MH únor 2014

to podstatné pro firmy a veřejnou správu  lEdEN | ÚNOR 2014 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký Data v cloudu může získat třeba policie Pronajatý server, na kterém máte data uložená takzvaně v cloudu, je ve většině ohledů stejně bezpečný jako ten firem- ní. Jakmile ale nemá zákazník či firma data fyzicky u sebe, nemůže mít nikdy jistotu, kdo se k nim dostane. Stačí mít pří- stupové údaje. Více na straně 10 Bojují lékaři s internetem? Od začátku tohoto roku měli lékaři posílat neschopenky pouze elektronicky. Jak to do- padlo? Nemusí – vyjednali si dvouletý odklad. Podle odbor- níků je však většina lékařů na elektronizaci připravená. Měli by být, za rok je totiž čekají elektronické recepty. Více na straně 16 V novém občanském zákoníku se zatím vyzná málokdo S prvním lednem začal platit no- vý občanský zákoník. Má tři tisí- ce paragrafů a odborníci si s ním zatím nevědí příliš rady. Mění mimo jiné i podmínky pro uzaví- rání nájemních a kupních smluv. Měl by je zjednodušit a odstranit dřívější obchodněprávní a občan- skoprávní dvojkolejnost. Více na straně 8 2Ekonomika poroste. Ale jak rychle? 9Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý mobilní internet 14–16Speciál Zdravotnictví Výrobu zAloženou nA inoVAcích do ČeSkA PřeSouVá Stále Více firem. Nejvíce zahraNičNích iNvestorů pochází z Německa a spojeNých států. tereza hašková Česká republika je láká ne- jen skrze pobídky, ale také díky vzdělané pracovní síle, přítom- nosti výzkumných středisek a své strategické poloze v centru Evropy. Zahraniční firmy založené na pokročilých technologiích stále častěji volí jako svůj cíl Česko. Dávno jsou pryč časy, kdy byla Česká republika pouze mon- tovnou Evropy. V dnešní době nemůže nabídnout tak levnou pracovní sílu jako některé země dál na východ. Na druhou stra- nu ale má kvalitní vysoké školy, výzkumné instituce a  finanční Podnikatelské inkubátory a vědeckotechnické parky musí nabídnout víc než jen kanceláře Projektů,které by měly podnikatelům podle názvu pomoci s rozjezdem firmy,inovacemi a nejnovějšími technologiemi,je v Česku hodně.Většina z nich ale funguje jen jako real estate agentury a kromě pronájmu kanceláří velkou přidanou hodnotu nenabízejí. „Je nutné,aby se věnovaly také pořádání networkingových akcí,poskytování poradenských služeb,mentoringu a coachingu,“ vysvětlil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha.Takových, které by to skutečně dělaly, je podle něj v Česku ale jen hrstka. Jedním z nich je i Jihomoravské inovační centrum (JIC),které má dobře našlápnuto k tomu,aby splnilo své cíle naplánované do roku 2020 – přinést Jihomoravskému kraji jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně konkurenceschopných firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst. ■ Více na straně 12 FOTO: Jiří Gregor Česko láká inovátory Města a obce mají skryté dluhy Většina měst a obcí hospodaří rozumně, některým ale narůstají takzvané vnitřní skryté dluhy. Záleží i na tom, jak dokázaly využít dotace. Pokud směřovaly investice do krátkodobě atrak- tivních projektů cestovního ruchu a zanedbaly infrastrukturu, finančně se do budoucna zatížily. Více na straně 6 podporu pro projekty z  oblas- ti výzkumu a vývoje v podobě investičních pobídek a  evrop- ských fondů. Podle CzechInvestu přibyly za první loňské pololetí čtyři významné projekty technologic- kých center a strategických slu- žeb, které vytvořily pět set třicet pracovních míst. „Nejvíce po- boček u nás zakládají zahraniční hi-tech firmy z  Německa a  ze Spojených států,“ uvedla mluvčí CzechInvestu Adéla Tomíčková. Jedná se zejména o společnosti ze sektoru výroby dopravních prostředků a informačních tech- nologií. „ Míří do Brna V Brně otevřela v minulém roce vývojové centrum švý- carská firma Baumer, která se věnuje výrobě průmyslových snímačů. Svoji brněnskou po- bočku také významně posílila ABB. Pobídku vloni přivítala také švýcarská logistická firma Panalpina Welttransport. Pokračování na straně 11 Jak se u nás podniká? neumíme využít svoje přednosti, myslí si byznysmeni Na pětasedmdesátém místě a jen o chlup před Mongolskem, přesně tam se nachází Česká re- publika v žebříčku Doing Busi- ness 2014 Světové banky, který hodnotí kvalitu podnikatelské- ho prostředí. V dalším hodno- cení od agentury Bloomberg obsadilo Česko třiadvacátou příčku, ale z  postkomunistic- kých zemí skončilo až za Pol- skem a Maďarsko mu dýchá na záda. Přesto podnikatelé nejsou zoufalí a radí podobné žebříčky nepřeceňovat. „Posuzovaná data a jejich vnímání v podnikatelské realitě se mohou nakonec výraz- ně lišit,“ uvedla místopředsed- kyně Asociace malých a střed- ních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková. Zkreslovat postavení České republiky v mezinárodním srov- nání může i její poměrně uni- kátní a z části i trochu nevděčné postavení. „Oproti západu jsme schopni poskytnout levnější vý- robu a služby, ovšem stále ještě také v nižší kvalitě,“ zhodnotil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. Ta je na druhou stranu v porovnání s východo- evropskými zeměmi mnohem vyšší. „Ale zase už také dražší,“ dodává ihned Piecha „ Žijeme ve snovém koutě světa Břečková vnímá českou po- zici trochu jinak, jedno ji ale zaráží. Momentálně podle ní žijeme ve snovém koutě světa a  v  historicky velmi příznivé době, přesto však nedokážeme tyto přednosti plně využít. „Ře- šíme malichernosti a utápíme se v byrokracii,“ nešetří kritikou. Byrokracie je ostatně v sou- vislosti s  českým podnikatel- ským prostředím často sklo- ňovaným slovem, stejně jako korupce nebo nedostatky ve vymahatelnosti práva. Pokračování na straně 2 S p e ci ál •zdra votnictv í• stop poplatky

2 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4e k o n o m i k a a b y z n y s Dokončení ze strany 1 „Spolupracujeme s určitými firmami hlavně při řešení prak- tických podnětů, se kterými se na nás čas od času obrací. Ty se týkají výhradně problémů s ko- rupcí, klientelismem a  střetem zájmů,“ uvedl předseda občan- ského sdružení Oživení Martin Kameník, který ale s  ohledem na zaměření projektu doporučil vycházet spíše z průzkumů me- zi firmami. „Tam určitě figuruje krom korupce také problém ne- stability a nevyzpytatelnosti da- ňové politiky a celková složitost právního řádu,“ vysvětlil. „ Hlavně nepřekážet To vše se nakonec promítá do slabé důvěry mezi samot- nými podnikateli. „Ve finále se kvůli tomu zvyšují transakční náklady a snižuje se efektivita,“ Papírovaní spojené s  vede- ním účetnictví je v  České re- publice oproti jiným státům Evropské unie pořád v  kata- strofálním stavu. Potvrzují to daňoví poradci i  podnikatelé. Ministerstvo financí se brání. Zefektivnění správy daní je prý jeho dlouhodobým cílem. Každá nová vládnoucí ko- alice slibuje zjednodušení da- ňového systému. Stejné cíle má i ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Přímo v koaliční smlouvě uvádí hned několik závazků. „Cílem je stabilita českého daňového systému a zlepšení výběru daní. Pravděpodobně bude pokra- čovat digitalizace správy daní i rozšíření pravidel o přenesení daňové povinnosti,“ přiblížil plánovaný kurz úřadu mluv- čí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Podnikatelé a daňoví poradci slibům příliš nevěří. Tvrdí, že byrokracie se neustále zhoršuje. „Může to mít vliv na konku- renceschopnost firem a živnost- níků. Když stráví hodiny nad papírováním, potom se nemů- žou plně věnovat obchodům a zakázkám,“ míní odborník na daně Radek Jonáš. A stejný ná- zor má také daňová poradkyně Andrea Korzeniowská ze Zlína. „Nic se nezměnilo, je to spíše ještě horší,“ podotkla. Ministerstvo financí vyjme- novalo hned několik kroků, kte- ré v minulém roce pro zlepšení situace udělalo. Od prvního led- na například upravili registrační povinnost, aby se nevztahovala na údaje, které je možné auto- maticky zjistit z jiné evidence či dostupných veřejných rejstříků. „V letošním roce mohou zároveň plátci daně  z  přidané hodnoty komunikovat se správci daně elektronicky,“ podotkl Šrámek. Zástupci ministerstva prů- myslu a  obchodu společně s podnikateli přitom byrokracii spojenou s  daněmi označili za problém, který dokonce získal prvenství v  anketě Absurdita roku. „Každá vláda vždy slibuje zjednodušení daňového systé- mu. Od nové koalice jsem za- tím slyšel jen výroky o vybírání daní. Uvidíme, nechci být pro- gnostikem,“ prohlásil vicepre- zident Sdružení  podnikatelů  a živnostníků Martin Macura. V nejhorší situaci jsou podle něj živnostníci. „Nemají pení- ze na zaplacení kvalitních da- ňových poradců. Za pár korun si najmou nezkušenou účetní nebo si sami dělají účetnictví doslova na koleně. Potom zjistí, že mají všechno špatně a  stej- ně musí zaplatit firmu, která to dá do pořádku. A za to utratí desítky tisíc korun,“ upozornil Macura. VERONIKA VINDIŠOVá Jak se u nás podniká? neumíme využít svoje přednosti, myslí si byznysmeni daňový systém je mizerný, koalice slibuje změnu vysvětlila mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Na po- zoru se totiž musí mít tuzemští podnikatelé někdy i jeden před druhým nebo před svými zákaz- níky. „Určitě se zhoršila plateb- ní morálka, což nejvíce pociťuje obor stavebnictví,“ postěžovala si Břečková. Zásadní obrat k  lepšímu podnikatelé v  nejbližší době neočekávají. „Jakkoli jsem spíše životním optimistou, tak si tyto iluze příliš nevytvářím,“ přizná- vá Břečková. Současný stav po- dle ní vyžaduje systémová řešení a nikoli krátkodobé akce. Efekt se tak dostaví až v  dlouhodo- bém horizontu. „Takže příští rok či dva zásadní zvraty nečekám,“ doplnila Břečková. Zásadní úlohu v rozvoji čes- kého podnikatelského prostředí může sehrát i nová vláda. Přes- to však její role bude zřejmě skromnější, než se na první po- hled může zdát. „Neříkám, že vláda nemá v rukou nástroje na dílčí zlepšování podnikatelské- ho prostředí. Jejím úkolem je ale obecně zejména zjednodušit systém a  nepřekážet, méně je někdy více,“ shrnula místopřed- sedkyně podnikatelské asociace. JAN PACAS Trvalé cíle ministerstva financí: ■ zefektivnění správy daní ■ snížení administrativní zátěže ■ elektronizace správy daní ■ redukce povinnosti předkládat některé písemnosti „ cíle Na hospodářském růstu se ekonomové shodnou. Ne však na jeho tempu a především zaměstnavatelé byli schopni unést a zvýšené náklady pokrýt, jinak bude hrozit další zvyšování nezaměstnanosti,“ myslí si Kužel. I když podle něj koaliční smlouva vznikající vlá- dy obsahuje řadu potřebných návrhů, po kterých podnikatelé již dlouhou dobu volají, zvyšo- vání minimální mzdy by ekono- mice patrně příliš neprospělo. „ Růst se může prodražit Celkově jsou ale předsevzetí nově vznikající vlády podle Ku- žela prorůstová. Vláda si mimo jiné v koaliční dohodě klade za cíl zjednodušení zadávacích ří- zení v rámci veřejných zakázek, podporu malých a  středních podniků, odbourání bariér pro přenos a  uplatnění vědeckých o tom, že ČeSká ekonomikA letoS PoroSte, PochybuJe už málokdo. od otázky „aNo, či Ne?“ se tedy ekoNomové přesuNuli k otázce jiNé – „jak rychle?“ PřehnAnými oČekáVáními Ale nehýří. jan pacas Pomalý, postupný proces oživování – tak většina ekono- mů označuje to, co české hos- podářství v  tomto roce čeká. „Z našich aktuálních analýz vyplývá, že česká ekonomi- ka může pro příští rok počítat s mírným růstem,“ řekl ředitel Global Transaction Banking v UniCredit Bank Tomáš Hron. Souhlasí s ním i makroekonom Masarykovy univerzity Martin Slanicay. „Jsem spíše optimis- tou a  předpokládám mírný růst, s tempem něco málo pod jedním procentem hrubého do- mácího produktu,“ komentoval hospodářský výhled Česka pro letošní rok. Ministerstvo průmyslu a ob- chodu již míří ve svých odha- dech o dvě desetiny přes hrani- ci jednoho procenta. „Zvýšení HDP se pravděpodobně bude opírat jak o  posílení prorůs- tového působení vnějšího sektoru, tak i  o stabilizaci do- mácí poptávky,“ uvedl mluvčí ministerstva Filip Matys. Ještě o něco odvážnější jsou ve svých predikcích exportéři. „Podle na- šich prognóz by mohl být vývoj české ekonomiky pro tento rok poznatků, zvýšení podílu vy- čerpaných dotací z  EU, pod- poru výstavby infrastruktury, obnovení systému pobídek pro tuzemské i  zahraniční firmy a expanziexportui mimoEvrop- skou unii. „Tato a další opatře- ní, pokud budou správně pro- vedena, budou mít bezpochyby prorůstový charakter a  posílí hospodářskou stabilitu a rozvoj České republiky,“ uvedl Kužel. Makroekonom Slanicay však varuje před tím, že podpora ekonomického růstu by se moh- la ve výsledku prodražit. „Podle prvních náznaků to vypadá, že rozpočty nově vznikající vlády budou mnohem méně úsporné, což by se v krátkém období mě- lo pozitivně projevit na produkci a jejím případném růstu. V dlou- hém je zde samozřejmě nega- tivum ve formě vyššího dluhu, hrozby zhoršení ratingu českých dluhopisů a zvýšení nákladů dlu- hové služby,“ uzavřel Slanicay. pozitivní, s  růstem mezi půl druhým až dvěma procenty,“ předpověděl předseda Asociace exportérů Jiří Grund. „ Ne každý je optimistou I když skokové oživení čes- kého hospodářství snad nikdo neočekává, je z předpovědí eko- nomů cítit jistá míra optimismu. Nesdílí ji však všichni. „V našem pojetí je ekonomický růst pohy- bující se kolem hranice jednoho procenta v  podstatě na úrovni statistické chyby a nemůže zna- menat nějaký výraznější efekt z hlediska zlepšení životní úrov- ně či snížení nezaměstnanosti,“ zhodnotil predikce makroeko- nom Českomoravské konfede- race odborových svazů Jaroslav Ungerman. O tom, jestli letos nezaměst- naných přibude, nebo se naopak více lidem podaří najít práci, rozhodnou pravděpodobně i kroky nové vlády. Z těch, kte- ré už dopředu avizovaly vládní strany prostřednictvím koalič- ní smlouvy, budí znepokojení mezi podnikateli i  ekonomy návrh na zvyšování minimální mzdy. „Většina ekonomů si my- slí, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost mládeže a ne- kvalifikovaných pracovníků, a z toho důvodu je principiálně proti institutu minimální mzdy. Já nejsem výjimkou,“ vyjádřil se Slanicay. Lidem s  nízkými příjmy se podle něj dá pomoci jinak a mnohem efektivněji než zvyšováním minimální mzdy. Skeptický ke zvyšování mi- nimální mzdy je i  prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Minimální mzda by měla být zvyšována jen velmi uvážlivě, tak aby to ekonomika Změny na ministerstvu průmyslu a obchodu Novým ministrem průmyslu a obchodu se stal Jan Mládek (ČSSD). Mládek, který se ve stínové vládě sociálních demo- kratů dlouhodobě připravoval na roli ministra financí, chce českým exportům usnadnit pří- stup na rozvíjející se trhy. „Dů- ležitým posláním ministerstva průmyslu a obchodu je otevírat dveře českým exportérům a po- moci jim uspět na světových trzích. Zejména bychom se měli pokusit využít potenciál mohutně se rozvíjejících zemí BRICS,“ uvedl Mládek. Kromě Mládka přijdou na mi- nisterstvo nově i někteří vysoce postavení úředníci. K desá- tému únoru se totiž čerstvý ministr rozloučí s Jířím Jirkou, náměstkem zodpovědným za vedení Úřadu ministerstva, a Tomášem Hajduškou, který působil jako náměstek zod- povědný za sekce podnikání, digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele. Jména jejich ná- stupců ještě nejsou známa. Firmy na webu nejčastěji hledají informace z úřadů Na internet je připojených přes devadesát šest procent podniků s více než deseti zaměstnanci a také se na něm prezentují. Firemní webové stránky nemá jen pětina z nich. Oproti roku 2000 se tak jejich počet zdvoj- násobil. Vyplývá to z pravidel- ného ročního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na Facebook to ale české spo- lečnosti příliš netáhne. „Inter- net má téměř každý, ale sociální média využívalo v lednu 2013 pouze sedmnáct procent pod- niků,“ uvedla Eva Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Nejvíc firmy používají internet na získávání informací z webových stránek úřadů. (red) „ aktuálně

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 3z e m ě p r o v á š b y z n y s Když se strojařům podaří v Rusku uchytit, mohou tam vydržet ještě deset let zakázku, určitě to bude za víc než oněch zmíněných osmnáct milionů. Z tohoto pohledu bych řekl, že se to vyplatí. Když se navíc podíváte na statistiky z  Ruska, uvidíte, že klesá počet úvěrů a pojištění, že zakázek je na tamním trhu pro české firmy méně. Potřebujeme je podpořit. Je to nejen reprezen- tace firem, ale také i našeho státu. Chceme ovlivnit, jak vypadá jeho mediální obraz v zahraničí. Zmínil jste, že zakázek pro české exportéry v Rusku ubývá. Čím to je? Kdybychom to věděli úplně přesně, asi bychom to dokáza- li lusknutím prstu vyřešit. Ale obecně můžu říci, že Rusko je už rozvinutý konkurenční trh. Pronikají tam firmy z  různých zemí a už to není jen o histo- rické vazbě. Dneska jde o ceny, o podmínky, které jsou ty spo- lečnosti schopné nabídnout. V  poslední době se v  Rus- ku etablují i  podniky, kterým se tam v minulosti nedařilo. To znamená třeba německé firmy, které nemají k ruskému trhu tak blízko. nA olymPiádu V ruSkém SoČi míří neJen SPortoVci A dAVy fAnoušků, Ale tAké Čeští exPortéři. ruský trh je Pro ně stále atraktivNí, třebaže už historické vazby NezNameNají při jedNáNích s tamNími obchodNími partNery to co dřív. jan pacas V  Rusku dnes funguje kon- kurenční prostředí, kde jde o ce- ny a  podmínky, které dokážou firmy svým zákazníkům nabíd- nout. O tom je alespoň přesvěd- čen ředitel sekce zahraničního obchodu na ministerstvu prů- myslu a obchodu Zdeněk Vališ. Míříte do Soči? Minister- stvo průmyslu a obchodu chce na olympiádě v  Rusku pro- pagovat české firmy, průmysl a export. Osobně do Soči nesměřuji. Důležité ale je, že tam míří ko- legové z České exportní banky, z  EGAPu a  agentury Czech- Trade, kteří připravují zázemí pro české firmy a pomohou jim s prezentací a propagací. V čem bude ta pomoc spo- čívat? Můžeme si to rozdělit na dvě části. Tou první je katalog, kde se prezentuje asi sto dvacet firem. V  Soči potom vznikne český pavilon, ve kterém bude značná část věnována průmys- lu a strojírenství. Předvedou se v  něm ale i  firmy mimo tento obor – podniky, které mají dob- rou pozici na ruském trhu, nebo společnosti, pro které je ten trh perspektivní a má pro ně smysl se tam takto prezentovat. Kolik firem bude přímo v pavilonu? V živé expozici bude vysta- vovat třicet, možná až pětatřicet firem. Byl o účast zájem? Rusko je přeci jen mezi exportéry ostře sledovaný trh. Ano, dokonce bych řekl, že zájem byl enormní. Proto musel proběhnout kurátorský výběr, při kterém jsme s  kole- gy z  Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR rozhodli, kdo tam bude a  kdo ne. I přes vánoční svátky se totiž přihlásilo přes tři sta firem. Podle jakých kritérií jste ty podniky vybírali? Primárně jsme se zaměřili na strojírenství. Strojírenské firmy jsou na ruském trhu dobře etab- lovány a bude to pro ně hodně zajímavé. V Rusku teď dochází k obměně strojírenského zaříze- ní ve velkých fabrikách, a když se teď českým strojařům podaří na tamním trhu uchytit, mohou tam vydržet ještě dalších deset To se ale může českým spo- lečnostem vyplatit. Pro Němce jsou často subdodavateli. To se v zásadě děje. Jasně to dokládají výsledky zahraničního obchodu. Je zřejmé, že ta třetina českého zboží, která jde do Ně- mecka, tam logicky nemůže zů- stat a je reexportována. Když se ale dostanete do subdodavatel- ského řetězce, máte jiné marže. Tam funguje tvrdé konkurenční prostředí. Posouvají se tedy české firmy na ruském trhu z  role přímých dodavatelů do pozice subdodavatelů? Může tomu tak být. Příčina ale není úplně zřejmá. Svou roli v tom možná hraje skutečnost, že turecká energetika je na vze- stupu. Čínské výrobky rapidním způsobem zvyšují svoji kvalitu. Indické výrobky obdobně. Jaká je tedy ta konkurenční výhoda, kterou naše firmy mo- hou využít? Pokud se budeme bavit na- příklad o strojírenství, tak je to skutečně kvalita. České strojí- renství je celosvětově na špičko- vé úrovni. To je argument číslo jedna. Argument číslo dva bude cena, protože ta je u nás přeci jen pořád nižší než například v Německu. Nejčastěji skloňovaná slova ve spojitosti s  českým expor- tem jsou Německo, Evropská unie a Rusko. Daří se ale fir- mám vývoz diverzifikovat? Daří a odráží se to i ve sta- tistikách. Musíme se ale bavit o  proporcích. I když vidíme dvouciferné tempo růstu, ten základ mimo Evropskou unii je tak malý, že v  absolutním vyjádření jsou to stovky mili- onů. Nicméně je zajímavé, že z té unijní závislosti, která byla mezi třiaosmdesáti, čtyřiaosm- desáti procenty, jsme teď někde na jednaosmdesáti procentech. Může se zdát, že tři procenta nic nejsou, ale z více než tří bilionů českého exportu je to dost. Dveře na nové trhy by měla podnikatelům otevírat i  eko- nomická diplomacie. Jak jste v  tomhle ohledu spokojený s českým zahraničním zastou- pením? Bez ohledu na to, kolik do něj investujeme peněz, bude naše pokrytí jednotlivých zemí vždy střídmější než třeba u Francie či Ameriky, které mají jen v Čes- ku snad sedmdesát delegátů. Skvělou zprávou je, že se nám podařilo zásadně navýšit počet zahraničních kanceláří spadají- cích pod ministerstvo průmy- slu a obchodu. Ještě důležitější ale bude, jak dopadne politická dohoda s ministerstvem zahra- ničních věcí, aby se oba resorty skutečně lépe doplňovaly. Očekáváte, že se s  nástu- pem nové vlády nějak zásad- ně změní orientace v podpoře exportu? Na to si budeme muset po- čkat ještě pár dní nebo týdnů. Zatím se k  tomu myslím ještě ani nikdo nevyjádřil. Nevím, kterým směrem se bude nová koalice ubírat, ale domnívám se, že setrvá v orientaci na mimo- let. Ale prostor jsme dali i men- ším firmám. Kolik do průmyslového pavilónu v Soči investuje stát peněz? Nemůžu mluvit za Český olympijský výbor, protože celé české zázemí je primárně v ges- ci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ale pokud se ba- víme o té průmyslové části, tak je to přibližně osmnáct milionů korun. Považujete to za účelně vy- naložené peníze? Funguje ta- kové propojení sportu a pod- pory byznysu? Vždy najdete lidi, kteří řek- nou, že by ty prostředky využili smysluplněji. A určitě jsou i ta- cí, kteří budou říkat, že jim to v  něčem pomohlo. Pokud ale použijeme selský rozum a  za- myslíme se nad tím, že se tam bude prezentovat třeba sto dva- cet firem, tak i kdyby jen deset procent z nich díky tomu získalo evropské trhy. To je v podstatě apolitická záležitost. Exportérům měla pomo- ci i intervence České národní banky za devalvaci koruny. Jak tento krok hodnotíte vy? To je hodně kontroverzní téma. Když se zeptáte deseti lidí, pět vám řekne, že to byla rozumná věc a  dalších pět, že to byla věc nesmyslná. Bylo by asi dobré přihlédnout k objek- tivním faktům. Česká dovozová závislost je poměrně vysoká, takže máme díky intervenci levnější vývoz, ale na druhou stranu dražší vstupy. Z  tohoto pohledu tedy můžeme říci, že nula od nuly pošla. Export to asi určitě nezachrání. Je vůbec potřeba export za- chraňovat? V  poslední době slyšíme o rekordních číslech. Já myslím, že tady v  první řadě nešlo o export, ale o mak- roekonomické důvody, o nějaký inflační stimul. Exportéři byli poměrně spokojení s tou hladi- nou koruny k  euru, která byla stanovena. I když pro ně třeba nebyla úplně výhodná, byla ale- spoň stabilní a  čitelná. Já sám bych exportu přál hlavně onu stabilitu, je to přeci jen v pod- statě jediná příjmová stránka tohoto státu. Když se bavíme o stabilitě, může exportní prostředí vyvést z rovnováhy nedávný zásah po- licie v České exportní bance? Ne, toho bych se určitě nebál. Jedná se o  věci, které jsou už sedm let známé. Není to nic no- vého. Jsou to problémy, na kte- ré ukazoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), a že někdo použil zprávu NKÚ k podání trestního oznámení, které vyústilo v něja- kou konfiskaci dokumentů, není žádné překvapení. Nemyslím si tedy, že by to způsobilo nějaké zemětřesení. Šlo o úvěry prak- ticky z  jedné země, z  jednoho odvětví sklářského průmyslu. A  půjde spíše o  nějaké indivi- duální selhání. Teď je v  České exportní bance management, který se na těchto věcech ne- podílel. „V poslední době se v Rusku etablují i podniky, kterým se tam dříve nedařilo.To znamená třeba německé firmy, které nemají k tamnímu trhu tak blízko,“ tvrdí ředitel sekce zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Zdeněk Vališ. České podniky se tak často dostávají do subdodavatelských řetězců, kde vládne tvrdá konkurence. FOTO: Jiří Mls ZdeněkVališ Ředitel sekce zahra- ničního obchodu na Ministerstvu průmys- lu a obchodu ČR Vede sekci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která má v gesci zahraniční obchod. Od dubna předloňského roku řídí také agenturu na podporu exportu CzechTrade a v současnosti je i místopředsedou dozorčí rady exportní úvěrové pojišťovny EGAP a členem dozorčí rady České exportní banky. Zdeněk Vališ absolvoval International School of Economics Rotterdam a Rotterdam Business School se zaměřením na mezinárodní obchod a finance. Už při studiích pracoval pro ING Investment Management v Haagu. Po absolvování univerzity pokračoval ve společnosti ING, kde pracoval na projektech třetího pilíře důchodové reformy a rozvoji obchodní sítě na Slovensku. Po ukončení projektu působil jako business analytik ING ČR. Ze soukromého sektoru přešel do veřejné sféry a od roku 2007 působil v různých pozicích na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde jeho práce měla vždy něco společného se zahraničním obchodem a exportem. „ kdo je... České firmy v Soči V katalogu připraveném pro české podnikatelské zázemí na olympiádě v ruském Soči se prezentuje sto dvacet tuzemských firem. Prim hrají strojí- renské podniky. Přímo v Soči bude pro podnikatele a firmy k dis- pozici pavilon. Jeho značná část bude věnována průmyslu a strojírenství. Celkem se v něm před- staví třicet, možná až pětatřicet firem. Na průmyslovou část českého olympijského zá- zemí v  Soči vyhradilo ministerstvo průmyslu a obchodu osmnáct milionů korun.

4 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4z e m ě p r o v á š b y z n y s V roce 2013 proběhlo 24.-25. 4. 185 účastníků 780 schůzek | 8.-9. 10. 239 účastníků 800 schůzek Více na kk2014.rhkbrno.cz 2013-2014 www.rhkbrno.cz Registrace Propagace Rezervace schůzek Osobní jednání V roce 2014 Vás zveme k jednání AMPER 2014 18.-19. 3. 2014 MSV 2014 30. 9.-1. 10. 2014 DOHODNUTO! inzerce Zájem o Rusko neopadá. Českým exportérům ožívá i zahraniční konkurence a metalurgická zařízení, stavějí elektrárny a podílí se na mnoha dalších projektech,“ uvedl ge- nerální ředitel a předseda před- stavenstva exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka s tím, že nelze opomenout dodávky au- tomobilového průmyslu, kde logicky vévodí Škoda Auto. Nové příležitosti pro české firmy se na ruském trhu otevřou ale i s tím, jak se bude postupně měnit jeho struktura. „K tomu bezesporu patří i podpora ino- vací, lidského kapitálu, prosa- zování práva a spravedlivé hos- podářské soutěže,“ řekl Dmitrij Černikov, specialista na rusky mluvící teritoria z odboru dvou- stranných ekonomických vztahů ministerstva zahraničních věcí. Podle Černikova tento proces povede nejen k odstranění pře- kážek pro rozvoj ruské ekono- miky, ale i  k  otevírání nových obchodních možností pro uplat- nění zahraničních podniků, včetně těch českých. Důležité na tom je i  ono zdánlivě nenápadné slovíčko včetně. Že je Ruský trh z  hle- diska obchodu velmi zajímavý, si totiž neuvědomují jen čeští exportéři, ale i jejich zahranič- ní konkurence. „Právě to před- stavuje nové možnosti, ale také velkou výzvu pro české expor- finální StAtiStiky Ještě neJSou nA SVětě, Ale už teď to VyPAdá, že export českých firem do ruska loNi atakoval rekordNí hodNoty z roku 2012. V ruSku Je Pro ČeSké exPortéry Stále řAdA PříležitoStí A JeJich záJem o tAmní trh neuPAdá. muSí Se Ale PřiPrAVit nA to, že nA něJ míří i zAhrAniČní konkurence. Se SPoléháním nA hiStorické VAzby už Češi V ruSku urČitě neobStoJí. jan pacas Největší možnosti mají v  Rusku dlouhodobě průmys- lová odvětví. „České firmy do- dávají komponenty pro důlní téry,“ upozornil Anton Murgaš, mluvčí brněnské strojírenské společnosti Alta, jejíž tržby jsou z jedné třetiny závislé právě na vývozu do Ruska. Čeští exportéři bedlivě sle- dují i projekt rozšiřování hlav- ního města Moskvy. Více než desetimilionová metropole se má rozrůst na dvojnásob- nou rozlohu a  ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území, než pokrývá Praha. „Je to velká, možná neopakovatelná mož- nost. Představuje to poptávku pro budování dopravní infra- struktury, zpracování komu- nálního odpadu, zdravotnictví, obytných sídlišť, energetických zařízení, a dalších projektů,“ vy- světlil předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států Vác- lav Petříček. I  v  jedná- ních o  těchto zakázkách se ale s  největší pravděpodob- ností projeví, že si čeští exportéři v  Rusku nevysta- čí jen s  historickými vazbami. „Zkušenosti z  doby před revolucí jsou důležité, ale ne rozhodující. Na ruském tr- hu existuje tvrdá konkurence,“ dodal Petříček. Česká republika i české firmy mají ale v Rusku dobré jméno a mohou z toho tě- žit. „Usnadní to možnost vstupu na tamní trh,“ připustil Jaroslav Jirkovský, ředitel Divize export ve stavební firmě PSJ, která prv- ní zakázku v  Rusku získala už v roce 1995. Nakonec ale stejně rozhodne kvalita a cena. „ Jde to i bez pojištění Stinnou stránkou posilu- jících ekonomických vztahů s Ruskem je ale i nárůst nedo- bytných pohledávek České ex- portní banky. „To je samozřej- mě velký problém,“ připustil Procházka z EGAPu a dodal, že nové vedení pojišťovny v  loň- ském roce podniklo všechny kroky pro to, aby se podobné případy neopakovaly. Jisté riziko u exportu do Ruska ale stále zů- stává. „Právě proto tady existuje EGAP, kdyby tam riziko nebylo, bez problémů by export pojistily komerční úvěrové pojišťovny,“ doplnil Procházka. Podle firem se finanční zajiště- ní a bezpečnost ruských zakázek nijak zvlášť neliší od těch českých. „I zde musíte mít u  hodnocení každého potenciálního projektu na zřeteli vyváženost možných rizik a  kladů,“ vysvětlil Jirkov- ský z  PSJ. Vývoj navíc ukazuje, že Rusko je v tomto ohledu čím dál bezpečnější. Podíl EGAPem pojišťovaných projektů totiž kle- sá, i když celkový vývoz do Ruska jde stále nahoru. „Ukazuje se, že to jde i bez nás, tedy bez pojiště- ní,“ uzavřel Procházka. Příležitost pro české firmy představuje i rozšiřování hlavního města Moskvy. Podle plánů vlády se má více než desetimilionová metropole rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území, než pokrývá Praha.

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 5m ě s t a a f i n a n c e Kontakt: Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 12/1110 , 190 00 Praha 9 tel.: 284 001 284, fax: 284 818 027, e-mail: isss@isss.cz, informace o konferenci poskytuje sekretariát ISSS po-pá od 9:00 do 15:00 hodin Kongresové centrum ALDIS Hradec Králové 7.– 8. dubna 2014 www.isss.cz isss 2014 inzerce 132x122.indd 92 21.1.14 14:30 inzerce Města peníze z nového evropského balíku čekají až příští rok. Zatím bojují o ty staré hají se na dobíhající období nebo chtějí shánět peníze ve státním rozpočtu. „Zatím toho o  novém etapě moc nevíme. Informace se vy- nořují z  mlžného oparu, občas se v něm zase skryjí, aby se zcela ztratily nebo vynořily ve značně změněné podobě. Doufáme, že bude jasno nejpozději v polovině letošního roku a  na podzim bu- dou vypsány první výzvy nového období,“ zadoufal starosta Blanska Ivo Polák. Na změny se přitom radnice mělo Se zAČít V roce 2014. ve skutečNosti však zásadNí peNíze z Nového dotačNího balíku evropské uNie potečou až příští rok. Vedení měSt to Ale zAtím necháVá klidné. nA ceStě JSou Peníze z ukonČeného období. A i o ty muSí Stále boJoVAt. veronika slámová Například v Brně letos dokon- čí rekonstrukci a  výstavbu nové kanalizace za dvě miliardy korun. Původně mělo město získat polo- vinu obřího rozpočtu z evropské pokladny. Zatím ale není jisté, zda evropské instituce kvůli nesrov- nalostem v dokumentaci nezkrátí dotaci o dvě stě čtyřicet milionů korun. Vedení města se proto sna- ží už téměř rok přesvědčit úřady, že je vše v pořádku. Pomoci jim budou muset zřejmě připravit. A to i na zásadní. Vznikající vláda se totiž netají tím, že provede ko- rekci již připravených dokumentů. Změnit se tak můžou i  základní cíle.Kabinet premiéra Petra Ne- čase podepsal loni dokument, podle něhož se evropské fondy v rozpočtovém období 2014–2020 mají zaměřit především na posí- lení konkurenceschopnosti čes- ké ekonomiky, zvyšování kvality a  efektivity veřejné správy, pod- poru sociálního začleňování nebo integrovaný rozvoj území. Podle Věry Jourové, ministryně pro místní rozvoj, se však právě tyto priority můžou změnit. „Mu- síme dbát především na finanč- ní návratnost. Nová vláda bude akcentovat oblasti, jako je zaměst- nanost, veřejná infrastruktura a vě- da a výzkum,“ podotkla Jourová. „ Dotáhnout rozjeté projekty Města se proto soustředí na své problémy a dotažení rozjetých projektů. I  nadále budou čerpat peníze například z  Operačního programu Životní prostředí. V Zábřehu a  dalších čtyřech okol- ních městech dokončí obří projekt rekonstrukce kanalizace za šest set v tom má i podporující stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Dokumentace k rekonstrukci je velmi složitá. Prý v ní chybí pár slov, a  proto nám zkrátí dotace o dvě stě čtyřicet milionů korun. S tím nemůžeme souhlasit,“ řekl náměstek primátora Robert Ko- tzian. Brno se i kvůli nedostatku pe- něz na konci loňského roku příliš nehrnulo do velkých staveb. O půl roku například odložilo rekon- strukci významné dopravní tep- ny v centru města – ulice Milady Horákové. Komplikovaná stavební akce bude stát téměř dvě stě milio- nů korun. Z rozpočtu města na ni padne téměř sedmdesát milionů korun. Stavět se začne na jaře. Pa- desát milionů korun také spolkne zkrášlení Zelného trhu. Dvě stě šedesát milionů investuje město a  evropské fondy do oprav ulic Horova a Minská. Přestože odbory magistrá- tu dychtí po novém evropském balíku peněz, zatím musí jen vy- čkávat. „Velmi rádi bychom reali- zovali spolufinancování z  nově nastavených evropských fondů, ale stávající připravenost jednot- livých operačních programů to nedovoluje. Nepředpokládáme, že by v dohledné době byly vyhlášeny výzvy, kterých bychom se mohli účastnit. Pokud k  tomu připoč- teme dobu schvalovacích procesů a  složitou tuzemskou legislativu, lze odhadovat, že realizace projek- tů financovaných v rámci nového programovacího období bude pro- bíhat až od poloviny roku 2015,“ odhadl mluvčí brněnského magis- trátu Pavel Žára. Podobně to vidí i v Blansku a v dalších oslovených městech. Bla- nenská radnice letos uvolní více než třetinu městského rozpočtu na investice. S příspěvkem z nových programů však nepočítají. Spolé- třicet milionů korun. V Pelhřimo- vě zase rozšíří čistírnu odpadních vod za tři sta třicet pět milionů korun. V Kroměříži budou revita- lizovat skládku odpadů za dvaapa- desát milionů korun. A v Přerově plánují postavit kompostárnu za osmnáct milionů korun. Stavět se budou i budovy pod- pořené z regionálních programů. Z bývalé Masarykovy školy v Zá- břehu vznikne moderní umělecká škola. Na rekonstrukci za osma- čtyřicet milionů korun získalo město patnáctimilionovou dotaci z  Regionálního operačního pro- gramu Střední Morava.  Klidnější bude ve městě i do- prava. U kulturního domu vznikne za necelé dva miliony korun nový osvětlený přechod. V jeho těsném sousedství vybuduje kraj na kři- žovatce ulic ČSA a Postřelmovská kruhový objezd. „Investorem je Olomoucký kraj, který na stavbu za pětadvacet milionů korun získal dotaci z ROPu. Náš podíl činí mi- lion korun,“ informoval starosta František John.  Z končícího Operačního pro- gramu Jihovýchod budou čerpat i  ve Vyškově. „Opravíme před- nádražní prostor a  vylepšíme budovu mateřské školy Opatovi- ce,“ doplnila tisková mluvčí vyš- kovské radnice Petra Bezdomni- ková. Starostové se obávají nového registru smluv, nechtějí ani kontroly z nkÚ Chceme víc peněz z evropských fondů, zní z měst a obcí Svaz měst a obcí vystoupil proti dvěma návrhům protikorupčních zákonů, které prosazuje iniciativa Rekonstrukce státu. Některým sta- rostům vadí, že by obce nově mu- sely zveřejňovat všechny smlouvy s  dodavateli veřejných zakázek v online registru. Tito starostové nevítají ani snahu rozšířit pra- vomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na obce a obchodní společnosti s podílem státu. Iniciativa Rekonstrukce státu před volbami zahájila kampaň na podporu devíti návrhů, které mají vylepšit české protikorupční zákony. Sto čtyřicet poslanců se zavázalo tyto návrhy prosazovat. Dva z  nich však vyvolaly kriti- ku zástupců samospráv, protože významně změní povinnosti měst a  obcí při vyřizování veřejných zakázek. Starostům ze Svazu měst a obcí (SMO) vadí povinnost zveřejňovat všechny smlouvy uzavřené s do- davateli v centrálním registru na internetu. „Navrhujeme, aby se stanovil limit padesát tisíc korun, od kterého se budou smlouvy uveřejňovat. Uveřejňování všech smluv včetně těch s  takřka nu- lovou hodnotou představuje zby- tečnou byrokracii,“ uvedl starosta Strakonic Pavel Vondrys za SMO. Starostové ve svém dopise poslan- cům kritizují také návrh na rozší- ření pravomocí NKÚ. Ten by mohl nově přezkoumávat hospodárnost i u obcí, krajů a akciových společ- ností s většinovým podílem státu. Starostové se obávají zejména zahlcení administrativou. Dopo- sud obce musely zveřejňovat pouze smlouvy od půl milionu korun výš. „Trváme na kompletním zveřejně- ní smluv mezi veřejným a  sou- kromým sektorem, protože jinak dojde opět k  dělení zakázek pod určitý limit. Samotné zveřejnění trvá asi dvě minuty, takže se úřed- níci nemusí bát přesčasů,“ uvedl Jiří Boudal z Rekonstrukce státu. „ Transparentnější nebo byrokratičtější? Podle něj by obce obdržely software pro snazší úpravu smluv. Nově by smlouva byla do regist- ru nahrána jako textový soubor, v  němž lze vyhledávat základní údaje o  zakázce. Současně však někteří varují, že bude třeba začer- nit osobní údaje či fakta podléhají- cí obchodnímu tajemství. Starostové ale nevěří tomu, že by masivnější zveřejňování smluv opravdu zatočilo s korupcí. „Je to jeden z dílčích kroků, ale problém korupce nevyřeší,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Největší změna zákona o  ve- řejných zakázkách zatím nemá ve sněmovně dostatečnou podporu. Rekonstrukce státu chce totiž podmínít platnost smlouvy jejím uveřejněním. „Podobně to funguje na Slovensku. Pokud smlouvu ne- zveřejní zástupce veřejného sekto- ru, musí ji do tří měsíců zveřejnit v centrálním registru firma, která zakázku získala. Jinak je smlou- va neplatná,“ vysvětlil Boudal. Vládní ČSSD však zatím tomuto návrhu nefandí. Neobjevil se ani v textu koaliční smlouvy. Rekonstrukce státu se zasazuje také o rozšíření pravomocí NKÚ na obce, kraje a  obchodní spo- lečnosti s podílem státu. Někteří starostové však upozorňují, že již nyní jsou kontrolováni až příliš. „Pokud by se v  novele objevila možnost kontrolovat účelnost a  hospodárnost, doporučil bych rozpustit zastupitelstva a  nechat rozhodovat NKÚ. Zastupitelé ob- čas musí rozhodnout ve prospěch kvality žití ve městě, což je z hle- diska účelnosti a  hospodárnosti diskutabilní,“ řekl starosta Vyško- va Karel Goldemund. V parlamentu vznikají dva návrhy novely. Zatímco podle návrhu poslance Stanislava Pol- čáka by měl NKÚ zkoumat pouze zákonnost, návrh senátorky Eliš- ky Wagnerové volá i po kontrole hospodárnosti. „Víme, že někteří starostové v Senátu takový návrh nepodpoří, ovšem kontrolovat jen zákonnost by bylo zbytečné. Vět- šina pochybných nákupů je určitě dle zákona v  pořádku, ale před NKÚ by neobstála,“ uvedl Boudal z Rekonstrukce státu. TEREZA HAŠKOVá Staví se za prostředky z končících programů Brno letos dokončí rekonstrukci a výstavbu nové kanalizace. Polovinu dvoumiliardového rozpočtu měly pokrýt dotace. Z Bruselu by ale nakonec mohlo přitéct o dvě stě čtyřicet milionů korun méně. Víc než třetina rozpočtu půjde v Blansku letos na investice. Místo příspěvků z nového programové- ho období spoléhají na dobíhající dotační tituly. V Zábřehu a dalších čtyřech okolních městech dokončí obří projekt rekonstrukce kanalizace za šest set třicet milionů korun. Na takzvanou územní dimenzi, která mimo jiné řeší potřeby měst a obcí, by mělo jít v právě začínajícím programovém období Evropské unie o padesát miliard korun více, než bylo původně v plánu.Tak si to alespoň představují zástupci Svazu měst a obcí ČR, kteří za navýšení prostředků v této oblasti lobbují. Celkem má Česká republika na programovací období 2014–2020 z Evropské unie dostat přibližně pět set padesát miliard korun. Svaz prosazuje, aby na územní dimenzi šlo z této částky dvě stě padesát miliard. Původně bylo přitom v plánu jen dvě stě miliard. Města a obce by si tak mohla sáhnout na větší díl z evropských dotací. „Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských finančních prostředků i na takzvané individuální projekty. Ne všechna témata a také ne všechna města a obce budou moci využít integrované nástroje,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodal, že důležité je myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova. „Ty jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný způsob organizace práce či požadavky na dodavatele,“ vysvětlil Jiránek. (red)

6 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4m ě s t a a f i n a n c e Komunální politikou doká- že málokteré téma zahýbat tak intenzivně jako hazard. Jsou ale automaty jenom zlo, které deva- stuje životy lidí, nebo se jedná o  nepostradatelný zdroj daňo- vých příjmů měst a obcí? Prakticky každé krajské měs- to již reguluje hazard. Namátkou Brno, České Budějovice, Jihlava, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň nebo Zlín. Přibývají desít- ky okresních měst a stovky men- ších obcí. Výrazný impuls pro odpůrce automatů znamenalo loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl, že všechny obecní vyhlášky platí okamžitě, bez přechodné doby. „Nyní běží na ministerstvu financí tisíce správních řízení, které podle rozsudku Ústavní- ho soudu nemohou dopadnout jinak než zrušením automatů a heren,“ řekl Matěj Hollan z ob- čanského sdružení Brnění. Zrov- na v Brně se automaty staly zno- vu středem pozornosti. Městská část Brno-střed totiž zrevidovala přísnou vyhlášku, která hazard Příjmy z hazardu jdou hlavně na sport. Vyhlášky už ale automaty regulují skoro všude plošně zakazuje. „Povolení vi- deoloterijních terminálů ve dvou kasinech na území městské části Brno-střed prolamuje stávající nulovou toleranci těchto proher- ních přístrojů. Tu přitom stejní zastupitelé schválili před dvěma lety. Navíc zakládá nebezpečný precedens,“ zkritizoval tento krok David Oplatek, předseda tamní organizace Strany zele- ných. I přesto automatů v Brně výrazně ubude. „Aktuálně je v Brně méně než tři tisíce zaří- zení, očekávaný cílový stav je tři sta,“ uvedl primátor Brna Roman Onderka. Brno úbytek automatů zasáh- ne i finančně. Zatímco v loňském roce získalo z  hazardu dvě stě třicet milionů korun, v letošním rozpočtu počítá s odvodem jen v objemu sedmašedesáti milionů korun. Město bude muset výpa- dek příjmů kompenzovat. „Při sestavování rozpočtu došlo k na- výšení jiných příjmových polo- žek a zapojení úspor z minulých let,“ popsal Onderka způsob, jak se Brno s výpadkem vyrovná. Ještě více peněz než Brnu vynesly loni automaty Ostravě. „Příjmy z loterií a jiných podob- ných her činily v loňském roce přes dvě stě šedesát osm  mili- onů korun. Z  toho městským obvodům přísluší třetina celko- vého objemu. Ze zbylých pro- středků šla do kultury částka osm a půl milionu, do sociální oblasti dvanáct a  půl milionu a do sportu osmdesát a půl mi- lionu korun,“ řekla mluvčí os- travského magistrátu Andrea Vojkovská. „ Zakázat hazard v celé republice? Sportovci se mohou z  pří- jmů z hazardu těšit i ve Zlíně. Z  třiapadesáti milionů použili ve Zlíně dvacet milionů na kry- tí výdajů rozpočtu. „Na sport bylo alokováno deset milionů,“ Obce a města hospodaří rozumně. Některým ale narůstají skryté vnitřní dluhy Do skutečných problémů, kdy už město nebo obec své dluhy jednoduše nezvládá uko- čírovat, se dostává jen minimum z nich. „Řádově jde o jednotky. U  desítek dalších obcí je pak vyšší či nižší riziko, že by se u  nich tyto problémy mohly vyskytnout,“ upozornil mluv- Udržet dlUhy na rozUmné úrovni, Podle tohoto PraVidla se řídí zastuPitelé Ve Většině obcí a měst. Jan Pacas Přesto se některé mohou do- stat do potíží, například kvůli předfinancování projektů, na které nakonec nedostanou do- taci. Jiné zase upřednostňují ak- tuálně atraktivní investice a na ostatním majetku jim narůstá skrytý vnitřní dluh. Mezi roky 2005 a  2011 se zadluženost obcí pohybovala okolo osmdesáti miliard korun. V  roce 2012 poskočila na de- vadesát miliard, ale na nárůstu dluhů se ze tří čtvrtin podílela čtyři největší česká města. „Dle našeho názoru se zadluženost obcí a  měst pohybuje dlou- hodobě na rozumné úrovni,“ zhodnotila senior manažerka pro veřejný sektor v Komerční bance Květoslava Botková. Na to, jak dopadlo hospoda- ření obcí a měst loni, je třeba si ještě počkat. Zatím není sestave- ný závěrečný účet pro rok 2013. čí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Do finančních potíží se řada z  nich paradoxně dosta- ne kvůli nástroji, který jim má pomáhat – dotacím. „Problé- mem je často předfinancování dotací, kdy se obce kvůli tomuto zadluží a nakonec třeba dotaci neobdrží či musejí i za relativně banální problémy platit vysoké korekce,“ vysvětlila Filipová. Někdy se také stává, že se za- stupitelstvo rozhodne investovat do projektu, který ve skutečnosti obec či město nutně nepotřebu- je. Je na něj ale zrovna vypsaný dotační titul. „Nejvíce se to pro- jevilo v letech 2009 až 2011, kdy docházelo k  upřednostňování investic zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v daných re- gionech, například cyklostezky, aqvaparky a různé sportovně zá- bavní či kulturní centra,“ řekla Botková z Komerční banky. Celé to může vést až k tomu, že se obec zadluží jednak při realizaci samotného projektu a  navíc jí kvůli ignorování re- konstrukcí a rozšiřování infra- struktury začne narůstat i vnitř- ní skrytý dluh. Zjednodušeně to znamená, že její majetek chátrá a do budoucna bude vyžadovat více peněz na opravy. „Dle na- šeho názoru došlo v uplynulém období z již zmiňovaných důvo- Vypadá to ale, že raketový ná- růst dluhů z předloňského roku se neopakoval. „Podle předběž- ných údajů Ministerstva financí ČR se celkový dluh obcí a měst v roce 2013 zvýšil na 90,9 mili- ard korun. Tedy o necelou mili- ardu,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí ČR Štěpánka Filipová. Zdá se tedy, že se zastupitelé loni ve výdajích krotili. „Blíží se komunální volby v letošním roce, kdy se zastupitelstva obcí hlavně zaměřují na obnovení stability rozpočtů a  budování finančních rezerv na nové in- vestice,“ komentovala pomalejší tempo zadlužování Botková. inzerce dů k významnému nárůstu no- vého majetku obcí, který zvyšuje finanční náročnost z  hlediska vysokých provozních nákladů a nákladů na údržbu a opravy,“ doplnila Botková. „ Ekonomická krize dopadla i na obce Současně s  tím však přišla ekonomická krize, která nega- tivně dopadla na příjmy obcí. „Kombinací těchto dvou skuteč- ností dochází v řadě obcí a měst k  problémům s  financováním oprav a údržby stávajícího ma- jetku při současném tlaku na budování finančních rezerv, které mají být využity na spo- lufinancování nových projek- tů s  podporou Evropské unie v  novém programovém obdo- bí,“ zhodnotila Botková s tím, že do budoucna vzniká kvůli těmto důvodům velká obava z toho, na jaký typ investic budou využity nové evropské zdroje. Celý problém může prohlu- bovat i  skutečnost, že na obce jsou často kladeny požadavky na správu majetku, který nevlastní, ale přesto například hyzdí ná- městí. „V tomto smyslu se obce často považují za poslední in- stanci, jejich prostředky a mož- nosti jsou však v  tomto velmi omezené,“ doplnila mluvčí Svazu obcí a měst ČR Filipová. Jednou z  oblastí, kde je podle ní vnitřní skrytý dluh patrný, je například vodohospodářská infrastruktura. „U ní často do- chází k zastarávání sítí a náklady na její obnovu jsou velmi vý- znamné,“ uzavřela Filipová. uvedl zlínský primátor Zdeněk Dvořák. Vzhledem k  množství vy- hlášek, které hazard regulují, je zřejmé, že počty automatů budou výrazně klesat. Objevují se i snahy zakázat hazard celo- republikově. Podobný zákon již schválili například v Maďarsku. „Brnění a Občané proti hazardu souhlasí s razantním omezením počtu automatů, minimálně na průměr Evropy. Zda to má být úplná nebo částečná regulace, to je věcí zákonodárců,“ připustil Matěj Hollan. Úplný zákaz hazardu ale čekat nelze. Proti jsou zástup- ci koalice i opozice. „Jsme pro zachování například kurzo- vých sázek, ale jsme pro ome- zení videoterminálů a  zruše- ní terminálů,“ řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Úplný plošný zákaz určitého druhu hazardu v  Česku podle mého názoru nic nevyřeší,“ doplnil jej předseda klubu po- slanců ODS Zbyněk Stanjura. „Úplná prohibice mívá za vý- sledek přesun z  legální oblasti do nelegální, zvýšení zločinnos- ti a ne odstranění problémů, se kterými má bojovat,“ dodal Stanjura. LADISLAV KOUBEK Ignorováním rekonstrukcí a rozšiřování infrastruktury začne městům a obcím narůstat vnitřní skrytý dluh. Zjednodušeně to znamená, že jejich majetek chátrá a do budoucna bude vyžadovat více peněz na opravy. FOTO: Jiří Gregor FOTO: Eugénia Bánovská

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 7 dopravně logistická finanční a iniciační: naším cílem je vrátit Česko na logistickou mapu evropy m o t o r i s t i k a V závodech motorek boduje i stáj z Hradce Králové republika v dnešní době několik výborných jezdců. „Je to napří- klad Karel Hanika, Jakub Korn- feil a z nejmladších třeba Martin Gbelec nebo Ondra Vostatek či Salač,“ vyjmenoval. I přes kvalitní zázemí v mla- dých talentech a skvělé závodiště v podobě brněnského Autodro- mu je podle Kubíčka pro závodní stáj v  našich zeměpisných šíř- kách téměř nemožné stát se tý- mem továrním. I Intermoto má jen status Supported team Kawa- saki. „Máme určitou materiální a technickou pomoc továrny, ale továrním týmem nejsme,“ do- dal Kubíček s tím, že Itálie nebo Španělsko jsou na tom v tomto ohledu o poznání lépe. O tom, jestli se stáj stane to- várním týmem, rozhodují hlav- záVratná rychlost, Při které Jezdec tlačí na hranici možností neJen svůJ stroJ, ale i svoU schoPnost Překonat strach z reálně hrozícího nebezPeČí. Jan Pacas Závody Formule 1 si v  po- slední době vysloužily pověst sice napínavé, přesto však po- měrně bezpečné zábavy, při které za posledních dvacet let Česku chybí koncepce ko- ordinace osobní a  nákladní dopravy. Nemůže tak dojít k  propojení tuzemské ekono- miky a  navázání logistických center na centra výrobní. O těchto a  dalších výzvách sto- jících před Českou republiku jsme si promluvili s předsedou představenstva společnosti Moravská finanční a iniciační Lubošem Koválem. Moravská finanční a inici- ační (MFI) se podílí na vzni- ku nového projektu Dopravní a logistické finanční a iniciač- ní (DLFI). Jaké jsou její cíle? Zaměříme se na problema- tiku logistiky v české dopravě. Podle posledních průzkumů je naše dopravní síť bez koncepce řešící střet nákladní a  osobní dopravy. Příkladem za všech- ny může být železnice, kde má osobní doprava přednost a nákladní skomírá na úbytě. Bez koncepce, která by koordi- novala oba druhy dopravy jak v rámci železniční, tak i silnič- ní sítě pro potřeby regionu, je nemožné získat pro naše území významnou zahraniční inves- tici. Dokládají to třeba i kom- plikace s  pobočkou americké firmy Amazon v Brně. Jakým směrem by se po- dle vás měl ubírat vývoj v této oblasti. Jedním z našich cílů je na- příklad evropské mýto, které by mělo sloužit k  pozitivní regulaci nákladní železniční dopravy. Spolu s  přesunutím části nákladů na vodní cestu, tedy často diskutovaný průplav Dunaj-Odra-Labe, má Česká re- publika značné možnosti v ob- lasti dopravní logistiky. Z přesu- nu nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodní cestu by mohla značně těžit. To jsou projekty spíše celo- státního charakteru. Vaše za- měření je ale i regionální. DLFI si klade rovněž za cíl koordinaci a  zisk zahraničních investorů pro poslední článek logistického řetězce z  pohledu dopravy, a to je logistika měst- ských aglomerací. Pilotní projekt v  této oblasti může vzniknout například ve Zlíně, kde se na- chází obrovské zázemí z pohle- du elektromobility. Z průzkumů vyplývá, že západní ekonomiky řeší spíše záměnu pohonů pro vozidla v městské dopravě. My se chceme zaměřit například i na změnu koncepce a využití infrastruktury veřejné dopravy ke komerčním účelům. Jaké jsou vaše další aktivity z pohledu regionů? Na nové koncepty městské logistiky navazují koncepty lo- gistiky krajské. A zde se může naše akciová společnost vedená do konce ledna 2014 předsedou představenstva Pavlem Šopíkem vykázat přípravou prvního vět- šího projektu multimodálního terminálu. Zatím nemohu ho- vořit, o kterou lokalitu se jedná, ale jak je zřejmé ze zaměření Moravské finanční a  iniciační, je to projekt na území Moravy. To je trochu mlhavé. Kdy budete moci říci více? Doufám, že už v příštím čísle Moravského hospodářství při- nese bývalý předseda předsta- venstva MFI více konkrétních informací. K  31. lednu 2014 dochází z tohoto důvodu k or- ganizačním změnám a  Pavel Šopík odchází z postu předsedy představenstva MFI do příprav- ného výboru DLFI. Pavel Šopík zůstává akcionářem MFI a bude se mnou připravovat akciovou skupinu pro vstup do DLFI, je- jímž akcionářem bude i MFI. Tímto bych chtěl Pavlu Šopí- kovi také poděkovat za veškerou práci, kterou odvedl při zaklá- dání MFI i za jeho angažmá ve statutárních orgánech akciové společnosti. Ani já, ani on jsme netušili, že již měsíc od zapsání MFI do obchodního rejstříku se na nás obrátí tak významný in- vestor se zajímavým projektem. Z  tohoto důvodu byla nutná reorganizace MFI. Využili jsme i nového občanského zákoníku a  máme novou formu akciové společnosti, která umožňuje jed- nočlenné představenstvo. Díky tomu budeme mnohem flexibil- nější. Podle první místopředsed- kyně Senátu Aleny Gajdůško- vé (ČSSD) by se mohl stát Zlín kolébkou české elektromobility. Město pro to disponuje potřeb- nou infrastrukturou, firemním zázemím i výzkumnými kapaci- tami. O elektromobilech se mlu- ví jako o  autech budoucnosti. Souhlasíte s tím, nebo je to jen adorace nové technologie? Podívejte se na to z pohledu kvality ovzduší. Největším zne- čišťovatelem je dnes městská do- prava, a to nemluvím jen o zne- čištění emisemi oxidu uhličitého, ale také o hluku. A v tomto ohle- du jsou elektromobily skutečně značkou budoucnosti. Problém čistoty ovzduší i  hluku řeší po- měrně komplexně. Ropy máme navíc jen na několik desítek let dopředu, takže je třeba hledat nové zdroje energie. Krátké do- jezdové vzdálenosti v  městské a příměstské dopravě také mluví ve prospěch elektromobilů. Výzkum a  vývoj nových technologií spojených s  elekt- romobily je ale drahý. Daří se jej financovat? Bohužel ne dostatečně. Vývo- jem elektromobilů se intenzivně zabývají vysoké školy, jako na- příklad brněnské Vysoké učení technické. Před časem na této univerzitě sestrojili elektromotor, který vložili do řadové škodovky. Bohužel tento výzkum nepokra- čoval a  nedošlo to až k  sériové výrobě. To je veliká škoda. Zásadním problémem při- tom ale není ani tak záměna pohonů, jako spíše chybějící infrastruktura. V  tomto ohledu Česká re- publika za světem zaostává. Portugalsko, Španělsko, ale i řa- da dalších zemí zadala před lety projekty na vytvoření infrastruk- tury nabíjecích stanic. A v tom vidím i roli státu. Měl by být tím zásadním hybatelem podobných projektů, kvůli všem těm pozitiv- ním důvodům, o  kterých jsem mluvila. Je ale Česká republika na cestu tímto směrem připravena? Jsem přesvědčena o  tom, že vývoj v této oblasti by mohl být strategickým směrem pro Čes- kou republiku. Automobilový průmysl má velmi výrazný podíl na našem průmyslovém portfo- liu. Máme tu také řadu kvalit- ních technických univerzit, které se tímto výzkumem dlouhodobě zabývají. A jsme také stále ještě strojírenskou zemí. Jestliže na- směrujeme náš výzkum a vývoj do podobných oblastí, na které jsme schopni navázat výrobu, tak je to správný kurz pro rozvoj na- šeho hospodářství. Příkladem efektivního vy- užití elektromobility je i váš do- movský senátní obvod – Zlín. Přesně tak. Jsme hrdí na na- še trolejbusy. Jsme také jediným městem v České republice, kde je trolejbusová síť páteřní sítí měst- ské hromadné dopravy. Navíc je tu zájem tuto síť dále rozvíjet. Může se Zlín stát pilotním městem z hlediska rozvoje elek- tromobility v Česku? Zlín se může stát jakousi ko- lébkou české elektromobility a já bych byla nesmírně ráda, kdyby byl výkladní skříní pro to, jak používat nejen trolejbusy, ale jak vytvořit podmínky pro využití elektromobilů v  městské a  pří- městské dopravě. Výhodou města je i rozsáh- lá síť trolejí. Je možné ji využít i pro soukromou, například ná- kladní dopravu? To je naprosto skvělý nápad. Bylo by třeba vytvořit logistické zajištění podobného sytému, ale už jsem o  takových projektech slyšela a určitě mají hlavu a patu. Disponuje Zlín i  firemním zázemím, které by dokázalo při- spět k rozvoji elektromobility? Stoprocentně. Je tu například firma Zliner, která se zaměřuje na opravy a přestavby trolejbusů. Další menší podnik zabývající se elektromobily je v  Liptále. Jsou zde Závody přesného strojíren- ství a  další strojírenské firmy. A  máme i  výzkumné kapacity, které vyvíjí nové technologie a inovace. Zlín má obrovský po- tenciál k tomu, abychom podpo- řili tento výzkum a výrobu. ně skvělé výsledky a někdy ta- ké jméno a  národnost jezdce. „V našem případě jde o profe- sionalitu, ale stále se snažíme udržet takovou rodinnou poho- du, která je pro výsledek potře- ba,“ vysvětlil Kubíček. A Intermotu se skutečně da- ří v závodech motorek bodovat. Stáji se vyplatila například sáz- ka na nadějného francouzského jezdce Floriana Marina, který již stačil prokázat svůj talent ve skvělých výsledcích. Mezi nimi bylo i  nejlepší umístění týmu v  celé sezoně 2013, a  to druhé místo v  italské Monze. Na úctyhodném pátém místě se Intermoto umístilo napří- klad i  ve  španělském Aragonu nebo anglickém Donington Parku. nezemřel jediný jezdec a  díky enormnímu tlaku na odolnost monopostu rapidně klesl i po- čet úrazů. V porovnání s formulí zůstávají motorková klání ná- ročným i riskantním sportem. „U motorek ochrana jezdců a bezpečnost motodromů straš- ně pokročila, ale jak často říkám i já, motorka má pouhá dvě ko- la a nářadí je to vrtkavé. Úrazy prostě jsou,“ přiznal Josef Kubí- ček, majitel českého týmu Ka- wasaki Intermoto Ponyexpress, který podporuje a  sponzoruje i Moravské hospodářství. Kubíček mluví z vlastní zku- šenosti, sám u  tohoto vývoje byl. Jeho tým Intermoto se po- hybuje na motocyklové scéně už od roku 1998, kdy začínal v  Mistrovství České republiky v kategorii Supersport. Dnes se Intermoto účastní Mistrovství světa Supersportů a  Mistrov- ství Evropy Superstock. Za těch téměř šestnáct let, při kterých se stáj posunula z  republikové na evrospkou a  mezinárodní úroveň, jí prošla řada závodní- ků. „Měli jsme i  české jezdce, nejvíce z  nich se zapsal Patrik Vostárek,“ řekl Kubíček. „ I Česko má výborné jezdce Dnes za Intermoto jezdí zá- vodníci z  Francie, Spojených států i  Jihoafrické republiky. Podle Kubíčka má ale i  Česká elektromobilitě fandí i první místopředsedkyně senátu Čr. zlín by mohl být její výkladní skříní Luboš Kovál předseda představenstva společnosti Moravská finanční a iniciační Alena Gajdůšková první místopředsedkyně Senátu ČR (ČSSD) inzerce Loňská sezona Austrálie: 5. a 6. místo Španělsko: 3. místo Nizozemsko: 5. místo Itálie: 2. a 8. místo Británie: 5. a 21. místo Portugalsko: 8. místo Itálie: 6. a 8. místo Rusko: závod zrušen Británie 8., 13. a 15. místo Německo: 9., 10. a 13. místo Turecko: 8., 11. a 19. místo Francie: 15. místo Španělsko: 13. a 19. místo „ úspěchy FOTO:Vladimír Rejda

8 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4n o v ý o b č a n s k ý z á k o n í k soutěž Nový občanský zákoník přináší řadu nejasností, ale smluvní vztahy zjednoduší „Mění se řada věcí, které se tý- kají věcných práv. Jsou zde nově definovaná práva, která se týkají nemovitostí, a  jsou zde úplně nové pojmy, které jsme dříve neznali. Například zásada super- ficies solo cedit. To teď znamená, že najednou zdaňujeme jenom pozemek a  stavbu ne?“  uvedl příklad jedné z absurdních situ- ací prezident Komory daňových poradců Martin Tuček. „ Už ne nemovitost, ale movitý majetek Tuček požadoval, aby Posla- necká sněmovna odsouhlasila pozměňovací návrhy. Záko- nodárci to nakonec stihli ještě v listopadu. Odsouhlasili zrušení zákona o dani dědické a darova- cí, spadající do zákona o daních z příjmů, nebo že investiční fon- dy budou nadále podléhat pěti- procentní dani. NOZ se promítá do daní, pracovního i  kupního práva. Nově již například nepracuje se slovem nemovitost, ale movitý majetek. Prakticky změní celou judikaturu. „Některé oblasti se budou teprve upřesňovat, a  to v  souvislosti se vznikem nové judikatury,“ uzavřela Čechová. od PrVního ledna zaČal Platit noVý obČanský zákoník (noz). má tři tisíce Paragrafů. odborníci zatím sitUaci kolem tohoto zákona hodnotí Jako Jeden velký chaos. mění mimo jiné i Podmínky Pro uzaVírání nájemních a kuPních smluV. veronika vindišová Změny čekají veřejnou sprá- vu i  samosprávu. Obce musí řešit hlavně novinky týkající se sjednávání smluv a vytváření zá- vazkových vztahů. „Přestala to- tiž platit dvojkolejnost závazků vyplývající z občanského a ob- chodního zákoníku. Sjednotilo se zakázkové právo do jednoho právního předpisu, a tím je prá- vě nový občanský zákoník. Obce tak již nebudou muset „lavíro- vat“ na pomezí mezi obchodně- právním a  občanskoprávním režimem. Předpokládáme, že se proces uzavírání smluv zjed- noduší,“ přiblížila mluvčí mini- sterstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Samosprávy se zatím s no- vým  občanským zá- koníkem seznamují. Konkrétní změny budou teprve zavá- dět do každodenní praxe. „Pohybuje- me se mezi třemi tisíci paragrafy. Naši úředníci jsou na několikadenním školení. Zatím je to spíše chaos. O změ- nách budeme jednat na jednání rady měs- ta,“ uvedl například olomoucký zastupitel Aleš Jaku- bec. Změny řeší také v brněnské městské části Bohunice. „Naše právnička se zaškoluje. Osobně jsem zatím projednával pouze nájemní smlouvy,“ nastínil sta- rosta Bohunic Miloš Vrážel. Nové podmínky se dotknou také katastru nemovitostí. Opět platí zásada superficies solo ce- dit, tedy princip, že stavba je součástí pozemku. „Jednotný vlastnický režim platí v  přípa- dech, kdy vlastník pozemku je současně vlastníkem stavby a  pro stavby nově zřizované. Jinak se právní spojení pozem- ku a stavby v jednu nemovitou věc odkládá až do doby, kdy se vlastnictví pozemku i  stavby spojí v  rukou jediného vlast- níka. NOZ pro toto sjednoce- ní nestanovuje žádnou lhůtu, do které musí proběhnout, ale navrhuje založit vlastníkovi pozemku zákonné předkup- ní právo ke stavbě a  vlastníkovi stavby zákonné předkupní právo k  pozemku,“ popsala další z  no- vinek Čechová. Na NOZ jsou od- lišné názory. Brněn- ský právník Richard Novák ho hodnotí pozitivně. „Líbí se mi změny v  oblasti dědictví a  úprava společnosti. Některé změny čeští zákonodárci pře- vzali až z kanadského Québecu. V novém zákoníku mě udivují některé zastaralé výrazy jako například výminek,“ uvedl No- vák, který v souvislosti s novým občanským zákoníkem podepi- soval petici, jejímž iniciátorem je Advokátní komora. „Poža- dovali jsme odložení termínu, odkdy mají soudy uplatňovat změny. Je to velmi složitý pro- ces, na který je potřeba čas,“ poznamenal. Na několik nejasností týkají- cích se NOZ předem upozorňo- vala Komora daňových poradců. Bude trvat léta, než se nový občanský zákoník skutečně usadí Nový občanský zákoník vnesl do českého právního prostředí nejis- totu. Zdaleka ne u všech změn se odborníci shodnou, jaký budou mít praktický dopad. A to i přesto, že ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Justiční akademií připravilo pro soudce, státní zástupce i justiční personál mnoho školení, která je měla na práci s novým občanským zákoníkem připravit. Školení probíhají od schválení zákoníku v roce 2012. „Celkem se do konce loňského roku konalo v rámci projektu nazvaného Rekodifika- ce téměř sto padesát školení. Alespoň jednoho školení se zúčastnilo přes tři tisíce lidí. Do konce roku 2013 jsme měli více než dvanáct ti- síc individuálních účastí. To znamená, že průměrně byli účastníci té- měř na čtyřech školeních,“ vypočítal manažer projektu Rekodifikace Matěj Pilát z Justiční akademie. Školení budou i nadále pokračovat, ale jen v omezené míře. „Zároveň vzniknou e-learningové moduly, díky kterým se zaměstnanci justice s novým občanským zákoníkem seznámí,“ podotkl Pilát. Kromě těchto školení se konaly i další semináře. „Zmínit lze také osvětu pro pracovníky veřejné správy, kterou má na starosti projekt Nové soukromé právo. Jeho primárním úkolem je odpovídat na konkrétní dotazy právě od pracovníků veřejné správy k výkladovým nejasnostem, které vyplývají z nového občanského zákoníku. Dále jsme v rámci projektu vytiskli a na Czech pointy rozeslali osm set tisíc kusů informačních brožur k zákoníku,“ popsal další přípravu ministerstva spravedlnosti jeho mluvčí Robert Schuster. I přes tuto přípravu ale soudci upozorňují, že výklad nového záko- níku se bude ustalovat několik let. „Představa, že ten kdo absolvuje všechna nabízená školení, se bude poté dobře orientovat ve více než třech tisících paragrafech nového občanského zákoníku a veškeré do- provodné legislativě, je scestná. I kdyby se je někdo naučil nazpaměť, tak to ještě neznamená, že zákoníku rozumí,“ upozornil místopřed- seda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý. Problém podle něj bude výklad jednotlivých ustanovení a jejich vzájemné souvislosti. „Na některá ustanovení mají i sami spoluautoři zákoníku různé názory. Legislativní změna je tak zásadní, že bude trvat desítky let, než si soudci novou civilní úpravu dostatečně osvojí, než se ustálí výklad a než vznikne nějaká základní judikatura,“ dodal Bachratý. Soudci také mají ztíženou situaci tím, že některé spory budou rozho- dovat ještě podle starého občanského zákoníku. „Nikdo neví, kolik sporů podle úpravy platné do konce loňského roku ještě vznikne a kolik jich skončí u soudu. Takové spory se mohou dostat k soudu klidně až za tři roky nebo i později,“ podotkl Bachratý. Spory po- dle nového zákoníku se k soudům dostanou pomalu, první budou možná už koncem tohoto roku. „Je třeba zdůraznit, že soudci se vzdělávají na úkor plnění svých běžných pracovních povinností, tak- že pokud jsou na školeních nebo studují nové zákony, tak nesoudí,“ upozornil místopředseda Krajského soudu v Brně. Práce soudů se tak zpomalí. (mk) „ nová judikatura JaK SOuTěžIT? Zašlete maximálně 3 fotografie Vašeho obecního úřadu či radnice spolu se stručnou charakteristikou obce na email: redakce@moravskehospodrstvi.cz nebo na adresu redakce: Dvořákova 14, 602 00 Brno. (Fotografie na CD nosiči v  jejich plné kvalitě, text o maximálním rozsahu 2500 znaků.) Na fotografiích nesmí být vidět žádný člověk či obličej. Příspěvky do soutěže je možné zasílat do 15. 7. 2014. ZaSíLaT MůžeTe FOTOgraFIe ZObraZuJící: a) Celkový pohled na budovu z čelní strany b) Libovolný pohled na budovu c) Stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci Fotografie prosím zasílejte v rozlišení minimálně 300 dpi. Při nesplnění podmínek si redakce vyhrazuje právo vyřadit uchazeče ze soutěže. V  1. kole vybere odborná porota složená z  renomo- vaných architektů ze zaslaných příspěvků 10 nejlep- ších, které budou zveřejněny v  Moravském hospodář- ství a  na  internetové stránce Moravského hospodářství www.moravskehospodarstvi.cz.  Ve 2. kole pak o vítězi soutěže rozhodne veřejnost pro- střednictvím hlasování na uvedených webových stránkách. Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním Galavečeru společnosti Magnus Regio v listopadu 2014. Podrobná pravidla soutěže najdete na webové stránce Moravského hospodářství nebo prostřednictvím tohoto QR kódu: Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“ Zapojit se mohou obce a města v krajích: Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský, Olomoucký, Kraj Vysočina, Pardubický a Královehradecký. Kontakt a bližší informace: Mgr. Květa Novotná | k.novotna@magnusregio.cz | Tel.: 725 893 273

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 9t e l e k o m u n i k a c e inzerce inzerce Městský dopravní kamerový systém v Ostravě zajišťuje bezpečnost a lepší provoz na 59 důležitých křižovatkách s pomocí 300 síťových kamer. Mise Ostrava zažila zatěžkávací zkoušku své do- pravní infrastruktury v roce 2004, kdy se ve městě konalo mistrovství světa v ledním ho- keji. Získané zkušenosti potvrdily skutečnost, že je třeba lépe kontrolovat a řídit dopravu ve městě, koordinovat složky integrované- ho záchranného systému a chránit veřejný pořádek. Úkolem tak bylo navrhnout nový kamerový systém, který poslouží k získání přesných a aktuálních informací o dopravní situaci. Městský dopravní kamerový systém (dále MDKS) v Ostravě je založen na metropolitní síti provozovatele OVANET a.s., která využívá optické kabely dosahující extrémně vysokých přenosových rychlostí. Snímání obrazu v sys- tému MDKS zajišťuje na křižovatkách vždy několik otočných nebo statických IP kamer Axis. Obrazová data z těchto síťových ka- mer jsou přenášena datovým kabelem do síťového přepínače, takže kamery na každé křižovatce tvoří vlastně malou síť, která je pak přímo napojena na síť metropolitní. „Zkuše- nosti ukazují, že tento kamerový systém pod- statně zlepšuje organizaci dopravy ve městě a dopravní bezpečnost,“ řekl Ing. Roman Cieśla, projektový manažer společnosti Ova- net. „Použité digitální technologie odpovídají formátu moderního evropského velkoměsta a v budoucnu umožní chystané propojení všech kamerových systémů ve městě Ostrava s pomocí jednotné síťové platformy.“ Jak dopravní kamery pomáhají městu Ostravský dopravní kamerový systém umož- ňuje monitoring aktuální dopravní situace a také zpětnou kontrolu zásahů do řízení světelných signalizačních zařízení. Poskytuje dodatečné informace pro řešení nepředvída- ných situací nebo pro organizování dopravy při velkých sportovních nebo společenských akcích. Dále umožňuje vizuální hodnocení účinnosti řízení dopravy a analýzu zázna- mu vybraných dopravních situací. Tím vším významně přispívá ke zvýšení dopravní bez- pečnosti na komunikacích ve městě. Další významnou úlohou dopravního kamerového systému je podpora při řízení výjezdu a ko- ordinaci složek integrovaného záchranného systému. Systém však slouží také široké veřejnosti – poskytuje informace například společnostem zabývajícím se hromadnou dopravou, sprá- vou komunikací, dopravním zpravodajstvím, a také jednotlivým občanům s pomocí webo- vých stránek provozovatele. Bezpečný, a zároveň otevřený pro veřejnost V MDKS je kladen velký důraz na bezpeč- nost, především z pohledu ochrany osob- ních údajů tak, aby byly přístupy jednotlivých dispečerských pracovišť nastaveny striktně dle jejich reálné potřeby a vždy v souladu s platnou legislativou. Součástí MDKS je i centrální digitální archív (datové úložiště), ve kterém jsou dle legislativních bezpečnostních pravidel na jednom místě uloženy obrazové záznamy všech kamer MDKS s minimální dobou uložení 1 měsíc. Progresivní technologie pro budoucnost města Digitální technologie, na které je MDKS po- staven, navíc umožňuje nasazení nových analytických aplikací, jako například měření rychlosti vozidel ve sledovaných úsecích, sledování jízdy na červenou na křižovatkách, vyhledávání odcizených vozidel, dopravní statistiky a mnoho dalších. Koncepce systému MDKS byla navržena s ohledem na budoucnost: tvoří základ pro budování jednotné platformy kamerových systémů ve městě Ostrava a integrační plat- formu pro ostatní kamerové systémy, které např. monitorují bezpečnostní situaci na vy- braných místech statutárního města Ostravy. Případová studie Dopravní situaci v Ostravě mají pod kontrolou kamery Axis Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý mobilní internet bedlivě sledovaná aUkce kmitočtů Pro sítě čtvrté generace znamenala klíčový Přelom v Poskytování mobilních slUžeb. Český telekomunikaČní úřad (Čtú) oČekáVá, že je oPerátoři rychle zProVozní. ladislav koubek „Sítě čtvrté generace využijí ti, kdo ze svých mobilních zaříze- ní chtějí přistupovat na internet no. Vodafone zprovoznil první vysílač loni v  červenci v  Karlo- vých Varech. „T-Mobile pro své zákazníky již spustil síť v  Praze a Mladé Boleslavi. Naším cílem je celorepublikové pokrytí v nejkrat- ším možném termínu – začneme s ním v okamžiku, kdy nám ČTÚ přidělí frekvence získané v aukci,“ řekl Hrabal. Nové sítě znamenají miliardové investice. Jen T-Mobile svoje výdaje v budoucích patnácti letech odhaduje na třináct miliard korun. Český telekomunikační úřad předpokládá přidělení licencí k vydraženým frekvencím v úno- ru. Loňská aukce kmitočtů do té doby není považována za ukonče- nou. A proč se aukce musela opa- kovat? „Původní aukce byla býva- lým předsedou Rady ČTÚ Pavlem Dvořákem zrušena. Stávající vede- ní úřadu nastavilo podmínky tak, aby byla aukce kmitočtů rychlá, transparentní a vedla k rychlé vý- stavbě LTE sítí. Tento cíl se poda- řilo zcela naplnit,“ vysvětlil Drtina. „ Výhoda pro venkov „Sítě přinesou výhody rychlé- ho připojení i  firmám a  živnost- níkům, zejména těm, kteří pod- nikají ve venkovských oblastech a dodnes měli přístup k rychlému internetu omezený,“ dodala Exne- rová. Venkov navíc nebude mu- set dlouho čekat. „Tyto sítě mají potenciál v  relativně krátké době pokrýt rychlým mobilním inter- netem i oblasti s menší hustotou osídlení,“ sdělil mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina. Operátoři mají také povin- nost přednostně pokrývat venkov- ské okresy. Vzhledem k rozšíření rychlého mobilního internetu by tak letošní rok mohl být opravdu přelomový. Z rozšíření sítí čtvrté generace se mohou radovat hlavně lidé na venkově. Ti měli doposud přístup k opravdu rychlému internetu v porovnání s obyvateli měst omezenější. Operátoři navíc mají povinnost přednostně pokrývat venkovské okresy. FOTO: Eugénia Bánovská a  rychle prohlížet síť, stahovat emaily, velké soubory, sledovat on-line televizi nebo poslouchat hudbu,“ uvedla Veronika Exne- rová z firmy Vodafone. Mezi další výhody patří lepší pokrytí uvnitř budov a pokrytí rozsáhlých ven- kovských oblastí rychlým interne- tem. „Nové sítě nabízejí možnost propojení domácností, aut, uži- vatelů i nejrůznějších koncových přístrojů,“ připojil se Lukáš Hra- bal z T-Mobile. Přenosová rych- lost dat umožní sledování videí ve vyšším rozlišení na mobilních zařízeních. Jako první spustila sítě čtvr- té generace Telefónica. V červnu 2012 pokryla Jesenici u  Prahy. V létě loňského roku se pokrytí rozrostlo o vybrané oblasti v Pra- ze a  od října pokrývá také Br- business snídaně Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje 11. března 2014, 8:30–12:00 hod hotel Voroněž, křížkovského 47, Brno Zástupci ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města brna, zástupci SFDI, SžDc, ŘSD, Policie Čr a vybraní odborníci spolu se starosty měst a obcí přijedou již počtvrté diskutovat nad tématy týkajícími se bezpečné dopravní infrastruktury. Hlavní body otevřené diskuze: • Zajištění bezpečného provozu na přechodech a přejezdech • Nové investice do dopravní infrastruktury • Inteligentní dopravní systémy • Aktuální stav silnic a železnic v Jihomoravském kraji • Nehodovost a bezpečnost Záštita: Mediální partner: Organizátor: Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 k.novotna@magnusregio.cz www.magnusregio.cz/akce.php business snídaně Rozvoj Moravskoslezského kraje a využití brownfields 15. dubna 2014, 8:30–12:00 hod, clarion congress hotel ostrava zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh Do Ostravy přijedou nad vybranými tématy diskutovat zástupci Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy, zástupci zaměstnavatelů a investorů MSK a vybraní odborníci a zástupci institucí společně se zástupci měst a obcí. Hlavní body otevřené diskuze: • Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji • Krize těžebního průmyslu a její dopady na zaměstnanost • Spolupráce firem a univerzit v MSK • Investiční prostředí a příležitosti v MSK • Dotační tituly v rámci regionálního rozvoje • Efektivní využití brownfields, aj. Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 k.novotna@magnusregio.cz www.magnusregio.cz/akce.php Mediální partner: Organizátor:

10 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4c l o u d o v á ř e š e n í Jaká je budoucnost v  oblasti informačních technologií, kte- ré využívají společnosti na trhu? Někteří odborníci tvrdí, že sou- časným trendem, který se má dál rozšiřovat, je využití takzvaného cloud computingu. „Zájem o  cloudové služby stoupá. Očekáváme, že obrat z cloudových služeb pro tento rok se dvojapůlnásoběně zvýší,“ řekl například Jaroslav Hulej z  firmy Cloud4com. Ředitel společnosti Forpsi Erich Syrovátko k  tomu podotkl, že cloudový trh v  Čes- zákazníci většinou chtějí to samé. V cloudu si přitom mohou namyslet téměř cokoliv K datům v cloudu se dostanete odkudkoliv. Nejsou ale ve stoprocentním bezpečí k  internetu, ke svým datům se nedostanete. Jakmile nemá zákazník či firma data fyzicky u  sebe, ne- může mít nikdy jistotu, kdo se k  nim může dostat. Lednový únik milionů hesel k mailovým schránkám v Německu může být lUPiči se dostali do vaší kanceláře a Ukradli Počítač. na Ulici vám vytrhli z rUky notebook či telefon. je to sice nePříjemné, ale celá sitUace by mohla být i Podstatně horší. svá data máte totiž Uložena v cloUdU. je to reálná PředstaVa? a oPraVdu cloudoVá řešení zajistí bezPeČnost dat? ladislav koubek „Cloud, to jsou stručně ře- čeno vzdálené servery, které se dají podle potřeby během vteřin pronajímat,“ řekl odborník na bezpečnost informačních tech- nologií Michal Špaček. „Takové servery jsou minimálně stejně dobře zabezpečeny jako servery, které budu provozovat z ložnice nebo ze sklepa v sídle společnos- ti, a to i fyzicky,“ dodal Špaček. Data v  cloudu jsou ale pří- stupná odkudkoli. Vlastník se k  nim dostane z  kteréhokoliv počítače připojeného k interne- tu. Na druhou stranu má cloud i svoje nevýhody, patří mezi ně pomalejší přístup k datům nebo závislost na poskytovateli. Ten může zkrachovat nebo přestat podporovat váš operační systém. Navíc pokud nejste připojeni jedním z  mnoha varování. „Ve standardním režimu se k datům může dostat kdokoliv, kdo zná přístupové údaje,“ upozornil Jan Vobecký z firmy CS SOFT. Navíc ale data v cloudu může získat po- licie nebo tajné služby. „Na svém počítači můžete citlivá data za- šifrovat. Když ale policie či tajné služby navštíví poskytovatele, va- še soukromí je ztraceno,“ dodal Vobecký. „ Kdo všechno data uvidí? Mnozí poskytovatelé si jsou ale vědomi křehké důvěry zákaz- níků. „Pokud mluvíme o  fyzic- kém přístupu k datům, dostanou se k nim pouze přesně vyjmeno- vaní zaměstnanci. Ti jsou vázáni přísnými interními předpisy,“ popsal snahu o zamezení únikům dat Jaroslav Procházka, generální ředitel společnosti Infinity. Stejně jako řada dalších, používá i Infi- nity Cloud množství bezpečnost- ních prvků. „Můžeme například jmenovat přenosy dat pomocí zabezpečených protokolů, šifro- vání disků a fyzické zabezpečení vlastního datového centra. Pro- stor s daty také neustále monito- ruje kamera,“ doplnil Procházka. Přestože informace o únicích citlivých dat se k nám dostávají zejména ze zahraničí, ani Čes- ku se takové situace nevyhnou. V loňském roce veřejným míně- ním hýbala aféra úniku citlivých dat Penzijní společnosti Komerč- ní banky. I když pravděpodobně nikomu nevznikla finanční újma, může taková situace vážně ohro- zit pověst dané instituce. „Chybu v  informačním systému, díky které bylo možné zobrazit osobní údaje zájemců o penzijní spoře- ní, odstranila KB Penzijní spo- lečnost během několika hodin po jejím odhalení. Přijala zároveň taková opatření, aby k  podob- nému pochybení nemohlo v bu- doucnosti dojít,“ uvedla tisková mluvčí banky Monika Klucová. Finanční instituce zpravidla kvůli důvěře klientů nepoužívají cloud k uchovávání informací o účtech. I když je nedůvěra velká, mno- hé aplikace se dnes bez cloudové- ho řešení neobejdou. Budou mít tedy v  budoucnu naše počítače ještě vůbec pevné disky? Podle Michala Špačka ano. „Osobní počítače možná budou pevné disky používat jen jako dočasné úložiště například při výpadku internetového spojení. Naopak v serverech pevné disky v nějaké podobě budou ještě hodně dlou- ho. Někde naše data totiž ucho- vávat musíme,“ uzavřel Špaček. cloud je nové označení něčeho, co už je tu s námi od devadesátých let. Webhosting, e-mail hosting, FTP prostor, to vše splňuje dnešní definici cloudových služeb,“ vy- světlil Syrovátko. Souhlasí s  ním i Hulej, IT manažeři se v nabídce vyznají, pro ty ostatní může být ale příliš široka a možná i nepře- hledná. A co mohou firmy od cloudo- vých řešení očekávat? Dá se říci, že skoro všechno, co si namyslí. „Jak v definici služby, tak v dikci smlouvy jsme připraveni zákaz- ké republice kopíruje celosvětový rostoucí trend v poskytování těch- to služeb. „Doby, kdy byly firmy nuceny nakoupit hardware do vlastního majetku, jsou pryč. Nyní si začínají výpočetní infrastruk- turu pronajímat a platit pouze za výkon, který využijí,“ upozornil. Zároveň ale dodal, že firmy mají občas problém se v  nabíd- ce cloudových řešení vyznat. „V dnešní době je moderní nazý- vat cloudem kde co. Je také spous- ta případů, kdy firmy cloud již používají, ale neví o tom. Termín níkovi vyjít vstříc,“ řekl technický ředitel společnosti K2 Karel Stý- blo. Osmdesát procent firem ale přichází za poskytovateli cloudo- vých řešení s  velmi podobnými požadavky. Bát se ale nemusí ani zákazníci s kurioznějšími nároky. „V IT lze téměř všechny požadav- ky splnit, je to vždy jen otázka ceny,“ vysvětlil ředitel firmy Out- sourcing Soulution Jiří Jakeš. Jedi- ným zádrhelem může být rychlé řešešení případných problémů. „U cloudu, kde se sdružuje mno- ho firem, to může být velmi obtíž- né, jestli to někdo slibuje,“ uzavřel Jakeš. Také firma Forpsi nabízí vlast- ní cloudovou platformu, kterou si může každý zákazník přizpůsobit svým požadavkům a potřebám co do výkonu, datové propustnosti a  podobně. „Náročným zákazní- kům jsme samozřejmě schopni vyjít vstříc s individuálním řeše- ním a podmínkami,“ popsal služ- by Syrovátko. Dodal, že zákazníci potřebují výkon ke zpracování vel- kého množství dat, a zároveň vel- ké úložiště kam tyto data ukládat. „Forpsi Cloud nejčastěji našim zá- kazníkům pomáhá právě v přípa- dě okamžité škálovatelnosti, tedy instantního navýšení výkonu nebo naopak snížení,“ podotkl. (mk) inzerce cloud computing ■ Poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče a používat je prakticky odkudkoliv ■ Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití ■ Nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích Zdroj: wikipedie „ co je...

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 11v ý z k u m a i n o v a c e Dokončení ze strany 1 Meziročně však nejvíce při- bývá firem podnikajících v  ob- lasti biotechnologií a  biomedi- cíny. Lákadlem pro zahraniční firmy z této oblasti je také Stře- doevropský technologický insti- tut CEITEC v Brně. „ Brno jako centrum biotechnologií? „Zaměřuje se na výzkum v oblasti aktuálních technologií jako jsou biotechnologie, pokro- čilé materiály nebo nanotechno- logie. Právě takovéto obory v so- bě skýtají obrovský potenciál pro ekonomický rozvoj a  mohly by českou vědu přivést na světovou úroveň,“ domnívá se analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara. Nárůst počtu inovativních projektů však zřejmě souvisí i se změnou zákona o  investičních pobídkách, která platí od čer- vence 2012. „Řada firem na ni se svými projekty čekala a snaží se zažádat o pobídky, dokud se jejich systém zase nezmění v dů- sledku nařízení Evropské komi- se,“ vysvětlila mluvčí Czech- Investu Tomíčková. Zahraniční stejně jako české firmy však po krizi pečlivěji zva- žují,dočehoa kaminvestujísvoje peníze. „Cestou pro vyšší atrak- tivitu by vzhledem k intenzivní- mu zdražení práce za posledních deset let měla být podpora vzdě- lanosti a rozvoj infrastruktury,“ uvedla analytička Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu. „ Česko musí zlepšit infrastrukturu Zlepšení infrastruktury je však pouze prvním krokem. Ne- zbytnou podmínkou k nalákání zahraničních firem s  technolo- gickým know-how a  kapitálem do Česka jsou podle analytiků také vládní pobídky a  účinné čerpání evropských grantů. „Ne- jde o peníze, které by se vypařily, ale právě naopak jde o investici s  vysokou mírou návratnosti,“ dodal analytik Šimara. Zatímco na vytvoření jednoho pracovní- ho místa v montovně v prvním pololetí roku 2013 padla pobíd- ka ve výši dosahující téměř čtyř a půl milionu korun, na vytvoře- ní jednoho pracovního místa ve firmách založených na inovacích stačilo jen něco přes sto dvacet pět tisíc korun. Firmy chtějí investovat do vývoje. brání jim v tom však nejistota na trhu Předvánoční euforie nebo střízlivá novoroční realita? Ještě na konci roku většina firem ve střední Evropě, včetně Česka, vysílala do světa pozitivní signály. Podle průzkumu společnosti Deloitte mezi více než dvě stě třiceti firmami z Česka, Chorvatska, Polska, Slovenska a Maďarska uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných, že v následujících letech udrží nebo zvýší náklady na výzkum.A Česko se zdálo být hegemonem - až osmaosmdesát procent oslovených společností uvedlo, že chtějí do inovací investovat. Na začátku roku jsou ale už trochu opatrnější. Poslední kvartální průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR totiž ukazuje, že průmyslové firmy chtějí stále méně investovat do nových zařízení, která by jim umožnila růst. Mezi optimisty patří například aviatická společnost Aero Vodochody Aerospace.V loňském roce se jí dařilo - vykázala zisk dvě stě šedesát tři milionů korun. Příští rok vedení firmy očekává ještě padesátiprocentní nárůst. Bez výzkumu by si přitom o takové částce museli nechat jen zdát. "Vzhledem k oblasti našeho podnikání, které je specifické tím, že kontrakty uzavíráme na deset až dvacet let, můžeme již teď konstatovat, že hospodaření Aero Vodochody bude do roku 2015, 2017 výrazně růst," potvrdil prezident společnosti Ladislav Šimek. Již loni proto našlo ve Vodochodech práci dvě stě padesát osm nových zaměstnanců. Letos management hovoří o dalších stovkách. Firma plánuje také výstavbu nové výrobní haly. Peníze do svého rozvoje nalijí například i litovelské papírny Papcel. „Letos chystáme největší investice v historii společnosti, máme připraveno sto milionů korun na opravu komunikací, nákup obráběcích strojů a rozšiřování výroby do zahraničí. Bez nových produktů by to nebylo možné,“ uvedl předseda představenstva David Dostál. „ Sto milionů na opravu komunikací Jiné společnosti by si bez investic do inovací nedovedly představit ani své podnikání. "Musíme stále držet krok mezi největšími výrobci řídicích systémů do průmyslu a energetiky. Pokud se chceme udržet mezi čtyřmi firmami v Unii, které dodávají a vyrábí vlastní řídicí systém do primárního okruhu, pak musíme vynaložit ročně minimálně 40 milionů na výzkum a vývoj našich produktů," podotkl Ivo Tichý z příbramské společnosti ZAT. V opačné situaci než exportéři se nachází podniky, které dodávají výrobky na domácí trh.Ty jsou závislé na náladě a ochotě českých spotřebitelů nakupovat. Právě nejistý budoucí vývoj poptávky jako hlavní překážku omezující jejich letošní investice zmiňují v průzkumu svazu průmyslu téměř tři čtvrtiny firem. „Letos nebudou žádné investice. Loni jsme totiž investovali do nové výrobní haly,“ zhodnotil investiční politiku své firmy Lovato, vyrábějící elektrické přístroje, jednatel Václav Václavíček. Fakt, že investice poslední dva roky nepřetržitě klesaly napříč celou ekonomikou, potvrzují i údaje Českého statistického úřadu.Ve třetím čtvrtletí loňského roku se dokonce v domácí ekonomice proinvestovalo nejméně peněz za posledních osm a půl roku. Firmy navíc omezily i investice do oprav a nahrazování opotřebených strojů. "Byl bych rád, kdyby se situace otočila. Za poslední tři roky tady žádná z firem, která v tuzemsku ještě drží klasické průmyslové obory, neudělala nějakou zásadní investici. Je super, že někdo postaví moderní sklad a zaměstná pár stovek lidí, jenže je to sektor, kde místa zanikají stejně rychle, jako vzniknou, bez nějaké tradice a vysoké přidané hodnoty," upozornil generální ředitel holdingu Vítkovice Jan Světlík. Firmám by kromě jejich vlastních nápadů měly pomoci také peníze z evropských fondů.A že se na ně podnikatelé spoléhají, potvrdil i průzkum Deloitte. „Respondenti považují za klíčovou mimo jiné možnost využít více druhů podpor, například kombinace dotace a slevy na dani,“ řekl Luděk Hanáček, ředitel v daňovém oddělení společnosti Deloitte. Naopak největší problém pro firmy při uplatňování daňových úlev či grantů na výzkum a vývoj je nejistota při jejich posuzování finančními úřady. Firmy poukazují na komplikace s technickým vymezením definic výzkumu a vývoje. Na podporu Unie se můžou v následující sedmiletce obrátit zejména producenti elektroniky a jejích komponentů. Evropská komise se totiž rozhodla podpořit výrobu elektroniky na starém kontinentu prostřednictvím subvencí do výrobních kapacit čipů a podpory vývoje. V následujících sedmi letech by do podobných projektů mělo putovat asi sto třicet miliard korun.Tedy dvojnásobek jako dosud. VERONIKA SLáMOVá Česko láká inovátory základny pro nejmodernější mikroskopy současnosti dodají za jeden den Chcete rychle nejmoder- nější elektronový mikroskop? Z Brna vám jej dodají rychleji než osobní automobil. Vyrobit přístroj, který umí zobrazit čás- ti hmoty menší, než je vlnová délka světla, trvá několik týdnů a zájem o ně je obrovský. Z br- něnského závodu v Řečkovicích, kde pro ně zaměstnanci firmy AŽD Praha sestavují mechanic- ké, elektronické a vakuové části, musí ale vše potřebné dodat do jednoho dne. Je tu čisto jak na operačním sále a aby vás vůbec pustili do- vnitř, vyfasujete nejdřív plášť, síťku na vlasy a návleky na boty. „Máme tu vyšší tlak než v okol- ních místnostech, všechen prach a  nečistoty to vytlačuje ven,“ upozorňuje výrobní náměstek externí výroby v  brněnském závodu společnosti AŽD Praha Jaroslav Němčák a otevírá dveře vedoucí do rozlehlé haly s čistý- mi prostorami. Téměř každé volné místo tu zabírají pečlivě roztříděné sou- částky, z nichž technici montu- jí základny mikroskopů, které oceňuje i nositel Nobelovy ceny za chemii Daniel Shechtman. Ten s  pomocí jednoho z  nich objevil takzvané kvazikristaly, a zapsal se tak do historie vědy. Činnost, při které vznikají tyto high-tech přístroje, se odborně jmenuje systémová integrace. „Nic tu nevyrábíme, jen všech- no dáváme dohromady,“ vysvět- luje Němčák. hledač netěsností, kterým se tes- tuje, jestli všechny díly dokonale přiléhají. „ Důležitá je logistika Hlavní konkurenční výho- du brněnského závodu vidí ale Němčák i někde jinde, a to v lo- gistice. Přesnost a preciznost tu ale také hraje svoji nezanedba- telnou roli. Zatímco koncový zákazník si na finální mikroskop počká i  několik měsíců, tech- nici z Řečkovic tolik času roz- hodně nemají. „Společnost FEI Company, pro kterou technické celky k  mikroskopům dodává- me, nám dává výhled výroby na dvanáct měsíců, ale finální pro- dukt má dodací lhůtu jen jeden den,“ přibližuje Němčák flexi- bilitu, díky které si AŽD Praha vybudovala pozici významného dodavatele. Spolupráce s  FEI Company přitom začala pro AŽD Praha poměrně nenápadně před pat- nácti lety. V  roce 1999 začala společnost zaměřující se jinak na dopravní telematiku pro br- něnského výrobce mikroskopů FEI vyrábět elektronické jed- notky. Původně malá zakázka na kooperační osazování desek plošných spojů součástkami se postupně vyvinula v oboustran- ně vyvážený partnerský vztah. „Během té doby jsme museli například rapidně rozšířit záze- mí našich technologicky čistých prostor,“ dodává Němčák s tím, že to firma stihla jen za něko- lik málo měsíců. Díky tomu teď výroba součástí mikrosko- pů představuje pro AŽD Praha patnáct procent z celkového ob- ratu firmy, která tak pronikla do odvětví mimo své obvyklé pole působnosti. (red) Stát podpoří zaměstnanost v postižených regionech Místo padesáti tisíc na jedno pracovní místo mohou firmy v Moravskoslezském a Ústec- kém kraji získat příspěvek ve výši dvě stě tisíc korun. Česko tak chce přivést investice do re- gionů nejvíce postižených neza- městnaností. „Týká se to firem z oblasti zpracovatelského prů- myslu, technologických center a center strategických služeb,“ zdůraznil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. O vyšší podporu na vytvoření pracovní pozice si mohou pod- niky žádat od začátku února. „Jsme přesvědčeni, že je to příležitost, která přitáhne po- zornost investorů do regionů, kde je potřeba rozproudit eko- nomiku a hlavně vytvořit další pracovní místa,“ řekl ex-ministr průmyslu a obchodu Jiří Cien- ciala. Na nařízení o navýšení příspěvků se kromě minis- terstva průmyslu a obchodu podílelo i ministerstvo práce a sociálních věcí. (red) „ aktuálně Jedním dechem ale dodává, že rozhodně nejde o  pouhou montáž bez jakékoliv přidané hodnoty. Vše musí být sestave- no absolutně precizně. Výsledek dobrý jen z  devětadevadesáti procent zákazník nemilosrdně vrací zpět. Chce stoprocentní kvalitu. „Do těsnících ploch vakuových soustav se nesmí dostat ani smítko prachu,“ zmi- ňuje Němčák a předvádí heliový

12 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 JIC už přes deset let radí, jak udělat z nápadu firmu t e c h n o l o g i c k á c e n t r a JSME SOUČÁSTÍ VAŠEHO ROZVOJE golem 269x185 MoravskeHospodarstvi.indd 1 4.2.14 13:58 inzerce Inkubátory a centra nesmí nabízet jen kanceláře kých parků v posledních letech na jihu Moravy vzrostl. „Většinou se však jedná o prostý pronájem bu- dov bez rozsáhlejšího poskytování poradenských služeb,“ upozornila Kapitančiková. Výjimkou podle ní je Jihomoravské inovační cen- trum. "Kraj tu financuje poměrně rozsáhlé spektrum poradenských služeb pro začínající firmy nebo podporuje znalostně intenzivní malé a střední podniky,“ doplnila Kapitančiková. „ Unikátní jih Moravy Firmy v  Jihomoravském kraji mají na české poměry unikátní možnosti, co se týká inovací a spo- lupráce s vědeckými a výzkumný- mi institucemi. „Troufnu si tvrdit, že to prostředí je tu v rámci České republiky vůbec nejrozvinutější,“ řekla mluvčí Vysokého učení tech- nického v  Brně Jitka Vanýsková a dodala, že v Jihomoravském kraji je celkem šest univerzit. Z toho jen VUT se podílí na dvou centrech excelence a provozuje i pět regio- nálních výzkumných center. I podle Vanýskové je však třeba zlepšovat nebo alespoň zachovat kvalitu jejich služeb. „Když už se ta centra vybavila, bude do bu- doucna nutné zajistit jim excelent- ní personál, aby byla udržitelná,“ upozornila mluvčí univerzity. Pomůžou mi rozjet Podnikání, leccos mě tam naučí, dají mi Přičichnout k nejnovějším technologiím a vizitky od investorů  ani nebudu mít kam  dávat.  jan Pacas Tak možná uvažují podnika- telé, kteří svou firmou přihlásí do inovačního centra, podnikatelské- ho inkubátoru, technologického parku nebo podobné instituce. S  přehnanými očekáváními však často narazí. Institucí, jejichž název slibu- je pomoc s  nastartováním firmy, technologiemi a  inovacemi, je v  České republice hodně. „Počet institucí, které poskytují excelentní služby, je ale malý,“ pojmenoval zásadní problém ředitel Vědec- kotechnického parku Univerzity Palackého Jiří Herinek. V Čechách a na Moravě exis- tuje díky dotační podpoře několik desítek podobných projektů. „Je- jich počet je vyšší, než je obvyklé v  zahraničí,“ upozornil Herinek. U těchto institucí však ani tak ne- záleží na množství, jako spíše na tom, co svým klientům dokážou nabídnout. „Je nutné, aby se věnovaly také pořádání networkingových akcí, poskytování poradenských služeb, mentoringu a coachingu,“ vysvět- lil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha a  dodal, že často fungují jen jako real estate agen- tury a  mnoho služeb nad rámec kancelářských prostor neposkytují. Na mladém prostředí podob- ných projektů je v  Česku stá- le nutné pracovat. Peněz by na to mohlo být v  budoucnu dost. „V  připravovaném Operačním programu Podnikání a  inovace pro konkurenceschopnost je na ně výrazně pamatováno,“ podotkl Piecha s tím, že podpory se dočká spíše snaha zlepšit ty stávající než zakládat nové. Piechova slova potvrzují i reak- ce na krajích. „Institucí v této ob- lasti je ve Zlínském kraji dostatek, nutné je však posílení jejich schop- nosti napomáhat inovacím firem,“ řekla mluvčí Zlínského kraje Gab- riela Sýkorová Dvorníková. To však neznamená, že by na jejich podporu kraje zanevřely. Ze- jména tam, kde se podařilo pod- nikatelským inkubátorům, inovač- ním a  technologickým centrům navázat spolupráci s univerzitami, si krajští zastupitelé uvědomují, jaký přínos pro region znamenají. „Je zde vybudována rozsáhlá vě- deckovýzkumná platforma, která zahrnuje vysoké školy, inovativní firmy, klastrové organizace, podni- katelské inkubátory, inovační cen- tra a  vědeckotechnologický park. Prostřednictvím těchto subjektů může kraj zvyšovat konkurence- schopnost a také atraktivitu pro in- vestory,“ uvedl hejtman Moravsko- slezského kraje Miroslav Novák. Moravskoslezský kraj je v  tu- zemsku spolu s jižní Moravou na pomyslné špici podpory inovační- ho podnikání a spolupráce firem s vědeckými institucemi a vysoký- mi školami. „Díky Regionální ino- vační strategii, kterou kraj zavedl jako vůbec první v Česku, máme v  tomto před zbytkem republiky náskok,“ pochlubila se mluvčí Ji- homoravského kraje Denisa Ka- pitančiková. Zejména díky podpoře z  ev- ropských fondů počet technologic- Prošlo jím už zhruba sto padesát firem. Vyrostly díky němu úspěš- né společnosti s výnosy v milionech euro. Jihomoravské inovační centrum v Brně pomáhá lidem s cílem vytvořit globální firmu už přes deset let. Dnes v něm sídlí kolem padesáti firem především z oblasti IT, biotechnologií a elektrotechniky. Do roku 2020 si centrum dalo velké cíle. „Chceme přinést kraji jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společ- nosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně konkurenceschopných firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikova- ných pracovních míst,“ popsal konkrétní plány ředitel centra Jiří Hudeček. Už nyní se podle něj daří některé z bodů naplňovat. „Co se týče miliardové firmy, tak Y soft má nyní konsolidovaný celkový výnos jedenáct milionů eur. Dobře má našlápnuto i společnost Invea-tech. U firem s celosvětovým dosahem sázíme na Phonexii, Safeticu nebo nejnověji Comprimato. A u pracovních míst se po- dařilo vytvořit již přes čtyři sta pozic v technologických firmách,“ vyjmenoval úspěchy Hudeček. Zkušenost s Jihomoravským inovačním centrem má například zmí- něná firma Phonexia, která se zabývá technologiemi na převod řeči na text a získáváním informací z mluvené řeči a jejich následným zpracováním počítačem. „Do inkubace jsme vstoupili v roce 2010 a odešli loni. Pomohlo nám hlavně PR, marketing a šíření informa- ce o tom, že něco vyvíjíme. Inkubátor je silný ve zprostředkování kontaktů s investory,“ přiblížil svou zkušenost Radim Kudla z Pho- nexie. Upozornil ale, že obchod a rozvoj firmy si museli zajistit sami. Aby se do inkubátoru dostal, musel projít výběrovým řízením. „Museli jsme dát dohromady obchodní plán a v něm obhájit, co produkt přinese a jaké jsou cílové zákaznické skupiny. A také, kolik vydělá během tří let,“ řekl Kudla. Podobná výběrová řízení probíhají dvakrát ročně, nejbližší uzá- věrka je na konci února. „Uspěje zhruba každý patnáctý,“ podotkl hlavní konzultant Innovation parku Miloš Sochor. Firmy, které se chtějí do parku přihlásit, musí splňovat několik podmínek. „Hle- dáme začínající technologické firmy do tří let od vzniku. Musí mít minimálně jednoho platícího zákazníka, inovativní produkt nebo službu a schopný tým s ambicí vybudovat úspěšnou firmu a expan- dovat do zahraničí,“ vyjmenoval Sochor. V akcelerátoru JIC StarCube se ale začíná takřka od nuly. „Lidé tam přichází s nápadem a týmem, který ho chce realizovat, a po třech měsících mají v rukou základ vlastní firmy,“ shrnul ředitel Hudeček. MICHAL KáRNý Slevomat na inovace ■ Další formou podpory inovačního podnikání v krajích jsou takzvané inovační vouchery ■ Firmy si za ně mohou od univerzit a dalších vědeckých institucí kupovat know-how nebo zafinancovat případnou spolupráci ■ Do konce ledna si mohly o inovační vouchery zažádat například firmy ve Zlínském kraji. Mohly tak získat mezi šedesáti až sto čtyřiceti devíti tisíci korun na spolupráci s vědeckými institucemi „ centra

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 13o d p o v ě d n o s t f i r e m Firmy nespolupracují se školami jen kvůli menším daním. Je to nutnost rem i zahraničních investorů ob- rovská poptávka. „Tu jsou však schopny uspokojit jen některé re- giony,“ povzdechl si ředitel agen- tury CzechInvest Marian Piecha. Nejen, že je techniků málo, ale ti, kteří čerstvě dokončili tento rok si mohou  firmy začít odečítat  investice do  vzdělávání z daní.  menší odvody státu  pro ně ale nejsou  hlavní motivací.  Bez sPoluPráce se školami By v Budoucnu hledaly kvalifikované zaměstnance jen těžko. jan Pacas Sehnat mladého technika, který by si ze školy kromě vý- učního listu či diplomu odnesl i běžné pracovní návyky a po- vědomí o tom, jak to chodí ve skutečné firmě, se na některých místech České republiky rovná menšímu zázraku. „Nedostatek technicky vzdělaných lidí, vy- cházejících z učňovského, stře- doškolského i vysokoškolského studia, má negativní vliv na tu- zemský průmysl,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obcho- du Filip Matys. školu, nejsou v praxi často pou- žitelní. Důvod je jednoduchý – aby byli, museli by například umět pracovat s  těmi nejmo- dernějšími stroji. Ty jsou ale drahé a školy na ně jednoduše nemají peníze. Firmy je vlastní, ale do těch se studenti často ne- dostanou. „ V praxi nepoužitelní „Problém je, že odborná pří- prava žáků mnohde probíhá spí- še na půdě školy a ne na praco- vištích firem, kde se mohou žáci seznámit s reálným pracovním prostředím, získat odborné zna- losti, naučit se pracovat s vyba- vením firem, například ovládat stroje, a také si tu mohou osvojit pracovní návyky,“ shrnul mluv- čí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Patrik Kubas. Pro příklady toho, jak taková spolupráce může fungovat, není třeba chodit daleko. V soused- ním Německu a Rakousku je žák zároveň zaměstnancem firmy a firma jeho odbornou přípra- vu z velké části sama platí. Na její kvalitu dohlíží hospodářské komory, ve kterých je povinné členství. I tuzemské podniky mají o  spolupráci se školami O skutečnosti, na kterou Ma- tys upozorňuje, všichni podni- katelé a průmyslníci dobře vědí. „Nedostatek kvalitní a  kvalifi- kované pracovní síly, zejména v technických oborech, jako je například strojírenství, je ob- rovskou brzdou prosperity,“ potvrdila místopředsedkyně Asociace malých a  středních podniků a živnostníků ČR Pav- la Břečková. Po kvalifikovaných technicích je přitom ze strany českých fi- zájem. Německý a  Rakouský systém duálního vzdělávání by však šel v Česku zavést jen těžko. „Nedovedu si představit, že by byl český rodič pro své dítě ochoten uzavřít pracovní, respektive učební smlouvu s fir- mou, jak je to běžné v Němec- ku či Rakousku,“ zapochyboval prezident Svazu průmyslu a do- pravy ČR Jaroslav Hanák. Některé prvky duálního sys- tému vzdělávání by ale v  Čes- ku fungovat mohly. Jaké a  jak je nejlépe skloubit s  českým vzdělávacím systémem má za úkol otestovat projekt Pospolu. „Cílem projektu je zmapovat současný stav spolupráce od- borných škol s  firmami, zjistit případné překážky této spolu- práce a  navrhnout systémová a legislativní opatření ke snad- nější spolupráci,“ vyjmenovala mluvčí projektu Lucie Šnajdrová s  tím, že dalším výstupem by mělo být rozšíření případů, kdy firma a škola pracují na přípravě žáka v tandemu. Zatím je nejobvyklejší od- borný výcvik a praxe, u nich ale možná spolupráce školy a pod- niku nekončí. „Testujeme i mo- dely, jako je pravidelné zapojení odborníků z  praxe do výuky a vedení maturitních prací, stá- že učitelů ve firmách a firmou organizované volnočasové akti- vity,“ přiblížila Šnajdrová. Otázkou však je, jestli jsou české školy a firmy na podob- ně úzkou spolupráci připrave- ny. „Záleží případ od případu. I když je nutné říci, že dnes už u nás neexistuje odborná škola, která by nějakou měrou nespo- lupracovala s firmami ve svém oboru. Jde spíše o to, zvýšit mo- tivaci firem k přijímání žáků na svá pracoviště a zároveň odvrátit obavu škol, že jim firmy berou práci,“ uzavřel Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Učni a studenti se mohou ve firmách naučit pracovat s moderním vybavením, na které školy nemají peníze, osvojit si pracovní návyky a ověřit si teoretické poznatky v praxi. FOTO: Eugénia Bánovská inzerce Přispět na sbírku, zadat práci chráněné dílně nebo vybrat pe- níze na dobrou věc díky sběru papíru či půjčování knih? Čes- ké firmy stále častěji vymýšlejí nápadité způsoby jak podpořit sociálně slabé a  chránit příro- du. Využívají přitom také práci svých zaměstnanců. Společensky odpovědných firem v  České republice v  po- sledních letech přibývá. Moder- ní řízení firem prosazuje kom- plexní strategii vůči  potřebám zaměstnanců, místní komunity i  životního prostředí. „Firmy vyčleňují svým zaměstnancům jeden den v  roce na práci pro neziskové organizace. Vloni nám tak dobrovolníci pomoh- li vymalovat a  provést údržbu našeho hospice,“ uvedla mluvčí Diecézní charity Brno Diana Kosinová. Podle ní podporují firemní dobrovolnictví zejména zahraniční korporace působící v Česku. Ani menší české firmy ne- jsou pozadu. Příkladem může být vsetínská kalírna Galvamet, která vloni získala cenu TOP Odpovědná malá firma roku. „Staráme se o své zaměstnance, o okolní přírodu, a snažíme se spolupracovat s neziskovými or- ganizacemi. Jde nám o kvalitní dlouhodobé vztahy nejen uvnitř firmy, ale i navenek,“ prezento- val svůj přístup ředitel kalírny Aleš Šlechta. Zaměstnanci a vedení kalír- ny v minulém roce přispěli na koupi vozíku místnímu hen- dikepovanému chlapci díky sběru papíru. Galvamet také spolupracuje s  chráněnou díl- nou Auxilium Vsetín. „Vyrobili jsme ptačí budky a krmítka. Li- dé z dílny je krásně namalovali a naše firma je darovala zákaz- níkům k Vánocům. Lidé z díl- ny tak mohou být rádi, že jsou užiteční a my získáme originální dary pro zákazníky,“ popsal pro- jekt Šlechta. Mnoho dalších aktivit svědčí o tom, že snaha starat se o své okolí prostupuje ducha firmy. Užití solární energie, odpad- ního tepla a zřízení ekologické naučné stezky v areálu firmy do- kresluje obraz odpovědného vý- robce. Firma přitom k ochraně přírody vede i své zaměstnance. „ Mají vztah k místu, kde působí Odpovědnost v podnikání už není jen okrajovou otázkou, ale stává se součástí širší strategie firem. „Firmy si uvědomují, že odpovědný vztah k  místu, kde působí, je jedním z předpokladů jejich dlouhodobého úspěšného ekonomického rozvoje. Svým odpovědným jednáním často zvyšují svou konkurenceschop- nost či loajalitu svých zaměst- nanců,“ uvedla manažerka ceny TOP Odpovědná firma Táňa Chudáčková. Rozvoj dokládá i  zvýšený zájem o  tuto soutěž – zatímco v  roce 2004 se do ní přihlási- lo deset firem, vloni to bylo již osmdesát společností s více než sto čtyřiceti projekty. Motivovat firmu k prospěšným činnostem však může také zvýšení jejího re- nomé. „Společensky odpovědné projekty mohou své organizáto- ry pozitivně zviditelnit, ovšem věřím, že v prvé řadě motivuje firmy snaha pomoci dobré vě- ci,“ řekl Martin Čepička z  PR agentury Bílý Medvěd. Ta zřídila v Brně pět putovních knihoven, díky nimž čtenáři přispívají na zařazení tělesně postižených lidí do běžného života. Firmy také stále častěji po- važují za smysluplnější dlou- hodobou spolupráci s  domovy důchodců, dětskými domovy a stacionáři pro hendikepované než peněžní dary. „Jsme proti žebrání různých charit a sbírek. Ten, kdo bere, musí také dávat určitou protislužbu. Například dámy z  domova pro seniory pečou narozeninové dorty pro naše zaměstnance,“ vysvětluje ředitel Galvametu. Přesto zůstává pravidelný roční dar na charitu nejčastější formou podpory. Kvůli krizi jej však některé dříve uvědomělé fir- my nemohly dát. „Menší české firmy zasáhla často krize vážněji, takže na čas přestaly přispívat ne- bo přispěly méně. Jakmile však znovu prosperují, přispějí klidně více,“ řekla mluvčí charity Kosi- nová. Firmy přitom u seriozních sbírek mají nad svými dary kon- trolu. Mohou rozhodnout, zda půjdou na programy pro mlá- dež, seniory, hendikepované či nemocné a  následně si ověřit, komu konkrétně pomohly. TeReZA HAŠKOVá Projekt odborných praxí pro mladé lidi, kteří delší dobu nemohou najít zaměstnání, sklízí úspěch. Fir- my jim už díky němu nabídly více pracovních míst, než na kolik mohou dostat dotaci. Ta dosahuje až čtyřiadvaceti tisíc korun za měsíc na jednu pozici. I mladí nezaměstnaní mají o projekt zájem, přihlá- silo se jich do něj téměř čtyři tisíce. Přes třináct set z nich už dostalo práci. „Podstatou této aktivity, je umožnit mladým lidem získání tolik potřebné praxe a tím pádem zvýšit jejich šanci při hledání zaměstnání. V opačném pří- padě se totiž dostávají do začarovaného kruhu a vý- sledkem je jejich dlouhodobá evidence na Úřadu práce ČR,“ přiblížila smysl projektu, který přijde na více než miliardu korun, generální ředitelka Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Marie Bílková. Úřad práce spolupracuje se zaměstnavateli, ti díky tomu můžou získat měsíčně až čtyřiadvacetitisícový příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa. Z toho pokryjí mladému pracovníkovi mzdu, i od- vody na zdravotní a sociální pojištění. Pokud to je nutné, může firma dostat peníze také na potřebnou rekvalifikaci případného zaměstnance. Do projektu se přihlásily skoro čtyři tisíce firem a mladým lidem nabídly pět tisíc sto osmdesát pracovních míst. Z projektu se jich ale zafinancuje jen pět tisíc. Firmy nejčastěji hledají pracovníky v oborech admi- nistrativa, ekonomie, obchod, informační technologie, hotelové služby, v pohostinství, službách či účetnictví. Zájem o posily mají také v oblasti sociálních a zdra- votních služeb, v technických a řemeslných oborech, turismu, marketingu a stavebnictví.  (red) Zaměstnavatelé mají zájem o mladé pracovníky. Dostanou na ně příspěvky chrání přírodu a podporují  sociálně slabé. české firmy  pomáhají kreativně „ aktuálně odborná konference Energetické úspory pro města a obce 27. března 2014, 9:00–14:30 hod  hotel voroněž, křížkovského 47, Brno Cílem již 5. ročníku této konference je představení nejnovějších trendů v možnosti snižování energetické náročnosti budov a k možnosti jejich financování. Hlavní témata konference: • Financování energetických úspor a e-aukce • Energetický management • Moderní koncepce veřejného osvětlení • Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti ve městech a obcích • Dotační tituly a možnosti v novém programovém období 2014–2020 • Možnosti vytápění Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 k.novotna@magnusregio.cz www.magnusregio.cz/konference.php Mediální partner: Organizátor:

14 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 Regulační poplatky splnily účel, tvrdí ministerstvo s p e c i á l – z d r a v o t n i c t v í Nemocnice svádí problémy na úhradovou vyhlášku. Některé ale hospodařit umí nemocnice stály na Podzim Před kolaPsem. mnohé neměly na zaPlacení faktur a hrozilo, že firmy Přestanou dodávat léky. za vše podle  ředitelů nemocnic  může úhradová  vyhláška. pojišťovny  ale oponují a říkají,  že mnoho nemocnic  hospodařit umí.  ladislav koubek „Za loňský rok očekáváme ztrátu ve výši téměř tři sta milio- nů korun. Závazky po splatnos- ti máme přes čtyři sta milionů. Oproti roku 2012 jsme na nákla- dech na léky a zdravotnický ma- teriál ušetřili osmnáct milionů. Ve druhém pololetí 2013 jsme nevypláceli navýšení platů zdra- votnických pracovníků. Veškerý problém tkví ve snížení příjmů od pojišťoven,“ popsal neradost- ný stav ředitel Fakultní nemoc- nice Brno Roman Kraus s tím, že bez omezení péče o pacienty nelze vyrovnaně hospodařit. „ Blýská se na lepší časy „Nová úhradová vyhláška by po výrazně restriktivní vyhláš- ce v  loňském roce měla přece jenom o  něco zlepšit finanční situaci ve všech segmentech zdravotní péče,“ podělil se o op- timistický postoj místopředseda zdravotního výboru sněmovny Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Na druhou stranu u lůžkových zdravotnických zařízení dojde k výpadku hospitalizačních po- platků. „To sice znamená uleh- čení pro pacienty, ale nemoc- nicím budou tyto prostředky chybět. Snad rychle najdeme způsob, jak jim tyto prostředky nahradit,“ doplnil Kaňkovský. Právě před tím ale varuje bý- valý ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Pro stávající pravicovou opozici je zcela nepřijatelné dále přilévat peníze do systému ve- řejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu při součas- ném rušení regulačních poplat- ků, které ochudí systém o čtyři a půl miliardy korun. Snižování spoluúčasti ve zdravotnictví, která je u  nás jedna z  nejniž- ších v evropě, povede k nárůstu zbytných výkonů. To přispěje k  pocitu pacientů, že se o  své zdraví nemusí starat, protože je to stát, který plně a zdarma vše zařídí,“ uvedl Heger. Optimismus potvrzují údaje zdravotních pojišťoven. Podle údajů VZP by letos platba ne- mocnicím za jednoho pojištěnce měla v průměru narůst o téměř sedm procent. „ Někde krize, jinde přebytek „V roce 2014 v  důsledku úhradové vyhlášky dochází k  masivnímu přesunu peněz do nemocnic. Z těchto důvo- dů k  žádné krizi v  ekonomice nemocnic nedojde. Otázkou je, proč se některé nemocnice ocitly ve vážných finančních problémech a  jiné hospoda- ří vyrovnaně nebo v  případě soukromých nemocnic mají za poslední rok zisk,“ zamyslela se mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Ziskové nemocni- ce se opravdu dají najít. „I přes snížení příjmů od zdravotních pojišťoven je situace v uhersko- hradišťské nemocnici stabilizo- vaná, hospodářský výsledek za rok 2013 skončí v malém zisku,“ pochlubila se mluvčí nemocnice Dana Lipovská. O zlepšení ekonomiky ne- mocnic usilují i kraje, například pardubický. „Podařilo se nám nastartovat změnu především v tom,žesijednotlivénemocnice přestaly vzájemně konkurovat, ale začaly konečně spolupraco- vat,“ řekl tamní hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Kvůli tomu jsme sjednotili představenstva všech pěti nemocnic akutní pé- če. V současnosti pracujeme na přípravě fúze nemocnic do jed- né akciové společnosti,“ popsal možnosti úspor Netolický. Vyhlášce všichni nefandí „Úhradová vyhláška roku 2014 je ještě kompliko- vanější než minulého roku. Nemocnicím z potíží nepomůže, nebo možná pouze některým. Je v ní totiž jednoznačně preferována specializovaná péče ve velkých centrech, na úkor regionálních nemoc- nic. Navíc znovu nerespektuje ústavní principy, to je, že stejná péče musí být hrazena ve stejné výši,“ tvrdí předseda Asociace českých a  moravských nemocnic eduard Sohlich. Za vyšetření lékařem a vydání receptu platí pacienti třicetikorunový poplatek už přes tři roky. Podle ministerstva zdravotnictví i některých lékařů splnily účel. Počet návštěv ordinací prý klesl. Svaz pacientů na to má ale opačný názor. Finanční přínos poplatků je jasný – jen za minulý rok vybraly nemocnice a lékaři téměř pět a půl miliardy korun. Často kladenou otázkou však je, kam vybraná částka směřuje. To určuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. „Zůstává v zařízení, které poplatek vybralo. Peníze pak musí použít na úhradu nákladů spojených s provozem a jeho modernizací,“ přiblížila mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Jednomu typu poplatků však se začátkem roku nadobro odzvonilo, rozhodl o tom Ústavní soud. Od prvního ledna tak už pacienti nemusí platit sto korun za jeden den pobytu v nemocnici. A nová vládnoucí koalice zřejmě poplatky zruší úplně. ČSSD i ANO proti nim před volbami brojily. „Vybralo se přes pět miliard, ale vlastně ani nevíme, kde tyto peníze skončily. Ani nechápu, co mají regulační poplatky regulovat,“ prohlásil profesor medicíny a poslanec Rostislav Vyzula (ANO). V břeclavské nemocnici, která je krajským zařízením, tvořily regulační poplatky dvě procenta z příjmu. „Vybrali jsme přibližně deset milionů korun za hospitalizace a dva miliony korun za ambulantní péči. Zrušením poplatků tak bude měsíčně chybět osm set tisíc korun na provozní náklady,“ nastínila mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová. Pardubická krajská nemocnice vybrala v minulém roce zhruba osmadvacet milionů korun. „Necelých dvacet milionů je za hospitalizace, zbytek tvoří platby za pohotovost a ambulanci. Celkové zrušení poplatků by pro nás bylo citelnou ztrátou, nicméně provoz nemocnice by neohrozilo,“ řekl mluvčí pardubické nemocnice Dušan Korel. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě přispívaly na provozní náklady výnosy z regulačních poplatků přibližně dvaceti miliony korun za měsíc. Ty teď budou v rozpočtu nemocnice chybět. „Doufáme, že tento výpadek vykompenzují zdravotní pojišťovny,“ sdělil mluvčí ostravské nemocnice Tomáš Oborný. Poplatky měly snížit počet návštěv ordinací a zamezit plýtvání léků. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v letech 2008 až 2012 opravdu klesla vytíženost pohotovostí a ubylo receptů. Spotřeba léků však zůstala stejná. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že regulační poplatky splnily účel. A to stejné si myslí také místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček. „Analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky to jasně dokazuje,“ podotkl. Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár se naopak domnívá, že někteří lékaři volali do ordinací pacienty, jen aby vydělali. „Kvůli třiceti korunám zvali na další prohlídky. Tak jaké pak snižování počtu návštěv. Je to celé nesmysl. V Německu mají vyšší průměr návštěv lékařů a regulační poplatky zrušili, protože uznali, že je to hloupost,“ poznamenal Olejár. Nadstandardy ve zdravotnictví a zvýšení poplatku v nemocnicích z šedesáti na sto korun zrušil Ústavní soud v červenci minulého roku. Jednapadesát paragrafů zdravotnické reformy napadli sociální demokraté. VERONiKA ViNDišOVá Nechat si vyměnit kloub třeba v  Německu? Bez souhlasu pojiš- ťovny to zatím nejde. Bruselskou směrnici o přeshraniční péči, která měla v Česku platit už loni v říjnu, poslanci zatím do našich zákonů nezabudovali. Zasáhla totiž vyšší moc. Novela, která by přenesení bruselských pravidel do českého systému umožnila, přitom byla připravená včas. Pád vlády a roz- puštění Poslanecké sněmovny ov- šem zabránily jejímu projednání. Na možnost čerpat zdravotní péči v zahraničí bez toho, aby museli žádat o svolení svou zdravotní po- jišťovnu, si tak musí čeští pacienti ještě nějakou dobu počkat. I  tu- zemské nemocnice zatím nemů- žou plnohodnotně nabídnout své služby zahraniční klientele. Kdy by se mohla situace změnit, zatím není jasné. „Průběh legislativního procesu nelze v této chvíli předjí- mat. Novelu v současné době pro- jednávají výbory Poslanecké sně- movny Parlamentu ČR,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Poslanci by si ale měli pospíšit. Pokud by pravidla o čerpání zdravotní péče v zemích evropské unie mezi české zákony nezařadili, hrozily by České repub- lice sankce. Na dosavadní neplatnosti novely zatím tratí spíše nemoc- nice než pacienti. Pro klienty ze zahraničí mají totiž místa dost a zájem o ně rozhodně projevují. „V loňském a letošním roce je vy- hláška ministerstva zdravotnictví o úhradách koncipována tak, že by se mělo ušetřit snížením objemu poskytované péče. V nemocnicích jsou tímto k dispozici volné kapa- city, které by mohly být využity pro pacienty ze zahraničí,“ vysvětlila předsedkyně Asociace nemocnic České republiky Jaroslava Kunová. Vyjet si za zdravotní péčí do Česka přitom může být pro cizince lákavé. „Obecně lze konstatovat, že s ohledem na vysokou úroveň českých nemocničních zařízení a stále poměrně nižší ceny v po- rovnání se západními státy může k využívání zdravotní péče v Čes- ku docházet,“ zhodnotila Plívová. Cenově by tedy mohly z této zdra- votní turistiky zahraniční pojišťov- ny i pacienti profitovat. „ Za nadstandardy do ciziny Naopak už to tak jednoduché není. Čeští pacienti sice už nebu- dou muset o operaci v cizině žádat pojišťovnu, ale vše nejdřív uhradí z  vlastních peněz a  až potom si řeknou zdravotní pojišťovně o re- fundaci. Ta jim ji ale proplatí jen do výše českých tarifů. Pojištěnci tak budou muset v  nezanedba- telném počtu případů nést část nákladů sami, protože zdravotní péče v  zahraničí vyjde většinou dráž než v Česku. I přesto by to mohlo být pro Čechy v některých případech za- jímavé. „Již nyní zaznamenáváme zvyšující se zájem o léčbu v jiných státech evropské unie. Informují se zatím především pacienti v pří- hraničních oblastech, kteří mají nejbližší zdravotnické zařízení na opačné straně hranice,“ přiblížil si- tuaci mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Někteří pacienti chtějí za léč- bou vycestovat třeba i proto, aby byli blíže členům rodiny, kteří bydlí v  jiných členských zemích. Pokud si bude člověk chtít vybrat například endoprotézu nebo čočky podle svého přání, také mu kvůli zrušeným nadstandardům nezbu- de nic jiného než vycestovat za hranice. JAN PACAS s přeshraniční péčí přibude zdravotních turistů.  zemětřesení z toho ale nebude S p e ci ál •zdra votnictv í• FOTO: Eugénia Bánovská FOTO: Jiří Gregor

l e d e n | ú n o r 2 0 1 4 15s p e c i á l – z d r a v o t n i c t v í Diabetologové: Osm tisíc lidí přišlo vloni o nohu zbytečně necítíte drát zarytý  do lýtka nebo kvůli  palčivým bolestem  v noci nespíte? a může  být i hůř – jsou to totiž Příznaky nemoci, která Při chyBějící či šPatné léčBě končí i amPutací nohy.  i taková jsou rizika  choroby, kterou trpí  také prezident miloš  zeman. veronika slámová A není sám. Takzvaná diabe- tická neuropatie ohrožuje v Čes- ku přes tři sta tisíc lidí. Mnozí z nich však trpí zbytečně. Bolesti i chronické rány dnes lékaři mírní nejen léky, ale i moderní fyzikál- ní léčbou. Podobně zdravotníci hovoří i  o dalších komplikacích diabetu. Zaváděním nových me- tod a  prevencí by nemuselo být tolik slepých diabetiků ani těch, kterým selhávají ledviny. Lékaři na to upozorňují každý rok. Počet nemocných s  diabe- tem roste takovou rychlostí, že se hovoří o celosvětové epidemii. V  Česku bylo loni léčeno přes osm set tisíc cukrovkářů. Každý rok lékaři diagnostikují diabetes u pětapadesáti tisíc Čechů. Také další číslo je alarmující – ročně na tuto nemoc umírá téměř dva- advacet tisíc osob. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna ročně zaplatí za léčbu cukrovky přes tři miliar- dy korun. „Protože diabetes mellitus druhého typu vzniká a  vyvíjí se pozvolna, lze kvalifikovaně od- hadnout, že v Česku je současně dvě stě padesát tisíc osob, u nichž již diabetes vznikl, ale nebyl ještě rozpoznán,“ předpověděli čeští lé- kaři v Národním diabetologickém programu. Asi největším strašákem pro diabetiky je onemocnění známé jako diabetická noha. Touto ne- mocí jsou ohroženi zejména lidé, kteří trpí diabetickou neuropatií. Lékaři jen v roce 2012 evidovali víc než třiačtyřicet tisíc pacientů s touto komplikací. Přes deset tisíc lidí nakonec o nohu přišlo. Lékaři přitom stále připomínají, že toto číslo mohlo být nižší, kdyby ne- mocní začali svůj problém řešit včas a dodržovali lékařem stano- venou léčbu. V  tomto případě však musí být pacient trochu detektivem. Problémy diabetické nohy u nás řeší především takzvaní podiatři. A těch je stále nedostatek a mnozí pacienti se k nim ani nedostanou. V Česku funguje pouze dvaatři- cet specializovaných pracovišť. Přitom jejich rozvojem by se dalo zabránit nejen osobním tragédi- ím, ale ušetřila by se i velká část peněz vynakládaných na léčbu diabetika. Když nedávno evropští lékaři spočítali, kolik stojí průměrná léč- ba pacienta s diabetickou nohou, potvrdili očekávatelné. V progra- mu, do kterého bylo zahrnuto čtr- náct set lidí s diabetickou nohou, byly nejvyšší výdaje na pacienta, který dospěl k vysoké amputaci. Průměrná léčba stála přes půl mi- lionu korun. Naopak u pacientů, kteří měli ránu do roka zhojenou, vyšla léčba na necelých dvě stě tisíc korun. Vysoké náklady jsou spojeny také s následnou sociální péčí o takto handicapované lidi. S amputovanou nohou končí čas- to v  invalidním důchodu. A to nemluvíme o  rapidním snížení kvality života člověka, jeho neso- běstačnosti. Takto handicapovaní lidé často ztrácí radost ze života, cítí se nepotřebnými a své rodině i  neposkytnutím odlehčovacích pomůcek. Velmi časté jsou také závažné nedostatky v  obouvání diabetika,“ upozornil Záhumen- ský. „ Je nutná komplexní léčba diabetika Ve světě už běžně fungují protetická pracoviště, která pro diabetiky zajišťují pomůcky k od- lehčení postižených končetin a speciální zdravotní obuv. Zlín- ské podiatrické pracoviště spolu- pracuje a vyměňuje si zkušenosti například s  protetickými centry v  Holandsku či Německu. Podle Záhumenského jsou také zbytečně brzy indikovány amputace bez vy- užití v Česku méně rozšířených či alternativních léčebných postupů, například ozonoterapie, s  jejichž využitím se zlínskému centru daří těmto pacientům nohu zachránit. Výzkum a uvedení nových lé- ků a léčebných metod do lékařské praxe je ve světě i  u nás na vy- soké úrovni. Zlínské podiatrické pracoviště je jedním z  českých center, které se systematicky za- pojuje do klinických a  ověřova- cích zkoušek. „V  tomto roce se účastníme programu na potvrzení vlivu takzvané MDM terapie na léčbu chronických ran. Vybrali jsme pacienty s otevřenými rana- mi na dolních končetinách, kte- ré se dlouhodobě standardními postupy nedařilo zhojit, nebo již byli pro nezhojitelnost indikováni k  amputaci končetiny. Výsledky jsou velmi nadějné. Závěry studie zveřejníme na začátku příštího roku,“ uvedl Záhumenský. S  touto léčbou má zkušenost i šedesátiletý Miroslav Nechvátal z Ostravy. „Udělaly se mi puchý- ře. Nehojily se, kůže mi praska- na obtíž, dochází ke ztrátě osob- ní cti a řadě psychických problé- mů. „Včasnou diagnózou a  účin- nou léčbou je možné zabránit amputacím až v  osmdesáti pro- centech případů,“ dává naději jeden z  předních podiatrů emil Záhumenský ze Zlína. Shoduje se tak s lékaři, kteří sepsali Národní diabetickou strategii. Zkušenosti a novinky v oboru čerpá přede- vším ze zahraničních kongresů, seminářů, odborných školení i z praktických stáží po celé evro- pě a uplatňuje je ve své lékařské praxi. Podle Záhumenského vyža- duje léčba diabetických ulcerací proti nediabetickým ranám širší strategii a zapojení postupů z ví- ce odborností, jak medicínských, tak technických. Tyto zásady se ve světě již běžně praktikují, u nás se však stále ještě poskytovatelé péče drží příliš dogmaticky svých oborů a nerespektují potřebu cel- kového přístupu k diabetickému pacientovi. „Často se setkáváme s  příliš agresívním lokálním přístupem a  špatným načasováním léčby la až do masa i  přes odbornou lékařskou péči a  dvě operace. Poté, co jsem lékaře změnil a on uviděl mou červenou opuchlou nohu, dozvěděl jsem se, že mi hrozí amputace. Vyděsil jsem se a  začal se starat,“ vzpomíná na děsivou vidinu života bez nohy stavební inženýr. Pomohli mu až lékaři v  Sanatoriích Klimkovice. Panu Nechvátalovi doporučili no- vý způsob léčby. Zabrala nakonec vitaminová kúra, masáže a meto- da MDM. „Změnu jsem neprožíval hned, ale postupně jsem začal vnímat, jak se mi znovu vrací citlivost v noze. Zhruba za měsíc jsem měl pocit, že se můj stav zlepšuje a ta- ké můj lékař konstatoval hojení ran. Postupně se citlivost zvýšila natolik, že jsem v ponožkách cítil skoro každý drobek na zemi,“ řekl pan Miroslav. Další vážnou komplikací cuk- rovky je poškození oční sítnice – takzvaná diabetická retinopatie. V roce 2012 kvůli ní osleplo přes dva tisíce Čechů. A statistiky jsou ještě hrozivější – retinopatii lékaři diagnostikovali přes sto tisícům pacientů. A jejich počet se rok od roku zvyšuje. Podobně jsou na tom i lidé, jimž cukrovka pomalu oslabuje ledviny. Téměř sto tisíc Čechů má ve své zdravotní kartě zapsanou diagnózu „diabetická nefropatie“. Téměř pětatřiceti tisícům z nich selhávají ledviny. Základní zása- dou, jak snížit riziko rozvoje dia- betické nefropatie, je stejně jako u  jiných takzvaných „pozdních“ komplikací diabetu co nejčasnější dosažení optimální kompenzace cukrovky po zjištění diagnózy. UZáVĚRKA OBJEDNáVEK iNZERCE DO PŘÍšTÍHO VYDáNÍ: do 17. 3. 2014 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTi: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASiSTENTKA a PRODUKČNÍ: irena Varaďová tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139 e-mail: i.varadova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Tereza Hašková foto: Jiří Gregor, Eugénia Bánovská, Jiří Mls, Vladimír Rejda MARKETiNG a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: k.novotna@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz TiSK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGiSTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 26. března 2014. „ České stavebnictví je v dlouhodobé krizi. Co čeká stavaře tento rok? „ Jaký dohled panuje nad malými veřejnými zakázkami? Jsou sledovány stejně obezřetně jako ty velké, nebo pozornosti kontrolorů unikají? „ Jak si vybrat tu správnou ochranu pro vaši firmu? Jsou hlídači jedna ruka se zloději, nebo krádeže v podniku efektivně zatrhnou? „ Novou vládu čeká řada rozhodnutí, které ovlivní českou energetiku. Jak se postaví k energetické koncepci a prolomení těžebních limitů? ABB – 1 Aero Vodochody Aerospace – 11 Alta – 4 Auxilium Vsetín – 13 AŽD Praha – 11 Baumer – 1 Bílý medvěd – 13 Cloud4com – 10 CS SOFT – 10 Cyrrus – 11 Česká exportní banka – 3 ČEZ – 2 Deloitte – 11 EGAP – 3, 4 FEI Company – 11 Forpsi – 10 Galvamet – 13 Infinity – 10 ING – 3 Invea-tech – 12 Jihomoravské inovační centrum – 1, 12 K2 – 10 Komerční banka – 6 Lovato – 11 Outsourcing Soulution – 10 Panalpina Welltransport – 1 Papcel – 11 Penzijní společnost Komerční Banky – 10 PSJ – 4 Škoda Auto – 4 Telefónica – 9 T-Mobile – 9 UniCredit Bank – 2 Vědeckotechnický park Univerzity Palackého – 12 Vítkovice – 11 Vodafone – 9 Všeobecná zdravotní pojišťovna – 14, 15 Y Soft – 12 ZAT – 11 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR – 14 Axis – 9 Brno Open – 4 Cristalis – 6 Komerční banka – 12 Moravská finanční a iniciační – 7 Národní divadlo Brno – 10 Regionální hospodářská komora Brno – 4 Triada – 5 RejStřík fiRem Seznam inzeRentů Ta čísla znějí hrozivě – ročně lékaři v naší zemi nově diagnos- tikují více než sedmasedmdesát tisíc onkologických onemocnění a téměř osmadvacet tisíc pacientů na tato onemocnění umírá. Česká republika se bohužel touto statistikou řadí mezi země s vyšším počtem tragédií, než je nutné. I proto se české zdravotní pojišťovny rozhodly vyslyšet vo- lání doktorů, kteří upozorňují na alarmující číslo pacientů s pozd- ní diagnózou, a tedy i zbytečnou smrtí. Řešením je podle odbor- níků plošný screening. Od polo- viny ledna proto může dva a půl milionů žen a mužů do sedmde- sáti let očekávat zvací dopis do nejbližšího zdravotnického centra s  mamografem nebo přístrojem pro odhalování rakoviny tlustého střeva  – takzvaným kolonosko- pem. Připraveni budou také gy- nekologové, kteří provedou testy na rakovinu děložního čípku. „Ve spolupráci s  praktickými lékaři chceme oslovit zejména ob- čany, kteří se dlouhodobě neza- pojují do screeningu zhoubných nádorů. Zvaní bude probíhat formou adresných dopisů, které popisují i  konkrétní kroky, jak se do daného screeningu zapojit. Občané budou zváni postupně v  průběhu roku, podle měsíce svého narození. Každý rok bude- me zapojení pozvaných občanů kontrolovat. Pokud klient nabíd- ku nevyužije, pošleme mu příští rok další pozvánku,“ informoval tiskový mluvčí Všeobecné zdra- votní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý. S dopisem by měli oslovení navštívit praktického lékaře, ženy mohou vše vyřídit u svého gyne- kologa. Odeslat ženu na mamo- grafii může jak praktický lékař, tak gynekolog, stejně tak který- koli z nich může provést vyšetření testem odhalujícím skryté krvá- cení ve stolici. Stěr z  děložního hrdla provádí pouze gynekolog. Jen Všeobecná zdravotní po- jišťovna počítá v  prvním kole s oslovením 1,2 milionu klientů. Pozvánky na vyšetření prsu do- stanou ženy od pětačtyřiceti do dva a půl milionu čechů dostane  do schránky pozvánku na test rakoviny sedmdesáti let, děložního hrdla ženy mezi pětadvaceti až sedmde- sáti lety a tlustého střeva a koneč- níku ženy i muži mezi padesáti až sedmdesáti lety. Roční akce vyjde VZP přibližně na sto milionů ko- run. Přestože si pojišťovny přejí, aby klienti jejich nabídku bez- platného vyšetření využili, nemají možnost jim to nařídit. Pokuty ani jiné sankce totiž udělit nemůžou. Přesvědčit by je ale mohl fakt, že screeningová vyšetření už ny- ní zachraňují tisíce životů. Podle aktuálních údajů je do screenin- gu nádorů prsu ročně zapojeno přes šest set tisíc žen, u tří tisíc z nich je nalezen karcinom prsu. V drtivé většině v časném stadiu s  velkou šancí na vyléčení. Test skrytého krvácení do stolice roč- ně podstupuje přes půl milionu mužů a  žen. U přibližně devíti tisíc jedinců je při následné ko- lonoskopii objeven a  odstraněn adenom – nezhoubný nádor, kte- rý se může později přeměnit ve zhoubný. Screening nádorů dě- ložního hrdla podstupuje ročně přes dva miliony žen. U několi- ka tisíc žen ročně jsou objeveny prekancerózy, které je možno úspěšně léčit a předejít tak rako- vině děložního hrdla. „Vyšší účast občanů ve screeningu efekt pre- ventivních programů dále posílí. Nejdůležitější je však změnit my- šlení lidí,“ zdůraznil ex-ministr zdravotnictví Martin Holcát.  VeRONIKA SLáMOVá Přehled screeningových programů v ČR Screeningový program Cílová populace Screeningová metoda Nádory prsu Ženy ve věku od 45 let mamografické vyšetření jednou za dva roky Nádory konečníku a tlustého střeva muži a ženy od 50 let od 55 let věku krvácení do stolice 1× ročně – test na okultní krvácení do stolice 1× za 2 roky nebo screeningová kolonoskopie 1x za 10 let Nádory děložního hrdla všechny dospělé ženy (od 25 let) vyšetření stěru z děložního hrdla při preventivní gynekologické prohlídce 1× ročně Očekávaný počet zvaných pojištěnců Program Počet pojištěnců celkem Počet pojištěnců na 1 měsíc Screening nádorů prsu 494 651 41 221 Screening konečníku a nádorů tlustého střeva 1 444 153 120 346 Screening nádorů děložního hrdla 585 385 48 782 Zdroj: Česká onkologická společnost S p e ci ál •zdra votnictv í• Zásady léčby diabetických ran pravidelně aktualizuje Mezinárodní pracovní skupina pro léčbu diabetické nohy, která má i v ČR své zástupce. Tyto zásady jsou praxí ve světě spolehlivě ověřeny a měly by být široce implementovány do národních zdravotních programů, včetně českého. Jelikož mezioborové předávání informací v praxi zatím v Česku nefunguje bezprostředně, zařazení těchto zásad do jiných oborů než podiatrie vedená diabetologem, má v naší medicínské praxi zatím zpoždění. „ zásady léčby

16 l e d e n | ú n o r 2 0 1 4s p e c i á l – z d r a v o t n i c t v í Jak najít zubaře, pediatra nebo praktického lékaře? Mno- ho lidí si klade tuto otázku, ale málokdo jim dokáže poradit. Lékařů s  těmito specializacemi je totiž v České republice nedo- statek. A nejen těch, chybí také anesteziologové, chirurgové či internisté. Problém se však za- tím nedaří řešit. „Populace všeobecných prak- tických lékařů stárne. V roce 2010 působilo v České republi- ce téměř sedm set lékařů v dů- chodovém věku. Do roku 2015 očekáváme skoro dvojnásobný nárůst. Hrozí, že se sníží počet praxí, vzroste počet pacientů na lékaři stárnou a mladí je nestačí nahrazovat.  část z nich odchází do zahraničí Neschopenky elektronicky doktoři posílat nemusí. Za rok je čekají recepty leté prodloužení výjimky, kterou může dle zákona úřad udělit. Tuto dobu účastníci jednání shledali dostatečně dlouhou na to, aby se lékaři připravili na po- vinnost elektronické komunika- ce,“ komentovala odklad mluvčí už od začátku  letošního roku měli  lékaři komunikovat  s českou správou  sociálního  zabezpečení (čssz)  pouze elektronicky.  znamenalo By to, že neschoPenky By od doktorů na úřad Putovaly jen Přes internet.  lékaři si ale  prosadili odklad.  ještě dva roky  můžou používat ty  klasické papírové. jan Pacas Výjimku pro lékaře vyjed- nali společně ex-ministr prá- ce a  sociálních věcí František Koníček s  prezidentem České lékařské komory (ČLK) Mila- nem Kubkem a  ústředním ře- ditelem ČSSZ Vilémem Kahou- nem. Úřady lékařům ustoupily i proto, aby lidé mohli dostávat včas dávky, na které mají nárok. Lékařská komora a další sdru- žení lékařů měly totiž v záloze výzvu, aby doktoři elektronické neschopenky ignorovali, pokud by na jejich používání stát trval. Lidé by tak nedostali nemocen- skou. „Vzhledem k  tomu, že vět- šina lékařů nebyla připravena na elektronickou komunikaci s ČSSZ, bylo dohodnuto dvou- ministerstva práce a sociálních věcí Miluše Trefancová. Některé doktory tak čeká dost práce, v ordinacích totiž ně- kdy vůbec nemají počítač, a po- kud ano, není vždy připojený na internet. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka navíc část doktorů počítač ani internet nikdy používat nebude, přesto jsou to ale schopní speci- alisté. „Dvacet procent pracují- cích lékařů je starších šedesáti let a průměrný věk praktického lékaře je pětapadesát let,“ dodal Kubek pro ilustraci. Kubkovy argumenty však odmítá přijmout Michael Vích, výkonný ředitel Českého zdra- votnického fóra, organizace, která situaci ve zdravotnictví dlouhodobě sleduje. „Obecně lze říci, že většina lékařů je na elektronizaci zdravotnictví při- pravena a  dokonce ji považují za jedinou cestu k  optimaliza- ci nákladů. Je zde ale skupina těch, kteří se neustále ohání argumenty, že lékaři nemají v  ordinaci počítač či připojení k internetu,“ uvedl Vích s tím, že podle vlastního šetření fóra je to ale jen mizivé procento doktorů. „Penetrace připojení k internetu je v naší republice velmi vysoká, a proto není problém se k němu kdekoli připojit. Pokud někdo tvrdí opak, pak jsou jeho argu- menty liché,“ dodal Vích. Počítač s připojením na in- ternet by měl podle Vícha být v každé ordinaci. A pokud v ní není, bude si jej doktor muset rychle pořídit. Brzy ho totiž bude potřebovat. A to dokonce dříve než za ony dva roky, po které nemusí lékaři komuniko- vat s ČSSZ přes internet. Nová zkouška jejich počítačové gra- motnosti přijde už napřesrok. Od ledna příštího roku by měli doktoři přestat vypisovat papí- rové recepty na léky. Nahradí je elektronické. Pokud si lékaři s  přípravami na elektronizaci zdravotnictví nepospíší, celá si- tuace by se tak na konci letošní- ho roku mohla opakovat. „ Situace se může opakovat Pomoci by lékařům mohla i  snaha úředníků je s  komu- nikací přes internet seznámit, alespoň co se elektronických neschopenek týče. „Pracovní- ci okresních správ sociálního zabezpečení jsou již dnes při- praveni na to, aby subjektům, kterých se povinná elektronic- ká komunikace týká, byli ma- ximálně nápomocni a  poskytli jim podporu,“ řekl ústřední ře- ditel ČSSZ Vilém Kahoun. Svým dílem by měla přispět i  ČLK. „Každopádně se rádi budeme podílet na větší osvětě v  elek- tronické komunikaci a hledání řešení do budoucna,“ potvrdil Kubek. Podle Vícha by mohlo pro lékaře být motivací hlavně zjednodušení a  urychlení jed- notlivých procesů, ke kterému elektronizace povede. jednu praxi a sníží se dostupnost péče, a to výrazně víc na venko- vě a v příhraničních oblastech,“ upozornil člen výboru Sdružení praktických lékařů České repub- liky Jan Bělobrádek. Dodal také že o praxe na venkově klesá zá- jem už nyní, obyvatelé proto bu- dou muset časem za praktickými lékaři dojíždět do větších měst. Podobně stárnou i  lékaři s  dalšími specializacemi. „Na jednoho zubního lékaře nyní připadá zhruba dva tisíce paci- entů, přičemž optimální počet je mezi třinácti a  patnácti sty. Problémem je, že nejsilnější roč- níky zubních lékařů stárnou. V současné době je víc než polovi- na zubních lékařů starší padesáti let. Absolventi vysokých škol pak nestačí ty odcházející nahrazo- vat,“ řekl prezident České sto- matologické komory Pavel Chrz. „ Lékaři z ciziny se do Česka nehrnou Problém je také v  tom, že část mladých lékařů odchází do zahraničí. „Dřív odcházeli lidé kolem třiceti, pětatřiceti let. S p e ci ál •zdra votnictv í• V posledních zhruba pěti letech se často stává, že pro doktory je jednodušší odejít do Německa nebo do Anglie hned po ško- le,“ uvedl mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že člověk, který odejde za hranice takto brzy, se jen těžko vrátí zpět do České republiky, protože si v  cizině pravděpodobně najde partnera a založí rodinu. Podle Sojky se navíc problém s odcházejícími doktory jen tak nevyřeší. „Neexistuje žádné rychlé řešení. Bývali jsme zají- mavou zemí pro Slováky, kteří do České republiky přicházeli pracovat do ordinací, ale to už neplatí. Ani lékaři z dalších vý- chodoevropských zemí se k nám nehrnou. Je hlavně potřeba dát mladým lékařům budoucnost, změnit systém vzdělávání, při- dat peníze. Stát se však chová, jako by ho to nezajímalo,“ tvrdí Sojka. „ Největší problém? Není dost zubařů Ministerstvo zdravotnictví vnímá v  současné době jako největší problém nedostatek zu- bařů. „Přestože se od roku 2000 zdvojnásobil počet studentů a  absolventů stomatologických fakult, zkrátila se doba studia z šesti na pět let a zájem o stu- dium je dostatečný, ukazuje se, že ministerstvo školství, mládeže a  tělovýchovy, se kterým tento problém řešíme, není schopno v  současné chvíli uvolnit víc peněz na finančně a ekonomic- ky náročnou praktickou výuku zubních lékařů a  není bohužel ani dostatek kvalifikovaných lek- torů pro výuku,“ přiznala mluvčí ministerstva zdravotnictví Vik- torie Plívová. Zároveň upozorni- la, že pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit svým klientům dostupnou zdravotní péči pro- střednictvím sítě poskytovatelů zdravotních služeb, se kterými mají uzavřené smlouvy. „Tedy pacienti, kteří nemohou najít zubního lékaře, nechť se obra- cejí na své zdravotní pojišťovny,“ dodala Plívová. MICHAL KáRNý Na elektronické neschopenky si lékaři vyjednali dvouletý odklad. Další test jejich připravenosti na elektronizaci zdravotnictví ale přijde dříve. Už příští rok by měli doktoři přestat vypisovat klasické papírové recepty a začít používat pouze ty elektronické. FOTO: Eugénia Bánovská Úspěšný rok 2014 Vám přeje