal vyu- žívat film pro práci se žáky a studenty včetně vydání první sady filmů a pracov- ních listů. Od té doby se mnohé změnilo, ale to základní zůstalo zachováno. Věcný pří- stup a slušný dialog i o věcech složitých a společnost rozdělujících považujeme nadále za základ dobře fungující společ- nosti. Stejně jako pomoc, služby i infor- mační a vzdělávací práci, kterou realizu- jeme a nahlížíme podle toho, zdá má skutečný smysl, zda něco mění, zda při- náší skutečné dopady, zda se nejedná jen o aktivitu pro aktivitu. Člověk v tísni za těch dvacet let vyrostl, ve sféře pomoci v zahraničí jsme největší organizací ve střední a východní Evropě, domácí Programy sociální integrace před- stavuje 200 lidí pracujících v 60 lokalitách České republiky, na filmy o lidských prá- vech během festivalu Jeden svět se stojí fronty, … a lidé v řadě diktatur znají Čes- kou republiku díky Václavu Havlovi, který se jich zastával i díky Člověku v tísni, který jim pomáhá. Vzdělávací projekty využívají tisíce českých škol a desetitisíce pedago- gů. Prvních dvacet let práce je za námi. Více na www.clovekvtisni.cz. autor je ředitel Člověk v tísni, o.p.s. Šimon Pánek Dvacet let práce neziskové organizace Člověk v tísni v tuzemsku i v zahraničí

25

KULTURA kultura 26 Paco de Lucia Lucerna, Praha 26. června 2012 Fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia, držitel několika čestných dok- torátů z prestižních hudebních unive- zit, vystoupí na konci června v pražské Lucerně společně s výjimečnou sedmi- člennou skupinou. V ní účinkují napří- klad strhující zpěvák Duquende, jenž je považován za umělcova nástupce, nebo Farruco, vnuk slavného romského tanečníka a zakladatele andaluského tanečního rodu El Farruca, o němž se španělský tisk vyjadřuje v superlativech a přirovnává jej k přírodnímu úkazu, tornádu nebo surovému diamantu. Pětašedesátiletý Paco de Lucia má věku navzdory stále onen typicky syrový temperament a i ve velkých sálech do- káže vytvořit intimní a emocemi nabi- tou atmosféru. Jeho tvorbu známe mi- mo jiné z mnoha filmů Carlose Saury nebo z filmového trháku Woodyho Al- lena Vicky Cristina Barcelona. Pokud hledáte kus poctivého flamenca, zare- zervujte si lístky na: www.jmw.cz. Biomanželka Švandovo divadlo 28. června 2012 Úspěšným, dlouhodobě vyprodávaným a kritikou dobře přijatým divadelním představením zakončí smíchovské Švan- dovo divadlo letošní sezónu. Dramatur- gické zpracování Vladimíra Fekara slav- né knihy Michala Viewegha vypráví příběh, který je na první pohled humor- ný: spisovatel Mojmír se postupem let, která strávil v na první pohled spokoje- ném manželství, propracovává v man- želčině hodnotovém žebříčku až někam do druhé desítky. Vede domácí výuka dcer, kursy správného kojení, biozahra- da a tisíce dalších zájmů správné mo- derní ženy z malého města. V druhém plánu se ovšem odehrává boj třech sil- ných charakterů, z nichž každý má svou pravdu a i za zdánlivé hlouposti je při- praven bojovat do padnutí těla. Jako obvykle skvělému Filipu Čapkovi v roli Mojmíra zdatně sekunduje biomanželka Petra Hřebíčková, dula Kristýna Frejová a jejich společný přítel Tomáš Pavelka. Vstupenky si rezervujte na www.svandovodivadlo.cz. Slavnosti pětilisté růže Český Krumlov 22.–24. června 2012 Jedno z nejromantičtějších měst naší republiky hostí poslední víkend před prázdninami tradiční veselici, Slavnosti pětilisté růže, jejichž historie se píše už od c. k. mocnářství. Jestli se vám líbí představa, že se jako lusknutím prstů přenesete do renesančních časů pánů z Rožmberka, pak byste tu rozhodně neměli chybět. Velkolepý kostýmní prů- vod, v němž nechybí rytíři na koních, slavné osobnosti spjaté s historií města nebo všemožní kejklíři a komedianti, je zážitkem, který ocení děti i dospělí. Tří- denní slavnosti provází desítky koncer- tů i společenských událostí, ale hlavně vyhlášená českokrumlovská gastro- show na náměstí. Pečená prasata, skvě- lé domácí pivo Eggenberg, ale i stánky s jídly, která nepamatují už ani naše babičky, dohromady s městem, které je plné romantických zákoutí, zahrad i parků a působí jako živoucí filmové kulisy, dávají celkem jasné tušit, kde byste tento víkend měli strávit! Michala Komrsková

27 Letní shakespearovské slavnosti Praha, Plzeň, Brno, Ostrava 26. června –7. září 2012 Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy nebo Marná lásky sna- ha, to všechno jsou zásadní divadelní kusy, které už skoro čtyři sta let baví publikum. Shakespearovské slavnosti probíhají pra- videlně každé léto už od od roku 1998, přičemž úplně prvním představením v okouzlujících venkovních prostorech Nej- vyššího purkrabství Pražského hradu byl Sen noci svatojánské v létě roku 1990. Program se každoročně rozšiřuje a letošní premiérou je inscenace Richard III. v režii v Praze už prakticky domácího slovenské- ho režiséra, dramatika a herce Martina Huby. Pro letní divadelní festival už v mi- nulých ročnících nastudoval Romea a Julii a Krále Leara. Do hlavních rolí napínavého příběhu o vévodovi z Glosteru obsadil Jiří- ho Langmajera, Karla Dobrého, Kláru Is- sovou, Davida Suchařípu nebo Simonu Postlerovou. Hudbu k představení složil mnoha Anděly ověnčený Jan P. Muchow, scénu vytvořil Jozef Ciller a skvostný pře- klad je již tradičně dílem Martina Hilského. www.shakespeare.cz 47. ročník filmového festivalu Karlovy Vary 29. června –7. července 2012 Prázdniny začínají s filmem ve Varech, to je jasné. V letošním 47. ročníku or- ganizátoři uvedou ve čtyřech soutěž- ních a šesti nesoutěžních sekcích de- sítky filmů, které vybírali na mnoha světových festivalech, domácí hosté ocení filmovou poctu nezapomenu- telnému herci Josefu Somrovi nebo světovou premiéru Formanova posled- ního českého filmu Hoří, má panenko. V loňském roce se festival totiž stal ini- ciátorem mimořádného projektu, díky němuž se digitálně restaurují zásadní snímky české kinematografie. Po loň- ské Vláčilově Markétě Lazarové přichá- zí letos na řadu snímek, na němž Miloš Forman spolupracoval s hvězdami čes- ké nové vlny Miroslavem Ondříčkem, Jaroslavem Papouškem či Ivanem Pas- serem. V průběhu slavnostního za- hájení přebere Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii britská herečka Helen Mirren, která se stane hostem festivalu společně se svým manželem, režisérem a producentem Taylorem Hackfordem. www.kviff.com autorka je spolupracovnicí redakce a redaktorka MF DNES Colours of Ostrava Ostrava 12.–15. července 2012 Colours of Ostrava je jako jediný festival členem prestižního sdružení European Fo- rum of Worldwide Music Festivals, držite- lem dvou cen Anděl, třech cen Alma a již několik let je jedním z nejnavštěvovaněj- ších domácích festivalů. Jedenáctý ročník multižánrového festivalu opět nešetří velkými jmény světových pódií, letos mi- mo jiné přiváží kanadskou hvězdu Ala- nis Morissette, fenomenálního Bobbyho McFerrina nebo výjimečného skladatele Antony and the Johnsons. Představí se tu i vycházející francouzská hvězda Zaz, jíž hudební kritika dosazuje na místo po le- gendární šansoniérce Edith Piaf, za pozor- nost jistě stojí i jména, která pro své po- sluchače Colours každoročně objevují. Letos se novinkou stali kodanští Euzen, kabaret z Faerských ostrovů Dánjal nebo bluesman z Réunionu Lindigo. A samo- zřejmě nebude chybět obvyklý doplňující program v podobě divadelní scény, autor- ských čtení, workshopů i večerů s vážnou hudbou. Letos se festival přesouvá z cent- ra do dolní oblasti Ostravy-Vítkovic, jehož scény doplní unikátní industriální panora- ma bývalých hutí a železáren. Vstupenky zakoupíte na http://eshop.colours.cz/. Foto:©MěstoČeskýKrumlov,PasdeTheatre,ArtsMarketing.CZ,FilmServisFestivalKarlovyVary,Švandovodivadlo V naší nabídce je mimo jiné filmový a hudební festival i divadelní slavnosti

28 HISTORIE MÍSTO KOMPASU Jak odboráři ukradli Pražské povstání... Jindřich Marek Současní čeští odborářští bossové se s oblibou staví do čela jakéhoko- liv projevu nespokojenosti občanů bez ohledu na malou členskou zá- kladnu odborů a jejich zcela nekon- cepční sociální politiku. Raději se věnují obecné politice s vidinou ně- jakého toho poslaneckého či sená- torského postu. Zřejmě je to již letitá tradice, na kterou jejich předci vy- kročili již v květnu 1945... Zfalšovaná hradní přehlídka V pondělí 28. května 1945 se na I. ná- dvoří Pražského hradu uskutečnila před prezidentem Edvardem Benešem v den jeho narozenin vojenská přehlídka praž- ských barikádníků, které se zúčastnilo 9 760 mužů. Opomineme-li fakt, že v té době již některé v těžkých bojích povstání osvědčené povstalecké skupiny (např. Zpravodajská brigáda, seskupení Albat- ros, posádky povstaleckých obrněných vlaků apod.) nebyly v Praze a podílely se na zajištění železniční sítě v osvobozeném severozápadním pohraničí, nabízí se při pohledu na pestrou směsici barikádníků především jeden šokující fakt, který je do- kladem úspěšných politických machinací stále vlivnějších komunistů a levicových sociálních demokratů. Ti si totiž prosadili, že v čele barikád- nické armády, například před obránci rozhlasu, hlavní pošty, Pankráce či Troj- ského mostu, pochodovaly revoluční gardy pražských továren a že v čele pře- hlídky pochodoval jejich „velitel“ štábní kapitán Oldřich Kryštof. Ten v roce 1938 sloužil u hraničářského pluku 6, ale pro- tože se zde po mnoha stránkách ne- osvědčil, byl velitelem pluku plk. Bohu- milem Boreckým (odvlečeným v roce 1945 NKVD na Sibiř!) kritizován přede- vším za projevy zbabělosti, sobectví a nevojenského chování a následně od tohoto elitního útvaru odvolán. Přestože měl zcela minimální vliv na řízení po- vstaleckých bojů v době povstání, mohl spolu s politickým zmocněncem „revo- lučních odborů“, později neblaze pro- slulým politickým akrobatem Evženem Erbanem pochodovat na čestném místě prakticky v čele barikádnických jedno- tek! Skutečný velitel povstání, legionář brigádní generál Karel Kutlvašr potom směl jít vedle něho... Zatímco generál musel spolu se svým náčelníkem štábu, dalším legionářem pplk.gšt. Františkem Bürgerem-Bartošem a dalšími důstojníky potupně pochodovat s páskami revolučních gard na unifor- mách místo trikolór, Erban s Kryštofem byli již opět o kus dále. Pochodovali s pás- kami rudými! Dělníci z čakovické Avie na květnové přehlídce před prezidentem republiky, za pozornost stojí v teplém počasí především ke všemu odhodlaný „revoluční bojovník“ v kožichu... Zcela nezasloužený triumf odborářů – Oldřich Kryštof a Evžen Erban stáli v čelních řadách po boku generála Karla Kutlvašra a náčelníka jeho štábu pplk. gšt. Františka Bürgera-Barto- še na pražském Hradě 28. května 1945 v čele povstalecké armády…

29 ➤ Tento prvotní politický úspěch vystup- ňoval sebevědomí levicových odborářů natolik, že začali na veřejných přednáš- kách, v novinových článcích a v roce 1946 i ve své velkohubé brožurce „ÚRO v Praž- ském povstání“ prosazovat myšlenku dominantní role odborů a třídního pojetí povstání, přestože bylo zcela jasné, že to mělo národně demokratický charakter. S drzostí nejdále dojdeš... „Vojenský a zpravodajský štáb Ústřední rady odborů“ vznikl až ve dnech 2.–5. května 1945 jako orgán ilegálních revo- lučních odborů (v rámci struktur tehdejší protektorátní Národní odborové ústředny zaměstnanecké) s úkolem „řídit boj děl- níků při obraně továren“. Jeho skuteč- ným cílem však bylo udržet politický vliv komunistů a sociálních demokratů ve městě i ve strukturách České národní rady po osvobození Prahy. Dlužno říci, že komunistická historio- grafie po desítky let nedokázala zpracovat o závodních revolučních gardách jedinou obsáhlejší a především fakty naplněnou publikaci či odbornou studii, ale přesto se neúnavně snažila bagatelizovat vojen- ský nekomunistický odboj v období Praž- ského povstání tvrzením, že si prý měl jen formálně podřizovat povstalecké formace ve snaze si potom přisvojovat jejich čin- nost. Dnes by se dalo s určitou dávkou zlomyslnosti o závodních revolučních gar- dách říci totéž, avšak s vědomím, že v tomto případě jde o fakty zcela podlo- žené tvrzení. Musíme si však především uvědomit, že tyto často „stínové“ revoluční gardy ÚRO měly naplňovat dimenze komunis- tické koncepce povstání, která byla za- měřena více na poválečné politické uspo- řádání země než na bezprostřední boj s nacistickými okupanty. Levicoví expo- nenti v ČNR a ÚRO v čele s komunistou Josefem Smrkovským měli zpočátku ne- pokrytě v plánu nevydat již po válce děl- níky obsazené závody do rukou „bur- žoazie“ a nastolit tak svoje panství. Tyto záměry však museli z taktických důvodů nakonec na čas odložit a předstírat, že souhlasí s dosavadním národně demo- kratickým charakterem povstání. Přesto není možné ignorovat v obrazu povstání pozitivní aktivity dělníků praž- ských závodů, kteří svou činností zachrá- nili své zemi nejednou obrovské hodnoty a často také bojovali i mimo rámec svých závodů. Cílem tohoto textu je však uká- zat roli těch, kteří se pokusili okamžitě po skončení bojů historii povstání hrubým způsobem zfalšovat v zájmu politiky, která cílila směrem k totalitní mocenské likvidaci sotva obnovené demokracie. Podle hlášení stavů jednotek Vojen- ského velitelství Velké Prahy „Bartoš“ ve dnech bojů činil 8. května 1945 bojový stav ozbrojených povstalců 25 470 osob. K tomu je nutno ještě připočíst české ozbrojené bezpečnostní složky (policie a četnictvo) v síle asi 4500 mužů. Sečte- me-li pečlivě na základě odborářských do- kumentů počet přítomných dělníků na závodech, se kterými měl vojenský štáb ÚRO častější telefonní spojení, a nebude- me brát ohled na to, zda byli vůbec vy- zbrojeni a účastni bojových akcí, dojdeme u data 6. května, kdy jich v závodech bylo nejvíc, počtu pouhých 1100 mužů! To znamená, že štáb ÚRO symbolicky „řídil boj“ revolučních gardistů v síle zhruba 1/30 skutečných barikádnických jednotek a přesto se mu díky svému politickému zázemí podařilo ihned po skončení bojů rovnocenného postavení s vojenským odbojem! Archivy konečně promluvily Odboráři po válce přesto drze tvrdili, že „působením vojenského štábu ÚRO“ vznikla střediska odporu v následujících sedmi průmyslových částech Prahy: 1. vy- sočanská oblast (Avia, Českomoravské závody v Karlíně, Libni a Vysočanech), 2. vršovicko-strašnická oblast (ETA, Mik- rofona, výtopny nádraží Vršovice, Waldes, Zbrojovka Vršovice, Hostivařské filmo- vé ateliéry, Pražská kabelovna Křižík, fy Kameníček a fy Podhajský Hostivař), 3. pankrácká oblast (továrna Janeček), 4. modřanská oblast (v čele s továrnou Löschner), 5. smíchovsko-jinonická oblast (nádraží Smíchov, Škodovka Smíchov, Kři- žík, Walter Jinonice, vozovna EP Motol), 6. vokovická oblast (Askanie, vozovna První den povstání sehrála nezastupitelnou roli pražská policie a četnictvo (Mozartova ulice na Smíchově) Typický zápis v dokumentech vojenského štábu ÚRO, přesto i tento závod odboráři vedli po válce jako jedno ze dvou středisek odporu jimi zřízené „vokovické oblasti“… Skutečný povstalecký velitel dělníků z jinonic- ké Waltrovky pplk. let. Václav Vlček skončil po roce 1948 v komunistickém vězení…

HISTORIE MÍSTO KOMPASU 30 EP Liboc), 7. dejvická oblast (ústředí Zbro- jovky Dejvice, továrna fy Treutsch). Z autorova podrobného rozboru ar- chivních dokumentů tzv. vojenského a zpravodajského štábu Ústřední rady od- borů však zcela jednoznačně vyplývá, že ze sedmi „oblastí“ a jejich „středisek od- poru “, jež měly vzniknout „působením“ tohoto štábu, který vše řídil jen telefonem a zajímalo jej především, zda na daný závod již dorazilo Rudé právo a zda je zá- vodní rada v jeho rukou, byly čtyři oblas- ti – pankrácká, modřanská, vokovická a dejvická – jednoznačně pouhou propa- gandistickou fikcí ÚRO, zatímco ve třech zbývajících šlo o roztříštěné aktivity větši- nou malých a zpravidla špatně vyzbroje- ných skupinek, které ve vysočanské ob- lasti 7. května zcela paralyzovala ofenzíva německých jednotek. Mnohé další bojové skupiny v pražských závodech byly navíc úzce provázané s vojenským odbojem, a tak role vojenského štábu ÚRO v po- vstání byla opravdu jen ryze politická. Problém aktivace dělníků v pražských továrnách na počátku povstání v sobotu 5. května 1945 spočíval především ve skutečnosti, že toho dne nebyla většina dělníků v pražských závodech. Například továrna Walter Jinonice měla za války té- měř 4 500 zaměstnanců, ale povstání se v úseku továrny zúčastnilo pod vojen- ským velením pplk. Václava Vlčka jen ně- kolik desítek mužů. Obdobná situace byla i v dalších podnicích. Například závody ČKD ve Vysočanech měly rovněž několik tisíc zaměstnanců, ale v době povstání se zde shromáždilo na obranu podniku 132 mužů. Z toho šlo o 81 zaměstnanců, 32 hasičů a 19 zákopníků z řad totálně nasazených studentů. Přestože během povstání padlo či zemřelo v následujících dnech na utrpěná zranění 77 zaměst- nanců Českomoravských strojíren Libeň a 38 zaměstnanců ČMS Vysočany, drti- vá většina z nich přišla o život na jiných místech Prahy v rámci vojensky organi- zovaných povstaleckých jednotek, pro- tože mnoho vlastenecky orientovaných dělníků rychle pochopilo, že pro osvo- bození Prahy je mnohem důležitější boj v ulicích a na barikádách pod vojenským velením. Od falšování historie k totalitní diktatuře Pokud za povstání Evžen Erban se škpt. Kryštofem veleli jen stínové dělnické ar- mádě, záhy se situace obrátila. Význam- nou podporu jim okamžitě po skončení povstání poskytl komunistický 1. místo- předseda České národní rady Josef Smr- kovský, když v radě prosadil prohlášení, že bude pohnán k odpovědnosti každý, kdo bude odebírat zbraně příslušníkům revolučních gard, kterým naopak musí být „přidělovány lehké zbraně a střelivo odebrané kapitulujícím Němcům.“ Toto prohlášení ČNR poprvé vysílal povstalecký rozhlas 9. května 1945 v 10.20 hod. Smrkovský samozřejmě nemyslel ve svém nezdolném marxistickém fanatismu skutečné bojovníky z barikád, kteří byli organizováni vojenskými veliteli, ale snažil se místo toho o rychlé dobudování a vy- zbrojení závodních revolučních gard. Na- značují to i zápisy ze zasedání ČNR. Tajné naděje radikální pražské levice, že se ná- rodně demokratickou revoluci podaří ply- nule změnit v revoluci socialistickou, však ještě musely načas ustoupit, přestože vět- šina odborových funkcionářů chtěla z re- volučních gard udělat „ozbrojenou pěst dělnické třídy“. Dokladem toho je i vznik Pohotovost- ního pluku 1 NB. Příkaz k jeho budování dostal totiž Oldřich Kryštof (deset dní před již zmíněnou hradní přehlídkou) 18. květ- na 1945 od komunistického ministra vnit- ra Noska zprvu jen ústně. Zároveň mu bylo doporučeno, aby při přijetí byli upřednostněni „partyzáni a příslušníci re- volučních gard“. Celá akce probíhala pod patronací ÚRO, a dokonce i v prostorách této organizace v Praze na Perštýně. Ná- bor do nového útvaru vznikajícího Sboru národní bezpečnosti (SNB) byl vyhlášen na začátek června a odbory navrhly zcela ve své režii k výběru na 8000 svých pří- slušníků. Podmínky k přijetí byly zdánlivě velice obecné: věk 18–35 let, národní spolehlivost, dobrý zdravotní stav. Nábor trval několik dní a uchazeči byli informo- váni, že je čeká „tvrdý boj na domácí frontě“. Celkem bylo vybráno kolem 1600 mužů, v drtivé většině samí novo- pečení komunisté. Jednotlivé roty byly po- tom dislokovány v pohraničí od Broumo- va až po Tachov. Velitelství pluku v čele s Kryštofem (pozdějším hlavním velitelem SNB!) však zůstalo v Praze, kam se pluk, rozšířený později trojnásobně a označovaný nyní jako pohraniční útvar 9600, vrátil v úno- ru 1948 v souvislosti s vládní krizí jako úderná pěst komunistů. Největší podvod pražského povstání přetavený do legen- dy o významné roli revolučních odborů v řízení boje na pražských barikádách přinesl nakonec své osudové ovoce ve vítězném pochodu lidových milicí a útva- rů pohraničních útvarů SNB pražskými ulicemi... autor je historik a publicista Vojensky organizovaní tramvajáci pochodovali před prezidentem Benešem jako samostatná povstalecká jednotka zcela mimo rámec často uměle vytvořených závodních revolučních gard Revoluční odbory prováděly v červnu 1945 nábor do Pohotovostního pluku 1 NB, jehož příslušníci sehráli spolu s milicemi ze závodů významnou roli při komunistickém převratu v únoru 1948

31

32

15 Jiří Crha stál deset let v čele jiho- moravského krajského úřadu a své bohaté zkušenosti nyní hodlá zúro- čit v podzimních krajských volbách, ve kterých se uchází o post hejtma- na. Zeptali jsme se proto na jeho názory, a to nejen ty politické. Stál jste u zrodu krajského úřadu a deset let jej řídil, berete tento fakt jako svoji výhodu proti svým konkurentům? Mé angažmá v roli ředitele úřadu je vlastně jedním z hlavních motivů, který mě ke kandidatuře na hejtmana přive- dl. O dění v kraji mám přehled a stáva- jící situace mě silně zneklidňuje. Já byl v životě vždycky zvyklý věci stavět a tvo- řit, na současném vedením a stylu jejich práce je ale vidět, že chtějí hlavně bořit. Krajský úřad ovlivňuje životy všech lidí v regionu. Co byste rád v jeho fungování změnil, pokud na podzim ve volbách uspějete? To by byl asi poměrně dlouhý se- znam, určitě chci ale vylepšit jeho pošramocený obraz, zlepšit komu- nikaci s voliči a posílit transparentnost v rozhodování. Je pro mě naprosto ne- myslitelné, aby stávající hejtman za- městnával skupinu placených poradců, o kterých veřejnost nic neví, přestože jsou placeni z peněz daňových poplat- níků. To je konkrétní ukázka toho, co kazí úřadu reputaci. Kdekoliv na západ od nás by takovýto hejtman musel oka- mžitě odstoupit. Jižní Morava je krajem vinařů, jak chcete toto odvětví podporovat? V prvé řadě musíme zabránit nesmy- slnému návrhu Ministerstva financí, které chce zavést daň z tichého vína. Takový krok by měl pro naše vinaře de- vastující účinky. Společně s našimi po- slanci jsme rozhodnuti zabránit přijetí tohoto návrhu za každou cenu. Morav- ská vína jsou tím nejcennějším vývoz- ním artiklem, který náš kraj nabízí. Jsou součástí našich tradic, na které se váže cestovní ruch a řada pracovních míst. Zbytečné daňové zatížení by citelně poškodilo nejen vinaře, ale i většinu obyvatel. Pokud se nemýlím, jste velkým zastáncem konkurence na železnici, je to tak? Ano. Zpřístupnění železničních tratí konkurenci v Jihomoravském kraji musí proběhnout co nejrychleji a v plném rozsahu. Jihomoravská ODS otevření Ing. Jiří Crha (21. 4. 1960) • v současnosti místostarosta města Blanska • 2001–2010 ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje • 1995–2001 přednosta Okresní- ho úřadu Blansko • 1992–1995 vedoucí kanceláře přednosty Okresního úřadu Blansko • od roku 1991 členem ODS • vzdělání: MU Brno, Fakulta eko- nomicko-správní, obor veřejná ekonomie a správa; VUT Brno, Fakulta elektrotechnická Ing. Jiří Crha kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje pokračování na str. 16 „Chci být hejtmanem na plný úvazek“ červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Jihomoravský kraj

16 krajské volby soutěže na železnici jednoznačně pod- poruje. Konkurenční boj prospěje přede- vším cestujícím. Vyšší nároky na kvalitu poskytovaných služeb přinutí dopravce tyto požadavky akceptovat. Z příkladů na dálkových tratích vidíme, že to není nejmenší problém a veřejnost tento krok vítá. Otázka dopravní obslužnosti bude jedním z pilířů našeho programu. Když už jste zmínil volební pro- gram, jak jste na tom s přípravami volební kampaně? Přípravy jsou již v plném proudu a spějí k úspěšnému závěru. Rozhod- ně chceme vést střídmou a finančně nenáročnou kampaň zaměřenou na osobní setkání s občany a vysvětlování našeho programu. Nechceme voliče ohromit množstvím billboardů, inzerá- tů a populistických slibů, ale kvalitním a srozumitelným programem, který lidi osloví. Jednotlivé programové body budeme prezentovat v průběhu ná- sledujících měsíců. Kompletní volební program pak představíme na začátku září v rámci zahájení horké volební kampaně. A ptáte-li se na její podobu? Nechte se prosím překvapit… Na závěr si dovolím odbočit od po- litiky. Jak nejraději trávíte svůj volný čas, pokud vám vůbec nějaký zbývá? Volný čas trávím nejraději s rodinou. V mládí jsem hodně sportoval a i dnes se snažím udržovat v kondici. Když to počasí dovolí, vyrazím na kolo nebo si jdu s kamarády zahrát fotbal nebo tenis. Jakmile napadne první sníh, táh- ne mě to na lyže. Jednou jsem zkusil i snowboard, ale modřiny po celém těle mě utvrdily v tom, že to není nic pro mě. ■ dokončení ze str. 15 Výzva hejtmanovi – přestat financovat Listy jižní Moravy z krajských peněz Kandidát ODS na hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Crha vyzval hejtmana Michala Haška ke zrušení smlouvy na vydávání měsíčníku Listy jižní Moravy. Noviny finan- cované z rozpočtu kraje budí v očích veřejnosti velké rozpory. Kritika se týká hlavně skutečnosti, že si vedení kraje v čele se sociální demokracií v těchto novinách dlouho-době vytvářelo a využívalo prostor pro vlastní politickou kampaň a propagaci svých představitelů a ide- ových vizí. ODS vznik krajských listů v minulosti podpořila. Jejich původ- ním posláním mělo být šíření informací o činnosti krajského úřa- du jednotlivým obcím. Tato myšlenka se z novin postupem ča- su bohužel vytratila. „Myslím, že noviny se tak, jak jsou dnes koncipovány, mohou na trhu uživit i bez prostředků kraje a ne- ní důvod, aby byly dotovány z peněz daňových poplatníků. Zá- roveň tím budou ukončeny spekulace o jejich zneužívání k po- litickým bojům.“ Nově přijatá novela tiskového zákona, která zaručuje přístup opozice do obdobných periodik, je rozhodně správná, měla ale platit už dávno. „Oceňuji současnou snahu hejtmana omezit počty svých příspěvků a fotografií v listech, jen mě zaráží, že tak učinil až letos, nikoliv dříve. Pokud mají novi- ny podávat vyvážené zpravodajství o dění v kraji, musíme je zba- vit politického zabarvení, což bez rozvázání smlouvy s krajem zkrátka není možné. Ještě nedávno bylo doslova lidovou zába- vou při čtení Listů jižní Moravy tzv. počítání Hašků. I to by moh- lo brzy skončit,“ doplnil Crha. ■ Zavést plošné výjimky pro odstřel kormorána velkého Přemnožený kormorán velký způsobuje spor- tovním i produkčním rybářům na jižní Moravě mnohamilionové škody. Jiří Crha proto požaduje zavedení plošných výjimek na jeho odstřel. Na zá- kladě jednání z ministrem Tomášem Chalupou Mi- nisterstvo životního prostředí přislíbilo zahájit proces vyškrtnutí kormorána ze seznamu ohrože- ných druhů. Škody, které populace kormorána způsobuje na rybo- chovných zařízeních a v rybářských revírech, jsou neú- nosné. Stávající systém udělování lokálních výjimek k od- střelu je neúčinný, a navíc administrativně velmi náročný. „Ve svém okolí znám řadu sportovních rybářů a ti jsou ze stávající situace naprosto zoufalí. Jižní Morava byla vždy rájem rybářů a my musíme udělat všechno proto, aby to tak zůstalo i v budoucnu,“ uvedl Jiří Crha. Nejen podle rybářů počty kormoránů, kteří na našem území zimují, neodpovídají přirozené rovnováze. Dospělý jedi- nec přitom denně zkonzumuje více než půl kilogramu rybího masa. Tisícihlavé hejno tak dokáže během chvíle zcela zdecimovat celý rybářský revír. Řada dalších ryb přitom uhyne na následky poranění, která jim kormorán během lovu způsobí. ■

17 krajské volby P roblém zadlužení veřejných rozpočtů se v poslední době skloňuje prakticky ve všech ze- mích Evropy, Českou republi- ku nevyjímaje. Zadlužování se stává největším „strašákem“ naší budouc- nosti. Co si však občané pod pojmem dluhy veřejných rozpočtů představují? V jejich představách to jsou dluhy „ně- jakého“ imaginárního státu, problém vztahují k centrální vládě a jednotli- vým ministerstvům. Možná si však má- lokdo uvědomuje, že veřejné peníze se skládají z rozpočtů měst a obcí, kra- jů a státu. Nestačí šetřit a být zodpo- vědný na jedné úrovni veřejné správy a na jiné nikoliv. Zodpovědný přístup k veřejným financím musí jít ruku v ru- ce jak na celostátní úrovni, tak na úrovni regionální. A tady můžeme vidět zásadní rozpor způsobený sou- časným rozložením politických sil v České republice. Zatímco státní roz- počet je spravován středopravou koa- licí, která si plně uvědomuje nutnost omezování veřejných výdajů i za ce- nu nepopulárních opatření, v krajích, které jsou ovládány sociálnědemokratic- kými hejtmany, se prakticky nešetří vů- bec. Populističtí hejtmani neustále zvyšují výdaje, aby alespoň z části plnili své ne- zodpovědné předvolební sliby. Deficitní rozpočty pak kryjí úvěry z různých bank. V Jihomoravském kraji bychom o tom mohli vyprávět… Co to pro občany jed- notlivých krajů v budoucnu bude zna- menat? V konečném důsledku omezení veřejných služeb, jako je dopravní ob- služnost, oprava komunikací atd., neboť úvěry včetně úroků se musí splácet. Do- stáváme se tak prakticky do „schizo- frenní“ situace, kdy jedna úroveň veřej- né správy šetří a jiná nezodpovědně rozhazuje. Jsem přesvědčen, že občané nejen na jižní Moravě, ale v celé ČR si tuto skutečnost uvědomí a v krajských volbách řeknou levici jasné NE! ■ Naším hlavním úkolem je bránit zadlužování Jihomoravského kraje, říká Jiří Crha • Stát šetří, kraje rozhazují, to se musí změnit. • Jedním z cílů jihomoravské ODS je zabránit zadlužování našeho kraje. • Jihomoravský kraj pod vedením ČSSD přežívá pouze díky úvěrům. • Řekněme levici jasné ne! Základní teze volebního programu • vyrovnané hospodaření kraje • zlepšení dopravní infrastruk- tury • vstup konkurence na železnici v maximální možné míře • podpora malým a střední pod- nikům, spolupráce s vysokými školami • pomoc rodinám s dětmi, podpora obcím při výstavbě mateřských škol • kvalitní a komplexní péče pro seniory • podpora rozvoje cestovního ruchu a návazných odvětví • zachování kvalitní zdravotní péče pro všechny • nedovolíme vstup KSČM do vedení kraje

18 krajské volby Bývalý vynikající fotbalista týmu Zbrojovky Brno a fotbalové repre- zentace Karel Jarůšek vyzpovídal svého dlouholetého kamaráda Jiří- ho Crhu. Celý rozhovor se točil, jak jinak, než kolem sportu. V případě, že budeš zvolen hejt- manem, a já věřím, že ano, co hod- láš prosazovat v oblasti, která je ti blízká, tedy sportu? Od tebe jsem snad ani jinou otázku nečekal (smích). Rozvoji sportu bude- me v našem programu věnovat velkou pozornost. Chceme zavést koncepční podporu sportu v Jihomoravském kra- ji. Oba dobře víme, že Brno by si za- sloužilo nový fotbalový stadion, je to ale běh na dlouhou trať a já nechci dopředu nic slibovat. Chceme rovno- měrně podporovat všechna sportovní odvětví, fotbalem počínaje a atletikou konče. Je o tobě známo, že jsi velký mi- lovník fotbalu. Zahraješ si ještě ob- čas aktivně, nebo už jsi spíše v roli fanouška? Je pravda, že poslední dobou jsem se k hraní fotbalu moc nedostal. Kdy- koliv mám ale příležitost, rád si zahra- ju. V roli fanouška jsem o poznání aktivnější, fandím našemu nároďáku, návratu Zbrojovky do první ligy a sa- mozřejmě blanenským fotbalistům, mezi kterými mám řadu kamarádů. Koneckonců na léto chystáme sérii utkání, takže se možná potkáme pří- mo na hřišti. Kometa, nebo Zbrojovka? Jsem patriot, takže fandím všem regionálním klubům a sportovcům, kteří reprezentují náš kraj. Máme tu skvělé basketbalistky, excelentní base- ballisty, stolní tenisty a řadu dalších, na ně na všechny jsem velmi pyšný. Pokud bych si měl vybrat čistě mezi Zbrojovkou a Kometou, tak nevím. Miluju sledovat hokej, je rychlý, dyna- mický a napínavý. Na druhou stranu jsem již od mala hrával fotbal. Mám to tedy tak padesát na padesát. ■ Rozhovor moravských patriotů a milovníků sportu – Jiří Crha a Karel Jarůšek Profesorka Hrstková se jedničky na kandidátce ptá hlavně na zdravotnická témata Prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc., dlouholetá přednostka 1. dětské interní kliniky Lékařské fakulty Ma- sarykovy univerzity v Brně, položila tři záludné otázky svému rodinné- mu známému Jiřímu Crhovi. Kandidátku ODS ve vašem voleb- ním obvodu tvoří zkušení komunál- ní politici, je v tom nějaký záměr? Ano, je to přesně tak. Chtěli jsme, aby v krajských volbách kandidovali zkušení komunální politici, kteří mají detailní přehled o dění v kraji, znají problémy svých regionů a jsou v úz- kém kontaktu s občany. Myslím, že to je cesta, kterou se má politika ubírat. Pokud lidé osobně znají svého zastu- pitele, starostu apod., mohou se na něj snadněji obracet se svými problé- my. To je podle mě pravý smysl politi- ky. Proto jsem rád, že na naší kandi- dátce figurují dlouholetí starostové nebo obecní zastupitelé. Vztah mezi občanem a politikem by neměl končit vhozením lístku do hlasovací urny. Dnes máme v kraji hejtmana, který je zároveň poslancem, a to je rozhodně špatně. Na rozvoji kraje se to nega- tivně odráží. Za sebe proto říkám, že chci, a pokud budu zvolen, tak budu pro kraj pracovat na plný úvazek. Jako dlouholetou lékařku mě zají- má, co chcete lidem nabídnou v ob- lasti krajského zdravotnictví? Rozhodně chceme zachovat stávají- cí síť nemocnic bez ohledu na to, kdo příslušné zdravotnické zařízení zřizu- je. Chceme dostupnou zdravotní péči pro všechny občany, aby běžná péče byla poskytována co nejblíže občanům, tzn. v jednotlivých okresech a pouze za super specializovanou péčí by pa- cienti dojížděli do center ve fakultních nemocnicích. Tento systém je nejefek- tivnější a nejekonomičtější pro všechny zúčastněné strany. Dále je třeba řešit problematiku tak- zvané sociální hospitalizace. Konkrétně se týká případů, kdy by pacient již ne- musel a neměl dál pobývat ve zdravot- nickém zařízení, ale přitom nejsou vy- tvořeny podmínky pro jeho umístění na sociálním lůžku. Se stárnutím po- pulace bude tento problém narůstat, takže už teď si zaslouží pozornost. Co děláte vy osobně pro své zdra- ví? Jste spíš úzkostlivý, nebo se do rukou lékařů odevzdáváte nerad? Přiznám se, že v tomto směru mám velké rezervy. V minulosti jsem se hod- ně věnoval sportu, ale v současné do- bě mi bohužel moc času na sportová- ní nezbývá. S přibývajícím věkem si to čím dál více uvědomuji a hodlám to změnit k lepšímu. ■

Karlovarský kraj se může pyšnit takovými perlami me- zi českými a moravskými městy, jako jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Zároveň ale tento region čelí mnoha vážným problémům, nezaměstnaností počínaje a špat- nou infrastrukturou konče. Jak se na tyto, ale i jiné prob- lémy dívá lídr kandidátky ODS do krajských voleb a ad- vokát Mgr. Petr Šindelář, LL.M? Pane magistře, co vás přivedlo k tomu, že jste se roz- hodl kandidovat v této nelehké době na post hejtmana Karlovarského kraje? Souhlasím s vámi, že tato doba je značně svízelná pro nás všechny. A i to je důvodem toho, proč jsem se rozhodl, že bych rád přispěl svými zkušenostmi k tomu, aby náš region začal konečně vzkvétat. Jako spousta dalších občanů cítím, že současná politická situace má k ideálu daleko. U mne tento pocit vyústil v rozhodnutí pouze nekritizovat, ale něco s cel- kovou situací dělat. Chci se pokusit lidem nabídnout jiné alternativy, jiné způsoby vedení a řešení otázek, jež nás tolik pálí. Chtěl bych občanům nabídnout vizi. Když mluvíte o vizi, co konkrétně si představujete? Pro mě je celý kraj jako spící princezna. Je krásná, má poten- ciál, ale díky tomu, že spí, není schopná jej plně využít. Chtěl bych z Karlovarského kraje vytvořit místo, jež poskytne optimální podmínky pro život jeho občanům, místo, kde se bude žít po- hodlně a kde nebude nouze o pracovní místa. A tuto vizi bych chtěl prezentovat i všem voličům a pokusit se je přesvědčit, že politika má smysl, že nemusí být jen špinavou mocenskou hrou. Na které problémy byste se chtěl zaměřit jako první? Celý náš kraj se potýká se spoustou problémů, jež se dlou- ho neřešily, odsouvaly se, případně se předstíralo, že vlastně ani neexistují. V první řadě bych se chtěl zaměřit na sociální a ekonomické problémy, ať už se jedná o vysokou neza- městnanost v celém regionu, či nejnižší HDP na hlavu ze všech 14 krajů. Obzvlášť alarmující je situace na trhu pra- covních míst, v produktivním věku máme jen 8 % vysoko- školsky vzdělaných obyvatel. A to je strašně málo. Po absol- vování vysokých škol se absolventi do našeho kraje nevracejía s tím se musí něco dělat. Mgr. Petr Šindelář, LL.M. kandidát na hejtmana Karlovarského kraje „Nynější koalice ČSSD a KSČM nepřinesla kraji žádná výrazná pozitiva. Neřeší se palčivé problémy regionu, nečiní se důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále.“ Karlovarský kraj je jako spící princezna a já udělám všechno, abych ji probudil pokračování na str. 16 červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Karlovarský kraj

16 krajské volby dokončení ze str. 15 Našemu kraji chybí slušný a pracovitý hejtman Co považujete v současné době za největší problém ve vašem kraji? Určitě vysokou míru nezaměstna- nosti. Denně přicházím do kontaktu s lidmi, kteří vyjadřují obavy ze ztráty zaměstnání a řada z nich bohužel o práci i přišla. V této souvislosti mě mrzí i to, že náš kraj není dostatečně atraktivní pro vysokoškolsky vzdělané lidi. Spousta mých bývalých spolužáků v našem kraji nezůstala, odešli za prací do jiných regionů, především do Prahy nebo Plzně. Myslíte si, že by mělo zastupitel- stvo více podporovat lázeňství a tu- ristický ruch, které je pro mnoho obyvatel klíčovým zdrojem obživy? Určitě ano! Lázeňství má v našem kraji dlouholetou tradici, vytváří mno- ho pracovních míst a mělo by být včet- ně turistického ruchu důsledně pod- porováno. Bohužel stávající koalice ČSSD a KSČM dělá přesný opak. I to je jeden z důvodů, proč plánuji volit na post hejtmana právě Petra Šindeláře. Proč je podle vás Petr Šindelář tím nejlepším kandidátem? Petra Šindeláře znám osobně. Je to člověk, který mi jako advokát v minu- losti pomohl takovým způsobem, že se to nedá slovy snad ani popsat. V po- měrně složitém období mého života se postavil na mou stranu a jen díky němu mohu děkovat za to, že jsem nepřišel o to nejcennější, co mám, o své dvě děti. Ten spor trval více než rok a na je- ho vítězném konci si neřekl ani o svůj honorář. Takových lidí po světě moc nechodí, věřte mi. Člověk, který je sluš- ný, pracovitý, vzdělaný, takových v po- litice moc není. Tím jsem odpověděl myslím i na vaši otázku. Má tedy Petr Šindelář reálnou šanci stát se novým hejtmanem Kar- lovarského kraje? O jeho zvolení, či nezvolení musí rozhodnout voliči. Kandiduje za Ob- čanskou demokratickou stranu, kte- rá neměla v posledních letech na Karlovarsku nejlepší pověst. Nicméně registruji to, že v této straně došlo k určitým očistným procesům a kandi- datura Petra Šindeláře je pro mě sig- nálem, že to ODS myslí s tou očistou vážně. S mým hlasem může proto na 100 % počítat. A věřím, že takových lidí, jako jsem já, bude jistě víc. ■ Michal Zapletal rodák z Karlových Varů, designér bytových a nebytových prostor Souhlasím s vámi, že toto jsou palčivé problémy Kar- lovarského kraje. Myslíte, že se jim současná krajská vláda nevěnovala dostatečně? Opravdu si myslím, že nynější koalice ČSSD a KSČM nepřinesla kraji žádná výrazná pozitiva. Já bych současnou vládní koalici přirovnal k takovému oranžově-rudému dra- kovi, který tu spící princeznu brání před těmi, kteří ji chtějí probudit. Neřeší se palčivé problémy regionu, nečiní se žád- ná důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále. Krajská vláda se zabývá margináliemi, jakou je například tendr na nové logo Karlovarského kraje. Rada Karlovarského kraje nebyla schopná přijít s jasnou vizí jak řešit problém neza- městnanosti, útěk mladých perspektivních lidí za prací do ji- ných regionů atd. Nemůžu se nezeptat: jak se díváte na problém, jenž vyvstal nedávno. Kraj možná bude muset vracet 800 mil. z rozvojového operačního programu. Pokud se tyto informace potvrdí, pak to považuji za ob- rovský problém, vždyť roční rozpočet kraje je zhruba 6 miliard korun. Pokud kraj přijde o 800 milionů korun, a to se mluví o částce vyšší, dokonce až 2 miliardy, je jasné, že tyto peníze budou chybět. Nejvíce to opět dolehne na občany kraje. A toto je jasné selhání současné krajské vlády, která nebyla schopna peníze z rozvojového operačního programu aloko- vat způsobem, jenž by kraj a jeho občany nepoškozoval. A na závěr dotaz. Jak vidíte šance ODS ve vašem kraji? Odpovím vám alegoricky. Máme tady spící princeznu i zlého draka, který brání všem, kdo princeznu chtějí pro- budit. Nejsem sice žádný rytíř, místo brnění nosím talár, ale s mečem se ohánět dovedu. Na ten nadcházející boj s dra- kem se těším a myslím si, že jsme na něj dobře připraveni. A jako každý bojovník mám v sobě touhu po vítězství i víru, že toho draka společně porazíme. Naše spící království si to zaslouží. ■

krajské volby Do poloviny 90. let se Karlovarský kraj řadil k těm bohatším v České republice. Bohužel dlouhá a strmá cesta dolů, a to hlavně po roce 2002, zapříčinila smut- ný fakt, že dnes se kraj řadí mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností, nejnižší mírou přímých i nepřímých investic a drží si i jedno velmi tristní prvenství – jako kraj s nejnižší mírou HDP na obyvatele. Čísla mluví jasně. Karlovarský kraj dosahuje pouze 66 % průměru HDP na hlavu celé České republiky, nezaměstna- nost se dlouhodobě drží okolo 10 %. Tím nejsmutnějším je ale fakt, že tento sestupný trend vládne už více než 10 let a region se propadá ve všech možných měřitelných ukaza- telích kvality lidského života. Co s tím dělat? Ze všeho nejdříve je nutno investovat do vzdělání. Alar- mující je fakt, že kraj neposkytuje kvalitní možnosti terciár- ního vzdělání pro nadané mladé lidi, kteří jsou nuceni od- cházet studovat mimo kraj a po ukončení studia se už domů nevracejí. Vláda Karlovarského kraje se také musí zasadit o daleko větší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a soukro- mým sektorem, zapojit soukromé společnosti do tvorby vzdělávacího programu. To následně vytvoří dostatek rele- vantních pracovních míst pro absolventy, kteří už nebudou nuceni odcházet za prací do jiných krajů. Nadále je třeba identifikovat a následně podpořit klíčová odvětví, jež vytvoří dostatek pracovních míst, a zajistí tím růst životní úrovně pro všechny obyvatele. Těch problémů je samozřejmě daleko více, nízkou pro- duktivitou práce počínaje a špatnou infrastrukturou konče. Nejdůležitější ovšem je vytvořit ucelenou strategii růstu ve všech oblastech a poté se zasadit o její důslednou imple- mentaci ve všech aspektech, jež náš kraj tak pálí, a pokusit se vytvořit z Karlovarského kraje region, kde lidé budou rádi žít a vychovávat své děti. ■ Dlouhá cesta dolů Mgr. Petr Šindelář, LL.M, advokát kandidát na hejtmana Karlovarského kraje • 1973 narozen v Karlových Varech. • 1998 absolutorium na PF UK v Praze. • 2007 dokončuje doplňující magisterský program na Nottingham Trent University. • Je ženatý a má dvě dcery. • Od roku 2006 je členem ODS – člen Míst- ního sdružení ODS v Ostrově. • Do září 2011 vykonával funkci člena oblastního smírčího výboru. • V září 2011 byl zvolen místopředsedou místního sdružení ODS. • Od října 2011 vykonává funkci předsedy Oblastního sdružení ODS Karlovy Vary. • Mezi jeho zájmy patří fotografování, sport a vaření. Karlovarská Zítkova kolonáda Cheb – náměstí Cheb – náměstí Zámek v Sokolově

18 krajské volby Karlovarský kraj dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov. Všech- no jsou to perly české architektury a lázeňství. Nicméně Karlovarský kraj není schopen plně využít po- tenciál, který se nabízí, a promar- ňuje tak jedinečnou šanci stát se po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem České republiky. Z čísel Českého statistického úřadu vy- plývají následující zajímavá fakta. V roce 2011 přijelo do Karlovarského kraje cel- kem 721 759 hostí, kteří využili hromad- ných ubytovacích zařízení nejméně na jednu noc. Z toho bylo 490 056 návštěv- níků ze zahraničí, pouze 231 703 hostů z České republiky. Kraji se povedlo zvýšit roční průměrnou návštěvnost o 7,7 %, nicméně je to pouze dílčí úspěch, vez- meme-li v potaz turistický potenciál, jenž celý kraj skýtá. Zajímavé je třeba srovná- ní s Královéhradeckým krajem, který pat- ří tradičně k nejnavštěvovanějším, ale jsem přesvědčen, že bychom mu byli schopni konkurovat. Na druhou stranu je Pardubický kraj pro návštěvníky podle statistik méně atraktivní než náš, i když skýtá takovou atrakci, jako je Velká Par- dubická. My máme na to se i bez tak významné atrakce obejít, ale v oblasti turistiky a návštěvnosti vidím velký nevy- užitý potenciál. V čem tkví? Za velký problém se dá zcela jistě označit stav infrastruktury v kraji, který dlouhodobě čelí kritice jak místních, tak i přespolních. Řešením problému měla být rychlostní silnice R6, která měla kraj spojit s Prahou, a učinit tak cestování po celém kraji daleko pohodlnější. Bohužel do dnešního dne jsou v provozu pouze 3 úseky této dopravní tepny a v dohled- né době se určitě nemůžeme těšit na rychlé a pohodlné spojení celého kraje s nejvýznamnějším letištěm v zemi – Ru- zyní. Vlastní karlovarské letiště je orien- továno převážně směrem na východ a na toto letiště se nepodařilo přivést letecké linky, které by Karlovarský kraj spojovaly se západní Evropou. Kromě žalostné infrastruktury je jis- tě na vině i málo „sexy“ image kraje mezi turisty. Karlovy Vary (když po- mineme období slavného filmového festivalu), ale i Mariánské Lázně jsou vnímány jako lázeňské destinace pro důchodce z Německa a Ruska, ne jako pulzující města plná života s možností pro jiná vyžití než jen lázeňské kůry. Pro nově zvolenou vládu Karlovar- ského kraje tak vznikne nová výzva. Posílit infrastrukturu celého kraje, pre- zentovat kraj jako místo, jež má hodně co nabídnout turistům ze zahraničí i místním. Místo, které se nebojí jít s dobou, být moderní a určovat trendy. Pokusit se vyždímat do poslední kapky potenciál, který v sobě má, a pomoci tak celému kraji, jelikož příjmy z turis- mu jsou vždy výraznou vzpruhou pro ekonomiku jakéhokoliv regionu. ■ • V minulém roce navštívilo region 721 759 hostí z ČR i zahraničí, což představuje nárůst o 7,7 % v porovnání s rokem 2010. • Je pátým nejnavštěvovanějším krajem v České republice (po Praze, Jihočeském, Královéhradeckém a Jihomorav- ském kraji). • Do kraje neexistuje přímé a rychlé spojení z Ruzyně. • Nedostatečné využití mezinárodního letiště v Karlových Varech. • Kraj nebyl schopen vytvořit si dostatečně atraktivní image pro českou a zahraniční klientelu. Jáchymov Mariánské Lázně

15 V komunální politice nejste žád- ným nováčkem, zmiňme například funkci starosty Špindlerova Mlýna, pracoval jste jako náměstek hejtma- na Královéhradeckého kraje atd. Nyní jste se stal lídrem kandidátky ODS do krajských voleb, co to pro vás znamená? V první řadě je to spoluzodpovědnost za výsledek krajských voleb ODS, což znamená sestavit tým lidí, kteří budou pracovat na našem volebním progra- mu. Budou to většinou členové kan- didátky, dále se jedná o zkušené sta- rosty a lidi, kteří dlouhodobě působí v komunální politice. A to na krajské či obecní úrovni. Volební program bude srozumitelný, konkrétní a měl by v celé šíři řešit problematiku Královéhradec- kého kraje. Předchozí dvě volební období by- la ve vedení ODS, nyní v tomto stá- vajícím jste v opozici, kraj má v ru- kou sociální demokracie. Jak byste za těchto podmínek zhodnotil své dosavadní působení v roli zastupite- le? Měla vaše opozice šanci zasáh- nout do rozhodování zastupitelstva, ovlivnit jednání ve výborech, komi- sích či v dalších funkcích spojených s krajským úřadem? Jako opoziční zastupitelé jsme nebyli ani ve vedení výborů, zkrátka nikdo z nás nebyl v pozicích, kde bychom mě- li zodpovědnost za zásadní rozhodová- ní. Naše odpovědnost a práce spočíva- la a spočívá v tom, že jsme se snažili prosazovat kroky, které jsme nastar- tovali před čtyřmi lety, kdy byla v čele kraje ODS. To se nám částečně dařilo i naopak. Je to pochopitelné, protože současné vedení má jiné priority a má i jiné názory na to, co by se mělo v jed- notlivých rezortech realizovat. Opoziční práce je velice složitá a naši zastupitelé se musí v dané problematice dobře orientovat, aby dokázali nejen pouka- zovat na chyby, ale také argumentovat a vysvětlovat, jak by se mnohé věci da- ly dělat lépe. V čem by měl být postup jiný než podle stávajícího vedení kraje. Přestože jste byli v opozici, snaha o zviditelnění krajských zastupite- lů za ODS byla v uplynulém obdo- bí patrná. Organizovali jste setkání a besedy s občany, publikovali jste své názory, … Ano, to je pravda. Uspořádali jsme během dvou let několik seminářů pro veřejnost, a to v Hradci Králové i v dal- ších městech regionu. Tyto semináře byly samozřejmě důležité nejenom pro členy ODS, které jsme se snažili tímto způsobem informovat o krajské pro- blematice, ale byly důležité i pro veřej- nost. Otvírali jsme na nich otázky k jed- notlivým krajským politikám, ať se již jednalo o neziskové organizace, zdra- votnictví, sociální oblast, či fondy Ev- ropské unie. Tato témata nám připada- la zajímavá a chtěli jsme, aby veřejnost měla možnost dozvědět se něco více ze zákulisí krajské i celostátní politiky. Jako další aktivity opozice bych uvedl napsání řady článků, které jsme publi- kovali v regionálních i celostátních mé- diích, umísťujeme je na webové strán- ky ODS. Zkrátka snažili jsme se, aby se důležité informace dostávaly na veřej- nost i prostřednictvím sdělovacích pro- středků. V současné době jsme již na tyto semináře navázali pořádáním tis- kových konferencí pro média i veřej- nost. První se uskutečnila 21. května, na které jsme se kromě představení kandidátů věnovali také čerpání evrop- ských fondů z pohledu kandidátů – starostů měst. Další tiskovou konferen- ci chystáme na konec června, naši kan- didáti se budou věnovat problematice školství a zaměří se také na sociální politiku kraje. Připravujete se již na volební kampaň, jaká by měla podle vašeho názoru být? Předvolební kampaň je velice důleži- tá, i když v podstatě probíhá perma- nentně. Každý z nás si svoji kampaň zahájí již v momentě, kdy se začíná po- hybovat v komunální politice. Tím, jak se chová, jak dokáže vysvětlit své názo- ry, jak přistupuje k řešení problémů. Ni- kdo z nás není schopen změnit mínění veřejnosti dva měsíce před volbami. To znamená, že je třeba neustále s lidmi hovořit, vysvětlovat politiku ODS a upo- zorňovat na krajská témata. Hledat způsoby řešení problémů, které lidi v regionu trápí. V předvolebním klání rozhodně nebudeme útočit na své „soupeře“. Budeme hledat řešení pro kraj, pro jeho rozvoj, pro jeho prosperi- tu. Nemíníme otevírat stará témata a vytahovat chyby „soupeřů“. Naopak, chceme hledat to, co nás spojuje s ostatními stranami, a pomocí hlasů voličů budeme hledat shodu v tom, jakým způsobem bychom měli zajis- tit rozvoj kraje: harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj kraje. pokračování na str. 17 Miloslav Plass kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje Zásadní kroky krajské samosprávy musíme lépe diskutovat s veřejností červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Královéhradecký kraj

16 představení lídra M. Plass: Ohlédnutí za uplynulými roky U plynulo dvanáct let od vzniku krajských úřadů. V roce 2000 vznikly v České republice kraj- ské samosprávy a převzaly na sebe nejen povinnosti, ale také pravomo- ci někdejších okresních úřadů. Máme za sebou troje volby do krajských zastupitel- stev. Zatímco občané dali svým hlasem v prvních i druhých volbách hlas pravici, v posledních volbách v roce 2008 tomu tak již nebylo. Prvním hejtmanem se stal tehdejší přednosta okresního úřadu Pavel Bradík, který svůj post obhájil i v druhých volbách. Na podzim roku 2008 proběhly třetí krajské volby a kraj ovládli sociální demokraté. Hejtmana Pavla Bradíka na- hradil současný královéhradecký hejtman Lubomír Franc (ČSSD) a zastupitelé ODS nezískali žádné místo v radě kraje, stáhli se do opozice. Po dvanácti letech od vzni- ku krajů je čas se ohlédnout. Zastupitel- stvo převzalo kraj ve stavu, který vyžado- val velké investice. Jednak do zdevastovaných silnic, jed- nak do zdravotnictví. Muselo být řešeno sídlo kraje. Do roku 2008 za vedení ODS kraj vždy hospodařil s přebytkem rozpo- čtu. Přijaté úvěry byly nasmlouvány za vel- mi výhodných podmínek a byly vždy vyu- žity na investiční akce. Lze konstatovat, že kraj od svého vzniku hospodařil zdravě, podařilo se výrazně zlepšit technický stav krajských nemocnic, výrazně se zkvalitnila sociální péče, bylo investováno do obnovy komunikací. Je důležité, aby pod každým – ať již současným sociálnědemokratickým, vedením, naším občanskodemokratickým nebo jiným pravicově orientovaným vede- ním kraj i nadále rozvíjel dlouhodobě za- počaté a plánované projekty. Priority v sociální oblasti Zlepšíme podmínky pro poskytovatele sociálních služeb zavedením systému ví- celetého financování. Zaměříme se na podporu zvyšování kvality sociálních slu- žeb, ne kvantity. Nechceme za každou cenu udržovat průměrné služby, ale rozví- jet ty dobré. V souladu s dlouhodobou strategií kraje budeme podporovat rozvoj terénních služeb. Budeme dále zlepšovat životní podmínky v pobytových zařízeních a uděláme vše pro podporu klientů při snaze o návrat do běžného života. Chce- me rovné prostředí pro poskytovatele a jas- né nastavení kompetencí a povinností stá- tu, kraje, obcí a občana. V rámci prevence se zaměříme na odstranění příčin nepřízni- vých důsledků. Podpoříme rozvoj sítě so- ciálních služeb dle skutečných potřeb. ■ Základní teze do volební kampaně • Důraz na týmovou práci. • Máme odborníky na regionální rozvoj s dlouholetou zkušeností. • Volební program je postaven na reálných základech a princi- pech pravicové politiky. • Neslibujeme, ukazujeme dobré výsledky práce pro rozvoj regionu. • Neplýtváme síly vnitřními spory. • Hledáme cesty pro podporu zaměstnanosti a rozvoj podni- katelského prostředí v regionu. • Podporujeme rovnost příleži- tostí, odmítáme klientelismus. • Hledáme partnery pro společ- né cíle. • Své chyby řešíme a napravuje- me, nehledáme viníky jinde. • Jsme konsenzuální, ale v zásad- ních věcech neustupujeme. • Přijímáme kritiku a pracujeme na odstranění nedostatků. Miloslav Plass • Narozen: 17. 11. 1963, Česká Lípa • Bydliště: Hradec Králové • Stav: rozvedený, 2 děti, dcera Tereza 24 let, syn Adam 22 let • Vzdělání: SLTŠ Trutnov, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, končí studium na ČZU Praha • Profese: 1984–1986 – lesník 1986–1998 – technik vodohospodářské společnosti 1998–2001 – starosta města Špindlerův Mlýn 2001–2008 – náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje 2008–doposud – zaměstnanec vodohospodářské společnosti, krajský zastupitel • Koníčky: turistika, cykloturistika, lyžování, četba • Předseda Místního sdružení ODS Hradec Králové, místopředseda oblastní rady ODS HK • Člen ODS od roku 1998

17 podporovatelé S lídrem kandidátky Miloslavem Plassem se znám již řadu let, a to zejména z komunální politiky, byl starostou Špindlerova Mlýna. Za dobu, kdy zastával post náměstka hejtmana a radního na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, později pak ve funkci krajského zastupitele za ODS, jsme společně projednávali řadu věcí, které se týkaly zejména sociální problematiky. Miloslav Plass má na tomto poli bohaté zkušenosti a jeho sociální cítění jej přivedlo profesně právě k této oblasti. Své znalosti zúročil v době, kdy byl předsedou sociální komise Asociace krajů České republiky a členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dále působil v řadě výborů a komisí, v nichž se věno- val sociální oblasti. Ta je mu blízká dodnes. Mezi jeho největší profesní úspěchy se jistě řadí nastar- tování řady zajímavých projektů: stabilizace sítě sociálních služeb a rozvoj systému komunitního plá- nování v sociálních službách. Podle mého názoru má i manažerské schopnosti, dokáže dávat lidi dohromady a je schopen naslouchat. Svým přímým vystupováním, jasným pojmenováním proble- matiky nejen v sociální sféře, ale také na všech úrovních české politické scény, získal oblibu mezi svý- mi přáteli, kolegy a členy oblastního a místního sdružení Hradec Králové. Byl zvolen místopředsedou oblastní rady ODS Hradec Králové a předsedou největšího místního sdružení v Hradci Králové. Nebylo tedy pro nikoho velkým překvapením, že se stal jedničkou naší kandidátky do krajských voleb. ■ Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Evropského parlamentu, člen Výkonné rady ODS, místopředseda Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje Nadcházející krajské i senátní volby budou pro celou ODS velmi důležité, ale také velmi náročné. Roz- hodně se budeme snažit obhájit co nejvíce mandátů, a tak pečlivě vybíráme své kandidáty, připra- vujeme programy a vymýšlíme co nejúčinnější kampaně. Částečně tyto volby budou o již odvedené práci, výsledcích, které jsme dosáhli, a lidech, kteří za těmito úspěchy stojí. Proto se všechny regiony pokusily postavit takové kandidátky, které osloví co nejvíce lidí různého věku, profesí a zájmů. Stej- ně tak jsme postupovali i my v Královéhradeckém kraji. Nabízíme zkušené politiky, kteří si prošli ko- munální politikou, řada z nich i regionální. Jsou to odborníci v různých profesích se zkušenostmi, kte- ré zúročili při úspěšných projektech v oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, školství, sociální sféře, sportu a v řadě dalších oblastí. Náš lídr, Miloslav Plass, který stojí v čele týmu, je přes- ně tím člověkem, který má toto vše za sebou. Jeho zkušenosti z komunální a krajské politiky i zku- šenosti z oblasti sociální sféry a životního prostředí jsou dobrým základem nejen pro lídra, ale především pro budoucího krajského zastupitele. No, a přiznejme si, že myslíme i na pozice vyšší, a je to tak určitě dobře. Přeji tedy nejenom Miloslavu Plassovi i celému týmu úspěšnou kampaň a pře- devším úspěch ve volbách. Ten by měl vést k významným pozicím v kraji, abychom se mohli podílet na rozvoji a budování našeho krásného regionu. ■ Proč volit Miloslava Plasse Mgr. Zdeňka Horníková poslankyně PS PČR, předsedkyně Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje Sociální politika je vám blízká, zaměříte se tedy především na toto téma? Sociální politika je samozřejmě věc, která mě baví a ve které jsem působil již delší dobu. Ale kraj má celou řadu funkcí a ty funkce musí být propojeny, musí spolu komunikovat. Činnost kra- je a krajské samosprávy musí koordi- novat jednotlivé rezorty, protože vše souvisí se vším. Ať už to je školství, zdravotnictví, doprava, bezpečnost či sociální oblast. Je nezbytně nutné vy- tvořit komunikační mosty! Existuje ce- lá řada strategií na úrovni kraje a ty strategie spolu musí komunikovat, to znamená – musí být propojovány tak, aby kraj fungoval jako celek v jednot- livých funkcích. V poslední době se stále častěji hovoří o evropských fondech, které se samozřejmě týkají rozvoje regio- nu a s tím související sociální politiky. Problematika regionálního rozvoje je úzce propojena se strukturální poli- tikou. Vyrovnávání disparit mezi ev- ropskými regiony je hlavním cílem po- litiky Evropské unie. Do rozvojových projektů jsou směřovány peníze z Ev- ropských fondů a my můžeme s od- stupem času a za pomoci statistických údajů hodnotit, do jaké míry byl Krá- lovéhradecký kraj, města a obce na jeho území úspěšní, nebo neúspěšní v realizaci rozvojových projektů za po- moci evropských peněz. V předvoleb- ní kampani chceme ukázat nejen na úspěšné projekty, ale chceme také hovořit o řadě problémů, které stojí v cestě jejich realizaci. Co by mělo být vaším krédem do voleb? Měli bychom společnými silami za- bezpečit harmonický, vyvážený a udr- žitelný rozvoj regionu. ■ dokončení ze str. 15

18 slovo kandidáta Sociální oblast a její osobnosti Pomáhejme pomáhajícím Královéhradecký kraj od roku 2005, tedy od doby, kdy ODS stála v čele úřadu, oceňuje osoby a instituce za mimořádný přínos v so- ciální oblasti. Navazuje tak na řadu podob- ných aktivit, které jsme tehdy nastavili a které si kladou za cíl zviditelnit práci po- skytovatelů sociálních služeb, jejich pracovní- ků, měst a obcí, dobrovolníků. Rok co rok te- dy vždy v závěru přebírají vítězové jednotlivých kategorií ocenění z rukou hejtmana králové- hradeckého kraje. Vítězové jsou všichni, kte- ří odvádějí dobře svou práci. Vedle poskyto- vatelů sociálních služeb, dobrovolníků, měst a obcí, firem se řadí bezejmenná řada dárců a těch, kteří podali pomocnou ruku. Děkuje- me jim za to. ■ –mp– P růzkum, který nechal vypracovat královéhradecký krajský úřad potvrdil po- třebu rozvoje takových služeb, které nejen pomáhají samotným zdravotně postiženým občanům nebo lidem v seniorském věku, ale i pečujícím, kteří se o tyto lidi starají. Ve své praxi jsem se setkal s celou řadou vyčerpaných rodičů nebo členů rodiny, kteří podřídili svůj život službě o svého blízkého. V mno- ha případech to pro ně znamená rezignaci na svůj osobní život, zdravotní stav i profesní uplatnění. Větší podpora terénních služeb by mohla mnohým lidem po- moci obnovit síly v jejich nelehkém údělu pečující osoby. Pokud hovoříme o te- rénních službách, hovoříme o takové pomoci a podpoře člověka, která je posky- tována v prostředí jeho domova. Výhody jsou nejen v ceně takové služby, což je argument, který slyšíme velmi často, ale hlavně v šetrnosti. V našem kraji je po- měrně dobře rozvinutá pečovatelská služba, velký dluh je v podpoře asistenční služby pro dospělé a denních stacionářů pro dospělé. Důležitá je také respitní péče, což je krátkodobý pobyt seniorů nebo zdravotně postižených v sociálních zařízeních. To je jedna z možností, kdy si pečující může vyřešit například dlouho odkládaný lékařský zákrok nebo obnovit duševní a fyzické síly. Před pečujícími je třeba s pokorou smeknout, ale to nestačí, podpora terénních služeb je jedna z možností, jak jim podat pomocnou ruku. ■ –mp– S ociální služby tvoří každoročně významnou součást mandatorních výdajů státního rozpočtu. Nový zákon o sociálních služ- bách č.108/2006 Sb. přinesl výraznou změnu do systému financování sociálních služeb zavedením příspěvku na péči. Oče- kávaný efekt nákupu služeb dle skutečné potřeby a vracení vyplacených peněz do systému nemohl nastat okamžitě a ni- kdo z odborné veřejnosti to ani nepředpokládal. Novela zákona by měla postupně narovnat chyby zákona, které se projevují po jeho zavedení do praxe. Krajům se nepodařilo obhájit původní záměr zákonodárců, převést finanční prostředky a zodpovědnost za dofinancování provozních ztrát do samostatné působnosti krajů a zapracovat prostředky do rozpočtového určení daní. Tlak na zákonodárce ze strany lobbistických skupin, které prosazují centralistický model financování a zpochybňují dlouhodobě své- právnost a zodpovědnost krajů, pokřivil nový zákon a k převodu nedošlo. Důsledkem je stav, kdy kraje každoročně napjatě oče- kávají, kolik MPSV ukrojí ze státního rozpočtu na dofinancování provozních ztrát poskytovatelů sociálních služeb. Znamená to každoroční boj o zachování základní sítě sociálních služeb a marnou snahu krajů nastavit víceleté financování sociálních služeb. Do tohoto stavu přicházelo ještě splácení minulé předvolební kampaně sociálních demokratů z krajských rozpočtů ve formě proplácení poplatků ve zdravotnictví. To logicky vyvolává reakci MPSV, které je tlačeno do snižování mandatorních výdajů a po- ukazuje na projídání rezerv vytvořených pravicovým vedením krajů na úkor posílení sociální oblasti. ■ –mp– Financování sociálních služeb Společnými silami musíme zabezpečit vyvážený a udržitelný rozvoj regionu

Regionální sněm Občanské demokratické strany Liberecké- ho kraje schválil 21. listopadu loňského roku složení kandi- dátky pro krajské volby, kterou vede Eva Bartoňová. Ta se tak stala první ženou, která v rámci ODS nejen v našem kraji, ale vůbec byla nominována na krajskou kandidátku jako její lídr. Eva Bartoňová v současnosti pracuje jako náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, ale bohaté zkušenosti má i z kraj- ské politiky. Na kandidátce ODS se bude o hlasy voličů ucházet i v nadcházejících krajských volbách. Proč jste se rozhodla kandidovat v letošních krajských volbách? Před téměř osmi lety po odchodu z Libereckého kraje jsem měla pocit nedokončené práce, a to nemám ráda. Zkušenosti, které jsem získala během svého působení na Ministerstvu škol- ství, mládeže a tělovýchovy, mi umožňují lépe vnímat úkoly, problémy a potřeby, které kraj a jeho obyvatelé mají. Dalším dů- vodem je i můj osobní vztah k tomuto místu, k lidem, kterých si vážím a mám je ráda. Co je podle vás největším problémem našeho kraje? Ten problém není jen jeden, ale je jich hned několik vzájemně provázaných. Lidé potřebují práci, ale aby ji získali, musí být pro místní firmy vytvořeny dobré podmínky. Kraj také musí dbát o to, aby z našich středních a vysokých škol vycházeli absolventi v těch oborech, které firmy potřebují. Když bude v našem kraji nízká ne- zaměstnanost, nebudou vznikat sociálně vyloučené lokality a kraj ani obce nebudou muset řešit problémy, kterým musíme čelit teď. Naprosto zásadním tématem je i krajský rozpočet. Dá se říct, že všechno souvisí se vším. Pokud dostaneme důvěru voličů, uděláme všechno proto, aby se nám všem v Libereckém kraji dařilo dobře. Jaké místo v Libereckém kraji máte nejraději? Mám ráda celý kraj pro jeho rozmanitost. Ale jsou místa, k nimž mám osobní vztah. Mám ráda Turnov, kde jsem se naro- dila. S rodiči jsem žila v Železném Brodě. Je to nádherné městeč- ko a Jizera je jednou z nejkrásnějších řek. Gymnázium U Balvanu jsem absolvovala v Jablonci nad Nisou a do dnešní doby se mi lehce stýská – Liberec a Ještěd, úžasné. Dvacet let žiji v České Lí- pě. Je to město s nádherným okolím, kde jsem doma a kam se vždy ráda vracím. Mám ráda i Nový Bor, odkud pochází můj manžel. Lužické hory se staly mou druhou láskou, a tak neopo- meneme každý rok vyjít na Jedlovou a podívat se do kraje z roz- hledny a navštívit místní výbornou restauraci. I když letos nevím, jestli nedám přednost spíše nižším kopcům, kam se dá vyjet s ko- čárkem. Jsem totiž čerstvě babičkou a vnučka je moje největší radost. Miluji i kraj Karla Hynka Máchy kolem Doks. Těch míst je spousta. Jaké oblasti se chcete jako krajský zastupitel věnovat a proč? Nechci dopředu říkat, které oblasti mě zajímají a které ne. Dnes je mým tématem na ministerstvu oblast financí, také školství je pro mě stále prioritou, ale na úrovni kraje se jako kandidátka na hejt- mana nevyhýbám žádnému tématu. ■ 15 červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Liberecký kraj Ing. Eva Bartoňová je absolventkou VŠCHT a 10 let pracovala ve Výzkumném ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem. Již od začátku 90. let působí ve státní správě či samosprávě, nejprve jako tajemnice Městského úřadu v České Lípě, dále jako vedoucí odboru na Úřadu práce v Č. Lípě, náměstkyně hejtmana Libereckého kra- je. Od roku 2005 působí na Ministerstvu školství, mlá- deže a tělovýchovy, nejprve jako ředitelka odboru pro mládež a od roku 2006 jako státní tajemnice – náměst- kyně ministra. Je vdaná a má dvě dcery a jednu vnuč- ku. Členkou ODS je od roku 1996 a v roce 1998 úspěš- ně kandidovala do Zastupitelstva České Lípy. V letech 2000– 2004 byla krajskou zastupitelkou a působila jako náměstkyně hejtmana Libereckého kraje. Do krajských voleb povede občanské demokraty Eva Bartoňová V životě vyhráváme i prohráváme. Ve všech zásadních životních situacích, v lásce i každodenní práci je však nutné to nevzdat! Máme kvalitní tým včetně řady starostů. Pokud dostaneme důvěru voličů, uděláme všechno proto, aby se nám všem v Libereckém kraji dařilo dobře.

16 volby Představujeme kandidáty MUDr. Vladimír Šámal, kandidát č. 2 Vladimír Šámal je absolventem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, má atestaci I. a II. stup- ně z urologie. Pracoval v nemocnici v Jablonci nad Nisou, nejprve na urologickém a později na chirur- gickém oddělení. Od roku 1996 pracuje v Krajské nemocnici Liberec jako zástupce primáře urologického oddělení. Zároveň je také členem představenstva nemocnice. V letech 2006–2010 byl členem Zastupi- telstva statutárního města Liberec. Je ženatý a má tři děti. ■ Ing. Petr Beitl, kandidát č. 3 Petr Beitl je absolventem VŠST v Liberci. Před svým zvolením starostou Jablonce nad Nisou (2010) pod- nikal v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Je spoluvlastníkem firmy Ještěd, s.r.o., která provozu- je Prezidentskou chatu a hotel Ještěd. Členem městského zastupitelstva je od roku 2006, od roku 2004 je také členem Zastupitelstva Libereckého kraje. Od roku 2011 je místopředsedou SOLK a 1. místo- předsedou Euroregionu Nisa. Je ženatý a má tři děti. ■ Mgr. Hana Doležalová, kandidátka č. 4 Hana Doležalová je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy – obor český jazyk-francouz- ština. Pracovala jako učitelka na základních a středních školách v Jičíně a Lomnici nad Popelkou. Deset let působila také jako učitelka plavání v plaveckém středisku v Jičíně. Hana Doležalová je před- sedkyní místního sdružení ODS v Lomnici nad Popelkou. Je vdova a má jednoho syna. ■ Proč jste se rozhodl(a) kandidovat do krajských voleb 2012? VŠ: V minulém funkčním období jsem byl zastupitelem Liberce. Nyní si po téměř dvou- leté přestávce v komunální politice myslím, že je třeba změna k lepšímu. Proto jsem se rozhodl kandidovat a chci oslovit ty občany, kteří mají stejný názor. PB: Už téměř deset let se věnuji naší regio- nální politice. V tom jsou i tři roky práce krajského zastupitele. Obecně je naše poli- tika trochu nemocná a je třeba jí pomoci. HD: Celý život pracuji ve školství, proto bych ráda zúročila své praktické zkušenosti v tom- to oboru i v rámci kraje. Co je podle vás největším problémem našeho kraje? VŠ: V našem kraji vidím celou řadu prob- lémů: vysoká nezaměstnanost, neefektivní využívání krajských peněz, rok po po- vodních neopravená infrastruktura na Frýdlantsku, nešťastná reforma středního školství. Liberecký kraj ani po letech své existence stále nemá pobočku krajského soudu, krajské ředitelství policie atd. PB: Stručně řečeno, je příliš malý, aby si jed- noduše dobyl pozici na republikové úrovni. Konkrétně nezaměstnanost, která je dána i polohou – z jedné dlouhé strany máme dvě hranice, které nám zatím příliš nenabí- zejí pracovní a investiční příležitosti. Špatná dopravní infrastruktura s jediným dálničním napojením na Prahu. HD: Podle mého je to málo pracovních pří- ležitostí, což pak plodí další problémy. Jaké oblasti se chcete jako krajský za- stupitel věnovat a proč? VŠ: Vzhledem ke své profesi bych se rád vě- noval zdravotnictví, případně sociální pro- blematice. Jsem ale ochoten pomoci všude, kde budu moci. PB:: Místnímu rozvoji – komunikaci s městy a obcemi. Protože právě jako starosta dru- hého největšího města vnímám rezervy v té- to oblasti. HD: Školství, výchově a vzdělávání – celý ži- vot jsem učila, proto mám dlouholeté prak- tické zkušenosti, které bych chtěla využít. Máte nějaké volební motto? VŠ: Mnoha lidem jsem již pomohl, nyní bych chtěl uzdravit Liberecký kraj. PB: Nedotknutelnost soukromí – nezadlu- žená budoucnost – levná správa věcí veřej- ných – solidarita zodpovědných. HD: Werichův citát: Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. A mé do- plnění – a hodně pokorný byl. ■ Všem třem jsme položili stejné otázky: Školství a sport • zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce • celoživotní vzdělávání, otevření škol široké veřejnosti • podpora volnočasových aktivit a sportovní činnosti Zemědělství, regionální rozvoj a životní prostředí • zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky kraje • podpora venkovských, periferních a hospodářsky slabých oblastí Doprava • rozvoj a kvalitní údržba silnic • protipovodňová opatření • podpora veřejné dopravy • cyklostezky Kultura a cestovní ruch • vytvoření sítě turistických zajímavostí • Mezinárodní spolupráce Zdravotnictví • preventivní zdravotní a sociální programy • kvalitní a dostupná zdravotní péče • krajské nemocnice, hospicová péče Ekonomika • vyrovnaný rozpočet • zvyšování podílu investic na úkor provozních výdajů • nižší růst provozních výdajů v poměru k celkovým příjmům Sociální oblast a bezpečnost • rekvalifikace • zapojení nezaměstnaných do veřejně prospěšných prací N A Š E P R I O R I T Y

17 volby Vítejte v lepších časech Možná by se titulek tohoto textu mohl zdát kontroverzní, ale je to zcela záměr- né. Ze všech stran se na nás valí špatné zprávy, „blbá nálada“ a všeobecná „zne- chucenost politikou“. Jsem politik, a tak mě moc mrzí, že ta smršť negativních emocí zasahuje všechny bez rozdílu. A ja- ko občan už mám dost všech katastrofic- kých scénářů, negativních výhledů a pe- simistických soudů. Ano, situace není jednoduchá v našem kraji, celostátně ani v rámci Evropy. Ekonomické problémy ja- ko by nebraly konce. Ale nadávání ani pláč nic nezmění. Jediný způsob, jak něco změnit, je začít každý sám u sebe. Že jedinec nemá šan- ci cokoli ovlivnit? Není to pravda. Každý hlas ve volbách může být rozhodující, každá koruna zaplacená na daních je dů- ležitá, každé pracovní místo, které dá ně- komu šanci na nový začátek, je pozitivní. A proto si stokrát raději promluvím s podnikatelem, který vytvoří nová pra- covní místa, než s někým, kdo jen a jen nadává a sám nic nedělá. Daleko větší ra- dost mi udělá mladý člověk, který se ve svém volnu věnuje dětem než hospodští experti na všechno – od hokeje po eko- nomické reformy. A podobných příkladů jsou tisíce – mi- liony lidí poctivě pracují, platí daně, sta- rají se o své rodiny. Mnozí pomáhají nezištně třeba svým starým sousedům nebo se například dobrovolně starají o výchovu mladých sportovců, skautů, nebo budoucích umělců. To všechno je skvělý potenciál, který je základem roz- voje každé země. Znám je, potkávám se s nimi na nejrůznějších akcích a jsem na ně pyšná. Právě kvůli takovým lidem stojí za to být politikem. Náš kraj bude přesně takový, jaký si ho společně uděláme. A to platí i o celé ze- mi. Když se na svět budeme dívat pozi- tivně, když se budeme snažit pochopit nezbytné reformy, když nebudeme pod- léhat populistickým pohledům na svět, když každý podle svých sil někomu po- můžeme, třeba i jen dobrým slovem, bu- de nám všem lépe. Někoho možná můj optimismus může po- pudit, ale ten titulek je pravdivý. Věřím, že dobré časy jsou zase tady, jen se musíme snažit dát více prostoru typicky českému humoru před typicky českou skepsí. Jdete do toho se mnou? ■ Eva Bartoňová Letošní rok přinesl do zdravotnictví po mno- ha letech zásadní změnu v podobě no- vých zdravotnických zákonů. Jejich imple- mentace si vyžádala nevšední úsilí všech zdravotníků, ale v praxi změny provází ce- lá řada dětských nemocí. Proto je již v bě- hu novelizace některých paragrafů. Očekávali jsme velký zájem pacientů o nadstandardní péči, možnost připlatit si za lepší materiál. Naši pacienti ale zatím tuto novinku využívají minimálně, stejně jako možnost připlatit si za výběr opera- téra. Zdravotní pojišťovny na konci minulého roku vypověděly všem nemocnicím hro- madně smlouvy a lze očekávat jejich tlak na vytvoření takové sítě zdravotnických zařízení, rozsahu a objemu péče, které budou schopny financovat. V minulých letech bylo již uzavřeno dětské a porod- nické oddělení ve Frýdlantě v Čechách, chirurgické oddělení v Tanvaldě, porodnic- ké a dětské oddělení v Turnově a mnohá další, a to pro nedostatek erudovaného personálu či podlimitní množství provádě- ných výkonů. Kraj se bude muset stát jed- ním z garantů toho, že kvalita a rozumná dostupnost péče zůstane zachována. Současná medicína vyžaduje vysokou od- bornost ošetřujícího personálu a je ekono- micky nákladná, takže specializovaná péče se koncentruje do center. Krajská nemoc- nice Liberec, a.s., je díky své velikosti, spektru odborností a technickému vybave- ní přirozeným centrem krajského zdravot- nictví. Vedení nemocnice dlouhodobě in- vestuje do nových technologií a léčebných metod jak z vlastních prostředků, tak i z ev- ropských fondů. V současné době vzniká heliport pro traumatologické centrum. Pro- běhla také kompletní přestavba urologic- kých ambulancí. Pro kvalitní systém kraj- ského zdravotnictví je ale nezbytné udržet funkční také síť okresních a dalších menších nemocnic. V nich musí být zachovány zá- kladní medicínské obory pro udržení časo- vé a místní dostupnosti zdravotní péče. Zdravotnictví v našem kraji má i svá bolavá místa. Jsme jediným krajem bez hospico- vého zařízení. Nemáme ani záchytnou sta- nici a o opilé musí pečovat nemocnice. Máme kritický nedostatek praktických lé- kařů i stomatologů, chybí nám stomatolo- gická pohotovost. Nová krajská reprezentace tak bude mít po podzimních volbách problémů k řešení více než dost. Pokud ve volbách uspějeme, máme odvahu začít řešení hledat. ■ Vladimír Šámal Zdravotnictví v Libereckém kraji

18 volby Nad optimalizací středních škol jsme lo- ni strávili spoustu hodin a zastupitelstvo se před prázdninami rozhodlo počkat na směrná čísla od ministerstva školství. Poté, co ministerstvo umožnilo zachovat osmi- letá gymnázia v kraji v rozmezí 5–10 % dětí nastupujících ročníků, navrhlo kraj- ské vedení, bez jakéhokoli dalšího kon- krétního projednání, snížení počtu škol na 5 % a zastupitelstvo to schválilo. V praxi to znamená rozsudek smrti hned pro sedm tříd osmiletých gymnázií, místo dříve na- vrhovaných a neprosaditelných čtyř tříd. Z hlediska proporcionálního zastoupení v jednotlivých regionech to znamená zru- šit osmileté studium v Semilech, v Jilemni- ci a ve Frýdlantu, jednu třídu osmiletého či šestiletého studia na Gymnáziu F. X. Šaldy nebo gymnáziu Jeronýmova, zrušit osmi- leté studium v Tanvaldě a neotevírat šesti- leté studium U Balvanu. Pokud by nedošlo ke změně na Gymnáziu F. X. Šaldy nebo Jeronýmova, znamenalo by to utlumení osmiletého studia gymnázia v Mimoni. „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvo- je vzdělávací soustavy LK“ již ale bohužel nepojednává o tom, co bude dál. Vzniknou místo osmiletých čtyřleté obory? Bez toho by totiž tento typ vzdělávání klesl hluboko pod danou třicetiprocentní hranici a mno- hé ze škol by ekonomicky nepřežily. Do krajského školství, hlavně gymnaziálního, tak tento původně koncepční materiál vná- ší pouze velkou dávku nejistoty. Je jisté, že „dlouhodobý záměr“ nevydrží v novém za- stupitelstvu déle než rok. Současné vedení kraje se prostě vyhnu- lo rozhodnutí v této velmi nepopulární zá- ležitosti a pomyslného černého Petra pře- nechává svým nástupcům. ■ Petr Beitl člen Zastupitelstva Libereckého kraje za ODS, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou Konec osmiletých gymnázií v kraji? V nadcházejících krajských volbách se v mnoha krajích bude o hlasy voličů uchá- zet řada tzv. nezávislých hnutí, často vede- ných populárními starosty měst a obcí da- ného regionu. A někteří si dokonce i slovo „starostové“ tak trochu uloupili sami pro sebe. Ale starosty jsou napříč republikou politici ze všech možných politických stran, hnutí a nezávislých kandidátek. Kdybych v našem kraji nežil, mohl bych díky médiím nabýt dojmu, že u nás jsou starostové jen z hnutí Starostové pro Libe- recký kraj. Velmi často je krajské vedení v médiích konfrontováno jen s jedinou „starostovskou“ opozicí – jako by napří- klad ODS neměla krajské zastupitele a ani své starosty. Mrzí mě to, protože právě v našem kra- ji pracují jako naši starostové či místosta- rostové výborní lidé, kteří ke své funkci přistupují zodpovědně. Nechci jmenovat jen některé z nich a na jejich úplný výčet není v tomto textu prostor, protože Ob- čanská demokratická strana má v Liberec- kém kraji 17 starostů a 11 místostarostů. Jejich spoluobčané je znají jako lidi, kteří každý den naplňují prapůvodní smysl ná- zvu své funkce. Slovo starosta totiž vznik- lo ze slovesa starat se. A oni se o své ob- ce a jejich občany starají. V obecních a městských zastupitel- stvech v kraji pracují téměř dvě stovky po- litiků, kteří byli zvoleni na kandidátkách ODS nebo jsou přímo našimi členy. To, že si práce komunálních politiků vážíme, je zřetelné i na naší kandidátce pro krajské volby 2012. Ze 45 kandidátů je osm sta- rosty a pět místostarosty, tři jsou radními a osm členy zastupitelstva. Další pracují v komisích či výborech zastupitelstev. I ODS má své starosty a další zkušené komunální politiky. Věřím, že občané Li- bereckého kraje jejich práci ocení i v nad- cházejících krajských volbách. ■ Vladimír Richter starosta Jilemnice a číslo pět na kandidátce ODS pro krajské volby I ODS má své starosty

Bohatství Moravskoslezského kra- je je v lidech a v nich je také největ- ší potenciál pro další rozvoj kraje. Největší prioritou je proto vzdělává- ní a rozvoj lidí. Tvrdí to alespoň lídr ODS v Moravskoslezském kraji do blížících se krajských voleb. Vzdělá- vání je také jeho hlavním tématem. Sází také na efektivní využití peněz z evropských fondů a vědu a vý- zkum. David Sventek toho má na srdci mnohem více. Kde se ve vás bere ta jistota, že právě lidé jsou motorem Morav- skoslezského kraje a je potřeba je rozvíjet? Statistiky hovoří o tom, že právě mladí a vzdělaní z kraje odcházejí. Právě tento trend bych chtěl obrátit. Žije tady jeden a čtvrt milionů lidí. Jen si představte, kolik je mezi nimi pracovi- tých, tvořivých a bystrých hlav, kolik ši- kovných rukou, kolik srdcí, které mají náš kraj rády. Není to jednoduché, ale vi- dím jasnou paralelu ve firmách, z nichž si již mnohé uvědomily, že kvalitní li- dé jsou jejich konkurenční výhodou. Ve znalostní společnosti, ke které od prů- myslové společnosti směřujeme, je kon- centrace mozků důležitější než třeba koncentrace peněz. Rozdíl je v lidech. Co s tím hodláte dělat, jak s tím potenciálem chcete naložit? Infrastrukturu nám dříve nebo pozdě- ji postaví stát, moderní technologie se dají koupit. Chybějící peníze si můžeme půjčit nebo získat z evropských fondů. Oproti tomu konkurenční výhoda po- stavená na vnitřních faktorech – na na- šich lidech a kultuře – se obtížně budu- je, ale ještě hůře napodobuje, a má proto větší výdrž. Lidé v našem kraji po- třebují motivaci k tomu, aby neodchá- zeli, aby měli důvod neodcházet. Klíč ke všemu vidím ve vzdělávání, které má přesah do mnoha oblastí. Úkolem veřej- né správy je připravit kvalitní podmínky pro vzdělávání. Talent a píli musí přidat každý z nás. Není to příliš dlouhodobá vize snažit se změnit povědomí lidí a je- jich přístup? Je to dlouhodobá vize, ke které je ale možné ihned přispět několika konkrétní- mi kroky, konkrétními projekty. Co mů- žeme udělat hned za využití stávajících zdrojů, je dát dětem a studentům do ruky moderní techniku a technologie, otevřít jim svět po vzoru jiných zemí, kde to funguje báječně. Celou oblast vzdělá- vání pak zaštiťuje záměr, který pracovně nazývám modrou kostkou. Navrací se k původní myšlence vzniku nové Morav- skoslezské vědecké knihovny, který obo- hacuje o nadstavbu virtuální knihovny, znalostního rozcestníku s přístupem do databank a uložišť po celém světě. Na čem dalším stojí vaše dlou- hodobá vize a konkrétní politický program? Na rozvoji kraje pracuji již 12 let. Ev- ropské fondy, které mě nyní živí, mají tu výhodu, že zasahují do většiny oblastí života obyvatel našeho kraje. Přestože jsou evropské peníze pouze nástrojem, je nutné využít veškerý jejich potenciál v tomto i příštím období po roce 2014. Rád bych také, aby náš kraj byl techno- logickým tygrem střední Evropy, a mys- lím, že potenciál na to vzhledem ke své průmyslové historii rozhodně má. Proto věnuji velkou pozornost oblasti vědy a výzkumu. Kde jsou podle vás největší nedo- statky současného vedení kraje? Současné vedení kraje je pouze správ- cem, který udržuje to, co má, a to ještě v mnoha případech špatně. Kraj se při- tom potřebuje rozvíjet, potřebuje také stavitele a architekty, kteří jej posu- nou dopředu. Tuto myšlenku rozvíjím se svým týmem ve volebním programu. Kromě samotné správy nabízím proak- tivní cestu k dlouhodobé konkurence- schopnosti. Stojí na několika pilířích, ale tím hlavním je vzdělávání a rozvoj lid- ského kapitálu. ■ 15 lídr ODS v Moravskoslezském kraji ve volbách do krajského zastupitelstva 2012 Lidé jsou největším bohatstvím našeho kraje, říká David Sventek DAVID SVENTEK • Od roku 2006 je ředitelem Úřadu Regionální rady Morav- skoslezsko, kde se hodnotí a proplácejí evropské dotace v objemu cca 19 mld. Kč. • V letech 2000 až 2006 působil v regionální rozvojové agentuře HRAT v Třinci, kde s týmem 30 lidí získal z předstrukturál- ních fondů EU přes 2 mld. Kč pro region. • V letech 2005 a 2006 působil jako nestraník a řadový zastu- pitel města Jablunkova ve sdružení nezávislých kandidátů. • Do ODS vstoupil v říjnu 2010 do místního sdružení v Českém Těšíně. červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Moravskoslezský kraj www.davidsventek.cz

16 priority ODS pro náš kraj Zásady strategie pro úspěšný rozvoj Moravskoslezského kraje Lidský kapitál Konkurenční výhoda postavená na vnitř- ních faktorech – na našich lidech a kul- tuře – se obtížně buduje, ale ještě hůře napodobuje, a proto má větší výdrž. In- vestice do lidí jsou proto investicí do kon- kurenceschopnosti kraje. Podnikání Vytváření prostředí pro konkurence- schopnost, inovace, podnikavost a pod- pora podnikatelské etiky a kultury určují podmínky růstu v našem kraji. Kraj ne- může spoléhat na pomoc státu či Evrop- ské unie, nelze ani zadlužovat budoucí generace. Rozvoj kraje je naopak nutné stavět na mobilizaci jeho vnitřních sil. Životní prostředí Ochrana životního prostředí může být kompaktní součástí dynamického rozvo- je a moderním odvětvím s technologic- kým potenciálem, který bude rozvojové aktivity podporovat, ne brzdit. Veřejná správa Princip fungování veřejné správy musí být založen na kombinaci vysoké kvality a vysokého výkonu, jen tak může být důvěryhodným partnerem. Jaké výzvy čekají Moravskoslezský kraj v následujících letech Odcházíme Za posledních patnáct let je nás o 40 ti- síc méně. Klesá porodnost, mladí a per- spektivní odcházejí za příležitostmi, které se jim nabízí jinde, hlavně v Praze. Jen v roce 2010 se z našeho kraje odstěho- valo osm a půl tisíce lidí, více než čtyři pětiny z nich v ekonomicky aktivním věku. Je čas aktivní politikou zajistit, aby nás přibývalo. Stárneme Náš kraj stárne. Za posledních patnáct let přibylo více než 40 tisíc lidí starších 65 let. Ještě v roce 1995 připadalo na jed- noho obyvatele nad 65 let šest lidí v pro- duktivním věku. Za deset let by to moh- li být jen tři lidé. Zvýší se tím tlak na objem zdravotních a sociálních služeb, stejně jako na efektivitu veřejné správy, kde jsou podle řady mezinárodních studií stále značné rezervy. Je čas připravit se na výzvy budoucnosti. Hledáme práci Pracovní trh v našem kraji stagnuje. Má- lo lidí je zapojeno do ekonomických pro- cesů. Přestože se situace od devadesá- tých let významně zlepšila, stále je málo zaměstnaných, především žen, starších

17 priority ODS pro náš kraj lidí a lidí s nižším vzděláním. Snižuje se rozvojový potenciál regionu. Je čas vy- tvářet a udržovat pracovní místa. Nepodnikáme Málo podnikáme. To omezuje pružnost zdejšího trhu práce. Patříme ke krajům s nejnižším počtem firem – právnických osob na 1 000 obyvatel. U fyzických osob jsme vzhledem k průměru v ČR na necelých 80 %. Je to dáno nejen prů- myslovým dědictvím, ale také kulturními a společenskými vzorci. Náš kraj je navíc stále silně orientován na tradiční průmy- slová odvětví, která jsou ovšem v ČR vý- razně méně produktivní ve srovnání s vy- spělými evropskými zeměmi. Malé a střední firmy zaměstnávají v Evropě dr- tivou většinu populace a využívají příleži- tostí dynamicky rostoucích trhů. Je čas více podporovat podnikání. Hloupneme Nevzděláváme se pro budoucnost. Fir- mám se nedostává absolventů, kteří by je táhli kupředu. To snižuje produktivitu. Ekonomika kraje těží ze silné průmyslové základny, má však značné rezervy v sek- torech s nejvyšší přidanou hodnotou a dynamických sektorech náročných na znalosti a dovednosti, jako jsou služby a high-tech obory. Mezinárodní srovnání odhalilo alarmující trend snižujících se dovedností českých žáků a studentů v přírodovědných a technických oborech. Ve srovnání s vyspělými regiony náš kraj dosahuje podprůměrné úrovně zapojení dospělé populace do celoživotního vzdě- lávání. Je čas nastavit udržitelnou kon- cepci vzdělávání od předškolního věku, zajistit, aby firmy chtěly investovat do absolventů a školy uměly nabídnout od- povídající vzdělání. Ničíme své zdraví a image Životní prostředí je i přes řadu pozitivních změn v posledních dvaceti letech stále ožehavým tématem. Náš kraj je jedním z nejznečištěnějších regionů v Evropě z hlediska koncentrace prachu v ovzduší. Přípustné denní limity jsou opakovaně, často i několikanásobně překračovány. To ovlivňuje zdraví obyvatel, ale také po- věst kraje. Je proto čas zlepšit obraz re- gionu u nás i ve světě, změnit nazírání potenciálních investorů, ale i vzdělaných lidí, kteří by na místním pracovním trhu mohli najít uplatnění, zastavit trend vy- lidňování populace a aktivně se zapojit do společenského života. Kraj nepotřebuje jen správce, ale zaslouží si vizionáře, architekty a stavitele To, co žene ekonomický motor našeho kraje, jste Vy, Vaše práce, znalosti a krea- tivita. Náš region stojí na nás, ta největší „přidaná hodnota“ jsme my všichni, co tu žijeme. Rozvíjet region je naše povinnost, ale s ohledem a respektem k celému okolí a přírodě. Pouze pokud budeme schopní, vzdě- laní a hrdí na to, odkud pocházíme, můžeme svůj kraj proměnit v silný stře- doevropský region, technologického tygra střední a východní Evropy. Je čas s novou energií využít příležitos- ti, které přináší každý další den. Nesmí- me nechat Moravskoslezský kraj spát, nečeká nás období smrákání a ospalosti. Je čas pro změnu. Je čas přidat se. ■ David Sventek Můj profil • Úspěšně vyjednávám miliardy pro náš kraj. Byl jsem součástí týmu za Českou republiku při vyjednávání evropských fondů pro období let 2007–2013. Rovněž v průběhu čerpání se v roce 2011 podařilo získat dodatečné prostředky pro regiony. • Rozvíjím a udržuji partnerství. Slaďuji zájmy regionů. Mám za to, že společně dosáhneme lepších výsledků. O partnerství je také pakt zaměstnanosti, který jsem spoluvytvářel a do kterého je zapo- jeno široké spektrum veřejných, soukromých a sociálních partnerů. • Buduji výjimečné týmy a s nimi výjimečné organizace. Mám důvěru v lidi kolem sebe, věřím v jejich profesionalitu. Stavět na týmové práci se mi osvědčilo v agentuře HRAT, Regionální radě Moravsko- slezsko a projektech Phare CBC/Interreg. • Stavím veřejné zájmy nad své osobní. Služba pro mne není prázd- né slovo, je to poslání, chuť přispět. • Fair-play a transparentnost jsou hodnoty, které ctím. Stavím na nich také veřejnou službu. Liknavost, neprofesionalita a křiváctví mne dokážou zvednout ze židle. • Vážím si lidské individuality a s pokorou se snažím naslouchat a chápat.

18 podporovatelé Jak mě vidí druzí Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu za ČR Pokud někdo chce kandidovat na hejtma- na, měl by to být respektovaný, slušný a morálně silný politik, kterému mohou lidé věřit. A David Sventek takový je. Znám ho z doby, kdy jsme společně za Českou re- publiku vyjednávali rozsah financí z evrop- ských fondů. Bylo to období velmi vypjaté a komplikované, on byl vždy velmi dobře připraven a vždy v klidu argumentoval ve prospěch našeho kraje a naší země. Mohu také říci, že si za krátkou dobu vydobyl značné uznání členů Evropské komise, což rozhodně není jednoduché. David Sventek má vize, odhodlání, morální sílu i talent – proto bych ho rád viděl na místě hejtmana Moravskoslezského kraje. Ing. Zbyněk Stanjura předseda poslaneckého klubu PČR, předseda regionálního sdružení Davida Sventka znám řadu let. Vždy vystu- puje profesionálně a slušně. Přesvědčil mne, že je velmi schopný manažer, který umí vést tým a motivovat spolupracovníky. MUDr. Radomil Schreiber předseda Oblastního sdružení ODS Karviná Poslední dobou se vyrojila přehršle kauz a kauziček, které mají dokumentovat zka- ženost, zkorumpovanost a nevěrohodnost politiků. Přestože se nejspíš jejich převážná část zakládá na pravdě, módní paušalizace a házení všech do jednoho pytle vede k de- honestaci práce slušných a poctivých po- litiků, kterých je naprostá většina (snad mám právo to tvrdit, v politice se pohybuji bezmála deset let a za tu dobu jsem poznal celou řadu politiků všech stupňů politiky napříč politickým spektrem). Každá i se- bemenší špína vytažená na některého ze zkorumpovaných automaticky ulpívá i na ostatních politicích. Vede to ke stoupající naštvanosti a frustraci z politiků a politiky obecně. Jediným myslitelným řešením dané situace je příchod nových, nezkorumpova- ných, ale zároveň schopných a pracovitých, kteří dají politice této země nový směr a vy- vedou ji z bludného kruhu. Jsem strašně rád, že ODS je stále schopna takovéto poli- tiky generovat a že osobnosti, jako je David Sventek, i dnes vstupují do veřejného života a nabízejí svůj um a elán ve prospěch nás všech. Pracovitost, poctivost, schopnost vy- tvářet vize a přetvářet je ve skutečnost jsou vlastnosti, kterých si vážím, a proto je pro mne ctí, že s Davidem mohu spolupracovat. Ing. Petr Zahradník, MSc. ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády Jest hodno obdivu, pokud člověk vykonává výborně svoji práci a je takto všeobecně vní- mán a respektován. Jest hodno následová- ní, pokud člověk tuto práci vykonává rád, tato jej baví a toto poznání je na první po- hled vidět. A jest hodno úcty, pokud člověk k tomu všemu dokáže strhnout a přirozeně přesvědčit i ostatní. A to vše v přátelské, fé- rové a donucení prosté atmosféře. Právě takový se mi jeví vzácný kolega a kamarád David Sventek, nad věcí stojící dirigent sla- děného orchestru, za jehož pozicí klidného a usměvavého experta a manažera stojí penzum tvrdě odvedené práce a mnoho vstřebaných znalostí a zkušeností. MVDr. Milena Vicenová stálá představitelka ČR při EU, velvyslankyně David Sventek je vzácným příkladem toho, že člověk může být slušný, ale důrazný, schopný, ale vždy respektující pravidla hry, mladý, ale vyzrálý a s jasnými plány do bu- doucna. David Sventek má schopnost vidět silná místa Moravskoslezského kraje a pro- sadit požadavky kraje na národní i evropské úrovni. Zkušenost s Regionálním operačním programem Moravskoslezsko, na jehož vy- jednání i úspěšném uplatňování v praxi má David Sventek lví podíl, to jasně potvrzuje. Takové lidi Ostravsko i naše republika po- třebují. Ing. Daniel Braun, MBA 1. náměstek ministra, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Znám Davida několik let, kdy se pohybuji ve složitém a nepřehledném světě evrop- ských fondů. V něm David vyčnívá jako profesionál a lídr, který inovativními způ- soby a přitom slušně a poctivě dosahuje viditelné výsledky. Ing. Martin Duda ředitel Centra projektové podpory VŠB-TU Ostrava David pro mě patří k těm několika málo lidem, kterým věřím proto, že mi to říká a pokaždé potvrzuje jeho tvář, způsob mluvy, argumentace a vůbec celé jeho chování. Když k tomu přidám, kolikrát již za svůj život dokázal táhnout na branku a vstřelit gól, cítím vnitřní potřebu podpo- řit jeho kandidaturu. A to o to více, že jej vnímám i jako kluka, jenž věří, že lze změ- nit svět, ve kterém žije. Těm, kterým tyto přijdou jako prázdná slova, lze říci jediné: Setkejte se s ním… Mgr. Hynek Böhm člen týmu zastoupení Moravskoslezského kraje v Bruselu Vnímám Davida Sventka jako generačního myšlenkového lídra našeho regionu, který může svou nakažlivou pozitivní energií a smyslem pro fair-play navrátit kus důvěry v politiku jako službu veřejnosti. Je mi ctí, že se mohu řadit k jeho přátelům a spolupra- covníkům. Ladislav Glogar výkonný ředitel Moravskoslezského automobilového klastru Davida Sventka znám 5 let. Přes své mlá- dí dokázal na konkrétních výsledcích své mimořádné schopnosti a pravou profe- sionalitu v práci pro kraj. Jeho nesmírně cenným rysem je pevný charakter zalo- žený na slušnosti a pokoře, která mu umožňuje vystoupit s čistým štítem před každého. Jsem přesvědčen, že je to člo- věk, který dokáže lidi nadchnout, se- mknout a vést správným směrem, že do- káže jako lídr věci správným směrem změnit, že je to člověk, za kterým stojí za to stát. Zdeněk Karásek ředitel společnosti RPIC-VIP Moje reference na Davida Sventka je za- ložena na cca osmileté osobní zkušenos- ti. Vize, zaujetí, odvaha, slušnost, profe- sionalita je 5 slov, které se mi s ním za tu dobu spojují. Všechno jsou to vlastnosti, které dnešní politika potřebuje jako sůl, aby získala zpět alespoň část ze ztracené reputace. Pokud si zachová svůj charakter z doby před vstupem do politiky a dos- tane od voličů šanci, bude David spíše architekt změny než jen dobrý správce veřejných statků.

Již na podzim letošního roku nás čekají krajské volby. Čím hodlá ODS oslovit voliče? Podařilo se nám sestavit – troufám si tvrdit – velmi kvalitní kandidátní listinu. Vedle zkušených politiků, kteří opako- vaně získali důvěru voličů, na ní můžete nalézt i spoustu nových tváří, kterým ne- ní lhostejný osud našeho kraje. Celkem se na kandidátní listině na- chází například 6 starostů a 5 místosta- rostů a náměstků primátorů z měst a obcí napříč celým naším krajem. V če- le kandidátky pak stojí Markéta Záleská, která patří k velmi výrazným osobnos- tem našeho kraje. Kandidátní listina ve své celkové podobě tak nabízí velmi kva- litní mix osobností z nejrůznějších oborů a reprezentujících rozličná města a obce našeho kraje. Kromě kandidátní listiny pak samozřejmě chceme voliče oslovit naším programem. Můžete o volebním programu pro- zradit více? V současné době na něm intenzivně pracujeme. Jde nám o to, že chceme vo- ličům předložit opravdu ucelený mate- riál sestávající z realistických plánů a ni- koli jen prázdných slov a falešných slibů. Věříme v zodpovědnost, a i proto si na programu dáváme velmi záležet. Platí, že nechceme a nebudeme voličům nabí- zet něco, o čem bychom dopředu vědě- li, že to nemůžeme splnit. Naopak chce- me, aby si za čtyři roky kdokoli mohl náš program vzít do rukou a posoudit, co vše se nám z něj podařilo prosadit. Konkrétně mohu již teď prozradit, že velký důraz budeme klást zejména na vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, dostavbu silniční sí- tě a zodpovědné hospodaření. Program představíme v průběhu volební kampa- ně. Proto v tuto chvíli více neprozradím. Snad jen ještě dodám, že program bude opravdu komplexní a budete v něm mo- ci nalézt návrhy pro všechny oblasti kraj- ské politiky. Jaké cíle si pro volby kladete? Startovní pozice ODS v Olomouckém kraji není z hlediska struktury regionu, jeho ekonomiky a obyvatelstva úplně bezproblémová. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny se ODS v Olo- mouckém kraji zatím ještě nepodařilo nikdy zvítězit. Záměrně říkám „zatím“, protože jsem optimista. K přípravě kraj- ské volební kampaně přistupujeme s po- korou, snažíme se nic nepodcenit a věří- me v úspěch, to jest v posílení naší pozice v kraji. Bohužel jsou naše výchozí podmínky poměrně obtížné. Nacházíme se v situa- ci, kdy ODS nese vládní odpovědnost, přičemž se snaží vyvést naši zemi z dlu- hové spirály. Úsporná opatření jsou velmi důležitá pro naši budoucnost i pro bu- doucnost naší země. Bohužel se zdá, že nemalá část populace dává přednost krátkodobé spotřebě na dluh před neza- dluženou budoucností svých dětí. Což je smutné. Ve volební kampani se s tím však pokusíme poprat. Jaká vůbec bude volební kampaň ODS v Olomouckém kraji? Jak jsem již naznačil, snažíme se nic neponechat náhodě. I proto již v sou- časnosti pracujeme na přípravě volební kampaně. Za tímto účelem byl sestaven volební štáb, v jehož čele stojí místo- předseda regionu Petr Sokol, který má bohaté zkušenosti s vedením volebních kampaní a velmi dobře zná i světové trendy v této oblasti. Obecně lze říci, že se chceme zaměřit především na prezentaci našeho progra- mu, na představení konkrétních opatře- ní a návrhů, které pomohou zlepšit život v našem kraji. Klademe přitom důraz na rovnoměrnost nabízených opatření, tj. chceme prosazovat takové návrhy, které pozitivně ovlivní život ve všech městech a obcích. Jaké komunikační prostředky chce- te v kampani použít? Vedle standardních nástrojů, jako jsou například billboardy nebo inzerce, určitě využijeme i moderních komunikačních nástrojů, jakými jsou sociální sítě. Záro- veň počítáme i se zapojením dobrovolní- ků, protože chceme maximálně využít potenciál, který představují členové ODS, ale například i Mladí konzervativci. Kaž- dý, kdo bude chtít přiložit ruku k dílu, je vítán. Počítáte i s negativní kampaní? Primárně chceme vést férovou, sluš- nou a pozitivně zaměřenou kampaň. V tuto chvíli proto neplánujeme vedení negativní kampaně. Ostatně negativní kampaň je účinná zejména v zemích, kde soutěží dvě strany nebo dva stra- nické bloky. Tedy v situaci, kdy ztráta jednoho rovná se zisk druhého. Taková situace u nás v kraji ani v České republi- ce není. Nicméně bude záležet i na naší konkurenci a jejím způsobu vedení kam- paně. Případnou negativní kampaň pro- to nemohu vyloučit. ■ –red– 15 červen / 2012 říká Robert Knobloch, předseda Olomouckého regionu KRAJSKÉ VOLBY Olomoucký kraj „K přípravě krajské volební kampaně přistupujeme s pokorou, snažíme se nic nepodcenit a věříme v úspěch.“ Na krajské volby jsme připraveni

16 krajské volby Historickým milníkem v dějinách Olomouckého kraje by mohly skon- čit podzimní krajské volby. Jakým? V čele kraje by poprvé mohla used- nout žena. Kandidátkou ODS na hejtmanku je totiž Markéta Záleská. V čele kandidátní listiny představuje re- prezentantku nové generace občanských demokratů a dokládá tak, že ODS na roz- díl od jiných stran disponuje kvalitní člen- skou základnou. „Markéta je neobyčejně aktivní a pracovitý člověk. Vedení kraje může dát obrovskou energii, která přímo srší ze všeho, co dělá. Náš kraj může Mar- kéta posunout obrovsky dopředu,“ shr- nuje hlavní kvality Markéty Záleské před- seda regionu Robert Knobloch. Právě svěží vítr a nový pohled na věc by Markéta Záleská chtěla vnést do vede- ní krajského úřadu. Protože jak sama říká: „Krajský úřad, zastupitelé i úředníci musí být více otevření, více transparentní a více přátelští k lidem. Všichni zúčastnění si musí být zkrátka vědomi, že kraj má po- máhat problémy řešit a ne vytvářet.“ O problémech, které si zasluhují prio- ritní pozornost kraje, má pak jasno. „To, co každodenně tíží občany v našem kra- ji, je samozřejmě nedostatek pracovních míst. Chceme zvýšit počet pracovních míst a ještě více využít centrální polohu našeho kraje uprostřed Moravy pro roz- voj ekonomiky,“ nastiňuje plány ODS. Právě využití potenciálu kraje, který zahrnuje jak hornaté Jeseníky, tak nížin- nou Hanou a Moravskou bránu, je klí- čem k dalšímu rozvoji. Důležitou roli při- tom bude hrát oblast cestovního ruchu, ve které může vzniknout v poměrně krátkém časovém horizontu řada pra- covních míst. Právě s cestovním ruchem má Markéta Záleská obrovské zkušenos- ti, které ve vedení kraje může zúročit. Markéta Záleská však pamatuje i na další oblasti. „Zodpovědné hospodaření, rozvoj dopravní infrastruktury, protipo- vodňová opatření, zneužívání sociálních dávek, podpora malého a středního podnikání, prevence kriminality, zacho- vání škol v malých obcích,“ vypočítává kandidátka na historicky první hejtman- ku Olomouckého kraje a shrnuje: „To vše jsou oblasti, ve kterých je potřeba zlepšit politiku kraje.“ ■ –red– Kandidátku ODS v Olomouckém kraji povede Markéta Záleská Kandidáti ODS pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje 1. Mgr. Markéta Záleská, vysokoškolská učitelka, ředitelka Muzea Olomoucké pevnosti, překladatelka (Olomouc) 2. RNDr. Ivan Kosatík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje (Olomouc) 3. Mgr. Jiří Pospíšil, náměstek primátora města Prostějov (Prostějov) 4. Ing. Marek Zapletal, krajský zastupitel, místostarosta města Šumperk (Šumperk) 5. Ing. Mgr. Martin Kučera, ředitel Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy (Přerov) 6. Ing. Lubomír Žmolík, starosta obce Lipová-lázně (Lipová-lázně) 7. Kamil Zápeca, živnostník (Hrubčice) 8. Ing. Stanislav Orság, starosta města Šternberk (Šternberk) 9. Pavel Bruštík, živnostník (Zábřeh) 10. Dr. Ing. Jiří Venclík, vývojový pracovník (Uhřičice) 11. Mgr. Stanislav Linhart, krajský zastupitel, jednatel společnosti (Leština) 12. Mgr. Dalibor Horák, starosta města Uničov (Uničov) 13. Mgr. Bc. Leon Bouchal, starosta města Tovačov (Tovačov) 14. Kristýna Švarcová, projektová manažerka (Šumperk) 15. Doc. RNDr. Nina Škottová, CSc., farmaceutka, vysoko- školská pedagožka (Bedihošť) 16. Mgr. Marta Husičková, starostka města Náměšť na Hané (Náměšť na Hané) 17. Ing. Pavel Sekanina, náměstek hejtmana Olomouckého kraje (Olomouc) 18. Mgr. Pavla Rudolfová, osoba samostatně výdělečně činná (Hranice) 19. MUDr. Ivo Mareš, MBA, ředitel Zdravotní záchranné služby Olomouckého kraje (Olomouc) 20. Mgr. Blahoslav Papajk, osoba samostatně výdělečně činná (Litovel) 21. Mgr. Petr Polášek, neuvolněný místostarosta města Javorník, krajský zastupitel, ředitel letiště (Javorník) 22. Ing. Vilém Novotný, jednatel společnosti (Vranovice-Kelčice) 23. Mgr. Tamara Kaňáková, zástupkyně ředitele školy (Šternberk) 24. Bc. Josef Vaculin, starosta města Týn nad Bečvou (Týn nad Bečvou) 25. Mgr. Milan Král, ředitel školy (Olomouc) 26. Ing. Pavel Zbranek, jednatel společnosti (Mohelnice) 27. Michal Zácha, DiS., náměstek primátora města Přerov (Přerov) 28. MUDr. Jaromíra Banková, lékařka (Olomouc)

17 krajské volby Vysokoškolská učitelka, ředitelka Muzea Olomoucké pev- nosti a překladatelka v jedné osobě. Markéta Záleská se na- rodila a celý svůj život prožila v Olomouci. Vystudovala pe- dagogický obor čeština-francouzština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Během studií přitom sbírala zkušenos- ti na stážích ve francouzském Grenoblu a v italské Perugii. Po škole nejprve krátce pracovala na katedře romanistiky, aby se následně v letech 1992 až 1995 živila jako novinářka. Působila přitom v redakcích Metropolitanu, Telegrafu a Čes- kého deníku, respektive Českého týdeníku. V mezičase v ro- ce 1993 provozovala studentskou kavárnu, ve které uspořá- dala řadu výstav a koncertů. Po celou dobu se zároveň věnovala tlumočení, výuce cizích jazyků a průvodcovství. Svůj profesní život se rozhodla spo- jit s kulturou a cestovním ruchem. V roce 1995 tak stála u zrodu městského informačního střediska, které do roku 1996 vedla. Ve stejné době přitom společně s manželem za- čala překládat jak knihy, tak filmy a seriály pro český dabing. Do současnosti přeložili několik desítek knih a více než stov- ku filmů a seriálů. Za všechny jmenujme alespoň snímky Gladiátor, Alexandr Veliký, Million Dollar Baby, Říkejte mi Kubrick či Sherlock Holmes, ze seriálů pak například Sparta- kus, Rodina Sopranů nebo Borgiové. V roce 2007 založila spolu s dalšími nadšenci pro historii občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, které si klade za cíl oživit slavnou vojenskou minulost města. Sdru- žení iniciovalo rekonstrukci unikátního areálu z doby Marie Terezie, Korunní pevnůstky. Markéta Záleská nyní koordinu- je nejenom pokračující obnovu areálu, ale také bohatý kul- turní program, který se v něm odehrává. Od roku 2010 se Markéta Záleská věnuje cestovnímu ru- chu i na akademické úrovni, když začala vyučovat na Vyso- ké škole logistiky v Přerově. Ve stejném roce se i stala člen- kou certifikační komise pro regionální značku Haná, která garantuje místní původ výrobku, ale také jeho kvalitu a šetr- nost k životnímu prostředí. V loňském roce Markéta Záleská založila a od té doby pravidelně pořádá Hanácký farmářský trh v Olomouci. Zároveň je členkou komise Rady města Olomouc pro ar- chitekturu, územní plánování a pro program regenerace pa- mátek MPR a komise městské části Olomouc-střed. V letech 2002 až 2010 byla členkou kulturní komise, které dokonce v letech 2002 až 2006 předsedala. Za svou práci obdržela řadu ocenění. Spolu s manželem byli například v roce 2005 nominováni na cenu Magnesia litera v kategorii překladová literatura. V roce 2010 pak byla nominována na překladatelskou cenu Josefa Jungman- na a ve stejném roce byla zvolena Ženou regionu za Olo- moucký kraj. Markéta Záleská hovoří anglicky a francouzsky a domluví se i španělsky, rusky a italsky. Je vdaná. Má syna Samuela, kterému je 7 let. Členkou ODS je Markéta Záleská od roku 2005. ■ –red– Představujeme Markétu Záleskou Spolu s manželem Davidem připravila Markéta Záleská pro čes- ký trh již několik desítek knih a více než stovku filmů i seriálů 29. Mgr. Tomáš Potěšil, advokát (Šumperk) 30. Jaroslav Krátký, ředitel (Olomouc) 31. Ing. Petr Mádr, ekonom (Lipník nad Bečvou) 32. Ing. Jan Tichý, podnikatel (Stařechovice, místní část Služín) 33. Ing. Miroslav Güttner, projektant (Jeseník) 34. Mgr. Roman Chlopčík, personální ředitel (Olomouc) 35. Denisa Minářová, podnikatelka (Šumperk) 36. Mgr. Luděk Vrtěl, učitel (Kojetín) 37. Iveta Janků, podnikatelka (Uničov) 38. Mgr. Ivana Hemerková, náměstkyně primátora města Prostějov (Prostějov) 39. Tran Thanh Le, student (Šumperk) 40. Josef Kaštil, student (Olomouc) 41. Ing. Libor Černý, osoba samostatně výdělečně činná (Hranice) 42. Bc. Jiří Urbášek, DiS., referent MěÚ Uničov (Uničov) 43. Martin Vybíral, podnikatel (Mostkovice) 44. Marian Veselý, student (Šumperk) 45. Ing. Jan Frank, product specialist (Olomouc) 46. Jana Krafková, účetní (Přerov) 47. Zdeněk Jančí, vedoucí učitel odborného výcviku (Litovel) 48. Jaroslav Hlavatý, jednatel společnosti (Bělá pod Pradědem) 49. Tomáš Jurenka, realitní makléř (Seloutky) 50. Mgr. Djamila Bekhedda, ředitelka sdružení (Litovel) 51. Ivan Bardoň, manažer prodeje (Bělotín) 52. Ing. Monika Holečková, ředitelka sociálního zařízení (Olomouc) 53. Ing. Michal Špalek, manažer prodeje, neuvolněný radní města Přerov (Přerov) 54. Ing. Bc. Milada Sokolová, radní města Prostějov (Prostějov) 55. Mgr. Radek Vincour, ředitel Městského kulturního zařízení Uničov (Uničov) 56. Bc. Drahomír Sigmund, hlavní sestra Zdravotní záchranné služby Olomouckého kraje (Přáslavice) 57. Ing. Zdeňka Riedlová, odborný referent (Vikýřovice) 58. Miloslav Musil, podnikatel (Prostějov) 59. Mgr. Zdeněk Černohouz, právník (Olomouc) 60. Ivan Dost, uvolněný starosta obce Mikulovice (Mikulovice)

18 kandidáti do Senátu Petr Procházka: Přístup státu k Šumpersku a Jesenicku by se měl změnit! ODS podporuje Ladislava Županiče! Za celý svůj život jsem nebyl doma jinde než v Jeseníku. Narodil jsem se zde, vyrůstal jsem zde, hledal si zde první práci. Byl to můj domov i tehdy, kdy jsem pobýval mimo Jeseník kvůli studiu či zaměstnání. Mám štěstí, že mohu žít na jednom z nej- krásnějších míst v České republice. A je pro mě ctí, že tak, jako jsem já toto místo přijal za své, také ono přijalo za své mě. Jak po- kud jde o mé nejbližší, tak pokud se jedná o samotné město, které mi v roce 2006 da- lo důvěru v podobě křesla starosty. Ať už jsem pracoval na radnici, vyučoval na základní škole nebo řediteloval na Hote- lové škole Vincenze Priessnitze, cítil jsem ke svému regionu odpovědnost. Když se mi před několika lety podařilo zajistit finanční podporu naší povodněmi zasažené oblasti, mnozí mě plácali po zádech. Mně stačila osobní radost, že jsem dokázal pomoci své- mu domovu. Tehdy po povodních jsem přesvědčil pražské zastupitele, že si zasloužíme jejich pozornost a výsledkem bylo 55 milionů obcím. Stejně tak se mi podařilo přesvědčit zdejší podnikatele, že mohou svými pro- středky podpořit projekty v jesenickém re- gionu v součtu desítek milionů korun. Kandiduji do Senátu, protože věřím, že podobné úspěchy lze zopakovat ještě mnohokrát a ve větší míře. Je mi smutno, když vidím ekonomické ukazatele mého regionu. Jesenicko a Šumpersko patří me- zi vůbec nejnešťastnější oblasti ČR, pokud jde o nabídku práce. Dopravní dostupnost je špatná a region se dostává čím dál více na okraj zájmů nejen ze strany podnikate- lů, ale i médií a státu. Chci využít potenciál, který náš region má, a prosazovat také odpovědnější přístup ze strany státu, třeba i za cenu systematic- kého „zvýhodňování“! Hlas místních obča- nů je třeba více slyšet. ■ Mgr. PETR PROCHÁZKA, místopředseda OS ODS Jeseník kandidát do Senátu za senátní obvod č. 65 • Narozen 1. května 1963 v Jeseníku. • Vzděláním pedagog (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové). • 2006–2010 starosta Jeseníku; 2010–2011 místostarosta tamtéž. • Ředitel Hotelové školy Vincenze Priessnitze (2003–2006, opět od 2012). • Předseda Euroregionu Praděd, člen správní rady Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. • Místopředseda organizačního výboru prestižního mezinárodního etapového závodu v silniční cyklistice: Czech Cycling Tour 2012. • Předseda basketbalového klubu. • Autor knihy „Příběhy z pohraničí“ (2007), věnované historii Jesenicka. Na Prostějovsku se ODS rozhodla pro letošní senátní volby nepostavit stranické- ho kandidáta. Na místo toho podpořila kandidaturu renomovaného českého her- ce a dabéra Ladislava Županiče. Připomeň- me, že ODS se dosud ve volebním obvo- du, který zahrnuje celý okres Prostějov a část okresu Přerov, jmenovitě Tovačovsko a Kojetínsko, nepodařilo nikdy zvítězit. V roce 2000 dokonce skončil kandidát ODS až na nepostupovém čtvrtém místě. Ladislav Županič by se v Senátu rád za- sadil zejména o rozvoj regionu, mezi jehož problémy patří například nezaměstnanost. „Je potřeba zvýšit atraktivitu Prostějovska v očích domácích i zahraničních investorů, protože právě ti mohou vytvořit nová pra- covní místa. Právě k tomuto bych rád co- by senátor přispěl. Rve mi totiž srdce, když vidím, kolik lidí, a hlavně mladých lidí, je na Prostějovsku bez práce,“ shrnuje hlav- ní cíl své kandidatury Županič. Vedle toho by se v Senátu chtěl věnovat i oblasti kul- tury, která často neoprávněně stojí stra- nou zájmu médií. „Ladislav Županič je silná osobnost. Je to člověk, který je schopen překonávat stra- nické rozpory a razantně v Praze hájit zájmy našeho regionu. Právě proto jsme se ho rozhodli podpořit v senátních volbách,“ při- bližuje předseda prostějovské oblasti Jiří Po- spíšil důvody, proč se ODS rozhodla Ladi- slava Županiče podpořit. K tomu Ladislav Županič říká: „Podpory ODS si moc vážím. Rozumím tomu, jak těž- ké muselo být pro mnohé podpořit nestra- níka. Vynasnažím se Vaši podporu a důvě- ru nezklamat.“ Pro úplnost doplňme, že jako nestraník s podporou ODS byli do S enátu zvoleni i Tomáš Töpfer nebo ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. ■ –red– Představujeme LADISLAVA ŽUPANIČE • Český herec a dabér se narodil 9. srpna 1943 v Prostějově. V letech 1993 až 2003 byl ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Během jeho působení zaznamenalo divadlo řadu mezinárodních úspěchů. Podařilo se mu taktéž navýšit návštěvnost ze 40 % na přibližně 85 %. • Účinkoval v celé řadě filmů, muzikálů i seriálů. Celkem třikrát (v letech 1982, 1984 a 1989) obdržel cenu Českého literárního fondu. V roce 1999 získal Cenu Thálie. Svůj hlas v dabingu pravidelně propůjčuje Clintu Eastwoodovi. • Ladislav Županič nikdy nebyl členem žádné politické strany a jako jeden z mála umělců odmítl podepsat Antichartu. • Je ženatý, má syny Jana a Ladislava a vnučku Elišku.

Vážené kolegyně a kolegové, spolukandidáti, jmenuji se Petr Tupec a obracím se na vás jako lídr kandidátky ODS do podzimních krajských voleb. V první řadě bych vám chtěl poděkovat za podporu mé kandida- tury. Ty, kteří podporovali jiné kandidáty, bych chtěl požádat o plnou podporu teď v nastávající kampani před krajskými volbami. Chci vás ujistit, že nezahálíme, ale již intenzivně pracujeme na pří- pravě volební kampaně. V posledních krajských volbách získala ODS 36042 hlasů, což zna- menalo 20,8 % všech odevzdaných hlasů a celkově druhé místo. Jsem realista a tuším, jak náročné bude v současné situaci tento výsledek obhájit, nebo dokonce zlepšit. Přesto jsme odhodláni se o to pokusit, věnovat tomu maximální úsilí a námahu. Sami to ale ne- zvládneme. Proto vás milí členové a spolukandidáti prosím a žádám o pomoc. Budeme ji potřebovat. Vím, že v této nelehké době jste možná unaveni a možná i otrá- veni. Možná i pochybujete o smyslu vaší politické angažovanosti. Asi i vy musíte čelit nepříjemným dotazům typu: „Co to v té ODS pro- vádíte?“ A asi i vy někdy nevíte, jak na tyto otázky odpovědět. Berme to však jako výzvu. Nejde teď v první řadě o to, aby byl Tupec hejtmanem, nebo o to, kolik křesel v zastupitelstvu kraje získáme. Jde o to, abychom nejen naše voliče, ale co nejvíc lidí v našem kraji přesvědčili, že ODS je stá- le stranou normálních, pracovitých, zodpovědných, poctivých lidí se zdravím rozumem, kteří chtějí být prospěšní nejen své rodině, ale i své vesnici, městu, kraji a zemi. S ODS jsme spojili nejen své jméno a část života, ale i svou čest. Mnoho jsme také v jejích barvách do- kázali a snad ještě dokážeme. Nenechme si to vzít. Nenechme se ot- rávit. Právě teď v těžkých časech bychom měli ukázat, že se za tuto část svých životů a za výsledky své práce nestydíme. Buďme hrdí a se- bevědomí. Slibuji vám, že pro co nejlepší volební výsledek v našem kraji udě- láme maximum. V tuto chvíli vám však mohu nabídnout především práci. V první řadě práci svou, v druhé řadě práci volebního týmu a v neposlední řadě práci pro vás. Již v průběhu léta bude probíhat řada akcí spojených s volební kampaní. O jejich termínu a smyslu vás budeme včas informovat. Prosím vás, abyste se těchto akcí spolu s kandidáty zúčastnili a ak- tivně je podpořili. S vaší aktivní účastí a podporou počítáme i v „ost- ré“ fázi kampaně v září a říjnu. Politika je boj. Pojďme tedy bojovat, společně bojovat. ■ Váš Petr Tupec červen / 2012 Petr Tupec, kandidát č. 1 do Zastupitelstva Pardubického hraje KRAJSKÉ VOLBY Pardubický kraj Pojďme společně pracovat pro volební výsledek, pojďme společně pracovat pro náš kraj PETR TUPEC, 38, starosta města Horní Jelení • Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Empatie a naslouchání. • Pro které chyby máte největší pochopení? Když si někdo vymýšlí neuvěřitelné příběhy, aby pomohl své rodině. • Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Usínání v mém houpacím křesle, které koupila moje babička před 38 lety, když jsem se narodil. • Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Zcela určitě chcete slyšet, když se sejde naše celá rodina a přátelé. Zní to dobře. Ale prozatím jsou to chvíle, kdy se nám s ženou podaří zpacifikovat naše děti, uložit je k spánku a mít chvilinku pro sebe. • Čeho nejvíc v životě litujete? Nelituji ničeho, snad jen času v mládí, kdy jsem se léčil z kocoviny. • Co nejvíc nesnášíte? Pikantní jídlo a nedochvilnost, považuji to za špatné hospodaření s časem někoho druhého. • Z čeho máte největší strach? Že by některé z mých dětí zemřelo dříve než já. • Jak byste chtěl umřít? Určitě ve spánku, relativně ještě v dobré kondici, abych nebyl nikomu na obtíž. • Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Že jsem se narodil. • Jak nejraději trávíte čas? Sázením a přesazováním stromků. • Jaká je vaše oblíbená cesta? Určitě ta životní. • Máte nějaké životní heslo? Bez práce nejsou koláče. Zlo plodí jen další zlo. „S ODS jsme spojili nejen své jméno a část života, ale i svou čest.“

16 kandidáti do zastupitelstva Ing. Ladislav Valtr, MBA 42 let, místostarosta města, Choceň Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Racionalita, na druhou stranu ale i častá neschopnost „ubrat tempo“. Pro které chyby máte největší pocho- pení? Takové, které dotčená osoba ales- poň přizná a snaží se je napravit. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Sex (se svou vlastní manžel- kou, samozřejmě). Jak si představujete dokonale šťast- nou chvíli? Mezi nejbližšími opravdovými přáteli – při oslavě nějakého úspěchu či ji- né radostné životní chvíle jednoho z nás. Čeho nejvíc v životě litujete? Nevím, snad promarněné chvíle? Co nejvíc nesnášíte? Pokažení dobré vě- ci něčí hloupostí či nedbalostí. Z čeho máte největší strach? Z vážných nemocí blízkých. Jak byste chtěl umřít? Až jednou přijde ten čas, tak rychle… A z jiného úhlu: také s pocitem, že se nemusím za nic ve svém životě stydět. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? Velmi zdařilá reali- zace vlastního privatizačního projektu na pivovar Hlinsko. Tzn. nejen řádné a čestné splnění všech privatizačních závazků, ale i dlouhodobý rozvoj tohoto pivovaru do pozice největšího regionálního výrobce pi- va v Pardubickém kraji. Jak nejraději trávíte čas? Aktivně, pře- vážně sportem (lední hokej, tenis, teď no- vě „fitko“). Jaká je vaše oblíbená cesta? Cyklostez- ka podél řeky Tiché Orlice mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. Máte nějaké životní heslo? Být připra- ven je nejdůležitější předpoklad úspěchu. Mgr. Jan Čechlovský 37 let, poslanec PČR, Chrudim Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Na řešení úkolů nepo- třebuji hodinky. Pro které chyby máte největší pocho- pení? Když sedím s přáteli u dobrého ví- na a obsluha nás neupozorní, že je už ho- dinu po zavírací době. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Zatím stále cigaretu. Jak si představujete dokonale šťast- nou chvíli? Týden s vybitým a někam za- loženým telefonem. Čeho nejvíc v životě litujete? Je mi líto těch lidí, kteří si na vlastní lítosti postavili životní program. Co nejvíc nesnášíte? Zbabělost v kombi- naci s hloupostí. Z čeho máte největší strach? Že nosite- lé těchto vlastností založí novou politickou stranu. Jak byste chtěl umřít? Zdravý a zcela opotřebovaný. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? Mou největší ra- dostí je rodina. Za úspěch pokládám, že se mnou stále počítají. Jak nejraději trávíte čas? Vařením. Jaká je vaše oblíbená cesta? Ráno do práce, večer z práce. Máte nějaké životní heslo? Po tatínko- vi: Proti narození a smrti není léku a v me- zidobí zachovej radost. Josef Janeček 54 let, předseda kontrolního výboru kraje, Litomyšl Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Přesnost. Pro které chyby máte největší pocho- pení? Neúmyslné. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Dobrý koncert. Jak si představujete dokonale šťast- nou chvíli? Nijak. Čeho nejvíc v životě litujete? Všeho, co jsem nestihl. Co nejvíc nesnášíte? Lži, populismus a zlodějiny. Z čeho máte největší strach? Z hlou- posti lidí. Jak byste chtěl umřít? Ve spánku. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? Dvě miliardy inve- stované do krajských nemocnic. Jak nejraději trávíte čas? Hrou na elek- trickou kytaru. Kdo na vás měl doposud největší vliv? Moje rodina. Jaká je vaše oblíbená cesta? Domů. Máte nějaké životní heslo? Ne. Jana Smetanová 52 let, ředitelka školy, Pardubice Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Jsem typický Střelec – rychlá, otevřená, pracovitá, náročná na Představení kandidátů do krajského zastupitelstva 2012 Prostřednictvím otázek ze zkráceného dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta vám představujeme některé kandidáty do Zastupitelstva Pardubického kraje.

17 kandidáti do zastupitelstva sebe i okolí. A co na srdci, to na jazyku. Pro které chyby máte největší pocho- pení? Pro ty, které člověk udělá v dobré víře, nebo když se moc snaží, aby byl výsledek dokonalý, a věc se nezdaří. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Není to absolutní, ale pokud to jde, dopřávám si o víkendu odpoled- ní spánek. Jak si představujete dokonale šťast- nou chvíli? Uprostřed rodiny, kde jsme všichni zdraví a máme se rádi. Co nejvíc nesnášíte? Závist, zlobu, faleš. Z čeho máte největší strach? Z nemo- cí – svých i svých blízkých. Jak byste chtěla umřít? Ve spánku a nečekaně, bez dlouhého trápení. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? Mám práci, kte- rou mám moc ráda, i fungující rodinu – to jsou mé největší úspěchy. Jak nejraději trávíte čas? Pokud nepra- cuji, nesedím na schůzi nebo nevykoná- vám domácí práce, tak ráda čtu a cho- dím s naší yorkšírkou Eliškou na procházky. To je pro mě nejlepší relaxace. Jaká je vaše oblíbená cesta? Oblíbe- nou cestu mám na chalupu a zpět. Ale ve světě se mi moc líbilo na Maltě. Máte nějaké životní heslo? Co tě ne- zabije, to tě posílí. Dnes už je trochu otřepané, ale funguje. Pavel Brandejs 37 let, advokátní koncipient, Svitavy Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Že nerozumím některým – například takto položeným – otázkám. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Nikoli nikdy, ale návštěvu knih- kupectví si, když je příležitost, málokdy od- pustím. Čeho nejvíc v životě litujete? Nejvíc ničeho. Co nejvíc nesnášíte? Ne nesnáším, ale těž- ko se mi reaguje na takové extremistické otázky, které jsou v tomto dotazníku, kde se to jen hemží kategorickými výrazy jako „ab- solutně“, „dokonale“, „nikdy“, „nesná- šet“, „nejvíc“ apod. Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Svůj život. Jak nejraději trávíte čas? Záleží na denní době, například v noci spánkem. Jaká je vaše oblíbená cesta? Cesta domů, k rodině. Máte nějaké životní heslo? Neřekl bych životní, ale třeba „dum spiro spero“ je mi blízké (dokud dýchám, doufám). Karel Stejskal 52 let, jednatel společnosti Norservis, Letohrad Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická? Trpělivost, cílevědomost. Pro které chyby máte největší pochope- ní? Nemám vyhraněno, hodnotím v kon- textu. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Špičkově připravené a náležitě naservírované jídlo. Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Náročný výstup na kopec údolím za- haleným mlhou korunovaný úspěšným zdo- láním překážek. Nahoře vrchol zalitý slun- cem, kde se setkáte s rodinou a nejbližšími přáteli. Všichni jsou spokojení a zdraví. Čeho nejvíc v životě litujete? Že jsem aktivně nestudoval cizí jazyky. Co nejvíc nesnášíte? Aroganci a nar- cizmus. Z čeho máte největší strach? Z blbos- ti davu. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? To, že jsme s manželkou vychovali dva úspěšné a sa- mostatné syny. Že firmy, které vedu, ne- jsou sice mezi TOP 100, ale mají splněny veškeré závazky v termínu! A nejsou za- dluženy. Radost mám práce pro Leto- hrad, potom z vybudování živnostenské zóny, průtah městem, tj. projekt Šediv- ská. Příprava projektu přednádraží. Jak nejraději trávíte čas? Na horách, prací v lese, na lyžích, v rolbě. Máte nějaké životní heslo? Pouze to převzaté. Nebát se a nekrást. MUDr. Pavel Kropáček 55 let, chirurg, Hlinsko Pro které chyby máte největší pocho- pení? Lidskou omylnost. Jakou soukromou radost si nikdy ne- odepřete? Radost z přemýšlení. Jak si představujete dokonale šťast- nou chvíli? Souznění s lidmi v okolí. Čeho nejvíc v životě litujete? Špatných rozhodnutí. Co nejvíc nesnášíte? Egoismus. Z čeho máte největší strach? Z osamění. Jak byste chtěl umřít? V okamžiku. Co považujete za svůj doposud nej- větší životní úspěch? Svoje děti. Jak nejraději trávíte čas? Střídavě prací a doplňkovou aktivitou. Jaká je vaše oblíbená cesta? Pěší túra do lesa. Máte nějaké životní heslo? Dum spiro spero (Dokud dýchám, doufám).

18 kandidáti do Senátu PhDr. Magda Křivanová, kandidátka do Senátu za volební obvod č. 44. – Chrudim, Havlíčkův Brod Senátor by měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“ MUDr. Harald Čadílek, kandidát do Senátu za volební obvod č. – 50 Svitavy Představení kandidátů do Senátu 2012 Proč kandiduji a čeho chci dosáhnout? Ke kandidatuře do Senátu jsem se roz- hodla po pečlivé rozvaze na základě řady zkušeností a poznatků z dlouholetého pů- sobení v komunální a krajské politice. Mým cílem je přiblížit dění v centru potřebám „venkovských“ regionů a hájit zájmy obča- nů z oblasti Chrudimska a Havlíčkobrod- ska. I proto chci kolem sebe soustředit tým schopných lidí z obou částí našeho senátní- ho obvodu, který bude tyto potřeby jasně definovat na základě osobního kontaktu s občany. Jako starostka vím z každodenní praxe, že osobní kontakt a neustálá komu- nikace je jednou z nejdůležitějších náplní práce politika, pokud chce dosáhnout ro- zumného řešení. Dle mého názoru by se- nátor měl plnit roli tzv. „místního ombuds- mana“ a být osobností, která je spojovacím prvkem mezi zákonodárci a vládou ze stra- ny jedné a občany z dané oblasti ze strany druhé. Senátor má být tou osobou, která pomáhá řešit problémy, jež jsou možná z hlediska centrální úrovně méně podstat- né, ale pro nás občany tohoto regionu vel- mi významné. I dobře míněné záměry na centrální úrovni nejsou mnohdy prováděny s ohledem na praktický dopad na obce, města a jejich občany. Nejsem zastáncem líbivého řešení – zrušme Senát a ušetříme. Senát musí plnit roli ústavní pojistky a měl by být orgánem, který je schopen v případě potřeby kori- govat návrhy zákonů přicházejících z Pos- lanecké sněmovny, které jsou někdy pro- jednávány ve spěchu, pod tlakem a díky množství pozměňovacích návrhů výsled- ná verze již příliš nekoresponduje s pů- vodním záměrem. V neposlední řadě chci také dokázat svým osobním přístupem a jednáním, že i vrcholná politika může být oblastí, kde slušnost, mravnost a re- spektování základních principů demokra- cie má šanci obstát. ■ PhDr. MAGDA KŘIVANOVÁ • 46 let • vdaná, dva synové • filozofická fakulta UP Olomouc, obor historie se specializací dějiny věd a techniky • místopředsedkyně OR ODS Chrudim • sarostka města Hlinska, členka zastupitelstva Pardubického kraje Proč jsem se rozhodl kandidovat? V každé práci a stejně tak v politice platí, že pokud člověk chce něco zlepšit, k něče- mu přispět, musí se aktivně zapojit a něco pro to dělat. Osobně velmi těžko nesu pou- hé kritiky, kteří ale nechtějí pro zlepšení co- koliv udělat. Těch kritizujících je všude stále dost, ale těch, co se rozhodnou pomoci ke změně svojí aktivitou, je velmi málo. První svoje aktivní kroky na tomto poli jsem se pokoušel činit těsně po sametové revoluci. Coby zástupce posledního ročníku jsem se ihned zapojil do činnosti prvního akademického senátu lékařské fakulty. Pak následovala léta pouze odborné činnosti. Jelikož jsem byl velmi vytížený v zájmu pro- fesního růstu, tak šla veřejná aktivita trochu stranou. Nicméně sledoval jsem ji stále, a když už z mého pohledu nastal čas, tak jsem se zapojil do komunální politiky. Nyní jsem již ve druhém volebním období za ODS v zastupitelstvu ve Svitavách. Domníval jsem se, že nepomoci slábnoucí ODS v na- šem městě by byla velká chyba. To byl jasný důvod ke vstupu do ODS. Současná těžká ekonomická situace není zrovna dobou, kdy je jednoduché se angažovat, přesto, anebo právě proto, bych rád přispěl k posílení pra- vice. Náš senátní obvod nemá bohužel tra- dici senátora za ODS. Nyní se uchází o man- dát senátora současný hejtman. Myslím si, že už je nejvyšší čas pokusit se aktivně něco udělat, prolomit zdejší neprostupnou barié- ru pro ODS, zkomplikovat situaci levici a ne- umožnit posun dlouholetého funkcionáře ČSSD do Senátu. To, co předvedl třeba prá- vě na poli zdravotnictví v Pardubickém kra- ji, by nemělo být „odměněno Senátem“! Pokud se mi podaří přesvědčit voliče a dosáhnout vítězství, velmi rád se aktiv- ně zapojím do práce Senátu. Jako člověk pracující ve zdravotnictví přes 20 let mo- hu přispět ke konstruktivní práci senát- ního zdravotního výboru. Mou výhodou je, že znám obě strany mince, tedy jak nemocnice, tak i soukromý sektor. Rád nabídnu celistvý pohled na systém lékař- ské péče. Uspět v senátních volbách není pro mne osobně cílem, ale prostředkem, jak přenést co nejvíce z profesních zkuše- ností z organizace a fungování zdravot- ní péče do horní komory Parlamentu. Budu rád, pokud se podaří přispět k vo- lebnímu úspěchu ODS. ■ MUDr. HARALD ČADÍLEK • 46 let • primář gynekologicko-porodnic- kého oddělení v Litomyšli • ženatý, dva synové a dcera • lékařská fakulta MU Brno, specia- lizace gynekologie a porodnictví • člen zastupitelstva ve Svitavách. Slušnost a pracovitost se v životě vyplatí

Marcela Krejsová se narodila jako Hollerová 12. června 1958 v Plzni. Vy- studovala Právnickou fakultu Západo- české univerzity. Je rozvedená, má dvě dospělé dcery, dvojčata Kláru a Kristý- nu. Její život je zcela spojen s Plzní. „Z města jsem se nejdéle vzdálila na do- volenou,“ říká Marcela s úsměvem. Pracovala jako ekonomický a právní poradce v soukromé firmě. Čím dál ví- ce se začala zajímat o kulturní dění a od snahy být co nejvíc platná rozvoji kultury to byl už jen krůček k rozhod- nutí věnovat se politice naplno. Od roku 2002 byla dvě volební období ná- městkyní primátora Plzně. Stála u zrodu projektu Evropského hlavního město kultury Plzeň pro rok 2015. Po úspěš- ném získání titulu se stala předsedkyní správní rady společnosti Plzeň 2015. Marcela má ráda divadlo, literaturu, hudbu ve všech jejích žánrech, film, vě- nuje se folklóru, tančí a zpívá. Jako vel- mi aktivní člověk lyžuje, jezdí na kole a plave, odpočine si u řízení auta, síly nabírá v přírodě při procházkách v lese. Plzeňská ODS poprvé v historii zvoli- la lídrem kandidátky do krajských vo- leb ženu. Jaký je to pocit a „poradíte si“ se svými kolegy? Pocit je to dvojí – radost a zároveň ob- rovská odpovědnost. Já totiž beru všechno hrozně vážně. Musím ale říct, že s muži jsem vždycky pracovala ráda, vlastně jsem nikdy nebyla v čistě ženském pracovním prostředí a „ženské zbraně“ jsem nikdy ne- používala. Spoléhám na sílu argumentace a na logiku. Jsou zkrátka věci, které se udě- lat musejí a které jsou správné. Poslední měsíce se naplno věnujete projektu Plzeň 2015. Jak svoji práci skloubíte s volbami? Musím od sebe tyto dvě věci oddělit, Ev- ropské hlavní město kultury je úžasný roz- vojový projekt pro celý region, nesmí být však politicky zneužit, zvláště ne ve volební kampani. Z toho vyplývá, že ve chvíli, kdy se budu věnovat aktivně volbám, nebudu se věnovat projektu a vezmu si dovolenou. Paní Marcelo, jste známá jako člo- věk, který nadevše miluje kontakt s lid- mi. Těšíte se na předvolební kampaň? Těším se na kontaktní kampaň, ráda si s lidmi povídám. Nemám tím na mysli si- tuaci, kdy se z tribuny hovoří k lidem. Ráda bych s nimi mluvila tváří v tvář, naslouchala jim, odpovídala na otázky, … O čem budete s lidmi hovořit, co pod- le vás Plzeňský kraj nejvíce potřebuje? Budu s nimi mluvit o tom, o čem oni bu- dou chtít mluvit se mnou, žádná témata nebudou zakázána. Plzeňský kraj je můj do- mov, miluju Plzeň, Šumavu, Chodsko, ob- last kolem Hracholuské přehrady, tato mís- ta velmi důvěrně znám. Myslím, že každá oblast potřebuje něco trochu jiného a že univerzální odpověď neexistuje. Zároveň si ale myslím, že Plzeňský kraj potřebuje tako- vé vedení, které bude ctít obyvatele, bude vnímat svou práci jako službu lidem, bude prosazovat efektivní a otevřený úřad a bude podporovat aktivní občanskou společnost, která je důležitým pilířem demokracie. Co byste závěrem vzkázala lidem z Plzeňského kraje? Že si vážím práce každého člověka, že věřím v to, co má v životě největší cenu. A tu má to, co nejde za žádné peníze kou- pit, co si nelze žádnou mocí vynutit. Člověk je tvor společenský, důležité jsou pro něj vztahy, z nichž se odvíjejí zdravé životní po- stoje. Máte-li zdravé děti, rodinu, která vás miluje a podporuje, přátelé, na které se mů- žete spolehnout, zdraví, energii a chuť do práce, nic vám ve štěstí nebrání. ■ červen / 2012 Marcela Krejsová rozhovor s lídrem krajské kandidátky Občanské demokratické strany v Plzeňském kraji KRAJSKÉ VOLBY Plzeňský kraj Těším se na kontaktní kampaň MARCELA KREJSOVÁ • 2002–2006 náměstkyně primá- tora města Plzně pro oblast kul- tury, památkové péče, školství a tělovýchovy, zdravotnictví a sociálních věcí • 2006–2010 I. náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, cestovního ruchu a sociálních věcí • 2010 předsedkyně správní rady Plzeň 2015, o.p.s. Klášter Mariánská Týnice

16 naši kandidáti Mgr. Rudolf Salvetr Klatovy 48 let, starosta města Klatovy, kandidát č. 2 do krajských voleb a zároveň kandidát ODS v senátním obvodu Domažlice S městem Klatovy je spojen jeho osobní i profesní život. Po absolvování klatovské- ho gymnázia a Pedagogické fakulty v Plz- ni působil téměř dvacet let v základním školství. Nejprve jako učitel, posléze jako ředitel školy. „Měl jsem tak možnost po- znat řadu menších obcí a každodenní život jejich obyvatel. Do komunální politiky jsem vstoupil v roce 1998. Po dvou volebních obdobích, kdy jsem byl členem rady měs- ta, pracuji šestým rokem jako starosta. Po- slední čtyři roky jsem členem krajského za- stupitelstva. V této práci se mi velmi hodí zkušenosti z bývalé profese. Vím, s jakými obtížemi se musí vyrovnat menší obce a li- dé v nich žijící. Škola, místní spolková čin- nost, fungující obchod, pohostinství, dob- rovolní hasiči, dopravní spojení jsou základní atributy, které mnohdy rozhodují o tom, zda budou trvale osídleny, nebo zda budou ožívat pouze o víkendech. Dobře fungující kraj se bez nich neobejde stejně jako ony bez podpory kraje. Mezi jeho největší koníčky patří spor- tovní aktivity. „Basketbal mne naučil vy- hrávat, ale i přijímat porážky. Dnes jsem sálové sporty nahradil pohybovými aktivi- tami v přírodě. Šumavská příroda k nim přímo vybízí. Jsem přesvědčen, že k příro- dě šetrný rozvoj turistického ruchu je jedi- nou šancí pro místní obyvatele. Nepřeji si v žádném případě živelný vznik dalších ly- žařských areálů. Návštěvníky tu však udrží pouze zvyšování kvality služeb ve stávají- cích zařízeních a zlepšení nabídky celo- ročních aktivit. Šumava byla tradičně ‚živým‘ osídleným krajem, nikoliv zapově- zeným, experimentálním územím re-zer- vace.“ ■ Mgr. Martin Baxa Plzeň 36 let, primátor města Plzně, kandidát č. 3 do krajských voleb Přes svůj relativně mladý věk má na svém kontě řadu zkušeností z městské a krajské samosprávy. V letech 2004–2008 působil coby úspěšný krajský radní pro kulturu a památkovou péči. Za nejvýznamnější ús- pěchy bezesporu patří velká rekonstrukce krajské knihovny, otevření Muzea loutek nebo silná finanční podpora grantů v ob- lasti kultury a památkové péče. Jako lídr úspěšně vedl ODS do komunálních voleb v Plzni v roce 2010, po kterých se stal nej- mladším primátorem v novodobé historii města. Povoláním středoškolský učitel stá- le udržuje pracovní kontakt se „svým“ gymnáziem na Mikulášském náměstí. Plzeň pod jeho silným a dynamickým ve- dením posiluje pozici moderního a pro- sperujícího města. Své zkušenosti nabízí oblíbený primátor celému Plzeňskému kraji. ■ Ing. Mgr. Pavel Karpíšek Vejprnice 42 let, starosta obce Vejprnice a předseda Finančního výboru Zastupitelstva Plzeňského kraje, kandidát č. 4 do krajských voleb Po základní škole vystudoval elektrotech- nickou průmyslovku a následně fakultu elektrotechnickou. Po otevření Právnické fakulty na ZČU absolvoval i tuto fakultu. „Již v průběhu studia jsem se v roce 1989 zapojil do studentského hnutí a následně po prvních volbách jsem se stal členem zastupitelstva obce. Po studiu jsem krát- ce působil jako učitel na základní škole a v roce 1993 jsem byl zvolen starostou ve své obci,“ líčí Pavel Karpíšek. Tuto funkci zastával téměř deset let, po zřízení krajů se stal nejprve na základě konkurzu ve- doucím odboru sociálních věcí a zdravot- nictví, následně byl zvolen radním. V sou- časné době je coby opoziční politik předsedou finančního výboru. „Práci v za- stupitelstvu kraje vnímám jako týmovou práci, kde mohu nabídnout své zkušenos- ti z komunální politiky a samozřejmě de- tailní znalost a potřeby Plzeňského kra- je,“ říká Pavel Karpíšek. ■ Plzeňský kraj je náš společný region. Je to kraj plný bohaté historie, který byl vždy branou českého státu do Evropy. Je to kraj, na který můžeme být právem hrdi. Náš region však není jen dějiště historie, je též moderním čes- kým krajem, který je v České republice hned po hlavním městě Praze dru- hým ekonomicky nejvýkonnějším. ODS důvěřuje ve schopnosti a šikovnost občanů. Ti také právem očekávají, že Plzeňský kraj jim bude prostor pro jejich život usnadňovat, a nikoliv omezovat. ODS nesla od vzniku krajů v roce 2000 do roku 2008 hlavní tíhu a zodpovědnost za utváření autority kraje. Výsledkem snažení našich politických představitelů byl finančně vyrovnaný kraj, který nezatěžoval občany nesplacenými dluhy.

naši kandidáti Ing. Vladislav Vilímec Kdyně 48 let, poslanec a místopředseda Rozpočtového výboru PS PČR, místostarosta města Kdyně, kandidát č. 5 do krajských voleb Výrazně se profiluje v oblasti financování územních samospráv. Je zpravodajem nového rozpočtového určení daní obcí a měst. Vedle své ekonomické profese se věnuje od dětství klasické hudbě. Vy- stupuje jako pianista se svým bratrem Miroslavem, houslistou a koncertním mistrem České filharmonie. Aktivně pů- sobí rovněž v hudebně badatelské čin- nosti zaměřené na významné hudební interprety naší minulosti. Vladislav Vilímec je také spojován v mi- nulosti s úspěšným hospodařením Pl- zeňského kraje. „Mým prvořadým cílem bylo nerozhazovat peníze daňových po- platníků. Plzeňský kraj se stal za krajské vlády ODS finančně nejúspěšnějším kra- jem v republice. Levice se snažila tuto skutečnost všelijak zlehčovat a přebytko- vé hospodaření naopak kritizovat. Po čty- řech posledních letech vlády socialistů a komunistů je bohužel kraj již v mno- hem horší finanční kondici. Chlubení současného hejtmana, že Plzeňský kraj zůstal jediným nezadluženým v ČR, tak pouze s odstupem času potvrzuje, v jaké vynikající formě jsme jej předávali na konci roku 2008. Jinak by jen sotva mo- hl vydržet rozhazovačnou politiku sou- časných radních. Občané mají ale právo vědět, že s koncem letošního roku se si- tuace již převrátí do dluhů. V Plzeňském kraji se tak v krystalicky čisté podobě ukazuje rozdíl mezi pravicovým a levico- vým počínáním. Pravice naspořila v do- bách ekonomického růstu prostředky v řádu mnoha stovek milionů, levice je dokázala za čtyři roky velmi populisticky a snadno utratit. Oslavné články o úspě- ších sociálních demokratů v krajském časopise nemohou tvrdá fakta nikterak změnit. Mohu slíbit jediné. Budu i nadá- le ze všech sil usilovat o to, aby se Plzeň- ský kraj nedostal do bezvýchodné situace zadluženého kraje, který nakonec nebu- de mít na nic peníze.“ ■ Bc. Jan Šašek Rokycany 28 let, koordinátor primátora pro spolupráci s obcemi a městy Plzeňského kraje a ředitel nadace, kandidát č. 6 do krajských voleb Na vysokých školách v Plzni a v Praze studoval politologii a veřejnou správu, letos končí magisterské studium. V Ro- kycanech zakládal a několik let vedl Mla- dé konzervativce, sdružení mladých lidí se zájmem o veřejné dění a politiku. Vedle studií získával zkušenosti jako asis- tent senátora MUDr. Luďka Sefziga. Šestým rokem pracuje v neziskové kul- turní nadaci, nyní již na pozici ředitele. Působí též jako koordinátor primátora města Plzně Martina Baxy pro spoluprá- ci města Plzně se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením měst a obcí Plzeňského kraje. Má tak příležitost spolupodílet se na řešení palčivých témat týkajících se veřejné správy, krajské a komunální poli- tiky. V předchozím volebním období byl zastupitelem města Rokycany. Mezi jeho záliby patří kultura, historie, architek- tura, turistika a sport. Je svobodný, bezdětný. „Plzeňský kraj se prioritně musí vrátit k praxi vyrovnaných krajských rozpočtů. Mojí prioritou je rozvíjející se, moderní a turisticky atraktivní Plzeňský kraj, který zkvalitní život všech, kteří v něm žijí nebo jej navštěvují. Současně chci přispívat k co největší transparentnosti veřejného sek- toru, musí být zdokonalen proces kon- troly veřejných zakázek, jen tak může veřejnost neztrácet důvěru v politiku. Po- litici nesmějí zapomínat na odpovědnost, která je s politickou službou spojena,“ ří- ká Jan Šašek. Zároveň dodává: „Krajské volby nejsou referendem o vládě. Občan- ská demokratická strana sice počítá ve své kampani s celostátními tématy, ale ty nesmí v žádném případě zastínit konkrét- ní priority našeho Plzeňského kraje. ■ Ing. Jiří Šneberger Plzeň 51 let, podnikatel, kandidát č. 7 do krajských voleb Jako úspěšný primátor Plzně v letech 1998 až 2004 se zasloužil zejména o do- budování dálničního obchvatu města a vytvoření průmyslové zóny Borská po- le, kde především zahraniční investoři vytvořili tisíce pracovních míst. Zkuše- nosti ze svého úspěšného primátorování by mohl využít i v oblasti krajských fi- nancí, kde prosazuje hospodaření s dob- ře připraveným a vyrovnaným rozpo- čtem. V neposlední řadě by se chtěl věnovat podpoře podnikání a podnika- vosti, neboť právě tisíce drobných pod- nikatelů nesou největší břímě ekono- mické krize a každá jejich malá dílna či nejobyčejnější provozovna je dokladem umu a pracovitosti českých lidí. ■ Přeštice – barokní kostel

18 naši kandidáti Jan Poduška Blovice 63 let, starosta města Blovice, kandidát č. 8 do krajských voleb Do Zastupitelstva Plzeňského kraje kandi- duje už počtvrté. „Díky vám, voličům, jsem měl tu čest být doposud zvolen při každých volbách do krajů za ODS,“ vzka- zuje Jan Poduška. Z pohledu své profese starosty města vítal práci na projektech rozvoje celého regionu, které zlepšovaly život občanů v městech a obcích našeho kraje. Pracoval v komisích regionálního rozvoje a v dopravní komisi. „Za dvanáct let fungování Plzeňského kraje se hodně udělalo, je to vidět v každé obci,“ podo- týká J. Poduška. Bohužel za poslední čty- ři roky krajské koalice ČSSD a KSČM se velké množství prostředků použilo ne- efektivně, narůstá byrokracie a i početně se rozrostl krajský úřad. „Velmi málo pe- něz se pak dostává na silnice. To je napří- klad oblast, která v budoucnu zasluhuje zvláštní pozornost pro spokojenost vás, občanů Plzeňského kraje,“ říká Jan Po- duška a obrací se na vás: „Vážení spolu- občané, pokud počtvrté uspěji ve volbách do Zastupitelstva Plzeňského kraje, budu i nadále intenzivně uplatňovat projekty rozvoje celého regionu, při kterých budu využívat i zkušenosti z úspěšného rozvoje města Blovice, kde jsem starostou od ro- ku 2001.“ ■ Ing. et Ing. Bc. Věra Rubáková, Tachov 51 let, učitelka odborných předmětů, kandidátka č. 9 do krajských voleb Ve svém profesním životě se zabývá finan- čním poradenstvím a problematikou účet- nictví. Řadu let působila v podnikové praxi, kde získala praktické zkušenosti z oboru účetnictví a financování. Své teoretické a praktické zkušenosti dnes uplatňuje jak v lektorské, tak v publikační činnosti, kterou zahájila v roce 2007. Od roku 1995 působí ve školství na Hotelové škole v Mariánských Lázních, kde vyučuje účetnictví, ekonomii, marketing, management, zbožíznalství a obchodní provoz. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické na ZČU Plzeň (ekonomi- ka podnikání a management) a ČZU Praha (veřejná správa a regionální rozvoj). Od roku 2002 až do roku 2010 byla zastupitel- kou města Tachova, kde 4 roky působila jako předsedkyně finančního výboru. Jako zastupitelka se též podílela na přípravě roz- počtů města Tachova. V krajském zastu- pitelstvu by se chtěla zabývat ekonomií, financemi a školstvím. ■ Mgr. Radka Trylčová Plzeň 37 let, ředitelka regionální hospodářské komory, kandidátka č. 10 do krajských voleb Vystudovala cizí jazyky a dějepis na peda- gogické fakultě. Ještě za studií pracovala soukromě jako lektorka anglického jazyka a poté na Masarykově gymnáziu v Plzni. „Mám syna Jirku, který v současné době končí střední školu. Ve volných chvílích rá- da čtu, sportuji a cestuji,“ představuje se Radka Trylčová. Od roku 2003 začala pracovat na Kraj- ském úřadě Plzeňského kraje. Pomáhala založit oddělení vnějších a zahraničních vztahů sekretariátu hejtmana. „Zde jsem se blíže seznámila s dalšími činnostmi kra- je a s politikou. Od roku 2006 jsem půso- bila jako ředitelka Domova Harmonie, centra sociálních služeb v Mirošově, kde byla poskytována péče 378 seniorům a pracovalo zde 200 zaměstnanců. Při této práci jsem se velice důkladně sezná- mila s potřebami v sociální oblasti, přede- vším potřebou zabezpečení kvality důstoj- ného stáří, zajištění a zabezpečení práv klientů, ale i pacientů nemocnic nebo obyvatel dětských domovů. Tato tematika je mi blízká a dále se jí chci zabývat,“ říká R. Trylčová. V roce 2010 byla jmenována ředitelkou Regionální hospodářské komo- ry Plzeňského kraje, která podporuje pod- nikatele a firmy v regionu, ale rovněž se zabývá problematikou základního a střed- ního odborného školství. Zároveň působí jako členka zastupitelstva ve městě Ma- nětín, od minulého volebního období jako předsedkyně kontrolního výboru. Dále pracuje v komisi pro neziskové organizace Plzeňského kraje. „Pro politiku jsem se rozhodla proto, že mi nejsou lhostejné vě- ci kolem mne. Nechci jen kritizovat, ale pomáhat. Navíc česká politika je zhrublá a doufám, že vstup více žen do ní ji po- může ‚zlidštit‘,“ uvádí Radka Trylčová. ■ Zřícenina hradu Přimda Ilustrační foto: Jana Pastorová

Pane Raško, v čem vidíte základ jednání dobrého politika? Základem dobrého politika je komuni- kace. Kontakt s lidmi je v naší práci roz- hodující. Musíte žít ve svém regionu a vnímat problémy ostatních lidí. Pokud byste s nimi ztratil kontakt, nemůžete svou práci dělat dobře. Byl bych velmi rád, aby se lidem v našem kraji žilo lépe, a bez diskuse s nimi to nelze zajistit. Politici jsou velmi zaneprázdnění, jak byste chtěl kontakt s občany na- dále udržet v případě vašeho zvolení? V době mého působení ve funkci sta- rosty, později primátora města Děčín jsme zavedli SMS linky na dotazy pro občany, měli jsme dobře udělané inter- netové stránky a zpravodaj, který infor- moval o aktuálním dění v našem městě. Město Děčín dostalo za komunikaci s občany dokonce cenu, na to jsem byl velmi hrdý, proto bych chtěl podobný systém zavést i na krajské úrovni. Takže komunikace s voliči bude stěžejní i ve volební kampani? Samozřejmě, bez konverzace s lidmi si volební kampaň nedovedu představit. Potřebujeme mít takzvaně zpětnou vaz- bu, abychom věděli, co lidi trápí nebo co by chtěli v našem kraji změnit. O jednom květnovém víkendu jsem navštívil akci Pohádkový les v Jiříkově na Šluknovsku, kde bylo více než tisíc lidí a bylo velmi příjemné s nimi mluvit. ■ 15 červen / 2012 Vladislav Raška kandidát na hejtmana Ústeckého kraje Václav Hofmann rozhovor s kandidátem č. 5 do Zastupitelstva Ústeckého kraje KRAJSKÉ VOLBY Ústecký kraj pokračování na str. 16 Komunikace je základ Pane Hofmanne, s jakými tématy bychom měli oslovit voliče v krajských volbách? To je otázka velmi na tělo, protože zřejmě není mnoho takových, která by spíše levi- cově zaměřené voliče v Ústeckém kraji oslo- vila. Aktuálně jsou velmi akcentovaná té- mata zneužívání sociálních dávek. Myslím si, že sociální vyloučení Romů je závažná a spe- cifická nemoc naší společnosti. Nemoc, kte- rá se zřejmě nedá léčit tak jako sociální vyloučení obecné, neboť důvody, proč Ro- mové do osidel sociálního vyloučení upada- jí, jsou leckdy jiné, než ty, které způsobují tento jev u příslušníků majority. Lidé, kteří již několik generací žijí v rodině, kde nikdo nepracoval a několik generací žije jen ze sociálních dávek, mají cestu ze sociálního vyloučení složitější a těžší. Druhým tématem pak jsou pracovní příležitosti. Tato proble- matika se stává třaskavou i proto, že naši političtí odpůrci populisticky vytvářejí fámu, že stát musí a bude vytvářet pracovní příle- žitosti. Žádný stát, pokud nepřistoupíme na princip budování hladové zdi, žádné pra- covní příležitosti vytvářet nebude a ani ne- může. Vytvářet je mohou pouze podnikate- lé. Chceme-li tedy nabídnout větší počet pracovních míst, musíme zlepšit podmínky pro podnikání a snažit se podporovat ty, kteří se i v těchto velmi složitých podmín- kách snaží vytvářet nějaké hodnoty, protože pracovních příležitostí ubývá přímo úměrně s narůstající cenou práce. Ti, co na ulicích protestují proti reformám, se často rekrutu- jí z řad státních zaměstnanců, to znamená z těch, kteří peníze z vybraných daní pouze spotřebovávají. Zatímco podnikatelé nepro- testují a platí stále vyšší daně, ze kterých stát žije. Špatné je také povědomí o podnikate- lích, nechci to bagatelizovat, ale u nás té- měř platí, že podnikatel rovná se podvod- ník, div ne zločinec a veskrze odporná osoba. To je věc, která se musí změnit. Té- matem pro naše volby je chtít a trvat na tom, aby kraj, budeme-li mít možnost to ovlivňovat, zlepšoval podmínky pro podni- katele a podnikání vůbec! Řadu let jste působil jako ředitel mos- teckého divadla. Co považujete za svůj největší úspěch v době vašeho působe- ní v divadle? VÁCLAV HOFMANN • člen Výkonné rady ODS, zastupitel města Mostu, krajský zastupitel • od roku 1985 působil v mosteckém divadle nejprve jako ekonomický náměstek a následně do roku 2010 jako jeho ředitel • předseda Výboru pro národnostní menšiny Ústeckého kraje • aktivní učitel tance • ženatý, 3 děti, 2 vnoučata

16 volby do zastupitelstev Pane Krejzo, jste členem regionální- ho volebního štábu. Jaká témata jsou podle vás pro voliče v našem kraji zají- mavá? Za jedno z aktuálních témat k řešení po- važuji financování sportu. Jeho podpora na krajské úrovni je nedostatečná. Pro srovná- ní mohu uvést, že Liberecký kraj, který je mnohem menší, vynakládá sedmkrát více fi- nančních prostředků na sport, než je tomu v Ústeckém kraji. Proto v případě mého zvo- lení budu prosazovat, aby byl systém finan- cování sportu v kraji změněn. Navíc díky novému loterijnímu zákonu začnou do roz- počtu obcí plynout prostředky, které by sice měly být určeny na podporu sport, ale ne- jsou účelově vázány. Je na rozhodnutí jed- notlivých zastupitelstev, jak jich využijí. Což vidím jako problematické. Další oblastí, kterou bychom měli mít na zřeteli, je vyrovnanost rozpočtu. ODS je konzervativní strana. Neměli bychom utrá- cet více, než vyděláme. Navrhoval bych pře- sunout finanční prostředky směrem k in- vesticím. Domnívám se, že ty, které jsou ur- čeny na rozvoj infrastruktury, rekonstrukce a údržbu majetku, mohou vytvořit nová pracovní místa a zajistí práci stavebním fir- mám. Na úrovni kraje jsme schopni připra- vit pouze podmínky. Skvělou zprávou je za- hájení dostavby dálnice D8, která zlepší nejen dopravní obslužnost, ale, jak doufám, přispěje i k oživení průmyslových zón. ODS má v Litoměřicích velmi dobré volební výsledky. V současné době jste místostarostou, co byste rád ve vašem městě zlepšil nebo změnil? Za jeden z největších problémů považu- ji dopravu. Městem stále projíždí vysoké množství aut. Vybudování obchvatu města není reálné s ohledem na blízkost chráněné krajinné oblasti. Může nám ale pomoci vý- stavba tzv. „západní komunikace“, která by pomohla rozmělnit dopravu. Litoměřická radnice si nechala vypra- covat předběžnou studii, která má cha- rakterizovat možnosti dalšího využití rozsáhlého objektu bývalého pivovaru na Tyršově náměstí. Odhadované ná- klady na rekonstrukci jsou ve výši 150 milionů korun. Přihlásila se skupina architektů a konzul- tantů a z vlastní iniciativy zpracovala studii, o které budeme debatovat. Chceme oslovit potenciální investory. Hodláme též využít strukturální fondy. V loňském roce se mnohokrát psalo o složité situaci litoměřického gymná- zia, kdy si odchod bývalé ředitelky přá- la část pedagogického sboru, rodiče i studenti. Letos v březnu nastoupil do funkce ředitele bývalý ředitel lovosické- ho gymnázia Miloš Štyks. Jak hodnotíte situaci na gymnáziu dnes? To, že k této změně došlo, bylo jediné možné řešení. Atmosféra ve škole již je mnohem klidnější. Nový ředitel není v jed- noduché situaci, ale věřím, že systematic- kou prací se mu podaří stabilizovat peda- gogický sbor, zajistit kvalitní výuku a potvrdit tak, že litoměřické gymnázium právem pat- ří mezi nejkvalitnější gymnázia v kraji. V Litoměřicích budou současně s kraj- skými volbami probíhat také senátní volby. Připravujete nějaké společné předvolební akce? Pro Litoměřicko a Slánsko vykonal sená- tor Alexandr Vondra mnohé. Do regionu jezdil a podílel se na jeho rozvoji a na řeše- ní problémů. Společné akce samozřejmě plánujeme. Doba velkých meetingů je ale pryč, zaměřit se chceme na setkávání s ob- čany. Chceme prezentovat, co vše se dosud povedlo, vysvětlit jim, jak chceme postupo- vat dál. A v neposlední řadě voliče požádat, aby nám znovu dali svou důvěru. ■ dokončení ze str. 15 V divadle jsem prožil naprostou většinu svého profesního života, byl jsem tam 25 let. A mohu se snad pochlubit, že úspěšných premiér mám za sebou celou řa- du, i když jsem nebyl za divadelní tvorbu bezprostředně odpovědný. Za svůj největší úspěch ovšem považuji to, že jsem divadlo dokázal držet ekono- micky nad vodou a pomohl ho přivést me- zi nejúspěšnější divadla v České republice. Například co se týče práce pro děti a mlá- dež, patří mostecké divadlo dlouhodobě mezi nejlepší. A tak doufám, že se nám po- dařilo si vychovat generaci lidí, kteří to své divadlo vždycky divácky podrží. V roce 1990 po prvních svobodných vol- bách, kdy nastoupil na místo starosty měs- ta Mostu Bořek Valvoda, řekl, že jsme na tom jako město ekonomicky přechodně špatně a že jsme v jakési strouze, kterou se musíme proplazit, abychom se dočkali lep- ších zítřků. Obávám se, že divadla se z té strouhy už nedostanou. Každodenní vítězný boj za to, aby divadlo přežilo, aby do něj li- dé chodili a aby mohlo v dalším období exi- stovat a tvořit, považuji za svůj největší ús- pěch a výsledek dlouhodobé práce. Myslím si, že je to mnohem důležitější než úspěchy dílčí, které jsou ovšem velmi pomíjivé. Jsou věci, ke kterým se autorsky hlásím a které v Mostě i v divadle fungují, i když já jsem už stranou. Občas divadlo porovnávám se zdravotnictvím. Kdo a co je v nemocnici důležitější? Je to vedení nemocnice nebo lékaři, kteří léčí? Největším uměním vedení takovéto instituce je skloubit potřeby eko- nomické a provozní s jejím hlavním poslá- ním, kterým je léčit lidi, nebo hrát dobré divadlo. A to se mi snad povedlo. Na diva- dlo budu vždycky vzpomínat v dobrém, i když jsem si svůj odchod z něho po pěta- dvaceti letech představoval jinak. Chtěla jsem se zeptat na vaše půso- bení tanečního mistra. Jak jste se k tan- cování dostal? Zřejmě jako všichni v sedmdesátých le- tech minulého století. Tenkrát bylo běžné, že do tzv. „tanečních“ chodili téměř všichni středoškoláci. Tedy i já. Po tanečních byla tzv. kategorie E, soutěž absolventů v taneč- ních, z těch se rekrutovali členové tehdejší- ho tanečního kroužku. A já jsem, do té do- by nadějný hokejista, začal nepochopitelně chodit tančit. Naštěstí se v Litvínově otevřel nový kulturní dům, kde nám vytvořili (na tehdejší dobu) pro tancování nadstandardní podmínky. A bylo to. ■ Karel Krejza rozhovor s kandidátem č. 6 do Zastupitelstva Ústeckého kraje KAREL KREJZA • místostarosta města Litoměřice • předseda OS ODS Litoměřice, místopředseda RS ODS Ústecké- ho kraje • ženatý, dvě děti

17 rozhovor Alexandr Vondra rozhovor s ministrem obrany ČR, místopředsedou ODS a kandidátem do Senátu Parlamentu ČR Pane ministře, do Se- nátu jste byl zvolen v roce 2006, budete te- dy svůj post obhajovat. Zvažoval jste dlouho svou kandidaturu? Já jsem zodpovědný člověk, vždycky zvažuji. Mám to tady moc rád, podívejte se kolem, to je krása, Zahrada Čech. Ano, budu se ucházet o to, abych sloužil lidem dalších šest let a udělám pro to všechno, abych uspěl. Domníváte se, že je složitější kandi- dovat z pozice ministra, nebo to vní- máte jako výhodu? Před šesti lety jste z této pozice nekandidoval. Já jsem před šesti lety kandidoval pů- vodně z pozice soukromníka, ale stal jsem se mezitím ministrem zahraničí, takže v horké kampani jsem byl dva měsíce mi- nistr. A mnozí tehdy říkali: „To bude nevý- hoda, lidé budou říkat, že to všechno nestihnete,“ ale já jsem workoholik, žiji vlastně jen svou prací, děti již odrostly. Dá se to samozřejmě zvládnout. Má to své vý- hody, protože skrze členství ve vládě se sa- mozřejmě dá leccos prosadit, ale přináší to samozřejmě vyšší nároky na ten čas. Ale já spím čtyři hodiny denně, takže stejně co bych jiného dělal… S čím chcete oslovit voliče v předvo- lební kampani? Bude to samozřejmě těžké, co si bude- me namlouvat. Bude to skládání účtů v po- ločase vládnutí a já budu obzvlášť jako člen vlády pod permanentním drobnohle- dem. Myslím dvě věci; za prvé jsou tu něja- ké výsledky a jsem docela hrdý na to, že kamkoliv dneska člověk přijede, jsou tu vi- dět konkrétní výsledky za těch šest let. Já sem jezdím každý týden a mám tady svůj druhý domov, chalupu, kde často pobývá- me, a lidé mne tu znají. Sázím na kontakt- ní kampaň, půjdu mezi lidi a je to třeba vzít trochu s nadhledem, s humorem. Doba ne- ní jednoduchá, lidé mají hlouběji do kapsy a jsou trochu naštvanější. Myslím si, že je- diná možnost je mluvit k nim přímo čelem, sednout si s nimi, vysvětlovat a obhajovat. Není to doba na nějaké velké mítinky na náměstí, ale doba jít skutečně mezi lidi. Li- dé nepřijdou za vámi, musíte jít vy za nimi. Vláda měla v dubnu letošního roku na svém programu novou dohodu o armádních zakázkách se Spojenými státy, která českým výrobcům otevře možnosti dodávek pro americký resort obrany. Myslíte si, že české firmy jsou schopny konkurovat a dodávat na americký trh? Jsou schopny konkurovat, samozřejmě že taková ta „dávná sláva“, kdy Škodovka vyráběla tanky pro půlku světa, je již zřej- mě pryč. Dneska se Češi musí prosazovat chytřeji a mají šanci tradiční výrobci, napří- klad česká Zbrojovka, pro ni je dodnes americký trh naprosto klíčový, třeba pro lovecké zbraně, tak proč by nemohla uspět jednou i pro armádu. Řada i středních menších firem v nových oblastech, typu softwary, má šanci se třeba uplatnit jako subdodavatelé různých firem. Já tu doho- du považuji za velmi důležitou, protože vlastně pomáhá nabourávat takový ochra- nářský val toho „Buy American Act“, kte- rý to doteď strašně komplikoval. Oni již nebudou potřebovat nějaké zvláštní pro- středníky, mohou se skutečně ucházet na- přímo, a tím také budou daleko více kon- kurenceschopní. Záleží to samozřejmě na nich, musí si vybudovat své kontakty ve zbrojním sektoru, pokud je ještě nemají. Ale český člověk je šikovný a já věřím, že někteří to dokážou. ■ Dne 14. května 2012 byl slavnostně otevřen 3,7 kilometru dlouhý úsek dálnice D8 z Lovosic k obci Bílinka. Původně plánované otev- ření tohoto úseku v prosinci bylo odloženo kvůli problémům se stavební dokumentací. Průtahy kvůli stavební dokumentaci a soudní spory s ekology ter- mín dokončení dálnice neustále odkládaly. Otevřením dálničního úseku se částečně uleví dopravě v dosud přetížených Lovosicích. Slavnostního otevření se kromě zástupců z ŘSD a Ministerstva dopravy zúčastnili také ministr obrany a senátor za Litoměřicko Alexandr Vondra a kandidát na hejtmana do Zastupitelstva Ústec- kého kraje Vladislav Raška. ■ Diskusního setkání členů Oblastního sdružení ODS Most, které se uskutečnilo v pondělí 21. května 2012 v salonku hotelu Cascade v Mostě, se zúčast- nil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Setkání v rámci výjezdního jednání regionálního grémia se kromě pana ministra zúčastnili také předseda RS ODS Ústeckého kraje Jan Kubata a členové regionálního grémia. Otázky, které byly účastníkům zodpovězeny, se týkaly především tě- žebních limitů, energetiky, důchodové reformy a aktuální politické situace. ■ Aktuální akce v našem regionu

18 aktuality Pohádkový les Místní sdružení ODS Jiříkov se podílelo na uspořádání 13. roč- níku Pohádkového lesa u rybníka Mexico v sobotu 26. května 2012. Na děti čekal nejen les plný pohádkových postav, ale také spousta atrakcí – jízda na koni, zpěv na pódiu, skákací hrady, trampolíny, střílení nebo vodní zorbing. Na hranici do Pohádkového lesa samozřejmě nechyběly formality jako cel- ní pasová kontrola. V lese se potkaly například s Křemílkem a Vochomůrkou, Shrekem a Fionou, s rodinkou Simpsono- vých, s Ferdou Mravencem, Beruškou, Broukem Pytlíkem, s čerty, čarodějnicemi nebo vílami. Třináctý ročník pohádko- vého lesa se i díky počasí a dobré náladě skvěle vydařil. ■ Místní sdružení ODS Louny uspořádalo v neděli 27. května 2012 sjíždění řeky Ohře s názvem „Ohře volá“. Vodáci se se- šli u jezu nad starým mlýnem v Březně u Loun. Letošního čtvrtého ročníku se zúčastnilo celkem 33 vodáků, kteří se plavili na jedenácti lodích. Nádherné počasí přispělo k bez- vadné náladě. Po hodince plavby si posádky lodí odpočinu- ly na písečné pláži. Přestávku si zkrátily opékáním špekáčků a doplněním nezbytných tekutin. Po krátkém občerstvení všichni nastoupili do lodí a pokračovali dál v plavbě. V od- poledních hodinách dopluli usměvaví milovníci Ohře do cíle, který byl u koupaliště v Lounech. Byl to opravdu nádherně strávený čas a všichni účastníci se těší na další ročník. ■ Ohře volá

Ota Benc, lídr krajské kandidátky na Vysočině v ODS začínal před 21 le- ty, kdy v Přibyslavi zakládal místní sdružení. „S úctou dodnes vzpomí- nám na našeho přirozeného vůdce Mojmíra Novotného, který byl prvním polistopadovým starostou Přibyslavi a předsedou místního sdružení ODS. Jeho přirozená inteligence, zdravý ro- zum a rozvaha (starostou se stal v 64 letech) stála na začátku prosperity města Přibyslav. Do své smrti byl ne- smírně aktivním, činorodým a inspi- rujícím člověkem,“ říká. Existuje nějaké motto, kterým se v politice řídíte? Práce politika je podle jeho vzoru postavena na docela přirozených postojích: • nemysli na svůj prospěch, • mysli dopředu a uvažuj, • všechno si dopředu spočítej, • nikdy lidem nelži a říkej i nepříjemnou pravdu, • dej lidem příležitost, ať se postarají, a nepleť se jim moc do života. Pomáhají vám v politice zkušenosti z vaší profese? V roce 2007 jsem byl nucen z politic- kých důvodů skončit ve funkci ředitele při- byslavské školy a přiznám se, že jsem se velice dlouho vzpamatovával z toho, že nemohu dělat práci, kterou mám rád. V současnosti pracuji v jedné malé firmě v Havlíčkově Brodě, která se zabývá vý- stavbou a provozováním optických sítí a poskytuje širokou paletu služeb elektro- nických komunikací. Pro mě je to škola ži- vota, nastoupil jsem při vzniku firmy a ve svých 42 letech jsem začínal novou karié- ru. Nebylo a není to jednoduché, žádné předchozí zásluhy neplatí, jenom práce, kterou odvedete. Však to znáte, že v sou- kromém sektoru platí jiná pravidla než ve veřejných službách. Je to přímočaré, prav- divé, neúprosné, a tak to má být. Nebojíte se jako kandidát na práci v krajské samosprávě o svůj rodinný život a volný čas? Rodina, děti a přátelé jsou i pro mě základním bodem mého snažení. Se svo- jí ženou žiji již dvacet šest let – naučili jsme se navzájem respektovat a máme se stále rádi. Po čtyřicítce jsem se začal věnovat více sportu a docela hodně jezdím na kole. Občas nějaké závody, projížďky s kamarády a hlav- ně do práce jezdím na kole. Je to asi 17 km a člověka to po ránu ohromně osvěží. Jaký máte recept na vedení kraje? Budu usilovat o to, aby obce, kraje, stát – zkrátka veřejná správa – byly pro všechny lidi službou, a ne postrachem. Zajistěme na Vysočině bezchybné fungo- vání služeb, které nám ukládá zákon, a ne- pouštějme se do žádných monstrózních ak- tivit typu masivní podpory turistického ruchu, podpory podnikání formou grantů (směšné), vytváření nereálných plánů regionálního roz- voje a mnoha dalších nesmyslů. Věřím, že podnikaví občané a samosprávy obcí doká- žou vyřešit podstatné problémy sami. Usilujme o to, aby správa kraje byla co nejcivilnější a zbavme se vrchnostenské- ho vnímání funkce kraje a jeho předsta- vitelů. Příkladem nám může být až do ob- ludných rozměrů narostlý kult osobnosti Davida Ratha ve Středočeském kraji. Po- dobné figury najdeme i u nás na Vysočině a právě Občanská demokratická strana by měla garantovat rovný přístup všech obča- nů a důsledně se postavit proti všem vrch- nostenským choutkám představitelů samo- správy i krajských úředníků. ■ 15 Ota Benc lídr krajské kandidátky na Vysočině Hejtman není majitelem, ale služebníkem kraje • Jmenuji se Ota Benc, v červnu letošního roku mi bude 47 let. • Mám tři děti ve věku 26, 21 a 19 let a jsem jednou ženatý. • Vystudoval jsem Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha. • Od roku 1999 do roku 2007 jsem byl ředitelem ZŠ Přibyslav. • V současnosti pracuji v Metropolitní s.r.o., Havlíčkův Brod, která se zaměřuje především na realizaci optických sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. • Od roku 2002 jsem členem Zastupitelstva města Přibyslav a od začátku roku 2011 též členem Rady města Přibyslav. • Ve volném čase hodně jezdím na kole, na kolečkových bruslích a chodím se psy do přírody. červen / 2012 KRAJSKÉ VOLBY Kraj Vysočina

16 zajímavosti našeho kraje Vysočina – kraj krás i protikladů Zemská hranice mezi Moravou a Čechami se ustálila na konci 18. století. Složitě rozdělovala Vy- sočinu na části, které náležely ke královským Čechám, a na území, které spadalo pod správu Markrab- ství moravského. Ještě dnes najde- te Moravskou Herálec a Českou He- rálec, Moravskou a Českou Svratku, „český“ Stržanov je pár stovek met- rů od „moravského“ Žďáru nad Sá- zavou a oblíbená Pilská nádrž je napůl česká, napůl moravská. Kraj Vysočina vznikl jako vyšší správní celek v roce 2000 a původně se jmeno- val Jihlavský kraj. Sdružil v sobě pět okresů: Pelhřimov (původně patřící k Ji- hočeskému kraji), Havlíčkův Brod (Vý- chodočeský kraj) a Jihlavu, Třebíč a Žďár nad Sázavou (Jihomoravský kraj). Z původně zamýšleného názvu ovšem zbyl obyvatelům Vysočiny pouze symbol „J“ na státních poznávacích značkách. Na základě ankety mezi oby- vateli Vysočiny první vedení tohoto územně správního celku rozhodlo o ná- zvu regionu „Vysočina“, což mu vydr- želo do 1. 8. 2011, kdy byl přejmeno- ván na Kraj Vysočina. Přišel tak o jednu ze svých výjimečností – spolu s Prahou byl jediným regionem, který neměl ve svém názvu slovo „kraj“. Kraj Vysočina je především nádher- ným krajem plným pozoruhodných pří- rodních krás a historických památek. Je to kraj zdravých hlubokých lesů a pů- vabných rybníků (největším je rybník Velké Dářko s rozlohou 206 ha, založe- ný v 15. st. ke shromažďování vody pro pohon zdejších hamrů, až později k chovu ryb). Rozloha kraje je 6800 km2, což jej činí pátým nejrozsáhlejším kra- jem České republiky. Přírodní krásy Nejvyšším vrcholem Vysočiny je Javo- řice (837 m. n. m.), nejnižším místem kraje je bod, ve kterém řeka Jihlava opouští toto území (239 m. n. m.). Tak, jako region historicky dělila čes- ko-moravská historická hranice, dělí ji i křivka evropského rozvodí. Každý, kdo říká, že Vysočina je „střechou Evropy“, má pravdu. Část vod, které svádí řeka Sázava, končí v Severním moři. Z opač- né části „střechy“ svádí vody řeky Svratka a Jihlava do moře Černého. A pokud tak dumáme o „evrop- ském“ rozměru vysočinské pahorkati- ny, po celá léta se vedou spory o tom, kde je „střed Evropy“. Obyvatelé měs- ta Kouřim v Čechách tvrdí (a najdeme to také v nejrůznějších encyklopediích), že střed Evropy je u nich. My však s jis- totou víme, že se Evropa „otáčí“ kolem vrchu Melechov na Havlíčkobrodsku. Památky UNESCO, historická architektura i slavní rodáci Kraj Vysočina má na svém území tři výjimečné památky UNESCO: městskou památkovou rezervaci Telč, poutní kos- tel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou a židovské město s židovskou Bazilikou sv. Proko- pa v Třebíči. Nádherné jsou ovšem i hrady Pernštejn u Bystřice nad Pern- štejnem a Lipnice nebo zámky v Jaro- měřicích nad Rokytnou a v Náměšti nad Oslavou. K výjimečným osobnostem, které se v kraji narodily či tu nějaký čas působily, patří řada malířů, třeba Jan Zrzavý, hudební skladatelé Gustav Mahler či Jan Václav Stamic, světoznámý ekonom Josef Alois Schumpeter či olympijští medailisté v hokeji, lyžování či rychlo- bruslení. Kraj Vysočina má asi 515 tisíc obyva- tel (k 1. 1. 2011), kteří žijí v 704 ob- cích, z nichž 34 má statut města. Nej- více nás ovšem žije v obcích s méně než 500 obyvateli. Kraj Vysočina je tak třetím nejméně lidnatým krajem ČR. Výstavní a ukázkovou aktivitou lidí z Vysočiny je zemědělství. Každá třetí brambora, která se na území ČR vypě- stuje, pochází z Vysočiny! S 58 kusy skotu na 100 ha je Vysočina v republi- ce suverénně první, což i znamená, že v produkci masa (bez drůbeže) je kraj na prvním místě v ČR. Ota Benc, lídr kandidátky ODS pro volby do krajských samospráv na pod- zim 2012, pochází z Přibyslavi. Možná bychom tedy měli vědět, že průměrná teplota vzduchu v Přibyslavi (530 m. n. m.) byla v roce 2010 6,7 °C, úhrn srážek v témže roce byl v Přiby- slavi 817,2 mm, nejsušším měsícem tam bývá únor a nejvlhčím červen. Nej- vyšší teplota v Přibyslavi byla v roce 2010 12. července 31,3 °C, nejnižší (ta- ké v roce 2010) –22,6 °C. No, není to krásný kraj pozoruhod- ných rozmanitostí, krás a protikladů? ■ Ivo Strejček předseda RS ODS Vysočina www.istrejcek.cz Zdroje informací: Český statistický úřad Praha a Český hydrometeorologický ústav Praha Mostický kostelík Čihákův mlýn v Nesměři

17 podporovatelé Proč volit Otu Bence P ana magistra Otu Bence, který patří mezi zakládající členy ODS v Přibyslavi a dovedl místní sdružení ODS k několikanásobnému vítězství v komunálních volbách, znám lé- ta. Sama jsem začínala v komunální politice. Proto dobře vím, jak je těžké rozhodovat o mnoha různých otázkách ve městě, kde pracuji, kde žije má rodina, mí přátelé. Ale byla to moc dobrá škola. Ota Benc bere každou svou práci vážně, odpovědně a je naprostý pro- fesionál. Lidí jako on si vážím. Jako bývalý ředitel základní školy zná hodnotu vzdělání a vše- stranně podporuje mladé, ale i seniory. Vždycky jsem fandila těm, kteří nedělají svou práci jen tak, ale dávají do ní srdce. To se na výsledku pozná. Nečekají nás snadné měsíce. Ale s lid- mi, kteří stojí pevně na zemi, jsou pracovití, mají hluboký a vřelý vztah ke svému domovu, se dá zvládnout všechno. Věřím, že hlas pro kandidátní listinu ODS, kterou do krajských vo- leb vede právě pan Ota Benc, se zúročí a že Vysočinu svěříme do správných rukou. ■ Miroslava Němcová předsedkyně Poslanecké sněmovny, 1. místopředsedkyně ODS O tu Bence znám již takřka 20 let. V roce 1992 jsem přišla na základě konkurzu do ZŠ Přibyslav jako ředitelka a Ota Benc byl jedním z učitelů této školy. Brzy na sebe upo- zornil bystrým úsudkem, touhou po dalším sebevzdělávání a velkou kreativitou. By- lo proto logické, že po mém odchodu z funkce byl vybrán konkurzní komisí za mého ná- stupce. Jeho činnost jsem měla možnost sledovat i nadále jako předsedkyně školské rady a zastupitelka města. Škole velmi prospělo, že se do jejího čela dostal mladý člověk, který se rychle zorientoval ve spleti zákonů, v nových technologiích i v nových možnostech, které ský- tala právní subjektivita a možnost zapojovat se do různých projektů. Ota Benc poskytl ko- lektivu učitelů nadstandardní možnosti sebevzdělávání a podpořil jeho kreativitu. Zároveň při řešení nezbytných problémů a konfliktů vyzrával i sám jako osobnost, učil se důslednosti i to- leranci. Jako člen zastupitelstva města za ODS vždy zastával konzervativní hodnoty a usilo- val o to, aby místní politika byla čistá a slušná. To se mu také nevyplatilo a po dlouhodobém a soustředěném nátlaku, ve kterém se spojili bývalí členové KSČ, současná levice a několik „osobností“, které nesnesly, že Ota Benc je úspěšný, samostatný a sebevědomý představi- tel nové generace a nových trendů ve školství, odešel z místa ředitele školy do soukromé firmy v Havlíčkově Brodě, kde dodnes ús- pěšně působí. Svůj názor na tyto místní pletichy vyjádřili občané Přibyslavi dost jasně – v posledních volbách získal Ota Benc abso- lutně nejvíc hlasů. Není přitom někým, kdo by chtěl být zadobře se všemi a sliboval jim uskutečnění všech jejich požadavků. Naopak, svoje názory netají nebo nekamufluje, jeho politické působení je jasné a čitelné. Má „tah na branku“, spoustu dobrých nápadů a je velmi houževnatý. Proto si myslím, že je dobře, že vede kandidátku ODS do krajských voleb, a přeji mu hodně úspěchů. ■ Mgr. Anna Šnýdlová tlumočnice a překladatelka, zastupitelka města Přibyslav J sou před námi opět volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina. Kandi- dátka ODS je sestavena z mnoha nových lidí, kteří jistě vnesou do krajské politiky nového ducha. Jsou na ni zastoupeni lidé různých profesí, ale i věku, mnozí již s velkými zkušenostmi z práce pro veřejnost, někteří jsou nováčky. Jsem přesvědčena, že jsou společně schopni roz- víjet Kraj Vysočina ke spokojenosti všech občanů. Při pohledu na sesta- venou kandidátku od jedničky až po pětačtyřicítku vidím odborníky na školství, zdravotnictví, dopravu, ale i řadu kvalitních starostů, podnika- telů, ekonomů, pracovníků v oblasti sociální či například energetice. S Otou Bencem se již dlouhá léta potkáváme v komunální politice a dis- kutujeme o naší práci, která je službou občanům. Ota Benc jako lídr této kandidátky má moji plnou podporu. ■ Jana Fischerová poslankyně PS PČR

18 fakta o našem kraji Vysočina je sice krásný kraj plný poetických zákoutí a dechberoucích scenérií, z ekonomického pohledu zde ale nenajdeme příliš věcí k ra- dosti. V následující krátké analýze základních socioekonomických uka- zatelů našeho kraje jasně uvidíme, že pravicová politika zde nemá na růžích ustláno. Obyvatelstvo Vysočina je rozlohou sice jeden z vět- ších regionů (ze 14 krajů ČR jsme na 5. místě), v počtu obyvatel ale obsazuje až dvanáctou příčku s necelými 512 tisí- ci obyvateli (zhruba 5 % obyvatel ČR). Roztříštěnost osídlení na Vysočině do- kresluje i tradičně slabý podíl městského obyvatelstva – 57,2 %; přitom průměrná urbanizace v ČR dosahuje 70 %. V debatě o osídlení je nutné také kon- statovat, že Vysočina nemá své „hlavní město“. Region je tvořen historicky a hospodářsky se odlišně vyvíjejícími okresy, které patřily pod zcela jiná správ- ní centra. Neexistence jednoznačného historicky vyvinutého středobodu kraje s odpovídajícími službami, univerzitním vzděláváním a pracovními příležitostmi na jedné straně a zároveň velmi dobrá dopravní dostupnost české a moravské metropole Prahy a Brna na straně druhé doslova trhá území kraje ve spádovosti mezi tato dvě města. Relativně slabý hos- podářský výkon Vysočiny je do velké míry zapříčiněn tím, že všechny okresy, které náš region tvoří, v minulosti by- ly pouze okrajovými periferiemi svých správních území s omezeným zázemím. I ze slabé centralizace kraje a snadné dostupnosti lepších příležitostí (nejen) v Praze a v Jihomoravském kraji vyplývá dlouhodobý problém Vysočiny – stárnu- tí obyvatelstva. Průměrný věk se posouvá lehce za hranici 40 let. Lidí po 65. roku života je o 7.000 více než dětí do 15 let. V roce 2011 pobíralo 146.600 obyvatel kraje Vysočina státní důchod – z toho 86.878 starobní důchod a téměř 22.500 invalidní. Mezi roky 2010 a 2011 naros- tl počet lidí čerpajících důchod o 3.900 (tj. téměř 5 %). Průměrný důchod je v našem kraji 10.102 Kč. Faktor stárnutí obyvatelstva se projevuje nejen v hospo- dářském růstu kraje, ale zároveň dělá naléhavější problém koncepce krajského zdravotnictví nebo sociálního zabezpe- čení stále se zvětšující skupiny seniorů. Hospodářská kondice Vysočina hospodářsky rozhodně ne- vede peloton českých krajů, a dokonce bychom mohli říci, že potřebuje něja- ký doping. V našem regionu se ročně vyprodukuje zboží a služby za zhruba 151 miliard Kč a pracuje zde 240.000 lidí. Náš podíl na celkovém HDP ČR tvo- ří pouhá 4 %. V převodu na „produkt na obyvatele“ vytvoří občan Vysočiny statky a služby za 292 669 Kč, což jsou zhruba 4/5 toho, co vyprodukuje průměrný Čech (horší jsou už jen kraje Olomoucký, Pardubický, Karlovarský a Liberecký). To značí, že Vysočina pracuje s relativně níz- kou přidanou hodnotou práce. Nemůže- me se proto divit, že celých 60 % vývozu spadá do kategorie „stroje a dopravní prostředky“ a službám (které mají logic- ky nejvyšší přidanou hodnotu) se daří pouze podprůměrně. V regionu operuje 105.185 firem. Z nich je 84.458 fyzických osob a 20.727 právnických osob. Tato čísla, byť na prv- ní pohled vypadají velká, nás řadí na předposlední místo mezi regiony v pod- nikatelské aktivitě. Průměrná mzda na Vysočině byla v loňském roce jen 21.710 Kč, tedy o jednu desetinu nižší, než byl průměr ČR. Je sice pravdou, že existují kraje s ješ- tě nižšími čísly, ale nesmíme se tím nijak chlácholit. Nezaměstnanost v kraji se ak- tuálně pohybuje mezi 8,5 a 9 % (na konci krizového roku 2010 dosahovala téměř 11 %). To znamená, že bez práce je nyní zhruba 20.000 lidí. Nejvíce zaměstnaných lidí je v sektoru zpracovatelského průmyslu (77 tis.), vel- ko a maloobchodu (30 tis.), stavebnic- tví (21 tis.), zdravotní a sociální péče (16 tis.), veřejné správě (14 tis.) a vzdě- lávání (12 tis.). Zemědělství (17 tis. za- městnanců) je pro Vysočinu velmi pod- statné a v měřítku relativního poměru tohoto odvětví na celkové pracovní síle za Vysočinou zaostává Jihomoravský nebo Zlínský kraj. Čísla zaměstnaných podle sektorů ale nejsou nijak pozitiv- ní, jelikož potvrzují vysoký podíl práce s nízkou přidanou hodnotou. Více než 42.000 (!) pracovních míst ve zdravot- nictví, státní správě a vzdělávání platí daňový poplatník. Závěr Výzvou pro Vysočinu je nastavení ta- kových podmínek, aby se zde vyplatilo bydlet, podnikat a zůstávala zde kvalifi- kovaná pracovní síla. Náš kraj má sice své limitující faktory, ale na ně se nemů- žeme vymlouvat. Je potřeba budovat stabilní a zdravé krajské finance a zame- zit případnému korupčnímu prostředí. Kraj tu není od toho, aby vyrovnával „nedokonalosti trhu“ dotacemi a posky- továním služeb zdarma, ale aby nastavil rovné podmínky pro všechny činorodé, pracovité a odvážné lidi. Jsem si jistý, že s takovým programem může ODS v kraj- ských volbách uspět! ■ Vysočina v řeči čísel Ivo Strejček ml. Národohospodářská fakulta VŠE ivo.strejcek@isep.cz Použitá data: Český statistický úřad, vlastní výpočty Fajtův kopec Ilustrační foto: Jiří Michlíček

Je vám 50 let. Je čas na bilanci? Určitě je to jeden ze životních mezníků, kdy člověk může bilancovat v práci, veřejné službě i osobním životě. Nicméně tato bi- lance je pro mě „jen“ dalším odrazovým můstkem pro dny a roky příští, protože se stále cítím být plný energie a mám velkou chuť se i nadále podílet na realizaci zajíma- vých projektů. Chtěl bych i nadále tvrdě pracovat pro naši vlast a samozřejmě i pro- žít krásné věci se svou rodinou. I když už mám syny odrostlé a ti se věnují svým akti- vitám, chtěl bych i manželce postupně vy- nahradit to, jak málo jsem kvůli práci doma. Jak se vám změnily životní priority za poslední roky? Každý člověk získává zkušenosti, vidí růst své děti a na nich nejlépe vidí, jak rychle čas plyne. Proto jsem možná trpělivější, méně mě rozčílí věci, které jsem dříve považoval za důležité. Na druhou stranu člověka roky ukotvují v názorech, jeho přesvědčení a zá- sadách. Takže jako každý z nás jsem se změnil, roztřídil důležité a méně důležité věci. Můj konzervativní přístup k životu, prá- ci i veřejné službě zůstal. Jak relaxujete, abyste se nedostal do stresu a měl čas normálně žít? Nejvíc si určitě odpočinu v lese, když vy- razím časně ráno, rodina ještě spí a já v kli- du jen pozoruji to přírodní dění, nebo v zi- mě zanesu krmení zvířatům do lesa, jsem vášnivý nimrod. Rád sportuji, vyjížďky na kole nebo procházky krajinou Bílých Kar- pat jsou to, co mám nejraději. A pokud se mi to podaří doplnit plaváním nebo sau- nou, nemá to chybu. Relaxovat a normálně žít bych pak nemohl bez své rodiny, takže společně trávený čas s manželkou a syny, pokud na mě mají čas, je také mimořádně důležitá část mé relaxace a odpočinku. Kdybyste nebyl politikem, co bys- te dělal, do čeho byste se pustil? Pravděpodobně bych se intenzivněji vě- noval svému podnikání a stejně tvrdě jako ve veřejné službě bych pracoval ve své firmě. Nicméně jsem člověk, kterého nenechává veřejné dění chladným, o věci se zajímám, takže stejně by mě to do politiky zase něja- kým obloukem přivedlo. Takže to, co dnes dělám, vlastně není náhoda, ale vyjádření mých životních postojů, mé osobnosti. Jaké je vaše životní krédo? Můj děda mi vždy říkal: „Chovej se k ji- ným tak, jako ty chceš, aby se chovali k to- bě.“ A já jsem učenlivý vnuk a svého dědu v této moudrosti dodnes respektuji, i když už není mezi námi… Jaké máte plány do budoucna? V tom návalu práce si myšlenku na velké plány moc nepřipouštím. Chci pokračovat v tom, co dělám, protože to přináší viditelné výsledky, ohlasy mnoha lidí a mě to nadmí- ru uspokojuje. Kontakt s lidmi, jejich názory jsou pro mě důležité, i když spolu třeba ne- musíme vždy souhlasit. Takže svou nejbližší budoucnost vidím v regionální či komunální službě veřejnosti, zde v našem rozmanitém Zlínském kraji. Nechci svou energii dělit, se- dět na dvou židlích či krkolomně cestovat za funkcemi mezi Prahou a Zlínem a přitom se tvářit, že to jde…, já říkám, že to opravdu nejde. Chci prostě pracovat pro lidi tam, od- kud jsem vzešel. Jsem tady doma. Co vás nejvíce štve? Faleš, lenost, pokrytectví, závist, … asi by se toho našlo více. Pokud chlap nedrží slovo, a pokud říká něco jiného, než ve skutečnosti dělá. Štvou mě kauzy, které zne- věrohodňují politiku a demokratické princi- py a které zakrývají skutečnost, že se ve ve- řejné službě dá pro naši vlast, pro její občany udělat řada dobrých věcí . Co vás nejvíce potěšilo? Každá věc ve veřejné službě, která má konkrétní výsledek a někdo si ho všimne, třeba jen jedním slovem, krátkým e-mai- lem. No a neustálou radost mi dělá rodina, to jak mí synové zvládli přechod do „do- spělého“ světa, to že při mně má žena Iva pevně stojí, i když to se mnou nemá vůbec jednoduché, a navíc mě málo vidí. Jaký je vlastně váš vztah ke Zlínské- mu kraji? Před mnoha lety jste pracoval i v Praze, kde jste potkal svou manžel- ku, byť ta je také z podhůří Bílých Kar- pat, takže vrátil jste se rád? Vztah k našemu kraji? Je to mé velké pouto a jsem velkým zdejším patriotem. Mé vyjádření je proto na jednu větu: „Je to můj domov a žiju zde rád.“ ■ 15 červen / 2012 Libor Lukáš rozhovor s lídrem zlínské krajské kandidátky KRAJSKÉ VOLBY Zlínský kraj Co mě štve: lenost, pokrytectví, závist, ... LIBOR LUKÁŠ (50 let) Náměstek hejtmana Zlínského kra- je. Původním povoláním stavební technik. Působil na různých stav- bách, především pak při výstavbě dálniční sítě v osmdesátých letech. Po roce 1989 se stal tajemníkem rad- nice v Bojkovicích a zapojil se do po- litického života. Od roku 1993 se vě- noval soukromému podnikání a řídil firmu poskytující komunální služby. V roce 2000 byl zvolen do krajského zastupitelstva a následně se stal ná- městkem hejtmana Zlínského kraje. V dalších volbách v roce 2004 už jako lídr kandidátky vyhrál volby a byl zvolen hejtmanem Zlínského kraje.

16 volební program Občanská demokratická strana jde do podzimních krajských voleb ve spolupráci se starosty a místostarosty Zlínského kraje – za ODS jich kandiduje téměř polovina z cel- kového počtu kandidátů, což je významný poměr v porovnání se všemi stranami a hnutími, které se budou v krajských vol- bách ucházet o přízeň našich voličů. ODS vnímá potřeby a problémy našeho kraje i jednotlivých měst a obcí a má dlou- hodobé zkušenosti s jejich řešením. ODS je strana tradiční a programově čitelná, která nabízí řešení nejpalčivějších problémů dneš- ní doby za současného zvyšování kvality ži- vota ve Zlínském kraji. Chceme řešit jednotlivé programové otázky na základě kvalifikovaných analýz a zkušeností našich odborníků, kteří dobře znají jednotlivé problematiky. Odmítáme nahodilost při hledání řešení a nekoncepč- nost. Nechceme experimentovat a vyvo- lávat plané naděje, ale chceme usilovat o stabilní předpoklady věci reálně posu- nout a zlepšit. Důležitým sdělením pro občany – voliče, je rovněž skutečnost, že chceme pracovat pro kraj na plný úvazek a nerozmělňovat personálním propojením pražské a krajské funkce. Držíme se lidové moudrosti, že ne- ní možné jedním zadkem sedět na dvou židlích, což naši političtí konkurenti zjevně neznají... Řešení problému nezaměstnanosti Boj s nezaměstnaností musí probíhat ve třech rovinách: evropské, celostátní a regio- nální. Na úrovni Zlínského kraje to přede- vším znamená vytváření vhodných podmí- nek pro vznik nových pracovních míst prostřednictvím: ■ podpory vzdělanosti – schopní a vzdělaní lidé jsou největším lákadlem pro investory, kteří vytváří nové pracovní příležitosti, ■ rozvoje dopravní infrastruktury jako cév- ního systému ekonomiky kraje, ■ podpory podnikání a hospodářského rů- stu jako zdrojů nových pracovních příleži- tostí a základních předpokladů prosperity, ■ rozvoje venkova a zkvalitňování životního prostředí s cílem vytváření nových pracov- ních příležitostí v menších obcích, ■ rozvoje cestovního ruchu jako aktivity na- pomáhající rozvoji kraje a zaměstnanosti, ■ maximální využití dotací z evropských fondů a zdrojů České republiky na investi- ce podporující vznik pracovních míst ve Zlínském kraji. Zvyšování kvality života Dostatečná nabídka vhodných pracovních příležitostí je základním předpokladem pro prosperitu Zlínského kraje a zabezpečení potřeb jeho občanů. Pro zvyšování kvality života sama o sobě ale nestačí. Proto chce ODS rozvíjet a zlepšovat i další oblasti veřej- ného života a služeb prostřednictvím: ■ zajištění kvalitního a dostupného zdra- votnictví a sociálních služeb jako garance ži- votních jistot nemocným a slabým, ■ podpory kultury směřované na konkrétní projekty a aktivity, které vytváří a naplňují hodnoty veřejné služby, a uchování živou- cích tradic našeho kraje, ■ efektivní veřejné správy Zlínského kra- je, která musí být vstřícná vůči obča- nům, tedy jednoduchá, předvídatelná a rychlá. ■ Západní část regionu – Kroměřížsko a se- verní část okresu Uherské Hradiště v oblas- ti Pomoraví s vysoce úrodnou zemědělskou půdou byla převážně orientována na země- dělskou prvovýrobu, kde patřila k předním produkčním oblastem Země Moravské. Na pozadí vyspělého zemědělství byl budován silný zpracovatelský průmysl – cukrovary, mlýny, mlékárny, sladovny apod. Postupně se rozvíjely další průmyslové obory. Oblast Hostýnsko-vsetínské vrchoviny s rozsáhlými kvalitními lesními porosty se vyznačovala těžbou dřeva s příslušným pr- vozpracovatelským průmyslem. Zeměděl- ská činnost byla orientována především na živočišnou výrobu. Obdobný charakter byl i v jižní části území na severní straně Bílých Karpat a v oblasti Vizovických vrchů. Vznikem československého státu začíná výrazná industrializace regionů vstupem průmyslových odvětví, která nebyla založe- na výlučně na zpracování místních zdrojů. Baťova expanze výroby obuvi na Zlínsku pokračovala v další diverzifikaci do chemic- kého průmyslu, zpracování pryže, strojíren- ství, stavebnictví atd. Ve 30. letech se při- dává budování obranného průmyslu, především na jihovýchodě regionu (Vsetín, Slavičín, Bojkovice, Uherský Brod). Průmy- slový potenciál Zlínska dosáhl světové kon- kurenceschopnosti. Železniční trať Hrani- ce–Vsetín–Púchov byla vybudována jako strategická spojnice koncentrovaného zbrojního průmyslu, souběžně byla vedena silnice I/57. Od roku 1945 bylo hospodářství regionu posíleno slaboproudým elektrotechnickým průmyslem v Rožnově pod Radhoštěm a chemickým průmyslem ve Valašském Me- ziříčí. Na Uherskohradišťsku byl v letech 1950–1953 vystavěn Let Kunovice a zahá- jena výroba letadel, v návaznosti vznikl elektrotechnický závod na výrobu leteckých přístrojů (Mesit Uherské Hradiště). Značná koncentrace zbrojního průmyslu a strate- gická pozice ovlivnila technickou infra- strukturu, zejména dopravní. Železniční trať Břeclav–Přerov ovlivňovala hospodářský rozvoj v zemědělských oblastech okresů Kroměříž a Uherské Hradiště. Souběžně je vedena silnice Hulín–Otrokovice–Uherské Hradiště. Hospodářská nevyváženost, útlum zbroj- ní výroby, přežitá územní infrastruktura a vznik hraničního režimu se Slovenskem i další geopolitické změny jsou překážkami dalšího rozvoje. Po roce 1990 došlo k zásadní změně strategického postavení hospodářství kraje. To se projevuje i po dosud platné koncepci výstavby silniční sítě, včetně programu vý- stavby rychlostních komunikací a jejich na- pojení na budovanou celostátní a evrop- skou dálniční a rychlostní silniční síť. ■ Priority našeho volebního programu Historie Zlínského kraje

kandidáti do zastupitelstva Mgr. Josef Slovák krajský radní pro školství, mládež a sport Zlínského kraje Oblast školství mám v gesci již druhé volební ob- dobí. Vzdělanost ve Zlínském kraji je tradičně naší prioritou. Máme k tomu dobré předpoklady, což po- tvrdily výsledky testování žáků základních škol. Po- stupně jsme se také vrátili k systému přijímacích zkou- šek na střední školy. Výsledky státních maturit se v krajích velmi lišily. Naši maturanti obstáli velmi dob- ře a umístili se v rámci republiky na prvním a druhém místě. Nechceme však usnout na vavřínech a hodlá- me stále držet kvalitu vzdělávání na špici. K tomu přispívá i budování technických center, a to jak pro výuku studijních, tak i učňovských oborů. Ukázkovým centrem jsou vzdělávací pro- story v Uherském Brodě. Naší snahou je dále rozvíjet spolupráci firem a škol. Dlouhodobě finančně podporujeme žáky řemesel, která chybí na trhu práce. Do přímé podpory učňů jsme vložili třináct milionů korun. Nezapomínáme však ani na vybavení odborných učeben a laboratoří ostatních typů škol. Velké finanční prostředky v poslední době vkládáme do škol pro pořízení nových technologií, hlavně v oblasti vybavení výpočetní technikou a nejnověj- ším softwarem. Systematicky pracujeme na tom, abychom kvalitu škol podpořili i odpoví- dajícím programovým vybavením, a uzavřeli jsme proto výhodnou rámcovou smlouvu s Microsoftem, která nám zajišťuje stálou aktualizaci s minimálními náklady. Svou pozornost obracíme k učitelům, kteří jsou nositeli nových, moderních a inovativních metod ve výuce. Připravili jsme pro ně již dva běhy vícedenních seminářů a další akce. Osobně jsem se části z nich zúčastnil a musím potvrdit vysoké pracovní nasazení, příjemnou atmosféru a chuť učit se novému. Rozhodně budeme tyto aktivity dále podporovat. Ve své kompetenci mám kromě školství také sport. Ten patří i k mým nejoblíbenějším způ- sobům trávení volného času. Mám rád hlavně běžky a cyklistiku. I z tohoto důvodu velmi po- zitivně hodnotím vybudování cyklostezky Bečva. Správným počinem se určitě stalo vybudo- vání horolezecké stěny ve Zlíně. V posledních letech se výrazně zlepšila také kvalita lyžařských běžeckých stop v oblasti Velkých Karlovic. O tom svědčí i nárůst návštěvnosti. Naší strategií je dostat do regionu návštěvníky z ČR i ze zahraničí. Věříme, že díky další podpoře cestovní- ho ruchu přibydou podnikatelské příležitosti i pracovní místa. Problém vidím v úbytku finan- cí pro sport. Situace se po výpadku financování ze Sazky zkomplikovala. Nové směry pro pod- poru sportu jsme vytyčili v nové koncepci. Důležité je podle nás věnovat se v této oblasti hlavně mládeži. Více pozornosti si zaslouží určitě dobrovolnická práce trenérů. Svou časově náročnou práci bych nemohl vykonávat bez podpory své rodiny, které si velmi vážím. ■ Daniela Hebnarová starostka Kroměříže Rok a půl jsem starostkou druhého největšího města v kraji – města Kroměříže, jehož zámek a za- hrady jsou zapsány na seznamu světového kultur- ního dědictví UNESCO. Svoji každodenní práci vnímám jako službu ve- řejnosti. Naprosto zřetelnou, viditelnou a kontrolo- vatelnou. Povinnosti starostky nejsou zahaleny ta- jemstvím. Za všechna nepopulární rozhodnutí, kterých v dnešní tak komplikované době není zrov- na málo, nesu plnou odpovědnost pod neúpro- sným dohledem veřejnosti. Každý krok, každý postup, každé jednání je ve- lice citlivě vnímáno občany a mnohdy velmi přísně hodnoceno. Nebojím se konfrontací, konstruktivní kritiky, po- jmenování věcí pravými jmény. Záleží mi na městě, ve kterém žiji, záleží mi na regionu, který stále nepatří mezi nejbohatší v re- publice. Dlouhá léta jsem pracovala v oblasti kultury, kte- rá je úzce spjata s cestovním ruchem, zajímá mne vzdělávání, celoživotní učení, není mi vzdálená pro- blematika sociálních služeb, neziskového sektoru i evropských dotací. Dovedu trpělivě naslouchat, stále se učím, stále se dokážu nadchnout pro nové věci, které mají smysl. Nebráním se spolupráci, nabízím pomocnou ruku a věřím ve slušné a poctivé jednání lidí bez ohledu na politickou příslušnost. V osobním životě se mohu opřít o svou rodinu. Jsem pyšná na své dva syny a na svou práci v ha- náckých Athénách. Stále méně času mi zbývá na naše dva psy, milovanou literaturu, film, divadlo, rockovou hudbu i vysokohorskou turistiku. Snažím se s ním lépe hospodařit a odpočinout si s těmi a u toho, co mi přináší radost. Chci být užitečná svými zkušenostmi, tvořivými myšlenkami, nápady a náměty. Chci se stát členem týmu, který bude pracovat pro rozvoj celého re- gionu na místě, kde mne bude potřeba, a s přívě- tivým úsměvem, protože s ním jde všechno líp. Vaše Daniela Hebnarová Ing. Stanislav Blaha (42 let) místostarosta Uherského Hradiště Jsem rodákem Uherského Hradiště. V roce 2002 jsem poprvé kandidoval do městského zastupitelstva a stal se členem rady. Je mi ctí, že v posledních šesti letech mohu být jeho místostarostou. Po tuto dobu mám ve svém resortu oblast majetku města, investic a regene- raci městské památkové zóny. I z tohoto důvodu mám osobně velkou radost ze zisku titulu Historické město roku 2011. Beru to jako ocenění naší koncepční práce s odkazem, který nám zanechali naši předkové, a zace- lení jizev na tváři města, které způsobili nedávní před- chůdci. Jsem hrdý také na to, že Uherské Hradiště není jen historickým srdcem Slovácka, ale také jeho moderním pulsujícím centrem. Podařilo se nám revitalizovat významné loka- lity. V městském sportovním areálu našel svůj domov mimo jiné i prvoligový fotbalový klub. Bývalá kasárna se zase zčásti proměnila v univerzitní kampus. Díky naší podpoře ožívá měs- to každoročně řadou významných sportovních a kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří hlavně Slovácké slavnosti vína a otevřených památek a Letní filmová škola. Svoji náročnou práci mohu vykonávat díky podpoře manželky, s níž vychovávám tři děti. Pokud vyšetřím alespoň chvilku pro sebe, rád zajdu na ryby, případně si zahrát s přáteli tenis. ■

18 kandidát do zastupitelstva Ing. PETR ŠUBÍK (41 let) Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě. Od roku 2006 do současnosti provozně ekonomický náměstek v Národním památkovém ústavu na územním odborném pracovišti v Kroměříži. V letech 2006–2010 zastupitelem statutárního měs- ta Zlína. Je ženatý, má dvě děti. Místopředseda Oblastního sdružení ODS Zlín. podporují nás Nedávno jsem se po dlouhé době potkal s kamarádem, nyní soukromým podnikatelem Kamilem Šišlákem a ze- ptal se ho, co by dnes jako sympati- zant ODS chtěl od naší strany slyšet. Co bych chtěl od ODS před volbami kro- mě „neslibujeme, pracujeme“ slyšet? Mám po ruce připraveno několik nápadů… • Čekají nás těžké časy, ale máme řešení, jak nezastavit prosperitu kraje. Pokud zís- káme hejtmanství, uděláme vše pro spoko- jenost místních občanů. • Chceme vyhrát volby a sestavit funkční koalici, které půjde o rozvoj kraje, a ne politikaření, populismus a mediální zvidi- telňování. • Nedopustíme, aby se na kraji přestalo pra- covat a místo toho se pouze mluvilo o vy- metání kostlivců ze skříní jen proto, aby se volič ukonejšil tím, že se něco děje, a přitom skutečná práce na rozvoji kraje šla stranou. • Chceme skutečně pracovat pro místní obyvatele a firmy, prosazovat a chránit je- jich zájmy. • Vypořádáme se s propady daňových příj- mů, nedopustíme, aby se kraj ocitl opět na periferii a byl nejchudším regionem v zemi. K tomu potřebujeme udržet a podporovat místní podnikatele, kteří budou vytvářet pracovní místa, a tím napomáhat boji s ne- zaměstnaností. • Naše investice do cihel, betonu a přístrojů v nemocnicích doplníme přinejmenším stej- ně důležitým, ne-li důležitějším zvýšením kvality lékařské péče a úrovní vztahu lékař vs. pacient na evropskou úroveň. Když do- budujeme zázemí a zefektivníme provoz, nebudeme potřebovat už moc dalších pe- něz, aby pacient skutečně pocítil zlepšení zdravotní péče. • Zvládneme problémy v sociální oblasti a nedopustíme, aby o lidi, kterým osud ne- přál, nebylo řádně postaráno. • Zajistíme kvalitní volnočasové aktivity, pře- devším zvýšíme podporu sportu a vyčleníme finance také na další rozvoj kultury. • Prosadíme si v Praze maximum peněz na to, abychom vyřešili problémy s dopravou a dopravní dostupností. I když peněz zřejmě nebude nazbyt, chceme, aby se města jako Kunovice nebo Luhačovice, ale i jiná, doč- kala obchvatu a místní obyvatelé dále ne- trápila přetížená doprava. • Veřejná doprava musí být dostupná pro každého. • Děti musí mít kvalitní školy až po univer- zitu přímo v kraji. Stihl sis to všechno napsat? Stihl, ale byl to fofr, a co hesla… Také bys nějaká navrhl? Nevím, jestli v kampani přímo reagovat na to, že ODS je považována za klientelis- tickou a že vše řeší jen ve svém vlastním zá- jmu. Hesla by měla tento předsudek vyvra- cet, takže bych preferoval třeba: „Záleží na vás, ne na nás“, „Děláme to pro vás, ne pro sebe“, „Posloucháme, nediktujeme“, „Dá- me na vás“,… Myslím, že něco takového by asi u voličů zabralo. Také myslím, že in- tenzivnější práce a komunikace s členskou základnou a sympatizanty by ODS prospěla. Stačí ti to? Děkuji za názory, myšlenky i ná- měty. Všem přejeme pěkné dny a ús- pěšné volby. Jaroslav Burkart, regionální manažer RS ODS ZK Podnětná inspirace pro náš volební program Ing. Petr Šubík provozně ekonomický náměstek v NPÚ Jako kandidát do Zastupitelstva Zlínského kraje se budu zaměřovat na efektivní a transparentní hospoda- ření nejen samotného úřadu, ale i jím založených a zřízených organizací a společností. S využitím vlastních zkušeností s čerpáním evropských finančních prostředků bych chtěl spolupracovat na přípravě operačních programů pro programové období 2014–2020 v návaznosti na řešení potřeb a dlouhodobého komplex- ního rozvoje všech více než 300 samostatných obcí ve Zlínském kraji a rovněž budu vždy prosazovat zachování a udržení jedinečného kulturního a historického dědictví na území celého kraje“. ■ Ing. Kamil Šišlák