Noviny 2013 353
Noviny 2013 353
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice
Noviny
Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com
Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .:
MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday).
Volume 3 Issue 131 (353) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 14. I. – 27.I. 2013
PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999
tručné zprávy.
Pondělí 14. ledna
Pokus francouzského komanda osvobodit
rukojmí v Mali selhal
Proti zákazu adopcí ruských dětí do USA
protestovalo v Moskvě 20 000 lidí
V 1. kole prezidentské volby zvítězil Zeman
těsně nad Schwarzenbergem
Klaus označil výsledek 1. kola volby
prezidenta za debakl pravice a prohru ODS
Schwarzenberg před 2. kolem neopustí vládní
funkce ani předsednictví TOP 09
Zeman ocenil podporu, kterou mu pro druhé
kolo vyjádřilo vedení ČSSD
Schwarzenberg by chtěl revidovat ústavu,
Zeman zase změnit volební zákon
ESLP podle Wagnerové připouští za určitých
okolností zrušení amnestie
Počasí v Praze: zataženo, mírný mráz
pokračování na str. 2
Slovo vydavatele:
dyž Woolworth začne prodávat
pod cenou ovoce nebo kuřecí
maso, aby zruinoval nedaleký
obchod, sice často na to upozorňuje radio i
televize, ale až na pár zanedbatelných
vyjímek lidé přestanou nakupovat u
obchodníka a jdou raději nakoupit do
Woolworthu neb ušetří pár dolarů, a když
obchodník krachne a Woolworth zvedne
ceny tak pak ti samí lidé naříkají a nadávají.
To samé je i v politice, napřed se dovíme, že
to pan Obama ve volbách projede, pak se
kolem voleb dovíme, že to je tak fifty fifty a
nakonec vyhraje.
V Austrálii dělnická strana
vede Austrálii od desíti k
pěti pokaždé, když je u
moci! Pan Keating zavedl
recesi "which you had to
have“ , což přivedlo na
mizinu tisíce lidí včetně
milionářů Bonda a dalších,
plus prodáním banky Commonwealth
vylétly ceny v bankovnictví během několika
let do závratných výšin, pan Carr prodal
letiště Macquire bance, kde potom dostal
místo ve správní radě, takže od té doby
pobírá milion ročně (nad čímž se NIKDO
nepozastavil!!!), madame Gillard prodala
elektřinu , takže ceny vylétly do závratných
výšek, a vláda si jen mne ruce, protože s tím
„oficiálně“ už nemůže nic dělat, akorát má
mnohem větší příjem z DPH a daní od
elektrických společností, než měla dříve ze
samotné elektřiny. Aby ceny klesly, to by
totiž vláda musela založit vlastní státní
společnost a zavést nízké ceny, pak by
konkurenci nezbylo než jít s cenou dolu, ale
protože se to dělnické třídě (a asi většině
ostatních politických stran) nehodí, tak na to
zapomeňte.
A protože žijeme v zemi, která je pod
diktaturou politiků (protože si mohou dělat
snad cokoli, i opak toho co ve volbách slíbí)
a nemyslete si , že se po volbách cokoliv
změní, kdyby volby mohly cokoliv změnit,
tak by je už dávno zakázali. Už to vidím,
teď se dovídáme z rádia, že to paní Gillard
na volbách prošvihne, před volbami se
dovíme, že je to fifty-fifty a po volbách se
nebudeme stačit divit.
Jediná možnost je udělat jakousi vzpouru a
zavést politický systém podobný Švýcarsku.
Měli bychom si pomáhat .
Chartista Urban sčítá
Zemanovy kauzy. Milošku,
žaluj mě, vzkázal
19. ledna 2013 Autoři: jw, hv iDnes
Chartista, disident a novinář Jan Urban
natočil klip, v němž vypočítává hříchy z
doby vládnutí Miloše Zemana. Připomíná
mu řadu případů včetně IPB, bamberské
aféry, špionážních kufříků či Sevapharmy.
"Jestli něco z toho není pravda, tak mě,
Milošku, žaluj," vyzval Zemana.
Jan Urban se na prezidentského kandidáta
Miloše Zemana obrátil ve familiárním tónu,
protože, jak sám říká, znají se 24 let.
"Pavel Rychetský třeba v knize, kterou
teď vydal, píše, jak si tvůj kamarád Mirek
Šlouf dokázal říct o sto milionů při
privatizaci České spořitelny. A jak jste přes
vládu jmenovali takzvané "strejčky", svoje
lidi, do státních podniků. Asi taky
zadarmo," pouští se do Zemana Urban.
Pokračuje v ostrém tónu, zatímco má
před sebou rozložené cedule s řadou případů
z minulosti: Mostecká uhelná, Český dům,
dálnice D47, deblokace ruského dluhu,
Olovo, Sevapharma ...
U té se zastavuje. "Zprivatizovali jste ji
za 50 milionů, usnesení připravoval kdo
jiný než Mirek Šlouf. Koupil ji jeho
kamarád, fotbalový podvodník Jan
Gottwald. Jen pozemky měly cenu přes
miliardu, Gottwald nesplnil žádné
podmínky, které jste v usnesení měli a
Česká republika přišla o vlastní výrobu
vakcín a sér a od té doby se musí dovážet ze
zahraničí. Obratem ruky ten pozemek prodal
za 350 milionů firmě Sekyra Group. Dnes
má ten projekt hodnotu 1,5 miliardy.
Zhodnotit 50 milionů na 1,5 miliardy, to
nejde bez korupce, Miloši, jestli si
rozumíme," říká.
Úředníky Zemanovi dělala jen "parta
Šloufových kamarádů", pokračuje Urban a
zmiňuje například Zemanova "osobního
tajemníka Jana Heřmana, dříve okresního
tajemníka OV KSČ na Praze 4" či
"usvědčeného pomlouvače a vyděrače
Jaroslava Novotného a specialistu ÚV SSM
na propagandu Vratislava Šímu".
"Buď jsi o tom, Miloši, jako premiér
věděl a to by bylo strašné. Nebo jsi o tom
nevěděl, ale pak jsi \'hlópé jak ondatra v
říji\'," jak se říká na Moravě. V žádném
případě ale nemůžeš být prezidentem. A
jestli cokoliv z tohohle nebyla pravda, tak
mě, Milošku, žaluj. Ale na to ty nemáš
odvahu," uzavírá Urban.
Mluvčí Zemanovy kampaně iDNES.cz
Hana Burianová řekla, že celou věc nechají
bez komentáře. "Je to názor jednoho
člověka a každý člověk má na vyjádření
svého názoru právo," uvedla Burianová.
Podle ní je situace stejná jako v případě
videa herce Tomáše Hanáka (na spot se
podívejte na
http://video.idnes.cz/?idvideo=V130108_12
3931_tv-zpravy_krr). "Na něj jsme ale
reagovali a to z toho důvodu, že z jeho
strany zazněla žádost o vysvětlení," doplnila
Burianová.
Zda viděl Urbanovo video Miloš Zeman,
Burianová neví. "Video jsem mu předala,
aby se na něj v průběhu víkendu podíval,
takže uvidíme, zda se k tomu na začátku
příštího týdne vyjádří," doplnila s tím, že
případné právní kroky včetně žaloby jsou
čistě na Miloši Zemanovi.
http://video.idnes.cz/?idvideo=V130118_1153
06_tv-zpravy_eli
Soudruh Milouš Zeman se stal
v neděli Novým Presidentem
České republiky .
V dosavadní historii z deseti našich
prezidentů šest abdikovalo, jeden byl zatčen
a dva ve funkci zemřeli.
RODÍ SE NOVÁ
UKRADENÁ GENERACE
Marcela Čechová
Zajímavé, opravdu zajímavé věci nám v
poslední době ukazují media. Před
nedávnem policajti museli uzavřít celou
ulici v Brisbane, protože se tam navzájem
rvaly „dvě rodiny“ kvůli „poškozenému
autu.“ To auto bylo „poškozeno“ tak pěkně,
že by se z něj asi nedal použít ani volant a
zmíněné dvě rodiny na televizních záběrech
musely mít každá aspoň třicet členů, z toho
aspoň dvě desítky výrostků čtrnácti až
dvacetiletých . Prostě rodinky jak
vymalované . Všichni měli velice opálenou
pleť, řezali se klacky a házeli po sobě
kamením a policie tomu bezmocně
přihlížela a jeden starší mužský , taky
opálený do tmava, vysvětloval do kamery,
že se o nic nejedná a že si pouze sousedé
vyměňují názory a zítra už bude všechno ve
starých kolejích. Pak si před kameru stoupl
jeden mladší opálenec a pravil, že zejtra a
ještě dneska v noci se budou rvát taky ( už
to trvalo 3 dny), bylo vidět, že se dobře baví
a ten řekl, že nejde o žádný rasizmus. Měl
pravdu, protože kdyby opravdu šlo o nějaký
rasizmus , tak by rvačka musela být
vyprovokovaná jedině lidmi neopálené pleti
a policajti by tomu směli udělat rázný konec
a všechny je zavřít za mříže. Kdežto na
výměnu názorů dvou opálených „rodin“ , z
nichž jedna je aboriginálská a druhá
„islanders“ koukají s rukama v kapsách,
neboť trestat tady nelze, nejde o rasizmus,
jde nanejvýš o „kulturní výměnu.“ Konec
debaty, střih na profil nějakého
pravičáckého poslance, který měl drzou
poznámku zda tihle lidi vůbec někdy pracují
nebo jsou nastálo na vládní podpoře, opět
střih a soudružka z Labor partaje hlasitě
protestuje proti nehumanitnímu postoji
onoho poslance...Jak jsme se později z
televize dověděli, jednu tu rodinku
oficiálové odstěhovali do Sydney, kde
budou určitě pokračovat ve své „výměně
kulturních neshod“.
Pak jsou tady noviny (The Australian
12.1.2013) kde se baví pan Michael
Mitschin, Attorney General Západní
Austrálie o tom, že by bylo potřeba zpřísnit
„loopholes“ neboli únikové možnosti pro
lumpy a zloděje– děti a dospělé, bílé
samozřejmě, ale i – ó hrůzo! - Aboriginály.
Jaké to necitlivé podupání lidských práv !
Zákon říká v podstatě : kradeš jednou-
promineme, uděláš to podruhé, opět
promineme, ale uděláš to potřetí a jdeš
sedět. Říká se tomu three strikes legislation
a zavedla ho předešlá vláda když už si
nevěděla rady s aboriginálskými výrostky,
kteří se na cestu zločinu vydávali už v
raném věku deseti nebo dvanácti let.
Jenomže tehdy zasáhli naši zastánci
humanity a nakonec došlo k tomu, že
kdykoliv si mladý zločinec pospíšil a
vyráběl přestupky na běžícím pásu, stačilo
aby třeba vykradl banku, zbil stařenku na
ulici a ještě ukradl auto v krátké době za
sebou, pak všechny jeho přestupky byly
projednávány najednou a hodnoceny jako
jeden zločin, nikoliv jako tři zločiny. Byl
tedy propuštěn s pardonem a odešel od
soudu s úsměvem na tváři. Pan Attorney
general Mitschin má zřejmě své zkušenosti
když tvrdí, že by to tak být nemělo.
Jenomže pan Mitschin má smůlu. Ačkoliv
ve WA žije jen 4% Aboriginálů z celkového
počtu mladistvých obyvatel a ačkoliv
existuje výše zmiňovaná loophole, přece
opálení dokázali obsadit 38 % míst ve
vězení. Proto je také kritizován, nikoliv
chválen. Obula se do něj hlavní dáma WA
Criminal Lawyers Association, která se živí
obhajobami mladistvých zločinců
aboriginálského původu Dr Hannah
McGlade. Three strike zákon, pravila, je
neslučitelný s naším lidským cítěním a měl
by být okamžitě zakázán.Naše děti
aboriginálského původu potřebují podporu a
vedení, pravila moudře. Bohužel už se
nezmínila o tom, jak by tato podpora a
vedení k lepšímu vnímání světa měly být v
praxi provozovány. Jako základ požaduje
tato smělá právnička okamžité zaměstnání
„národníího komisaře pro indigenous
children, který by se svým zástupcem ( oba
by museli mít příjem aspoň 100.000 dolarů
ročně, ne-li víc) měl odpovídat za
dodržování „lidských práv „
aboriginálských dětí. Nu, tím tento národ už
jednou prošel a výsledkem byla Stolen
generation. Natasha Robinson,
dopisovatelka Australianu a zároveň jedna z
mnoha kazatelů dobra, líčí hrůzy, kterých se
dopustili zlí bílí sousedé na ubohém 14
letém „děcku,“ když jeho kriminální rekord
přesáhl únosnou míru: Lapli ho, pořádně
seřezali a dokonce vyhrožovali, že mu pilou
oddělí od těla zlodějskou ruku či odvezou k
řece, rozčtvtí a předhodí rybám. Dokonce i
policajti na stanici měli výrostka natolik
dost, že naschvál pustili airconditioning na
freezing teplotu, takže se nemohl ani v klidu
poradit se svým advokátem. Samozřejmě
výrostek byl nakonec propuštěn bez
jakéhokoliv trestu.
Před dvaceti lety byla utvořena Royal
Commission into Aboriginal Death in
Custody a dnes její předseda Hal Wooten
přiznává, že situace je mnohem horší než
byla. Ti, kteří tenkrát chlastali, užívali drogy
a kradli, mají dnes děti, které chlastají,
užívají drogy a kradou víc. Dřív se situace
řešila tak, že děti byly neschopným rodičům
odebrány a dány na výchovu do slušných
bílých rodin nebo do církevních institucí. Z
čehož ovšem vzniklo obvinění, že děti byly
„odcizeny“ své kultuře. Miliony dolarů z
našich kapes pak zmizely na „nápravu
křivd“.
Vypadá to, že si úspěšně teď zaděláváme na
novou Ukradenou Generaci.
Marcela Čechová
Gratulujeme paní Evě
Čermákové k úspěchu, viz str. 2
S
K
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem
a jeho Neviditelným psem
Strana 2
2
Úterý 15. ledna
Ajatolláh Chameneí prý zakázal fatvou výrobu jaderných
zbraní a Pákistánský nejvyšší soud nařídil zatčení premiéra
kvůli korupci
Dva Češi zadržení v Řecku za špionáž budou propuštěni na
kauci a Peake představila vládní protikorupční strategii na roky
2013 a 2014
Rada biskupů doufá v dobrou volbu hlavy státu; jméno ale
neuvedla
Pražský městský soud posílá kvůli amnestii k ÚS kauzu
Chvalovského
Hlavní hygienik hodnotí současný výskyt chřipky jako
epidemii
Zemanovci budou mít v Senátu společný klub s komunisty
Počasí v Praze: zataženo, -2 °C
Středa 16. ledna
Obama vyzval Kongres k větší regulaci střelných zbraní
Ruský soud odmítl žádost členky Pussy Riot o přerušení trestu
Vláda schválila návrh na sloučení ministerstev průmyslu a
dopravy
Zeman i Schwarzenberg jsou pro změny fungování
parlamentních komor
Marvanová tvrdí, že amnestie je oproti milostem
přezkoumatelná soudem
V Karlových Varech se demonstrovalo proti komunistickému
radnímu a Amnestie zastavila mj. i devatenáct let trvající
stíhání Pitra a Provoda
Brněnský soudce Pešek byl kvůli korupci dočasně zbaven
funkce
Počasí v Praze: zataženo, teploty těsně pod nulou
Čtvrtek 17. ledna
Slovenští poslanci navrhují obžalovat prezidenta Gašparoviče
Obamův plán kontroly zbraní vyvolal odpor a výzvy k bojkotu
Po celodenní rozpravě hlasování o nedůvěře vládě ČR
neprošlo
Schwarzenberg byl prý amnestií zděšen, a tak opustil
Sněmovnu a Žalobci zpřísnili kvalifikaci Janouškovy nehody
na pokus o vraždu
Rada seniorů vyzvala důchodce, aby za prezidenta volili
Zemana
Podle Klause má být prezidentem ten, kdo žil v této zemi
Exšéf dotačního úřadu Kušnierz půjde na 5 let do vězení
Počasí v Praze: zataženo, teploty kolem nuly
Pátek 18. ledna
Netanjahu slíbil voličům, že nezruší ani jednu židovskou osadu
Únosci v Alžírsku chtějí vyměnit americké rukojmí za vězně z
USA
Ministerstvo životního prostředí souhlasí s dostavbou JE
Temelín
Všichni sociálně demokratičtí hejtmani si odhlasovali podporu
Zemana a Zaorálek žádá jmenný seznam osob, které se
podílely na amnestii
Ústavní soud se nebude zabývat stížností VV na církevní
restituce a ODS přijala zpátky do strany exprimátora a
poslance Béma
Vězeňská služba po amnestii zakonzervuje tři věznice
Počasí v Praze: zataženo, -4° °C
Víkend 19. – 20. ledna
Obama i Biden složili v Bílém domě prezidentskou přísahu
Islamisté v Alžírsku povraždili rukojmí a vzápětí byli sami
zabiti
Schwarzenberg označil Klause a Zemana za mocenskou
skupinu a Podle Zemana reaguje Schwarzenberg na Klause až
hystericky
Blažek chce vládě navrhnout zrušení vrchních státních
zastupitelství a Tvůrci Zdivočelé země vyhodili Dejdara,
protože podporuje Zemana
VV navrhují, aby lidé poškození amnestií byli bez soudních
poplatků
Na Václavském náměstí se demonstrativně pokusil upálit muž
Počasí v Praze: zataženo, přes den -3°C
Pondělí 21. ledna
V Izraeli začaly volby, favoritem je Likud spolu s formací
Izrael je náš domov a Část zemí EU může společně zavést daň
z finančních transakcí, rozhodli ministři
Peake zpochybnila možnost zrušit Ministerstvo pro místní
rozvoj řízené jejím kolegou
Zeman se omluvil Schwarzenbergovi za řeči svého volebního
štábu o hákových křížích a Svaz měst a obcí se distancoval od
podpory Schwarzenberga deklarované TOP 09/STAN
ÚS přezkoumá novelu loterijního zákona, která pardonuje
videoterminály až do r. 2014
Hrdina od Dukly a Kurska vyzval Schwarzenberga k
odstoupení z boje o Hrad a Poradní sbor Jana Fischera se
vzepřel jeho doporučení volit Zemana
Počasí v Praze: zataženo, -4°C
Úterý 22. ledna
V Izraeli začaly volby, favoritem je Likud spolu s formací
Izrael je náš domov
Část zemí EU může společně zavést daň z finančních
transakcí, rozhodli ministři
Peake zpochybnila možnost zrušit Ministerstvo pro místní
rozvoj řízené jejím kolegou
Zeman se omluvil Schwarzenbergovi za řeči svého volebního
štábu o hákových křížích
Svaz měst a obcí se distancoval od podpory Schwarzenberga
deklarované TOP 09/STAN
ÚS přezkoumá novelu loterijního zákona, která pardonuje
videoterminály až do r. 2014
Hrdina od Dukly a Kurska vyzval Schwarzenberga k
odstoupení z boje o Hrad
Poradní sbor Jana Fischera se vzepřel jeho doporučení volit
Zemana
Počasí v Praze: zataženo, -4°C
Středa 23. ledna
Cameron slíbil Britům referendum o členství v EU - po
volbách
Vláda souhlasí s návrhem, aby věznění poslanci nedostávali
plat a Zeman i Schwarzenberg schvalují další účast v
zahraničních misích
Soudce Kydalka žádá Ústavní soud o zrušení amnestie, ev. její
části
Návrh na zrušení amnestie nemá šanci, shodují se právní
experti
Biskupové se loučili s Klausem, podporu Zemana s ním nesdílí
Zájem o volby prezidenta graduje, sázkaři více věří Zemanovi
Aktivisté vyzývají Senát k žalobě na Klause kvůli velezradě
Počasí v Praze: zataženo, -4°C
Čtvrtek 24. ledna
Clintonová obhajovala svůj postup kolem útoku v Benghází
Severní Korea pohrozila dalšími jadernými a raketovými testy
Na ambasádách ČR za oceánem začala volba prezidenta
republiky
Areva chtěla u ÚOHS pozastavit temelínský tendr, opět
neuspěla
Exposlanec Wolf se vyhýbá vězení, soud dal příkaz k zadržení
Ministerstvo zdravotnictví sloučí dvě fakultní nemocnice v
Brně
Jihočeská radní pro školství za KSČM prý uvažuje o rezignaci
Zastupitelé Plzně schválili stavbu spalovny v Chotíkově
Počasí v Praze: zataženo, smog, -4°C
Pátek 25. ledna
Tisíce Egypťanů protestují proti prezidentovi, zasáhla policie
Čína hrozí omezením pomoci, pokud KLDR provede jaderný
test
Ve 14 hodin odstartovalo v ČR druhé kolo volby
prezidenta
Kampaň rozdělila společnost, vítěz musí situaci uklidnit, říká
Nečas a Odvolili oba prezidentští kandidáti, Schwarzenberg
neplatně a Poslanci jsou proti změnám pro kuřáky
navrhovaným Bruselem
Schwarzenberg podal trestní oznámení kvůli inzerátu v Blesku
ÚOOÚ se chystá dát ministerstvu za sKarty pokutu
Počasí v Praze: zataženo, -5°C
Víkend 26. ledna – 27. ledna
Američané ohlásili úspěšný test obranné rakety země-vzduch
Obama podpořil Hollanda ohledně francouzské intervence v
Mali
Českým prezidentem se v historicky první přímé volbě stal
Miloš Zeman
Zeman je pro předčasné volby, Nečas mu vzkázal, že o tom
rozhoduje Sněmovna
Jména nových soudců ÚS chce Zeman navrhnout do dvou
měsíců po přísaze a Podle Zemana by již dnes stálo za pokus
prosadit majetková přiznání
Vedoucí prezidentské kanceláře Weigl oznámil, že odejde s
Klausem
Kalousek prohlásil, že Schwarzenberg obhájí post předsedy
TOP 09
Počasí v Praze: zataženo, postupně oteplení k nule
Zázrak se nekonal
26. ledna 2013 - První české přímé prezidentské volby
vyhrál Miloš Zeman. Potvrdily se obavy, že přímá volba
zpřístupní nejvyšší patro politiky nejnižším pudům. Zeman
vsadil na kartu šovinismu a jako základní metody své
kampaně volil pomluvu a lež.
V jeho kampani byl zřetelný předěl. Původně stavěl na
strategii, s níž dvakrát vyhrála krajské volby sociální
demokracie – že totiž využije neobliby reformní vlády a
promítne stín celostátní politiky do politiky regionální. Tato
část kampaně byla v duchu hesla "stop vládě". Očividně to
nedávalo smysl, protože vláda je jeden subjekt a prezident
je jiný subjekt. Vláda hraje v demokratickém systému svoji
roli a prezident také svoji roli. Jeden s druhým spolupracují,
ale jeden nezastupuje druhého. Ale budiž, tato strategie se
sociální demokracii vyplatila a celkem logicky a rozumně ji
chtěl Zeman se svým týmem použít i v prezidentské volbě.
Václav Klaus se svou rodinou, se svou ženou Livií a synem
Václavem vnesli do kampaně nový prvek. Vsadili na kartu
lži a nacionalistické demagogie. Pro Klause to také byla
vyzkoušená strategie. Strašáka Benešových dekretů využil,
aby dostal Českou republiku do izolace v rámci Evropské
unie. Přesvědčil se, že tento strašák u nás spolehlivě
funguje. Proč by neměl zafungoval i v prezidentské
kampani? Zafungoval, tím spíš, že Karel Schwarzenberg
lehkomyslně a z nepozornosti sedl na lep. Včas
nevyhodnotil nebezpečí které mu hrozí. Neuvážená
poznámka o Benešovi v Haagu hodně přispěla k tomu, že se
nyní bude na Hrad nadále dívat zdola. Volby skončily,
hnusohra se uzavřela a zase je to Klaus, který si v ní
ponechal poslední slovo.
Jeho výrok, že konečně zvítězila pravda a láska nad lží a
nenávistí, by se měl registrovat v Guinessově knize
rekordů. Odpornější nehoráznost snad opravdu nelze
vyslovit. Aston Neff = NevPes
Zemana volili příznivci KSČM, ČSSD,
Dienstbiera i Bobošíkové
Budoucího českého prezidenta Miloše Zemana volili v
druhém volby podle propočtu ČTK hlavně komunisté,
příznivci ČSSD a voliči především Jiřího Dienstbiera, Jany
Bobošíkové a Jana Fischera z prvního kola. Karla
Schwarzenberga volili příznivci ODS a jeho TOP 09, získal
také hlasy voličů Táni Fischerové a Přemysla Sobotky.
ČTK při výpočtu vycházela z údajů za první a druhé kolo
volby zveřejněných na webu ČSÚ www.volby.cz.
Schwarzenbergův trumf: Klaus hrozí emigrací
Ačkoli se prezident Václav Klaus a členové jeho rodiny
snažili dlouho usilovně pomoci v souboji o křeslo na
Pražském hradě Miloši Zemanovi, nakonec Klaus den před
volbami věnoval největší trumf protikandidátovi Karlu
Schwarzenbergovi.
Poté, co se od jednoho z přátel dozvěděl, že hodlá volit
Karla Schwarzenberga, napsal Václav Klaus tuto textovou
zprávu: "Jsem Vaší SMS šokován. Vy tedy volíte knížete?
Já budu v případě jeho zvolení uvažovat o emigraci. VK"
LN
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny – Slovenská stránka.
3
Strana 3
Hobita robil aj Slovák: Do mojej
kancelárie nakúkal Gandalf
Vo Wellingtone je vraj žalostne tragické počasie, a to
vraj zvládne iba turista, ktorý tam príde na pár dní.
JAKUB KRAJČOVIČ tam však dobrovoľne prežil
niekoľko mesiacov, pretože dostal ponuku zo slávnych
štúdií Petra Jacksona Weta Digital a bol pri výrobe
špeciálnych efektov dlhoočakávaného filmu Hobit.
Spoznal neľahké podmienky práce pre Hollywood, musel
sa prispôsobiť prísnym pravidlám, ale bol pritom, ako sa
mení a napreduje kinematografia. A na premiére filmu mu
vraj srdce bilo ako malému.
Tesne pred premiérou filmu Hobit ste písali, že vy ešte
idete na výlet – na miesta, o ktorých písal Tolkien a kde
sa film nakrúcal. Vyzerá to, ako keby ste dostali
možnosť pracovať a na chvíľu žiť v rozprávke.
„Nikdy som netušil, že raz budem súčasťou adaptácie knihy,
ktorá ma tak veľmi očarila, keď som mal deväť rokov. Prešiel
som mnohé miesta, kde sa nakrúcala trilógia Pán prsteňov aj
Hobit, bol som v dedinke Matamata, pri ktorej je Hobbiton, v
Národnom parku Tongario som videl sopku Ngauruhoe, ktorá
zas bola predlohou pre Horu osudu. Príroda je tu naozaj pekná,
ale pre Európana je Nový Zéland trochu sklamaním. Je to
absolútny koniec sveta, v podstate je ako Liptov, ibaže bol
kolonizovaný Angličanmi, má viac lesov a veľmi veľa papradí,
čo mi pripomína časy dinosaurov.“
Liptov, to je trochu šokujúce prirovnanie.
„Keď Tolkien písal a tvoril Stredozem, ako predobraz mu
poslúžila Veľká Británia a Škandinávia, miesto Rivendell
opísal podľa jednej pohľadnice zo Švajčiarska. Preto by sa ani
Jacksonove filmy nedali nakrúcať v Austrálii, tam je krajina
veľmi odlišná od Tolkienovej predstavy. Ale Nový Zéland
vyzerá ako Škótsko alebo teda náš Liptov.“
Čím vás Tolkien tak veľmi očaril?
„Spoznal som ho práve v čase, keď som
začiatkom 90. rokov vyrastal v USA a spoznával
rôzne fantasy hry na herných konzolách. Pamätám
si, že o Hobitovi mi prvýkrát porozprával môj
ruský kamarát Sergej. Dovtedy som poznal a mal
rád príbehy o kráľovi Artušovi a o Nibelungoch,
fascinovala ma severská mytológia. Hneď ako som
spoznal Tolkiena, mi bola Stredozem blízka, možno
aj preto, že vychádza z legiend severanov. Neskôr,
keď som čítal jeho Silmarillion, uchvátila ma
prepracovanosť a komplexnosť sveta, kultúr,
histórie a politiky. On nenapísal iba román a pár
príbehov o boji medzi dobrom a zlom, on vytvoril
celý nový svet, do ktorého svoje príbehy stavil.“
Ako ste potom zareagovali, keď ste dostali
možnosť pracovať v štúdiách Weta Digital, kde sa
vyrábali špeciálne efekty pre Pána prsteňov aj pre
Hobita?
„Mal som šťastie, že tam najprv prijali moju tímovú vedúcu
z animačného štúdia Animal Logic v Sydney. Ona ma
odporúčala. Najprv ma kontaktovali cez skype, bolo to veľmi
neformálne, viac-menej sme sa len hodinu priateľsky
rozprávali. Lenže o mesiac mi prišla konkrétna ponuka s
návrhom zmluvy. Skoro som odpadol, veď som si len tak ráno
prezeral maily cez telefón. Potom sa už veci začali diať veľmi
rýchlo.“
Ako ste si predstavovali svoju prácu, keď bolo zrazu
jasné, že sa vám splní sen?
„Keďže sme sa nikdy nedostali k žiadnemu pracovnému
pohovoru, ani sme si detailne nepovedali, čo by moje pracovné
miesto obnášalo, nevedel som presne, do čoho idem. Jediné, čo
som vedel, bolo, že idem na Nový Zéland a že budem pracovať
na Hobitovi.“
A ako si to máme predstaviť my?
„Moja rola mala názov systémový inžinier, ale vzhľadom na
zmluvu nemôžem o svojej náplni práce nič povedať.“
Môžete aspoň povedať, s kým ste boli v najužšom
pracovnom kontakte? S akými profesiami?
„Mrzí ma to, ale ani to nie. V zmluve stojí, že nemôžem
povedať, čo robím ani s kým robím.“
Zodpovedala trilógia Pána prsteňov a teraz už aj
Hobita vašim predstavám o Stredozemi?
„Mňa Jacksonov Hobit plne uchvátil. Mnohí kritici mu
vyčítajú, že ten film vôbec nie je tou pôvodnou rozprávkou,
ktorú Tolkien pre deti napísal - a majú pravdu. Konečne je to
však ucelený pohľad na veľký príbeh, veď sám Tolkien ho
dokončil až v dodatkoch k Pánovi prsteňov. Pamätám si, že z
pôvodnej trilógie som bol úplne očarený a tuším, že z tejto
novej budem ešte viac. Peter Jackson si vzal čas aj priestor, aby
sa vyhral s krásnymi nuansami a detailmi. S tým, čo nás tešilo
na papieri.“
Hobit bol veľký projekt a drahý film. Je takáto práca
potom ešte hrou? Vyzerá to tak zábavne...
„Je pri tom veľa zábavy, najmä v strižni. Najviac som si v
tomto biznise obľúbil strihačov, veľmi dobre si s nimi
rozumiem. Strižňa je zároveň bijúcim srdcom každého filmu,
tam sa vytvára pravá mágia. Žiadne vizuálne efekty
nezachránia film, ak mu chýba príbeh. A ten sa síce začína
scenárom, ale k dokonalosti ho privádzajú až v strižni.
Napríklad Jason Bourne by nikdy nebol taký úžasný, keby na
ňom strihači nepopracovali.“
Aké nároky na človeka vlastne práca v Hollywoode
kladie?
„Pri takejto práci sú osobná reputácia a čestné slovo veľmi
veľkými devízami. Outsideri to majú v Hollywoode ťažké,
pokiaľ si nevybudujú osobné vzťahy s vedúcimi osobami v
distribútorských firmách. Profesionalita je nadovšetko a
spoločný cieľ - nakrútiť film - je nadriadený všetkému. Ak
treba pracovať 20 hodín denne, tak sa bude pracovať 20 hodín
denne, bez oddanosti sa film nakrútiť nedá. Jednoducho, v
Hollywoode sa neodporuje. Tu sa žiadnej požiadavke nepovie
nie, len sa vyčísli, koľko to bude stáť - a potom sa rozhodne.
Keď si človek môže dovoliť nejakú požiadavku odmietnuť,
môže si povedať, že vyhral nad životom a že už sa nemusí viac
snažiť.“
Na filme vždy vidieť, či sa robil s nadšením, alebo len
z nejakej producentskej kalkulácie. Aká aura sa
vytvárala pri Hobitovi?
„Ten film vznikal veľmi bolestivo. Najprv to vyzeralo tak,
že ho bude robiť Guillermo del Toro, potom sa štúdiá Metro
Goldwyn Mayer ocitli vo finančných problémoch. Uvažovalo
sa tiež o tom, že sa nakrúcanie presunie do Veľkej Británie a
ešte sa do toho pridružil štrajk hercov na Novom Zélande. Aj
tak sa to všetko nejako dalo dokopy a to, myslím si, znamená,
že Hobit vznikal s obrovským nadšením a filmárskou vášňou.
Ani nehovorím o tom, že novozélandská vláda je voči
hollywoodskym filmárom extrémne zhovievavá. Hollywood si
dokonca presadil zmenu v zákonníku práce tak, aby mohli
ľudia vo filmovom priemysle pracovať ako živnostníci.
Efektívne, bez akýchkoľvek práv zamestnancov.“
Verili ste po toľkých ťažkostiach, že film dopadne
dobre? Čo naznačovalo tomu, že naplní veľké
očakávania?
„Aj rozpočet vo výške stoosemdesiat miliónov dolárov. Od
začiatku som veril, že to bude dobrý
film. Úspech predošlej trilógie bol
zaväzujúci a oddanie ľudí, ktorí na
filme pracovali, bolo obrovské. Bolo to
množstvo talentovaných umelcov a
hercov.“
Koľko ich vlastne bolo?
Všetkých ste ich zrejme ani
nemohli stretnúť.
„Aby som to zistil, asi by som si
musel odsedieť a spočítať celé
záverečné titulky. Keď sa pred
desiatimi rokmi robil Pán prsteňov,
žartovalo sa, že v ňom hral každý
Novozélanďan. A myslím si, že to
nebolo až tak ďaleko od pravdy.
Každopádne, len vo Wete bolo tisíctristo ľudí, keď sa práce
dokončovali. Hoci nie všetci pracovali exkluzívne na Hobitovi.
Do konečného počtu však treba zarátať ľudí zo všetkých
spoločností, ktoré na filme robili, to nebola len Weta Digital.“
Ako ste prežívali premiéru?
„Mal som šancu vidieť aj niektoré hviezdy, pretože sa mi
podarilo dostať na červený koberec. Mal som zážitok, keď som
niektorú z tých nesmierne talentovaných osobností aj stretol.
Napríklad sira Iana McKellena, ten k nám raz zavítal do
kancelárie (na snímke vedľa). Bol som úplne hotový, keď som
sa obrátil a videl, ako stojí za mnou - a on sa s nami začal
ležérne rozprávať. Kolegovia sa mi potom smiali, že som bol
ako taký fanboy. Lenže ja im na to môžem povedať jediné: Ha!
Mám fotku s Gandalfom!“
Čo McKellena zaujímalo? Prečo prišiel?
„Hm, to nikto poriadne nevedel. Len tak sa túlal po budove,
nakúkal do každých dverí a pýtal sa, čo porábame.“
Na Hobita sa čakalo aj s tým, že to bude prelom vo
filmovej technológii. Bude?
„Myslím si, že jeho premiérou sa začala nová éra
kinematografie a je pravdepodobné, že nie každý sa s ňou
stotožní. Aj Quentin Tarantino nedávno oznámil, že ukončí
svoju filmársku kariéru a ako jeden z dôvodov uviedol, že
digitálnych efektov sa používa príliš veľa. Nepáči sa mu, akým
smerom sa kinematografia uberá.“
Jackson nakrútil Hobita systémom 48 obrázkov za
sekundu. Ako to filmový obraz zlepšuje?
„Konečne to bolo 3D, ktoré sa dalo pozerať bez toho, aby
bol obraz rozmazaný, tmavý a chaotický. Keď sa 3D filmy
nakrúcali štandardným štýlom 24 obrázkov za sekundu, trpeli
tým, že z pohybov na plátne zostávala akási šmuha. Problém
bol aj s jasom - keď si človek nasadil okuliare, okamžite časť
jasu stratil a film vyzeral sivo. Štyridsaťosem obrázkov za
sekundu mnoho z týchto problémov rieši. Najmä ostrosť obrazu
a krásny detail pohybu. Hobit bol taký ostrý, že som vôbec
nemal dojem, že sa dívam len na nejaké rozmazané objekty,
ktoré od seba ani neviem odlíšiť. Premiéra bola v kine Embassy
Theatre a tam sa podarilo odstrániť aj problém s nedostatkom
jasu, pretože sa premietalo z dvoch projektorov.“
V čom spočíval váš vizuálny zážitok? Vedeli ste si
vôbec film užiť?
„Mal som problém odosobniť sa od vizuálnych efektov,
odkedy som pracoval v Sydney v štúdiu Animal Logic. Neviem
sa oslobodiť od profesionálnej deformácie a naivne si
vychutnať film. Pri Hobitovi sa mi to však podarilo. Keď som
ho videl prvýkrát, ešte pri premietaní pre filmový štáb, sledoval
som ho so zatajeným dychom. To deväťročné dieťa vo mne
naplno ožilo a srdce mu pukalo od šťastia. Potom som si však
šiel film pozrieť druhýkrát a to už som sa sústredil na vizuálne
efekty a ich detaily.“
A boli ste stopercentne spokojný?
„Áno, bol. Vždy si najviac všímam počítačový oheň, podľa
toho mám tendenciu vizuálne efekty hodnotiť. Pretože sa
najťažšie robí s ohňom, srsťou a vtáčím perím.“
Hobit dnes robí veľkú reklamu Novému Zélandu, ale
v ankete jednej cestovnej kancelárie vyšlo, že napríklad
Wellington je - mimochodom spolu s Zürichom a
Bratislavou - jedným z najnudnejších hlavných miest na
svete. Súhlasíte s tým?
„Tú anketu som našiel aj ja, Wellington skončil hneď za
Bratislavou. V kontexte Nového Zélandu je Wellington naozaj
cool, tak o ňom s obľubou píše aj Lonely Planet. Ale ak sa to
vezme z globálneho kontextu, je to maličké mesto, má 180-tisíc
obyvateľov, teda asi toľko ako Košice. Keby som sa tu mal
zastaviť ako turista na jeden deň, asi by sa mi tu páčilo. Sú tu
neuveriteľne štýlové bary, reštaurácie, obchodíky, filmová
kultúra tu kričí z každého miesta a mesto po večeroch naozaj
ožíva. Je tu vynikajúci výber piva, takže nie nadarmo sa hovorí,
že Wellington je „New Zealand´s Beer Capital“. A majú tu tiež
najlepšiu kávu, akú som kedy na štyroch kontinentoch pil. Tá
mi bude naozaj chýbať.“
Tak prečo teda odchádzate?
„Žiť vo Wellingtone, to je už iný príbeh. Je tu tragicky
zlé, žalostné počasie. Mesto je síce obklopené morom z
každej strany, no je nepoužiteľné, pretože má nízku teplotu.
Už len to spôsobuje frustráciu.“
Zmenilo nejako nakrúcanie Hobita krajinu?
„To najlepšie, čo po nakrúcaní zostalo, je podľa mňa
zlepšený Hobbiton. Keď sa skončilo nakrúcanie Pána prsteňov,
postavili ho iba z polystyrénu a preglejky a navyše, z väčšej
časti ho potom aj odstránili. Tentoraz sa však z neho stala trvalá
filmová scéna, aj vďaka tomu, že sa do toho finančne zapojil
Peter Jackson. Hobbiton je postavený z dreva, kameňa a
naďalej bude slúžiť ako úžasná turistická atrakcia. Práve v
týchto dňoch tam dokončujú krčmu - bude funkčná - a v
budúcnosti plánujú zariadiť hotel v hobitích dierach. Vyzerá to
tam skutočne rozprávkovo.“
V celej krajine sa zrejme predávajú darčeky na
hobitiu tému. Je nejaký, čo sa vydaril a chceli by ste ho
mať?
„Pravdupovediac, vianočné trhy som v meste ani veľmi
nepostrehol. Ale ak by som chcel nejaký suvenír zo
Stredozeme, tak jednoznačne oficiálnu repliku prsteňa od jeho
výrobcu Jensa Hansena.“
Ako táto veľká filmová skúsenosť zasiahla do vášho
života?
„Dostal som svoje meno na Hobita, to považujem za osobný
úspech. Stretol som zaujímavých ľudí a mal som možnosť žiť a
pracovať v inej krajine, pre štúdio so svetovým renomé.
Zároveň som o sebe zistil, že nezvládam vietor a príliš
premenlivé počasie a že Sydney a Austrália mi chýbajú viac,
než som si myslel.“
Čo si teraz želáte, keď už sme pri rozprávkach?
„Uvidím, či sa mi podarí nájsť ďalšiu príležitosť vo svete
filmu a vizuálnych efektov, možno že si nájdem prácu v trochu
tradičnejšom IT. Ak by som sa znovu vybral k filmu, ani sám
neviem, ako by som definoval svoju vysnívanú rolu - viem,
akým smerom by som sa chcel uberať, ale neviem to
špecifikovať len niekoľkými slovami. Ak by to nemal byť film,
mohlo by to byť aj čosi pre Amazon. Ale ideálna by bola taká
robota, vďaka ktorej by som mohol precestovať svet.“
Nechýbalo by vám filmové prostredie? Neopantalo
vás?
„Práca na filmoch je neuveriteľne vďačná a aj napriek
občasným stresom je to veľká zábava. Vo Weta som mal
prístup k vizuálnym efektom, v štúdiu Animal Logic som mal
prístup k celému filmovému procesu, pretože tam sa film
produkoval aj tvoril. Osobne som sa tam poznal so strihačom,
na jeho gauči som bol pečený-varený a spoza jeho pleca som
mohol sledovať, ako sa film každým dňom menil a dostával
reálnejšie kontúry.“
Takže ako je to s tým opantaním? Podľahli ste alebo
nie?
„Odpoveď súvisí s mojím prístupom k práci. Ja mám trochu
problém s autoritami a ťažko sa mi prejavuje lojalita voči
veciam, ktoré nie sú moje. Mne asi hrozí, že si budem musieť
založiť vlastný biznis - pretože kým je človek zamestnanec, na
konci dňa nemá nárok na žiadny výsledok svojej práce. Okrem
mzdy a dohodnutých odmien.“
Lenže ak Hobit dostane Oscara za vizuálne efekty,
budete to zrejme prežívať inak ako ostatní diváci.
„V tom prípade sa budem spokojne usmievať a bude ma
pritom hriať pocit dobre vykonanej práce.“
Kristína Kúdelová
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –. Z českého tisku
4
Strana 4
Zeman – loutka, lhář a Lukoil
Jan Urban 17. 01. 2013
Milý Miloši,
Známe se čtyřiadvacet let a dodnes si tykáme. Kdysi jsi
mně dokonce osobně přesvědčoval, abych šel znovu do
politiky, a pak i nabídl, abych se stal mluvčím ČSSD.
Nelibě jsi nesl, když jsem Tě odmítl, ale aspoň jsme si
tehdy ve dvou nalili do hlav pěkných pár panáků v
Konírně naproti Lidovému domu. Tos měl ještě svoji
hlavu, a mohu dosvědčit, že v té době jsi ničí loutkou
nebyl. Jenomže to se rychle změnilo.
Nedávno jsi se rozlobil, když jsem Ti řekl, že jsi byl jako
premiér vždycky slepý k obrovské korupci mezi svými
nejbližšími spolupracovníky. S cigaretkou v ruce jsi mi na
schodech Knihovny Václava Havla řekl, poněkud výhružně,
že doufáš, že až mě někdo z tvých kamarádů zažaluje, že
budu schopen doložit svá tvrzení na důkazech. No, Miloši,
žádný z nich se ještě neodvážil… A neodvážíš se ani Ty.
V hektických dobách po Listopadu jsem tě dával za příklad,
protože jsi jako jeden z mála nadřazoval zájmy země nad
svoje vlastní. Nějak se to vytratilo. Je smutné být svědkem
toho, jak se kdysi brilantní myslitel s mimořádným
politickým talentem mění v loutku toho
nejzkorumpovanějšího postkomunistického prostředí, v
zuřivého lháře, snažícího se zastrašit novináře a kohokoliv s
opačným názorem, a nakonec, doufám, že jenom hloupého,
naivního a nevědomého, slouhu ruských zájmů.
Řekl jsi teď na Radiožurnálu: "Nikdy v životě jsem se
nenechal manipulovat panem Šloufem ani panem
Kalouskem“. Problém je v tom, že mnoho z nás si velmi
plasticky pamatuje, jak jsi se v polovině devadesátých let
rychle změnil, a začal se obklopovat zvláštní sortou
přitakávačů, kterým velel komunistický proplouvač Mirek
Šlouf. Zachutnala ti moc.
Existuje mnoho příkladů, ve kterých jsi byl voděn jako
loutka, a poškozoval stát ve prospěch svých kamarádů,
spojených dokonce s organizovaným zločinem. Jak jinak
bys popsal vztahy a dochované záznamy telefonátů mezi
Tvými poradci – především panem Šloufem - s Františkem
Mrázkem? Ještě dnes si je můžeš přečíst, jak si gangsteři
mezi sebou lebedí, jak jsi vydíratelný, jak chlastáš, anebo,
jak jsi fajn, protože tě nezajímají peníze, ale „jenom chleba
se sádlem a tři okurky“. Šlouf nejenom že projednával s
gangstery manipulace privatizací – třeba Metrostavu nebo
České spořitelny, prozrazoval tajné informace o přípravě
zásahu v IPB, a přímo ovlivňoval program a usnesení vlády
ve prospěch svých kamarádů (SEVAPHARMA) . Už
několikrát popsaný případ zničení českého farmaceutického
průmyslu, a především společnosti SEVAPHARMA, je
navíc perfektně doložen zachovanými dokumenty. Šlouf ti
připravil materiál, který tvoje vláda schválila, a prodala
státní firmu SEVAPHARMA za padesát milionů. Každá
jedna budova na tom pozemku měla větší cenu. Jenom ten
pozemek na pražských Vinohradech měl cenu více než
miliardu. Koupil to Šloufův kamarád a fotbalový podvodník
Jan Gottwald. Obratem to prodal za tři sta padesát milionů.
Dnes to má cenu někde kolem miliardy a půl. Česká
republika ztratila výrobu sér a vakcín, a od té doby musíme
všechno draze dovážet. Nemáš pocit, že jsi okradl důchodce
nebo české zdravotnictví? Mimochodem, když se to sečte,
jde o desítky miliard. To všechno jsou čistě kriminální činy.
To všechno té partě kolem tebe prošlo jenom proto, že jsi je
chránil. Byl, a jsi, jejich loutka – jenom nemáš odvahu
přiznat, že ti v té době už stačilo jenom pochlebovat a
nalévat tě pitím.
Nebo ti mám v tomto ohledu připomenout ostudu na jednání
v Melku (2001)? Podle dvou členů české delegace, a
jednoho z rakouských vyjednávačů, jsi v polovině
rozhovorů poslal českou delegaci ven, a po pár hodinách
„rozhovorů“ mezi čtyřma očima s kancléřem Schüsselem, tě
rakouští hostitelé museli do auta vlastně nakládat. Rakouští
diplomaté dodnes tvrdí, že v té době bylo prostě dost
jednoduché spolehnout se na tvoji slabost pro pití.
Lhal jsi a lžeš, starý kamaráde. Kdykoliv tě někdo přistihl
při omylu nebo tě dostal do nepříjemné situace, tak jsi
zaútočil osobně. Novináři by mohli povídat, Vyhrožoval jsi
trestními oznámeními, vykládal jsi vědomé nesmysly o
novinářských konspiracích, a, bohužel, ti to zůstalo. Tvůj
čerstvý útok na slovenské novináře, a odmítání dávat
slovenským sdělovacím prostředkům jakákoliv vyjádření,
patří mezi nejtrapnější výkony české polistopadové
lumpenpolitiky. V mezinárodním kontextu nic podobného
nikdy nikdo nezkusil – tedy ruští komunisté a Putin ano,
abych byl přesný.
A tím jsme u tvojí naprosto nepochopitelné snahy zalíbit se
putinovskému, pseudocarskému a určitě nedemokratickému,
Rusku. Moji ruští kamarádi, disidenti brežněvovské doby,
hovoří o tom, že nikdy od té doby nebylo hůř. Saša
Podrabinek se dokonce musel dlouhé měsíce skrývat,
protože putinovské bojůvky blokovaly vchod do jeho domu
a žádaly, aby byl uvězněn. Ty, s bohorovným úsměvem,
předstíráš, že všichni kolem tebe jsou andělé a polobozi
demokracie. Sorry, není tomu tak. Tvoje dnešní nejbližší
spolupracovníky, Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého, ti
osobně přivedl Miroslav Šlouf. Jak se „kluci“ sami chlubí,
jsou to takoví „kamoši“, že spolu „všichni společně jezdí na
vodu“. Martin Nejedlý je kryt protekcí Lukoilu, a jestli nevíš
o tom, že Lukoil je obecně, a to i ve zprávách BIS,
považován všude ve světě za expozituru ruských
zpravodajských služeb, tak představuješ zásadní
bezpečnostní riziko pro Českou republiku.
Je mi tě líto, Milošku. Kdysi jsem si tě vážil, protože, ještě
víc, než třeba Václavové Havel i Klaus, jsi opravdu dokázal
nadřazovat zájmy země nad svoje osobní. To je pryč.
Prohrál jsi svůj boj s pitím a mocí. Jsi dnes jedno z
největších bezpečnostních rizik země, na které ti kdysi
záleželo. Můžeš jenom následovat smutný osud další ruské
loutky, svého kamaráda Vaška Klause. Společní kostlivci,
společná korupce, společné oběti, kterých je třeba se bát.
Doufám, že tě voliči zastaví, a ukončí období státní
samohany České republiky. Opravdu je mi tě líto. Stát se s
takovým potenciálem člověkem minulosti, na to už musí mít
jeden hodně tragické slabosti. Ale možná to všechny ty
ruské prachy zvládnou. Ty budeš prezident, ČEZ s radostí
prodá Temelín Rusům, a Mirek Šlouf a jeho Melody Boys,
budou na Hradě pečení vaření… Pak věřím, že nebudeš mít
klid.
Tvůj, kdysi kamarád, Honza Urban
Nemá doživotní imunitu
Volba nového prezidenta: Nepřipusťme aby
Václav Klaus po březnu příštího roku
emigroval!
Pavel Victorin, czechfeepress
Václav Klaus ve středu 12.12.2012 na dotaz studenta při
besedě na Univerzitě Hradec Králové /UHK/, o svém
nástupci na Hradě řekl - "Jsou někteří, po jejichž volbě bych
měl pocit, že je nezbytné někam emigrovat. Jsou někteří, kde
si dovedu představit, že by mohli být prezidenty. Zřejmě by
občas vstávaly vlasy hrůzou na hlavě z jejich činů, to asi
ano, ale dovedu si to představit.…./citace/".
Klausovo prezidentské funkční období končí 7.3.2012 a
pak, aspoň doufejme, snad také skončí jeho prezidentská
imunita, která dosud brání možnost zahájit šetření
protikorupčních orgánů ve věci podezření ze zneužití
pravomoci veřejného činitele při tzv. "kuponové
privatizaci".
Je známo, že Václav Klaus, jako ministr financí, se
spřátelil a osobně i pracovně stýkal s finančním
podvodníkem rusko - česko-amerického původu, Viktorem
Koženým, narozeným v roce 1963 v Rusku. Předky
Koženého jsou Rusové židovského původu, příjmením
Lederer. Nezletilý Viktor v roce 1979 emigroval s rodiči do
Mnichova, odkud sám v roce 1982 odcestoval do USA, kde
navštěvoval Harvardskou univerzitu. V roce 1989 kvůli
problémům s finanční policií v Bostonu a New Yorku, utekl
z USA do Anglie, kde pracoval pro fond v investiční
společnosti Robert Fleming. Odsud na výzvy Václava
Klause o "privatizaci státního majetku Československa při
zhasnutí" a "neznalosti špinavých peněz" s 3. tisíci dolary v
kapse, pak v roce 1990 přicestoval do Prahy, kde měl
žijícího dědečka.
Ministr financí Václav Klaus své pověření tehdejším
prezidentem Havlem k provedení transformace ekonomické
základny státu využil k vyhlášení kontroverzní, tzv.
"kuponové privatizace", díky které pak Viktor Kožený a
další zájemci o bezpracné zbohatnutí získali obrovské
majetky na úkor českého státu a jeho občanů.
Kromě prakticky úplného rozkradení hospodářské
základny zaniklého socialistického Československa /x/,
Klausovou "systémovou privatizací" také byla založena moc
finanční mafie v politické a vládní praxi České republiky.
Jde o předražování státních zakázek a přebujelou korupci, se
kterou se neúspěšně vypořádáváme dodnes.
/x/ Poznámka: Úplné rozkradení majetku českého státu se
nedotklo pouze automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, která
přes Klausův odpor byla ze "systémové kuponové
privatizace" vyjmuta a zprivatizována poctivě německým
koncernem VW. Jak známo AUTOŠKODA Mladá Boleslav
není vytunelována, nýbrž prosperuje a zaměstnává desítky
tisíc občanů.
Ministr financí Václav Klaus podvodníka Viktora
Koženého osobně masivně propagoval v médiích, zejména v
TV. Přesvědčoval nezkušené české občany, že pro
ekonomický rozvoj našeho státu Viktor Kožený představuje
mimořádnou příležitost a potřebný "motor privatizace".
Občany vyzýval k tomu, aby právě jemu masivně svěřovali
své tzv. "kupony", které se svým podpisem po tisících
kusech v ceně jedné koruny za každý, s cílem umožnit
nákup státních podniků nemajetným zájemcům,
československým občanům prodal. Je jisté, že šéf rezortu
financí, ve státě disponujícím policejními a zpravodajskými
složkami měl a mohl vědět, že Vikto r Kožený byl ve své
vlasti - Spojených státech, už tehdy stíhán kriminální policií
pro finanční podvody. Není důvod pochybovat o tom, že
Václav Klaus potřebné informace o Viktoru Koženém
samozřejmě znal.
Dvojici Klaus - Kožený, se kuponová privatizace velice
vydařila. Kolik Klaus od Koženého za účinnou pomoc a
podporu při privatizaci obdržel, se dosud neví. Osobní
majetek Koženého, nabytý rozprodáním státních podniků
ČR, místo jejich modernizace a zviditelnění na zahraničních
trzích, které bylo oficiálním cílem privatizace, se odhaduje
na více než 20 milionů amerických dolarů /cca 5 miliard
českých korun/. Kožený po privatizaci z ČR vycestoval a
žije na Bahamách, známých tím, že nevydávají své občany
trestním orgánům USA. Pro způsob, kterým Kožený za
pomoci Klause československé podniky zprivatizoval, se
doma vžil název "tunelování", ve světě anglicky -
"tunneling".
Klausem proklamovaný "privatizační úspěch", pak po
Koženém hromadně následovali další zájemci, jak z řad
hochštaplerů tuzemských - zejména husákovských
komunistických prominentů, tak zahraničních.
Václav Klaus ze svého tehdejšího postavení ministra
financí a později premiéra, bohužel, mnohé podvodníky
osobně účinně podporoval a oslavoval. Veřejně vyhlásil,
např. jako "Nejúspěšnějšího podnikatele roku 1993",
husákovského komunistu ing. Lubomíra Soudka /1944/,
který se v roce 1992 stal soukromým vlastníkem Škody a
jejím generálním ředitelem v rámci Klausem určené, tzv.
„české privatizační cesty“ /tzn. privatizace "systémovým
kuponovým způsobem"/, tedy bez spojení se solventním
zahraničním partnerem.
Pod Soudkovým vedením začala plzeňská Škoda
rozšiřovat své výrobní aktivity, např. nákupem automobilek
Tatra a Liaz, výstavbou závodu na výrobu nápojových
plechovek z hliníkových slitin apod. Tato expanze skončila
kumulovanou ztrátou státu ve výši 13 miliard korun, kterou
hradili občané. Soudek průběžným tunelováním Škodovky
do své soukromé firmy NERO, zřízené za účelem
intenzivního provozování penězovodu, získal ohromný
osobní majetek, zatímco Škodovku čekal bankrot.
Václav Klaus rovněž osobně podporoval dalšího
husákovského exkomunistu a tehdy také již člena ODS,
finančníka JUDr. Richarda Salzmanna /1929/, který se v
lednu 1990 stal ředitelem Komerční banky, kde mezi lety
1992 - 1998 zastával funkci generálního ředitele /GŘ/. Z
postu GŘ odstoupil měsíc před platností zákona, který
souběh funkcí senátora a šéfa banky zakazoval. Od koho asi
získal užitečnou informaci o připravovaném zákonu?
Po Salzmannově odchodu musel český stát odkoupit 83
miliard špatných úvěrů, které opět zaplatili občané. Tehdejší
vedení banky bylo trestně stíháno, na Salzmanna se ale
obvinění nevztahovala, neboť se podstatných jednání
neúčastnil i když je jako GŘ schvaloval a pobíral za to
příslušný nadstandardní plat.
O takové zákony a "privatizační úspěchy"
transformovaného bankovnictví se nezapomenutelně
výrazně "zasloužil" Václav Klaus. Richard Salzmann se s
Klausem osobně přátelili a stýkali na večírcích "uzavřené
společnosti", kde se spolu domlouvali na osobních a
pracovních záležitostech a zájmech. Oba polistopadoví
boháči jsou milovníky hudby. Václav na některých večírcích
zpíval písně z repertoáru chlapeckého sboru, který v dětství
navštěvoval, při Richardově klavírním doprovodu.
Takových "privatizačních přátel" měl Václav Klaus mezi
zahraničními i tuzemskými podvodníky mnoho. Tyto
skutečnosti však dosud důsledně utajuje. Ve své dosavadní
publicistické činnosti se jako prezident českého státu
věnoval zejména problematice klimatologie, pochopitelně
jako ekonom, fakticky pouze na diletantské úrovni. V
několika dílech spisů nazvaných "Modrá planeta" hlásal
teorie a názory, které neobstály před fakty a názory
seriózních odborníků v přírodovědných oborech. Po sérií
utržených ostud a posměchu, kterého se mu v zahraničí jako
hlavě státu za "klimatologickou osvětu" dostalo, těchto
aktivit naštěstí již zanechal.
Druhý český prezident také poměrně rozsáhle publikoval
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů.
Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů.
Strana 5
osobité postřehy ze svých státních cest, kde čtenáře
seznamoval s banalitami, jako barva moře při pohledu z
terasy, na které s chotí Lívií a údajnými zahraničními
obdivovateli večeřeli apod., pro které byla charakteristická
absence hlubších postřehů a využitelných praktických
informací pro podnikatelské aktivity.
O ekonomické transformaci našeho státu, kterou v
počátcích devadesátých let z pověření Václava Havla
osobně Václav Klaus organizoval a řídil, však dosud
nepublikoval vůbec nic. To samozřejmě seriozně
uvažujícím občanům - vlastencům, velmi chybí a cítí
potřebu co nejdříve to napravit. Nejlépe veřejným jednáním
nezávislého demokratického soudu, jak shora naznačeno.
Je jisté, že po březnu příštího roku, po ukončení
prezidentské imunity, u Václava Klause, ze kterého se po
vstupu do politiky stal skutečný boháč, hrozí nebezpečí
opuštění ČR z obav před vyšetřováním jeho spolupráce s
Viktorem Koženým a dalšími "privatizátory", jak sám
nechtěně doznal při zmíněné besedě se studenty UHK.
Český trestní řád uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná
se o důvod vazby útěkové, dále vazby předstižné a konečně
vazby nejvíce korelující s hrdinou našeho článku - s hlavou
našeho státu Václavem Klausem, tedy vazby koluzní.
Samozřejmě, koluzní vazbu je možné pojímat jako institut a
součást trestního řízení, kdy obviněný je na základě
rozhodnutí oprávněného orgánu dočasně zbaven osobní
svobody, aby mu bylo zabráněno vyhýbat se trestnímu
stíhání tím, že by uprchl nebo se skrýval, mařil nebo
ztěžoval objasnění věci, nepřípustně působil na prameny
důkazů nebo pokračoval v trestné činnosti. U dostatečně
bohatého Václava Klause, jako budoucího exprezidenta
zbaveného imunity, nejspíše již nepůjde o nebezpečí, že by
pokračoval v trestné činnosti, ale všechny ostatní důvody
koluzní vazby je důvodné u něj předpokládat.
V případě právoplatného odsouzení exprezidenta k
nepodmíněnému odnětí svobody, by mu pak doba strávená
v koluzní vazbě byla započtena do výkonu trestu. Pokud by
byl zproštěn obžaloby a uznán úplně nevinným, mohl by za
čas strávený ve vazbě uplatňovat náhradu škody.
Pokud se chceme v reálném časovém horizontu dozvědět
okolnosti, které provázely kuponovou privatizaci a které
předurčily mravní a hospodářský úpadek našeho státu,
jehož odstranění je v nedohlednu, nechme Profesora Ing.
Václava Klause, Csc., Dr. h. c., pronést po letošním
Silvestru poslední prezidentský projev, ale pak si již
nejvyššího představitel našeho státu dobře hlídejme, aby si
nenaplánoval nějakou "důležitou zahraniční státnickou
cestu". A už vůbec Profesora nenechme vycestovat, až
prezidentskou funkci ukončí.
i
Bodnutí včelou, vosou ... dobrá
rada :))
Málo kdo ví, jak rychle pomoci člověku a dítěti, aby
neotekl po včelím a vosím bodnutí. Platí tato rada i pro
alergiky ... mám to mnoho let vyzkoušené !!! Všichni komu
jsem tuto radu řekla, žasnou jak to úžasně funguje!!!
Když vás bodne tento hmyz, nejdříve se podívejte, jestli je
v kůži zabodnuté žihadlo, pokud ano, vytáhněte ho a ihned
naberte do ruky hlínu, zeminu, ta je všude kolem vás. Ránu
zeminou potřete a člověk neoteče. Vím, že to je divné, ale v
zemi - v hlíně je cosi ukrytého, nějaký protijed, co zabrání
otoku a alergická reakce se nekoná. Byla jsem s
kamarádkou na chatě a ona má syna, který musí okamžitě
po píchnutí bodavým hmyzem do nemocnice. Když ho
bodla včela, přiskočila jsem k němu, vytáhla jsem mu
žihadlo a hrábla do záhonu, nabrala jsem zeminu do své
dlaně a začala jsem mu třít ránu po bodnutí. Kamarádka jen
koukala a nevěřila svým očím. Chlapec nikam jet nemusel,
byli jsme na vesnici a bez auta. Ona říkala, že by se jinak
udusil. Od té doby se nebojí se synem někam jezdit, myslím
do přírody, zeminu má pokaždé vlastně kam vstoupí :)) I
doma ji máme v květináčích :)) Maminky na vesnici byly
za tuto moudrou radu velice vděčné, radu šíří dál ... ten rok
bylo totiž mnoho vos a včel, které často píchly jejich dítě.
Obdržela jsem mnoho poděkování za tuto radu. :)) Snad
pomůže i vám všem.
Došlo emailem, od Svena který to nenapsal.
r
BIG IDEAS na ABC
Na televizní stanici ABC jsou velice zajímavé pořady,
nejlepší přírodní snímky i klasické filmy, které nám všem
jenom připomínají, jak neúprosně stárneme, protože mnohé
z nich pamatujeme jako premiéry.
Svým způsobem jsem na ABC zanevřel, když se její
politické pořady staly hlásnou troubou Labor governmentu
a vždycky mě překvapovalo, že se politický názor a
programy, nemění se změnou vlády. To mě jen utvrdilo v
názoru, že většina medií, má levicové názory, ale to není
jen v Austrálii.
Teprve poslední dobou se mi zdá, že i ti tvůrci ABC
programů, si začali uvědomovat, že mimo těch krásných
pořadů o vědě, přírodě a technice, když došlo na
připravená setkání lidí různých názorů, diváci si
uvědomovali, že osazenstvo v manéži je procezené a
prokádrované dopředu tak, aby konečné názory vždycky
odpovídaly federálním názorům a případné hlasy opozice,
aby neměly řečnickou sílu a dopad. Proto se mi zdá, že
debaty, dotýkající se politické situace, přistěhovalectví,
kriminality v zemi a vůbec všech ožehavých záležitostí se
stávají otevřenějšími !
Tentokrát ale, nechci mluvit o politice, ale o problému,
týkajícího se Austrálie celé, bez ohledu na názory. Čirou
náhodou jsem se díval na část pořadu , který na ABC běží
pravidelně, ale pro mně byl zajímavý a objevný.
Jedná se o "BIG IDEAS" ! Sešli se tam učitelé, profesoři
a jiní akademici, různí v názorech na vzdělání v Austrálii.
Zdejší vlastenci tvrdí, že jsme šťastná země, nejen polohou,
přírodním bohatstvím, ale i činorodým, chytrým a
pracovitým obyvatelstvem. To jsou slova generalizující,
protože činorodé obyvatelstvo je i v Bangladéši,
prokazatelně chytří jsou Židé a pracovití jsou Němci, jak
nás poučí historie a cestovní brožury. To ale nic nemění na
faktu, že Bangladeš je chudičká země, odkud lidé odcházejí
za práci, vzděláním a výdělkem. Židé a to nejen ti z Izraele
jsou vzdělanci už podle počtu obdržených Nobelových cen
za fyziku, chemii, medicínu a jiné hodnotné činy pro
lidstvo ( ne, to nemluvím o přiblblých cenách míru).
A přesto ti Židé mají mnoho nepřátel, nejen těch, kteří je
obklopují a snaží se je terorizovat a vyhubit, ale i jinde,
těch hloupých a závistivých, kteří nemohou vydýchat jejich
úspěchy.
Kdežto Němci, (pokud tedy neválčí) jsou pracovití jako
mravenci, jdeme-li koupit nějaký výrobek, je to německý,
kvalitní !
Ale tyhle všechny "škatulky" přestávají v současné době
platit. Proč ?
Protože at chceme, nebo nechceme, nastalo nové "stěhování
národů", někdy legální, většinou nelegální a země, tedy
hlavně země Evropy, ale i naše Austrálie, mění
demografické složení obyvatelstva, s tím i tradice a
charakter.
Je tedy podle akademiků na pořadu Big Ideas Austrálie
stále štastnou zemí ? Je, i není ! Zatím jsme země
svobodná, kde je přístup ke vzdělání zaručený zákonem a
záleží jen na přístupu jedince a jeho rodiny, jakého vzdělání
dosáhne.
Tím ale, není vyřešeno všechno. Školy, TAFEs i
University, přestože jsou čím dál tím více zaplňovány
platícími studenty z asijských zemí, poskytují akademické
vzdělání naší mládeži, ale mnohdy je to vše bezúčelné a
chaotické.
Snad proto, že jsem sám ve staré zemi ( v Československu)
nedosáhl vyššího vzdělání, v dospělosti si uvědomuji a
vážím těch, kteří poctivě vystudovali ( v mém případu to
nebyl politický útlak, jenom lenost a záškoláctví, proto mě
z průmyslovky vyhodili a jsem jen vyučený rytec v
polygrafii ).
Ale opět se vracím k debatě akademiků na BIG Ideas, kde
se vlastně tito všichni chytří a vzdělaní lidé dělili na dvě
poloviny v názorech, zda je zemi a obyvatelstvu
prospěšnější vysokoškolské vzdělání, anebo ne ! Cítil jsem,
že obě tyto skupiny mají v něčem pravdu a v něčem ne!
Je pěkné, když statistiky ukazují vysokou vzdělanost v
zemi, ale ty statistiky skrývají, že dost vysoké procento
tvoří různí Batchelors of Art, nebo tak zvaní "věční
studenti" a další obory vzdělanosti, které jsou společnosti
zcela nepotřebné, pouze přinesou několik snobských
písmenek za jménem!
Ano, je výborné, když vystudují lékaři, strojní a stavební
konstruktéři- inženýři (tady titul "ing" znamená každého
mechanika) Co ale v zemi začíná silně chybět, jsou šikovní,
vyučení tesaři a truhláři, zámečníci, instalatéři a elektrikáři
a jiná a jiná řemesla.
Není možné všechno plánovat a poroučet jako to dělali u
nás bolševici, žijeme v demokracii, kde si každý rozhoduje
co bude on, anebo jeho děti dělat, ale je hrůzné pomyšlení,
že právě ty chytré, šikovné řemeslníky, kteří byli v
Austrálii tradičně doplnováni budto svobodnými
Evropany, anebo uprchlíky z nesvobodné Evropy, tento
proud vyschl a byl jen nedostatečně nahrazen "řemeslníky"
z Asie, anebo neumětely z Afriky ( bubeníků, tanečníků a
fotbalistů nám netřeba !).
Na BIG Ideas řekl profesor Shergold, že se rád zadlužil 50ti
tisíci dollarů, pro studium chytrého syna, jako dlouhodobý
investment pro rodinu. Můj obdiv a souhlas ! Ale pak
tam také promluvil doktor Longstaff, který financoval
studia dvou svých dětí, třetí syn, který nebyl studiosní typ,
se vyučil právě instalaterem. Dr. Longstaff na konci svého
proslovu řekl : „Dvě moje děti rentují byty, jedno dítě má
dům, lod a jezdí do zahraničí.“ Hádejte které ?!!! I tam
byla velká pravda! K tomuto problému se nechci
vyjadřovat, to musí každý ze čtenářů sám.
Jak už jsem předeslal, vzdělání si vážím, snad právě proto,
že jsem toho sám nedosáhl, ale určitá vyrovnanost v zemi,
je potřebná ! Nemyslíte ?
L.P. 13. ledna 2013. Sven F. Rehulka - NSW - Miranda
f
Když na naše prezidentské volby upřel pozornost
rakouský deník Der Standard, připomněl svým
čtenářům, že pražský Schwarzenberský palác
leží takřka naproti Hradu, sídlu českého
prezidenta. Kdyby tedy příští týden ve finále
zvítězil Karel Schwarzenberg, pak by se - napsal
rakouský list - "symbolicky a dvojznačně" stal
pravdou starý vtip, který těsně po roce 1989 u
nás koloval: "Co je velká a malá privatizace?
Malá je, když Václavu Havlovi vrátí Lucernu.
Velká, když Schwarzenbergům vrátí Čechy."
e ? f
Zatracené náhody
19. ledna 2013
Určitě to nemá žádnou souvislost. Nicméně Pavel Bém se
vrací do ODS těsně po tom, co Václav Klaus svou amnestií
hromadně očistil lidi, kteří se právními kličkami a silou
peněz úspěšně vyhýbali výkonu spravedlnosti. Navíc
mnohou právní kličku jim na záchranu upletli jejich
pomahači v poslaneckých lavicích. Jistě to nemá žádnou
souvislost, je to náhoda. Nicméně je to náhoda, jak se říká,
setsakra zatracená.
Jestlipak se synek prezidenta, pan Václav Klaus mladší,
pustí tak vehementně do Pavla Béma, jako si vzal na paškál
otce Karla Schwarzenberga a otce jeho manželky? Možná
je to taky náhoda, že právě syn současného prezidenta
přiložil ruku k dílu, které má dokázat, že správně uvažující
a pravicově smýšlející občan voli přinejmenším socialistu
Miloše Zemana a skvadru, v níž kraluje Šlouf a
reprezentant Lukoilu, místo aby volil místopředsedu
pravicové vlády a předsedu pravicové strany TOP 09. Je
možné, že s otcem o té věci nemluvil a že mu srdce náhle
zahořelo a idea se vrazila do prstů a on rozehrál klávesnici
svého počítače. A jak už se stalo součástí politické kultury,
tento Václav Klaus mladší vyjadřuje veřejně obavy o osud
svého gymnázia.
Očerňovat někoho činem otce z doby před osmdesáti lety,
to je hodně, hodně nečestné, tím spíš, že onen čin je hrubě
zkreslený a naroubovaný pro dobovou potřebu. Ale
povykovat o obavách o osud soukromého podniku, to je
prostě hloupé. Neslušné samozřejmě taky, takže bychom
mohli zavést debatu, zda je to víc neslušné nebo hloupé.
A ten Bém?
Těžklo si nevzpomenout na příklad z praktické fyziky:
špaček cigarety se nedá v záchodové míse snadno
spláchnout. Aston Neff
z
Recepis No.353
Javorové mufinky
¼ hrnku másla,
¼ hrnku cukru,
1¼ hrnku mouky,
2 KL kypřícího prášku,
¾ hrnku ovesných vloček (mohou být minut oats),
½ hrnku mléka,
½ hrnku javorového syrupu.
Ušleháme máslo s cukrem, vmícháme zbytek přísad. Dáme
do vymazané muffin formy (pokud nepoužijeme
silikonoovou) a vlníme asi 6 minut.
Dobrou chuť přeje Radka
p
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –.Zajímavosti a drby
6
Strana 6
Jak se vyrábějí lahve?
Pavel Šmejkal
Sklo bylo objeveno v polovině 3. tisíciletí př. n. l. v
Mezopotámii. Tehdy ještě velice nečisté sklo obsahovalo
oxid křemičitý, vápník a sodík, jednalo se tedy o křemičité
sodnovápenaté sklo. Používalo se především na výrobu
různých ozdob.
V Čechách se sklo prvně objevilo ve 2. tisíciletí př. n., l. kdy
ho sem v rámci výměnného obchodu přinesli zřejmě
obchodníci ze syrské oblasti a z Egypta. Od té doby se na
našem území sklo začalo i vyrábět. Jednalo se však o různě
zbarvený a často nedokonale protavený materiál na výrobu
korálků a dalších ozdob. Větší objemem výroby a hlavně
vyšší kvalita zpracování skla se objevuje zhruba od roku 400
př. n. l., kdy se jeho výrobě začali věnovat Keltové. První
písemná zmínka o výrobě skla u nás pochází z roku 1162,
první sklárny vznikají ve 13. a 14. století hlavně v oblasti
Krušných hor, Krkonoš, Šumavy, Lužických hor a
Jizerských hor. Od poloviny 14. století dokázaly české hutě
tavit již téměř čisté, či jen slabě žlutě nebo zeleně zabarvené
sklo.
Základní surovinou pro výrobu skla jsou sklářské písky.
Vedle naprosto dominantního křemene obsahují také zrna
jiných minerálů – nejčastěji živců, slíd či tzv. těžkých
minerálů (např. granátu, turmalínu, či magnetitu). Jako
pojivo se zpravidla uplatňují jílové minerály (např. kaolinit),
karbonáty nebo oxihydroxidy železa.
Sklářské písky se těží v lomech a požadavky na jejich
kvalitu, ať již z hlediska zrnitosti, minerálních či
chemických vlastností, se liší podle druhu vyráběného skla.
Před sedmdesáti lety zemřel geniální
vynálezce a podivín Nicola Tesla
NEW YORK/PRAHA - Před 70 lety zemřel v New Yorku
slavný fyzik a vynálezce Nikola Tesla. Ačkoliv navenek
často působil jako extravagantní podivín, ve skutečnosti byl
geniem, jehož výzkumy předběhly svou dobu a položily
základ moderní elektrotechnice.
Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatském
Smiljanu v rodině srbského původu. Nejdříve studoval
matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu,
odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy.
V roce 1884 zamířil s pouhými čtyřmi centy v kapse na
americký kontinent.
Ve Spojených státech našel Tesla práci u vynálezce a
podnikatele Thomase Alvy Edisona. Oba muži však spolu
nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na
budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison
preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud
střídavý. Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní
laboratoř, v níž se oddával výzkumu vlastností dvou a
vícefázových elektrických proudů a experimentům s
vysokým napětím.
Objevy geniálního vynálezce
Mezi nejdůležitější plody Teslova bádání patří systémy
produkující a využívající střídavý proud, zejména třífázový
elektromotor. Jméno slavného vynálezce nese i
transformátor, bez něhož by se neobešly současné televize či
rádia. Tesla také dlouhodobě experimentoval s bezdrátovým
přenosem energie a informací. Během svého života si nechal
patentovat více než stovku nápadů. Lidovky
Tajná zpráva: Česko zřejmě utopilo v
Rusku miliardy
V čase přísných úspor a zvyšování daní ztrácí státní
pokladna v dálných krajích na Východě pomalu, ale jistě
sedm miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zdokumentoval, že Česká
exportní banka poskytla firmám v zahraničí, zejména v
Rusku, obří úvěry, ale neohlídala si dostatečně záruky a
nemůže peníze vymoci zpět. Hrozí tedy, že ztrátu nakonec
uhradí daňoví poplatníci.
Píše o tom v pondělním vydání deník Insider s tím, že
případy jsou popsány v dosud tajné zprávě NKÚ. Insider
Nahota, oplzlé otázky a sex. To byl
policejní výslech v Domažlicích
Třiadvacetiletá Lucie přišla letos v dubnu podat svědeckou
výpověď na policejní ředitelství do Domažlic. Výslech
tehdy vedl poručík Petr Rett. Začal důkladnou osobní
prohlídkou včetně intimních partií, pak zavedl rozhovor na
nechutné oplzlosti a nakonec ženu přesvědčil k souloži
přímo v kanceláři.
Podobných praktik se podle státního zástupce Jiřího
Richtra dopustil sedmatřicetiletý policista na nejméně deseti
ženách, které vyslýchal buď jako svědkyně, nebo podezřelé.
Případ, který nemá v české policejní historii obdoby, začal
ve středu projednávat domažlický soud.
Rett si vyslechl obžalobu pro trestné činy zneužití
pravomoci úřední osoby, sexuální nátlak, poškozování
cizích práv a znásilnění. Za to si může jít sednout do vězení
až na deset let. „Zneužil svoje postavení a z něho
vyplývající vliv. Většina poškozených se právě proto
nebránila, ačkoliv jim to bylo hodně nepříjemné,“ uvedl
žalobce.
Upozornil také na to, že jde závažné selhání policisty,
který byl v postavení veřejného činitele reprezentujícího
státní orgán a nezákonného jednání se dopouštěl při
úředním úkonu.
Totálně jsem selhal. Bude to znít asi divně, ale prostě jsem
se chtěl jen podívat na nahou ženskou.
Výslech začínal Rett pokaždé stejnou otázkou: zda ženy
nemají u sebe někde ukryté nahrávací zařízení. Při záporné
odpovědi je požádal o osobní prohlídku. S tím souhlasily a
na jeho pokyn se svlékly. Pak je začal osahávat na prsou a
přirození.
„Hrozně mě tím vylekal. Nečekala jsem něco takového.
Byla jsem v šoku. Přitom mi začal říkat, jestli nechci ještě
víc. To už jsem se začala bránit a on toho nechal,“ citoval
soudce z výpovědi Jany V. Další poškozená se zase
rozbrečela, když jí Rett zasunul prsty do vagíny. „Říkal mi,
že hledá, jestli tam nemám ukryté drogy,“ vypověděla
Kamila Z.
Byl to policista, raději mu vyhověla
Až k souloži to Rett dotáhl s už zmiňovanou Lucií. „Prý
uzavřel s kamarády sázku, že se nechá vyfotit s cizí ženskou
při pohlavním aktu. Požádal mě, zda bych s ním do toho šla.
Nechtělo se mi, ale nakonec jsem s tím souhlasila. Byl to
policista, mohl mi udělat jakýkoliv problém. Tak jsem si
řekla, že bude lepší mu vyhovět,“ prohlásila u soudu Lucie.
Ta také ještě předtím musela Rettovi odpovědět na hodně
nepříjemné otázky jako například, jestli ráda polyká mužské
semeno či jak často masturbuje. „Bylo to písemnou formou,
tvrdil, že to má pro svoji známou, která dělá nějaký
anonymní výzkum,“ vysvětlovala žena před soudem.
Rett se doznal ke všem skutkům obsaženým v obžalobě
vyjma jediného, kdy měl strkat prsty do přirození mladistvé
dívce na policejním oddělení v Poběžovicích. Ta tvrdí, že se
aktivně bránila a snažila se ho odstrčit. „Tohle jsem
neudělal,“ bránil se muž s tváří připomínající spíše
neviňátko než sexuálního zvrhlíka. Tento případ patří mezi
ty, kde proti sobě stojí dvě protichůdná tvrzení.
Nezvratné důkazy
V ostatních případech, které se odehrály v Rettově
kanceláři na policejním ředitelství v Domažlicích, má ale
žalobce nezvratný důkaz. Tím jsou video nahrávky ze
záznamového zařízení, které do místnosti umístili
detektivové Generální inspekce bezpečnostních sborů. Při
přehrávání těchto záběrů v jednací síni soudce vyloučil
veřejnost.
Rett před soudem vypovídal se sklopenou hlavou.
„Totálně jsem selhal. Bude to znít asi divně, ale prostě jsem
se chtěl jen podívat na nahou ženskou. Šlo spíš o moji
zvědavost, bral jsem to i jako takové zpestření. Žádné
sexuální vzrušení jsem z toho ale neměl,“ prohlásil otec
dvou dětí, který byl po odhalení skandálu od policie
propuštěn a teď se živí jako údržbář ledové plochy na
zimním stadionu.
Připustil, že ve službě využil příležitost, kdy měl možnost
se setkat s různými ženami. „Teď se jim omlouvám za to, že
jsem je nepřípustným způsobem obtěžoval,“ kál se Rett.
Jednání bude pokračovat příští týden, kdy soudce plánuje
výslech znalce a další svědkyně. Patrik Biskup, Rude Právo
Putinův chráněnec Depardieu se pustil
do ruské opozice a Pussy Riot
Proud poct, čestných občanství a nabídek bydliště i
angažmá, adresovaný francouzskému herci Gérardovi
Depardieu z Ruska, neustává. Ředitelé úřadů, starostové
měst a šéfové divadelních souborů tak oceňují jeho
nedávné rozhodnutí stát se ruským občanem. Depardieu
byl v pátek oficiálně pozván i mezi ruské komunisty.
Herec Gerard Depardieu, který získal ruské občanství, aby
se doma vyhnul vysokým daním, zkritizoval o víkendu
ruskou opozici, že jí chybí vize. Také podpořil odsouzení
radikálních feministických performerek ze skupiny Pussy
Riot.
Ruská opozice nemá žádný program, nemá nic,“ řekl
Depardieu ruské státní televizi. Podle něj jsou v opozici
„velmi chytří lidé“, jako je bývalý šachista Garry Kasparov.
„Ale ten je dobrý v šachu a v ničem jiném,“ dodal podle
webu msn a ještě si přisadil: „A masy jsou hloupé.“
Schválil i trest pro členky Pussy Riot, které byly souzeny
za výtržnost v pravoslavném chrámu Krista Spasitele, kde
zpívaly punkovou modlitbu proti prezidentovi Vladimiru
Putinovi.
Řekl, že v muslimských zemích by byly souzeny ještě
přísněji: „Představte si, kdyby tyto dámy vešly do mešity,
asi by se živé ven nedostaly. Kdybych ale toto řekl ve
Francii, považovali by mne za idiota.“
Depardieu dostal pas od Putina
Depardieu si vyzvedl ruský pas 6. ledna z rukou
prezidenta Putina. Občanství dostal o tři dny dříve.
Tvrdí, že občanství nepřijal kvůli nové vysoké dani pro
extrémně bohaté, proti níž bojoval, a nemíní těžit z ruské
rovné 13procentní daně. On i Putin zdůrazňují, že jsou
přátelé. Putin mu po sporech nabídl v prosinci občanství.
[celá zpráva]
Rusko o víkendu čelilo demonstracím
Na 20 000 lidí v neděli demonstrovalo podle odhadů
západních agentur v centru Moskvy proti zákonu
zakazujícímu adopce ruských dětí do USA. Protest svolala
opozice vůči vládě prezidenta Putina. Za mrazivého dne se
podle policie shromáždilo v centru města 7000 až 9500 lidí,
zatímco podle opozičních předáků přišlo 30 000 a možná až
50 000 účastníků.
Rusko v prosinci zakázalo adopce svých dětí Američany.
Jde o odvetu za americký zákon, který uvaluje sankce na
ruské úředníky, policisty a soudce zapletené do porušování
lidských práv.
Stoupenci zákazu adopcí také argumentují dvacítkou
úmrtí adoptovaných dětí vinou amerických rodičů, ale podle
odpůrců režimu jde jen o zlomek z asi 60 000 adopcí sirotků
z Ruska. OSN odhaduje, že bez rodičovské péče žije asi 740
000 ruských dětí.
V pátek se Depardieu podle agentury ITAR-TASS stal
čestným občanem povolžského Udmurtska a přiřadil se tak
k Juriji Gagarinovi nebo Albertu Einsteinovi. Na osobním
převzetí čestného titulu radnice v udmurtském Iževsku
netrvá. Podle šéfa iževské odbočky Svazu udmurtských
umělců Sergeje Orlova se Depardieu zachoval jako
odpovědný občan, když odmítl pětasedmdesátiprocentní
zdanění bohatých, které "uráží umělce".
Na francouzského herce nezapomněli ani ruští komunisti.
Šéf jejich moskevské organizace Valerij Raškin agentuře
Interfax řekl, že Depardieuovi odeslal poštou formulář s
přihláškou. S hercem prý členství osobně nekonzultoval, ale
doufá v jeho správné rozhodnutí. "Choval obrovskou úctu
ke svému otci, který byl členem komunistické strany. Jeho
stanoviska sdílí," řekl Raškin. Novinky, ČTK
Mluvčí zahraničí Kolář končí, odchází
do České televize
Vít Kolář odchází z postu mluvčího resortu zahraničních
věcí po dohodě s ministrem Karlem Schwarzenbergem
(TOP09), se kterým se už v létě domluvil, že odejde po
prvním kole prezidentských voleb. Odchází na pozici
manažera kanceláře generálního ředitele České televize,
uvedl v úterý web ministerstva. "Funkcí byl zatím pověřen
dosavadní zástupce ředitele tiskového odboru Karel Šrol,"
informují stránky.
Kolář byl na ministerstvu téměř jedenáct let, z toho šest let
na tiskovém odboru, působil též jako generální konzul v
Austrálii. Z ministerstva odešel kvůli změně a jiné profesní
zkušenosti a po letní domluvě s ministrem, že skončí po
prvním kole voleb. V České televizi již dříve působil jako
zpravodaj. Jeho otcem je Vít Kolář, bývalý šéf české
redakce BBC World Service. Mediafax
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –.Zajímavosti a drby
7
Strana 7
Boj o zlatou rýži trvá už 15 let, vědci
dostali trest za pokus s dětmi
V Číně byli potrestáni tři vědci za "neetické pokusy" s
dětskými účastníky. Podávali dětem "zlatou rýži", která má
dodávat větší množství vitamínu A. Geneticky upravená
rýže je už patnáct let předmětem ostrých sporů a bojů mezi
zastánci a aktivisty.
Rostlina, která měla zachraňovat desítky, možná stovky
tisíc životů ročně se skrývá téměř 15 let v trezorech.
Geneticky upravená "zlatá rýže" měla obohatit stravu
obyvatel chudých zemí.
V posledních měsících se stala aktérem skandálu a
silných protestů v Číně. Skupina vědců uspořádala
experiment, během něhož dostávala upravenou rýži skupina
dětí. Jejich rodiče však nevěděli, že jde právě o tuto
geneticky upravenou rostlinu. Výsledkem zkoušek byl
vyhazov vědců i zesílení odporu veřejnosti k rostlině
stvořené, aby pomáhala.
Problém A
Každý rok oslepne na světě zhruba čtvrt až půl milionu
lidí, protože nemají v potravě dost vitamínu A, odhaduje
Světová zdravotnická organizace. Necelá polovina do 12
měsíců zemře.
Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, jejichž
strava bývá poměrně jednotvárná. Velkou část potravy tvoří
rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se hůře
skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v
lidském těle. Rostlina sice obsahuje geny pro tvorbu
betakarotenu, ovšem ty se během vývoje částečně vypnou, a
samotná zrna žádný neobsahují. Jde o vadu nenapravitelnou
tradičními pěstitelskými metodami, protože neexistuje
jediná odrůda, která by tímto nutričním nešvarem netrpěla.
Situace se změnila s rozvojem genového inženýrství v
90. letech minulého století. Tehdy se také poprvé zrodil
nápad vitamínové nedostatky rýže napravit. První popud k
tomu dala Rockefellerova nadace, vědeckou práci si vzal na
starost mezinárodní vědecký tým (tzv. Golden Rice Project),
který vedl Němec Ingo Potrykus.
Tým nakonec dosáhl úspěchu a vytvořil první rýži s
obsahem betakarotenu, což je látka známá z mrkve, ze které
si lidské tělo dokáže připravit vitamín A. Úspěchu bylo
dosaženo vložením genetické informace z narcisu. Šlo o
komplikovanou a rozsáhlou úpravu DNA (zavedení celé
metabolické dráhy), komplikovanější než je obvyklé u dnes
běžně pěstovaných geneticky modifikovaných rostlin.
Příliš mnoho rýže
Rostlina nakonec dostala marketingový název "zlatá
rýže" (navrhl ho prý jeden thajský obchodník s projektem
spojený). Od začátku bylo jasné, že se ozvou kritici, hlavně
z řad zájmových ekologických organizací. Nejhlasitějším
odpůrcem se nakonec stalo hnutí Greenpeace. Nepomohlo
ani to, že Portykus jednoho z vedoucích členů Greenpeace
pozval na týden do laboratoře, aby se ho pokusil přesvědčit
o přínosech rostliny.
Hnutí ve zlaté rýži stále vidí nebezpečí pro tradiční
pěstitele i přesto, že malí pěstitelé v rámci projektů neplatí
žádné licenční poplatky a mohou si rýžové rostliny
namnožit bez omezení. Greenpeace se také obává, že
komplexní genetická úprava mohla v rostlině vyvolat další
fyziologické změny, které stejně jako u všech geneticky
modifikovaných rostlin mohou představovat zdroj možných
zdravotních obtížích pro spotřebitele.
Autoři projektu se těmito argumenty nedali přesvědčit, a
tak spolu obě strany vedly více či méně otevřený boj.
Odpůrci se zaměřili na boj proti povolování plodiny a
dosáhli spolu s dalšími kritiky toho, že Čína v roce 2011
oznámila odstoupení od plánů na postupné zavádění
pěstování modifikované rýže (včetně té "zlaté"). Projekt se
snaží o opak a jejich úspěchem je například to, že zlatá rýže
by mohla letos dostat povolení k pěstování na Filipínách.
Pokud se ovšem něco nezmění. Konec loňského roku totiž
jejich snahám nepřál.
Pokusy na dětech?
Ten příběh začal v roce 2008, kdy se uskutečnil
experiment, během něhož vědci podávali 24 dětem zlatou
rýži. Chtěli ověřit, jak obstojí ve srovnání s jinými zdroji
betakarotenu. V pokusu totiž další dvě zhruba stejně velké
skupiny dětí dostávaly vitamínové kapsle či špenát a vědci
pak srovnali jejich výsledky.
Výsledky se objevily až v srpnu 2012 a na první pohled
byly velmi příznivé. Rýže se osvědčila a v podstatě dětem
měla pomáhat stejně jako podstatně dražší vitamínové
kapsle, které jsou pro většinu obyvatel rozvojového světa
nedostupný luxus.
Z hlediska mediálního dopadu to však byla katastrofa.
Zpráva o pokusu byla zveřejněna už v roce 2009 a i tehdy
vzbudila nelibost především právě mezi zájmovými
organizacemi typu Greenpeace. Skutečné vzrušení vypuklo
však až loni v srpnu. Greenpeace děti označilo za "pokusné
králíky" a pokus za hazard s jejich zdravím. K protestům se
však přidaly i další skupiny a jejich rozhořčení sdílela i
významná část veřejnost.
Co vzbudilo největší odpor? Účastníci pokusu nevěděli,
že dostávají geneticky modifikovanou potravinu. Souhlas,
který podepisovali, pouze uváděl, že strava je obohacená o
neurčené živiny, ale ne jak.
Podle čínské televize se autoři e-maily dohodli, že v
souhlasu nebudou uvádět sousloví "zlatá rýže", protože je
příliš kontroverzní. Je možné, že si chtěli poněkud ulehčit
práci, protože sehnat dobrovolníky do studií bývá obvykle
poměrně velký problém, a slova "zlatá rýže" by mohla řadu
kandidátů odradit. (Anglická verze souhlasu zveřejněná
blogem časopisu Science sousloví zlatá rýže obsahuje.)
Napadení vědci se zase bránili, že obsah informovaného
souhlasu byl shodný jako při předchozí zkoušce "zlaté rýže"
v USA, nebyl neetický a neporušoval ani čínské předpisy a
zákony.
Vyšetřování, které nakonec nařídilo čínské Středisko pro
kontrolu nemoci, však dospělo k závěru (stránka čínsky,
přepis z překladače je zde), že v tomto případě jde o
porušení vědecké etiky a tři autoři práce přišli o práci.
Naopak rodiny děti, které při pokusu dostaly "zlatou rýži",
byly odškodněny částkou odpovídající zhruba 25 tisícům
korun. Celkem předvídatelně zájmové ekologické
organizace výsledek uvítaly a zastánci projektu označili tři
vědce za obětní beránky pro uklidnění veřejnosti.
Rozpor ve vnímání pokusu je znepokojivý, ale autoři
projektu zřejmě dělali i chyby faktické. Při vyšetřování se
podle časopisu Nature objevily údaje, které naznačují, že
děti dostaly zlatou rýži jen jednou k obědu a ne pravidelně
po celou dobu třítýdenního projektu, jak uvádí zpráva o
studii. Lhali autoři, aby jejich provinění nebylo tak veliké?
Nebo si vymýšleli ve studii a děti nedostávaly zlatou rýži?
Odpověď zatím nemáme a není jisté, kdy se jí dočkáme.
Zdá se ovšem, že boj o "zlatou rýži" neprobíhá právě
nejčistšími metodami. Enviromentalisté zlatou rýži nevidí
jako možnou alternativu, místo toho nabízejí jiné: od někde
asi těžko řešitelné distribuce vitamínových kapslí po
pěstování širšího spektra plodin.
Zastánci geneticky modifikovaných plodin jsou tímto
přístupem frustrovaní, navíc je jejich výzkum velmi přísně
regulován, často na hranici absurdity. (Jedním z "provinění"
vědců v nedávném čínském případě je, že přivezli do země
vařenou (sic!) geneticky modifikovanou rýži bez povolení.)
Není těžké si představit, že by v takové situaci mohli vědci
mít sklony k obcházení některých pravidel, to je jedině
lidské.
Genetická úprava rostlin je také nákladná a časově
náročná, takže se tento výzkum stal téměř výlučně
záležitostí velkých nadnárodních firem, které se v
byrokratické džungli dokáží nejlépe pohybovat. Ty jsou
trnem v oku nejen Greenpeace a dalším aktivistům, ale také
některým vědcům, kteří si myslí, že genetický modifikované
plodiny by mohly nejen vydělávat peníze, ale pomoct řadě
chudých a znevýhodněných.
Autor: Matouš Lázňovský IDnes
Česko patří mezi nejsvobodnější státy
světa
Česká republika a její sousedé patří do skupiny
nejsvobodnějších států světa - uvádí to aktuální žebříček
míry svobody ve světě sestavovaný americkou nevládní
organizací Freedom House (FH). Zlepšení podle něj nastalo
například v Libyi a v Egyptě, naopak zhoršení na Ukrajině
či v Rusku.
Česko a další státy regionu jako Slovensko, Polsko,
Rakousko a Slovinsko si vysloužily na škále od jedné do
sedmičky nejlepší hodnocení jak za svobodu politických, tak
občanských práv. Maďarsko a Chorvatsko dostaly za
občanská práva "dvojku". Srbsko, Rumunsko či Bulharsko
byly hodnoceny druhým stupněm za politická i občanská
práva.
V hodnocení FH jsou pokládány za svobodné země, které
jsou hodnoceny nejhůře stupněm 2,5. Svoboda je přitom v
tomto pojetí spojována s otevřenou politickou soutěží,
respektováním občanských práv, aktivní občanskou
společností a svobodnými médii.
Do skupiny pouze "částečně svobodných" zemí zařadila FH
například Ukrajinu, která dosáhla jen na stupeň čtyři v
hodnocení politických práv a na stupeň tři za občanské
svobody.
Svobodných je 90 zemí
Organizace založená v roce 1941 označila za svobodné 90
zemí (včetně Austrálie), za částečně svobodné 58 zemí a za
nesvobodné 47 států. Do nejhorší kategorie spadají
například Eritrea, Severní Korea, Rovníková Guinea,
Somálsko, Súdán, Sýrie, Saúdská Arábie nebo
Turkmenistán.
Libye a Egypt patří mezi státy, které díky úspěšným volbám
postoupily z loňského umístění v kategorii nesvobodných
zemí mezi částečně svobodné.
Výraznější meziroční zhoršení naopak bylo zaznamenáno u
Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Turecka, Mali či Nigérie.
Například Rusko se známkami šest a pět už Freedom House
pokládá za nesvobodnou zemi. ČTK
Indonésie chce zakázat ženám jízdu
obkročmo na motorce
Úřady v indonéské provincii Aceh, která aplikuje islámské
právo šaría, hodlají ženám zakázat jízdu na motorce - tedy
alespoň v těch případech, kdy na ní sedí obkročmo. Podle
vykladačů islámu je to nevhodné a nemravné, protože ženy
tak prý ukazují své křivky a navíc jako spolujezdkyně
musejí udržovat těsný kontakt s řidičem. Návrhy vyvolaly
vlnu nevole, podle kritiků totiž ohrožují bezpečnost žen a
jejich svobodu ve jménu náboženství.
Indonésie je sekulární stát, v poloautonomní oblasti Aceh na
severu souostroví však od roku 2002 platí přísné islámské
právo šaría. Pro ženy to například znamená, že musejí na
veřejnosti chodit zahalené, šaría ovšem odsuzuje také
konzumaci alkoholu, hazardní hry a necudné chování. Na
dodržování pravidel dohlíží náboženská policie, která čítá
kolem 1500 členů. CTK
Potraviny razantně zdražily, nejvíc
brambory a vejce
18. 1. 2013 Praha - Ceny potravin na pultech tuzemských
obchodů se za uplynulý rok znatelně zvýšily, u některých
výrobků šlo o desítky procent. Uvádí to Český statistický
úřad (ČSÚ). Například brambory jsou o 40 procent dražší
než loni v lednu, vejce zhruba o třetinu. V průměru o
desetinu pak zdražilo maso a uzeniny. Naopak cena mléka,
pečiva nebo chleba stagnuje. S vyššími sazbami DPH, které
platí od začátku roku, přitom letos čeká zhoršení situace v
rodinném rozpočtu 68 procent lidí.
Za nejvíce předražené zboží považují Češi potraviny (52
procent) a léky (20 procent). Šetřit se chystají na
potravinách (28 procent) a na výdajích za trávení volného
času (24 procent). Neradi by naopak omezili výdaje na
kvalitní zdravotní péči (52 procent). Přes obavy o finanční
situaci své rodiny jsou Češi výrazně více než na svou
ekonomickou situaci (13 procent) nebo na práci (čtyři
procenta) naštvaní na české politiky (62 procenta).
Důvodů zdražení potravin je více
"Třeba u brambor je to proto, že v předchozím roce nebyla
úroda tak velká, takže ceny vyskočily nahoru. Je běžné, že u
této komodity ceny z roku na rok kolísají," konstatoval
redaktor časopisu Ekonom Martin Mařík. Cenový skok
nastal zhruba v polovině roku, kdy se na trhu objevily nové
brambory z dovozu, následně si o vyšší ceny řekli i čeští
pěstitelé, jejichž cena byla dlouhodobě na hranici rentability.
U sezónních potravin ale mohou jít ceny zase dolů. "U vajec
už se přechod producentů na dražší technologie odehrál,"
poznamenal redaktor. Předpokládá přitom, že cena masa
ještě může růst.
Zatímco v polovině letošního ledna stál v obchodech
kilogram brambor 12,45 korun, ve druhém lednovém
týdnu loňského roku to bylo 8,75 korun. Za deset vajec loni
zaplatil zákazník v průměru 27,43 korun, během
následujících dvanácti měsíců ale vzrostla jejich cena o 30
procent a přesáhla 33 korun.
Hovězí zadní maso ve stejném období zdražilo zhruba o
sedm procent podobně jako vepřová pečeně, cenový nárůst
u šunkového salámu činil devět procent. Kilogram kuřete
byl letos v průměru za 69,50 korun, loni bylo takřka o
desetikorunu levnější.
U mléka činí cenový nárůst 1,3 procenta za litr a lidé v
půlce letošního ledna za něj dali v průměru 19,34 koruny.
Cena kilogramu kmínového konzumního chleba se
zvýšila jen o jednotky haléřů na 22,95 koruny, podobně jako
u pšeničného pečiva, kde kilogram stojí 45,53 koruny.
CTK
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Directory [ Novin
VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM
DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně
Jídlo a Restaurace
,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain
Restaurace: 02/ 9810 0829
On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au
Vas zve k ochutnavce noveho menicka.
Pripravili jsme pro Vas sirokou nabidku ceskych i
evropskych specialit, jako jsou spenatove pirohy,
kureci, veprovy nebo teleci rizek, pecene veprove
koleno, pecena kachna, domaci teleci a kureci parky,
a take celou pecenou husu. Nebo prijdte vyzkouset
novou denni nabidku: Po-Ut zavřeno; St/Ct - 20%
sleva z uctu na české a evropské speciality. Pátek -
kup jedno pivo nebo vino a dostanete jedno zdarma od
6 do 7 hod. živá muzika od 7 hodiny; So/Ne -
zvýhodněné obědové meníčko - hlavni chod & dezert $
29.90 plus od 5 do 7.30 hod. - děti jedí zdarma
Vice informaci naleznete na nasich webovych
strankach www.laboheme.net.au nebo radi poskytneme
na tel. Cisle 02/98100829. 09/VII/13
Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe
Reservace Tel: 933 100 22
29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross)
Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod.
Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna,
svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec,
guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K
piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý
Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice.
Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička,
Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/13
Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené
chlebíčky, ruská vejce, české saláty.
372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061
Josef Usela, 0401 155 907
Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30.
20/IV/13
Tommy‘s beer café
“Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených
pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant,
Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka,
guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a
podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am
Pia – Ned 12pm – 12am
123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870
Email: tommy@tommysbeercafe.com.au
1/IV/13
Druha lokácia
Tommy‘s beer café Restaurant
42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011
telefon/rezervace: 02-9368 0898
Otváracia doba: Tuesday – Sunday from 5pm
till late
1/IV/13
V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma!
183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994
Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod.
vynikající telecí párky, tlačenka, moravské
uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr,
ryby v láku,brynza, české a slovenské
,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd.
17/IV/13
Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi
Junction, 93871677
Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00
Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla,
szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove
halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast
dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene
v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku,
domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013
Czeeky Czech
124 King St., Newtown,
telefon : 0421 335 835
Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm
Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00
Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny.
Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané.
16.VIII.2013
Sweety Imports
Predávame Horalky, Piskoty, Perníky,
Kávěnky, Tatranky, Venčeky, a ďalšie za
veľkoobchodné ceny. Posielame aj poštou
kdekoľvek v Austrálii.
Email: info@sweetyimports.com.au
M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615
(Peter) 09/III/13
PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i
naopak, přesně a rychle provede
Express Czech-English Translations
Martin STÁRA Kensington 2033
Sydney ; Tel.: (02) 9663 1189
0406 570 080; czech.english@yahoo.com
10/I/14
POČÍTAČE
FlowConnect. Shared Web Services:
Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155
Business process automation, workflow,
sales + marketing, CRM and other business
systems. Seeking experienced
programmers on casual basis.
Contact to Ms. Šipka for details
jarka@sws.com.au 22/VII/14
Služby pro studenty
Education, Immigration & Travel Consultancy
Od roku 1993 nabízíme služby spojené s vyřízením
studentského vísa a vyberem spravne skoly.
V Sydney provozujeme největší česko-slovenské
studentské centrum. Jste turisti ci studenti a mate
zájem o prodlouženi pobytu v Austrálii? Naši
studenti mají zdarma k dispozici vizove konzultace,
design studia a zadosti o studentská visa, wifi,
multimediální počítače, kopírování, tisknutí atd.
Zklamal Vás přístup jiných agentur?
Chcete si být jisti s prodloužením Vašeho
studentského víza?
Nemůžete najít školu, která Vám vyhovuje?
Chcete zdarma využívat našich služeb?
Nabízíme nejširší výběr jazykových, odborných škol
a universit po celé Austrálii a to za bezkonkurenční
ceny!
Nabízíme reálnou pomoc s nalezením práce a
ubytováním. Jako jediná česko-slovenská agentura
v Sydney nabízíme LEGALNI imigrační poradenství.
Číslo imigrační licence: 0208424 Česky mluvící,
0741913 Slovensky hovoriaci, 1277981 Polsky
mluvici
Kontakt: Marek, Peter nebo Michal,
sydney@australiaonline.eu
AUSTRALIA ON LINE TRAVEL
Nabizi bezkonkurencne nejlevnejsi cestovni
produkty po Australii, Novem Zealandu,
Asijskopacificke oblasti (Fiji …), ale take letenky do
vsech destinaci sveta vcetne Ceske a Slovenske
republiky. Travel agency licence: 2TA07248,
Kontakt: Stanka nebo Lenka,
travel@australiaonline.eu
Navštivte naši kancelář AustraliaOnline /
Australiaonline Travel
Suite 301, 39 Liverpool Street, NSW 2000
Contact:
Education section: 02 – 9003 0455
Immigration section: 02 – 9003 0466
Travel section: 02 – 9003 0456
www.australiaonline.eu
www.facebook.com/AustraliaOnlineAustralia
17/XII/13
“Nadstandardní individuální služby v tropech”
Studovat angličtinu a zároveň si užívat života na “plný
pecky” v místě kde léto nikdy nekončí (průměrná roční
teplota 26C). Obklopeni Velkým Bariérovým Útesem a
deštnym tropickým pralesem. Ano, to je tropická část
Austrálie, město Cairns. Jediná Česká agentura, která
sídlí přímo v Cairns. Ať si student či turista, tak velmi
rádi poradíme a pomůžeme „co a jak“ a to kdykoliv.
Asistence Migracnimu agentovi 9802204
(Frank Lanza Migration Services): Studentská
víza, prodloužení studentských víz, turistická víza,
obchodní víza a trvalý pobyt. Ubytování, zaručená
pomoc při hledání práce. Eco Turistika, průvodce,
letenky a cestovní poradce. Věrnostní programy pro
obchodníky a jejich partnery. Potápěčská safari.
Pavlina a Vráťa Řehola - www.australiabeststudy.cz
abs@australiabeststudy.cz - mob. +61 404 516 895
8/X/43
Information Planet Pty, Ltd má 16 let
zkušenosti a je to jedna z největších studentských
agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe,
Austrálii i Novém Zélandu
Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly,
Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské
Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove.
Jak vám můžeme pomoci:
- výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma,
bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova,
email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au;
mobile: 0420 300 863
- vlastni job department - opravdova pomoc s
hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email:
service@informationplanet.com.au
- vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske
studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova,
email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283
- dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář,
velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro
klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici.
Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney,
NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web:
www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk.
Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS 25/VII/12
Školy
Czech and Slovak School of Sydney
Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo
P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007
http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au
Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05
Česká škola v Perthu
Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands,
(08) 9245 8137
Česká škola v Melbourne
v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham
Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279
[]
Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje:
Apostille Australia Certificate Service
Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street
Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881
Cena se pohybuje kolem 200$
New South Wales Passport Office
Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000
Cena se pohybuje kolem 60$
Czechoslovak Club of ACT,
Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan
NSW 2620
vydává dvouměsíčník věstník Beseda.
Československý klub v Queenslandu,
25 Upfield Street Burbank Qld 4156
Tel / Fax: (07) 3343 3489
ccq@csklubqld.org.au
President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková
Naše stránka: csklubqld.org.au
Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková
Asociace Čechů v Austrálii
28 Church Street, Fortitude Valley QLD
P.O.Box 142, ph.07 3399 4613
Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko.
Československý klub v SA,
P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007
tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život.
Czechoslovak Country Club,
320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171,
tel. 02 9606 8703
Czech and Slovak Association in Tasmania,
144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008
ph. 6228 0707
Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii
PO Box 604, Mundaring WA 6073
President: Jarda Kabelka 0434 082 739
Secretary: Olga Goerke 0413 912 586
e-mail: czechslovakwa@hotmail.com
casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka.
Sokol Sydney, www.sokolsydney.com
16 Grattan Crescent, French Forest, 2086
tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“
Sokol Melbourne,
497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051
tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au
vydává měsíčník Kvart
Český a Slovenský klub na N. Zélandě,
P.O.Box 27 332., Wellington
tel., 478 5977; fax.: 477 9377
Gus.knot@xtra.co.nz,
měsíčník Střípky Čriepky
Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159
Lockes Way, Belgrave South 3160,
Czech Pensioners Association Inc.
ukončila činnost k 1.dubnu 2004
Združenie austrálskych Slovákov v Sydney.
30 Vaugham, P.O.Box 142,
Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153
vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“
Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor
+ Slovenský klub v Južnej Austrálii
5 Walter Street, Thebarton, 5031
ph.: 08 8352 8072
Slovenský klub „Ludovít Štur“.
105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020
ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly)
Združenie Slovenských Združení vo Viktorii
Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street
Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086,
kraltm01@optusnet.com.au
Austrálsko-slovenské informačné centrum
Vojtech Michael Markus
9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145
tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838
e-mail: mmarkus@ozemail.com.au
Združenie Slovenskov v Queenslande
463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505
tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au
Slovenské združenie v Západnej Austrálii
17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA
tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8-93586858
e-mail: slovak_wa@hotmail.com
Konsulát České republiky,
pan. Hani Stolina, konsul,
169 Military Road, Dover Hights , 2030
phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635
telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove
pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu
naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806
nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}.
Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30
Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30
Konsuláty Slovenské republiky,
25 B Latham St, Bentley East V 3165
Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com
level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000
Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au
České velvyslanectví v Canbeře
8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606
ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006
Slovenské veľvyslanectvo v Canbere
47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606
ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755
Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch
(úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov)
funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047).
http://www.mzv.sk/canberra
Česká obchodní komora v Austrálii.
Ceska Obchodni Komora v Australii
Czech Chamber of Commerce Australia Inc.
P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia
President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346
9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au
Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650,
Email: osrkrab@tpg.com.au
Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš
Březina, Torontské noviny, mají 12 stran,
předplatné Can $ 35.00 e-mail:
abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222
Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,.
Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00
novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439-
9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club
Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada
Americké listy, vydávané ve státě N. York,
redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran,
předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber
Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax
(516) 671-3147, americkelisty@optonline.net
Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník,
96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství
PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1
www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský
zahraniční internetový časopis CS-magazín na
webové stránce www.cs-magazin.com
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/q Co Bude q
Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9
Volume 3 Issue 130 (353)
M U S Í M E S I P O M Á H A T február – únor 2013
Katolické mše v Aust4álii.
Bohoslužby: V Perthu,
Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse
svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v
Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30
pocinajic 9. zari 2012
Melbourne - Na Šumavě
ACT
Czechoslovak Club of ACT,
Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620
www.beseda.org.au.
otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00
(2.30pm-5pm)
NSW
Československý Country klub v Sydney,
320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703,
PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub-
sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com
Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod.
Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402
398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod,
V neděli 3.února 12.00 Slavnostní otevření a B-B-Q
Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney
30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153
www.skcsydney.com
Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod.
Sokolský Národní Dům Sydney
16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452
5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík
9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a
knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování
českých a slovenských knih a videofilmů
JIŽNÍ AUSTRÁLIE
Československý klub v Adelaidě,
51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181
P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007
Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu
každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a některé předem
ohlášené neděle, které najdete na webové stránce Čs.
klubu: http://www.csclubsa.com
QUEENSLAND
Československý klub v Queenslandu,
25 Upfield Street Burbank Qld 4156
Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au
Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace:
Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646
Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých
15 dolarů.
Asociace Čechů v Austrálii
28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613
Združení Slovákov v Queenslandě,
Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813
TASMANIE
Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii
(Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.)
c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008.
VICTORIA
Sokol Melbourne
497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051
Tel.: nemaji President: Karolina Ševčíková
Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých
Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny.
(Zuzana Vavicz)
Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky
Letovisko „Šumava“
Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159
Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno.
(mimo září kdy jr svatováclavská pouť)
Pouť je letos 30. září
ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE
Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc.
PO Box 604, Mundaring WA 6073
President: Jerry Kabelka 0434 082 739
Secretary: Olga Goerke 0413 912 586
Email: CzechSlovakWA@hotmail.com
Web: www.CzechSlovakWA.org
KLOKAN vychazi 12x rocne
RADIO SBS SYDNEY
Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585
TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114
Email: ikad@sbs.com.au
Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na
vlnách Sydney a Canberra , pouze česky.
Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve
slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na
vlnách:
Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3
Canberra FM 105.5 Darwin FM 100.
Hobart FM 105.7
Melbourne FM 93.1 a AM 1224
Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3
Sydney FM 97.7 a AM 1107
Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7
Slovensky
Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00
Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod.
„Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz
slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág
každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine.
Telefón v štúdiu 02 9816 2938
email: radioforum8@hotmail.com
Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České
vysílání
Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 -
11.30 dopoledne.
Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109
www.4eb.org.au/~czech
Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie
kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia
Matulova, 07 3343 3064.
Canbera rádio . 91.1 FM
Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní
Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287
4347, fax: 02-6287 4348, e-mail:
ahojradio@centrum.cz
Y
Poznámka vydavatele
Toto číslo jest posláno do tiskárny 17.prosince. Léta Páně. 2012.
INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO
VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS
České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má
možnost oznamovat své akce na webových stránkách
Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.
Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i
jednotlivcům po celé Austrálii.
Prosba Novin všem:
Prosím pomozte nám seh
nat nové čtenáře
Noviny zašleme na vámi udanou adresu
komukoliv zdarma.
Druhé kolo prezidentských voleb proběhlo
v Sydney v prostorách konzulátu, v pátek 25.
ledna od 14 do 22 hodin a v sobotu 26. ledna od 8 do
14 hodin.
Viz strana 13
Hovězí guláš
s knedlíkem + 1 pivo
nebo
Kuřecí, Vepřový
či Telecí řízek
s bramborem
a okurkovým salátem
+ 1 pivo
Za
$ 17.50
Kde?
V CHEEKY CZECH
124 KING ST. NEWTOWN
Kdy?
Úterý až sobota
Od 14.00 do 18.00
Olympic v Austrálii:
SYDNEY - Saturday, 16. 2. 2013 7:30PM
Bowlers Club, 99 York Street, Sydney CBD
MELBOURNE - Saturday, 23. 2. 2013 7:30PM
St Martins Youth Arts Centre, 44 St. Martins Lane,
South Yarra
PERTH - Sunday, 24. 2. 2013 6:00PM
General Sikorski Polish Club, 7 Bellevue Road,
Bellevue
BRISBANE - Saturday, 2. 3. 2013 7:30PM
Polonia - The Polish Club, 10 Marie Street, Milton
(toto je neplacená informace)
Mockrát Děkujeme za Pomoc
a všechno nejlepší v novém
roce a hlavně hodně zdraví:
Charles Novotný - $10
Aleš Nebeský - $2
Alena Wořechovská - $15
Vl. Bozděch - $2
Eva a Vlad. Sedlák - $30
Stanislav Benda - $30
Rose Brychta - $10
Marie M. - $20
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –Zajímavosti z kultury
10
Strana 10
Když androš přestal chlastat. Viktor
Hait za komunismu seděl, pil a šmelil.
Teď píše knihy
Foto: Nguyen Phuong Thao - Text: Jiří X. Doležal
Četl jsem v odborné literatuře, že se jednou za generaci
nějaký alkoholik nebo narkoman probudí a zjistí, že už
nemá na další dávku své drogy chuť. Nikdy jsem ovšem
těmto kazuistikám nevěřil. Když nyní na vlastní oči vidím
abstinovat posledního undergroundového literáta první
generace mániček Viktora Haita (57), nevěřím vlastním
očím.
Viktor byl moje první mánička androš, kterého jsem v
životě viděl. Je sice jen o devět let starší než já, ale v době,
kdy mně bylo třeba dvanáct a sbíral jsem známky, už byl
úplně dospělej disident
hipísáckého typu. Nikdy
nezapomenu, jak jsem seděl na
Dejvické (tehdy Leninově) v
metru a čekal, až se souprava
rozjede. Vtom vstoupil Viktor,
v jedné ruce poloplnou láhev
vodky, v druhé půvabnou
hipísačku, oba byli úplně ožralí
a Viktor směrem k sedícím
lidem velmi zdvořile prohodil: „Nevíte prosím, kde jsme?“
Udělalo to na mne obrovský dojem. Měl i určitý podíl na
mém psychosexuálním vývoji. To už mi bylo asi čtrnáct, jel
jsem tramvají do Divoké Šárky chytat nítěnky na Džbán a
na jednom ze sedadel seděl Viktor s nějakou (jinou)
hipísačkou a ta měla síťované triko. Takže jsem přes tu
řídkou síť poprvé v životě viděl ženskou bradavku a tak mě
to vzalo, že jsem pak při chytání nítěnek spadl do vody.
Když jsem se dozvěděl, že po čtyřiceti letech těžkého
alkoholismu Viktor ze dne na den přestal pít, věděl jsem, že
ten příběh patří do Refl exu. Tak jsme s Viktorem párkrát
poseděli, pokouřili a on mi vyprávěl svůj příběh čtyřiceti let
undergroundového alkoholismu, vystřízlivění a nakonec i o
třetí knize, která mu právě vychází. Je to poezie s
příznačným názvem Učíp an ykčinsáb. Čtěte pozpátku.
KŘÍŽEK NA KRKU
Viktor nepochází odnikud. Když se ho zeptáte, z kterého
je města, vysvětlí, že jeho rodiče se tak často stěhovali, že
vyrůstal nejmíň v deseti městech. Víc než místo svého
narození, jímž je Šatov v moravsko- rakouském pohraničí,
zdůrazňuje tři šestky (26. 6. 1956) v datu svého narození a
to, že se narodil, když v Maďarsku lidé povstali proti
bolševikovi a věšeli komunisty na kandelábry.
O rodičích, sourozencích a tetách nechce mluvit,
považuje je za svou privátní sféru a vysvětluje, že ho víc než
rodina vychoval život, kriminály a blázince. V dětství ho
vychovávala jen maminka, otec umřel. A Viktor si myslí, že
se vlastně už dospělý narodil. Takže jeho výchova mamince
nedala moc práce. Od ní se na učil základní věci, jako
nevyhazovat chleba. Zbytek se učil od života a od komunity
undergroundu.
Vyučil se tesařem v Přerově a v Lipníku pak vychodil
průmyslovku. A najednou v pubertě, kdy je člověk
nejcitlivější a nejvíc hledá vzory, začal potkávat jiné lidi.
Jiné, než byli ostatní socialističtí spoluobčané. Máničky.
Bylo mu sedmnáct, když si také nechal narůst vlasy. Tím se
vizuálně zařadil mezi opozici, disidenty, underground,
máničky, nazvěte to dle vlastní chuti.
Olomoucká máničkovská legenda z osmdesátých let
Fakír se asi dá považovat za Viktorova mentora. „Ti lidé
měli vlasy do pasu, dlouhý vousy, pěkný holky a na všechno
srali. A fungovalo jim to!“ Viktor našel svou identitu. A
chlast. Tato forma opozice se odehrávala primárně v
hospodě. Zanedlouho měl tu identitu i v občanském
průkazu. „Jsem jediný člověk v republice, který měl za
komunistů v občance dlouhé vlasy a na nich čelenku!“ říká
Viktor s nelíčenou hrdostí.
Pro mladší ročníky na vysvětlenou: Za komunismu v
tužších obdobích vůbec občanský průkaz s fotkou s
dlouhými vlasy člověku nevystavili a i v dobách mírnějších
bylo zcela nemyslitelné, aby měl někdo v občance na krku
třeba křížek. Policie takovou fotku prostě nevzala a doklad,
který tehdy člověk opravdu potřeboval k životu, nevydala.
Viktor tedy navštívil svého psychiatra a vysvětlil mu, že
čelenku na té fotce potřebuje, že ji má jako součást své
identity, že bez ní to prostě není on, a že ji proto na té
občance mít musí taky. Lékař popřemýšlel a začal psát
nějakou lékařskou zprávu. V České republice se občas
objeví fáma o tom, jak se za komunistů politicky zneužívala
psychiatrie. K tomu masívně docházelo v Sovětském svazu,
v so cialistickém Československu naopak představovali
psychiatři záchranu pro tisíce a tisíce lidí, kteří nebyli
ochotni splynout se šedým, prorežimním davem.
Psychiatři těm lidem – většinou s nestandardní osobností,
ale bez jakékoliv psychózy – dávali papíry, že jsou vlastně
nemocní, a režim pak na ty třeba délkou vlasů odlišné lidi
nemohl dosáhnout. Viktorův psychiatr patřil mezi takové
doktory. Když dopsal, měl Viktor v ruce lékařské
dobrozdání, že ho mají na tu občanku dát s čelenkou,
protože je úplnej magor a nic se s ním nedá dohodnout.
Uplynulo více než třicet let, ale tu čelenku Viktor dodnes
nesundal. Psychiatr nelhal.
KŘÍŽEK S NOŽIČKAMA
Poprvé Viktor narazil ve dvaaosmdesátém roce. Seděl na
Kladně v hospodě a pil a pil a pil. A pak, kvůli nějakým
alkoholovým pochodům v hlavě, nakreslil na stůl křížek.
Pak k tomu křížku přidělal nožičky. A tím spáchal trestný
čin propagace fašismu, protože těma nožičkama z kříže
vznikl kříž hákový o velikosti pětikoruny. Udal ho
hospodský a pokreslený stůl byl při soudu předmětem
doličným. Viktor šel před soud, avšak
měl štěstí. Padla na něj amnestie, takže
nakonec odsouzen nebyl. Ale už dostal
oficiální punc od režimu. Do té doby
byl nápadný svým vzhledem, jenže
vždycky po škole pracoval v nějaké
máničkovské pomocné profesi a neměl
žádný policejní záznam. To se po
skandálu s hákovým křížem změnilo.
Natvrdo ho dostali – a je to pro jeho životopis lepší – za
ryzí máničkovský zločin o rok později. Slavný koncert v
Kaplici, kam se sjely (a kde se sjely) všechny máničky z
republiky. Policie na ně udělala obrovský zátah a Viktor
vždy působí (svou výškou, hřívou i hlasitostí) nápadně. Jako
vůdce od přírody. Policie ho tak taky interpretovala, oslovila
ho.
On to pochopil (nejsa úplně střízliv) jako příležitost ke
znamenité exhibici, křápnul flašku a halasně policistům lál a
vyhrožoval. Zatkli ho, odvedli na policejní stanici, ale jak se
kolem ní začaly houfovat vzpurné máničky a reptat, radši ho
na chvíli zase pustili. Měli však obšancované celé městečko,
a když se máničky po koncertě rozcházely, všechny
zkontrolovali a vybrané jedince odchytli. Včetně Viktora.
Nakonec ho soudili jen za výtržnictví, ale šel sedět na devět
měsíců natvrdo.
Jindy zase na máničkovském koncertě Viktor vyskočil na
pódium a křičel spontánní báseň: „Půjdeme do oblaků, bez
vás, bez vás, bez čuráků!“ a strčil z pódia nohou do estébáka
v civilu stojícího pod pódiem. A hned mu přišili napadení
veřejného činitele.
DVACET DĚTÍ
V té době obýval polozbořený domek v Kladně-
Kročehlavech a zde začala jeho skutečná disidentská kariéra.
Udělal z té ruiny v romském ghettu máničkovské centrum.
Barák. Slavné undergroundové baráky, o nichž vydal
vynikající studii někdejší šéfredaktor Vokna František
Čuňas Stárek, byly jedním z mála ostrůvků nezávislé kultury
ve své máničkovské (rozuměj lokálně hipísácké) podobě.
Vedle toho se začala odvíjet Viktorova šťastná
psychiatrická kariéra. Poprvé se klasicky ožralej
demonstračně podřízl. Skončil na psychiatrii. Dostával se
tam pak opakovaně, po dalších demonstračkách,
výtržnostech a drogových nehodách. Viktor totiž
zodpovědně ochutnával všechny drogy, které se v jeho okolí
vyskytly. A nemluvím o trávě, ale o houbičkách, o LSD, a
dokonce o pervitinu.
Skončil v Horních Beřkovicích, kde dostával elektrické a
inzulínové šoky a velké dávky plegomazinu. „Byla použita
veškerá možná dostupná léčba. Stav nezměněn. Společensky
nepřizpůsobivý, odpor k lidem, sexuálně zdrženlivý,
paranoidní schizofrenie,“ napsali mu nakonec do zprávy.
Zná to zpaměti dodnes. V osmdesátém pátém roce dali
Viktorovi plný invalidní důchod na palici.
Tím se mu splnil sen každé poctivé máničky. Všem, kteří
neměli v občanském průkazu razítko zaměstnavatele,
hrozilo vězení za takzvané příživnictví. A mít razítko třeba
jako umývač nikdy nemytých výloh prázdných obchodů
bylo prvotní starostí každé máničky. Viktor měl nejen
razítko, ale každoměsíční rentu osm set třicet korun, takže
užíval života. Žil v Kladně ve svém polorozpadlém
domečku de facto v komunitě, kde byl uznávanou
undergroundovou autoritou.
Vždycky byly k dispozici nový holky, nějaké hulení a
vždycky se sehnalo na levnou kořalku. Jezdil po republice
na jiné baráky, ženil se, rozváděl, plodil děti a užíval života.
„Když přišla v jedenáct dopoledne do hospody policejní
šťára, vždycky byl rozruch. Montérky, co si odskočily z
práce, platily a tvrdily, že byly na svačině, lidi, co neměli
razítko v občance, utíkali na záchod a okénkem pryč, a já
jen seděl a usmíval se. Před sebou sparty (tehdy drahá
značka cigaret, pozn. aut.), na lístku les, v jedenáct na šrot a
jen jsem jim podával tu občanku s razítkem důchodce a smál
se.“
Na Kladně se stal i mnohými řadovými policisty
respektovanou postavou undergroundu, dejme tomu
oficiálním hipíkem. Nedělalo mu ani problém soužití s
Romy v ghettu. „Naučíš se chodit s jednou rukou na noži a
druhou na peněžence a oni si na tebe zvyknou!“
Zvykli si tak, až je obchody s nimi přivedly do krize.
Jednoho večera Romové máničkám nabídly ke koupi z kůže
už staženého, ale stále čerstvého německého ovčáka.
Máničky psa vyměnily za kořalku, upekly a sežraly. Pak
přijela policejní šťára a psa horečně hledala, neb byl
policejní a někdo ho ukradl z policejního kotce.
Jedna z mániček se pod tlakem okolností ke krádeži
zvířete přiznala, přestože ve skutečnosti ho ukradli, zabili a
stáhli Romové. A to byla chyba. Pes totiž kromě toho, že
měl skvělou chuť, měl také několik medailí ze soutěží
policejních psů a byl miláčkem celého okrsku. Takže
nevinná mánička, jež se přiznala jen proto, aby už fízlové
vypadli z baráku, dostala rok natvrdo.
Celou tu dobu byl Viktor buď opilý, nebo pod vlivem
dalších účinných látek. Přestože o komunismu mluví ve
zcela nepublikovatelných termínech, vzpomíná na něj s
jistým dojetím v oku. Tolik alkoholu a žen, které
zkonzumoval, si obyčejný redaktor tohoto časopisu ani
nedokáže představit. Počet svých dětí a manželství považuje
Viktor za vysoce privátní informaci a zásadně ji
nezveřejňuje, ale v undergroundu se šušká, že jen počet dětí
převyšuje dvacítku. Viktor po pravdě dodává, že nikdy na
žádné z nich jako invalidní důchodce neplatil a výživné
doplácel stát. Nijak se o ně nestaral, tak jim aspoň vybral tak
dobré matky, že jejich výchovu zvládly i bez něj.
STOPEM DO MONTE CARLA
Pak přišla revoluce. Viktor samozřejmě už za bolševika
tak trochu šmelil se vším, o čem se dozvěděl. Byl celý den v
hospodě, ráno se zedníkama, kteří na stavbě kradli cement,
večer s chalupářema, co ho zase potřebovali levně a bez
čekání ve Stavebninách. Viktor to jen prohodil, vzal si podíl
a pil dál. Po revoluci tyhle kšeftíky doslova ležely na ulici a
Viktor je využíval, takže se k tomu důchodu měl dobře.
Daně v tehdejším chaosu samozřejmě neplatil. Největší ránu
udělal, když v devadesátém vydal svou první knihu Guláš,
undergroundový literární skvost, kterého se prodalo přes
deset tisíc výtisků.
V té době byl nesmírný hlad po dříve zakázané literatuře
a za Guláš chtěli bolševici Viktora zavřít, když ho šířil jako
samizdat. Viktor dokázal vytisknout svoje dílo skoro
zadarmo a měl pětadvacet korun na jednom prodaném
výtisku. Peníze mu vystačily na rok, v té době to fakt byla
darda. Koupil třeba dvaceti lidem lístky na velké koncerty,
jež tehdy začínaly na Strahově. Nebo si udělal výlet do
Monte Carla.
Vypůjčil si v Praze v divadelní půjčovně smoking,
dostopoval do Monte Carla, v parku se převlékl a schoval
bágl do křoví a vyrazil k nejbližšímu kasinu. Před kasinem
zapálil kubánský doutník, ty se tehdy v Praze prodávaly
nesmírně levně, a vešel. Dvacet dolarů zaplatil za vstup, za
sto dolarů koupil jeden žeton, vsadil v ruletě na nulu, padla
osmička, on několikrát potáhl z doutníku a šel se do parku
převlíct a dostopovat zpět do Kladna. „Zahrát si tam byl můj
sen!“
Pak Viktora zase zavřeli. „Byl jsem příliš blízko výrobě a
distribuci pervitinu. A byla to chyba. Nakonec jsem byl jen
rok na vazbě a pak dostal podmínku, ale původně mi hrozilo
až osm let a myslím, že mě to poučilo. Perníku už se
vyhýbám léta.“ Nevyhýbal se však alkoholu. A pak, v roce
2009, přišlo to magické ráno, jež oficiální psychiatrie
nazývá spontánní úzdravou a křesťanství zázrakem.
„Každé ráno, když jsem se probudil, jsem se celý klepal a
jen natáhl ruku po placce vodky, kterou jsem měl vždycky
na ráno připravenou z večera. A vypil ji. Chlastal jsem litr
kořalky denně skoro čtyřicet let. A piva k tomu. Jednou
jsem se probudil po flámu, kde jsme pili vynikající kořalku,
zlatou slivovici. Ruka se neklepala a nesáhla po vodce.
Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Ale nenapil jsem se, vůbec
jsem neměl chuť. Celý den jsem nevěděl co dělat, ale vůbec
jsem neměl chuť se napít. Druhý den mi zas nebylo ráno
špatně.“ Večer bylo někde na chalupě u kamarádů grilování.
Jel tam a připravoval maso. Dostal žízeň, tak si natočil
třetinku ledové plzně do podchlazené sklenice. Ještě teď mu
svítí oči, když o té lahůdce mluví. Přesto ji postavil zpět,
chvíli na ni koukal a pak se šel napít čaje.
Nepije tři roky. Za tu dobu sepsal dvě undergroundové
knihy. „Mám najednou dvacet šest hodin času!“ Bydlí v
pronajatém minidomečku na okraji Prahy, scházejí se u něj
androši třetí generace, dnes dvacetiletí obdivovatelé Hlavsy
a Jirouse, a on je jejich guruem. Pervitin ani jiné tvrdé drogy
už si nedává. Občas si zakouří trávu. Ale alkohol nepije
vůbec. „Prostě mě to nějak přestalo bavit!“ Místo chlastu
teď píše. A z první generace mániček je vlastně poslední
žijící básník undergroundu.
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud
11
Strana 11
Antarktida a rozjívení tučňáci.
George Švehla
Přenesme se v duchu do post Viktoriánské Británie, do
počátků dvacátého století a vlády jeho veličenstva Edvarda
Vll. Do doby, kdy nad britským impériem slunce nikdy
nezapadalo a kdy toto impérium bylo na zenitu svého bytí.
Pro britské poddané to byla, mimo jiné, doba heroických
objevů a prudce se rozvíjejícího průmyslu. Tehdy se hory
dobývaly a neznámé končiny pokořovaly, včetně těch, kteří
v těchto končinách žili. Ať už zvířata a nebo domorodci,
kteří mnohdy byli ceněni níže než ta zvěř. To podle
použitelnosti pro objevitele - dobyvatele. Ti skutečně
nepoužitelní byli bez milosti vybíjeni.
Ve zmíněné době bylo už hodně „objeveno“ a na Zemi
zbývala k „dobývání“ místa jen velice obtížně dostupná,
jako vrcholy těch nejvyšších velehor, hluboké pralesy
Amazonie a nebo polární oblasti jak na severu tak i jihu. A
právě v tuto dobu se odehrávala následující událost.
K jižnímu pólu, kde tehdy ještě nikdo nikdy nebyl, se v roce
1910 – 13 vydal se svojí expedicí britský cestovatel Robert
Falcon Scott. K jeho velkému zklamání, na pólu jeho
expedici, o 34 dnů předešel Nor, Roald Amundsen, který se
tamní krajinou potuloval se stejným záměrem.
Amundsenova expedice byla daleko skromnější, lehčí,
používala psí spřežení oproti koníkům a traktorům Scottovy
expedice a hlavně, nezdržovala se po cestě vědeckým
bádáním, jak činila expedice Scottova. Na zpáteční cestě
zaplatili čtyři členové expedice a jejich velitel, kapitán
Robert Falcon Scott za zdolání pólu daň nejvyšší. Zahynuli
zimou a hlady.
Jeden z vědců ve Scottově výpravě byl i George Murray
Levick, který mimo jiné zkoumal i chování tučňáků
kroužkových. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/tučňák_kroužkový
Dodnes je Levick jediným vědcem který studoval jejich celý
cyklus množení na mysu Adare, kde strávil celé antarktické
léto v letech 1911 – 12. Čeho zde byl svědkem, otřáslo jeho
tehdejšími morálními základy. Opravdový horor tento vědec
spatřoval ve zvráceném sexuálním chování těchto tučňáků.
Tedy zvráceném podle morálních zásad tehdejší lidské
společnosti. Tučňákům to jistě připadalo a stále připadá
zcela normální a mnoha lidem současné společnosti jistě
také.
Milý George Murray Levick byl šokován do té míry, že
svoje pozorování zapsal v řečtině, aby snad tu hrůzu
nespařilo oko nepovolané a nevědecké. Tato jeho vědecká
zpráva, „Sexuální chování tučňáků kroužkových“ se pak na
50 let ztratila v archívech londýnského přírodovědeckého
muzea. Na světlo boží je po padesáti letech vyhrabal
Douglas Russel, jinak kurátor ptactva ve stejné instituci.
Copak Levicka v sexuálním chování těchto tučňáků
v antarktickém létě 1911 – 12 tolik šokovalo? Mladí
samečci prostě ošukali co se hnulo a někdy i to co se
nehnulo, jak sám ve své zprávě píše. Samičky se zase
prodávaly za žvanec. Takže bohapustá zlodějna, kradou si
kaménky z hnízd, prostituce a homosexuální hrátky se
odehrávaly zcela pravidelně, zrovna tak jako vybíjení
pohlavního chtíče na nezletilých mláďatech, při nichž
některá zahynou a nebo na nehybných, třeba i rok
uhynulých samicích. Nechybělo ani sebeukájení, nebo-li
masturbace a nebo znásilnění poraněných samic které se
nemohly bránit.
Levick dále píše: „Mladí samečci se shromažďují do
jakýchsi chuligánských gangů o 6 – 12 jedincích. Tyto
gangy se pak potulují na úpatích pahorků, jejichž obyvatele,
ostatní kroužkové tučňáky z hejna, pak neustále tyranizují a
obtěžují svým zpustlým a zvrhlým chováním.“
Po návratu do Velké Británie Levick sice publikoval
vědeckou zprávu pod názvem „Přírodověda kroužkových
tučňáků“ (Natural History of Adelie Penguin) ale šokující
fakta jejich sexuálního chování zveřejněna nebyla a ve
zprávě chyběla.
Nálezce ztracené zprávy, Douglas Russel, vysvětluje, že
sexuální chování mladých samečků tučňáků kroužkových,
které tolik šokovalo Levicka, je zapříčiněno jejich sexuální
nezkušeností. Kroužkoví tučňáci se shromažďují ve svých
koloniích, až kolem milionu kusů, na počátku antarktického
jara, v říjnu, kdy počíná jejich páření. K tomuto mají jen
několik krátkých týdnů a mladí samečci prostě nemají
zkušenosti kterak se správně sexuálně zachovat. Z tohoto
plyne jejich zdánlivě zvrhlé sexuální chování. Dají prostě
volný průběh svému pohlavnímu pudu, jak se ostatně v
některých případech děje i mezi lidmi.
V antarktickém létě 2000 – 01 jsem se také toulal v
Antarktidě, a tak z vlastní zkušenosti mohu dodat, že takové
hejno kroužkových tučňáků je dříve cítit než vidět. Abych
snad nekřivdil tučňákům kroužkovým, kterým patří dnešní
povídání, tak ti ostatní si s nimi moc nezadají. Neskutečně
až k zalknutí páchnou všechny jejich kolonie. Do těchto se
bez gasmasky dá vkročit jen tehdy když fouká vítr a pach
guána odvane. Mela tam je jak v židovské škole a kradou i
jiné druhy, jak jsme byli svědky.
http://www.antarctica.gov.au/__data/assets/mp3_file/0013/20425/a
delie_squabble.mp3
Takže tučňáci druhu gentoo, chinstrap, královští a macaroni,
které jsme také potkali, sdílí s kroužkovými jejich mnohé
neřesti.
Jak k naší návštěvě Antarktidy došlo? To když jsme se
s mým straším synem Petrem toulali v lednu a únoru roku
2001 po 60 dnů Patagonií a Ohňovou Zemí, tak jsme
v městečku Ushuaia přišli na to, že právě odjíždí do
Antarktidy kanadská vědecká expedice. Tato si najala
ruskou loď i s ruskou posádkou. Loď však nebyla plně
obsazená a tak nás vzali sebou za režijní cenu. Ohromná
příležitost jak se dostat relativně levně do Antarktidy. To
jsme si nenechali ujít a přidali jsme se. Navíc, já si mohl
zkusit co si ještě pamatuji z ruštiny. Moc slavný to nebylo,
ale na bratření s ruskou posádkou za pomocí flašek vodky to
naprosto stačilo. Čím více jsme vypili, tím lépe jsme si
rozuměli. Tak nám to aspoň připadalo. Co kdyby to občas
zkusili hádající se politici?
Z přístavu v Ushuaia se jen propluje kanálem Beaglovým,
obepluje se mys Hornův a pak už jen 1000 km přes
Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu.
Za příznivého počasí jsme obepluli obávaný Hornův mys,
abychom pak za menší bouře přepluli Drakeovu úžinu
k šestému kontinentu. Dva dny tam a dva dny zpět a deset
dnů toulání se po zátokách a březích Antarktidy a okolních
ostrovech. Bydlelo se na lodi a každý den ráno, po bohaté a
velmi chutné snídani, ruský kuchař byl vynikající, vyjíždíme
v nafukovacích člunech Zodiak do zálivů, na pobřeží a nebo
ostrovy. Tam si můžeme dělat co libo. Denní jídlo je buď
balené a nebo nám ho dováží z lodi. Opět velice chutné a
množství že se to nedalo sníst. K večeru tedy kolem desáté
hodiny se vracíme na loď k večeři a klidné, pohodlné noci,
za které se loď obvykle přemístila do další zátoky a nebo
k ostrovu. Dny jsou poměrně dlouhé, díky letnímu období
kdy je světlo 20 hodin denně a pak po čtyři je příšeří. Jak
jsem se již zmínil, tak jedeme s vědeckou expedicí.
Takových jako my však bylo víc a tak vědátoři, i když
nemuseli, nám plavbu tam a zpět zpestřovali odbornými
přednáškami provázenými audiovizuálními vložkami. A tak
než jsme dorazili k břehům Antarktidy prodělali jsme
rychlokurz v rozpoznávání antarktických ryb, velryb a
delfínů, ptáků, tuleňů, lachtanů a lvounů, včetně historie
objevování Antarktidy. Na lodi byli odborníci přes
glaciologii, ichtyologii, zoologii, meteorologii, geologii,
geografii, astronomii a dokonce antarktický historik. A tak
se nám každý den dostávalo fundovaných informací co je co
a kde zajímavého k vidění. Také nás ujistili, že tady nás
může kousnout jedině rozčílený a teritoriální lachtan a že
lední medvědi jsou pouze na severní polokouli.
Drakeova úžina je pověstná nejbouřlivějším oceánem na
kuličce zemi. Setkávají se zde Pacifik s Atlantikem, různé
mořské proudy a navíc zde od západu dují prudké větry. Po
otevřené palubě se dalo chodit jen velice obezřetně. Vítr by
mohl jednoho docela lehce smést i přes zábradlí do moře.
Dvacetimetrové vlny, které s naší kocábkou kolébaly jako
s korkem pro posádku nic neznamenaly. Tito staří ruští
námořní vlci a vlčice nás ujišťovali, že máme na Drakeovu
úžinu klidnou a pohodovou plavbu. Ti, kteří krmili rybičky
si to nemysleli. Petr i já jsme byli v pohodě. Asi díky
konzervaci ruskou vodkou. Byl tam s námi jeden Izraelec
který nepil alkohol a ten blil jako Amina. Loď stále
doprovázeli velcí toulaví albatrosi a když tento obrovský
pták prolétne pár metrů nad vámi, tak máte dojem že
proletělo rogalo i se zvukovým doprovodem svištícího
vzduchu. Rozpětí téměř 4 metry, pták velký jak pelikán
a zoban 12 – 15cm dlouhý. K doprovodu lodi mají albatrosi
dobrý důvod. Nejsou to ptáci ledajací a ví, že loď svým
šroubem pomíchá vodu a v ní obsažené potvůrky, které se
tak dostanou k povrchu a milý albatros je pak jenom
sezobne. Tito tráví většinu svého života ve vzduchu a není
vzácností, že v jednom kuse ulétne 15 000km. Bylo nám
řečeno, že tento pták dovede spát i za letu. Tedy spí jen na
půl mozku a druhá dává pozor po okolí a pak si to prohodí.
Na pevnou zemi, obvykle nějaký ostrov, usedá jen v době
páření a hnízdění. Počátkem druhého dne plavby nás volali
na palubu, abychom byli svědky přejezdu tak zvané
„conversion line“. To je tam, kde se voda normálního
oceánu, teplá kolem 10 – 15°C setkává s vodou
antarktickou, která má 0 – 1°C. A přechod je náhlý, jakoby
jste přejeli z jednoho moře do druhého. Ocelově šedivá voda
oceánu se náhle změní na zelenkavě průzračnou a na kyslík
a živiny nesmírně bohatou vodu antarktickou. Loď také
provází delfíni a občas vidíme velryby. Ve studené mořské
antarktické vodě, která obsahuje hodně kyslíku žijí
nepředstavitelná množství živočichů. Jeden
z nejpočetnějších je krill, podobný malým krevetkám a tento
žije v hejnech až 5 km dlouhých. Takové hejno obsahuje
několik miliard jedinců s hustotou zhruba 30 000 kusů na
kubický metr vody. Krill slouží jako potrava tučňákům,
tuleňům, albatrosům,velrybám a mnoha jiným. Od roku
1970 se antarktický oceán oteplil zhruba o 4°C a díky tomu
za stejnou dobu kleslo množství krillu o 80%. Takže
oteplování tomuto ekosystému nesvědčí.
Naše první zastávka na Antarktickém kontinentu je v zátoce
Naděje, kde je stejnojmenná argentinská polární výzkumná
stanice – Esperanza. Bylo zajímavé prohlédnout si moderní
polární stanici, kde je provoz celý rok, tedy i v polární zimě.
Posádky tam jezdí na několik let a s celými rodinami. Takže
v této jakési polární vesnici je vše co potřebují. Obydlí,
nemocnice, škola, kostel, tělocvična a dokonce i muzeum
pro návštěvníky. Také se tam narodilo několik
argentinských občánků. Toto vše je ovšem velice primitivní
a obsahuje jen to nejnutnější. Tedy žádný přepych.
V bezprostřední blízkosti stanice je hnízdiště několika tisíc
tučňáků kroužkových a tak tučňáci spolu s lachtany se
procházejí po „ulicích“ stanice.
Další výsadek na břeh se udál pod Hnědým útesem. Zde na
kamenité pláži z téměř černých kamenů je přeptákováno.
Ještě než jsme se vylodili, tak už jsme cítili čpavý zápach
guána tučňáků. Břehy až vysoko do svahu mají růžový
nádech. Barva tučňáčích exkrementů má barvu mořských
potvůrek - krillu kterými se tučňáci živí. Tento břeh byl
hnízdištěm 750 000 tučňáků kroužkových a několika tisíc
tučňáků Gentoo a Chinstrap, kteří jsou větší. Také tu ovšem
byli lachtani a tuleni. Tuleni ponejvíce Weddel, Crabeater a
dokonce i Leopard, nevětší dravec těchto vod, když
nepočítáme kosatky, které na nás občas z vody vykukovaly,
když jsme jeli v Zodiaku. Ještě že byly jen zvědavé a
neměly hlad. Chrup měly vyvinutý velmi dobře.
V tomto obrovském hnízdišti tučňáků zrovna dorůstala
mláďata. Tato měla ještě prachové peří a tak dělala dojem,
že jsou větší než jejich rodiče, co je krmili. Prostředí
hnízdiště je dobré tak na plynovou masku, guáno je všude, i
na prachovém peří „kuřat“, které se nemohou jako dospěláci
jít vykoupat do moře a tak jsou mnozí „ohození“ do růžova.
Ostatně i bílé náprsenky dospěláků jsou často poznamenána
stejnou barvou, kterou si však, na rozdíl od mláďat, při
příštím lovu v moři opláchnou. Hluk kolonie je ohlušující.
Tučňáci jsou „ukecaní“ ptáci a hledají se vzájemně po zvuku
hlasu. Každý má trochu jiný, ale to rozeznají jen oni sami.
Jinak to jsou ptáci nebojácní a zvídaví. Když si mezi ně do
toho guána sednete, tak začnou za chvilku tahat za šňůrky
od bot a klovat do bundy. Dokonce někteří podnikaví
samečci vám začnou ošukávat nohy, co máte natažené před
sebou. Příroda je mocná čarodějka.
Tučňáci vypadají roztomile, pouze ve filmu a nebo na
fotkách. Jinak to jsou ptáci uřvaní a hlavně neskutečně a
silně „zaváňající“.
A tak podobně jsme prožívali každý den, pokaždé v jiné
lokalitě. Také jsme se v Zodiacích hodně plavili po zátokách
plných drobného ledu a velkých, čarokrásně zbarvených
plovoucích ledovců fantastických tvarů. Led od bílé až po
tmavě modrou. Na lomu průzračný jak křišťál, miliony let
starý. Tento jsme si dávali do Whisky. Chutnalo to báječně.
Vědátor přes ledovce, tedy glaciolog nám vysvětlil, kterak
tento led vzniká a hlavně vznikal. Je to vlastně hodně
stlačený sníh, který v Antarktidě za miliony let napadl.
Obrovský tlak až pětikilometrové vrstvy ledu ze sněhu
vytlačil vzduch a proměnil jej v led. A čím je ledovec starší
a je v něm méně vzduchu, tím je modřejší.
Na velkých plujících ledovcích odpočívají tučňáci. Tam na
nich „kuřata“ nemohou vyžadovat potravu, ještě nedorostla
a nevyměnila peří prachové za to pravé tučňáčí, vodu
nepropustné. Na některých krách mají siestu tuleni a jsou
tam jako v kolébce. Vlny krami pohupují. Při plavbě
drobným ledem zastavujeme a posloucháme jakousi
zvonkohru. Drobný led je houpán vlnkami a kousky ledu do
sebe naráží a „zvoní“. Takže žádný klid, ale zvonivý zvuk
ledu a stálé houpání. Setkání s kosatkami je zlatým hřebem.
Tito desetimetroví dravci jsou také zvědaví a nakukují nám
do Zodiaku. Měli jsme smíšené pocity, protože jsme
nevěděli jestli to je jen společenská návštěva a nebo jestli si
nevybírají jednohubku. A vůbec nejkrásnější zážitky jsou
setkání s velrybou na blízko. Je to téměř spirituální zážitek
mít na několik metrů od sebe tohoto obrovského, mírného a
také zvědavého savce. Kdyby jen plácl ocasem, tak zmizíme
i se Zodiakem. Ale oni klidně plují vedle nás a obrací se na
bok a svým velkým okem si nás dobře prohlíží. My je taky.
Pak vydechují a nás zkrápí sprška ze zkondenzovaného
vzduchu co vydechli. Má zvláštní ne nepříjemný pach.
George Švehla 15. 6. 2012.
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny – A tak vůbec
12
Strana 12
Krize? Jaká krize?
Tomáš Franke
Současná krize je ale něco naprosto jiného. Vlastně bychom
vůbec neměli používat slovo krize. Není to vůbec krize, jako
ta v roce 1929. Je to počátek konce fungování amerického
principu ekonomiky.
Tak jako se před dvaceti lety sesypal komunistický
socialismus jako domeček z karet, tak se dnes hroutí
americká ekonomika. K pochopení toho, proč k tomuto
kolapsu došlo vůbec nepotřebujete ekonomické vzdělání.
Spíše se k tomu hodí zdravý český selský rozum.
Představte si, že jste vynalezli integrovaný obvod.
Součástka, kterou dnes najdete snad úplně ve všem.
Součástku, bez které vám neprodají ani rohlík, protože i
kasa v obchodě je vlastně počítač.
Jistá firma v Americe vynalezla integrovaný obvod. Jen pro
úplnost, byla to firma FAIRCHILD a bylo to v roce 1958.
Jenomže vedení firmy chtělo větší zisky, proto výrobní linku
přemístilo z Kalifornie do Číny.
Číňané se jistě dají vyškolit na obsluhování naší plně
automatické linky a na rozdíl od Američanů to budou dělat
„za hrst rýže“. A nám (vedení firmy FAIRCHILD) vzroste
zisk – to přece není k zahození, že jo.
Přibližně ve stejné době přišla jistá firma AMPEX na fintu,
jak nahrávat obraz na magnetický pásek. Ano, jde o princip,
se kterým se naprostá většina z nás setkala u své VHS.
A AMPEX se ani nenamáhal s hledáním americké firmy,
která by to vyráběla a rovnou prodal veškerou technologii
Japoncům. A tak to šlo s jednou firmou za druhou.
Zatímco v 50. letech bylo v USA na 30 firem, které vyráběly
televizní technologie, v roce 1987 zbyla jen jediná –
ZENITH. Když rozmontujete počítač, do jehož monitoru
právě teď koukáte, snadno zjistíte, že asi 95 % součástek v
něm je z Číny, Japonska nebo přilehlých států.
Jenomže ekonomika je hlavně o tom, že se věci a peníze
otáčejí. Lidé pracují, vydělávají za svou práci peníze a za ty
peníze si zase koupí jiné věci, které se vyrábějí v dalších
továrnách.
Jenomže s odsunem výroby z Ameriky spolu s ní odcházela
i práce. Střední třída, nejpočetnější skupina obyvatelstva
začala chudnout. V 80. letech vyhlásil president REAGAN
tzv. ekonomiku služeb.
O co šlo? Byla uměle vytvořena pracovní místa ve sféře
služeb a ta byla zaplňována nezaměstnanými z výroby,
kterých rychle přibývalo. Tím, že si všichni budou navzájem
prát prádlo, půjčovat videokazety nebo podávat na sebe
žaloby se ale stát neuživí !
Odchodem výrobních odvětví také klesala
konkurenceschopnost Ameriky. Tak se stalo, že Čína, která
vyrábí výrobky pro půl světa začala vzkvétat, zatímco
Amerika, kde se vyráběly zbraně a speciální výrobky pro pár
speciálních zákazníků chudla.
Je to úplně stejné, jako když farmář, který je ve finančních
problémech, prodá traktor. Za utržené peníze pokryje
pohledávky, ale ten traktor mu při práci přece jenom chybí,
proto začíná pracovat pomaleji a méně produktivněji, než
jeho soused, který zatím traktor prodat nemusel. Následkem
toho se dostane do ještě hlubší platební neschopnosti. Musí
tedy prodat kombajn, aby mohl poplatit dluhy. Jenomže to
jeho práci ještě více zbrzdí a ještě více sníží jeho schopnost
konkurovat sousedním farmám.
Jistě není nutné popisovat, jak to musí dopadnout Za několik
let jsou z kdysi prosperující farmy už jenom ruiny. A právě
tohle se stalo v Americe.
Její zahraniční dluh narůstal. Mnohem horší však bylo to,
že čím větší tím dluh byl, tím také rychleji narůstal. Je to
úplně stejné jako u toho našeho farmáře.
Když se podíváme na nárůst zahraničního dluhu, celé jeho
tři čtvrtiny vznikly za posledních 20 let. Za vlády George
BUSHE staršího, B. CLINTONA a velkého dobyvatele
George BUSHE mladšího, vznikl TŘIKRÁT větší státní
dluh, než za celých 50 let uplynulých od Velké krize !
Zkrátka – Spojené státy mají velký problém a nějaké
milionové injekce do bankovnictví to nespraví ! Ty řeší
následky, ale ne PŘÍČINY problému. To je vlastně jenom
další prodaný kombajn.
A až se dolary rozkutálejí, zapadnou Spojené státy do ještě
hlubšího bahna. Současný dluh tohoto státu v přepočtu na
jednoho obyvatele včetně nejmladších kojenců je asi
4,000.000 českých korun.
Je to tak obludné číslo, že i kdyby se všechny daně, které se
za celý rok vyberou v celých USA, použily na splácení
dluhu – vůbec by nepřestal růst !
Už nyní je zcela jisté, že tento dluh nesplatí ani děti
dnešních amerických dětí !!! A velmi pravděpodobně je, že
bohužel ještě ani jejich děti.
Někteří nositelé Nobelových cen za ekonomiku
předpokládají státní bankrot Spojených států a celkový pád
dolarové ekonomiky po celém světě. Možná to bude ještě
dříve, než se to čeká, neboť Čína a Brazílie se rozhodly že v
krátké době opustí americký dolar jako svou rezervní měnu.
Skončím volnou citací úvodního odstavce jednoho z článků,
kterým nezávislí američtí ekonomové hodnotí situaci ve své
vlasti.
„Toho dne se JOE SMITH vzbudil brzy, neboť jeho budík
Made in Japan byl nastaven na šestou hodinu.
Zatímco v konvici Made in China začínala vřít voda, oholil
se holícím strojkem Made in Hongkong, navlékl na sebe
košili Made in Srí Lanka , značkové džíny Made in Singapur
a tenisky Made in Korea.
Poté si na své elektrické pánvi Made in India připravil
snídani. Usedl ke stolu se svou kalkulačkou Made in
Mexico, aby si spočítal, kolik dnes může utratit. Když si
srovnal čas na svých hodinkách Made in Tchajwan s
časovým signálem z rádia Made in India, nasedl do svého
vozu Made in Germany a pokračoval v hledání nějaké dobře
placené práce v Americe.
Na konci dalšího marného a neradostného dne se JOE
rozhodl trochu si odpočinout. Vklouzl tedy do sandálů Made
in Brasil , nalil si sklenku vína Made in France a pustil
televizní přijímač Made in Indonesia. A přemýšlel, proč se
mu nedaří najít dobře placenou práci v Americe“.
U tohoto odstavce se lze i zasmát, ale faktem zůstává, že v
době, kdy Američanům „padla“ první velká banka BEAR
STEARNS, pocházelo asi 86 % spotřebního zboží z dovozu
a jen zbytek byl vyroben ve Spojených státech.
Dnes, pouhý rok poté je toho domácího zboží zase o několik
procent méně. Průmyslová výroba ve Spojených státech
totiž zase poklesla.
Nechť je to tedy poučením pro ty z Vás, kdo budete
kandidovat do Poslanecké sněmovny. Využijme toho, že
Češi byli zvyklí v minulém režimu vyrábět většinu věcí,
které potřebovali. Proč tedy nezačít zase vyrábět ? Byli jsme
totiž nejvyspělejším státem v rámci RVHP. Nebýt toho, že
parta tunelářů proměnila továrny na sklady nábytku, mohla
se nás tato krize – pardon kolaps – dotknout jenom nepřímo.
Toho dne se český Honza probudil brzy, otevřel si pivo,
dříve český PRAZDOJ, do sklenice …dříve KAVALIER,
zapálil si cigaretu indickými zápalkami SOLO SUŠICE a
protože měl po opici z předchozího dne, ochutnal indickou
okurku ZNOJMIA. Upadl, zarazil si střep do ruky, v
nemocnici ho operovali skalpelem z indické chirurgické
ocele POLDI a na doléčení ho poslali do ruských lázní
Karlovy Vary.
V ruských lázních Karlovy Vary jej prohlédne slovenský
lékař, ukrajinská sestřička mu vydá rozpis léčebné kůry a
svou první proceduru podstoupí u Vietnamské terapeutky
Nguyen Tsi Binh. …
Je třeba pokračovat dál ?
________________________________________________
Poznámky pod čarou jsou komentáře na článek.
S posledním odstavcem nesouhlasím, je to anachronismus.
Sami vyrábět všechno, to už je bohužel utopie.
To, že se mnoho rozkradlo je realita.
Kdo u toho byl, je všem známo.
To, že s tím nic neděláme je náš průšvih.
Ale Amerika?
Co se stane, až si ti, kteří dnes dělají za hrstku rýže, řeknou
o větší plat?
Co se stane, až se zatím bezedný trh Číny a dříve méně
vyspělých států, nebo lépe řečeno jejich obyvatel nasytí
spotřebním zbožím?
Na čem vlastně stojí ohromné zisky nadnárodních
korporací? Nevypadá to, že z dlouhodobého hlediska na
písku?
Jisté je, že to jednou skončí.
Kolik lidí na světě vydělává horentní sumy peněz, aniž by
vyprodukovali cokoliv potřebného? Většinou je to otázka,
kdo koho okrade.
Kolik žen a mladých dívek si na DVD do zblbnutí pouští
PRETTY WOMAN a čeká na svého prince, aniž by
postřehly, jak zcela mimo realitu současnosti hlavní hrdina
začal smýšlet sociálně?
Firmu, ve které jsem pracoval, také koupili Američané.
Propustili 40% lidí, rozprodali postupně přidružené provozy
a nakonec se slušným ziskem prodali i nás. Ano, to byla
kopie Pretty Woman. Jen ten hrdina tam jaksi chyběl.
Nebyla to totiž pohádka, ale realita.
Ano, blíží se konec amerického snu, přes zatím nespornou
technickou úroveň. Kolik špičkových vědců pochází
odjinud, Nákup mozků za vyšší mzdu začal hned po II.
světové válce.
Dnes (kromě pár desítek tisíc těch nahoře, kteří jsou za
vodou) jsou vlastně všichni Američané žebráci.
Proč nemůžeme kopírovat třeba Norsko, proč si vybíráme
vždy to špatné????? Asi si to zasloužíme. Bohužel.
q
Politruk
Zkratkové slovo politruk pochází z ruského političeskij
rukovoditěl, tedy politický vedoucí. Byl to zástupce velitele
vojenského útvaru pro věci politické a tuto funkci převzala
armáda socialistického Československa od "svého vzoru a
učitele", Sovětského svazu. A byla to funkce, jež všude
vzbuzovala strach.
Takový důstojník byl sice oficiálně označen jako
zástupce velitele, ale ve skutečnosti mu byl postaven
naroveň a sám velitel se ho obával. Řídil totiž svůj útvar po
stránce vojenské, ovšem politruk mu nahlížel přes rameno a
kontroloval, zda svou práci dělá pořádně, tedy přesně v
intencích marxisticko-leninského učení. Pokud by politruk
usoudil, že velitel je v otázkách politických laxní, mohl dát
podnět k jeho odvolání. Politický zástupce zároveň dbal i na
patřičnou uvědomělost podřízených důstojníků i vojáků,
kteří byli pravidelně podrobováni vymývání svých mozků
komunistickou propagandou pod ušlechtilým názvem
Politické školení mužstva.
Naše mladší generace zná politruka snad jenom z filmu
Černí baroni, kde Bronislav Poloczek ztvárnil postavu
kapitána Ořecha, jemuž se všichni při sledování filmu rádi
zasmějí. Jenže skutečnost byla jiná, otřesnější. Takový
uvědomělý soudruh dokázal zničit myšlení celých zástupů
mladých mužů, kteří na vojně sloužili, a ty nejneposlušnější
jednoduše dostal do vězení - a věřte, že před vojenským
kriminálem v Sabinově se třásli i otrlí zločinci. Samostatnou
kapitolou pak byly útvary Pohraniční stráže, která jako
jediná nespadala pod velení socialistické armády, ale pod
ministerstvo vnitra, jež své politruky školilo ve Vysoké
škole Sboru národní bezpečnosti - tedy tam, kde se učili
svému řemeslu i estébáci a další důstojníci ministerstva a
SNB.
A teď si představme, že Václav Sloup, absolvent této
školy, politruk u Pohraniční stráže (dosáhl vysoké hodnosti
podplukovníka) a člen Komunistické strany Čech a Moravy,
je na místě náměstka hejtmana Karlovarského kraje pro
školství. Komunista, jenž se celý život řídil ultralevicovou
zločinnou ideologií marxismu-leninismu a jehož strana se
tohoto učení, v jehož jménu bylo na celém světě zavražděno
na sto milionů lidí, nikdy nezřekla. Tento kovaný soudruh
tedy obsadil pozici, v níž může mimo jiné jmenovat a
odvolávat ředitele škol, usměrňovat je pomocí výše jejich
platů a kariéry a takto nenápadně ovlivňovat na školách celý
učitelský sbor, jakož i skladbu a obsah výuky.
Není divu, že učitelé v Karlovarském kraji se proti
člověku, který by měl na úrovni kraje zodpovídat za
výchovu mladé generace, bouří. Bohužel není ani divu, že
vedení kraje nepovažuje esenbáckého politruka na místě
náměstka přes školství za nic, co by se příčilo dobrým
mravům. Ostatně jak by také mohlo, když samotným
hejtmanem je také komunista, jakkoli bývalý...
Občané, studenti a jejich učitelé jsou tímto stavem
pochopitelně rozhořčeni a proti návratu ultralevice do řízení
demokratického školství chystají na příští středu
demonstraci. Kdo může, nechť se tohoto protestu zúčastní
osobně, my ostatní bychom je měli podpořit nejen v duchu,
ale aspoň na sociálních sítích. Masmédia přehnanou
starostlivost patrně neprojeví a naše veřejnoprávní sdělovací
prostředky budou o záležitosti referovat nanejvýš tak
politicky korektně a "vyváženě", pokud vůbec. O to víc
bychom se měli snažit my. JAG Nevpes
Česká záhada
Hana Čápová , Respekt
Proč přibylo nezaměstnaných
Úřady práce hlásily na přelomu roku příliv nezaměstnaných.
Bez práce bylo koncem prosince 545 tisíc lidí, to je o 37
tisíc víc než v listopadu a o zhruba stejný počet lidí víc než
na konci roku 2011. Míra nezaměstnanosti stoupla na 9,4
procenta. Nejhůř jsou na tom tradičně okresy Bruntál (18
procent), Jeseník a Most (zhruba 16 procent), nejlépe Praha
a její okolí (do pěti procent).
Média to komentovala dramatickými slovy: „Česku hrozí
rekordní nezaměstnanost.“ Při pohledu na delší časovou
řadu je ale třeba říci, že tak černé to zase není. Výjimkou byl
v době ekonomického útlumu totiž spíš loňský rok.
Nezaměstnanost prudce stoupla v roce 2009, prosincový
počet lidí bez práce skočil z přibližně 350 tisíc v roce 2008
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –Z Respektu a i odjinud
13
Strana 13
na bezmála 540 tisíc. Na konci roku 2010 bylo ještě hůř,
nezaměstnaných bylo přes 560 tisíc. Zato konec roku 2011
s 508 tisíci nezaměstnaných vypadal nadějně. Nová
statistika, která nyní hlásí 545 tisíc lidí bez práce sice
nepotěší, o žádný rekord se však zatím nejedná.
„Nic mimořádného se neděje,“ sděluje mluvčí ministerstva
práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Nezaměstnanost
je na počátku roku vždy nejvyšší, končí řada smluv na dobu
určitou, stavební a lesnické firmy nenabízejí sezonní práce.
Mluvčí Filipová také zdůrazňuje fakt, že v meziročním
srovnání jsme si sice pohoršili, s ohledem na vlekoucí se
ekonomickou krizi se ale žádné zázraky čekat nedaly. Pro
skutečnost, že na konci roku 2011 bylo lépe než na konci
roku 2012, nemá žádné vysvětlení a ministerstvo ho podle ní
ani nehledá.
„Chvilku to vypadalo, že máme krizi za sebou,“ říká
ekonom Daniel Münich, jeden z členů Národní ekonomické
rady vlády (NERV). Domnívá se, že propad na trhu práce
mohla způsobit i restriktivní opatření vlády. „Je možné, že
firmy šetří, mimo jiné na zaměstnancích,“ říká.
V dlouhodobém horizontu mohou podle něj mít úsporné
úvahy firem i pozitivní efekt, mohou se začít orientovat
na sofistikovanější výrobu a poptávat kvalifikovanější a lépe
placené zaměstnance.
Do jisté míry se podle Münicha na propouštění mohla
podepsat též nejistota podnikatelů, kteří do poslední chvíle
nevěděli, jak vysoká vlastně bude daň z přidané hodnoty.
Žádná data, jež by tyto domněnky potvrdila nebo vyvrátila,
ale podle ekonoma nejsou k dispozici. Každopádně, tak jako
v roce 2009 přišli nyní o místo především méně vzdělaní
muži. Jisté je také to, že s problémy na trhu práce se potýká
celá Evropa – v rámci evropské sedmadvacítky je naše
nezaměstnanost sedmá nejnižší – a Německo neprosperuje
tak, aby nás mohlo viditelně táhnout vzhůru.
Tchajwancům „IZIP“ funguje několik let
Zdravotní pojištění na Tchaj-wanu budí obdiv. A to
nejen u sousedů v Asii. Systém se dolaďuje a od ledna
začíná jeho druhá generace
Všeobecná nemocnice Tzu Chi ve městě Tchaj-čchung v
centrálním Tchaj-wanu začala v listopadu vydávat svým
pacientům léky ve speciálních obalech, na nichž jsou nejen
přesné údaje o dávkování, jméno konkrétního uživatele, ale
také jeho aktuální barevná fotografie. Jedná se o dodatečnou
pojistku, která má vyloučit jakoukoli potenciální záměnu
medikamentů mezi pacienty. A také další z důkazů, že
zdravotní péče na Tchaj-wanu je na velice dobré úrovni.
Navíc díky tamnímu systému národního zdravotního
pojištění (NHI) i finančně dostupná.
Pojištěný pacient si například v lékárně připlatí v
tchajwanských dolarech ekvivalent maximálně 6,7 USD
(130,3 korun). Návštěva obvodní polikliniky anebo ordinace
čínského lékaře jej vyjde na pouhých 1,7 USD (33 korun), v
regionální nemocnici je to 4,7 USD (91 korun) a ve
specializovaném zdravotním středisku představuje finanční
spoluúčast 7 USD (136 korun). Nutno však dodat, že lidé s
nízkými příjmy, váleční veteráni a děti do tří let neplatí nic.
Na vážná onemocnění a porody se poplatky také nevztahují.
Výjimka platí i pro zdravotní střediska nabízející služby v
horských oblastech a na odlehlých ostrovech spadajících
pod jurisdikci Čínské republiky (ROC).
Současná sazba pojistného činí 5,17 procenta z měsíčního
příjmu jednotlivce, přičemž v případě odvedených
vojenských příslušníků, veteránů a domácností s nízkými
příjmy platí 100 procent stát. Farmářům a rybářům přispívá
ze 70 procent, zbylých 30 procent zůstává na nich. Podobné
je to u státních úředníků, kterým hradí zdravotní pojištění ze
70 procent zaměstnavatel. Ani zaměstnanci v soukromém
sektoru na tom nejsou špatně. Od zaměstnavatele dostávají
60 procent, od vlády 10 a sami si platí zbývajících 30
procent.
Domácí jsou spokojení
„Národní zdravotní pojištění jsme odstartovali v roce
1995. Je povinné, týká se všech našich občanů včetně cizích
státních příslušníků s povolením k pobytu. Náklady na
Národní zdravotní pojištění nyní dosahují přibližně 6,7
procenta HDP,“ uvedl pro týdeník Euro Li-Jen Lin, ředitel
divize plánování z Úřadu pro národní zdravotní pojištění.
Tato vládní instituce sídlí v centru Tchaj-peje a spadá pod
tchajwanské ministerstvo zdravotnictví.
Program patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější vládní
projekty v zemi. „Aktuálně je se zdravotním pojištěním
spokojeno přes 85 procent našich obyvatel,“ dodává ředitel.
Důvodem je bezpochyby i skutečnost, že je lehce přístupné,
a to i díky prostředkům, jakými jsou dotace pojistného nebo
splátkový kalendář. Zahrnouli se do NHI druhé generace,
které má být odstartováno v lednu příštího roku, i vězni,
pojištěnost vzroste na 99,51 procenta populace. Jinými
slovy, stane se univerzálním systémem zahrnujícím všechny
občany kromě těch, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí.
I když Tchaj-wan není kvůli složité politické situaci a
odporu Pekingu plnohodnotným členem Světové
zdravotnické organizace (WHO), její cíle plní. V roce 2003
vyhodnotila právě WHO systém tchajwanské zdravotní péče
podle finančních příspěvků jako druhý nejspravedlivější na
světě. Rodinám s nízkými příjmy se dostává kvalitních
služeb. Jejich objem ve srovnání s uhrazeným pojistným
vychází přibližně v poměru 5,2 : 1.
Každým rokem vysílá několik států na Tchajwan své
zástupce, aby tam studovali nenákladný, ale štědrý systém
tamní zdravotní péče.
Úřad pro národní zdravotní pojištění potvrzuje, že letos
přivítali delegace z Jižní Koreje, Thajska, Malajsie, Filipín,
Mongolska, Vietnamu a ze Saúdské Arábie. „Rádi se o naše
zkušenosti podělíme,“ dodává s úsměvem Li-Jen.
V roce 2000 zařadil časopis The Economist Tchaj-wan na
druhé místo hned za Švédsko, a to díky výsledkům v oblasti
veřejného zdraví, kontrole výdajů na zdravotnické služby a
kvalitě péče. O pět let později Paul Krugman, známý
americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za rok 2008,
prohlásil, že Spojené státy by se měly přiučit od
tchajwanského NHI. Naposled chválil efektivitu a
výkonnost programu letos koncem července Uwe E.
Reinhardt, profesor ekonomie z americké Univerzity v
Princetonu. Prohlásil, že Spojené státy by si měly vzít
příklad z jeho integrovaných elektronických operací. V
článku otištěném v online verzi magazínu The New York
Times Reinhardt vyzdvihl vysokou úroveň NHI, které v
zájmu vytvoření elektronických zdravotních záznamů a plně
digitalizovaného provozu implementuje ty nejvyspělejší
technologie. Podle něj právě podobné programy v USA
chybějí. A to přesto, že se Spojené státy mohou pochlubit
vysoce školeným personálem a luxusními (soukromými)
zdravotnickými zařízeními.
Moderní technologie v praxi
Zavádění elektronických zdravotních identifikačních
karet (IC) odstartoval Tchaj-wan v lednu 2004. Jejich
smyslem je zlepšení uchovávání údajů o každém pacientovi,
snížení administrativních nákladů na tuto činnost, ale hlavně
zjednodušení a zpříjemnění fungování pro občany, kteří
musejí vyhledat lékařskou pomoc. Diskrétní síť centrální
databáze propojující vládní úřady, lékaře a pacienty aktuálně
zahrnuje přibližně 500 nemocničních zařízení na ostrově. Do
roku 2016 by měla být do
programu zapojena všechna,
čímž vzroste jejich počet na 20
tisíc. Informační síť obsahuje
také elektronické kiosky, díky
nimž se může pacient pomocí
vlastní IC karty objednat k
lékaři anebo si prohlédnout svůj
lékařský záznam. Mobilní
zdravotnická zařízení jsou
vybavena notebooky
napojenými na data ústředí NHI.
Materiál, z něhož jsou karty vyrobeny, a také jejich
design zabraňují možnému zneužití. Patří k nim například
mikrotisk, jemné a komplexní obrazce skládající se z
propletených nepřerušovaných čar sestavených do
geometrických vzorců a opticky proměnlivé barvy. Zadní
strana fotografie držitele karty obsahuje další bezpečnostní
prvky. Mezi nejdůležitější však patří zasazený mikročip s
číslem. Spojení s ústředím se uskutečňuje prostřednictvím
uzavřené sítě Úřadu pro národní pojištění zabezpečené
několikastupňovou programovou ochranou serveru. Karta
obsahuje jak základní osobní údaje pojištěného, tak jeho
záznamy z návštěv u lékaře, výsledky důležitých vyšetření a
další relevantní informace týkající se vážných onemocnění,
ale i alergií na léky. Informace však proudí i druhým
směrem. „Když pacient absolvuje v nějakém zdravotnickém
zařízení více než sto návštěv za rok, tak jej kontaktujeme a
zjišťujeme, co se děje, jak na tom doopravdy je,“ vysvětluje
ředitel Li-Jen.
Nová doba vyžaduje změny
Zavedení zdravotního pojištění na Tchaj-wanu přináší
konkrétní výsledky. „Jsme přesvědčeni, že se to pozitivně
odráží na zdraví našeho obyvatelstva. Zatímco v roce 1995
se ženy na Tchajwanu dožívaly v průměru 80 let, nyní je to
83 let. Také u mužů se hranice posunula z tehdejších 74 let
na 76,“ uvádí ředitel Li-Jen. Jak dodává, NHI zahrnuje
například i kvalitní programy pro prevenci a léčení
cukrovky, díky čemuž klesá i úmrtnost na tuto nemoc u
tamních obyvatel. Důležité také je, že žádné tchajwanské
rodině nehrozí, že by kvůli vážné nemoci některého svého
člena zbankrotovala, jak je tomu v jiných zemích Asie. Při
akutní péči platí pacient v případě 30denního pobytu v
nemocnici maximálně 10procentní spoluúčast, nad 61 dnů je
to 30 procent. Na hospitalizace se však vztahuje finanční
strop, který nesmí přesáhnout 933 za jeden pobyt na
jednotce intenzivní péče. Za celý kalendářní rok je to
maximálně 1567 dolarů pro tu samou nemoc. Opět ovšem
platí pravidlo, že lidé s nízkými příjmy jsou od poplatků
osvobozeni.
Nutno dodat, že tchajwanský systém národního
zdravotního pojištění zaznamenal od svého zavedení několik
změn. Týkaly se samotné struktury pojistného a i platebního
systému. Letos se dolaďoval již zmiňovaný NHI tzv. druhé
generace, který by měl být implementován v lednu 2013.
Jeho podstatou je úprava sazby pojistného, a to zřejmě
směrem dolů. Koncem listopadu však stále nebylo jasné, zda
se vláda rozhodne pro 4,91 procenta, 5 procent, anebo
nakonec přece jenom ponechá nynějších 5,17 procenta. Jisté
však je, že nově se zavádí dodatečná dvouprocentní sazba
pojistného. Ta se má počítat z pravidelných vedlejších
příjmů, jako jsou například úroky, odměny a další měsíční
platy, které v úhrnu přesáhnou čtyřnásobek měsíční mzdy,
dále ze zisku z pronájmu nemovitostí, z burzovních dividend
a bonusů.
Podle ministra zdravotnictví Čchiou Wenta se totiž
situace za posledních 17 let značně změnila. Nemocnice se
rozrůstají, stávají se větší a „korporátnější“, kladou důraz na
péči o ambulantní pacienty. Další komplikací je fakt, že
mnozí tchajwanští lékaři utíkají k méně rizikovým, méně
stresovým a lépe placeným oborům. Kvůli tomuto trendu
Tchaj-wan začíná pociťovat nedostatek internistů, chirurgů,
porodníků a pediatrů.
I ředitel Li-Jen připouští, že Tchaj-wan čelí problému
narůstajících nákladů ve zdravotnictví, a proto byl
vypracován NHI druhé generace. „Musíme se ještě více
snažit, abychom udrželi kvalitu zdravotní péče pro naše
občany i do budoucna,“ dodává na závěr.
Dáša Hyklová Týdeník EURO 51-52/2012, 17.12.2012
V USA volily Formanová i Vrzáňová,
jejich hlasy dostal Schwarzenberg
Na českém konzulátu v New Yorku krátce po otevření
volební místnosti ve 14:00 místního času (20:00 SEČ) přišlo
hlasovat kolem dvaceti lidí. Byla mezi nimi i někdejší
mistryně světa v krasobruslení Ájá Vrzáňová či spisovatelka
Martina Formanová (na fotografii).
Podle Formanové je prezidentská volba velmi
důležitá pro budoucnost České republiky,
protože ukáže, kterým směrem se bude ubírat
politika. "Ta volba samotná ukáže, jestli
můžeme věřit, že se ten kurz mění a jestli to
půjde od těch zlodějů a podvodníků někam k
právnímu státu. Anebo se potvrdí, že to vlastně
je v pořádku, jak to jde zatím," řekla
Formanová, jejíž manžel a světoznámý režisér
Miloš Forman se k volební urně ze zdravotních
důvodů nedostavil.
Během volební kampaně Formanovou "nadzvedly" útoky na
Karla Schwarzenberga kvůli tomu, že žil dlouhou dobu v
zahraničí. "Nemyslím si, že člověk, který žije z jakéhokoli
důvodu v zahraničí, je o něco méně Čech a o něco méně mu
záleží na osudu té naší země," řekla. "Podívejte se, jak
dlouho žil Tomáš Masaryk v zahraničí, měl za manželku
Američanku, která nemluvila česky. A udělalo ho to o něco
horším prezidentem? Nemyslím si," dodala.
Kvůli volbě letěla z Floridy
Vrzáňová kvůli druhému kolu prezidentských voleb
přerušila svůj tradiční zimní pobyt na Floridě a přiletěla na
jeden den do New Yorku. "Já jsem přijela na jeden den z
Floridy, jenom abych volila, protože na Floridě se volit
nemůže. Já volím Karla Schwarzenberga, protože by to byl
výborný prezident, je to důstojný, inteligentní pán," uvedla
bývalá úspěšná sportovkyně.
Dodala, že si váží toho, jaký zájem o volby má v Česku
mladá generace. "Věřím jim. Slyšela jsem, že hodně volí.
Jsem na ně pyšná. Běžte a volte správně," vzkázala.
V zámoří kvůli časovému posunu začalo hlasování o den
dříve než v Česku. Například v Brazílii se volí od 17:00
SEČ, na východním pobřeží USA začaly volby o tři hodiny
později. V sydney se volí v pátek od 14:00 a i v sobotu.
CTK
V Sydney volilo 112 občanů.
Taktéž, velice se tímto omlouváme českému konsulátu,
pokud jsme jim způsobili nějakou nepříjemnost..
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa
14
Strana 14
Byl fanatik a svých vražd nikdy
nelitoval, říká historik o Karlu Vašovi
Komunistický prokurátor Karel Vaš, který je zodpovědný za
řadu justičních vražd včetně popravy Heliodora Píky, si
nikdy nepřiznal sebemenší vinu. Podle historika Eduarda
Stehlíka byl až do smrti fanatickým komunistou a věřil, že
vždy jednal správně. Jeho smrtí jsme propásli jednu z
posledních šancí vyrovnat se se zločiny minulého režimu,
míní Stehlík.
Bývalý prokurátor a soudce
Karel Vaš | foto: Dan
Materna, MAFRA
Jak je možné, že Karel
Vaš, který byl prokazatelně
zodpovědný za řadu
zmanipulovaných procesů, z
nichž mnohé vedly k trestům
smrti, nebyl polistopadovým
režimem nikdy potrestán?
Na rovinu říkám, že to je pro mě šokující a moc dobře tomu
nerozumím. Po změně režimu žila řada lidí, kteří měli na
svědomí justiční vraždy i vraždy jako takové, mučení
politických vězňů, ubíjení a tak dále. Z důvodů, kterým já
moc nerozumím, se udělala tlustá čára za minulostí a
zametlo se to pod koberec. Byl jsem předvoláván jako
svědek v některých vyšetřováních. Někteří soudci měli
přístup: \'Tady máme obviněného, který byl u toho, když byl
v květnu 1940 umlácen člověk. Dokažte, že v ten den v 7:49
byl v té a té místnosti. Pokud nemáte svědky, nezajímá nás
to.\' Nemyslím, že tihle lidé ve vysokém věku by nutně
museli do věznic, ale mělo jednoznačně zaznít jejich
odsouzení. Mělo minimálně zaznít: \'Ne, vy nejste ten hodný
dědeček, vy nejste odbojář. Vy jste muž, který páchal
zločiny a má na rukou krev, jste zlý člověk.\' Ať se s tím
popere sám, ať se s tím poperou jeho příbuzní. Nemusel jít
do vězení, ale měli ho odsoudit alespoň tímto způsobem.
Ani to se nestalo. To je pro současnou společnost
devastující. Když mladí lidé vidí, že prokazatelné zločiny
nebyly potrestané, pak to vyvolává pocit beztrestnosti a
pocit, že soudy jsou k ničemu.
Selhaly tedy v jeho případě soudy?
Myslím, že to byla nejen otázka soudů, ale vůbec tehdejší
situace ve společnosti. Tehdy to asi nebylo chápané jako
priorita. O mnohém vypovídá i to, že zákon o odškodnění
třetího odboje byl přijat teprve před rokem. Náhled byl
takový, že to není zas tak důležité a musíme se věnovat
důležitějším věcem jako kupónové privatizaci a není čas se
zabývat takovými banalitami. Nechci sahat soudcům do
svědomí, ale byly případy, kdy před soudem stáli agenti
StB, kteří prokazatelně používali mučení. Soudci opakovaně
přijímali jejich omluvenky na zdravotní stav, přitom ti lidé
byli naprosto v pohodě.
Přiznal se Karel Vaš ke svým činům? A litoval jich?
On nikdy neřekl, že by udělal něco špatného. Pokud šlo o
justiční vraždu generála Píky, tak do smrti nepřiznal svoji
vinu. Tvrdil, že Píka měl dvě tváře, že to byl zrádce. Jako
kdyby vymazal z hlavy, že vyráběl falešné důkazy, které
dokazovaly údajnou Píkovu spolupráci s britskou tajnou
službou. Nikdy si nepřiznal sebemenší krapítek viny. Byl
přesvědčený, že se žádných pochybení nedopustil.
Karel Vaš se aktivně podílel na justiční vraždě
generála Heliodora Píky. Co konkrétně proti němu měl?
Vždyť díky Píkově diplomatické misi se Vaš spolu s
dalšími českými zajatci dostal ze sovětského gulagu.
Oba poté sloužili na východní frontě.
Ano, Heliodor Píka po napadení Sovětského svazu
opravdu velice intenzivně pracoval na tom, aby vězni z
gulagu byli propuštěni a vstoupili do československé
armády. Karel Vaš byl paradoxně jedním z těch, které Píka
zachránil. Je otázkou, kdo byl hlavním hybatelem v
odsouzení Píky. Jestli to byla nenávist Bedřicha Reicina
nebo Karla Vaše k němu osobně, nebo jestli to byl
požadavek ze strany sovětských bezpečnostních orgánů,
protože Píka byl důstojník západního smýšlení a možná
věděl mnoho a byl nepohodlný. Sovětská místa na tom
rozhodně měla zájem. Myslím, že ten podnět přišel z
Ruska a tady se ho někteří lidé ochotně chytli. Ale nemohu
ani vyloučit, že v tom hrála roli nějaká osobní animozita,
protože Píka vždy zastával pozice československé vlády v
Londýně a prezidenta Beneše a nenechal se korumpovat
sovětskými místy. Zůstal demokratem, který nesloužil jiným
pánům, na rozdíl třeba právě od Vaše.
Věřil v jakousi vyšší komunistickou spravedlnost
Byl Karel Vaš přesvědčený komunista, nebo byl ke
komunistickému režimu loajální spíše z pragmatických
důvodů?
Bezpochyby to byl velice inteligentní člověk, ještě za první
republiky vystudoval v Praze právnickou fakultu. Pokud jde
o politické přesvědčení, byl a zůstal do poslední chvíle
komunistou. Kde je ta hranice mezi přesvědčeným,
fanatickým komunismem a pragmatickým vyhodnocením
situace, s tím, že když nepůjdu s proudem, skončím v
koncentračním táboře, nevím. Ale není to jen pragmatismus.
Jak je možné, že režimu zůstal věrný i přesto, že tři
roky strávil v gulagu v Sovětském svazu na nucených
pracích a poté jej v roce 1953 režim odsoudil v procesech
s nepohodlnými komunisty? (Vaš poté zažádal o
navrácení členství ve straně)
Absolutní fanatismus. Bez ohledu na to, co se
dělo kolem. Řekl bych, že nebyl schopný
sebereflexe svých vlastních činů. Věřil v
jakousi vyšší komunistickou spravedlnost.
Jak se říká, když se kácí les, lítají třísky,
občas se někde udělá nějaká chyba, ale jinak
on je připraven pro komunismus udělat
cokoli. Už když byl zavřený v gulagu,
dokonce začal spolupracovat s NKDV
(Lidový komisariát vnitřních záležitostí v
SSSR, pozn. red.) a udávat spoluvězně.
Je smrt Karla Vaše mementem? Dá se říkat, že s ní
skončila éra, kdy jsme měli možnost se nějak postavit ke
komunistickým zločinům a vyrovnat se s nimi?
Myslím, že na to vyrovnávání je čas i teď. I kdyby už nikdo
z nich nežil, my si musíme stále klást otázky a zkoumat
minulost, musíme zjišťovat ty mechanismy, jak bylo možné,
že z demokratické země se za několik málo let stala totalitní
země. Že tady byli muži i ženy, kteří páchali tyto zločiny.
Ale v době, kdy odcházejí poslední pamětníci jak z dobré
strany i ti pachatelé, o to víc je ta zodpovědnost na nás,
abychom poznávali svojí minulost. Možná tím můžeme
alespoň trochu dohnat to, co jsme propásli v 90. letech.
Kolik podle vašeho odhadu ještě žije podobných
zločinců minulého režimu? Je podle vás možné, že
alespoň někteří z nich budou potrestáni?
Domnívám se, že potrestán už nikdo nebude. Soudy k těmto
případům přistupují jako k promlčené záležitosti. I když z
těch zločinů z pozdější doby, ze sedmdesátých, osmdesátých
let, tak tam je možné, že můžeme být v některých případech
ještě úspěšní. Ale pachatelé těch nejotřesnějších zločinů už
nám bohužel unikli a uniknou, protože komunisté přece
nebudou soudit vlastní lidi.
Autoři: Zdeňka Trachtová, Jan Wirnitzer iDnes
Eduard Stehlík
Plk. PhDr. Eduard Stehlík je náměstek ředitele Ústavu
pro studium totalitních režimů. Dříve působil jako historik
Vojenského historického ústavu v Praze. Je také
spisovatelem. Vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy
univerzity v Praze. Věnuje se především novodobým
československým vojenským dějinám se zaměřením na
první polovinu 20. století.
Za Francouze bojovaly ve válce v
Indočíně stovky Čechů, zjistil historik
Ve válce v Indočíně v padesátých letech minulého století
zahynulo víc než tři stovky Čechoslováků. Takové je nové
zjištění historika Ladislava Kudrny, který zjistil, že se do
konfliktu na francouzské straně zapojilo celkem 1 600
mladých Čechů a Slováků. Bylo to nejvíc od druhé světové
války.
Vojáci z legie právě dorazili do Hanoje (1950). |
foto: archiv Ladislava Charváta
Historikovi se údaje podařilo získat z archivu cizinecké
legie ve francouzském Aubagne. Do něj se dostal za
pomoci francouzského vojenského atašé Bruna Bucherie a
nahlédl tak do unikátních dokumentů. Mohl tak
sestavit jmenné seznamy Čechů, kteří "za Francouze"
bojovali a bohužel i umírali.
Do bojů se pod francouzskou vlajkou zapojilo 1 600
Čechů a Slováků, 303 z nich konflikt nepřežilo. Podle
národnosti už nelze údaj víc upřesnit.
"To obrovské číslo bylo dáno tím, že na Západ utíkaly
tisíce mladých lidí před komunisty. A účast v legii se pro ty,
kteří skončili v lágru, zdála vysvobozením. Jiní však
vstupovali do legie, aby mohli proti komunistům bojovat,“
vysvětluje vysoký počet Čechoslováků bojujících v
uniformě cizinecké legie historik Kudrna.
Skupinka Čechů a Slováků se fotí při chvilce volna v
Indočíně (1950).
Účast Čechů a Slováků v první vietnamské válce mezi
lety 1945-1954 označuje za největší válečné nasazení od
konce druhé světové války. Příští týden mu na toto téma
vyjde kniha. Nese název "První vietnamská válka na pozadí
osudu Ladislava Charváta“.
Ladislav Charvát, který se narodil v Praze, byl totiž
jedním z účastníků konfliktu v Indočíně. A historikovi
Kudrnovi se podařilo získat jeho dopisy, které psal svým
blízkým. Některé ukazují možná víc než historické události.
Lze z nich totiž vyčíst, jak viděl válku ve Vietnamu ten,
kdo tam bojoval v řadách francouzské cizinecké legie proti
vietnamským komunistům. "Jediné, oč prosím, abych se
tady z této předsíně pekla dostal, a potom snad zbude trochu
času začít nový život bez rvaní a bez střílení," napsal
Charvát v jednom z dopisů.
Indočínská válka
Válkou v Indočíně je označován konflikt mezi
francouzskou koloniální správou a komunistickou Ligou za
nezávislost Vietnamu. Odehrála se v letech 1946-1954. Pro
Francouze, které podporovali Američané, dopadl konflikt
špatně, z Indočíny nakonec odešli. Vietnamští komunisté
zase měli podporu od Sovětů.
Zdroj: Wikipedia.cz
Jeho vzkazy nejsou příjemným čtením: "Musím být
kolikrát krutý sám k sobě a veškeré city v sobě dusit," psal
domů, do své vlasti ovládané komunistickými vládci, před
kterými uprchl po puči v únoru 1948 za železnou oponu na
Západ.
Do cizinecké legie se nechal zlákat v uprchlickém táboře,
kde po útěku z komunistického Československa skončil.
Závazek podepsal na pět let. A přestože se ukázalo, že ještě
nedosáhl předepsaného věku dvaceti let, musel v legii už
zůstat. A odjel do Vietnamu, aby tam bojoval.
Pohřbili ho v měkké hlíně
Dopisy Ladislava Charváta, které posílal domů z
výcvikového tábora v Africe a později z Indočíny, získal
Kudrna od Charvátovy sestry Jany Zykové. Psaní zřejmě
kontroloval komunistický cenzor. A některá asi i zabavil. "...
co jsme zde v Indočíně, žádný z kluků nedostal dopis z
Československa. Zkouším to proto ještě s tímto a nedivte se,
že píši tak málo, protože bych byl nerad, kdyby mé rozumy
četl někdo s kometou na klopě," psal v jednom z dopisů.
Samozřejmě myslel na cenzora s rudou hvězdou na klopě
saka.
Čechoslováci z cizinecké legie přijíždějí z bojiště. Druhý
zprava sedí Ladislav Charvát (1950).
"Charvát je modelový příklad. Mladík, který se nechal
zlákat, litoval, ale pak se jeho pohled měnil, absolvoval
tvrdý výcvik, získal nové kamarády a dostal se k
výsadkářům, elitní jednotce. Poprvé nosil uniformu a někam
patřil," popisuje Kudrna.
Jenže Charvátovi nepřálo štěstí. Dostal se do těžkých
bojů u pevnosti Dong Khe. Jeho jednotka byla poražena.
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Noviny – S p o r t Strana 15
15
. "Byl to masakr. Do akce šlo 705 parašutistů. Zajetí či
smrti jich uniklo pouhých dvacet," říká Kudrna. Boje pro
první parašutistický prapor legie trvaly od 4. do 8. října
1950.
Mezi těmi, kteří nepřežili, byl i Charvát. Dodnes není jasné,
kde má hrob. Jeho spolubojovník Karel Mynář, který
skončil v zajetí, později popisoval, že Charvátovo tělo bylo
pochováno někde u řeky, kde prý byla měkká hlína.
Charvátova rodina se o jeho smrti nejdřív vůbec
nedozvěděla. A to i přesto, že československé úřady o ní už
měly informace v roce 1952 z vietnamské strany.
Rodinu o smrti svého přítele informoval sám Karel Mynář
až o rok později poté, co se dostal jako zajatec do vlasti.
Francie na Ladislava Charváta nezapomněla. Jana Zyková
převzala za svého bratra letos medaili od francouzského
velvyslanectví.
Autor: Luděk Navara iDnes
Už jsem tam nechtěla, přiznala trpící
Sáblíková. Pak bojovala o bronz
Trpěla jako zvíře, do posledního závodu na mistrovství
Evropy ve víceboji už ani nechtěla nastoupit. Nakonec
Martina Sáblíková pět kilometrů zajela zdaleka nejrychleji
ze všech závodnic a dokonce bojovala o medaili, která se
kvůli bolestem zad zdála nedostižná. Po třech zlatech z
posledních tří let to sice nakonec nedopadlo ani na bronz,
stejně ale byla česká závodnice spokojená.
Martina Sáblíková si ulevuje od bolesti zad po závodě na 3
000 metrů na mistrovství Evropy ve víceboji
"Já jsem do toho dala všechno. Snažila jsem se, takže já si
nemám co vyčítat," řekla krátce po skončení dvoudenních
závodů. "Po patnáctistovce jsem říkala trenérovi, že nechci
jet pětku, že chci odstoupit," nastínila složité rozhodování
kvůli bolavým zádům.
"Po chvilce, když jsem se šla trochu projít, tak jsme se
nakonec rozhodli, že nastoupím, ale opravdu jsem tam už
nechtěla," přiznala čtyřnásobná šampionka, která po
dojezdu do cíle pětikilometrové trati stejně jako v sobotu
po 3000 metrech dlouho ležela na ochranné bariéře vedle
kluziště.
Trenér Petr Novák její stav konzultoval s lékaři a své
svěřenkyni řekl, ať se sama rozhodne, jestli jet nebo ne.
Sáblíková se nakonec obrátila o radu i na bratra Milana,
který rovněž patří do rychlobruslařské reprezentace, ale v
Nizozemsku nestartoval.
"Musím se taky přiznat, že jsem volala svému bratrovi a
ptala jsem se ho, jestli mám nastoupit, že mě to fakt bolí. A
on mi řekl: Hele, jestli můžeš, tak jeď," poznamenala
Sáblíková, která následně v Heerenveenu jasně ovládla
závěrečnou pětikilometrovou trať.
To, že boj o vytouženou medaili bude hodně těžký, dobře
věděla. Domácí Diane Valkenburgovou by musela na
pětikilometrové trati porazit bezmála o deset sekund,
nakonec jí k bronzu chyběla zhruba jedna vteřina a tři
desetiny.
"Tak ten odstup byl opravdu hodně velký, což jsme všichni
věděli a nikdo nevěděl, jak těch 12 a půl kola zajedu s těmi
zády. Já jsem si netroufala říct, že bych opravdu mohla
bojovat o tu medaili. Nakonec to o vteřinu nedopadlo, ale
jak říkám, já jsem strašně spokojená," zdůraznila.
Teď každopádně Sáblíkovou čeká odpočinek a hlavně péče
lékařů a dalších expertů. "Fyzioterapeuti teď se mnou asi
budou mít trochu práci," podotkla s úsměvem. Chce se dát
do pořádku, aby se mohla pokusit o medailový reparát na
vícebojařském mistrovství světa v Hamaru.
"Je to za měsíc. Samozřejmě se budu snažit, ale je jasný, že
ty, co startovaly tady, budou stejně silné. A uvidíme, kdo
přijede z Ameriky a z Asie, nebude to vůbec jednoduchý,"
dodala Sáblíková. Autoři: ČTK,
Italka Kostnerová obhájila evropský
krasobruslařský titul
26,1, - Záhřeb Italská krasobruslařka Carolina Kostnerová
obhájila titul mistryně Evropy. V dnešních volných jízdách
na šampionátu v Záhřebu skončila stejně jako v krátkém
programu druhá, ale v celkovém součtu porazila obě
šestnáctileté Rusky Adelinu Sotnikovovou i Jelizavetu
Tuktamyševovou.
Mistrovství Evropy v krasobruslení v
Záhřebu:
Ženy - konečné pořadí:
1. Kostnerová (It.) 194,71
2. Sotnikovová 193,99
3. Tuktamyševová (obě Rus.) 188,85
4. Marcheiová (It.) 171,06
5. V. Helgessonová (Švéd.) 155,72
6. Gosvianiová (Rus.) 154,41.
Michal Březina má první velkou seniorskou medaili! Po
čtyřech čtvrtých místech z mistrovství světa a Evropy si na
kontinentálním šampionátu v Záhřebu dvaadvacetiletý
krasobruslař užíval pobyt na stupních vítězů a na krku se
mu blýskal bronz.
Muži - konečné pořadí:
1. Fernández (Šp.) 274,87
2. Amodio (Fr.) 250,53
3. Březina (ČR) 243,52
4. Joubert (Fr.) 232,47
5. Kovtun (Rus.) 226,57
6. Majorov (Švéd.) 211,88
Český trh v roce 2012: Pořadí
značek
I v roce 2012 ovládala domácí trh mladoboleslavská Škoda.
Jaké je pořadí na dalších příčkách statistik registrací
nových aut?
I v roce 2012 domácí Škoda jasně dominovala českému
trhu s novými auty – udržela podíl přes 30 % trhu a mírně
si polepšila na necelých 54 tisíc registrovaných kusů.
Druhé místo nakonec velmi těsně obhájil Volkswagen,
který se stal opět dovozovou jedničkou. Těsně za něj se
ovšem vyšvihl Hyundai, který po většinu roku držel
průběžnou druhou příčku a nakonec za Volkswagenem
zaostal o pouhých 23 ks. Meziroční nárůst o 25 % je na
stagnujícím trhu velkým úspěchem.
Když Hyundai rostl, musel někdo jiný ztrácet. Z velkých
značek to byl konkrétně Ford, Renault, Peugeot a Citroën.
Kia s Toyotou dokázaly tomuto vlivu uniknout a prakticky
vyrovnali výsledek roku 2011. I přes posuny v počtech
registrovaných kusů ale drží všech devět vedoucích značek
své pozice, pouze Hyundai vystřelil z pátého na druhé
místo.
Mezi japonskými značkami vede Toyota, Nissan se ji ale
dokázal v roce 2012 výrazně přiblížit. Meziroční růst o 65
% je mezi 25 největšími značkami s přehledem nejlepším
výsledkem. Spokojenost musí vládnout i u Land Roveru,
který dokázal výsledek z roku 2011 vylepšit o 46%.
Registrace na českém trhu v roce 2012
- Období 1-12 / 2012 1-12 / 2011
Poř. Značka [ks] [ks]
1 ŠKODA 53778 53041
2 VOLKSWAGEN 15185 14921
3 HYUNDAI 15162 12086
4 FORD 12719 14447
5 RENAULT 10456 12380
6 KIA 8564 8575
7 PEUGEOT 6725 7397
8 CITROËN 5711 5197
9 TOYOTA 3951 3909
10 BMW 3901 3377
11 OPEL 3836 4474
12 AUDI 3810 3675
13 DACIA 3805 4047
14 MERCEDES 3236 2820
15 NISSAN 3163 1915
16 CHEVROLET 2824 2979
17 SEAT 2680 3310
18 FIAT 2592 2274
19 SUZUKI 2339 2917
20 HONDA 1680 1578
21 VOLVO 1535 1717
22 MAZDA 1205 1041
23 MITSUBISHI 1115 1658
24 SUBARU 879 924
25 LAND ROVER 685 463
- ostatní značky 20277 21021
- CELKEM 174279 173282
"Tak jsem se právě úspěšně rozvedl," říká jeden
kamarád druhému. "Ona dostala děti, já psa a
naši právníci všechno ostatní."
V porodnici se ptají rodičky: "Přejete si, aby byl
otec u porodu?"
"Raději ne, mohl by se tam potkat s manželem."
Dnes ke mně vlezl zloděj.
Hledal peníze.
Vstal jsem a hledal jsem s ním ...
Po vydatné oslavě Silvestra vyleze opilý chlap z
hospody a vidí před ní stát policejní auto. Přijde k
němu, zabuší na střechu a zařve: „Obušku..., z
pytle ven!!!“
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/Beware of malware
embedded in tax scams
The ATO is reminding people to be aware of scam emails
currently circulating that claim to be from the ATO.
These emails request the recipient to download an
attachment that contains malware or to click on a link to
an external website that is used to steal their personal
details. People should delete these emails immediately.
In 2012, the ATO received just over 26,000 reports from
the public on a wide range of scams including fake job
advertisements, emails and bogus phone calls.
A range of tricks are used to make scams appear authentic.
For example:
sending emails with attachments that appear to have come
from the ATO, which when downloaded infect your
computer with malicious software including a legitimate-
sounding message at the start of a call, such as the call is
being recorded \'for training purposes\'.
Once scammers have your personal information they can
steal your identity and commit fraud against you, with
potentially serious consequences. They can lodge false tax
returns in your name, transact using your credit card
information or take out a loan in your name.
Anyone can be the victim of a scam. If a correspondence
seems suspicious, too good to be true, asks you for
personal details or cannot be verified through an official
source, it is likely to be a scam and should be reported
If you think you have been the victim of a scam, contact
the ATO by calling 1800 060 062 (8.00am - 6.00pm,
Monday to Friday). You can also report suspected email
scams to the ATO by forwarding the email to report fraud
email on ReportEmailFraud@ato.gov.au .
Visit the online security page (bellow) on the ATO
website for more information about how to protect
yourself online. This page also includes details of our
current ATO SMS and email communications.
http://www.ato.gov.au/onlineservices/content.aspx?doc=/c
ontent/62347.htm&mnu=41675&mfp=001&alias=onlines
ecurity
Reasons To Keep An Open
Mind ...
"Man will never reach the moon regardless of
all future scientific advances." -- Dr. Lee
DeForest, "Father of Radio & Grandfather of
Television."
"The bomb will never go off. I speak as an
expert in explosives." - - Admiral William Leahy ,
US Atomic Bomb Project
"There is no likelihood man can ever tap the
power of the atom."-- Robert Millikan, Nobel Prize
in Physics, 1923
"Computers in the future may weigh no more
than 1.5 tons." -- Popular Mechanics, forecasting
the relentless march of science, 1949
"I think there is a world market for maybe five
computers."-- Thomas Watson, chairman of IBM,
1943
"I have traveled the length and breadth of this
country and talked with the best people, and I
can assure you that data processing is a fad
that won\'t last out the year." --The editor in
charge of business books for Prentice Hall, 1957
"But what is it good for?" -- Engineer at the
Advanced Computing Systems Division of IBM,
1968, commenting on the microchip.
"640K ought to be enough for anybody." -- Bill
Gates, 1981
This \'telephone\'has too many shortcomings to
be seriously considered as a means of
communication. The device is inherently of no
value to us," -- Western Union internal memo,
1876.
"The wireless music box has no imaginable
commercial value. Who would pay for a
message sent to nobody in particular?" --
David Sarnoff\'s associates in response to his
urgings for investment in the radio in the 1920s.
"The concept is interesting and well-formed,
but in order to earn better than a \'C,\' the idea
must be feasible," -- A Yale University
management professor in response to Fred Smith\'s
paper proposing reliable overnight delivery service.
(Smith went on to found Federal Express Corp.)
"I\'m just glad it\'ll be Clark Gable who\'s falling
on his face and not Gary Cooper,"--Gary
Cooper on his decision not to take the leading role
in "Gone With The Wind."
"A cookie store is a bad idea. Besides, the
market research reports say America likes
crispy cookies, not soft and chewy cookies like
you make," -- Response to Debbi Fields\' idea of
starting Mrs. Fields\' Cookies.
"We don\'t like their sound, and guitar music is
on the way out," -- Decca Recording Co.
Rejecting the Beatles, 1962.
"Heavier-than-air flying machines are
impossible," -- Lord Kelvin, president, Royal
Society, 1895.
"If I had thought about it, I wouldn\'t have
done the experiment.
The literature was full of examples that said
you can\'t do this," - - Spencer Silver on the work
that led to the unique adhesives for 3-M "Post-It"
Notepads.
"Drill for oil? You mean drill into the ground to
try and find oil? You\'re crazy," -- Drillers who
Edwin L. Drake tried to enlist to his project to drill
for oil in 1859.
"Stocks have reached what looks like a
permanently high plateau." -- Irving Fisher,
Professor of Economics, Yale University , 1929.
"Airplanes are interesting toys but of no
military value," -- Marechal Ferdinand Foch,
Professor of Strategy, Ecole Superieure de Guerre ,
France ..
"Everything that can be invented has been
invented," -- Charles H. Duell, Commissioner, US
Office of Patents, 1899.
"The super computer is technologically
impossible. It would take all of the water that
flows over Niagara Falls to cool the heat
generated by the number of vacuum tubes
required." -- Professor of Electrical Engineering,
New York University
"I don\'t know what use any one could find for
a machine that would make copies of
documents. It certainly couldn\'t be a feasible
business by itself." -- the head of IBM, refusing to
back the idea, forcing the inventor to found Xerox.
"Louis Pasteur\'s theory of germs is ridiculous
fiction." -- Pierre Pachet, Professor of Physiology
at Toulouse , 1872
"The abdomen, the chest, and the brain will
forever be shut from the intrusion of the wise
and humane surgeon," -- Sir John Eric Ericksen,
British surgeon, appointed Surgeon-Extraordinary
to Queen Victoria 1873.
And last but not least...
"There is no reason anyone would want a
computer in their home." -- Ken Olson,
president, chairman and founder of Digital
Equipment Corp., 1977
Becherovka, Rum, Fernet,
Griotka, Česká piva
Budvar, Zlatopramen, Plzen,
Monday – Friday 8.30-17.00
Goulburn Wines & Spirits
9-13 Brisbane Street
Darlinghurst, NSW 2010
02 9264 8459
email sales@goulburnwines.com.au
Wholesale and retail 10.11.12
Radio CZ news.
Sunday 27.1.2013
Miloš Zeman elected Czech president
Miloš Zeman has been elected president of the Czech
Republic. The former Social Democrat prime minister
received 54.8 percent of the vote in the second round of
the direct presidential elections on Saturday while his rival
for the post, Foreign Minister Karel Schwarzenberg,
obtained 45.2 percent. Miloš Zeman won in all Czech
regions with the exception of Prague. The turnout in the
runoff reached over 59 percent, less than in the first round
two weeks ago. Miloš Zeman will be inaugurated on
March 8, the day after Václav Klaus’s second term
expires.
President-elect Miloš Zeman promises to
speak for all Czechs
Speaking at an improvised news conference at his
headquarters in Prague, president-elect Miloš Zeman said
his victory was “convincing”, and promised to be the
voice of all Czechs, not just those who backed him in the
election. After thanking his campaign team, Mr Zeman
said he would outline a detailed programme of his
presidency in an address to the Czech Parliament. The
newly elected president reiterated that he would visit
Slovakia on his first trip abroad, and asked his 18-year-old
daughter Kateřina to informally play the role of the “first
miss” as his wife wished to stay out of the public arena.
Karel Schwarzenberg concedes defeat
With nearly all votes counted, Karel Schwarzenberg
conceded defeat in the second round of voting for the
Czech president, and congratulated rival Miloš Zeman on
winning the popular vote. Mr Schwarzenberg said,
however, that the election was decided by lies and dirty
tricks in the campaign. He also announced he would
continue to serve as foreign minister in the current centre-
right government, would run for re-election as the head of
the TOP 09 party.
Outgoing president Klaus: truth and love
prevailed in Miloš Zeman’s election
The outgoing Czech president, Václav Klaus, has
welcomed the election of Miloš Zeman as his successor. In
a reference to the motto of the late president Václav Havel,
Mr Klaus told Czech Radio that in Mr Zeman’s election,
“truth and love have finally prevailed over lies and
hatred”. Mr Klaus, who is on a working visit to Chile, said
he was glad that Czechs did not get confused by an
incredible media campaign ahead of the vote, adding that
result of the election was a huge satisfaction for all those
who “mean well” for the country.
PM Nečas congratulates Miloš Zeman on
being elected president
Czech Prime Minister Petr Nečas on Saturday
congratulated Miloš Zeman on his victory in the first
direct Czech presidential election. Since the fall of
communism, Mr Nečas said, Czech politics had generated
three significant figures – Václav Havel, Václav Klaus and
Miloš Zeman – and that it was “natural” that Mr Zeman
had been elected to succeed the former two. The prime
minister also expressed hope that the atmosphere in the
society would calm down in the coming days after the
divisive campaigning ahead of the presidential vote.
Czech expats back Karel Schwarzenberg
in presidential runoff
Most Czech expats and tourists backed Karel
Schwarzenberg in the second round of the direct
presidential election. Mr Schwarzenberg received nearly
85 percent of the expat vote while Miloš Zeman got just
over 15 percent. Polling stations at Czech embassies and
consulates reported a higher turnout compared to the
election’s first round held two weeks ago.
http://www.floowie.com/cs/cti/noviny-2013-353/