Mixér 02/17

ARCHITEKTURA: van der roheho FUNKCIONALIZMUS cestopis omÁn: ARABSKÁ pohÁdka ŽĎÁRSKÝ a zajíc: VNITROBLOCK česky ENGLISH magazín společnosti CIMEX 02/2017

Naším cílem jsou jen úspěšné projekty. SKUPINA CIMEX PATŘÍ MEZI NEJVĚTŠÍ PRIVÁTNÍ INVESTORY V ČESKÉ REPUBLICE. V SOUČASNÉ DOBĚ SOUSTŘEDÍME SVOU POZORNOST NA INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ SE ZAMĚŘENÍM PŘEDEVŠÍM NA HOTELOVÉ PORTFOLIO, ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY A DEVELOPERSKÉ PROJEKTY.

Vyspělost, zralost a  důvěryhodnost státu, ekono- miky i společenské kultury se nepozná jen podle toho, v  jakých nadnárodních uskupeních jsme zapojeni, co komunikujeme do světa, k čemu se hlásíme, ale i podle vnitřních obranných mechanismů a  reakcí nejvyšších představitelů exekutivních složek státu na nestandardní nebo mimořádné situace. Podvodníci, zloději, nebo chce- te-li lidé, bez elementárních obecně uznávaných lidských hodnot, nesmějí mít navrch před poctivými a  slušný- mi. To je klišé! Všichni si ale pamatujeme na havlovské „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Kolik je v tom pravdy. Právní systém musí mít takové obranné mechanismy, které budou bránit poctivé, budou bránit soukromé vlastnictví a základní práva a svobody. O to se snažíme od „sametové revoluce“. To, co v  současné době prožívá skupina Cimex, je svým rozsahem bezprecedentní stav podvodného jedná- ní s následným selháním systému, využití nedokonalosti systému podvodníky. Je to útok na  samotnou podstatu svobodného podnikání v České republice! Jak jinak lze vnímat to, že zfalšováním jediného podpisu s následnou podvodnou legalizací a přímým zápisem „nových“ skuteč- ností notářem přímo do obchodního rejstříku se stane, že společnosti mají nového samozvaného vlastníka, který přišel tímto podvodem k miliardovým majetkům? To vše bez vědomí skutečného vlastníka, managementu a bez jakékoli systémové záchranné brzdy v podobě možnosti zařvat: „To je podvod, nic nezapisujte!“ Nic naplat, že se takto velké obchody neuzavírají, o těch se jedná se seri- ózními manažery/vlastníky mnoho měsíců, je to mnoho a mnoho těžkých a složitých jednání, prověřování stavu majetku, výše závazků. Tento proces zaměstnává mnoho právníků a dalších profesionálů, kteří potvrzují a upravu- jí dojednanou kupní cenu, vědí o něm banky a další part- neři a zápis do obchodního rejstříku je slavnostní chvíle. Pro obě strany, ne jen pro jednu. Je smutné, když naše bohaté plány na nové projekty, rozvoj, development a další myšlenky vytlačí téměř exis- tenční boj o  záchranu vlastnictví. Chceme zalarmovat všechny slušné podnikatele, všechny odborníky a  exe- kutivní složky státu pro záchranu dobrého jména Čes- ké republiky. Vždyť kdo by chtěl investovat své peníze v ekonomice státu, kde je možná loupež za bílého dne! Omlouvám se za  netradiční a  smutný úvod. Věřím v právo a přece jenom už vyspělost našeho právního sys- tému. Věřím v pozitivní budoucnost. Držte nám palce. CIMEX nikdy na prodej nebyl a není! Miroslav Kosnar generální ředitel Cimex Group 3

6 KALEIDOSKOP  Zajímavosti ze světa technologie, výjimeční lidé a výjimečné události KALEIDOSCOPE | Interesting news from the world of technology, extraordinary people and exceptional events 10 GADGETS  To nejzajímavější ze světa užitečných věcí GADGETS | The most interesting picks from the world of useful items 14 ROZHOVOR  Miroslav Kosnar, generální ředitel Cimex Group: O byznysu přemýšlíme novým způsobem INTERVIEW | Thinking differently about business 18 ARCHITEKTURa  Funkcionalizmus a jeho perla vila Tugendhat ARCHITECTURE | The Tugendhat villa: A functionalist pearl 24 SPORT  Ve vodě jako doma SPORT | At home in the water 30 ROZHOVOR  L. Žďárský a J. Zajíc: Vnitroblock INTERVIEW | L. Žďárský a J. Zajíc: Vnitroblock 36 Gastro  Léto, to není jen grilování FOOD | Summer salads add spice to grilled meat 38 CESTOVÁNÍ  Omán – Arabská pohádka TRAVEL | Oman – Arabian fairytale 46 Kultura  Kulturní nabídka nejen z Dlabačova CULTURE | Sizzling summer hits 48 FASHION STORY 56 FASHION MIX 58 SPORT  Běžci Cimexu uspěli ve štafetě SPORT | Cimex runners excel in Prague relays 14 30 OBSAH | content Magazín MIXÉR www.mixermagazin.cz Vydává Mediaforce, s. r. o. Veselská 699 199 00 Praha 9 – Letňany pro společnost Cimex Ivest s. r. o. Na Pankráci 1062/58 140 00 Praha 4 Marketingová ředitelka: Petra Kůlová petra.kulova@cimex.cz Editor: Pavel Hrůza pavel.hruza@mediaforce.cz Vedoucí výroby: Andrej Poliak andrej.poliak@mediaforce.cz Redakční rada: Petra Kůlová, Jarmila Kudělková Grafika: Galina Ševčíková Jazykové korektury: Jana Vaculčiaková Prodej inzerce: Kateřina Koutová katerina.koutova@mediaforce.cz Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Veselská 699, 199 00 Praha 9 – Letňany Registrace MK ČR E 22564 ISSN 2533-5138 Periodicita: čtvrtletník Vychází v ČR Toto vydání vyšlo v červenci 2017 v dvojjazyčné mutaci česky a anglicky. Foto na titulní straně Martin Faltus. Nevyžádané materiály se stávají vlastnictvím redakce. Žádná část nesmí být reprodukována ani jinak užita bez předchozího písemného souhlasu. V případě zájmu o další informace kontaktujte redakci. Všechna práva vyhrazena. 24 foto: Shutterstock 4 MIXÉR MAGAZíN

38 OMÁN – aRABSKÁ POHÁDKA oman – arabian fairytale

KALEIDOSKOP | kaleidoscope Norové navrhli superjachtu Co dělá superjachtu superjachtou? Někde se můžete dočíst, že toto označení mohou nést jachty od délky 25 metrů. Podle firmy Wealth-X, která se zaměřuje na průzkumy v luxusních segmentech, toto kritérium splňuje cca 4930 plavidel na ce- lém světě. Délka samozřejmě ještě není známkou luxusu. Superjachty mají prostorné jídelny, v nichž hosté konzumují lahůdky připravené osobním kuchařem, prostorné haly, kinosály, kasina, helipad a další výdobytky luxusu. Norské designové studio Hareide Design navrhlo jachtu, která je 108 metrů dlouhá a nabízí novou definici luxusu. Na palubě jachty je trojúhelníkový bazén na přídi, 20 metrů dlouhý bazén se zahradou a na zádi vlastní pláž. Jachtu může při po- malých plavbách kolem pobřeží pohánět elektromotor, který získává elektřinu ze solárních panelů o ploše 300 m2. Pro delší plavby je samozřejmě k dispozici naftový pohon. Nordic-style superboat What makes a yacht a true superyacht? By one definition, it’s a yacht exceeding 25 meters in length, of which there are approximately 4,930 currently afloat, according to Wealth-X, a company that does research for the luxury market. But size alone does not make a boat into a super-luxury object. To qualify as a superyacht, a craft must have plenty of interior space, not least a capacious dining saloon where guests consume delicacies prepared by a top chef, plus a movie theater, casino, helipad and other attributes of bling. Take the 108-meter yacht from the drafting boards of Norway’s Hareide Design studio: This floating palace boasts a triangular pool in the bows and a 20-meter pool with its own garden and even a beach. And it’s energy-efficient, with 300 square meters of solar panels powering an electric motor for slow sailing. A diesel engine kicks in on cloudy days or long cruises. • Text: Andrej Poliak, foto: Kystverket, The Royal Mint, Icehotel 365 6 MIXÉR MAGAZíN

kresLení střeLnýM PRACHEM Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Přísloví, které zná každé malé dítě. Jeho pravdivost dokazuje i malíř Danny Sherving z amerického Wyomingu. Jako prostředek k malování totiž využívá střelný prach. Nejprve štětcem prach rozmístí na plátno nebo na dřevěnou desku a pak jej jednoduše zapálí. Prohořívající střelný prach pak výsledné dílo vypálí do podkladu. Pop goes the painting The work of artist Danny Sherving from Wyoming, USA proves the truth of the old saying that fire is a good servant but a bad master. He’s developed the technique of painting with gunpowder, or you could say he makes the powder do the work for him. After sketching a design on canvas or wood with a brush loaded with gunpowder, he sets fire to it and watches as the fiery medium burns its way into the background. • Jednolibrovka v novém Britská královská mincovna, založena již v roce 886 za vlády Alfréda Velikého, vydala novou jednolibrovou minci. Poprvé po 30 letech. Vedl jí k tomu velký počet padělků mince této nominální hodnoty. Podle průzkumů královské mincovny je falešná každá třicátá kovová libra, což je dohromady asi pade- sát milionů kusů falešných mincí. Nová mince má revoluční ochranné prvky a podle mincovny je díky tomu nejbezpeč- nější mincí na světě. Stará jednolibrovka bude platit do října letošního roku. Od roku 1983, kdy mincovna začala jednolib- rovku razit, jí bylo do oběhu uvedeno přes dvě miliardy kusů s dvaceti čtyřmi různými vzory. A stronger British pound The British Royal Mint has produced coin of the realm since its founding by Alfred the Great in 886, but the history of one-pound coins dates back only as far as 1983. Now the growing problem of fakes has jolted the mint into designing a new one-pound coin for the first time in 30 years. Fifty million counterfeit pound coins are in circulation, or about one for every 30 genuine coins. The old pound coins will be withdrawn this October. With its revolutionary security features the new coin will be the most counterfeit-proof in the world, says the mint, which has produced some 2 billion pound coins according to 24 different patterns. • 7

Year-round ice hotel Jukkasjärvi, a village above the Arctic Circle in northern Sweden, had the brilliant idea back in 1989 to open the world’s first hotel made entirely of snow and ice. There was just one drawback: it was open only in winter. Until now. As the name says, Icehotel 365 is now open year-round. Guests can choose from 20 well-appointed rooms, such as one of the ice rooms – where the temperature hovers around – 5 °C – or classic accommodation with bath and sauna. It took 1,000 cubic meters of snow and ice to build the 2,100 square meter hotel, enough to make 20 million snowballs. In the warmer months energy to keep the building from melting is supplied by an 875 square meter solar array. A night in this crystal palace will set you back about $ 300 per person. • Ledový hotel otevřený celý rok Ve švédské vesnici Jukkasjärvi, 200 km od severního pólu, byl v zimě roku 1989 postaven první hotel ze sněhu a ledu. Nevý- hodou bylo, že fungoval právě jen v zimě. Až do té loňské. Nyní je Icehotel 365 možno navštívit po celý rok. Nabízí ubytování ve dvaceti luxusních pokojích. Návštěvníci si mohou vybrat z ledových pokojů, kde je teplota –5 °C, nebo z klasických pokojů s koupelnou a saunou. Na stavbu hotelu s plochou 2100 m2 bylo použito 1000 m3 sněhu a ledu, což by vystačilo na 20 milionů sněhových koulí. V letních měsících se o energii pro chladicí agregáty starají solární panely na ploše 875 m2. Noc pro jednoho přijde zhruba na 7000 korun. 8 MIXÉR MAGAZíN

První tunel pro lodě na světě V Norsku dali zelenou projektu stavby prvního námořního tu- nelu na světě. Tunel o délce 1,7 km bude procházet nejužší částí poloostrova Stad na západě země. Moře je v okolí poloostrova kvůli častým bouřím pro lodě nesplavné. Podle meteorologic- ké stanice na majáku Kråkenes je zde moře rozbouřené 45 až 106 dní v roce. Stavbu za 2,7 miliardy norských korun (7,8 mld. Kč) musí ještě definitivně schválit parlament. Tunel pojme lodě se šířkou 21,5 metru a do výtlaku 16 000 tun. Hodinová kapa- cita tunelu je pět lodí, které budou mít bezpečnostní odstup 400 metrů. Zahájení prací, při nichž bude muset být odstraněno až 7,5 milionu tun skály, je naplánováno na rok 2019. První lodě by tunelem měly proplout v roce 2023. Norway plans titanic tunnel A project to build the world’s first ship tunnel has been greenlighted in Norway. The proposed 1.7 kilometer tunnel will cross the narrowest part of the Stad peninsula in western Norway in an area where frequent storms make navigation impossible. The sea thereabouts is stormy between 45 and 106 days every year, according to the weather station at Kråkenes Lighthouse. The 2.7 billion Norwegian kroner ($320 million) project now awaits final approval by the parliament. The plans foresee work beginning in 2019 on the tunnel, which will be capable of taking vessels up to 21.5 meters in breadth and 16,000 tons capacity. Up to five ships per hour will be able to use the facility, keeping a safe 400 meters of space between them. Before then, some 7,5 millions of rock will have to be blasted out. The first ships are due to sail through the tunnel in 2023. • Bionický pavilon postavily drony Architekti německých institutů ICD a ITKE při stuttgartské univerzitě se již několik let věnují vývoji a stavbě bionických výzkumných pavilonů. Zatím posledním přírůstkem je stavba v kampusu univerzity, která byla postavena s použitím robotů a dronů. Konstrukce je dlouhá 12 metrů a váží jednu tunu. Použitým materilém byly kompozitní vlákna. A bionic lab built by drones Architects from the ICD and ITKE institutes at Germany’s Stuttgart University have been developing and building bionic research pavilions for several years. Their latest project on the university campus is a structure erected using robots and drones. The building is made of composite material, is 12 meters long and weighs one ton. • 9

GADGETS | gadgets tiskneMe troJroZMěrně Doby, kdy byl 3D tisk vyhrazen pouze pro průmyslové využití, jsou dávno pryč. Nyní si můžete koupit vlastní 3D tiskárnu a doma v obýváku pak vytisknout, co si vymodelujete. Jednou z možností je 3D tiskárna XYZprinting da Vinci Mini. Da Vinci Mini je 3D tiskárna určená pro domácnosti, malé firmy, řemeslníky či vzdělávací instituce. Společně s nákupem této tiskárny získáte možnost bezplatného stažení velmi užitečného softwaru XYZmaker. Home 3D printer The time when 3D printers were only for industrial use is gone. Now you can buy your own 3D printer and print out personalized products in the comfort of home. The da Vinci Mini from XYZprinting is one entrant in this fast-growing field. It’s designed for the home, small business, and schools, and purchasers can download the very useful XYZmaker software for free. • MĚLI BYSTE MÍT text: Andrej Poliak, foto: Samsung, Matrix Industries, SONY, Parrot, GPO To nejzajímavější ze světa užitečných věcí. Podíváme se na to nejlepší, co bylo stvořeno s láskou a důrazem na preciznost. Zkrátka věci, které by neměly ujít vaší pozornosti. Coming soon The coolest gear from the world of personal technology, the newest precision products designed for the discriminating buyer. Here is a choice selection of stuff you can’t afford to miss. 10 MIXÉR MAGAZíN

HODINKY DOBÍjENé LidskýM tepLeM Elektronických zařízení je všude kolem nás stále více, od chytrých telefonů až po nositelnou elektroniku. Většina z nich potřebuje elektřinu. Zvláště chytré telefony mají kvůli rozměrným displejům a nepře- bernému množství funkcí velký apetit. Řešením jsou různé powerbanky či solární dobíjení. Crowdfundingový start-up Matrix Industries nyní přišel s další možností. Představil chytré náramkové hodinky, které žádnou baterii nepotřebují. Energii totiž získávají z lidského tepla. A to vše díky termoelektrické technologii. Když hodinky odložíte, vaše data se uloží do paměti a hodinky se přepnou do režimu spánku. Jakmile je opět dáte na zápěstí, hodinky se přepnou do normálního režimu. Do svého zařízení s OS Android nebo iOS si můžete zdarma stáhnout aplikaci, která vám zprostředkuje podrobný přehled o vaší denní aktivitě. Hodinky mají být dostupné na podzim letošního roku ve třech provedeních za 169 až 249 dolarů. This watch runs on body heat The crowdfunding startup Matrix Industries has a brilliant idea to cope with the insatiable thirst for electricity by the arsenal of electronic devices we own, and increasingly, wear. One way to avoid plugging things into the wall, like your smartphone with its big appetite for power to run the large display and bewildering array of functions, is a powerbank or solar charger. now Matrix has introduced a smart watch that draws electricity from body heat. Thanks to thermoelectric technology, this watch needs no battery. When you take it off, your data is stored in memory and the device goes into sleep mode. Strap it on and it goes into normal mode. The watch should be on the market this autumn in three models priced at $169 to $249. • dřevěný desiGnový ZesiLovaČ Designéři a vývojáři po celém světě každý den přijdou s nějakou inovací, technickou libůstkou, zkrátka něčím sofistikovaným, co nám má zpříjemnit či ulehčit život. S nápadem na dřevěný zesilovač bez potřeby napájení elektřinou přišel designér Lukáš Morávek v roce 2014. Vývoj od prvotního nápadu a prvních skic trval dva a půl roku. O tom, že designér použije dřevo, bylo rozhodnuto hned na počátku projektu. Celý princip dřevěného zesilovače Woodyfier funguje na rezonanci zvuku, kdy do reproduktoru vložíte telefon se spuštěnou hudbou a on jej zesílí, přidá zvuku prostor a odstraní takové to nepříjemné chrčení. Morávek se svým zesilovačem uspěl na prestižní přehlídce Prague Design Week, na které získal třetí cenu. Nyní Woodyfier nabízí ve třech provedeních – olše, dub a jasan. this elegant amplifier is made of wood Every day designers and developers the world over come up with new innovations and cute technology tweaks – something, they claim, that’s both sophisticated and able to make our lives more pleasant and easier. Three years ago, designer Lukáš Morávek had the idea for a wooden amplifier for mobile phones that requires no electricity. Developing the device took two and a half years from the seed idea and the first sketches. The choice to make it entirely of wood was part of the plan from the start. The Woodyfier amplifier works on the principle of resonance. Start playing music on your phone, insert it in the Woodyfier and let the wood boost and add spaciousness to the sound. It also eliminates annoying rattles. The device earned Morávek kudos at the prestigious Prague Design Week, where he won third prize. The Woodyfier is available in three varieties – alder, oak and ash. • sprchovÉ rádio poháněnÉ vodoU Posloucháte hudbu při sprchování? Pokud ano, tak věřte, že sprchování horkou vodou podporuje kreativní myšlení. Podobně pozitivní vliv má také poslech hudby. Pokud tedy tyto dvě činnosti spojíme, o dobré nápady nebude nouze. Rádio H2O Power používá k dobíjení interní AAA Ni-MH baterie proud vody. Rádio jednoduše připevníte na vodovodní baterii a pak už jen nerušeně relaxujete a posloucháte hudbu. Sprchové rádio dokáže fungovat i jistý čas po uzavření vodního kohoutku. Tento čas závisí na množství energie v baterii, čili na době trvání a intenzitě sprchování. Water-powered shower radio If you like to listen to music under the shower, you know that a stream of hot water releases your creative potential. now it can have the same effect on your radio. The H2O Power radio uses flowing water to recharge its AAA Ni-MH batteries. Simply connect the radio to the batteries and enjoy a stream of soothing water and sound at the same time. The radio can even keep working for a time after the taps are closed, depending on the length of the shower and the water pressure. • 11

WALKMAN PRO 21. STOLETÍ Je hezké ležet na pláži a poslouchat šumění moře. Ale věřte, že ještě lepší je zaposlouchat se do oblíbených skladeb. K tomu můžete klidně využít svůj chytrý telefon, odpovíte. Můžete, ale nikdy nebudete mít takový zážitek z poslechu, jako když využijete speciální zařízení. V tomto případě mp3 přehrávač. Ideálním kandidátem může být například Sony Walkman NW-ZX100 s hi-res zvukem a vnitřní pamětí 128 GB. Díky výrazně delší výdrži baterie přehrávač umožňuje až 70 hodin poslechu hudby ve vysokém rozlišení. 21st-century Walkman Lying on the beach, listening to the whisper of the waves … Rather choose your own summer sounds? Of course you can use your smartphone, but a dedicated device like an mp3 player can deliver a much more intense musical experience. The Sony Walkman NW-ZX100 could be just what you’re looking for. With hi-res sound and 128 GB of internal memory, it can play up to 45 hours of your favorite tunes. • Z ptaČí perspektivY V prvním vydání jsme vám představili dron Phantom 4 z produkce DJI. Nyní se podíváme na vylepšenou verzi Advanced+. Kvadrokoptéra je vybavena 4K Ultra HD kamerou umístěnou na tříosém stabilizovaném závěsu, s integrovaným systémem Lightbridge pro přenos obrazu, s video pozičním systémem, antikolizními čidly a moha dalšími funkcemi a s vysílačem vybaveným 5,5" displejem. Dron si můžete koupit na internetu na adrese obchodsdrony.cz nebo v showroomu Land of Drones v Bělohorské ulici číslo 24 na Praze 6. Flying camera In our first issue we introduced the DJI Phantom 4 drone. Now we can preview the improved Advanced+ version equipped with a 4K Ultra HD camera mounted on a three-axis gimbal for a stable image. It features a video downlink powered by DJI’s Lightbridge technology, video positioning system, collision avoidance sensors and a controller with 5.5” screen. It’s available on the internet at obchodsdrony.cz or at the Czech Republic’s first dedicated drone shop, Land of Drones, Bělohorská 24, Prague 6. • nahráveJte stYLově Máte rádi styl a čistotu nahrávek? Pak právě pro vás je určen USB mikrofon Blue Raspberry. Tato „Modrá malina“, jak zní překlad jejího názvu, má rozměry 13cm na délku a 5cm na šířku. Podle výrobce je ideální pro nahrávání živých přenosů, pořizování záznamu rozhovorů, vytváření audia pro YouTube a další. Díky funkci Internal Acoustic Diffuser umí minimalizo- vat dozvuky a potlačuje okolní hluk. Stylish recorder Promising attractive design and crisp, clean sound, the Blue Raspberry USB microphone is ideal for recording live performances, interviews, or YouTube audio, its maker says. The device is 13 cm long and 7.6 cm wide. Thanks to its Internal Acoustic Diffuser, it can minimalize echoes and suppress extraneous noise. • 12 MIXÉR MAGAZíN

Develop holiday photos right on the beach Holiday time is at the door, the season for sunning on the beach and getting acquainted with new places and friends. In these days of instant sharing on social media you might think the photograph was a thing of the past. But have another think. A freshly-printed photo is the sincerest, warmest souvenir you can give new friends met on holiday. Just in time for summer comes the Polaroid ZIP Mobile, a wireless laser mini-printer for photos in the 5 × 7.6 cm format. • fotkY pro přáteLe na dovoLenÉ Sluníte se na pláži u moře, poznáváte nová místa a nové přátele. V době sociálních sítí, které umožňují sdílet cokoli prakticky okamžitě, by se mohlo zdát, že tištěná fotografie je mrtvá. Není. Přeci jen je hezčí a vřelejší, když si vaši noví přátelé budou moci uchovat vzpomínku na vás v podobě fotografie. A v tento okamžik přichází na scénu bezdrátová laserová minitiskárna Polaroid ZIP Mobile. Vytištěné fotografie mají formát 5 × 7,6cm. Spin another record Twenty years ago the CD was king and the vinyl record looked destined for history’s scrap heap. Who could have predicted the renaissance of the black discs and the machines to play them? Don’t let the dust settle on your parents’ record collection – play them in style with the GPO Stylo record player. This retro-styled machine can play records at 33, 45, or 78 RPM. • aŤ se vinYLY toČí! Už před dvaceti lety si mnozí mysleli, že kvůli moderním technologiím gramofony upadnou v zapomnění dějin. Mýlili se! Gramofony nejenže nebyly zapomenuty, ony zažily renesanci. Takže na rozsáhlé sbírky vinylových desek, které mají například vaši rodiče, už dávno nemusí sedat prach. Retro gramofon GPO Stylo nabízí přehrávání vinylových desek rychlostí 33/45/78 RPM. 13

ROZHOVOR | interview Na dvorku slibně se rozvíjejícího industriálního prostoru Vnitroblock v pražských Holešovicích jsme se potkali s Miroslavem Kosnarem, generálním ředitelem skupiny CIMEX. Za jedenáct let ve vrcholných funkcích skupiny toho zažil více než dost. text: Pavel Černý, foto: Martin Faltus Miroslav Kosnar: O byznysu přemýšlíme novým způsobem čele skupiny CIMEX působíte šest let, předtím jste byl pět let finančním ředitelem. Kam se skupina pod vaším vedením posunula? Skupina CIMEX za  tu dobu urazila vel- ký kus cesty. V podnikání to ani jinak moc dobře nejde. Jakmile začnete stagnovat, je to zaručená cesta ke kra- chu. Celá skupina se posunula dopředu ani ne tak ve smyslu předmětu podnikání, kde lze vysledovat konti- nuitu v realitním portfoliu, jako spíš v přístupu k určitým věcem v návaznosti na měnící se dobu. Snažíme se o vě- cech každodenního byznysu přemýšlet takovým způso- bem, abychom nejenom udrželi krok s tempem doby, ale byli i o kus vepředu. V posledních letech se aktivity skupiny CIMEX rozrostly například o provozování investičního fondu Edulios. Jsou pro vás tím novým způsobem myšlení například případné investice do startupových firem? Každá nová myšlenka, podnikatelský záměr je ve svém začátku překlopení do reálného byznysu vlast- ně startupem. Takových záměrů a  nápadů máme vždy celou řadu. Některé vznikají uvnitř existujícího byzny- su, jiné mají svůj prostor v samostatné společnosti. Díky zkušenostem v realitním byznysu rozvíjíme a vyhledává- me především takové, které mají nějakou vazbu právě na  realitní byznys. V  této oblasti jsme silným hráčem, a je tedy samozřejmé, že chceme svou pozici posilovat. Nechceme být jen čistě finanční investor, který někam investuje a pak čeká, jak to dopadne. Chceme investiční příležitosti ovlivňovat, posouvat a být jejich součástí. Vel- mi nás dnes například zajímá, jaké trendy jsou v oblasti pronájmu a využití kanceláří. Jak dnes chtějí určité firmy nebo startupy pracovat, sdílet informace, poznatky nebo spolupracovat. Hodně trendy jsou různá co-workingová nebo co-livingová centra. Přemýšlíme, jak to posouvá V celý segment trhu, jaká je nebo může být naše pozice. Opravdu nás tyto myšlenky, cesty baví. Loni jste se rozhodli pro radikální přeměnu firemního časopisu MIXÉR. Z interně vydávaného elektronického časopisu jste vytvořili tištěný magazín. Je to součást vaší nové strategie komunikace? Ano. Je to součást naší strategie, komunikace se zá- kazníky, vlastního rozvoje. Před několika lety CIMEX jako skupina nebyla tolik vidět. S rostoucími aktivitami jsme si řekli, že novým způsobem myšlení přistoupíme také k našemu magazínu MIXÉR, který jsme do té doby vydá- vali v elektronické podobě. Zvolili jsme lifestylový formát, abychom čtivou a svěží formou představili skupinu CIMEX širokému spektru čtenářů, potenciálních zákazníků. Z hlediska realitního byznysu, především co se administrativních center týká, jste nejaktivnější v Praze. Další aktivity máte v Karlových Varech. V jiných českých městech příležitosti nevidíte? My jsme tradičně v Praze, protože zdejšímu prostředí rozumíme a tak říkajíc ho umíme. Menší města pro nás v současné době nejsou priorita. V souladu s naší dlouho- dobou strategií chceme tedy působit ve velkých městech, chcete-li v hlavních městech. Tam vidíme tržní potenciál. Znamená to, že se v oblasti realitního byznysu v dohledné době dočkáme expanze CIMEXU do zahraničí? Určitě nechceme dělat jen lokální byznys. To nikdy nebylo naším primárním cílem. To, že máme například významné aktivity v Karlových Varech, je dáno historic- ky tím, že tam byla naše firma před více než pětadvaceti lety založena a současně je to město s velkým tržním po- tenciálem. Naší ideou je posouvat aktivity skupiny v kan- celářském a developerském byznysu na další trhy nejen v rámci Evropy. 14 MIXÉR MAGAZíN

„Děláme byznys bez hranic.“ 15

Platí to samé také pro hotelový byznys? K hotelům přistupujeme trošku jinak. Významné ak- tivity v  této oblasti máme po  celé republice – v  Brně, v  Krkonoších nebo třeba v  Mariánských Lázních. Tam máme v  rámci sítě Orea Hotels & Resorts‎ dokonce tři hotely. V tomto lázeňském městě navíc plánujeme jeden z největších developerských projektů mimo Prahu. S rad- nicí jsme na sklonku loňského roku podepsali memoran- dum o společných záměrech. Podstatou projektu, který je ve stádiu příprav, je přeměnit dnes zanedbanou lokalitu kolem Ruské ulice a  Anglického parku na  nové lázeň- ské centrum. Bavíme se o investicích v řádech několika miliard korun. Novým počinem v aktivitách skupiny je podfond Edulios Art, který se bude zabývat investicemi do umění. Jaký vy osobně máte k umění vztah? Můj přístup k umění je historicky takříkajíc minimál- ní, ale zajímají mě příběhy, které se kolem umění točí a které nakonec rozhodují o komerční úspěšnosti auto- rů. Z hlediska byznysu nebylo umění nikdy mojí priori- tou. Ale vzhledem k tomu, že CIMEX disponuje poměr- ně rozsáhlou sbírkou uměleckých předmětů, kterou se chceme navenek také prezentovat a pracovat s ní, jsme se rozhodli vytvořit zajímavý investiční produkt, který je na českém trhu zatím ojedinělý a je zajímavou alterna- tivou v investování. Vzhledem k naší menší zkušenosti s investicemi do umění jsme se v tomto případě spojili s uměleckými investičními poradci, kteří podfond s námi nastavili, a budeme jej společně řídit. Jsou to odborníci z pražské galerie Cermak Eisenkraft Gallery, kteří umění rozumí, jsou na trhu dlouho a mají dobré renomé. Řídit velkou společnost je jistě stresující a náročné. Jak relaxujete, abyste nabral dostatek sil? Jednoznačně sportem. To je způsob, jak přepnout myš- lení od byznysu a jak si vyčistit hlavu. Sport je pro každé- ho člověka potřebný a očišťující. Já třeba rád běhám, tam vypnu. Přemýšlím o nových věcech, utřídím si myšlenky. Syn mě před několika lety přivedl k downhillu na hor- ském kole. To je adrenalinová záležitost, která naproti tomu vyžaduje naprostou koncentraci. U sjezdu si nemů- žete dovolit nechat myšlenky jen tak poletovat. Je třeba mít neustále na paměti jedno rčení, a to „strom neuhne“, i když na druhou stranu se říká i „kdo padá, zrychluje“. Ale tolik zrychlovat zase nepotřebuji… Kde vidíte skupinu CIMEX za pár let? Chceme být jedním z nejvýznačnějších hráčů na čes- kém realitním trhu. Tím ale naše ambice zdaleka nekon- čí. Naším cílem, jak už jsem říkal, je působení i na dalších evropských a světových trzích. V současné době máme i aktivity ve Spojených státech. Skupinu CIMEX v hori- zontu příštích let vidím jako významného globálního hrá- če, který věci dělá a přemýšlí o nich novým, moderním způsobem. Nehodláme dělat byznys, který má nějaké hranice. Nechceme zůstat ve škatulkách, jako je tradič- ní hotelová služba nebo tradiční pronajímatel kancelář- ských prostor. ou’veheaded CIMEXgroup forsix years, and beforethatyouspentfiveyearsas its financial director. Whereisthegroup headed underyourleadership? CIMEX group has made great strides in that period. In business there really isn’t any other way. Assoonasyoubegintostagnate,it’sasuresignyou’reon the road to failure. The entire group has moved forward, not so much in the sense of the sectors where we work, where you can see continuity in our property portfolio, but more in the approach to certain things connected with the changing times. In our day-to-day business we try to think in such a way that we don’t just keep pace with the tempo of the times but we stay a bit ahead of it. In thelastfew yearsCIMEXGroup hasexpanded, for instancebystartingtheEduliosinvestmentfund. Does yournew wayof thinkingenvisage, forinstance, investing in startups? Every new idea, business plan is really a startup at the beginning, as it turns into a real business. We are always juggling a lot of these plans and ideas. Some take shape within an existing business, others make space for themselves in a new company. Our experience in the property business allows us to develop and seek out especially those that have some kind of connection to that business. We are a strong player in this field and obviously we want to strengthen our position. We don’t want to be just a pure financial investor who invests somewhere and sits back to see what happens. We want to influence investment opportunities, move them forward and be part of them. To give an example, these days we’re really interested in trends in the office leasing andutilizationsector.Howfirmsandstartupstodaywant to work, share information and knowledge, or cooperate. Different kinds of co-working and co-living centers are really trendy. We are thinking of how to advance this entire market sector, what our position is or might be. This kind of thinking, these directions really excite us. Y „Doing business without borders.“ 16 MIXÉR MAGAZíN

Thenew kid on theblock istheEduliosArtsub-fund, concentratingon investmentsin art. Whatisyourpersonal relationship toart? My encounters with art have in the past been minimal, but I’m interested in the stories that circle around art and which in the end determine the commercial success of artists. From the business point of view, art was never my priority. But since CIMEX has at its disposal a relatively large collection of art objects that we want to present and work with, we decided to create an interesting investment product that is unique on the Czech market up to this point and an interesting alternative. We don’t have a lot of experience with art investments, so in this case we worked with with art investment advisers who set up the sub-fund with us and will manage it together with us. They are experts from Cermak Eisenkraft Gallery in Prague, they understand art and have been on the market a long time and have a good name. Runninga largecompanyisstressful and demanding. How do yourelax, regain yourstrength? In one way: sports. That’s how I channel my thoughts away from business and clear my head. Sports are necessary and purifying for everybody. I like to run, that’s how I switch off. I think about new things, organize my thoughts. A few years ago my son turned me on to downhill mountain biking. It’s an adrenaline activity, demanding total concentration. When you’re on the course you can’t let your thoughts dart around. You have to keep your mind on one thing – “don’t hit that tree” – although they also say “to fall is to speed up,” but I don’t need to speed up that much . WheredoyouseeCIMEXin a few years? We want to be one of the most important players on the Czech real-estate market. But our ambitions don’t stop there. Our target, as I’ve said, is to be active on other European and world markets. At the present time we are already active in the United States. Looking ahead a few years, I see CIMEX Group becoming a substantial global player, doing things and thinking about them in a new, modernway.Wearen’tinterestedinputtinganyboundaries around our business. We don’t want to be pigeonholed as a traditional hotel service provider or a traditional renter of office space.• Last year you madearadicalchangeinthecompany magazine MIXÉR, makingitaprintedmagazineinstead of an electronic in-housepublication.Isthispartofyournew communicationstrategy? Yes, this is part of our strategy, communicating with clients, internal development. A few years ago CIMEX as a group was not that visible. As our activities expanded, we said our new way of thinking should also be part of our MIXÉR magazine, which was published electronically until that time. We decided on a lifestyle format as a way of presenting CIMEX Group to a wide spectrum of readers, potential clients, in a readable and fresh form. Asapropertycompany,especiallyintheofficebuilding sector, you are mostactiveinPrague,withsomeactivityin KarlovyVary.DoyouseeopportunitiesinotherCzechcities? Prague is our historic base because we understand the environment here, you could say we know how things work here. Smaller cities are not our priority at the present time. We have a long-term strategy and sticking to that, we want to have a presence in big cities, capital cities if you will. That’s where we see market potential. So can we expect toseeCIMEX’spropertybusiness expanding intoforeignmarketsintheforeseeablefuture? Wedefinitelydon’twanttobejustalocalbusiness.Thathas neverbeenourprimarygoal.Thefactthatwehavesignificant activities in Karlovy Vary, for example, has a company history in that our firm began there 25 years ago, at the same time it’s a city with a lot of market potential. Our idea is to push ouractivitiesintheofficeanddevelopmentbusinessaheadon new markets, not only in a European context. Doyou have similarplansforthehotelbusiness? We have a slightly different approach to the hotels. In this sector we have a significant presence throughout the country–inBrno,intheKrkonošeMountains,inMariánské Lázně as well, where we have three hotels in the Orea Hotels & Resorts chain. In addition, we are planning one of the biggest development projects outside Prague in the spa town. At the end of last year we signed a memorandum of understanding with the city administration. The project is in the preparatory stages. Its heart is to transform the rundown area around Ruská street and the English Park into a new spa center. We’re talking of investments in the region of several billion crowns. The courtyard of the blossoming post-industrial Vnitroblock space in Prague’s Holešovice district was the venue for our meeting with CIMEX Group’s general director Miroslav Kosnar. After 11 years as a top manager at the group, he’s been around the block a few times. text: Andrej Poliak, photos: Martin Faltus Miroslav Kosnar: Thinking differently about business 17

architektura | architecture Funkcionalizmus a jeho perla vila Tugendhat Form follows function – forma následuje funkci. Takto charakterizoval funkcionalizmus jako styl moderní architektury Louis Henry Sullivan, americký otec mrakodrapů a modernizmu. Všechno je podřízené funkci, která ruší vše přebytečné a ozdobné. text: Juraj Pucher, foto: Aleš Motejl, archiv autora, Shutterstock 18 MIXÉR MAGAZíN

The Tugendhat villa: A functionalist pearl Form follows function. This famous remark by Louis Sullivan, the American father of the skyscraper and architectural modernism, has come to define functionalism. All is subsumed to function, nothing superfluous or decorative remains. Another insight into the future direction of architecture came from a Brno native, Adolf Loos, whose long stay in the United States influenced his essay of 1908, “Ornament and Crime.” Brněnská vila Tugendhat při pohledu ze zahrady The Tugendhat Villa in Brno, seen from the garden 19

Startuje tak éra funkcionalistických staveb v  Evropě. Vrcholná díla vznikají ve  dvacá- tých a  padesátých letech minulého století. Zásady nového architektonického stylu for- muloval v roce 1927 také švýcarský architekt Le Corbusier. V avantgardní architektuře se postupně projevují styly jako konstruktivizmus, purizmus, kubi- zmus, rondokubizmus nebo expresivní kubizmus. Ně- které principy, postupy a vzory funkcionalizmu se při- tom uplatňují dodnes. To ve své podstatě znamená, že formu určují provozní, ekonomické, sociální, hygienické a další funkce stavby. Budovy mají obvykle tvar vychá- zející z kvádru. Vzhledem k rozdílným funkčním poža- davkům mají interiéry objektu nesymetrickou dispozici. Z hlediska konstrukce se nejčastěji uplatňuje skeletový systém. Dalšími znaky funkcionalistických staveb jsou plochá střecha, pásová okna, hladká fasáda bílé barvy nebo jemné barevnosti. Funkcionalizmus měl dopad také na interiérový design. Používají se nové materiály, linoleum, koženka, chrom, ve větší míře sklo a lakova- né dřevo. Nábytek dostává geometrické tvary, je strohý, jeho autoři používají pochromované a  niklové trubky, plasty nebo kouřové sklo. Myšlenky směřující k  čistému funkcionalizmu se v evropském prostoru rychle šířily. Adolf Loos mezi prv- ními odmítá ozdoby a ornamenty, které považuje za pře- žitek, nevkus a  zločin. Požaduje obnažení krásy čisté funkční konstrukce. Jeho Steinerova vila ve Vídni z roku 1910 je klíčovým dílem budoucího funkcionalizmu a sta- vebního puritánství. Loos tyto principy prosazoval také na Svobodné škole architektury, kterou založil ve Vídni. Jeho cenné a dodnes obdivované stavby a interiéry na- jdeme nejen ve Vídni, ale také v Praze, Paříži či Plzni. Další injekci dostal funkcionalizmus po založení první umělecko-průmyslové školy Bauhaus v roce 1919 v ně- meckém Výmaru. V jejím čele stál průkopník moderní architektury Ludwig Mies van der Rohe. Studenti se vě- novali vedle architektury také designování křesel, svíti- del nebo žehliček. Společným hodnotícím kritériem se stala krása funkční konstrukce – nejjednodušší moder- ní materiály ve službách ergonomie nebo biomechaniky člověka v prostředí předmětů a strojů. To je předloha funkcionalizmu. Od roku 1922 se funkcionalizmus šířil do celé Evropy, hlavními centry byly Německo, Holandsko nebo tehdej- ší Československo. Mezi čtyři nejlepší funkcionalistické vily můžeme vedle již zmíněné Steinerovy vily ve Vídni zařadit také dům Robbie od Franka Lloyda Wrighta v Chi- cagu, vilu Savoy ve městě Poissy navrženou Le Corbusie- rem a samozřejmě brněnskou vilu Tugendhat. JE MOŽNÉ VE VILE TUGENDHAT BYDLET? To byla v době dokončení vily otázka položená v od- borných časopisech v  Československu. Jinak ji tehdy architekti ignorovali. Stavba, dokončená v roce 1930, totiž stála závratných pět milionů korun a to jí domácí umělecká komunita nemohla zapomenout. V tomto ob- dobí bylo na programu sociální bydlení a za tyto pení- ze se mohlo postavit třicet rodinných domů. Jen stěna z tenkého onyxu údajně stála dvě stě tisíc korun. Autor vily Ludwig Mies van der Rohe se ke svému dílu zásad- ně nevyjadřoval. Koncepci domu podrobně diskutoval Slavný německý pavilón pro barcelonskou Světovou výstavu 1929 The famous German pavilion at the Barcelona International Exhibition, 1929 20 MIXÉR MAGAZíN

pouze se svými vzdělanými klienty. Ti dobře znali jeho nadčasové projekty, například slavný německý pavilón pro barcelonskou Světovou výstavu, a také jeho filozo- fii, kterou vyslovil již v roce 1924: „Účel stavby jí dává smysl. Obytný dům má sloužit jen pro bydlení. Místo, poloha ke slunci, prostorné rozvržení a stavební ma- teriály jsou podstatné faktory stavby obytného domu. Z těchto podmínek je potřeba skloubit stavební organi- zmus.“ Manželé Tugendhatovi odmítali názory, že mo- numentální až patetický prostor poskytuje v jejich vile jen jakési sváteční bydlení. Naopak, s bydlením ve va- riabilním prostoru byli naprosto spokojení. „Velké pro- story nás osvobozují. Svým rytmem vyzařují zvláštní klid, který nemohou poskytnout uzavřené místnosti,“ řekla Greta Tugendhatová. V tom, proč vila patří mezi čtyři nejlepší funkciona- listické vily světa, se dnešní odborníci shodují stručně a  výstižně. V  pravé chvíli se sešli vzdělaný a  poučený klient, skvělý architekt a dostatek financí. To jsou zákla- dy, na kterých mohla vzniknout stavba, která budila vel- ké emoce ihned po svém dokončení. OČAROVANÝ ARCHITEKT Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe při- šel do Brna v září 1928 a očarovaný exkluzívní parcelou s  nádherným výhledem na  panoráma starého města s  hradem Špilberg zakázku přijal. Překvapen vysokou úrovní tehdejšího československého stavitelství dokon- ce svěřil realizaci stavby domácí firmě Eisler. Stavba za- čala v létě 1939 a již za čtrnáct měsíců a po dokončení interiérů se mohla rodina Tugendhatova se třemi dětmi nastěhovat. Nejvíce se těšila iniciátorka neobyčejného domu, paní Gréta. „Přála jsem si moderní prostorný dům Funkcionalizmus ovlivnil také interiérový design Functionalism influenced interior design as well s jasnými a jednoduchými tvary a manžel se přímo děsil pokojů plných kýčovitých sošek a  deček, který poznal v dětství,“ vzpomínala po letech. Tříposchoďová vila je zasazená do svahu, nenápad- ná, mohutná betonová zeď z  ulice nenaznačuje, jaké krásné prosklené bydlení se otevírá do zahrady. V su- terénu je technické zázemí, na svou dobu mimořádné, s  klimatizací. Propracovaný systém vzduchotechniky interiéry vytápěl, ochlazoval a také zvlhčoval. Do stro- jovny se pomocí elektromotorů spouštějí dvě velká okna. Převratná technika vyžadovala, aby byly vyrobe- ny s vysokou přesností a tvrdostí skla. Tehdy to zvládli v  teplických sklárnách. Jedno bylo nakonec zničeno za války při bombardování, druhé rozbili při nešetrné opravě vily v  80. letech minulého století. Při rozsáh- lé rekonstrukci před sedmi lety je už museli objednat v belgických sklárnách. Jen tam totiž zvládli ze speciál- ního skla vyrobit tabule v rozměrech 5 × 3 m o tloušťce jen 10 milimetrů. Ve třetím poschodí je hlavní vchod z ulice se vstupní halou, pokoji rodičů, dětí a vycho- vatelky s příslušenstvím. Samostatně je přístupný byt Hlavní obývací pokoj vily The main living room of the villa Suterén ukrývá na svou dobu mimořádné technické zázemí The machinery in the basement was highly advanced for its time 21

šoféra s garáží a terasa. Nejatraktivnější druhé poscho- dí tvoří impozantní místnost 24 × 15 metrů. Prosklením je otevřená do zimní zahrady a přes zmíněná obrovská okna, která se spouštějí až k podlaze, je terasou propo- jená s klesající zahradou, což je v podstatě louka ohra- ničená stromy. Brněnská architektka Markéta Müllero- vá ji navrhla v podobném duchu jako Mies vilu: volně plynoucí prostor. Základní idea celého domu je nejvíce patrná v obrovské hale bez příček. Jídelnu půlkruhově ohraničuje stěna z  makasarského, mimořádně tvrdé- ho a vzácného ebenu. Pracovní část odděluje onyxová stěna. Obě jsou vzácné a slavné, neboť měly společně s vilou dramatický osud. V případě ebenu se v součas- nosti tak mohutné stromy na indonéském ostrově Ce- lebes nevyskytují. Za  války stěnu přemístilo gestapo jako obklad do baru svého velitelství. Dnes je to men- za právnické fakulty Masarykovy univerzity. Obložení tam v  roce 2011 náhodou objevil architekt Miroslav Ambroz. Medově žlutý onyx pochází z marockého po- hoří Atlas. Zajímavostí je, že poslední německý obyva- tel vily, továrník Walter Messerschmidt, dal onyxovou stěnu před svým útěkem zazdít. Stěnu tím zachránil, neboť kozáci maršála Malinovského si v místnosti udě- lali stáje pro koně. Vila Tugendhat byla na  svou dobu mimořádná po  všech stránkách: technickým zázemím, ocelovou konstrukcí jako nosným prvkem v rodinném domě bez ozdob a ornamentů, ale použitím ušlechtilých materi- álů v moderní stavbě, což v té době mnozí tvůrci ne- využívali, například ani Le Corbusier. Od roku 2001 je brněnská vila architekta Ludwiga Miesa van der Rohe- ho na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Překvapivý bonus získal pracovní prostor za mramorovou stěnou. Zapadající slunce prozáří tenký onyx do červena. The thin onyx wall of the study takes on a reddish tint under the rays of the setting sun The Tugendhat villa: A functionalist pearl With these impulses began the era of functionalist architecture in Europe. In the early 20th century the avant-garde in architecture was expressed in such styles as constructivism, purism, cubism, and rondo-cubism, or cubo- expressionism. In 1927 the Swiss architect Le Corbusier set out the basic principles of functionalism, the style that reached its peak in the 1920s and 1950s. Many of its principles and approaches are current today, above all the idea that the intended use dictates all the forms of a building – economic, social, hygienic, and others. Functionalist buildings are typically based on cubes or rectangles and built around an internal skeleton. The interiors have non-symmetrical layouts reflecting the different functions of various rooms. Functionalist buildings are often also characterized by features such as flat roofs, strip windows and unbroken facades in white or light colors. Functionalism influenced interior design as well, with the use of new materials like linoleum, imitation leather and chrome, and the widespread use of glass and varnished wood. Designers gave simple, geometric shapes 22 MIXÉR MAGAZíN

Ludwig Mies van der Rohe Narodil se jako Maria Ludwig Michael Mies 27. března 1886 v Cáchách. V letech 1930–1933 působil jako poslední ředitel výtvarné školy Bauhaus. Předtím, než se přestěhoval do Berlína, pracoval v kamenictví svého otce. Německý architekt žil od roku 1938 v USA. Mies se usadil v Chicagu, kde byl jmenován vedoucím oddělení architektury na Illinois Institute of Technology. V roce 1944 získal americké občanství. Zemřel 17. srpna 1969 v Chicagu. Ludwig Mies van der Rohe Born Maria Ludwig Michael Mies on 27 March 1886 in Aachen. He worked in his father’s stone carving workshop before moving to Berlin. From 1930 to 1933 he served as the last director of the Bauhaus. He lived in the United States from 1938, settling in Chicago, where he headed the department of architecture at the Illinois Institute of Technology. He became a U.S. citizen in 1944, and died in Chicago on 17 August 1969. to furniture made of chromed or nickel-plated tubing, plastic and smoked glass. The ideas that would launch functionalism spread rapidly in Europe. Adolf Loos was among the first to reject decoration and ornament, which he dismissed as redundant, tasteless and criminal. His ideal was to strip the structure bare to reveal the beautiful purity of its construction. His Steiner House in Vienna (1910) was crucial in forming the coming functionalist style and the trend toward architectural puritanism. His buildings and interiors, still inspiring admiration, can be found not only in Vienna, but in Prague, Paris and Plzeň as well. Functionalism received a further injection of ideas in 1919 with the founding of the Bauhaus school of applied arts in Weimar, Germany. Under the direction of school head Walter Gropius, another pioneer of modern architecture, students designed not only buildings but also chairs, lamps and even irons. The beauty of function became the common criterion of value for all their work and the ideal of functionalism – the simplest of modern materials put to the service of ergonomics, or the biomechanics of man in an environment of objects and machines. Starting in 1922 functionalism spread throughout Europe, especially to Germany, Holland and the then Czechoslovakia. Four buildings are regarded as the finest family houses in the functionalist style: the above-mentioned Steiner House in Vienna, Frank Lloyd Wright’s Robie House in Chicago, the Villa Savoye in Poissy, by Le Corbusier, and finally the Tugendhat Villa in Brno. Can the Tugendhat Villa be lived in? That was the burning question in Czechoslovak specialist journals after the house was completed in 1930. Otherwise, they ignored it as a work of architecture. The artistic community could not ignore its exorbitant five million crown cost. The concept of social housing was in the air at the time, and critics pointed out that 30 family houses could be built for the same amount. The villa’s interior wall of thin onyx alone was said to have cost 200,000 crowns. Its architect, Ludwig Mies van der Rohe, refrained from speaking of the house in any depth. He discussed his ideas only with his highly educated clients, who were well acquainted with his timeless projects such as the famous German pavilion for the International Exhibition in Barcelona, and the philosophy he expressed in 1924: “The purpose of the structure provides it with its actual sense. A dwelling should only serve for housing. The location of the structure, its location in relation to the sun, the layout of the spaces and the construction materials are the essential factors for creating a dwelling house. A building organism must be created out of these conditions.” The Tugendhats rejected the opinion that the villa’s monumental, impassioned space allowed only a kind of ceremonial living. In fact life in its variable space was completely satisfying: “Large spaces provide freedom. Space has a completely special calm in its rhythm which cannot be provided by a closed room,” as Grete Tugendhat expressed it. Today, specialists concur that the building’s use of space ranks it with the four most important functionalist villas. At the opportune moment an educated and knowledgeable client, a superb architect, and a sufficiency of funds came together, laying the groundwork on which was to rise a building that evoked intense responses from the day of its completion. Enchanted architect When the German architect Mies van der Rohe came to Brno in September 1928, he was struck by the possibilities of the exclusive parcel of land with its superb panoramic view of the old city and Špilberg castle, and accepted the Tugendhats’ commission. Impressed by the high quality of construction in the Czechoslovakia of the day, he entrusted the project to the local firm of Eisler. Starting in the summer of 1929, exterior and interior work was completed swiftly, allowing the Tugendhats and their three children to move in just 14 months later. No one anticipated that day more than Grete Tugendhat, the originator of the unorthodox house. “I wanted a modern, spacious house with clear, simple forms, and my husband was horrified by rooms stuffed with the kitschy statues and furniture covers he knew as a child,” she recalled years later. The three-level villa follows the contours of the slope. The large concrete wall at street level gives no hint of how the glassed-in interior opens beautifully on to the garden. The basement contains the machinery, advanced for its day, to power an ingenious air-circulation system which heats, cools and humidifies the interior. The two large windows on the main living level, raised and lowered by electric motors, were made in the Teplice glassworks to high standards of precision. One window was destroyed in a World War II bombing raid, while the other was broken when the house underwent careless repairs in the 1980s. When Ubytování/ Accommodation: Orea Hotel Voroněž**** www.oreahotelvoronez.cz Orea Hotel Voroněž 2*** www.hotelvoronez2.cz Orea Resort Santon*** www.resortsanton.cz the villa was thoroughly reconstructed seven years ago, their replacements were entrusted to a Belgian glassworks, the only one capable of casting the 5 × 3 meter panels in the required thickness of only 10 millimeters. The top floor contains the main entrance from the street, an entrance hall, and bedrooms and facilities for the parents, children and their governess. There is also a chauffeur’s apartment with a garage and terrace, with its own entrance. The heart of the house lies on the second floor, dominated by an imposing room, 24 × 15 meters in size. A glass wall opens on to the conservatory, while the huge windows visually link the space to the sloping garden, really a tree-lined meadow, designed by the Brno architect Markéta Müllerová as a free-flowing space in the spirit of Mies’ villa. The guiding idea of the house as a whole is best experienced in the enormous main room. The dining area is encircled by a wall of macassar, a remarkably hard, rare ebony wood, and the mentioned onyx screen separates off the library and study. Both walls are precious and famously connected with the history of the house. In the case of the ebony wall, trees massive enough to produce it no longer grow on the Indonesian island of Celebes. During the German occupation, the Gestapo relocated it to the bar of their headquarters, now the dining hall of the Masaryk University law school, where in 2011 the architect Miroslav Ambroz recognized it as belonging to the villa’s original furnishings. The honey- and yellow-tinted screen made of onyx from the Atlas mountains of Morocco has a no less dramatic story. The industrialist Walter Messerschmidt was the last German resident of the villa. He ordered the screen walled up before he fled Brno as the Soviet army advanced, thus preserving it, for the Cossack Marshal Malinovsky used the room to stable his horses. In 2001 Mies van der Rohe’s Tugendhat Villa in Brno was added to the UNESCO list of World Heritage sites. • 23

Fire and Ice in Iceland Connecting running and a holiday is a very tempting proposition. Unlike other disciplines, basic running apparel only requires light packing. But what you save on equipment is replaced by careful preparation, because some of these races are not for the faint of heart! Let‘s start in the north, where a relatively new event is held at the turn of August and September – Fire and Ice Ultra. This ultra marathon represents a relatively new and increasingly popular category of extreme, multi-day races. It’s a total of 250 km that‘s spread over six days. The event involves running along sand dunes and glaciers. You will also run through a valley and across wild rivers and extensive plains. The only thing organizers provide is a tent for sleeping. Everything else, including overcoming various kinds of terrain, will be up to you. It‘s true that the last day of the race is only twenty kilometres, but regular daily „bombs“ are roughly twice as much, and the third day rewards you with you a seventy-kilometre stage. Everything is without navigation, one hundred and fifty kilometres from the nearest road, and takes you through unspoiled countryside that is hard to find in the world today. Moreover, this race is held in a very remote location and has a favourable price tag that is roughly the equivalent of CZK 73,000. • Na prkně s větrem Surfování na vlnách je jedním z nejstarších sportů. Podle různých pramenů sahají jeho počátky 3000 let zpátky, kdy byla jízda na vlně nejrychlejším způsobem, jak se rybáři v západní Polynésii na svých dřevěných lodích dostávali ke břehu. Surfing se během tisícileté historie vyvinul v několik dalších druhů sportu. Před padesáti lety Kaliforňan Jim Drake přidělal k  prknu plachtu a vznikla nová odnož – windsurfing. Jak sám název napovídá, surfař se na vodní hladině pohybuje silou větru. A protože Česko nemá moře, je pro našince přijatelnější než surfing. Ten si i přesto mohou zkusit například v  Surf Areně v  pražských Letňanech. Ryb- níků a vodních nádrží, na kterých se dá windsurfing provozovat, je u nás dost. Například český freestylový windsurfař Tomáš Parýzek má v oblibě jihočeské ryb- níky Dehtář a Svět. Dobré podmínky ale čeští příznivci windsurfingu najdou i na dalších místech. Na největší vodní ploše u nás – Lipenské přehradě – funguje také windsurfingová škola. Dobré podmínky jsou i na Má- chově jezeře, Slapech či druhé největší vodní ploše sport 24 MIXÉR MAGAZíN

Ve vodě jako doma Léto je časem vodních radovánek. Od těch oddychových až po ty adrenalinové. Kde si můžete, nejen u nás, užít s pádlem v ruce na řekách, na raftu v divokých peřejích či téměř sebevražedný hydrospeed? text: Cyril Effenberger, foto: Shutterstock Summer is the time for all kinds of fun in the water, from paddling in the kids’ pool to full-on adrenaline sport. Here are some destinations in Czechia and further afield where you can paddle a canoe down a river, take a wild whitewater rafting trip or experience the ultimate in waterborne speed. At home in the water 25

V zajetí peřejí Jestliže sjezd divokých řek na raftu je adrenalinovým sportem, pak hydrospeed, nebo také riverboarding, by zasloužil přídomek „sebevražedný“. Při hydrospeedu se „plavec“ navlečený do plovacích ploutví, záchranné vesty a  přilby řítí peřejemi se speciálním plovákem, do kterého zasune ruce. Poté, co je vybavení zkontrolo- vané, nezbývá než se doslova po hlavě vrhnout do peřejí a pocítit tak na vlastní kůži ohromnou sílu vody řítící se v kamenitém korytu. Známý dobrodruh Mike Horn se na jednom ze svých videí na stránkách YouTube nebojí při své dravé jízdě padat z vysokých vodopádů či sjíž- dět koryta s divokou vodou z tajících ledovců. V Česku se hydrospeedu můžete věnovat na umělých kanálech například v Českém Vrbném u Českých Budějovic. Pro opravdu adrenalinový zážitek, kdy si sáhnete na samé dno svých sil a nalokáte se spousty vody, ale musíte vy- razit do zahraničí. Například na slovinskou řeku Soča, která pramení v Julských Alpách. Vodáky je považována za jednu z nejkrásnějších alpských řek. Zhruba třího- dinový výlet, z toho hodinu a půl v divoké vodě, vyjde v přepočtu na přibližně 1300 korun. Dechberoucí scené- rie nabízí i řeky Dora Baltéa (severní Itálie), Giffre (Fran- cie) nebo Arve (Francie), která se klikatí malebným ka- ňonem pod Mont Blancem. Need for speed If whitewater rafting is an adrenaline sport, hydrospeed is what you might almost call suicidal. In the sport of hydrospeed, also known as riverboarding, the thrill-seeker gears up with special fins, a life vest and helmet, grabs a short board by two handles at the front, and launches into the rapids. There’s no better way to truly get the feel of the powerful rushing water as you whizz through a rocky channel. In one of his YouTube videos, adventure seeker Mike Horn shows off his riverboarding exploits as he flies off high waterfalls or negotiates the massive whitewater in the runoff of melting glaciers. You can try out riverboarding on a few artificial courses in Czechia, for instance at České Vrbné near České Budějovice, the metropolis of South Bohemia. But for the true adrenaline rush you’ll need to go abroad, for instance to Slovenia’s Soča River in the Julian Alps. Watersports people regard the Soča as one of the most beautiful streams in the entire Alps. A three-hour descent, about half of it on white water, will run you about $60. Riverboarders can also find breathtaking scenery on the Dora Baltéa in northern Italy and in France on the Giffre or the Arve, which zigzags down a picturesque canyon below Mont Blanc. • hydrospeed, nebo také riverboarding, by zasloužil přídomek „sebevražedný“ hydrospeed is what you might almost call suicidal. 26 MIXÉR MAGAZíN

Kamarádství na vodě Česká republika jako vnitrozemský stát nemá moře. Krajina Čech a  Moravy je nicméně protkána pavuči- nou řek a říček, které každé léto lákají tisíce vodáků. Vodáctví je totiž v Česku vyhledávanou prázdninovou kratochvílí. S nadsázkou lze říci, že alespoň jednou byl na vodě každý Čech. První kanoe se v Čechách obje- vila již v  roce 1875. Další k  nám pak o  třicet pět let později z Kanady přivezl Josef Rössler-Ořovský. Velký sportovní průkopník, který mimo jiné do Čech přive- zl první pár lyží. Výlety na vodu lákaly stále více lidí. Proto byl na konci listopadu 1913 založen Svaz kano- istů království českého, později Český svaz kanoistů. Nejoblíbenější formou vodáctví u  nás je rekreační vodáctví. České a  moravské řeky nabízejí rozmanité možnosti. Od  romantických říček, které jako modré stužky protkávají malebnou krajinu, až po divoké toky. Nejnavštěvovanějšími řekami jsou Vltava, Lužnice, Be- rounka, Sázava, Otava nebo Ohře. To jsou toky, které poskytují velmi hustou síť půjčoven lodí, kempů a re- staurací. Oblíbené jsou také Nežárky, Orlice, Ohře či Morava. Jako velmi kvalitního pomocníka při pláno- vání vodácké expedice rozhodně doporučuji navštívit web vodackanavigace.cz, který nabízí velmi podrobné informace. Pro majitele chytrých telefonů s Androidem je k  dispozici i  bezplatná aplikace Vodácká navigace a kilometráž. Dalším cenným pomocníkem je web Čes- kého hydrometeorologického ústavu hydro.chmi.cz, který přináší detailní informace o stavu vodních toků. Meet new friends on the water The Czech Republic may lack ocean beaches, but the countryside of Bohemia and Moravia, webbed with a network of rivers and streams, attracts thousands of water sports enthusiasts ever summer. It’s hardly an exaggeration to say that every Czech has been on the water at least once. ThefirstcanoeappearedinBohemiain1875,butitwasn’tuntil35yearslater that more arrived here, brought from Canada by the great sporting pioneer Josef Rössler Ořovský. Among other things, he also imported our first pair of skis. From then on water sports underwent a boom. The year 1913 saw the Canoe Club of the Kingdom of Bohemia founded, later renamed the Czech Canoeing Association. The rivers of Bohemia and Moravia offer endless opportunities for recreational boaters, from romantic streams flowing across picturesque landscapes to wild water on rivers such as the Vltava, Lužnice, Berounka, Sázava, Otava and Ohře. These rivers are lined with boat outfitters, camps and restaurants. Other popular boating streams include the Nežárka, Orlice and Morava. A highly recommended aide for planning a boating expedition is the website vodackanavigace.cz, where you can find detailed information about all parts of your trip. Smartphone users can also download the Vodácká navigace a kilometráž app for free. The Czech Hydrometeorological Institute provides detailed river level information at hydro.chmi.cz. • Kam na vodu / Most popular rivers for water sports: Berounka, Jizera, Lužnice, Lužnice přes Novou řeku, Morava, Morava přes Malou vodu, Nežárka, Ohře, Orlice, Otava, Sázava, Vltava. Nepravidelněsjízdnétoky/Riverswithlessreliableflows Mastník, Doubrava, Moravice, Divoká Orlice, Tichá Orlice, Vlašimská Blanice, Vodňanská Blanice. 27

Na prkně s větrem Surfování na  vlnách je jedním z  nejstarších sportů. Podle různých pramenů sahají jeho počátky 3000 let zpátky, kdy byla jízda na vlně nejrychlejším způsobem, jak se rybáři v západní Polynésii na svých dřevěných lo- dích dostávali ke břehu. Surfing se během tisícileté his- torie vyvinul v několik dalších druhů sportu. Před pade- sáti lety Kaliforňan Jim Drake přidělal k prknu plachtu a vznikla nová odnož – windsurfing. Jak sám název na- povídá, surfař se na vodní hladině pohybuje silou větru. A protože Česko nemá moře, je pro našince přijatelněj- ší než surfing. Ten si i přesto mohou zkusit například v Surf Areně v pražských Letňanech. Rybníků a  vodních nádrží, na  kterých se dá wind- surfing provozovat, je u  nás dost. Například český freestylový windsurfař Tomáš Parýzek má v oblibě ji- hočeské rybníky Dehtář a  Svět. Dobré podmínky ale čeští příznivci windsurfingu najdou i  na  dalších mís- tech. Na největší vodní ploše u nás – Lipenské přehra- dě – funguje také windsurfingová škola. Dobré podmín- ky jsou i na Máchově jezeře, Slapech či druhé největší vodní ploše u nás – v Nových Mlýnech. Další variantou surfingu je paddleboarding. V tomto případě nemusíte čekat na tu správnou vlnu ani na pořádný vítr, vystačí- te si s prknem a pádlem. Tento sport se dá provozovat i na řekách. A zpátky k větru, který je nutný pro další odnož surfingu – kitesurfing. U  něj sportovec využívá tažného draka. Naproti tomu u wakeboardingu je člo- věk tažen lodí nebo kabelovým vlekem. Wind, board, waves Surfingisoneoftheoldestsportsknown.Itsbeginningsdateback3,000years, some say, when Polynesian fishers discovered that shooting their wooden boats over the waves was the fastest way to get back to the shore. Over the centuriessurfingbranchedoutindifferentdirections,untilarevolutioncame 50 years ago when Californian Jim Drake mounted a sail on his board. Thus was born windsurfing, because as he himself used to say, a surfer needs the power of the wind. And in the landlocked Czech Republic it’s a lot more fun thantraditionalsurfing.YoucantryoutwindsurfinginPragueatSurfArenain Letňany or venture out to one of countless lakes and reservoirs that dot the country, like the South Bohemian lakes Dehtář and Svět, where you might see Czech freestyle windsurfer Tomáš Parýzek practicing. Good windsurfing conditions can also be found at the country’s largest body of water – Lipno reservoir – and closer to Prague at Mácha Lake or Slapy reservoir, or at Nové Mlýny in South Moravia, our second largest body of water. There is even a variant of surfing for calm waters and windless days – paddleboarding, where you paddle the board on a lake or river. When the wind picks up, you can try kitesurfing, where a kite pulls the board. In wakeboarding, for a change, the board is pulled by a boat or cable tow. • 28 MIXÉR MAGAZíN

Nafukovacím člunem vpřed Ne že by všechny odnože surfingu byly procházkou růžovou zahradou. Opravdu zdatným surfařem se člo- věk stane klidně až po třech letech tvrdého tréninku. Ale pro opravdové milovníky adrenalinu je tu zhruba od poloviny 70. let minulého století rafting. Jedná se o  sjíždění řek v  gumovém člunu. Raftem se můžete klidně svézt na  klidné řece, ale největším vzrušením je sjezd divokých řek. Gumový člun, zmítající se v pe- řejích, a promočená posádka v plovacích vestách, usi- lovně bojující s vodním živlem. Opravdu divokých řek v Česku moc není. Jejich obtížnost se označuje od ZWA (stojaté úseky toků) přes ZWC (mírně proudící řeka) až po WW VI (hranice sjízdnosti). V  Česku se podle serveru vodackanavigace.cz vy- skytují řeky s úseky až do označení WW VI, jako na- příklad na Kamenici či Vltavě. Pro pořádný rafting se hodí řeky od  označení WW III. Kam se tedy v  Česku na  raft vydat? Například v  RaftCampu ve  Veltrusích mají půlkilometrovou propust s velkým spádem a řa- dou umělých překážek. S koncem lyžařské sezony mo- hou milovníci adrenalinu vyrazit i na Jizeru (peřeje pod ostrovem hrůzy), Kamenici (opěvovaný tobogán) nebo na Sázavu (krhanická šlajsna). Tyto řeky mohou díky tajícímu sněhu dosáhnout označení až WW III. Na  raftu centrem Prahy? I  to se dá. Adrenaline Centre nabízí sjezd Vltavy od  Rašínova nábřeží u Palackého náměstí až k Cihelné ulici na Malé Straně. Na účastníky čeká nejen prohlídka historického centra, ale také trochu adrenalinu při proplutí dvou vorových propustí – pod Jiráskovým mostem a  nad Karlovým mostem. Hooray for inflatables Surfing delivers a jolt of adrenaline, for sure, but on the other hand it can take two or three years of serious training to get good at it. Rafting makes a great alternative, even on a calm stream, although for the most intense experience, head for whitewater, where the rubber boat flies over the foam and the soaking wet crew in their life vests battle against the power of the elements. Truly gnarly whitewater is a rarity in Czechia, although there are stretches of WW VI difficulty – the most dangerous rapids, for experts only – on the Kamenice and Vltava rivers, according to vodackanavigace.cz. The international difficulty scale runs from WW I (easy) to WW VI (almost impossible). Rivers rated at WW III are more than enough for most adrenaline Cliffdiving v Česku Cliffdiving je hodně adrenalinová záležitost. Jedná se o skoky do vody ve volné přírodě. V tomto případě se ovšem nebavíme jen tak o ledajakých skocích. Jsou to skoky z pořádné výšky. V Česku se každoročně v Hříměždicích u středočeské Příbrami koná mistrovství České republiky v cliffdivingu High Jump. Letos to bude již poosmnácté. Za tu dobu se z lokální akce stala celosvětově uznávaná podívaná, na kterou se sjíždějí špičkoví skokani z celého světa. Letošní novinkou bude posunutí závodní skokanské výšky na 20 metrů nad hladinou lomu. Cliffdiving in Czechia Cot for the fainthearted: Diving from high cliffs into natural pools. The 18th annual Czech cliffdiving championships will take place this year in the village of Hříměždice, near Příbram in Central Bohemia. Over the years this event has grown into a major sporting occasion attracting the world’s best divers, who plummet from rocks into a water-filled quarry. For this year’s championship the takeoff platform has been raised to a height of 20 meters above the water. nA RAFTU CENTREM PRAHY? i TO SE DÁ. Rafting through old Prague? This too is possible. junkies. Near Prague, rafters can shoot a half-kilometer sluice at RaftCamp, near Veltrusy, with its steep gradient and array of artificial barriers. When rivers run high in spring, you can try rafting “Terror Island” on the Jizera, the “toboggan run” on the Kamenice or shoot the narrow sluice in the village of Krhanice on the Sázava. These runs can range up to WW III in difficulty during rapid thaws. Rafting through old Prague? This too is possible. Adrenaline Centre offers trips on the Vltava from near Palackého náměstí to Malá Strana. This way you can see the historic city from a special vantage point while shooting two sluices, including one above the famous Charles Bridge. • 29

ROZHOVOR | interview Kolotoč se hned tak nezastaví Lukáš Žďárský a Jakub Zajíc se stali známými tím, že vyhledávají nevyužívané budovy a prostory v Praze a přeměňují je na zajímavá společenská místa přitahující lidi z blízkého i vzdáleného okolí. Dosud již takto „vytvořili“ Radlickou kulturní sportovnu, smíchovskou Kavárnu, co hledá jméno a holešovický Vnitroblock. text: Pavel Černý, foto: Martin Faltus 30 MIXÉR MAGAZíN

31

íkáte si, že tři zrekonstruované objekty by už mohly stačit, nebo plánujete pustit se do něčeho dalšího? Lukáš Žďárský: Zatím stále vidíme na trhu dost vel- ký potenciál. Pořád je v  Praze spousta zanedbaných míst i zajímavých možností, jak je smysluplně využít. Takže to vypadá, že budeme pokračovat dál. Omezujete se jenom na Prahu, nebo uvažujete i o jiném městě? Jakub Zajíc: Občas dostáváme nabídky, abychom oživili nějaký prostor třeba v Brně, ale nedovedu si dost dobře představit, že bychom pendlovali mezi různými městy. Lukáš: Spíš si hrajeme s  myšlenkou udělat nějaký spot v zahraničí. Něco, co by pro nás bylo víc jako do- volená a zároveň by to mohlo sloužit i ostatním lidem. Jedna věc je podniky rozjet a druhá udržovat, aby fungovaly. Jak jste spokojeni s provozem? Jakub: Má to své mouchy, ale myslím, že můžeme být spokojení. Návštěvníky naše prostory baví, chodí k nám rádi a my z toho máme samozřejmě radost. Ne- dostatky se projevují spíš ve vnitřním fungování. Lukáš: Chodí k nám hodně kamarádů, kteří nám dávají konstruktivní zpětnou vazbu. My jsme za to rádi, protože to s námi myslí dobře. Díky tomu se můžeme zlepšovat. Jakub: Hodně lidí se zaměřuje na kvalitu obsluhy. Ko- mentují rychlost, zapomínání v objednávkách a podobně. Jak to řešíte? Jakub: Děláme pravidelná školení personálu. A pro- tože jsme na  sociálních sítích, můžeme na  negativní ohlasy reagovat rychle. Jakmile se něco takového ob- jeví, zjišťujeme, kdo byl zrovna na place a co se přesně stalo. Snažíme se to rozebrat a pracovat s tím, aby se to příště neopakovalo. Zároveň odpovídáme člověku, který kritiku napsal. Věc mu vysvětlíme a pozveme ho zpátky na návštěvu. Lukáš: Zatím jsme jako personál brali spíš nadšence, ale už vidíme, že samotné nadšení nestačí. Začínáme tedy zvyšovat požadavky. Naštěstí se i mezi nadšenci najdou kvalitní profesionálové. Už jste se museli s někým rozloučit? Lukáš: Museli, bylo jich několik. Bývá to samozřejmě obtížné, protože ti lidé jsou tu často denně, s projek- tem doslova žijí… Ale musí se to udělat, i když to bolí. Ř Jak zvládáte administrativní nástrahy podnikání. Neubíjí vás to? Jakub: Zatím ne. Tím, že neděláme jen gastro, je naše práce hodně pestrá. Každý projekt je v něčem jiný, pro- story mají různé využití, takže řešíme pořád něco no- vého, a to nám dává novou energii. Lukáš: My máme kolem sebe takovou auru nadšen- ců, takže nám i úřady vycházejí docela vstříc. Ale spo- léhat se na to samozřejmě nedá. Třeba v březnu jsme měli v Radlické kulturní sportovně kontrolu a celý ba- rák jsme museli zavřít. S tím, jak sportovna začala být oblíbená a zvedla se návštěvnost, prostory přestaly od- povídat požárním předpisům. Jakub: Takže teď ten dům odpočívá a my připravuje- me potřebné papíry, abychom ho mohli zrekonstruovat a uvést všechno do pořádku. Rádi bychom znovu ote- vřeli v září nebo v říjnu. Při rekonstrukci zchátralých prostor neděláte žádné podrobné architektonické plány. Výslednou podobu vždy necháváte vyplynout z toho, jak daný prostor vypadá sám o sobě. Postupujete stejně i po ekonomické stránce? Děláte si byznysplány, než se pustíte do nového projektu? Jakub: Máme základní čísla, ale nikdy to nějak zá- sadně nehrotíme. Ještě než jsme začali dělat tohle, pracovali jsme na onlinových projektech. U nich jsme si vždycky zpracovali podrobný byznysplán přesně podle manuálu, jak nás to učili ve škole. Ale ve finá- le to byl stejně jenom papír. Realita ukázala většinou něco zcela jiného. Teď si tedy spočítáme to základní, jestli projekt dává smysl a co bychom museli vytvářet pro to, aby se nám naše investice vrátila. A když si oba myslíme, že to prostě zvládneme, tak do toho zkrátka jdeme. Lukáš: Naučili jsme se dělat modely docela pesimis- tické, takže skutečné výsledky jsou pak většinou lepší, než jsme plánovali. V důsledku naší nezkušenosti se ale často ukážou i věci, s kterými jsme nepočítali. A to nás vrátí zase zpátky na zem. Vymýšlíte všechny projekty sami, nebo se někde inspirujete? Jakub: Za inspirací jezdíme do zahraničí. Navštěvu- jeme různé veletrhy, módní a designové akce a spoju- jeme tak pracovní cesty s relaxací. Domů si pak přivá- žíme různé nápady a vzory. Nedávno nás zaujala třeba idea party bazénu. 32 MIXÉR MAGAZíN

Lukáš: U nás je dnes bazén místem pro rodiny s dět- mi nebo pro kondiční plavání. Pro naši věkovou kate- gorii u něj moc místa není, nám zbývají pláže u řeky nebo u  rybníka. To se nám nezdá to pravé ořechové, tak bychom si chtěli nějaký bazén podle svého posta- vit. Věříme, že se s tím sveze dost velká komunita lidí, kteří něco takového postrádají. Začínáme se tedy roz- hlížet po vhodném místě. Jak odpočíváte, kde nabíjíte baterky? Lukáš: Sportem a manuální prací. Jakub: Manuální práce je ale čím dál tím míň. Na začátku každého projektu ale převládají. Jakmile se to přehoupne do provozního procesu, tak je třeba řešit víc vlastní fungování a přibývá kancelářské práce. Teď se ale do dělničiny zase vracíme, protože začínáme rozví- jet uličku u Vnitroblocku. Máte na všechno stejný názor, nebo se také neshodnete? Jakub: Názory máme velmi často různé, ale snažíme se vždycky najít společný. Pokud si oba stojíme na ně- čem úplně jiném, hledáme třetí variantu, na které se shodneme. Dnes už to ale není jen o nás dvou. Tým se rozšířil a dohadování se stává náročnějším. My sami si nebereme vzájemné spory osobně. Ale takový přístup úplně všichni nemají a my pak musíme řešit, že jsme někoho urazili a že s námi nemluví. Vysvětlujeme mu, že jsme to nemysleli osobně a že se bavíme normálně dál. Že šlo jen o výměnu názorů na nějakou věc. Lukáš: My jsme schopní se pohádat o cihlu. Paradoxně se zasekáváme u věcí, na kterých tolik nezáleží, a hosté ani kolikrát nepoznají, jestli budou tak, nebo onak. Změnily vás nějak roky, co fungujete jako oživovači zpustlých míst? Jakub: Určitě. Změnil se nám kompletně životní styl. Dřív jsme oba pracovali v kanceláři, den byl v podsta- tě pokaždé stejný. Teď je naše práce o dost pestřejší, střídá se dělničina s kanceláří a s provozem, mění se místa. A je za námi vidět výsledek. Lidé dávají zpětnou vazbu, cítíme, že je to baví, a to nám dává energii jít dál. Lukáš: Jsme takoví svobodně nesvobodní. Tím, že je to naše, si můžeme dělat, co chceme. Ovšem to, co chceme, znamená práci, které je tolik, že by to vyplnilo celý den dvakrát. Ale ta práce nás ohromně baví a už si začínáme připouštět, že ten kolotoč hned tak neskončí. Vypadá to, že budeme pokračovat dál Lukáš Žďárský a Jakub Zajíc 33

Lukáš: Until now we’ve mostly hired people for their enthusiasm, but now we know that enthusiasm by itself isn’t enough. We’ve started to raise our expectations. It’s lucky that there are quality professionals among the en- thusiasts. Have you had to part company with anyone? Lukáš: We have, a few times. It’s hard, of course, be- cause these are people who come almost daily, they’ve literally lived with the project … But you have to do it even though it hurts. How are you managing with the administrative burden of doing business? Isn’t it killing you? Jakub: Not so far. We don’t just work in gastro, so our activities are really diverse. Every project is different in its own way, spaces have different uses, so we are always doing something new, and that gives us new strength. Lukáš: There is this aura of enthusiasm around us, so even the city offices have been willing to accommodate us. But we can’t rely on that, obviously. For example, in March there was an inspection at the Radlická kulturní sportovna and we were forced to close the whole build- ing. It was because the center was getting popular and visitor numbers were rising, so the areas were no longer meeting fire-control regulations. Jakub: So now the building is taking a rest and we are doing the required paperwork so we can remodel and put everything in order. We would like to open again in September or October. You don’t do detailed architectural plans for your reconstructions of neglected buildings. You let the final shape of the space grow organically. Do you work the same way from the economic side as well – do you make business plans before you launch into a new project? Jakub: We have the basic figures, but we don’t push them too far. Before we started doing this we used to work on online projects, and then we always worked up re three reconstruction projects enough, or are you planning more? Lukáš: We still see a huge amount of potential in the market. There are lots of neglected places in Prague and interesting possibilities for using them in a way that makes sense. So it looks like we’ll continue. Will you restrict yourselves to Prague, or are you thinking of other cities? Jakub: We’ve had offers to revive some spaces in Brno for instance, but I don’t really see us shuttling between different cities. Lukáš: We have played with the thought of doing some kind of job abroad. Something that would be more like a vacation for us but at the same time could also serve others. It’s one thing to get a project started and another to keep it going. Are you satisfied with how the spaces are operated? Jakub: There are some issues, but I think we can be satisfied. Guests enjoy our spaces, they like going there and that obviously makes us happy. What problems there are appear more with back-office operations. Lukáš: A lot of our friends come to us with construc- tive feedback. We’re happy about that because they mean well. Thanks to that we can get better. Jakub: A lot of people focus on the quality of service. Guests make comments on the speed, they forget about orders and that kind of thing. How do you deal with that? Jakub: We give the staff regular training. And we can react fast to negative comments on social networks. As soon as something comes up, we find out who was there and what exactly happened. We try to break it down and work so that it doesn’t happen again. We also reply to the person who complained, explain what we’ve done and invite them back. A Lukáš Žďárský and Jakub Zajíc are well known for seeking out unused buildings and spaces in Prague and converting them into unusual social spaces that have become magnets for people from near and far. The pair’s portfolio now includes Radlická kulturní sportovna (a cultural and sports center), Kavárna, co hledá jméno (Café in search of a name) in the Smíchov district and Vnitroblock in Holešovice. text: Pavel Černý, photos: Martin Faltus The wheel keeps on turning 34 MIXÉR MAGAZíN

a detailed business plan strictly according to the book, the way they taught us in school. But in the end it was just paper anyway. Reality usually indicates something different. Now we start with a calculation of whether a project makes sense and what we would have to do to give us a return on investment. And if we think we can manage it, we get started. Lukáš: We’ve learned to make our models fairly pessimistic, so the actual re- sults are usually better than we planned for. But with our lack of experience, it often happens that we run into things we never counted on, and that knocks us back to the beginning. Are your ideas self-generated, or do you draw inspiration from elsewhere? Jakub: For inspiration, we go abroad. We visit differ- ent trade fairs, fashion and design events, it’s a way of combining a working trip with relaxation. When we get home we toss around different ideas and models. Recently we got excited about the idea of a party pool. Lukáš: Pools here are for families with children or recreational swimming. There isn’t much to do there for people in our age group, the other option is a beach by a river or lake. That isn’t really our style, so we want to build a pool for people like us. We think there is a pretty big community of people who are missing some- thing like that. We’re starting to look around for the right place. How to do you relax, where do you recharge your batteries? Lukáš: With sports and manual work. Jakub: Except that there is less and less manual work. When we begin a project, most of the work is manual. When it moves into getting the service side operating, it’s necessary to deal with that, and the office work in- creases. But now we’re getting back into workman mode, because we’ve begun widening an alley at Vnitroblock. Do you always have the same opinion, or do you disagree sometimes? Jakub: We often see things differently, but we always look for something in common. If both of us are argu- ing for completely different things, we look for a third opinion we can agree on. Today it’s not just about the two of us. The team is expanding and reaching consen- sus is getting more demanding. We never take disputes personally, but that’s not always true for other people, so then we may have to solve the problem that we’ve insult- ed someone and they’re not talking to us. We tell them we didn’t mean it personally and let’s talk it out as usual. That it was just an exchange of views about something. Lukáš: We can easily argue about a brick. Paradoxical- ly, we get stuck on things that don’t matter that much, the guests will hardly know whether it was done this way or that way. Have the years you’ve spent revitalizing abandoned places changed you? Jakub: Definitely. Our lifestyle has changed complete- ly. We both used to work in an office, where every day was basically the same. Now our jobs are much more varied, we go from physical work to office work, we move from place to place. And you can see the results in us. People give us feedback, we sense that they are having fun, and this gives us the energy to move ahead. Lukáš: We’re kind of freely unfree. In that this thing is ours, we can do what we want, but getting what we want takes enough work to fill every day twice over. But this work is incredibly fun, and by now we are beginning to understand that the wheel will keep on turning. • So it looks like we’ll continue 35

Léto není jen o grilování Grilování je v Česku fenoménem více než jedno desetiletí. Setkáváme se s tím prakticky všude. K dobře ugrilovanému masu neodmyslitelně patří saláty. Ať už zeleninové, nebo ovocné. A léto je pro ně ideálním obdobím. Vždyť spoustu ingrediencí si můžeme vypěstovat sami. Třeba i na balkonu. gastro obře a  chutně připravený salát dokáže dokreslit chuť masa nepopsatelným způ- sobem. Jedná se navíc o  lehké a  netučné jídlo, které chuť masa jemně rozvine. Doma na zahrádce přitom pilní zahradníci mohou při troše snahy najít hodně surovin. Pro jiné se vydáme do obchodu. Období léta je zákonitě spjato se zvýšenou konzumací zeleniny. I u nás se zelenina postupně do- stává do popředí. Jen pro ilustraci, zatímco v roce 1989 byla v  tehdejším Československu spotřeba zeleniny na 69 kg na osobu za rok, v roce 2015 to bylo již 85 kg. Oproti průměru v Evropské unii je to sice asi o 30  kg méně, ale ani Řím nebyl postaven přes noc. Češi mají v oblibě tradiční druhy zeleniny. Nejoblíbenějšími jsou rajčata, cibule a zelí. V závěsu za nimi jsou pak mrkev, okurka a paprika. Aktuálně jsou ve všech pádech skloňovány tzv. super- potraviny. Jde o potraviny, které obsahují vysoké množ- ství minerálů, vitaminů a  antioxidantů. Mezi super- potraviny patří i některé druhy zeleniny a ovoce. Tak například černý rybíz má s nadsázkou přímo zázračné účinky. Obsahuje totiž antokyany, které mají příznivý vliv na mozek, zlepšují zrak a mají protizánětlivé účin- ky. Léty prověřená jsou chia semínka. Mají vysoký ob- sah omega-3 mastných kyselin, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Možná mnohé překvapí, že aktuálně jsou v kurzu semínka vodního melounu. Obsahují to- tiž nenasycené kyseliny, vitamin B, bílkoviny a hořčík. Čerstvá mohou být součástí zeleninových i  ovocných salátů. Dobrá jsou také sušená. Dalším zástupcem elit- ního klubu superpotravin jsou hlízy povijnice batátové, tzv. batáty. Také se jim říká sladké brambory, protože po uvaření mají nasládlou chuť. Obsahují vitaminy A, B, C, E a mají vysoký podíl betakarotenu, který v lidském těle funguje jako antioxidant. Od cukety po červenou řepu Samozřejmostí jsou saláty z dalších klasických zástupců zeleninové říše. Od cukety přes ředkvičky až po červenou řepu a chřest, o kterém jsme psali v minulém vydání. Ob- D 36 MIXÉR MAGAZíN

Lehký letní salát z kachních prsou Ingredience (4 porce) 250 g kachních prsou 20 g másla snítka tymiánu, rozmarýnu, sůl, pepř 30 ml olivového oleje 1vanička míchaného salátu mesclun 200 g chřestu 2 ks bílé ředkve 1 ks fenyklu 200 g rebarbory 50 ml grenadiny 100 g cukrového rozvaru Postup přípravy Prsa si nařízneme na kůži, osolíme, opepříme. Zprudka opečeme z obou stran, zaglazujeme máslem a bylinkami a vložíme na 7 minut do trouby předehřáté na 220 °C. Poté lehce zaudíme pomocí udicí pistole a necháme vychladnout. Chřest a bílou ředkev oloupeme, spaříme v osolené vodě a hned zachladíme v ledové vodě. Poté lehce osolíme, opepříme, zakápneme citronovou šťávou a olivovým olejem. Čerstvý fenykl nakrájíme na tenké plátky a vložíme do vody s ledem, tím docílíme křupavosti a před servírováním marinujeme stejně jako zeleninu. Oloupanou rebarboru uvaříme v cukrovém rozvaru s trochou grenadiny a pak vychladíme. Trochu rebarbory rozmixujeme na pyré. Všechny suroviny naskládáme na talíř, přidáme trochu pyré a mladé listy salátů a nahoru položíme srolovaná, na tenko nakrájená uzená kachní prsa. Summer duck-breast salad Ingredients (4 portions) 250 g duck breast 20 g butter pinch of thyme, rosemary, salt and pepper 30 ml olive oil 1 package mixed mesclun salad 200 g asparagus 2 white radishes 1 bulb fennel 200 g rhubarb 50 ml grenadine 100 g sugar syrup Preparation Make incisions in the duck breast, leaving the skin on, and salt and pepper it. Briefly roast the duck on both sides at high temperature, glaze with butter and herbs and bake for 7 minutes in a preheated 220 °C oven. Smoke lightly with a food smoker and let cool. Prepare the asparagus and white radish by peeling, rinsing in salted water and immediately cooling in ice water. Then add salt and pepper and sprinkle with lemon juice and olive oil. Cut the fresh fennel into thin slices and place in ice water to preserve crispness. Before serving marinate it as above. Heat the peeled rhubarb in sugar syrup with a little grenadine, then let cool. Keep a little rhubarb aside to purée. Arrange all ingredients on a plate, add some of the puréed rhubarb and the young greens, then top with rolls of thin-sliced smoked duck breast. líbená je také rebarbora nebo salát mesclun, což je mix baby salátů. Podle nabídky může obsahovat polníček, mla- dý špenát, salát dubolistý, červený salát Treviso, kadeřavý salát nebo rukolu, případně další druhy podle dostupnosti. Sázka na jistotu Celosvětově nejznámější a atraktivní superpotravinou je avokádo. Obsahuje mimo jiné lutein, kyselinu listovou a vitamin E. Jedlá je i pecka, která obsahuje antioxidanty. Ty mají moc zničit volné radikály, které se vztahují k mno- ha chorobám a celkově i k obezitě. V posledních letech ale velká poptávka a špatná úroda šroubují cenu avoká- da nahoru. Stálicí mezi superpotravinami je také meloun kantalupe, který má příznivé účinky na kardiovaskulár- ní systém a díky polyfenolickým antioxidantům posiluje imunitu. Mezi další známé superpotraviny se řadí napří- klad losos, quinoa, mandle, brokolice nebo chřest. Seznam superpotravin najdete na mixermagazin.cz. Summer salads add spice to grilled meat Grilling took off in the Czech Republic in the 2000s and its phenomenal growth shows no sign of slowing down. High-quality meat is the basic ingredient for grilling, but no less essential is a tasty green or fruit salad. As summer swings into high gear many of us can grow our own fresh ingredients for a great salad. On the balcony, if nowhere else. It’s wonderful what a tasty, well-prepared salad can do to enhance the flavor of grilled meat. Light and low in fat, a salad is far more than a side dish, especially in summer, when those of us with a green thumb can raise our own salad ingredients in the garden. For the rest, the shops are overflowing with produce from fields and orchards. The consumption of vegetables inevitably climbs in the summer, even in this country, where vegetables are finally getting the respect they deserve. Consider that the average Czechoslovak consumed just 69 kg of vegetables per year in 1989, while by 2015 the figure had grown to 85 kg. That is still 30 kg less than the European average, but even Rome wasn’t built in a day. Czechs remain faithful to traditional vegetables, especially tomatoes, onions and cabbage, with carrots, cucumbers and peppers not far behind in popularity. There’s a buzz in the air about certain foods that contain high levels of minerals, vitamins and antioxidants. Some supposedly “super” fruits and vegetables include black currants – whose claimed near- miraculous effects are said to be owed to stuff called anthocyanin which is good for the brain and eyes and has anti-inflammatory properties – and chia seeds, which contain high levels of omega-3 fatty acids, a beneficial substance the body cannot manufacture itself. You might be surprised to learn that watermelon seeds are growing in popularity. Those pesky black seeds contain unsaturated fatty acids, vitamin B, protein and magnesium. Fresh, they can be sprinkled on green or fruit salads. They are also good dried. Another aspirant to join the elite club of superfoods is the sweet potato, a good source of vitamins A, B, C and E and high in the antioxidant beta-carotene. There’s virtually no limit to salads built from the incredibly diverse population of the vegetable kingdom . From zucchini to radishes, from red beets to asparagus – on which, see our last issue. Rhubarb is another popular ingredient, and all sorts of young greens can be combined to make the trendy mesclun salad. Depending on what’s on offer, toss in some lamb’s lettuce, baby spinach, Treviso lettuce, Savoy cabbage, or rucola, or try whatever’s fresh that day. The best-known and most attractive superfood is probably the avocado. This tropical plant contains lutein, folacin and vitamin E, among other good things. Some people even recommend eating the seed for its antioxidants, substances that destroy the free radicals implicated in causing many diseases and contributing to obesity. Rising demand and poor harvests have sent avocado prices spiraling in recent years. Cantaloupe is another stalwart superfood. It’s claimed to have beneficial effects on the cardiovascular system as well as the immune system thanks to polyphenol antioxidants. Other well-known “super” foods include salmon, quinoa, almonds, broccoli and asparagus. • For a list of superfoods, go to mixermagazin.cz. 37

cestování | traveling Arabská pohádka Arabian fairytale Mešita sultána Kábúse v Maskatu je hlavní mešitou Ománu The Sultan Qaboos mosque in Muscat is Oman’s main mosque 38 MIXÉR MAGAZíN

Omán. Úžasný název, který evokuje všechno to exotické, co si představujeme při čtení pohádek tisíce a jedné noci. Opravdový sultán, tržiště s tajemnými vůněmi a překrásnými látkami, pouště, staré pevnosti a úžasná architektura. Jako v pohádce. To je tedy představa, ale jak je to ve skutečnosti? text: Miloš Kalerta, foto: Shutterstock Oman: A name that evokes the exotic fantasies of the 1,001 Nights. A real sultan, aromatic markets overflowing with mysterious spices and beautiful fabrics, endless deserts, ancient fortresses and stunning architecture. Just like in a fairytale. Can reality match the dream? 39

OMÁN / OMAN SAÚDSKÁ ARÁBIE / SAUDI ARABIA SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY / UNITED ARAB EMIRATES KATAR / QATAR ÍRÁN / IRAN Perský záliv / Persian Gulf Ománský záliv / Gulf of Oman Arabské moře / Arabian Sea Suhár / Suhar Nazvá / Nizwa Súr / Sur Maskat / Muscat Sultanát Omán je nejvýchodnější zemí Arab- ského poloostrova a dle mnohých je i zemí nejhezčí (ve smyslu nejtradičnější), s čímž nelze než souhlasit, protože v Ománu nikde nenarazíte například na mrakodrapy jako v sousedních zemích. Je také jedna z nejbezpečnějších. A protože Omán je sultanát, má co do činění s opravdo- vým sultánem, který tu vládne již mnoho let. V tomto případě se však jedná o sultána ne ledajakého. Ještě v průběhu 20. století byl totiž Omán poměrně dost zaostalou zemí (v porovnání s okolními zeměmi, již budujícími turistickou infrastrukturu), což se ovšem změnilo právě s příchodem současného sultána Kábúse bin Saíd bin Tajmúr as-Saída, který začal uskutečňovat modernizaci hlavního města Maskatu, ale zároveň se důsledně snažil o zachování jeho historického rázu. Obrazy sultána Kábúse jsou tedy k vidění skoro na kaž- dém kroku a těší se všeobecnému respektu a úctě. Co se počasí týče, nejlepší je jet v období od října do dub- na, kdy se teplota pohybuje kolem velmi příjemných 25–30 °C. V druhé půlce roku (naše léto) jsou teploty už docela nesnesitelné, kolem 40 °C a často i víc. A po- slední věc – vízum. To není potřeba zařizovat předem a je možno ho obdržet po příletu na letišti. Jako první, co z této země nejspíš uvidíte, bude Maskat, Muškátový květ neboli také hlavní město Ománu. Je sice Hlavní město Ománu Maskat The capital of Oman: Muscat 40 MIXÉR MAGAZíN

The Sultanate of Oman is the easternmost country of the Arabian Peninsula, and in the eyes of many also the most attractive, at least in the sense of most traditional. It’s hard not to agree, for in Oman, for instance, you won’t see the skyscrapers so typical of its neighbors. It’s also one of the safest countries in the region. And because Oman is a sultanate, it’s ruled by a real monarch who’s been on the throne many years. This is no run of the mill sultan, either. For much of the 20th century, Oman lagged behind as the other countries of the peninsula modernized and built up their tourism industries, but all that changed with the accession of the reigning sultan, Qaboos bin Said al Said. He set out to bring the capital city, Muscat, into modern times while preserving some of its historical character. Images of Sultan Qaboos greet visitors at almost every step and he receives universal respect and honor. The most pleasant period to visit is from October to April, when temperatures fluctuate in a very pleasant range of 25–30° C. In the second half of the year (our summer) the heat can be unbearable, reaching 40° C and often higher. One final note on visas. Travelers from many countries can obtain a visa on arrival at the airport with no need to apply in advance. The first thing you are likely to see in Oman is Muscat. At first the capital city may seem very spread out, with strands of multi-lane highways twining around the center, yet it is not without charm – especially when you dive into the narrow lanes of the old city. A stroll here will take you past little shops, bakeries, exceptionally attractive buildings (even family houses) and a lot more. There is also a very pretty harbor, a big historic fortress and of course, the markets. Markets full of life! Not to be missed. If you have no specific sites in mind to visit, it’s enough just to walk and soak up the atmosphere of the old city, where countless half-hidden side alleys seem to have been put there just for you to discover. The Grand Mosque is another must-see. It is located not far from the road linking the center to the airport – you can’t miss this grandiose structure. The interior is no less eye-catching (open only from 8 a.m. to 11 a.m., long trousers mandatory). I was quite often struck by a certain megalomania in the decoration of buildings in Oman. To be honest, at times the architecture seemed almost un-Earthly – imagine a long mountain chain penetrating many kilometers inland and at its foot a jumble of lovely white structures making up a small village. That was one of my favorite views in Oman. There is a lot to see near Muscat and further afield as well. For me the top sight was Nizwa, about 1 ½ hours southwest of Muscat. I grew quite fond na první pohled hodně roztahané a jeho centrem se vine víceproudá dálnice, přesto je určitým způsobem přitaž- livé – hlavně pokud se vnoříte do úzkých uliček starého města. Při jeho procházení narážíte na malé obchůdky, pekárny, opravdu krásnou architekturu (a  to i  obyčej- ných domků) a mnoho dalšího. Je tu také moc hezký pří- stav, velká starobylá pevnost a samozřejmě trhy. Živelné trhy! Ty nesmíte minout. A pokud v Maskatu nechcete vidět nic konkrétního, stačí se jen tak procházet a na- sávat atmosféru starého města, mnoho na první pohled skrytých postranních ulic čeká jenom na vaše objevení. A samozřejmě, rozhodně nesmíte minout Grand Mosque neboli Velkou mešitu, bez které by návštěva Maskatu nebyla kompletní! Nachází se kousek od  silnice mezi centrem a letištěm a nelze ji přehlédnout. Je to velkolepé dílo a neméně úžasné je toto místo i uvnitř (otevřeno je jen mezi 8. a 11. hodinou, dlouhé kalhoty nutné). Určitá megalomanie výzdoby budov mě v této zemi provázela docela často, a abych řekl pravdu, chvílemi mi ománská architektura připadala tak trochu mimozemská – před- stavte si dlouhé pohoří táhnoucí se mnoho kilometrů vnitrozemím a na úpatí jen tak bez ladu a skladu polo- žené překrásné bílé budovy tvořící malé vesničky. Tento pohled jsem měl v Ománu dost rád. V blízkém i méně blízkém okolí Maskatu je toho k vi- dění hodně. Jako první uvedu městečko Nazvá, které leží asi hodinu a  půl jihozápadně od  Maskatu. Nazvá jsem si docela oblíbil, vévodí jí veliká pevnost postave- ná roku 1675 a celým středem se táhne trh, kde můžete pořídit třeba nádhernou ománskou zahnutou dýku, tzv. chandžar. Je tu i skvělá tradiční restaurace Bin Antique (všichni vás rádi nasměrují), tu stojí za  to neminout. Omán je země pevností. Asi 40  km západně od Nazvá narazíte na pevnost Bahla, což je obrovská, ale bohu- žel už víceméně rozpadlá pevnost, zapsaná na  sezna- mu UNESCO. Pokud budete pokračovat po stejné cestě, dorazíte k pevnosti Jabrin, což je menší, zrestaurovaná a hezká pevnost s velmi zajímavým interiérem. Vyšetře- te si dost času a zavítejte do vesnice Izki, ležící na cestě Trh s dobytkem a kozami ve městě Nazvá Cattle and goats at the market in Nizwa Na poloostrov Ras Al-Jinz každý rok připlave na 20 000 želv, aby tu kladly svá vejce The Ras al-Jinz peninsula, where every year some 20,000 turtles come ashore to lay their eggs 41

mezi Maskatem a Nazvou, kde je k vidění mnoho ma- lých ruin propojených s domky, v nichž stále přebývají lidé. Celkově má toto místo velmi zvláštní atmosféru, hlavně při západu slunce. Dalším dobře dostupným mís- tem z Maskatu je vesnice Nachal, které jak jinak vévodí velká a dobře zachovalá pevnost, kde můžete obdivovat i tehdejší způsob života. Celou tuto zvláštní vesnici, jež spíše připomíná kulisy z nějakého filmu, doporučuji dů- kladně projít! Okusit něco z místní pekárny, prohlédnout si pozoruhodnou růžovou mešitu jen pro ženy. Ve vašem cestovním deníku by nemělo chybět ani bývalé centrum obchodu a  přístav Suhár anebo rybářská vesnice Súr, kde se stále dá vidět tradiční ruční výroba dřevěných plachetnic. A z vesnice Súr je to už jen co by kamenem dohodil na  nejvýchodnější cíp Arabského poloostrova Ras Al-Jinz, kde hnízdí veliké množství želv. Každý rok sem připlave na 20 000 tisíc želv, aby tu kladly svá vej- ce. V  průběhu celé této cesty mě častokrát napadalo, že Omán je vlastně souhrn jednotlivých detailů a míst, které dohromady dávají určitý celek. Není tu to jedno hlavní a známé turistické místo číslo jedna, tady je to součet těch malých a na první pohled nevýrazných de- tailů. Na  mnoha místech jen narážíte na  zapomenuté pevnosti či strážní věže, tu a  tam na  poklidnou oázu, jinde zase na pitoreskní vesnici, občas se vám naskytne nádherný pohled na majestátní pohoří Al-Hadžar. Je to opravdu mnoho střípků, které dohromady dávají pře- krásnou mozaiku jménem Omán. Jde jen o to, věnovat mu dostatek času, nadšení a trpělivosti! Až potud to vše stálo za vidění a bylo to moc příjem- né, přes to všechno mi ale pořád něco chybělo. Prostě něco se zvláštní a speciální atmosférou, co objevím jen já sám a co jsem zatím v každé zemi nalezl. Zpočátku jsem byl trošku zklamaný, že mi osud nic podobného do cesty nepřihrál. Ale trpělivost se vyplatila. Když jsem jen tak ledabyle popojížděl a obdivoval krajinu, dostal jsem se do městečka Qurayyat. Tady jsem si dal skvě- lou rýži a fantasticky okořeněnou kuřecí polévku a poté pokračoval dál za město s tím, že se zkusím dostat k ně- jakému zajímavému místu u moře. Všude tomu ale buď Tradiční ruční výroba dřevěných plachetnic The tradition of hand-built wooden sailboats carries on Chandžar je tradiční ománská dýka 42 MIXÉR MAGAZíN

of Nizwa, lorded over by a great fortress constructed in 1675, with a market threading through the entire central area where you can pick up souvenirs like a traditional Omani khanjar dagger. The Bin Antique restaurant serves wonderful traditional cuisine – anyone can direct you there. Oman is a land of forts. Go about 40 km to the west of Nizwa to find the Bahla fortress, a gigantic complex sadly quite decayed; it’s on the UNESCO world heritage list. If castles are your thing, continue on to Jabrin, a smaller, nicely restored fortress with fascinating interiors. Closer to Muscat, about halfway between Nizwa and the capital, is the village of Izki, occupied houses are often still attached to small ruined buildings. The very special mood of the place is enhanced at sunset. A large and well-preserved fort – what else? – looms over Nakhal, another village within easy reach of Muscat. I recommend thoroughly exploring this remarkable village where old ways are still alive. You might think you’re in the back lot of a film studio as you nibble specialties from the local bakers or look around the unusual pink women-only mosque. Your itinerary should not overlook the former trading center and port of Sohar, or Sur, a fishing village where they still build wooden sailboats by hand using traditional methods. From Sur it’s just a stone’s throw to the easternmost point of the Arabian peninsula, Ras al-Jinz. Every year 20,000 green turtles or more come ashore to lay their eggs here. Throughout my journey to Oman I often mused that the country is really a collection of individual details and places that come together as a larger whole. There is no one main attraction here – the charm of the place arises from the sum of those small, at first glance unimpressive details. Traveling the country you’ll come across a half-forgotten fort or watchtower, here and there a quiet oasis or picturesque village, and again and again the magnificent Al Hajar Mountains swing into view. Give it enough time, spirit and patience, and countless chance impressions will combine to create the beautiful mosaic known as Oman. Slavnostní průvod mužů v tradičních oděvech s typickými zahnutými noži chandžar za pasem Men in traditional garb with distinctive curved daggers in their belts take part in a ceremonial procession bránily hory, nebo tam prostě nebyla cesta. A  tak jsem zahnul na malou odbočku vedoucí do vesnice Dagmar a  po  několika kilometrech najel na  další, neoznačenou cestu. Asi po třiceti minutách jsem se ocitl v úplně jiném světě! Malá, dočista opuštěná ry- bářská vesnice, kde na mě dýchla přesně ta atmosfé- ra, kterou jsem hledal. Řada desítek polorozpadlých barevných lodí mezi starými skloněnými palmami, napůl zbořené a už nefunkční obchody, stará zavře- ná mešita, v pozadí dvoumetrové vlny, na jedné stra- ně bělostná pláž a na druhé straně se moře rozbíjelo o úpatí hor. Úžasný pohled a objevení tohoto místa byla jedna z nejhezčích chvil mého ománského dob- rodružství. Návštěvník Ománu samozřejmě nemůže přehléd- nout dlouhatánské pohoří Al-Hadžar, táhnoucí se mnoho kilometrů skoro celým vnitrozemím. Lze tu traditional Omani khanjar dagger 43

zinu tu v přepočtu stojí deset korun. Také pozor, občas se na silnici procházejí kozy anebo velbloudi – protijedoucí řidiči na vás ale předem blikají. Velmi úsměvná je výzdo- ba silnic a častých kruhových objezdů – na každém z nich je něco na  ozdobu, například velké truhly s  pokladem, barevné fontány, velké stříbrné a zlaté prsteny, zvětšené lastury, ryby a podobně. Je to tak kýčovité, až je to vlastně docela milé. Ománci přímo v Maskatu mi nepřišli zrovna dvakrát přátelští. Mimo města je to sice o dost lepší, ale i tak jsou místní obyvatelé poměrně uzavření. Cestování Ománem je zajímavý zážitek. Celou dobu pobytu jste ob- dařeni zvláštní pohádkovou atmosférou této země. Ne- ustále se tu mísí dávná historie se současností. Pokud chcete zažít a vidět úchvatné scenérie, při kterých lze v jednom jediném pohledu zahlédnout moře, hory, zeleň i  poušť, mešity i  polorozpadlé pevnosti, moderní auta stojící metr vedle pasoucího se stáda koz, rozhodně vyrazte směr Omán. A pokud chcete při troše fantazie okusit opravdovou a nefalšovanou arabskou pohádku, vyrazte stejným směrem! Majestátní pohoří Al-Hadžar The majestic Al Hajar Mountains trávit mnoho dnů a najít si více či méně náročné trekin- gové trasy (při kterých se třeba i šplhá nebo plave) ane- bo se jen tak procházet a  kochat se horskou přírodou. V mnoha případech je na úpatí hor nějaká bělostná ves- nice a ten pohled vždycky stojí za to. Omán má zároveň hodně kvalitní síť silnic, takže mimo písečných dun nebo rozvodněných úpatí hor se všude dostanete normálním autem. Jezdí se vpravo a řidiči jsou docela ukáznění, a to hlavně proto, že místní policie moc nediskutuje, a překro- číte-li rychlost, prostě vám na pět dní auto zabaví. Jeden den, když už jsem toho měl opravdu dost a vracel se večer do dalekého hotelu, ignoroval jsem fotobuňky a na úse- ku asi 100  km mě to vyfotilo minimálně pětkrát. Policie mě pak před Maskatem zastavila, ale když viděla cizince a půjčené auto, mávla naštěstí rukou. Zapůjčení auta je jinak bezproblémové, na letišti Síb u Maskatu je asi deset různých mezinárodních autopůjčoven a cestování autem tu má další nespornou výhodu. Ušetříte, protože litr ben- 44 MIXÉR MAGAZíN

Everything I saw was well worth the visit and every place was very pleasant, yet I still felt something missing, something with that indefinable air of the unusual and unique, for me and only me to discover – that special something I’ve found in every country I’ve visited. At first it seemed that fate would not throw anything of the kind into my path. But patience paid off. One day I was driving around wherever the whim took me, admiring the landscape, when I pulled into the little town of Qurayyat. After a wonderful meal of rice and fabulously spiced chicken soup, I set off past the town hoping to reach some interesting spot by the sea. But either my way was blocked by mountains or there simply was no track to follow. Then I turned off on a small side road that led to the village of Daghmar, and a few kilometers further down I took another unmarked road. In half an hour I was in a completely different world! A little, utterly deserted fishing village where I breathed in exactly that atmosphere I’d been searching for. A few dozen half-broken multi-colored boats among old leaning palms, half-demolished, defunct shops, an old mosque (closed up), as two-meter waves curled in just beyond, a pearly white beach on one hand, on the other the sea smashing into rocks that towered up into mountains above me. The scenery was beyond compare. Finding that place was one of the loveliest moments in my Omani adventure. The Al Hajar Mountains are another sight no visitor to Oman should miss – a range of jagged peaks that thrusts many kilometers inland almost through the entire interior. You could easily spend many days here, trying the hiking trails of various degrees of difficulty (climbing or swimming is necessary on some hikes), or simply wandering and drinking in the mountain scenery. It’s not uncommon to come across a shining, white village at the foot of the crags – always a dramatic sight. Except for terrain like sand dunes and flooded mountain tracks, a normal car will take you almost anywhere in Oman thanks to an excellent highway network. You drive on the right and locals are very careful not to attract the attention of the no-nonsense police, who in the case of speeding will simply impound your car for five days. After one eventful day, looking forward to a rest in my distant hotel, I ignored the speed traps and was caught by automatic cameras at least five times in a 100-kilometer stretch. Just outside Muscat the police stopped me, but when they saw a foreigner driving a rental car, they kindly waved me on. There is no difficulty about renting a car – a dozen or so international rental firms have offices at Muscat International Airport. With a liter of gasoline selling for around 30 eurocents, driving has the additional advantage of being cheap. But keep alert: goats and camels are common sights on highways. Drivers coming the other way will blink their lights to warn of animals ahead. You’ll get a laugh from the decoration scheme on the highways and frequent traffic circles: Overflowing treasure chests, colored fountains, large silver and gold rings, oversize shells, fish and so on. Its so kitschy you can’t help but like it. The Omanis I met in Muscat did not strike me as the friendliest of folks. People were more open in the country, although even there they were a bit standoffish. Traveling in Oman is an interesting experience. The fairy-tale atmosphere of the place accompanies you throughout your trip. At the same time, modern life is always part of the mix. If you want to experience and see magnificent vistas where one glance encompasses sea, mountains, greenery and desert, mosques and falling-down fortresses, new cars surrounded by herds of goats, then make tracks for Oman. And if you dream of savoring a true, no-tricks Arabian fairy tale, set out in the same direction! • Velbloudi jsou na ománských silnicích k vidění často Camels are a common sight on Omani roads Kruhové objezdy jsou v Ománu uměleckými kousky. Na snímku objezd v Maskatu s replikou lodi, na které se v 15. století plavil arabský mořeplavec Ahmad ibn Mádžid. Traffic roundabouts are works of art in Oman. This one in Muscat features a model of the boat used by the 15th-century Arabian navigator Ahmad ibn Majid. 45

kultura | culture FILMOVÉ HITY NA DLABAČOVĚ Letní prázdniny jsou tradičně časem, kdy ta největší hollywoodská studia nasazují své velké hity. Pražské Kino Dlabačov uvede velkou prázdninovou jízdu na vlně těch největších letních blockbusterů. V průběhu července a srpna se diváci mohou těšit na všechny velké premiéry, které k létu patří! A protože léto je o koupání a opalování, vyjdeme divákům vstříc a během prázdnin budeme promítat ve speciálním večerním čase, ve 21.00, takže každý bude mít čas na celodenní opalovačku na koupališti, večeři, drink a hlavně kino! Jak jinak zakončit letní den. Navíc každý film budeme uvádět během týdne minimálně dvakrát, takže se nikdo nemusí bát, že by mu některý z letních filmových hitů utekl! A pro ty, kteří nestihli některé ze zásadních jarních premiér, rádi zařadíme ty největší pecky znovu do programu. Léto na Dlabačově tak bude plné filmových hitů, na našem velkém plátně, ve 4K obraze a se zvukem Dolby Digital 7.1. A na jaké premiéry se v průběhu této velké prázdninové filmové přehlídky můžete těšit? Spider-Man: Homecoming Premiéra: 6. července / Premieres 6. july Nejočekávanější filmový návrat komiksového hrdiny. Spider-Man se vrací zpět pod křídla Studia Marvel, aby se stal jedním z Avengerů. Pod přísným dohledem Tonyho Starka (neboli Iron Mana) bude Peter Parker zachraňovat New York od řádění šíleného protivníka, kterého si s chutí zahrál oscarový Michael Keaton (Batman, Birdman). Film přímo navazuje na události Avengers: Občanská válka. Dámská jízda / Snatched Premiéra: 10. srpna / Premieres August 10 Pro odlehčení zařazujeme i komedii, která vám ukáže, jak může vypadat taková „jízda“ matky s dcerou. Když si Emily (Amy Schumer) vyrazila se svou velmi opatrnou maminkou (Goldie Hawn) na dovolenou do Ekvádoru, určitě nečekala, že se stanou oběťmi únosu. A tak jim teď nezbývá, než se z této nemilé šlamastiky nějak dostat. Pokud možno živé, v celku a bez vážnějších zranění. To / It Premiéra: 7. září / Premieres September 7 A k létu patří i pořádný horor. Ten nejlepší, jaký kdy Stephen King napsal, se teď dočkal nového filmového zpracování… Každých sedmadvacet let se ve městě Derry probouzí zlo, beroucí na sebe podobu toho, čeho se nejvíce bojíte. Důvod je jediný: strach ochutí naše maso a „To“ může začít hodovat. Ale pozor! Živí se hlavně dětmi, protože jejich strach je mnohem jednodušší než u dospělých. Sizzling summer hits If it’s summer, it must be Hollywood blockbuster season. At Prague’s Kino Dlabačov, film fans can look forward to the summer’s biggest hits throughout July and August. And since summer is the season for swimming and sunbathing, we’re running films at the special starting time of 9 p.m. so you’ll have plenty of time to swim or lounge poolside, take in dinner and a drink cap off the day with a MOVIE! How better to end a hot summer day? Every film will be shown at least twice weekly, so no worries about missing any of this summer’s hits. And we’re even sprinkling some of the best films from this past spring into the mix. Summer at Dlabačov will be chock full of hit movies shown on our large screen in 4K quality and Dolby Digital 7.1 sound. Which premieres are you most looking forward to? The highly anticipated return of the comics hero sees Spidey back in the Marvel Studios fold as one of the fabled Avengers in this new release tied to last year’s Captain America: Civil War. Under the eagle eye of Tony Stark (a.k.a. Iron Man), Peter Parker tries to save New York from the mad schemes of a villain played with gusto by Oscar-winner Michael Keaton (Batman, Birdman). • This movie about the wild adventures of a mother and daughter should offer a bit of comic relief. Emily, played by Amy Schumer, heads off with her ultra-cautious mother (Goldie Hawn) for a vacation in Ecuador, totally clueless about what awaits her. When she gets embroiled in a kidnapping caper, mother and daughter have no choice but find a way out of the pickle. Alive, if possible, and without too much damage. • One of Stephen King’s most blood-curdling novels returns in a new cinema version, because summer wouldn’t be summer without a good horror flick. Once every 27 years, something dreadful awakens in the town of Derry: an evil force able to take on the form of whatever it is that scares you the most. Why? Because fear adds a special flavor to the human flesh that “It” craves. Kids, watch out – you are its favored prey, because children’s fear is easier to impersonate than with adults. • www.dlabacov.cz Ubytování/Accommodation: Orea Hotel Pyramida**** www.hotelpyramida.cz 46 MIXÉR MAGAZíN

Svátek motorkářů Sport: od 4. 8. do 6. 8. Motocyklová Velká cena Brna, která se pojede o víkendu 4.–6. srpna, přiláká na Masarykův okruh tisíce motorkářů. Fanoušci se mají na co těšit. Celý kolotoč MotoGP v čele s nestárnoucím Valentinem Rossim, talentovaným Marcem Márquezem, českými zástupci Jakubem Kornfeilem a Karlem Abrahamem slibuje velkou podívanou. Do Brna za Shakespearem Divadlo: od 17. 7. do 9. 8. Shakespearovské slavnosti letos od 17. července do 9. srpna na nádvoří brněnského hradu Špilberk uvedou sedm inscenací. První bude Hamlet v režii Michala Vajdičky s Jaroslavem Pleslem a Hynkem Čermákem a druhá rovněž Hamlet, tentokrát však v ostravském nastudování s Tomášem Savkou a Miroslavem Etzlerem. Třetí novinou je komponovaný večer s Janem Třískou Pocta Shakespearovi, kterým provází překladatel Shakespearových dramat Martin Hilský. Sérii tragédií uzavře slovenská inscenace Othello. A nebudou chybět oblíbené komedie Večer tříkrálový aneb cokoli chcete, Mnoho povyku pro nic a Veselé paničky windsorské. Madness on two wheels Fans of MotoGP, get ready: the Grand Prix of the Czech Republic is coming to the Brno Circuit on the weekend of 4-6 August. Thousands of bikers will be on hand to watch stars of the sport like the ageless Valentino Rossi and the talented Marc Marquez along with local favorites Jakub Kornfejl and Karel Abraham. • Shakespeare in Brno The Summer Shakespeare Festival this year will run from 17 July to 9 August in the courtyard of Špilberk castle. The seven-play festival kicks off with Hamlet, starring Jaroslav Plesl and Hynek Čermák under Michal Vajdička’s direction – followed by a different production of the same play with Tomáš Savka and Miroslav Etzler. Another highlight promises to be wonderful Czech actor Jan Tříska’s own homage to the Bard, introduced by the leading Czech Shakespeare translator, Martin Hilský. A Slovak production of Othello closes out the sequence of tragedies. Also not to be missed, favorite comedies from Twelfth Night to Much Ado About Nothing and The Merry Wives of Windsor. • Legendární Morricone Koncert: 16. 10. Italský hudebník a mistr filmové hudby Ennio Mor- ricone se v říjnu objeví v Praze. V únoru se českým fanouškům představil v rámci turné 60 Years of Music World Tour. Do pražské O2 areny se 16. října vrátí s vystoupením s lakonickým názvem Goodbye Prague. Společně s Českým národním symfonickým orchestrem bude opět vystupovat také mnohočlenný pěvecký sbor a sólisté. Celkově bude na jevišti více než dvě stě hudebníků a zpěváků. Ubytování/Accommodation: Orea Hotel Pyramida**** www.hotelpyramida.cz Vrchlabské hudební léto Festival: od 3. 7. do 2. 9. Od července do září se bude ve vrchlabském klášter- ním kostele sv. Augustina konat 22. ročník hudební- ho festivalu klasické hudby Vrchlabské hudební léto. Každou neděli se milovníci vážné hudby mohou těšit na zajímavá vystoupení, mimo jiné Eben trio, kon- cert v rámci projektu Vivaldi – Morzin in memoriam, Janu Bouškovou a další hudebníky. Ubytování/Accommodation: Orea Resort Horal**** www.orearesorthoral.cz Ubytování /Accommodation: Orea Hotel Voroněž**** www.oreahotelvoronez.cz Orea Hotel Voroněž 2*** www.hotelvoronez2.cz Orea Resort Santon*** www.resortsanton.cz A legend called Morricone Italian master of film music Ennio Morricone returns to the Czech Republic in October, following on his successful 60 Years of Music World Tour shows last winter. For his October 16 concert at Prague’s O2 Arena, laconically titled “Goodbye Prague,” Morricone will direct the Czech National Symphony Orchestra with a large choir and solo performers, packing the stage with more than 200 musicians and singers. • Vrchlabí Musical Summer The 22nd edition of this summer festival of classical music will run from July to September in the Monastery Church of St. Augustine, a jewel of this town at the foot of the Krkonoše Mountains. Music lovers can look ahead to intriguing concerts every Sunday by the likes of the Eben Trio – whose concert forms part of the Vivaldi & Morzin in Memoriam project – harpist Jana Boušková and more. • Foto: Repsol-media 47

fashion story Aktivní léto Activate your summer 48 MIXÉR MAGAZíN

ONA/SHE: kalhoty/pants Antonelli 9450 Kč; halenka/blouse Antonelli 7550 Kč ON/HE: jeans Jacob Cohën, 7250 Kč; tričko/T-shirt Cortigiani 5950 Kč Léto je časem dovolených. Naše putování nás proto zavedlo do Žďárských hvozdů, které jsou pro aktivní volno jako stvořené. U Milovského rybníka jsme zavítali do hotelu Orea Resort Devět Skal. This vacation season, our travels take us to the deep woods of the Czech-Moravian Highlands, the perfect place for an active holiday. On the shore of Milovský Pond we’re welcomed at Hotel Orea Resort Devět Skal.

Ona/she: tričko/T-shirt Eleventy, 7450 Kč; kalhoty/pants Kash 7650 Kč On/he: tričko/T-shirt Cortigiani, 5950 Kč; šortky/shorts Jacob Cohën, 5950 Kč 50 MIXÉR MAGAZíN

Ona/she: tričko/T-shirt Eleventy, 7450 Kč; kalhoty/pants Kash 7650 Kč Pánské oblečení je z multibrandového butiku Cielo – U Prašné brány 3, Praha 1, www.cielo.cz Dámské z mutibrandu onvi & onavi – Obecní dům, Praha 1, www.onvi.cz 51

52 MIXÉR MAGAZíN

On/he: šortky/shorts Jacob Cohën, 5950 Kč; košile/shirt Fit Stenströms, 5250 Kč

ONA/SHE: tričko/T-shirt Schumacher, 9950 Kč; jeans Eleventy, 7550 Kč ON/HE: košile/shirt Orian, 5550 Kč; jeans Jacob Cohën, 7250 Kč 54 MIXÉR MAGAZíN

Orea Resort Devět Skal*** Tříhvězdičkový hotel v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je jako stvořený pro aktivní rodinnou dovolenou. Ubytování nabízí ve 131 pokojích. Hotel se nachází na břehu Milovského rybníka. Aktivním hostům pak nabízí nové multifunkční sportoviště, krytý bazén a saunu. Resort je držitelem certifikátů baby a pet friendly. This resort hotel in the Žďárské vrchy protected nature area, halfway between Prague and Brno, is ideal for active guests seeking pristine natural surroundings. Overlooking Milovský Pond, the hotel provides accommodation in 131 rooms. Guests can try an array of sports and games on the multi-function sports area, swim in the indoor pool or relax in the sauna. The resort holds a Baby and Pet Friendly certificate. • www.resortdevetskal.cz Produkce: Jana Jiráňová Fotograf: Jaro Šimandl Make-up: Lucka Janků Modelové: Zuzana Pavlů (Eskimo – Bohemia Management), Jan Pippinger ( JARO MANAGEMENT) ONA/SHE: šaty/dress Antonelli, 9500 Kč ON/HE: košile/shirt Fit Stenströms, 3950 Kč; sako/jacket Eleventy, 13 950 Kč 55

fashion mix Být připraven Nadcházející měsíce slibují nepřeberné možnosti trávení volného času. Vodní sporty patří k těm nejoblíbenějším. Jako v každém jiném sportu i v tomto případě platí pravidlo: Být připraven. text: Jana Jiráňová Neopren O’Neill Z.E.N. Dámský neopren je opatřen patentovaným Z.E.N. systémem zapínání na zádech s panelem, který zajišťuje flexibilitu a jednoduchý systém oblékání. Ultra jemný materiál je doplněn o vodotěsné švy, které jsou potažené vrstvou na bázi silikon-uretan. 7550 Kč O’Neill Z.E.N. wetsuit This women’s wetsuit features the patented Z.E.N. closure system with a back panel that makes it easy to put on and take off. The ultra-fine material is joined by watertight seams sealed with silicone-based urethane. 7550 Kč Helma Bern Watts H20 Multifunkční helma s karbonovou skořepinou je vhodná pro vodní sporty, jako je wakeboarding, kiteboarding a další. Obsahuje odepínací gumové uši, pevný kšilt a větrací otvory. Vnitřní výstelka helmy je pokrytá měkkou EVA pěnou, která nesaje vodu – ta jen protéká, a helma tudíž rychle schne. 2990 Kč Bern Watts H20 helmet Multi-use helmet with a carbon shell appropriate for water sports like wakeboarding, kiteboarding and more. Features include snap-on ear flaps, rigid visor and ventilation openings. Soft EVA foam covering the inner lining does not absorb water, so the helmet dries quickly. 2990 Kč Neoprenová obuv 900 Ultra pružná a přilnavá obuv do teplých vod od 17 do 20 stupňů Celsia. Tenká gumová podešev s protiskluzovým povrchem a odděleným palcem umožňuje optimální kontakt se surfem. 499 Kč 900 Neoprene surf boot Ultra-flexible and adhesive shoe for warm water from 17 to 20 degrees Celsius. The thin rubber anti-slip sole and separate big toe ensure optimal contact with the surfboard. 499 Kč Be prepared In summer the almost unlimited choice of free-time activities can spin your head. Water sports come first on hot days. Like with any other outdoor activity, the main rule is: Be prepared. Uvedené ceny jsou pouze orientační. / Prices are indicative only. 56 MIXÉR MAGAZíN

Paddleboard Via Nova Viamare 330 Nafukovací Stand Up Paddleboard o délce 300 cm je určen pro jednu až dvě osoby a má nosnost až 150 kg. Základem je kvalitní třívrstvý materiál Airdeck, který je zepředu potažen protiskluzovou EVA podložkou. 13 990 Kč Via Nova Viamare 330 paddleboard This inflatable standup 300-cm paddleboard is designed for one or two people with a capacity of 150 kg. The key ingredient is the triple layer Airdeck material, with an anti-slip EVA insert at the front for good footing. 13 990 Kč Surf 500 8\'2 Mini Surfové prkno z epoxidové pryskyřice, skelného vlákna a dřeva váží jen 5,7 kg. Objemnější a stabilnější tvar usnadňuje postavení se na surfu v malých a středně velkých vlnách, zároveň zůstává zachována ovladatelnost. 9499 Kč Surf 500 8\'2 Mini This epoxy resin, fiberglass and wood board weighs just 5.7 kg. Its wide, stable shape is designed for small and medium waves and makes it easy to control. 9499 Kč Vesta Ronix Covert Pánská vesta na wakeboard se zapínáním na zip obsahuje dva popruhy s přezkami na dotažení, aby přesně padla. Zárukou pohodlného nošení jsou pružné segmenty a zvětšené průramky. 3790 Kč Vesta Ronix Covert A zip-up wakeboarding vest for men with two buckle straps for unencumbered paddling and flexible segments and enlarged armholes for greater comfort. 3790 Kč 57

SPORT | sport Běžci z Cimexu obsadili 12. místo Druhý ročník O2 Pražské štafety 4x5 2017, který je součástí seriálu dálkových běhů Run Czech, dopadl pro běžecký tým společnosti Cimex Invest nadmíru dobře. Z celkového počtu 413 skupin se naši kolegové umístili na krásném 12. místě. Štafeta se skládala ze čtyř pětikilometrových úseků, které naši kolegové uběhli v souhrnném čase 01:22:36. Jako první se na štafetu vydal Jan Kratochvíl. Po něm běželi Jan Kusák a Petr Blažek. Běh uzavřel Jan Kušnír. Cimex runners excel in Prague relays The Cimex Invest team finished the 2017 O2 Prague Relay 4 x 5 with an impressive showing. The team came in 12th out of 413 teams taking part in this segment of the Run Czech series of distance running events. The team completed the four 5-kilometer sections in a total time of 1:22:36. Jan Kratochvil took the first leg, followed by Jan Kusák and Petr Blažek. Jan Kušnír ran the final leg. • Zleva/from left: Jan Kratochvíl, Jan Kusák, Petr Blažek a Jan Kušnír 58 MIXÉR MAGAZíN

Nabízíme Kinosál s 377 místy • Digitální projektor 4K Sony • Kavárna s 80 místy možnost promítání vlastních filmů • Divadelní osvětlení a ozvučení mC Dlabačov se nachází v hotelu Pyramida, kde je možnost ubytování a plného hotelového servisu. T: +420 604 689 917 e: pronajmy@dlabacov.cz W: www.mcdlabacov.cz KiNo, DivaDlo, KavárNa a ProSTor jSou Tu Pro váS ideální místo nejen pro konference, odborné semináře, firemní akce a společenské akce.

60