Spontánní evoluce – Naše pozitivní budoucnost

Naše pozitivní budoucnost a jak jí dosáhnout BRUCE H. LIPTON, Ph.D. autor bestselleru Biologie víry STEVE BHAERMAN

riginal copyright © Mountain of Love Productions & Steve Bhaerman riginally published in 2009 by Hay House Inc. SA. Jacket design © Tricia Beidenthal Front cover art and design © Robert Mueller Photo of Bruce Lipton © Warren Payne Photography Photo of Steve Bhaerman © Trudy Bhaerman Pâeklad © Bronislava Grygová, 2012 © akladatelství A AG, 2012 ISB 978-80-7263-754-6 šechna práva vyhrazena. Žádné «ásti této knihy nesmí být reprodukovány žádnou me- chanickou, fotogra ckou «i elektronickou metodou ani ve form³ zvukové nahrávky; rovn³ž nesmí být uloženy v žádném vyhledávacím systému, šíâeny ani jiným zpõsobem rozmnožovány pro veâejné «i soukromé ú«ely – s výjimkou „«estného použití“ ve form³ krátkých citací, jež jsou sou«ástí «lánkõ a recenzí – bez pâedchozího písemného souhlasu nakladatele. Autoâi této knihy neposkytují svým dílem, pâímo ani nepâímo, lékaâské rady, ani ne- pâedepisují použití žádné metody jako formy terapie fyzických, emocionálních «i zdra- votních problémõ bez konzultace s lékaâem. Zám³rem autorõ je pouze poskytnout obecné informace, které mohou «tenáâõm napomoci pâi hledání emocionální a duševní pohody. pâípad³, že použijete jakoukoliv informaci uvedenou v této knize, což je vaše ústavou dané právo, autoâi ani nakladatel nenesou za vaše «iny žádnou odpov³dnost. ala®te si vysílání Hay House rádia na stránkách www.hayhouseradio.com

7 Obsah âedmluva Pro« jsme tuto knihu napsali .........................................................................11 Úvod niverzální love story ................................................................................... 15 reambule Spontánní remise ..........................................................................................21 , . Co když všechno, co víte , je špatn³! ...........................................................27 apitola 1 ³âit znamená vid³t ..................................................................................... 33 apitola 2 Jednat lokáln³… rozvíjet se globáln³ .........................................................55 apitola 3 ový pohled na starý pâíb³h .........................................................................71 apitola 4 Znovuobjevení Ameriky ................................................................................95 , . ,tyâi mýty o apokalypse ..............................................................................115 apitola 5 Mýtus «íslo jedna: Záleží jen na hmot³ .......................................................121 apitola 6 Mýtus «íslo dv³: Pâežití nejschopn³jšího ................................................... 139 apitola 7 Mýtus «íslo tâi: Máte to v genech ................................................................157 apitola 8 Mýtus «íslo «tyâi: Evoluce je náhodná .........................................................175

8 ON ÁNNÍ VO U apitola 9 Dysfunkce na kâižovatce............................................................................. 195 apitola 10 Cesta ke zmoudâení .................................................................................... 227 , . ým³na stráží a obnova Zahrady .............................................................. 239 apitola 11 Fraktální evoluce.........................................................................................249 apitola 12 ejvyšší «as inspirovat se malým sv³tem .................................................. 277 apitola 13 Jednota ...................................................................................................... 303 apitola 14 Zdravé spole«enství ................................................................................... 325 apitola 15 Jak se lé«í stát .............................................................................................347 apitola 16 Úpln³ nový pâíb³h ......................................................................................373 od³kování .................................................................................................394 rostâedky napomáhající zm³n³ názorové orientace .............................397 O um³ní na obálce ..................................................................................... 400 oznámky.................................................................................................... 401 Jmenný rejstâík ...........................................................................................424 ³cný rejstâík ..............................................................................................432 O autorech ................................................................................................. 456

11 P UV PROČ JSME TUTO KNIHU NAPSALI Zdravím, jsem Bruce Lipton. A já jsem Steve Bhaerman. Bruce: ítáme vás u naší nové knihy, kterou jsme nazvali Spontánní evoluce. e své pâedchozí knize Biologie víry jsem se zabýval zejména tím, jak naše postoje a emoce ovládají naši fyziologii, biologii a expresi našich genõ. Soustâedil jsem se na to, jak naše osobní názory ovlivÒují naši osobní realitu. Ale je nezbytné uv³domit si ješt³ n³co navíc, a to, jak kolektivní názory n³- jaké kultury «i spole«nosti rovn³ž ovlivÒují náš život a naše chování. Spole«nost za«íná poznávat, že naše sou«asné kolektivní názory a pâe- sv³d«ení jsou škodlivé a že se náš sv³t ocitl ve velmi svízelné situaci. Proto si myslím, že je nejvyšší «as sd³lit lidem, jak mõžeme poznatky nové biologie a v³deckého sv³ta obecn³ aplikovat na naše spole«enské názory a napo- moci tak âešení hrozivé situace, jíž v sou«asnosti «elíme. této knize kladu dõraz na biologii, názory a chování. všem, abychom tomuto sd³lení skute«n³ porozum³li, mõj pâítel Steve Bhaerman nabízí in- formace týkající se toho, jak s naší biologií souvisí spole«enská struktura, politické názory a ekonomie. teve: Posledních dvaadvacet let se živím jako humorista, když vystupuji jako Swami Beyondananda, kosmický komik. Komedie je skv³lý zpõsob, jak sd³lovat pravdu a jak proniknout obrannými mechanismy mysli, abychom získali nové informace a pohled na sv³t.

12 ON ÁNNÍ VO U ež jsem se stal Swamim, byl mou první profesionální „inkarnací“ v 60. letech minulého století politolog a spole«enský aktivista. Pomohl jsem ve Washingtonu, D.C., založit stâední školu s alternativní metodou výuky pro studenty, kteâí se vymykali tradi«nímu systému vzd³lávání. Byla to vzru- šující doba, kdy neustále vznikaly nové nápady, jež se okamžit³ zkoušely v praxi. Jak jsem se smutkem sledoval, nejvýznamn³jší z t³chto testõ – po- kud bychom mohli skute«n³ žít podle on³ch vznešených principõ, jež jsme zastávali – znamenaly jít z extrému do extrému. apâíklad si vzpomínám na schõzku s jedním «lov³kem, který byl sv³tov³ uznávaným expertem na ži- vot v komunit³. Bohužel s ním nikdo nedokázal žít. Když jsem si uv³domil, jak málo toho vím a jak nejsem schopen uvést své ideály do života, vydal jsem se na p³tadvacetiletou pouë psychologií, osobním rõstem, meditací a spiritualitou. B³hem posledních sedmi let jsem zatoužil spojit všechny tyto myšlenky a proudy do jedné knihy, kterou jsem cht³l nazvat Jak vylé«it stát (Healing the Body Politic). Když jsem potkal Bruce, napadlo m³, že bychom mohli na tomto projektu pracovat spole«n³, a on souhlasil. Bruce: medicín³ známe pâípady, kdy se setkáme s pacientem, kterému bylo diagnostikováno terminální stadium choroby a každý ho odepisuje. Pak se ale n³co pâihodí a tento «lov³k prod³lá fundamentální zm³nu osob- ních názorõ, díky níž nastane spontánní remise nemoci, tedy pâechodné vy- mizení jejích pâíznakõ. jednu chvíli je pacient na smrt nemocný a v druhou naprosto zdravý. Mnoho lékaâõ to stále šokuje, avšak dochází k tomu «asto, a âada lidí dobâe ví o tom, že tento fenomén existuje. Zem³ a biosféra – kam patâíme i my – tvoâí vzájemn³ provázaný živý sys- tém. I když se zdá, že tento systém slábne, planeta sama o sob³ je schopná spontánní remise. Pro její uskute«n³ní je však nutná zm³na ve v³domí a ná- zorech na to, kdo ve skute«nosti jsme. názvu knihy jsme pojem spontánní remise použili, protože v³âíme, že nové v³decké poznatky hluboce zm³ní kolektivní názory naší civilizace na povahu života. etkali jsme tyto nové v³decké poznatky do nad³jného pâíb³hu o možné budoucnosti lidstva, abychom napomohli vylé«ení naší planety. Spontánní evoluce v sob³ spojuje sou«asné v³decké poznatky spolu se starobylou moudrostí, aby tak ukázala, jak mocní ve skute«nosti jsme a jak mõžeme ovlivnit svou vlastní evoluci. Podle tradi«ní Darwinovy teorie je evoluce velmi pomalý a postupný proces vyžadující miliony a miliony let k tomu, aby se projevila evolu«ní

13 Pro« jsme tuto knihu napsali? transformace druhu. ové v³decké poznatky však ukazují, že evoluce se ve skute«nosti skládá z dlouhých období stagnace, jež jsou pâerušována náhlými a dramatickými nepokoji. Tyto nepokoje jsou jako interpunk«ní znaménka, která m³ní sm³âování evoluce a vedou ke vzniku zcela nových forem života. aše civilizace se v sou«asnosti nachází ve stavu dezorganizace a roz- padu. Zoufale potâebujeme evolu«ní pokrok a nemáme «as na pomalou, postupnou evoluci. Je zajímavé, že ve sv³tle krize, jíž «elíme, se zdá, že civi- lizace se již uprostâed takové interpunkce ocitla. teve: Možná, že tou nejpal«iv³jší otázkou dnes je: Je tímto interpunk«ním znaménkem otazník? ykâi«ník? ebo, což by bylo smutné, te«ka? Lidé si uv³domují, že se n³co d³je. eustále slyší zprávy o ubývajících pâírodních zdrojích, zm³n³ klimatu a popula«ní explozi. Hodiny Soudného dne se rychle blíží k põlnoci, kdy se zhroutí víc než láska. Zbožní lidé hovoâí o konci sv³ta. e stejné chvíli si ale také uv³domujeme, že lidstvo je navzájem propo- jeno. ejviditeln³jším pâíkladem toho je internet, jehož prostâednictvím po- síláme a pâijímáme zprávy ze všech koutõ sv³ta rychlostí sv³tla. kamžitá komunikace spojuje celou globální vesnici dohromady. šechno je propo- jeno. šechno spolu souvisí. a dõkaz toho sledujeme, jak v³da šplhá na pâíslove«nou horu v³d³ní, jen aby zjistila, že na jejím vrcholu sedí Buddha. Spojení Bruceovy v³decké znalosti t³la a mých v³domostí o státu nám umožÒuje vid³t, že objevy mo- derní v³dy a starov³ká moudrost velkých duchovních u«itelõ vedou ke stejnému záv³ru – toto je sv³t vztahõ. ikdo z tohoto vlaku nevystoupí. Jedeme v tom všichni spole«n³. Samozâejm³, spolu s tímto úžasným poznáním si také uv³domujeme, že nám staré zpõsoby nahlížení na v³ci, nemoderní názory a uvažování nepo- mohou uleh«it sou«asnou situaci a vstoupit do nové. aše pâežití je v sázce. Potâebujeme nové paradigma. Potâebujeme spontánní evoluci. Proto jsme napsali tuto knihu.

8

21 PREAMB LE SPONTÁNNÍ REMISE „Mám dobrou zprávu. Na Zemi nastane zcela jist³ mír… Opravdu doufám, že my lidé budeme u toho, abychom se z n³j mohli radovat.“ Swami Beyondananda Abych parafrázoval amerického revolucionáâe Toma Paina, žijeme v t³ž- kých «asech. Zdá se, že ztâešt³nosti a dysfunkci nelze uniknout. Kdysi jsme si pâedstavovali, že odejdeme n³kam na opušt³ný ostrov «i do hor, abychom si udrželi duševní zdraví a žili v poklidu. Ale nyní je celý pojem úniku nesmyslný. eexistuje takové místo, není úniku. Státní hranice nedo- káží zadržet radioaktivní spad z ,ernobylu, nic nezastaví zne«išt³ní vzdu- chu, které põsobí ,ína a které se šíâí po celé Asii. Toxické farmakologické látky, které se vysypou n³kde do vody, omývají a kontaminují pláže n³kde úpln³ jinde. zduch, který dýcháme, a voda, kterou pijeme, jsou sou«ástmi delikát- ního, vzájemnými vztahy protkaného ekosystému. Pâesto sou«asný zpõsob našeho života, lidský „ego-systém“, chcete-li, jednoduše není vybaven na to, aby se dokázal s podobnými nevyhovujícími skute«nostmi vyrovnat. Albert Einstein prohlásil, že žádný problém nelze vyâešit na stejné úrovni, z níž vzešel. Toto neplatilo nikdy více než dnes, kdy se zdá, že se otâásají všechny naše jistoty. Je jasné, že už nemõžeme dále âešit naše problémy tak, že budeme d³lat pâesn³ to, co jsme d³lali až dosud. íce zbraní nepâi-

22 ON ÁNNÍ VO U náší mír. íce v³zení neomezí zlo«innost. Dražší zdravotní pé«e nás neu«iní zdrav³jšími. A stejn³ tak nás ani více informací neud³lá moudâejšími. amísto toho, abychom se soustâedili na sou«asné krize, jsme povzbu- zováni k tomu, abychom utíkali k návykõm a zábav³, která se nám serví- ruje pâedevším proto, abychom se n³jak zabavili a zõstali pasivní. Ale realita k nám neustále vstupuje. Zdá se, jako by všechno na tomto sv³t³ sm³âo- valo k jakési neúprosné krizi, která je naprosto mimo naši kontrolu. Ti z nás, kdo mají d³ti a vnou«ata, se strachují o to, jaký sv³t zanecháme jim a jejich d³tem. Po«átkem roku 2007 se tzv. Hodiny Soudného dne (Doomsday Clock) – symbolické hodiny, které používají atomoví v³dci od chvíle, kdy byla roku 1945 shozena první atomová bomba, k m³âení nebezpe«í nukleárního holocaustu – posunuly na 23:55, tedy na pouhých p³t minut pâed põlnocí. Je to nejblíže od okamžiku v roce 1953, kdy Sov³ti vyzkoušeli svou první vo- díkovou bombu. Poslední pohyb t³chto symbolických hodin odráží nejen zvýšené nebez- pe«í jaderné války, ale také ohrožení našeho pâežití daná ni«ením biosféry, oceánõ a klimatu – tedy to, co Sir Martin Rees, prezident britské Královské spole«nosti, nazval „hrozbou bez nepâátel“.1 e skute«nosti zde nepâátelé jsou, ale mají podobu falešného, sobec- kého myšlení a zastaralých institucí, jež jsou na tomto myšlení založeny. Tváâí v tváâ znepokojivým zprávám o tom, že vliv globálního oteplo- vání pâichází dâíve, než se o«ekávalo, spole«n³ s neústupností systému, jenž se odmítá zm³nit, se stále více zdá, že sv³t potâebuje n³jaký zázrak. Tento zázrak by se m³l podobat spontánní remisi pokro«ilého stavu fatální choroby. a základ³ posouzení vyhrocené situace civilizace za použití poznatkõ nejmodern³jší v³dy jsme šëastní, neboë mõžeme sd³lit, že zde existují mož- nosti zatím ukryté v tmavých mracích sou«asného neut³šeného stavu. Ti, kdo se cht³jí obrátit k hudb³ a tan«it spole«n³, budou t³mi, kdo pomohou pâetvoâit hrozící krizi, které «elíme, v úžasné možnosti. Spontánní remise, kterou hledáme, se jeví jako závislá na spontánní re- misi civilizace, prostâednictvím níž zm³níme naše poslání založené na pâe- žití jednotlivce, v novou misi, která bude zahrnovat pâežití celého našeho živo«išného druhu. To je naše základní evolu«ní mise, náš biologický impera- tiv. K tomu, abychom této re-mise dosáhli, je tâeba individuáln³ i kolektivn³ pâezkoumat mnohé z fundamentálních pâedstav, jež naše civilizace pâijímá

23 Spontánní remise jako pravdy. Ty názory a pâedstavy, které vyhodnotíme jako neadekvátní «i nekompletní, je tâeba pâehodnotit tak, aby se toto nové uv³dom³ní stalo sou«ástí civilizace a naším novým zpõsobem života. Jakmile pochopíme, co dnešní v³da odhaluje o tom, kým skute«n³ jsme, struktury, jež nás d³lily od pravdy, se rozpadnou a nová cesta se ukáže sama. aším zám³rem je, aby Spontánní evoluce pâeklenula tu propast mezi tím, co víme nyní, a co potâebujeme v³d³t k tomu, aby došlo ke spontánní remisi. Paradoxn³, n³které z nových v³deckých poznatkõ jsou natolik vzdá- leny tomu, co jsme dlouhou dobu akceptovali jako konven«ní moudrost, že v³da sama má problémy vypoâádat se s jejich dõsledky. Jinými slovy, pokud máte podezâení, že skute«nost už není tím, co bývala, pak jste na dobré cest³. Takže se dobâe pâipoutejte, m³jte o«i otevâené a pevn³ se držte, pro- tože zažijete nejv³tší dobrodružství svého života. Když si uv³domíme svou roli probuzené a uv³dom³lé buÒky v t³le lidstva, když všichni pâiložíme ruku k dílu a pln³ prožijeme to, co je možná tím nejpodstatn³jším a klí«ovým oka- mžikem v d³jinách celé planety, pak se staneme sv³dky nového âádu, který spontánn³ povstane z chaosu. Jak to víme? aíká nám to v³da. Skute«n³? Pokud nás vskutku «eká tato nová realita, pro« se zdá, že v³ci jsou stále chaoti«t³jší a vzájemn³ spolu võbec nesouvisejí? dpov³® zní, že tyto krize jsou pouhými symptomy, jde o zpõsob, jakým nás Pâíroda informuje o tom, že civilizace zatla«ila biosféru až na samé hranice jejích možností a že nyní je nutno zvážit nový zpõsob života, pokud si chceme svou exis- tenci zachovat. íme, že v³ci nemohou pokra«ovat stejn³, a jsme z toho frustrovaní, protože se zdá, jako by nebyla jiná cesta, která by nás mohla zavést n³- kam jinam. Je zajímavé, že cesta ven není lineární. Pravd³podobn³ ji pâed- stavuje vyšší úroveÒ v³domí, již musí získat rozhodující množství populace. Možná, že až nastane ta skute«ná extáze, nebudeme muset vylet³t do ob- lak a zahodit své šaty. Možná mõžeme zõstat stát zde, na Zemi, oble«ení… nebo ne. Spíše než se nechat teleportovat Scottym nahoru*, možná potâe- bujeme dostat Buddhu dolõ. * Red. pozn.: Scotty je pâezdívka postavy vrchního inženýra lodi Enterprise Montgomeryho Scotta vystupujícího v seriálu Star Trek.

212 ON ÁNNÍ VO U EZDRA Ý SYSTÉM ZDRA T A PÉ,E ikde neprojevuje síla v³deckého materialismu takový vliv jako ve zdra- votnictví. Proto asi nepâekvapí zjišt³ní, že sama zdravotní pé«e je vážn³ nemocná. ení pochyb, že jste vy nebo n³kdo z vašich blízkých m³li z vymožeností moderní medicíny užitek. ejspíš znáte âadu t³ch, kdo by tu dnes nebyli, nevedli spokojený život, kdyby jim nebyla dopâána chirurgická pé«e, léky «i nejmodern³jší lékaâské technika. Jak nás nau«ily naše buÒky, technologie je dobrá v³c. A pâesto, jak jsme vid³li na pâíkladu mýtõ, stejné názory, které jsou prosp³šné, dokud pâivád³jí systém do rovnovážného stavu, se mohou stát pozd³ji škodlivými a stejný systém z rovnováhy vyvést. Týž v³decký materialismus, který dal moderní medicín³ zázra«nou moc, zároveÒ posílil její nejv³tší nedostatek. Farmaceutické spole«nosti, jejichž hlavním zájmem je hmotný zisk, odklonily cestu medicíny od lé«ení ke kšeftování. Poslední tâi desetiletí jsme sv³dky vzestupu toho, «emu novináâka Jacky Laweová âíká „t³žkotonážní medicína“, tedy toho, že vysoce ú«inné a drahé léky a lé«ebné postupy b³hem p³tadvaceti let doslova zdvojnáso- bily cenu zdravotnické pé«e v Americe. roce 2004 Spojené státy utratily za zdravotní pé«i 1,9 bilionõ dolarõ, což je 16% hrubého domácího produktu (HDP).35 A co s touto vysokou cenou kupujeme? Prosím, nesm³jte se, není to legrace, ale zabijákem «íslo jedna – možná «íslo tâi – v Americe není rako- vina ani kardiovaskulární onemocn³ní, ale sama medicína. Cože? zácný sebere exní «lánek zveâejn³ný v Journal of the American Medical Association pâiznal, že i pâi použití konzervativních odhadõ bylo tâetí hlavní pâí«inou úmrtí ve Spojených státech v roce 2000 iatrogenní onemocn³ní, což je, paradoxn³, „nemoc, která má svõj põvod v lékaâském ošetâení“.36 utrition Institute of America si nechal ud³lat nezávislé hodnocení lé- kaâské pé«e a zjistil, že „celkový odhadovaný po«et úmrtí v dõsledku ia- trogenní pâí«iny – tj. úmrtí zpõsobené neúmysln³ lékaâem «i chirurgem, lékaâskou pé«í «i diagnostickými procedurami – «iní v SA ro«n³ 783 936“. Tuto statistiku pâináší zpráva nazvaná výstižn³ Smrt z rukou medicíny (Death by Medicine) sestavená tâemi lékaâi a tâemi doktory lozo e.37 e srovnání s on³mi skoro 784 000 úmrtí ro«n³, jež jdou na vrub iatrogenním pâí«inám, druhý nej«ast³jší dõvod úmrtí, onemocn³ní srdce, má na kont³ necelých 700 000 mrtvých a tâetím nej«ast³jším dõvodem smrti byla rakovina se

213 Dysfunkce na kâižovatce zhruba 550 000 mrtvých. Tato «ísla zdõrazÒují, že samu medicínu lze prá- vem nazvat nepâítelem veâejného zdraví «íslo jedna. Zda je medicína zabijákem «íslo jedna, nebo se umisëuje až na tâetím míst³, na tom skute«n³ nezáleží. Zdravotní pé«e nemá na seznamu zabijákõ võbec co d³lat. Co je ješt³ horší, je fakt, že systém zdravotní pé«e naprosto necitliv³ ozna«uje tato úmrtí za cenu, kterou platíme za provád³ní lékaâské pé«e. Jak naše zdravotnictví tak onemocn³lo a co je pâí«inou zdánliv³ neza- stavitelného nan«ního krvácení? Primárním zdrojem, kde je tâeba hledat odpov³®, je onen mýtus, že záleží jen na hmot³, a také to, co mõžeme pâí- hodn³ nazvat newtonovskou medicínou. ewtonovská medicína ewtonovská medicína neza«ala s ewtonem, ale s René Descartesem. Rozdílem, jaký Descartes d³lal mezi t³lem a myslí, v podstat³ rozâezal «lo- v³ka na dva – kdy jedna polovina je neviditelná. jeho dob³, na po«átku 17. století, byly nehmotná mysl, duše a Duch na základ³ dohody doménou církve. Medicín³ tak zõstala na starosti hmotná âíše fyzického, mechanic- kého a m³âitelného a posledních «tyâi sta let trvá na svém základním new- tonovském tvrzení, že hmota âídí svõj vlastní osud. Pod vlivem tohoto sv³tového názoru není divu, že v³da hledá pâí«iny ne- mocí v hmot³ samotné. Pâibližn³ ve stejné dob³, kdy Darwin postuloval svou teorii evoluce, spojil francouzský mikrobiolog Louis Pasteur nemoc s mik- roby. ejen, že teorie choroboplodných zárodkõ zapadala dobâe do modelu odd³lených fyzikálních pâí«in nemocí, hodila se také k názoru, který âíká, ovlá- dej, nebo se nechej ovládat. eustále jsme informováni o tom, že armáda ži- votu nebezpe«ných organismõ, tedy choroboplodných zárodkõ a parazitõ, je pâipravena vpadnout do chrámu našeho t³la. Bu® oni, nebo my! Jak je tomu s nástupem každého základního paradigmatu, v³decký ma- terialismus pâinesl velké objevy a prosp³ch sv³tu pronásledovanému on³mi zárodky. To platí zejména pro nástup moderní, na hmot³ založené medi- cíny, která odstranila mnohé formy infek«ních nemocí a vyvinula zázra«né léky, zejména penicilin a inzulín. B³hem posledního století se díky takovým pokrokõm prodloužil prõm³rný v³k Ameri«anõ o tâicet let.

214 ON ÁNNÍ VO U Zatímco se tyto úsp³chy pâipisují zejména zázrakõm medicíny, ve sku- te«nosti tomu tak být nemusí. Badatel v oblasti veâejného zdraví a sociální medicíny Thomas McKeown dosp³l k záv³ru, že k poklesu mortality b³hem 19. a na po«átku 20. století pâisp³ly zejména lepší výživa, hygiena a další ži- votní podmínky.38 ení pâekvapením, že newtonovská medicína dosáhla nejv³tšího uznání na konci 40. a po«átkem 50. let 20. století, tedy v dob³, kdy Watson a Crick prohlásili, že klí« k životu je zakódován v D A, tedy v genech (viz kapitola 7, Mýtus «íslo tâi: Máte to v genech). S tím, jak se rostoucí americká stâední vrstva stávala závislejší na lékaâích a v³âila, že „doktor ví nejlépe“, se za«ala tradi«ní praxe, jako tâeba pâirozený porod a kojení, považovat za bezna- d³jn³ zaostalou. newtonovském pohledu na medicínu jsou pâí«iny i metody lé«ení ne- moci spatâovány jako dõsledky materiálních v³cí, kterým mõže porozum³t jen lékaâ – specialista s põsobivým po«tem písmenek za jménem i pâed ním. I když se zisky alopatické medicíny snižují, a to jak ve smyslu nákladõ, tak ve smyslu efektivity, její vliv je silný a pâetrvává. Pro«? Jak brzy uvidíme, farma- ceutický prõmysl je jedním z nejvýnosn³jších podnikání na sv³t³. ysoká cena výd³le«nosti Denn³ jdou do práce miliony kompetentních lidí s dobrými úmysly, kteâí pracují jako lékaâi, sestry, lékaâští technici, úâedníci, sanitáâi a další nemoc- ni«ní zam³stnanci. Další tisíce pracují v laboratoâích jako badatelé, hledají zpõsoby lé«by nebo alespoÒ lepší metody lé«ení chorob od malých bolístek, pâes bolesti až po smrtelné choroby. Skoro všichni poctiv³ plní své povin- nosti, snaží se neublížit, a pâesto, jak jsme již vid³li, nejdražší systém zdra- votní pé«e na sv³t³ není ani zdaleka ten nejefektivn³jší a nejvýkonn³jší. avzdory tomu, že výdaje za zdravotní pé«i na hlavu v Americe jsou nejvyšší ve sv³t³, její kvalita ji v žebâí«ku rozvinutých zemí odsunula až na poslední místa. ,ísla jsou ohromující – ze 114 dolarõ na hlavu v roce 1960 stoupaly výdaje na 2 738 dolarõ v roce 1980 a až na 5 267 dolarõ v roce 2002.39 A ano, všechna tato «ísla jsou pâizpõsobena životním nákladõm. Pokud si pâejete vyjádâení v procentech, pak v³zte, že «ást celkového hru- bého domácího produktu v³novaná lékaâské pé«i se tém³â ztrojnásobila z 5% v roce 1960 na 14,6% v roce 2002.40 Podle údajõ, jež jsou k dispozici pro rok 2008, nemá «tyâicet sedm milionõ Ameri«anõ zdravotní pojišt³ní, což

215 Dysfunkce na kâižovatce znamená, že hrací plocha zdravotní pé«e se šikmo naklání – a ne v jejich prosp³ch.41 Jak k tomu došlo? Hlavním faktorem, který pâispívá k nezdravému stavu našeho systému zdravotní pé«e, je fatální chyba negující tolik dobrých úmyslõ – fakt, že ze zdravotnictví se stal obchod zam³âený na zisk, a to velmi prosperující. jakémkoliv systému, v n³mž se ml«ky akceptuje, že zá- leží zejména na pen³zích a vládne zisk, pravidla nakonec ur«uje práv³ zisk. ve®me si pâíklad. Když pâed n³kolika lety vyšly najevo rozdíly mezi ce- nou lékõ prodávaných v SA a cenou stejných lékõ prodávaných v jiných ze- mích, Ameri«any to pochopiteln³ rozhn³valo. A když zjistili, co je dõvodem tohoto nepom³ru, rozhn³vali se ješt³ víc. ýrobci lé«iv prodávají jinde léky levn³ji, protože stanoví cenu podle toho, co unese tamní trh, a trh mimo Spojené státy unese mén³ než trh ve Spojených státech. Žádný problém. Zkrotí medv³dí trh (tzn. ten s klesající cenou) a nás obalamutí âe«mi o tom, jaké je to pro nás privilegium, že platíme víc. Podívejme se nyní, jak je to s vít³zstvím pacientõ vládního programu Medicare, jejichž lé«iva nyní platí federální vláda. Zákon o modernizaci zdra- votní pé«e z roku 2003 opravÒuje osoby nad šedesát p³t let k tomu, že mají léky na pâedpis zdarma. o, to je dobâe, ne? Ano, dokud daÒový poplatník nedostane ú«et a nezjistí, že my všichni musíme zaplatit našim chlebodár- cõm b³hem deseti let 400 miliard dolarõ. pâípad³, že jste si mysleli, že põjde skute«n³ jen o 400 miliard do- larõ, podívejte se blíže na to, co je psáno drobným písmem. M³síc poté, co Kongres schválil návrh, a pâedtím, než prezident George W. Bush tento zákon podepsal, zvýšila Bushova administrativa tuto sumu schválenou Kongresem o dalších 134 miliard dolarõ.42 Zatímco nižší «ástka byla údajn³ pâijatelná pro skáln³ konzervativní republikány, vyšší «ástka – 534 miliard dolarõ – kdyby byla âádn³ zveâejn³na, by nejspíše vedla k zamítnutí zákona. Proto zákon prošel jen t³snou v³tšinou p³ti hlasõ, kdy 220 bylo pro a 215 proti, když nad kupolí Kapitolu za«ínalo svítat a mezi pâedsedou sn³movny Dennisem Hastertem a võdcem republikánské v³tšiny Tomem DeLayem probíhalo celou noc tvrdé vyjednávání.43 Ale «t³te dál. Malá písmenka jsou dokonce ješt³ menší. Asi rok po pâi- jetí tohoto zákona se rozpo«et Bílého domu pro zákon o modernizaci zdra- votní pé«e týkající se t³chto lékõ poskytovaných zdarma zdvojnásobil na ohromujících 1,2 bilionu dolarõ.44 Pâipomíná vám to podvodníka, který pro- dává projekt pâehrady n³jaké zemi tâetího sv³ta? Inu, je to velmi podobné.

278 ON ÁNNÍ VO U úsp³šná. Co funguje pro buÒku, funguje i pro «lov³ka, a co funguje pro «lo- v³ka, bude fungovat i pro celé lidstvo. Reverzní inženýrství (též zp³tné inženýrství nebo zp³tná analýza) je proces používaný pro reprodukci výrobku jiného výrobce tím, že se pe«liv³ zkoumají detaily konstrukce nebo složení tohoto výrobku. Pomocí reverzní analýzy dynamiky a principõ, jež využilo padesát bilionõ bun³«ných ob«anõ k tomu, aby úsp³šn³ vytvoâili lidské t³lo, mõžeme získat cenné postâehy, jež lze pâímo aplikovat pâi naší snaze o zachování lidské civilizace. B RKY JS JAK MY B³hem celé naší cesty jsme zdõrazÒovali, že lidské t³lo není pouhou sa- mostatnou entitou, ale konglomerátem bilionõ bun³k. BuÒky jsou indivi- duálními jednotkami života a naše t³lo je bun³«ným výrazem spole«enstva. Protože jsme složeni z bun³k, život našeho t³la vyžaduje, abychom se po- starali i o jejich pâežití. Jednoduchá logická úvaha nám tedy âíká, že naše t³lo i buÒky mají stejné potâeby – kyslík, vodu, živiny, âízené prostâedí, které ochrání životní pro- cesy pâed extrémy okolních prvkõ, a ochranu pâed jinými formami života, jako jsou viry, jež by jinak od«erpaly energii a zdroje. Podobn³ musí lidé i buÒky pracovat, tedy vydávat energii, aby pâežili. Lidé chodí do práce, aby se postarali o své rodiny, a buÒky pracují spole«n³ pro zdraví t³la. Pro«? Co žene všechny životní formy, od prvních bakterií až po lidské bytosti, aby opakovaly tento životní cyklus? Touto záhadnou sílou je biolo- gický imperativ, vrozený mechanismus, který podv³dom³ motivuje orga- nismy bez ohledu na jejich velikost k tomu, aby pâežily. Schopnost druhu naplnit vrozenou touhu pâežít je založena na následu- jících základních faktorech – energii, rõstu, ochran³, zdrojích, efektivnosti a uv³dom³ní. Kdybychom m³li za úkol vytvoâit vzorec indexu pâežití k posouzení schop- nosti organismu pâežít, pak by rovnice mohla vypadat n³jak takto: âežití = (celková energie – náklady na rõst + ochranu) × × (dostupnost zdrojõ) × (efektivnost) × (uv³dom³ní)

279 ejvyšší «as inspirovat se malým sv³tem elková energie: Celková energie pâedstavuje celkový objem energie, jež je potâebná k tomu, aby pohán³la životní procesy organismu. Generuje cho- vání a pohyby t³la. T³lu bez energie âíkáme mrtvola. Rõstové mechanismy: áklady na rõst pâedstavují energetické výdaje pou- žité fyziologickými systémy k zajišt³ní energie, zachování t³lesného zdraví a blahobytu a k tomu, aby tyto systémy napomohly t³lu rõst. Tyto rõstové mechanismy spole«n³ pâispívají ke schopnosti organismu najít, pâijímat a trávit potravu, absorbovat živiny a zbavovat se odpadu. K rõstu dochází tehdy, když organismus využívá energii k pâevodu živin ve složité molekuly potâebné k pâestavb³ «i nahrazení opotâebovaných bun³k. Ochranné mechanismy: chranné mechanismy jsou pro pâežití nezbytné. lidském t³le k t³mto mechanismõm patâí reakce „bojuj nebo ute«“, kte- rou systém nadledvin reaguje na vn³jší hrozby, a reakce imunitního sys- tému na vnitâní patogeny. Hrozby z vn³jšího okolí nutí organismus odebírat zna«ná množství ener- gie z energetických zásob a nasm³rovat ji k ochran³ života. ,ím více stra- chu «i stresu organismus zažívá, tím více energie zužitkuje ke své ochran³. Protože rõst i ochrana jsou podporovány z energetických rezerv, náklady vynaložené na ochranu redukují rõst «i rõstu zcela brání. Proto v našem indexu pâežití ode«ítají rõst a ochrana energii ze systému. Zjednodušen³ âe«eno, pâežití organismu je vykoupeno objemem energie, již musí vynaložit na svou ochranu, a proto mõže být organismus doslova vyd³šen k smrti! Zdroje: rganismy získávají energii ze zdrojõ v prostâedí. Pâežití závisí na schopnosti organismu zajistit si vn³jší energii stejné «i vyšší hodnoty, než je objem vnitâní energie vynaložené na získání a zpracování t³chto zdrojõ. Procesu získávání a zpracování zdrojõ z vn³jších zdrojõ âíkáme práce. Primárními zdroji živých organismõ jsou vzduch, voda a živiny, jež pâi- cházejí ve form³ chemické energie a nehmotné energie z polí prostâedí. Až do evoluce «lov³ka se organismy spoléhaly na obnovitelné zdroje. a základ³ tohoto uspoâádání byly zdroje z prostâedí neustále doplÒovány a mnoho druhõ obývajících Zemi pâežilo po celou v³«nost. I když jednotlivý organismus zemâel, recyklace jeho fyzických ostatkõ pâispívala k energii do- stupné jiným jednotlivcõm. Lidé ovšem zm³nili rovnováhu a harmonii biosféry tím, že se vyvinuli v civilizaci závislou na technice, v níž pâežití závisí na extrakci neobnovitel-

280 ON ÁNNÍ VO U ných zdrojõ planety. Sou«asná ropná krize je pouze jedním z mnoha pâí- kladõ toho, jak naše získaná závislost na neobnovitelných zdrojích ohrožuje naši existenci. Tento stav, kdy je pâežití spole«nosti spojeno s neustále se zmenšujícími vn³jšími zdroji z prostâedí, oslabil naši vnitâní energii a ohro- žuje budoucnost lidstva. Logicky nejde o inteligentní krok. fektivita: Efektivita, což je velikost dokon«ené práce ve srovnání s množ- stvím energie na tuto práci vynaložené, je pro pâežití zásadní. Efektivita, s jakou organismus využívá zásoby energie, je primárním faktorem pâi ur- «ení jeho schopnosti pâežít. Prostâednictvím evolu«ního zdokonalování struktury a funk«nosti or- ganismy svou efektivitu b³hem doby vylepšily. A díky efektivn³jšímu vyu- žívání energie byly schopné investovat svou uloženou energii do dalšího evolu«ního rozvoje. v³dom³ní: v³dom³ní pâedstavuje schopnost organismu vnímat, inter- pretovat informace z prostâedí a reagovat na n³. Jako základ inteligence zahrnuje uv³dom³ní jednoduché re exivní reakce na v³domé jednání a sm³âuje dále k rozvinut³jší inteligenci, již nabízí sebeuv³dom³ní. Základními bun³«nými jednotkami uv³dom³ní jsou proteinové recep- tory a efektory uložené v membrán³, které slouží jako pâepína«e vnímání, jak jsme popsali výše. Protože percep«ní proteiny vytváâejí v membrán³ jen jednu vrstvu, zvýšená úroveÒ uv³dom³ní organismu je pâímým výsledkem zvýšení povrchové plochy membrány. Konkrétn³, kolektivní uv³dom³ní organismu koreluje s velikostí povrchu membrány, již tento organismus v³nuje na zpracování vjemõ z prostâedí. âežití = (celková energie – náklady na rõst + ochranu) × × (dostupnost zdrojõ) × (efektivnost) × (uv³dom³ní) e sv³tle sou«asné sv³tové krize je jasné, že lidská dovednost pâežít je pâinejmenším sporná. Jak jsme uvedli výše, k uchování života je nezbytná energie, a její ztráta se projevuje slabostí, nemocí a smrtí. Je prokázáno, že na rozdíl od lidských bytostí všechny ostatní organismy jsou osv³d«ené pâíklady schopnosti uchovávat energii a zacházet s ní efektivn³. íme to, protože organismy, které nedokázaly náležit³ udržovat své rezervy životní energie, vymâely. Lidé, kteâí jsou marnotratní a plýtvají mnohem více než jakýkoliv jiný organismus v prostâedí, stojí pâed stejnou eventualitou. Bohužel, lidská

281 ejvyšší «as inspirovat se malým sv³tem destrukce biosféry mõže pâivodit masové vyhynutí i on³ch inteligentn³j- ších a efektivn³jších organismõ, které žily v souladu s prostâedím celé miliony let. Index pâežití nám pâipomíná, že spíme, jsme nevýkonní a vynaklá- dáme pâíliš mnoho energie na prostopášnosti, bezdõvodný rõst a ochranu. ezm³me si jen pâemršt³né náklady na zajišt³ní bezpe«nosti, aë už v domá- cím «i celostátním m³âítku. Úvaha nad faktory, které jsou zahrnuty v indexu pâežití, zdõrazÒuje sku- te«nost, že, abychom pâežili, musíme omezit výdaje na ochranu, pâiklonit se k obnovitelným zdrojõm, stát se podstatn³ efektivn³jšími a probudit se. ládní a nan«ní pâedstavitelé ve snaze opravit sou«asný globální sys- tém hospodaâení pâikládáním rõzných obvazõ zde, põj«kami tam a velkými nan«ními pobídkami, které mají sloužit k nastartování ekonomiky, se cho- vají jako stewardi na Titaniku, kteâí rovnají lehátka na palub³, zatímco lo® jde ke dnu. Možná, jak nazna«il Einstein, je «as vyâešit naše problémy pomocí no- vého myšlení. Možná se pâi hledání životn³ dõležitého poznání musíme u«it od starobylých mudrcõ, kteâí radí: „ dpov³di, jež hledáme, leží v nás sa- mých.“ Einstein tuto moudrost opakoval, když napsal: „Dívejte se hluboko, hluboko do pâírody, a pak všemu porozumíte lépe.“1 S tím, jak sestoupíme na hlubší úroveÒ vnitâního fungování biologie, se soustâedíme na faktory, jež jsou sou«ástí indexu pâežití. «ekáváme, že zjistíme, že uv³dom³ní spole«enských a ekonomických schémat vyjád- âených úsp³šnými eukaryotními buÒkami a mnohobun³«nými organismy, k nimž patâí i naše lidské t³lo, nám pomõže vytvoâit jakousi šablonu k pro- sazení zdrav³jší a úsp³šn³jší verze lidstva. HR M É P Z ATKY „MALÝCH LIDA“ Život ve spole«enstvu zvyšuje šance na pâežití tím, že podporuje v³tší pro- vozní efektivitu a uv³dom³ní. apâíklad, jestliže jedna buÒka má potenciál uv³dom³ní ve výši x, pak bude mít kolonie tâiceti bun³k kolektivní potenciál uv³dom³ní nejmén³ 30 x. To znamená, že kolektivní informace ve spole- «enstvu poskytuje každé rezidentní buÒce potenciál uv³dom³ní mnohokrát v³tší než ten, který mají její nezávislé, voln³ žijící jednobun³«né sestâenice.

342 ON ÁNNÍ VO U Dnes by mohlo takové Jubileum vytvoâit tolik potâebnou radost. Bez bâemene dluhu, pâedstavte si celosv³tový potenciál sob³sta«nosti, tvoâi- vosti a skute«ného podnikání, které sv³d«í životu. Je možné, že bychom mohli skute«n³ uvolnit zdroje a znovu vyp³stovat naši Zahradu. Krom³ dlouhodobé monetární reformy mõžeme pâijmout tâi krátko- dobé strategie, které pâinesou zdrav³jší spole«enství – vytvoâit a využívat alternativní m³ny, zvýšit lokální sob³sta«nost a podpoâit ekonomiku zalo- ženou na rostoucím št³stí. lternativní m³nové systémy: Bezcenné, zadlužené zástupné peníze mají hlavní podíl na sou«asné globální ekonomické krizi. Abychom parafrázovali Alberta Einsteina: emõžeme âešit ekonomické problémy stejnými pen³zi, které je vyvolaly. ež vybudujeme udržitelný ekonomický systém, musíme rozvinout m³nu, která bude fungovat lépe. K tomu pâicházejí kreativní eko- nomové s revolu«ními myšlenkami týkajícími se nových jednotek sm³ny, jež by vyâešily m³nové dilema sou«asného sv³ta. Bernard Lietaer, belgický ekonom, který pomohl navrhnout euro, na- bízí ve své knize Access to Human Wealth: Money beyond Greed and Scarcity (Pâístup k bohatství lidstva: Peníze za chamtivostí a nedostatkem) krátko- dobé âešení našich ekonomických potíží formou m³ny jin. M³na jin je navr- žena jako dopln³k vládnoucích pen³z, m³ny jang, kterou pâedstavuje dolar, jen, frank, euro atd.19 Lietaer zdõrazÒuje fakt, že povaha toho, co vytváâí využitelné, pro- sp³šné peníze, je dána dohodou v rámci komunity. Tudíž lidé mohou svo- bodn³ vytvoâit vlastní m³nu, která doplÒuje monetární systém jang. Aniž bychom si toho byli v³domi, využíváme komplementární m³ny neustále. Jako pâíklad dohodnuté komplementární m³ny uvádí výhody pro toho, kdo «asto létá. M³na jin pâedstavuje ur«itou formu pen³z, které umožÒují komunitám, jež mají hodn³ «asu, ale málo pen³z, aby získaly potâebné služby od t³ch, kdo jsou ochotni je poskytnout. sou«asnosti využívají jin m³ny tém³â 4 000 komunit po celém sv³t³, nej«ast³ji jako prostâedek placení za pe«o- vatelskou práci ve spole«nostech, kde není dostatek jangových pen³z na zaplacení za sociální služby. Zvláštním pâíkladem jingové m³ny je japonské fureai kippu, což znamená „poukázka na pé«i“. amísto spoléhání se na drahé pe«ovatelské domy vy- tvoâilo Japonsko m³nu fureai kippu, kterou se platí za pé«i pro starší ob- «any, jež není hrazena z národního zdravotního pojišt³ní.20

343 Zdravé spole«enství Funguje to takto. aekn³me, že ve vaší ulici bydlí starší «lov³k, který si nemõže jít sám nakoupit. y mu nakoupíte, pâipravíte jídlo a pomõžete s ri- tuální koupelí, dõležitou sou«ástí japonské kultury. ým³nou získáte kre- dity, které vložíte do n³«eho, «emu mõžeme âíkat tâeba spoâicí ú«et fureai kippu. Z t³chto úv³rõ mõžete «erpat ve stáâí nebo je mõžete pâevést na svou starou matku bydlící v jiném m³st³, aby tak ona mohla zaplatit n³- komu jinému za to, že se o ni stará. Prõzkumy nazna«ují, že japonští senioâi mnohonásobn³ upâednostÒují služby poskytované prostâednictvím fureai kippu pâed t³mi, za n³ž se platí v jenech, protože lépe vyjadâují srde«nou povahu komunity. Je zajímavé, že slovo komunita je odvozeno z latinského cum munere. Munere znamená „dávat“ a cum „mezi sebou navzájem“. Komunita a fureai kippu sdílejí stejný význam – „dávat mezi sebou navzájem“.21 Další velmi úsp³šnou verzí organických pen³z je Local Exchange Trading System «ili LETS, který vymyslel Australan James Taris. Podobn³ jako jiné jingové m³ny poskytuje LETS zú«tovací ústav pro jednotlivce v rámci ko- munity, kteâí cht³jí zvýšit kvalitu svého života vým³nou pe«ovatelských služeb, dovedností a talentu. apâíklad umožÒuje automechanikovi «i pro- fesionální opatrovnici d³tí užít si masáže «i domácí labužnické ve«eâe, v³ci, které by si v dolarovém hospodáâství dovolit nemohli. e chvíli, kdy píšeme tuto knihu, existuje více než 1 500 LETS a komunitních m³nových skupin ve více než tâiceti devíti zemích a toto «íslo do chvíle, než ji budete «íst, ur«it³ vzroste!22 okální sob³sta«nost: Hnutí za kupování místních produktõ pâedstavuje další slibný trend pâirozeného hospodáâství. e, nejde o xenofobní feno- mén. Spíše se jedná o rozpoznání dvou cenov³ výhodných principõ. Za prvé, produkty vyrobené v míst³ jsou ekonomicky a energeticky efektiv- n³jší jednoduše proto, že eliminují poplatky za dopravu. Za druhé, místní podniky pâidávají na kvalit³ života a jedine«nosti dané oblasti a vedle toho ješt³ doslova rozmnožují bohatství oblasti. Potvrdily to dv³ nedávné studie. První se týkala «tyâ typõ podnikání v San Francisku: knihy, sportovní potâeby, hra«ky a dárkové pâedm³ty a jí- delní samoobsluhy. Studie dosp³la k záv³ru, že pouhý pâesun 10% nakupo- vání z velkých âet³zcõ do místních obchodõ vedl ke zvýšení ekonomického výstupu o 192 milionõ dolarõ, k 72 milionõm dolarõ ve form³ nového pâíjmu pro d³lníky a více než 15 milionõm dolarõ v nových maloobchodních pro- dejnách.23 Druhá studie, provedená v texaském Austinu, zjistila, že kdyby

344 ON ÁNNÍ VO U každá domácnost pâesunula sto dolarõ ze sváte«ních útrat v obchodních âe- t³zcích k místním obchodníkõm, m³lo by to na místní hospodáâství kladný dopad ve výši deseti milionõ dolarõ.24 Jak je tento nan«ní pâínos možný? bchodní âet³zce «erpají své pâíjmy od komunity. aopak místní obchody recirkulují peníze v blízkosti domova – najímají místní pracovní sílu, kupují zboží a služby od regionálních pro- dejcõ, podporují charitu v rámci komunity a utrácejí svõj zisk v sousedních obchodech. Podle studie organizace Go Local z kalifornského Sonoma County, když se nakupuje u místních obchodníkõ, nan«ní výnos obíhá v rámci komunity tâikrát déle, než když se nakupuje u celostátních obchodních âet³zcõ.25 Abychom«elilisvízelnémuúkoluvyp³stovatdostatekpotravinprovšech sedm miliard lidí, vyvinulo hnutí Go Local také odnož zam³âenou na místní p³stitele, jež nabízí jednoduché a pâirozené âešení. Cílem každé komunity je stát se udržitelnou prostâednictvím potravinové a energetické sob³sta«- nosti. A protože zdrojem veškerého bohatství je slunce a põda, pak zdravá a bohatá spole«nost za«íná tím, že každá komunita má k této hojnosti pâístup. I v t³ch nejvíce urbanizovaných a do ghett uzavâených oblastí naší zem³ lze p³stovat potraviny v míst³ a poskytovat tak možnost prosperujícího podnikání. Když mají obyvatelé m³stských center pâístup k volným pozem- kõm, stâechám «i ke kousku školního dvorku nebo parku, pak i oni budou mít možnost p³stovat, zpracovávat, prodávat a dodávat potraviny do eko- nomického potravinového âet³zce. Rõst osobního št³stí: Abychom posunuli naše pojetí Zahrady o krok dále, v jistém smyslu každé okolí, komunita, m³sto, stát a národ je zahradou s možností p³stovat nejen potraviny, ale i další formy obnovitelného bo- hatství v«etn³ nehmotných statkõ, jako je št³stí. Možná bychom se m³li vydat ve stopách buddhistického království Bhútánu, kde v 70. letech minu- lého století král Jigme Singye Wangchuck rozhodl, že skute«ným m³âítkem bohatství je hrubé národní št³stí (H Š). A co pâesn³ je št³stí? Pro obyvatele Bhútánu je to zm³na perspektivy. „Tou hlavní myšlenkou,“ podle «lánku v Developments Magazine, „je, že zem³ by nem³la ob³tovat prvky dõležité pro št³stí lidu vým³nou za mate- riální rozvoj.“ Zkrátka, H Š bere v úvahu nejen tok pen³z, ale rovn³ž pâí- stup ke zdravotní pé«i, volný «as trávený s rodinou, ochranu pâírodních zdrojõ a další neekonomické faktory.26

345 Zdravé spole«enství souladu s buddhistickým názorem, že nejvyšším cílem života je vnitâní št³stí, se bhútánská spole«nost rozhodla omezit pâehnaný nákup spotâeb- ního zboží, tím v podstat³ eliminovat velké rmy jakožto prostâedníky a kul- tivovat nejv³tší dobro ze všech – št³stí. Bhútánský pâíklad vyvolává zvláštní otázku. Co kdyby každý národ, každý region a každá komunita m³la jako poslání maximalizaci št³stí ve sv³t³, jež by plnila svým jedine«ným zpõso- bem? Ano, co kdyby? esmíme podceÒovat ekonomický vliv blahodárných nehmotných statkõ, jako je láska, št³stí, fantazie a uv³dom³ní. e vznikající ekonomice jsou tyto statky násobiteli, které nám pomohou dosáhnout toho, co by Buckminster Fuller nazval „dymaxion economy“, což znamená ekonomiku založenou na „získání maximálního výstupu z minimálního vstupu mate- riálu a energie“. Jak jsme se dozv³d³li v pâedchozí kapitole, ukazatele blahobytu – láska, št³stí, mír a duševní klid – jsou nakažlivé. apâíklad jedna osoba mõže vejít do místnosti s láskou a tuto lásku do sebe vstâebají stovky, možná tisíce lidí, kteâí si ji z oné místnosti odnesou s sebou. Láska onoho põvodního posla se nejen nezmenšila, ale velmi pravd³podobn³ ješt³ vzrostla. Pokud n³kdy existoval recept, jak využít zázraku s chlebem a rybami, toto je on! Tak jako ostatní stránky nov³ nastupujícího holistického paradigmatu, âešení naší krizové ekonomické situace znamená nevyhnuteln³ globální rozhodnutí, které musíme u«init kolektivn³. Jak se pâijímají kolektivní roz- hodnutí? A nakolik se na n³ dá spolehnout? D³lají se prostâednictvím n³ja- kého druhu orwellovského nového sv³tového âádu, v n³mž jsou lidé jen n³co málo víc než pâedem naprogramované volební stroje? ebo se «iní skrze n³co mnohem inteligentn³jšího v kolektivním v³domí, co sou«asn³ vytváâí maximální svobodu i maximální spojení? Pâekvapivé odpov³di na tyto otázky, jež poskytuje moderní v³da i zakla- datelé Ameriky, jsou nám³tem další kapitoly.

Zhroucení ekonomiky … environmentální krize … zdánliv³ nekone«ný vále«ný kon ikt. Sv³t se nachází v kritickém stavu. Každý z nás už slyšel o lidech, kteâí se zázra«n³ uzdravili. Mõže totéž potkat sv³t, v n³mž žijeme? Podle prõkopníka, biologa Bruce H. Liptona, Ph.D., je to nejen možné, ale dokonce už k tomu dochází! Jsme obklopeni dõkazy o tom, že jsme pâipraveni ihned podniknout první kroky na cest³ k dalšímu vývoji našeho živo«išného druhu. V knize Spontánní evoluce se tento sv³tov³ proslulý odborník v novém v³deckém odv³tví – epigenetice – spojuje s lozofujícím politologem Stevem Bhaermanem, aby spole«n³ vypráv³li nový a nad³jný pâíb³h o evolu«ním pâedur«ení lidstva. Spontánní evoluce ukazuje, jak nám nové a hlubší porozum³ní biologii a historii lidstva mõže napomoci najít správný sm³r v t³chto bouâlivých «asech, a vyzývá «tenáâe, aby se znovu zamysleli nad následujícími tématy: • Zdánliv³ neotâesitelné základy biologie, k nimž patâí evoluce jako proces náhody, pâežití nejsiln³jšího a DNA, která nás pâedur«uje a nelze ji ovlivnit. • Blueprint naší udržitelné a život podporující budoucnosti, který je doslova uvnitâ nás – zakódovaný v každé z bilionõ bun³k tvoâících naše t³lo. • Jak naše názory na pâírodu a pâirozenost «lov³ka utváâejí naši politiku, kulturu i in- dividuální život. • Každý z nás se mõže stát „kmenovou buÒkou“ planety, která podporuje zdraví a rõst našeho sv³ta a každého jedince v n³m. Tím,žesinov³prohlédnemezastaralénázoryazbavímeseuždávnoneplatnýchpâesv³d- «ení, která nás nutí zachovávat status quo, a tím, že vybudujeme náš život a náš sv³t na základ³ tohoto povzbudivého nového pâíb³hu, mõžeme spustit spontánní evoluci naše- ho živo«išného druhu. Tato optimistická kniha ukazuje náš možný osud a zejména na to, jak mõžeme na po«átku evoluce lidstva sehrát aktivní roli svoâitele. Bruce H. Lipton, Ph.D., je mezinárodn³ uznávaný odborník spojující v³du s duchovním rozm³rem a propagátor nejmodern³jších v³deckých poznatkõ. Vystudoval bun³«nou biologii, v tomto oboru põsobil jako pedagognalékaâskéfakult³UniversityofWisconsinapozd³jipâednášel na Stanford University. Je autorem knihy The Biology of Belief (Bio- logie víry, ANAG, 2011) a v roce 2009 získal ocen³ní Goi Peace Award. Velmi «asto vystupuje v televizních a rozhlasových poâadech a jako hlavní âe«ník se zú«astÒuje âady národních i mezinárodních konferencí. SteveBhaermanjespisovatel,humorista,politickýakulturníkomentá- tor, který již pâes dvacet let píše pou«né humorné pâíb³hy pod jménem Swami Beyondananda. Je popularizátorem alternativního vzd³lávání a holistické literatury, aktivním zastáncem transpartisánské politiky a žije Spontánní evoluci v praxi. www.anag.cz LIDSTVO STOJÍ NA PRAHU SPONTÁNNÍ EVOLUCE