Noviny 2013 353

Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice Noviny Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .: MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday). Volume 3 Issue 131 (353) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 14. I. – 27.I. 2013 PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY  (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999 tručné zprávy. Pondělí 14. ledna Pokus francouzského komanda osvobodit rukojmí v Mali selhal Proti zákazu adopcí ruských dětí do USA protestovalo v Moskvě 20 000 lidí V 1. kole prezidentské volby zvítězil Zeman těsně nad Schwarzenbergem Klaus označil výsledek 1. kola volby prezidenta za debakl pravice a prohru ODS Schwarzenberg před 2. kolem neopustí vládní funkce ani předsednictví TOP 09 Zeman ocenil podporu, kterou mu pro druhé kolo vyjádřilo vedení ČSSD Schwarzenberg by chtěl revidovat ústavu, Zeman zase změnit volební zákon ESLP podle Wagnerové připouští za určitých okolností zrušení amnestie Počasí v Praze: zataženo, mírný mráz pokračování na str. 2 Slovo vydavatele: dyž Woolworth začne prodávat pod cenou ovoce nebo kuřecí maso, aby zruinoval nedaleký obchod, sice často na to upozorňuje radio i televize, ale až na pár zanedbatelných vyjímek lidé přestanou nakupovat u obchodníka a jdou raději nakoupit do Woolworthu neb ušetří pár dolarů, a když obchodník krachne a Woolworth zvedne ceny tak pak ti samí lidé naříkají a nadávají. To samé je i v politice, napřed se dovíme, že to pan Obama ve volbách projede, pak se kolem voleb dovíme, že to je tak fifty fifty a nakonec vyhraje. V Austrálii dělnická strana vede Austrálii od desíti k pěti pokaždé, když je u moci! Pan Keating zavedl recesi "which you had to have“ , což přivedlo na mizinu tisíce lidí včetně milionářů Bonda a dalších, plus prodáním banky Commonwealth vylétly ceny v bankovnictví během několika let do závratných výšin, pan Carr prodal letiště Macquire bance, kde potom dostal místo ve správní radě, takže od té doby pobírá milion ročně (nad čímž se NIKDO nepozastavil!!!), madame Gillard prodala elektřinu , takže ceny vylétly do závratných výšek, a vláda si jen mne ruce, protože s tím „oficiálně“ už nemůže nic dělat, akorát má mnohem větší příjem z DPH a daní od elektrických společností, než měla dříve ze samotné elektřiny. Aby ceny klesly, to by totiž vláda musela založit vlastní státní společnost a zavést nízké ceny, pak by konkurenci nezbylo než jít s cenou dolu, ale protože se to dělnické třídě (a asi většině ostatních politických stran) nehodí, tak na to zapomeňte. A protože žijeme v zemi, která je pod diktaturou politiků (protože si mohou dělat snad cokoli, i opak toho co ve volbách slíbí) a nemyslete si , že se po volbách cokoliv změní, kdyby volby mohly cokoliv změnit, tak by je už dávno zakázali. Už to vidím, teď se dovídáme z rádia, že to paní Gillard na volbách prošvihne, před volbami se dovíme, že je to fifty-fifty a po volbách se nebudeme stačit divit. Jediná možnost je udělat jakousi vzpouru a zavést politický systém podobný Švýcarsku. Měli bychom si pomáhat . Chartista Urban sčítá Zemanovy kauzy. Milošku, žaluj mě, vzkázal 19. ledna 2013 Autoři: jw, hv iDnes Chartista, disident a novinář Jan Urban natočil klip, v němž vypočítává hříchy z doby vládnutí Miloše Zemana. Připomíná mu řadu případů včetně IPB, bamberské aféry, špionážních kufříků či Sevapharmy. "Jestli něco z toho není pravda, tak mě, Milošku, žaluj," vyzval Zemana. Jan Urban se na prezidentského kandidáta Miloše Zemana obrátil ve familiárním tónu, protože, jak sám říká, znají se 24 let. "Pavel Rychetský třeba v knize, kterou teď vydal, píše, jak si tvůj kamarád Mirek Šlouf dokázal říct o sto milionů při privatizaci České spořitelny. A jak jste přes vládu jmenovali takzvané "strejčky", svoje lidi, do státních podniků. Asi taky zadarmo," pouští se do Zemana Urban. Pokračuje v ostrém tónu, zatímco má před sebou rozložené cedule s řadou případů z minulosti: Mostecká uhelná, Český dům, dálnice D47, deblokace ruského dluhu, Olovo, Sevapharma ... U té se zastavuje. "Zprivatizovali jste ji za 50 milionů, usnesení připravoval kdo jiný než Mirek Šlouf. Koupil ji jeho kamarád, fotbalový podvodník Jan Gottwald. Jen pozemky měly cenu přes miliardu, Gottwald nesplnil žádné podmínky, které jste v usnesení měli a Česká republika přišla o vlastní výrobu vakcín a sér a od té doby se musí dovážet ze zahraničí. Obratem ruky ten pozemek prodal za 350 milionů firmě Sekyra Group. Dnes má ten projekt hodnotu 1,5 miliardy. Zhodnotit 50 milionů na 1,5 miliardy, to nejde bez korupce, Miloši, jestli si rozumíme," říká. Úředníky Zemanovi dělala jen "parta Šloufových kamarádů", pokračuje Urban a zmiňuje například Zemanova "osobního tajemníka Jana Heřmana, dříve okresního tajemníka OV KSČ na Praze 4" či "usvědčeného pomlouvače a vyděrače Jaroslava Novotného a specialistu ÚV SSM na propagandu Vratislava Šímu". "Buď jsi o tom, Miloši, jako premiér věděl a to by bylo strašné. Nebo jsi o tom nevěděl, ale pak jsi \'hlópé jak ondatra v říji\'," jak se říká na Moravě. V žádném případě ale nemůžeš být prezidentem. A jestli cokoliv z tohohle nebyla pravda, tak mě, Milošku, žaluj. Ale na to ty nemáš odvahu," uzavírá Urban. Mluvčí Zemanovy kampaně iDNES.cz Hana Burianová řekla, že celou věc nechají bez komentáře. "Je to názor jednoho člověka a každý člověk má na vyjádření svého názoru právo," uvedla Burianová. Podle ní je situace stejná jako v případě videa herce Tomáše Hanáka (na spot se podívejte na http://video.idnes.cz/?idvideo=V130108_12 3931_tv-zpravy_krr). "Na něj jsme ale reagovali a to z toho důvodu, že z jeho strany zazněla žádost o vysvětlení," doplnila Burianová. Zda viděl Urbanovo video Miloš Zeman, Burianová neví. "Video jsem mu předala, aby se na něj v průběhu víkendu podíval, takže uvidíme, zda se k tomu na začátku příštího týdne vyjádří," doplnila s tím, že případné právní kroky včetně žaloby jsou čistě na Miloši Zemanovi. http://video.idnes.cz/?idvideo=V130118_1153 06_tv-zpravy_eli Soudruh Milouš Zeman se stal v neděli Novým Presidentem České republiky . V dosavadní historii z deseti našich prezidentů šest abdikovalo, jeden byl zatčen a dva ve funkci zemřeli. RODÍ SE NOVÁ UKRADENÁ GENERACE Marcela Čechová Zajímavé, opravdu zajímavé věci nám v poslední době ukazují media. Před nedávnem policajti museli uzavřít celou ulici v Brisbane, protože se tam navzájem rvaly „dvě rodiny“ kvůli „poškozenému autu.“ To auto bylo „poškozeno“ tak pěkně, že by se z něj asi nedal použít ani volant a zmíněné dvě rodiny na televizních záběrech musely mít každá aspoň třicet členů, z toho aspoň dvě desítky výrostků čtrnácti až dvacetiletých . Prostě rodinky jak vymalované . Všichni měli velice opálenou pleť, řezali se klacky a házeli po sobě kamením a policie tomu bezmocně přihlížela a jeden starší mužský , taky opálený do tmava, vysvětloval do kamery, že se o nic nejedná a že si pouze sousedé vyměňují názory a zítra už bude všechno ve starých kolejích. Pak si před kameru stoupl jeden mladší opálenec a pravil, že zejtra a ještě dneska v noci se budou rvát taky ( už to trvalo 3 dny), bylo vidět, že se dobře baví a ten řekl, že nejde o žádný rasizmus. Měl pravdu, protože kdyby opravdu šlo o nějaký rasizmus , tak by rvačka musela být vyprovokovaná jedině lidmi neopálené pleti a policajti by tomu směli udělat rázný konec a všechny je zavřít za mříže. Kdežto na výměnu názorů dvou opálených „rodin“ , z nichž jedna je aboriginálská a druhá „islanders“ koukají s rukama v kapsách, neboť trestat tady nelze, nejde o rasizmus, jde nanejvýš o „kulturní výměnu.“ Konec debaty, střih na profil nějakého pravičáckého poslance, který měl drzou poznámku zda tihle lidi vůbec někdy pracují nebo jsou nastálo na vládní podpoře, opět střih a soudružka z Labor partaje hlasitě protestuje proti nehumanitnímu postoji onoho poslance...Jak jsme se později z televize dověděli, jednu tu rodinku oficiálové odstěhovali do Sydney, kde budou určitě pokračovat ve své „výměně kulturních neshod“. Pak jsou tady noviny (The Australian 12.1.2013) kde se baví pan Michael Mitschin, Attorney General Západní Austrálie o tom, že by bylo potřeba zpřísnit „loopholes“ neboli únikové možnosti pro lumpy a zloděje– děti a dospělé, bílé samozřejmě, ale i – ó hrůzo! - Aboriginály. Jaké to necitlivé podupání lidských práv ! Zákon říká v podstatě : kradeš jednou- promineme, uděláš to podruhé, opět promineme, ale uděláš to potřetí a jdeš sedět. Říká se tomu three strikes legislation a zavedla ho předešlá vláda když už si nevěděla rady s aboriginálskými výrostky, kteří se na cestu zločinu vydávali už v raném věku deseti nebo dvanácti let. Jenomže tehdy zasáhli naši zastánci humanity a nakonec došlo k tomu, že kdykoliv si mladý zločinec pospíšil a vyráběl přestupky na běžícím pásu, stačilo aby třeba vykradl banku, zbil stařenku na ulici a ještě ukradl auto v krátké době za sebou, pak všechny jeho přestupky byly projednávány najednou a hodnoceny jako jeden zločin, nikoliv jako tři zločiny. Byl tedy propuštěn s pardonem a odešel od soudu s úsměvem na tváři. Pan Attorney general Mitschin má zřejmě své zkušenosti když tvrdí, že by to tak být nemělo. Jenomže pan Mitschin má smůlu. Ačkoliv ve WA žije jen 4% Aboriginálů z celkového počtu mladistvých obyvatel a ačkoliv existuje výše zmiňovaná loophole, přece opálení dokázali obsadit 38 % míst ve vězení. Proto je také kritizován, nikoliv chválen. Obula se do něj hlavní dáma WA Criminal Lawyers Association, která se živí obhajobami mladistvých zločinců aboriginálského původu Dr Hannah McGlade. Three strike zákon, pravila, je neslučitelný s naším lidským cítěním a měl by být okamžitě zakázán.Naše děti aboriginálského původu potřebují podporu a vedení, pravila moudře. Bohužel už se nezmínila o tom, jak by tato podpora a vedení k lepšímu vnímání světa měly být v praxi provozovány. Jako základ požaduje tato smělá právnička okamžité zaměstnání „národníího komisaře pro indigenous children, který by se svým zástupcem ( oba by museli mít příjem aspoň 100.000 dolarů ročně, ne-li víc) měl odpovídat za dodržování „lidských práv „ aboriginálských dětí. Nu, tím tento národ už jednou prošel a výsledkem byla Stolen generation. Natasha Robinson, dopisovatelka Australianu a zároveň jedna z mnoha kazatelů dobra, líčí hrůzy, kterých se dopustili zlí bílí sousedé na ubohém 14 letém „děcku,“ když jeho kriminální rekord přesáhl únosnou míru: Lapli ho, pořádně seřezali a dokonce vyhrožovali, že mu pilou oddělí od těla zlodějskou ruku či odvezou k řece, rozčtvtí a předhodí rybám. Dokonce i policajti na stanici měli výrostka natolik dost, že naschvál pustili airconditioning na freezing teplotu, takže se nemohl ani v klidu poradit se svým advokátem. Samozřejmě výrostek byl nakonec propuštěn bez jakéhokoliv trestu. Před dvaceti lety byla utvořena Royal Commission into Aboriginal Death in Custody a dnes její předseda Hal Wooten přiznává, že situace je mnohem horší než byla. Ti, kteří tenkrát chlastali, užívali drogy a kradli, mají dnes děti, které chlastají, užívají drogy a kradou víc. Dřív se situace řešila tak, že děti byly neschopným rodičům odebrány a dány na výchovu do slušných bílých rodin nebo do církevních institucí. Z čehož ovšem vzniklo obvinění, že děti byly „odcizeny“ své kultuře. Miliony dolarů z našich kapes pak zmizely na „nápravu křivd“. Vypadá to, že si úspěšně teď zaděláváme na novou Ukradenou Generaci. Marcela Čechová Gratulujeme paní Evě Čermákové k úspěchu, viz str. 2 S K

Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem a jeho Neviditelným psem Strana 2 2 Úterý 15. ledna Ajatolláh Chameneí prý zakázal fatvou výrobu jaderných zbraní a Pákistánský nejvyšší soud nařídil zatčení premiéra kvůli korupci Dva Češi zadržení v Řecku za špionáž budou propuštěni na kauci a Peake představila vládní protikorupční strategii na roky 2013 a 2014 Rada biskupů doufá v dobrou volbu hlavy státu; jméno ale neuvedla Pražský městský soud posílá kvůli amnestii k ÚS kauzu Chvalovského Hlavní hygienik hodnotí současný výskyt chřipky jako epidemii Zemanovci budou mít v Senátu společný klub s komunisty Počasí v Praze: zataženo, -2 °C Středa 16. ledna Obama vyzval Kongres k větší regulaci střelných zbraní Ruský soud odmítl žádost členky Pussy Riot o přerušení trestu Vláda schválila návrh na sloučení ministerstev průmyslu a dopravy Zeman i Schwarzenberg jsou pro změny fungování parlamentních komor Marvanová tvrdí, že amnestie je oproti milostem přezkoumatelná soudem V Karlových Varech se demonstrovalo proti komunistickému radnímu a Amnestie zastavila mj. i devatenáct let trvající stíhání Pitra a Provoda Brněnský soudce Pešek byl kvůli korupci dočasně zbaven funkce Počasí v Praze: zataženo, teploty těsně pod nulou Čtvrtek 17. ledna Slovenští poslanci navrhují obžalovat prezidenta Gašparoviče Obamův plán kontroly zbraní vyvolal odpor a výzvy k bojkotu Po celodenní rozpravě hlasování o nedůvěře vládě ČR neprošlo Schwarzenberg byl prý amnestií zděšen, a tak opustil Sněmovnu a Žalobci zpřísnili kvalifikaci Janouškovy nehody na pokus o vraždu Rada seniorů vyzvala důchodce, aby za prezidenta volili Zemana Podle Klause má být prezidentem ten, kdo žil v této zemi Exšéf dotačního úřadu Kušnierz půjde na 5 let do vězení Počasí v Praze: zataženo, teploty kolem nuly Pátek 18. ledna Netanjahu slíbil voličům, že nezruší ani jednu židovskou osadu Únosci v Alžírsku chtějí vyměnit americké rukojmí za vězně z USA Ministerstvo životního prostředí souhlasí s dostavbou JE Temelín Všichni sociálně demokratičtí hejtmani si odhlasovali podporu Zemana a Zaorálek žádá jmenný seznam osob, které se podílely na amnestii Ústavní soud se nebude zabývat stížností VV na církevní restituce a ODS přijala zpátky do strany exprimátora a poslance Béma Vězeňská služba po amnestii zakonzervuje tři věznice Počasí v Praze: zataženo, -4° °C Víkend 19. – 20. ledna Obama i Biden složili v Bílém domě prezidentskou přísahu Islamisté v Alžírsku povraždili rukojmí a vzápětí byli sami zabiti Schwarzenberg označil Klause a Zemana za mocenskou skupinu a Podle Zemana reaguje Schwarzenberg na Klause až hystericky Blažek chce vládě navrhnout zrušení vrchních státních zastupitelství a Tvůrci Zdivočelé země vyhodili Dejdara, protože podporuje Zemana VV navrhují, aby lidé poškození amnestií byli bez soudních poplatků Na Václavském náměstí se demonstrativně pokusil upálit muž Počasí v Praze: zataženo, přes den -3°C Pondělí 21. ledna V Izraeli začaly volby, favoritem je Likud spolu s formací Izrael je náš domov a Část zemí EU může společně zavést daň z finančních transakcí, rozhodli ministři Peake zpochybnila možnost zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj řízené jejím kolegou Zeman se omluvil Schwarzenbergovi za řeči svého volebního štábu o hákových křížích a Svaz měst a obcí se distancoval od podpory Schwarzenberga deklarované TOP 09/STAN ÚS přezkoumá novelu loterijního zákona, která pardonuje videoterminály až do r. 2014 Hrdina od Dukly a Kurska vyzval Schwarzenberga k odstoupení z boje o Hrad a Poradní sbor Jana Fischera se vzepřel jeho doporučení volit Zemana Počasí v Praze: zataženo, -4°C Úterý 22. ledna V Izraeli začaly volby, favoritem je Likud spolu s formací Izrael je náš domov Část zemí EU může společně zavést daň z finančních transakcí, rozhodli ministři Peake zpochybnila možnost zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj řízené jejím kolegou Zeman se omluvil Schwarzenbergovi za řeči svého volebního štábu o hákových křížích Svaz měst a obcí se distancoval od podpory Schwarzenberga deklarované TOP 09/STAN ÚS přezkoumá novelu loterijního zákona, která pardonuje videoterminály až do r. 2014 Hrdina od Dukly a Kurska vyzval Schwarzenberga k odstoupení z boje o Hrad Poradní sbor Jana Fischera se vzepřel jeho doporučení volit Zemana Počasí v Praze: zataženo, -4°C Středa 23. ledna Cameron slíbil Britům referendum o členství v EU - po volbách Vláda souhlasí s návrhem, aby věznění poslanci nedostávali plat a Zeman i Schwarzenberg schvalují další účast v zahraničních misích Soudce Kydalka žádá Ústavní soud o zrušení amnestie, ev. její části Návrh na zrušení amnestie nemá šanci, shodují se právní experti Biskupové se loučili s Klausem, podporu Zemana s ním nesdílí Zájem o volby prezidenta graduje, sázkaři více věří Zemanovi Aktivisté vyzývají Senát k žalobě na Klause kvůli velezradě Počasí v Praze: zataženo, -4°C Čtvrtek 24. ledna Clintonová obhajovala svůj postup kolem útoku v Benghází Severní Korea pohrozila dalšími jadernými a raketovými testy Na ambasádách ČR za oceánem začala volba prezidenta republiky Areva chtěla u ÚOHS pozastavit temelínský tendr, opět neuspěla Exposlanec Wolf se vyhýbá vězení, soud dal příkaz k zadržení Ministerstvo zdravotnictví sloučí dvě fakultní nemocnice v Brně Jihočeská radní pro školství za KSČM prý uvažuje o rezignaci Zastupitelé Plzně schválili stavbu spalovny v Chotíkově Počasí v Praze: zataženo, smog, -4°C Pátek 25. ledna Tisíce Egypťanů protestují proti prezidentovi, zasáhla policie Čína hrozí omezením pomoci, pokud KLDR provede jaderný test Ve 14 hodin odstartovalo v ČR druhé kolo volby prezidenta Kampaň rozdělila společnost, vítěz musí situaci uklidnit, říká Nečas a Odvolili oba prezidentští kandidáti, Schwarzenberg neplatně a Poslanci jsou proti změnám pro kuřáky navrhovaným Bruselem Schwarzenberg podal trestní oznámení kvůli inzerátu v Blesku ÚOOÚ se chystá dát ministerstvu za sKarty pokutu Počasí v Praze: zataženo, -5°C Víkend 26. ledna – 27. ledna Američané ohlásili úspěšný test obranné rakety země-vzduch Obama podpořil Hollanda ohledně francouzské intervence v Mali Českým prezidentem se v historicky první přímé volbě stal Miloš Zeman Zeman je pro předčasné volby, Nečas mu vzkázal, že o tom rozhoduje Sněmovna Jména nových soudců ÚS chce Zeman navrhnout do dvou měsíců po přísaze a Podle Zemana by již dnes stálo za pokus prosadit majetková přiznání Vedoucí prezidentské kanceláře Weigl oznámil, že odejde s Klausem Kalousek prohlásil, že Schwarzenberg obhájí post předsedy TOP 09 Počasí v Praze: zataženo, postupně oteplení k nule Zázrak se nekonal 26. ledna 2013 - První české přímé prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman. Potvrdily se obavy, že přímá volba zpřístupní nejvyšší patro politiky nejnižším pudům. Zeman vsadil na kartu šovinismu a jako základní metody své kampaně volil pomluvu a lež. V jeho kampani byl zřetelný předěl. Původně stavěl na strategii, s níž dvakrát vyhrála krajské volby sociální demokracie – že totiž využije neobliby reformní vlády a promítne stín celostátní politiky do politiky regionální. Tato část kampaně byla v duchu hesla "stop vládě". Očividně to nedávalo smysl, protože vláda je jeden subjekt a prezident je jiný subjekt. Vláda hraje v demokratickém systému svoji roli a prezident také svoji roli. Jeden s druhým spolupracují, ale jeden nezastupuje druhého. Ale budiž, tato strategie se sociální demokracii vyplatila a celkem logicky a rozumně ji chtěl Zeman se svým týmem použít i v prezidentské volbě. Václav Klaus se svou rodinou, se svou ženou Livií a synem Václavem vnesli do kampaně nový prvek. Vsadili na kartu lži a nacionalistické demagogie. Pro Klause to také byla vyzkoušená strategie. Strašáka Benešových dekretů využil, aby dostal Českou republiku do izolace v rámci Evropské unie. Přesvědčil se, že tento strašák u nás spolehlivě funguje. Proč by neměl zafungoval i v prezidentské kampani? Zafungoval, tím spíš, že Karel Schwarzenberg lehkomyslně a z nepozornosti sedl na lep. Včas nevyhodnotil nebezpečí které mu hrozí. Neuvážená poznámka o Benešovi v Haagu hodně přispěla k tomu, že se nyní bude na Hrad nadále dívat zdola. Volby skončily, hnusohra se uzavřela a zase je to Klaus, který si v ní ponechal poslední slovo. Jeho výrok, že konečně zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí, by se měl registrovat v Guinessově knize rekordů. Odpornější nehoráznost snad opravdu nelze vyslovit. Aston Neff = NevPes Zemana volili příznivci KSČM, ČSSD, Dienstbiera i Bobošíkové Budoucího českého prezidenta Miloše Zemana volili v druhém volby podle propočtu ČTK hlavně komunisté, příznivci ČSSD a voliči především Jiřího Dienstbiera, Jany Bobošíkové a Jana Fischera z prvního kola. Karla Schwarzenberga volili příznivci ODS a jeho TOP 09, získal také hlasy voličů Táni Fischerové a Přemysla Sobotky. ČTK při výpočtu vycházela z údajů za první a druhé kolo volby zveřejněných na webu ČSÚ www.volby.cz. Schwarzenbergův trumf: Klaus hrozí emigrací Ačkoli se prezident Václav Klaus a členové jeho rodiny snažili dlouho usilovně pomoci v souboji o křeslo na Pražském hradě Miloši Zemanovi, nakonec Klaus den před volbami věnoval největší trumf protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi. Poté, co se od jednoho z přátel dozvěděl, že hodlá volit Karla Schwarzenberga, napsal Václav Klaus tuto textovou zprávu: "Jsem Vaší SMS šokován. Vy tedy volíte knížete? Já budu v případě jeho zvolení uvažovat o emigraci. VK" LN

Noviny – Slovenská stránka. 3 Strana 3 Hobita robil aj Slovák: Do mojej kancelárie nakúkal Gandalf Vo Wellingtone je vraj žalostne tragické počasie, a to vraj zvládne iba turista, ktorý tam príde na pár dní. JAKUB KRAJČOVIČ tam však dobrovoľne prežil niekoľko mesiacov, pretože dostal ponuku zo slávnych štúdií Petra Jacksona Weta Digital a bol pri výrobe špeciálnych efektov dlhoočakávaného filmu Hobit. Spoznal neľahké podmienky práce pre Hollywood, musel sa prispôsobiť prísnym pravidlám, ale bol pritom, ako sa mení a napreduje kinematografia. A na premiére filmu mu vraj srdce bilo ako malému. Tesne pred premiérou filmu Hobit ste písali, že vy ešte idete na výlet – na miesta, o ktorých písal Tolkien a kde sa film nakrúcal. Vyzerá to, ako keby ste dostali možnosť pracovať a na chvíľu žiť v rozprávke. „Nikdy som netušil, že raz budem súčasťou adaptácie knihy, ktorá ma tak veľmi očarila, keď som mal deväť rokov. Prešiel som mnohé miesta, kde sa nakrúcala trilógia Pán prsteňov aj Hobit, bol som v dedinke Matamata, pri ktorej je Hobbiton, v Národnom parku Tongario som videl sopku Ngauruhoe, ktorá zas bola predlohou pre Horu osudu. Príroda je tu naozaj pekná, ale pre Európana je Nový Zéland trochu sklamaním. Je to absolútny koniec sveta, v podstate je ako Liptov, ibaže bol kolonizovaný Angličanmi, má viac lesov a veľmi veľa papradí, čo mi pripomína časy dinosaurov.“ Liptov, to je trochu šokujúce prirovnanie. „Keď Tolkien písal a tvoril Stredozem, ako predobraz mu poslúžila Veľká Británia a Škandinávia, miesto Rivendell opísal podľa jednej pohľadnice zo Švajčiarska. Preto by sa ani Jacksonove filmy nedali nakrúcať v Austrálii, tam je krajina veľmi odlišná od Tolkienovej predstavy. Ale Nový Zéland vyzerá ako Škótsko alebo teda náš Liptov.“ Čím vás Tolkien tak veľmi očaril? „Spoznal som ho práve v čase, keď som začiatkom 90. rokov vyrastal v USA a spoznával rôzne fantasy hry na herných konzolách. Pamätám si, že o Hobitovi mi prvýkrát porozprával môj ruský kamarát Sergej. Dovtedy som poznal a mal rád príbehy o kráľovi Artušovi a o Nibelungoch, fascinovala ma severská mytológia. Hneď ako som spoznal Tolkiena, mi bola Stredozem blízka, možno aj preto, že vychádza z legiend severanov. Neskôr, keď som čítal jeho Silmarillion, uchvátila ma prepracovanosť a komplexnosť sveta, kultúr, histórie a politiky. On nenapísal iba román a pár príbehov o boji medzi dobrom a zlom, on vytvoril celý nový svet, do ktorého svoje príbehy stavil.“ Ako ste potom zareagovali, keď ste dostali možnosť pracovať v štúdiách Weta Digital, kde sa vyrábali špeciálne efekty pre Pána prsteňov aj pre Hobita? „Mal som šťastie, že tam najprv prijali moju tímovú vedúcu z animačného štúdia Animal Logic v Sydney. Ona ma odporúčala. Najprv ma kontaktovali cez skype, bolo to veľmi neformálne, viac-menej sme sa len hodinu priateľsky rozprávali. Lenže o mesiac mi prišla konkrétna ponuka s návrhom zmluvy. Skoro som odpadol, veď som si len tak ráno prezeral maily cez telefón. Potom sa už veci začali diať veľmi rýchlo.“ Ako ste si predstavovali svoju prácu, keď bolo zrazu jasné, že sa vám splní sen? „Keďže sme sa nikdy nedostali k žiadnemu pracovnému pohovoru, ani sme si detailne nepovedali, čo by moje pracovné miesto obnášalo, nevedel som presne, do čoho idem. Jediné, čo som vedel, bolo, že idem na Nový Zéland a že budem pracovať na Hobitovi.“ A ako si to máme predstaviť my? „Moja rola mala názov systémový inžinier, ale vzhľadom na zmluvu nemôžem o svojej náplni práce nič povedať.“ Môžete aspoň povedať, s kým ste boli v najužšom pracovnom kontakte? S akými profesiami? „Mrzí ma to, ale ani to nie. V zmluve stojí, že nemôžem povedať, čo robím ani s kým robím.“ Zodpovedala trilógia Pána prsteňov a teraz už aj Hobita vašim predstavám o Stredozemi? „Mňa Jacksonov Hobit plne uchvátil. Mnohí kritici mu vyčítajú, že ten film vôbec nie je tou pôvodnou rozprávkou, ktorú Tolkien pre deti napísal - a majú pravdu. Konečne je to však ucelený pohľad na veľký príbeh, veď sám Tolkien ho dokončil až v dodatkoch k Pánovi prsteňov. Pamätám si, že z pôvodnej trilógie som bol úplne očarený a tuším, že z tejto novej budem ešte viac. Peter Jackson si vzal čas aj priestor, aby sa vyhral s krásnymi nuansami a detailmi. S tým, čo nás tešilo na papieri.“ Hobit bol veľký projekt a drahý film. Je takáto práca potom ešte hrou? Vyzerá to tak zábavne... „Je pri tom veľa zábavy, najmä v strižni. Najviac som si v tomto biznise obľúbil strihačov, veľmi dobre si s nimi rozumiem. Strižňa je zároveň bijúcim srdcom každého filmu, tam sa vytvára pravá mágia. Žiadne vizuálne efekty nezachránia film, ak mu chýba príbeh. A ten sa síce začína scenárom, ale k dokonalosti ho privádzajú až v strižni. Napríklad Jason Bourne by nikdy nebol taký úžasný, keby na ňom strihači nepopracovali.“ Aké nároky na človeka vlastne práca v Hollywoode kladie? „Pri takejto práci sú osobná reputácia a čestné slovo veľmi veľkými devízami. Outsideri to majú v Hollywoode ťažké, pokiaľ si nevybudujú osobné vzťahy s vedúcimi osobami v distribútorských firmách. Profesionalita je nadovšetko a spoločný cieľ - nakrútiť film - je nadriadený všetkému. Ak treba pracovať 20 hodín denne, tak sa bude pracovať 20 hodín denne, bez oddanosti sa film nakrútiť nedá. Jednoducho, v Hollywoode sa neodporuje. Tu sa žiadnej požiadavke nepovie nie, len sa vyčísli, koľko to bude stáť - a potom sa rozhodne. Keď si človek môže dovoliť nejakú požiadavku odmietnuť, môže si povedať, že vyhral nad životom a že už sa nemusí viac snažiť.“ Na filme vždy vidieť, či sa robil s nadšením, alebo len z nejakej producentskej kalkulácie. Aká aura sa vytvárala pri Hobitovi? „Ten film vznikal veľmi bolestivo. Najprv to vyzeralo tak, že ho bude robiť Guillermo del Toro, potom sa štúdiá Metro Goldwyn Mayer ocitli vo finančných problémoch. Uvažovalo sa tiež o tom, že sa nakrúcanie presunie do Veľkej Británie a ešte sa do toho pridružil štrajk hercov na Novom Zélande. Aj tak sa to všetko nejako dalo dokopy a to, myslím si, znamená, že Hobit vznikal s obrovským nadšením a filmárskou vášňou. Ani nehovorím o tom, že novozélandská vláda je voči hollywoodskym filmárom extrémne zhovievavá. Hollywood si dokonca presadil zmenu v zákonníku práce tak, aby mohli ľudia vo filmovom priemysle pracovať ako živnostníci. Efektívne, bez akýchkoľvek práv zamestnancov.“ Verili ste po toľkých ťažkostiach, že film dopadne dobre? Čo naznačovalo tomu, že naplní veľké očakávania? „Aj rozpočet vo výške stoosemdesiat miliónov dolárov. Od začiatku som veril, že to bude dobrý film. Úspech predošlej trilógie bol zaväzujúci a oddanie ľudí, ktorí na filme pracovali, bolo obrovské. Bolo to množstvo talentovaných umelcov a hercov.“ Koľko ich vlastne bolo? Všetkých ste ich zrejme ani nemohli stretnúť. „Aby som to zistil, asi by som si musel odsedieť a spočítať celé záverečné titulky. Keď sa pred desiatimi rokmi robil Pán prsteňov, žartovalo sa, že v ňom hral každý Novozélanďan. A myslím si, že to nebolo až tak ďaleko od pravdy. Každopádne, len vo Wete bolo tisíctristo ľudí, keď sa práce dokončovali. Hoci nie všetci pracovali exkluzívne na Hobitovi. Do konečného počtu však treba zarátať ľudí zo všetkých spoločností, ktoré na filme robili, to nebola len Weta Digital.“ Ako ste prežívali premiéru? „Mal som šancu vidieť aj niektoré hviezdy, pretože sa mi podarilo dostať na červený koberec. Mal som zážitok, keď som niektorú z tých nesmierne talentovaných osobností aj stretol. Napríklad sira Iana McKellena, ten k nám raz zavítal do kancelárie (na snímke vedľa). Bol som úplne hotový, keď som sa obrátil a videl, ako stojí za mnou - a on sa s nami začal ležérne rozprávať. Kolegovia sa mi potom smiali, že som bol ako taký fanboy. Lenže ja im na to môžem povedať jediné: Ha! Mám fotku s Gandalfom!“ Čo McKellena zaujímalo? Prečo prišiel? „Hm, to nikto poriadne nevedel. Len tak sa túlal po budove, nakúkal do každých dverí a pýtal sa, čo porábame.“ Na Hobita sa čakalo aj s tým, že to bude prelom vo filmovej technológii. Bude? „Myslím si, že jeho premiérou sa začala nová éra kinematografie a je pravdepodobné, že nie každý sa s ňou stotožní. Aj Quentin Tarantino nedávno oznámil, že ukončí svoju filmársku kariéru a ako jeden z dôvodov uviedol, že digitálnych efektov sa používa príliš veľa. Nepáči sa mu, akým smerom sa kinematografia uberá.“ Jackson nakrútil Hobita systémom 48 obrázkov za sekundu. Ako to filmový obraz zlepšuje? „Konečne to bolo 3D, ktoré sa dalo pozerať bez toho, aby bol obraz rozmazaný, tmavý a chaotický. Keď sa 3D filmy nakrúcali štandardným štýlom 24 obrázkov za sekundu, trpeli tým, že z pohybov na plátne zostávala akási šmuha. Problém bol aj s jasom - keď si človek nasadil okuliare, okamžite časť jasu stratil a film vyzeral sivo. Štyridsaťosem obrázkov za sekundu mnoho z týchto problémov rieši. Najmä ostrosť obrazu a krásny detail pohybu. Hobit bol taký ostrý, že som vôbec nemal dojem, že sa dívam len na nejaké rozmazané objekty, ktoré od seba ani neviem odlíšiť. Premiéra bola v kine Embassy Theatre a tam sa podarilo odstrániť aj problém s nedostatkom jasu, pretože sa premietalo z dvoch projektorov.“ V čom spočíval váš vizuálny zážitok? Vedeli ste si vôbec film užiť? „Mal som problém odosobniť sa od vizuálnych efektov, odkedy som pracoval v Sydney v štúdiu Animal Logic. Neviem sa oslobodiť od profesionálnej deformácie a naivne si vychutnať film. Pri Hobitovi sa mi to však podarilo. Keď som ho videl prvýkrát, ešte pri premietaní pre filmový štáb, sledoval som ho so zatajeným dychom. To deväťročné dieťa vo mne naplno ožilo a srdce mu pukalo od šťastia. Potom som si však šiel film pozrieť druhýkrát a to už som sa sústredil na vizuálne efekty a ich detaily.“ A boli ste stopercentne spokojný? „Áno, bol. Vždy si najviac všímam počítačový oheň, podľa toho mám tendenciu vizuálne efekty hodnotiť. Pretože sa najťažšie robí s ohňom, srsťou a vtáčím perím.“ Hobit dnes robí veľkú reklamu Novému Zélandu, ale v ankete jednej cestovnej kancelárie vyšlo, že napríklad Wellington je - mimochodom spolu s Zürichom a Bratislavou - jedným z najnudnejších hlavných miest na svete. Súhlasíte s tým? „Tú anketu som našiel aj ja, Wellington skončil hneď za Bratislavou. V kontexte Nového Zélandu je Wellington naozaj cool, tak o ňom s obľubou píše aj Lonely Planet. Ale ak sa to vezme z globálneho kontextu, je to maličké mesto, má 180-tisíc obyvateľov, teda asi toľko ako Košice. Keby som sa tu mal zastaviť ako turista na jeden deň, asi by sa mi tu páčilo. Sú tu neuveriteľne štýlové bary, reštaurácie, obchodíky, filmová kultúra tu kričí z každého miesta a mesto po večeroch naozaj ožíva. Je tu vynikajúci výber piva, takže nie nadarmo sa hovorí, že Wellington je „New Zealand´s Beer Capital“. A majú tu tiež najlepšiu kávu, akú som kedy na štyroch kontinentoch pil. Tá mi bude naozaj chýbať.“ Tak prečo teda odchádzate? „Žiť vo Wellingtone, to je už iný príbeh. Je tu tragicky zlé, žalostné počasie. Mesto je síce obklopené morom z každej strany, no je nepoužiteľné, pretože má nízku teplotu. Už len to spôsobuje frustráciu.“ Zmenilo nejako nakrúcanie Hobita krajinu? „To najlepšie, čo po nakrúcaní zostalo, je podľa mňa zlepšený Hobbiton. Keď sa skončilo nakrúcanie Pána prsteňov, postavili ho iba z polystyrénu a preglejky a navyše, z väčšej časti ho potom aj odstránili. Tentoraz sa však z neho stala trvalá filmová scéna, aj vďaka tomu, že sa do toho finančne zapojil Peter Jackson. Hobbiton je postavený z dreva, kameňa a naďalej bude slúžiť ako úžasná turistická atrakcia. Práve v týchto dňoch tam dokončujú krčmu - bude funkčná - a v budúcnosti plánujú zariadiť hotel v hobitích dierach. Vyzerá to tam skutočne rozprávkovo.“ V celej krajine sa zrejme predávajú darčeky na hobitiu tému. Je nejaký, čo sa vydaril a chceli by ste ho mať? „Pravdupovediac, vianočné trhy som v meste ani veľmi nepostrehol. Ale ak by som chcel nejaký suvenír zo Stredozeme, tak jednoznačne oficiálnu repliku prsteňa od jeho výrobcu Jensa Hansena.“ Ako táto veľká filmová skúsenosť zasiahla do vášho života? „Dostal som svoje meno na Hobita, to považujem za osobný úspech. Stretol som zaujímavých ľudí a mal som možnosť žiť a pracovať v inej krajine, pre štúdio so svetovým renomé. Zároveň som o sebe zistil, že nezvládam vietor a príliš premenlivé počasie a že Sydney a Austrália mi chýbajú viac, než som si myslel.“ Čo si teraz želáte, keď už sme pri rozprávkach? „Uvidím, či sa mi podarí nájsť ďalšiu príležitosť vo svete filmu a vizuálnych efektov, možno že si nájdem prácu v trochu tradičnejšom IT. Ak by som sa znovu vybral k filmu, ani sám neviem, ako by som definoval svoju vysnívanú rolu - viem, akým smerom by som sa chcel uberať, ale neviem to špecifikovať len niekoľkými slovami. Ak by to nemal byť film, mohlo by to byť aj čosi pre Amazon. Ale ideálna by bola taká robota, vďaka ktorej by som mohol precestovať svet.“ Nechýbalo by vám filmové prostredie? Neopantalo vás? „Práca na filmoch je neuveriteľne vďačná a aj napriek občasným stresom je to veľká zábava. Vo Weta som mal prístup k vizuálnym efektom, v štúdiu Animal Logic som mal prístup k celému filmovému procesu, pretože tam sa film produkoval aj tvoril. Osobne som sa tam poznal so strihačom, na jeho gauči som bol pečený-varený a spoza jeho pleca som mohol sledovať, ako sa film každým dňom menil a dostával reálnejšie kontúry.“ Takže ako je to s tým opantaním? Podľahli ste alebo nie? „Odpoveď súvisí s mojím prístupom k práci. Ja mám trochu problém s autoritami a ťažko sa mi prejavuje lojalita voči veciam, ktoré nie sú moje. Mne asi hrozí, že si budem musieť založiť vlastný biznis - pretože kým je človek zamestnanec, na konci dňa nemá nárok na žiadny výsledok svojej práce. Okrem mzdy a dohodnutých odmien.“ Lenže ak Hobit dostane Oscara za vizuálne efekty, budete to zrejme prežívať inak ako ostatní diváci. „V tom prípade sa budem spokojne usmievať a bude ma pritom hriať pocit dobre vykonanej práce.“ Kristína Kúdelová

Noviny –. Z českého tisku 4 Strana 4 Zeman – loutka, lhář a Lukoil Jan Urban 17. 01. 2013 Milý Miloši, Známe se čtyřiadvacet let a dodnes si tykáme. Kdysi jsi mně dokonce osobně přesvědčoval, abych šel znovu do politiky, a pak i nabídl, abych se stal mluvčím ČSSD. Nelibě jsi nesl, když jsem Tě odmítl, ale aspoň jsme si tehdy ve dvou nalili do hlav pěkných pár panáků v Konírně naproti Lidovému domu. Tos měl ještě svoji hlavu, a mohu dosvědčit, že v té době jsi ničí loutkou nebyl. Jenomže to se rychle změnilo. Nedávno jsi se rozlobil, když jsem Ti řekl, že jsi byl jako premiér vždycky slepý k obrovské korupci mezi svými nejbližšími spolupracovníky. S cigaretkou v ruce jsi mi na schodech Knihovny Václava Havla řekl, poněkud výhružně, že doufáš, že až mě někdo z tvých kamarádů zažaluje, že budu schopen doložit svá tvrzení na důkazech. No, Miloši, žádný z nich se ještě neodvážil… A neodvážíš se ani Ty. V hektických dobách po Listopadu jsem tě dával za příklad, protože jsi jako jeden z mála nadřazoval zájmy země nad svoje vlastní. Nějak se to vytratilo. Je smutné být svědkem toho, jak se kdysi brilantní myslitel s mimořádným politickým talentem mění v loutku toho nejzkorumpovanějšího postkomunistického prostředí, v zuřivého lháře, snažícího se zastrašit novináře a kohokoliv s opačným názorem, a nakonec, doufám, že jenom hloupého, naivního a nevědomého, slouhu ruských zájmů. Řekl jsi teď na Radiožurnálu: "Nikdy v životě jsem se nenechal manipulovat panem Šloufem ani panem Kalouskem“. Problém je v tom, že mnoho z nás si velmi plasticky pamatuje, jak jsi se v polovině devadesátých let rychle změnil, a začal se obklopovat zvláštní sortou přitakávačů, kterým velel komunistický proplouvač Mirek Šlouf. Zachutnala ti moc. Existuje mnoho příkladů, ve kterých jsi byl voděn jako loutka, a poškozoval stát ve prospěch svých kamarádů, spojených dokonce s organizovaným zločinem. Jak jinak bys popsal vztahy a dochované záznamy telefonátů mezi Tvými poradci – především panem Šloufem - s Františkem Mrázkem? Ještě dnes si je můžeš přečíst, jak si gangsteři mezi sebou lebedí, jak jsi vydíratelný, jak chlastáš, anebo, jak jsi fajn, protože tě nezajímají peníze, ale „jenom chleba se sádlem a tři okurky“. Šlouf nejenom že projednával s gangstery manipulace privatizací – třeba Metrostavu nebo České spořitelny, prozrazoval tajné informace o přípravě zásahu v IPB, a přímo ovlivňoval program a usnesení vlády ve prospěch svých kamarádů (SEVAPHARMA) . Už několikrát popsaný případ zničení českého farmaceutického průmyslu, a především společnosti SEVAPHARMA, je navíc perfektně doložen zachovanými dokumenty. Šlouf ti připravil materiál, který tvoje vláda schválila, a prodala státní firmu SEVAPHARMA za padesát milionů. Každá jedna budova na tom pozemku měla větší cenu. Jenom ten pozemek na pražských Vinohradech měl cenu více než miliardu. Koupil to Šloufův kamarád a fotbalový podvodník Jan Gottwald. Obratem to prodal za tři sta padesát milionů. Dnes to má cenu někde kolem miliardy a půl. Česká republika ztratila výrobu sér a vakcín, a od té doby musíme všechno draze dovážet. Nemáš pocit, že jsi okradl důchodce nebo české zdravotnictví? Mimochodem, když se to sečte, jde o desítky miliard. To všechno jsou čistě kriminální činy. To všechno té partě kolem tebe prošlo jenom proto, že jsi je chránil. Byl, a jsi, jejich loutka – jenom nemáš odvahu přiznat, že ti v té době už stačilo jenom pochlebovat a nalévat tě pitím. Nebo ti mám v tomto ohledu připomenout ostudu na jednání v Melku (2001)? Podle dvou členů české delegace, a jednoho z rakouských vyjednávačů, jsi v polovině rozhovorů poslal českou delegaci ven, a po pár hodinách „rozhovorů“ mezi čtyřma očima s kancléřem Schüsselem, tě rakouští hostitelé museli do auta vlastně nakládat. Rakouští diplomaté dodnes tvrdí, že v té době bylo prostě dost jednoduché spolehnout se na tvoji slabost pro pití. Lhal jsi a lžeš, starý kamaráde. Kdykoliv tě někdo přistihl při omylu nebo tě dostal do nepříjemné situace, tak jsi zaútočil osobně. Novináři by mohli povídat, Vyhrožoval jsi trestními oznámeními, vykládal jsi vědomé nesmysly o novinářských konspiracích, a, bohužel, ti to zůstalo. Tvůj čerstvý útok na slovenské novináře, a odmítání dávat slovenským sdělovacím prostředkům jakákoliv vyjádření, patří mezi nejtrapnější výkony české polistopadové lumpenpolitiky. V mezinárodním kontextu nic podobného nikdy nikdo nezkusil – tedy ruští komunisté a Putin ano, abych byl přesný. A tím jsme u tvojí naprosto nepochopitelné snahy zalíbit se putinovskému, pseudocarskému a určitě nedemokratickému, Rusku. Moji ruští kamarádi, disidenti brežněvovské doby, hovoří o tom, že nikdy od té doby nebylo hůř. Saša Podrabinek se dokonce musel dlouhé měsíce skrývat, protože putinovské bojůvky blokovaly vchod do jeho domu a žádaly, aby byl uvězněn. Ty, s bohorovným úsměvem, předstíráš, že všichni kolem tebe jsou andělé a polobozi demokracie. Sorry, není tomu tak. Tvoje dnešní nejbližší spolupracovníky, Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého, ti osobně přivedl Miroslav Šlouf. Jak se „kluci“ sami chlubí, jsou to takoví „kamoši“, že spolu „všichni společně jezdí na vodu“. Martin Nejedlý je kryt protekcí Lukoilu, a jestli nevíš o tom, že Lukoil je obecně, a to i ve zprávách BIS, považován všude ve světě za expozituru ruských zpravodajských služeb, tak představuješ zásadní bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Je mi tě líto, Milošku. Kdysi jsem si tě vážil, protože, ještě víc, než třeba Václavové Havel i Klaus, jsi opravdu dokázal nadřazovat zájmy země nad svoje osobní. To je pryč. Prohrál jsi svůj boj s pitím a mocí. Jsi dnes jedno z největších bezpečnostních rizik země, na které ti kdysi záleželo. Můžeš jenom následovat smutný osud další ruské loutky, svého kamaráda Vaška Klause. Společní kostlivci, společná korupce, společné oběti, kterých je třeba se bát. Doufám, že tě voliči zastaví, a ukončí období státní samohany České republiky. Opravdu je mi tě líto. Stát se s takovým potenciálem člověkem minulosti, na to už musí mít jeden hodně tragické slabosti. Ale možná to všechny ty ruské prachy zvládnou. Ty budeš prezident, ČEZ s radostí prodá Temelín Rusům, a Mirek Šlouf a jeho Melody Boys, budou na Hradě pečení vaření… Pak věřím, že nebudeš mít klid. Tvůj, kdysi kamarád, Honza Urban Nemá doživotní imunitu Volba nového prezidenta: Nepřipusťme aby Václav Klaus po březnu příštího roku emigroval! Pavel Victorin, czechfeepress Václav Klaus ve středu 12.12.2012 na dotaz studenta při besedě na Univerzitě Hradec Králové /UHK/, o svém nástupci na Hradě řekl - "Jsou někteří, po jejichž volbě bych měl pocit, že je nezbytné někam emigrovat. Jsou někteří, kde si dovedu představit, že by mohli být prezidenty. Zřejmě by občas vstávaly vlasy hrůzou na hlavě z jejich činů, to asi ano, ale dovedu si to představit.…./citace/". Klausovo prezidentské funkční období končí 7.3.2012 a pak, aspoň doufejme, snad také skončí jeho prezidentská imunita, která dosud brání možnost zahájit šetření protikorupčních orgánů ve věci podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele při tzv. "kuponové privatizaci". Je známo, že Václav Klaus, jako ministr financí, se spřátelil a osobně i pracovně stýkal s finančním podvodníkem rusko - česko-amerického původu, Viktorem Koženým, narozeným v roce 1963 v Rusku. Předky Koženého jsou Rusové židovského původu, příjmením Lederer. Nezletilý Viktor v roce 1979 emigroval s rodiči do Mnichova, odkud sám v roce 1982 odcestoval do USA, kde navštěvoval Harvardskou univerzitu. V roce 1989 kvůli problémům s finanční policií v Bostonu a New Yorku, utekl z USA do Anglie, kde pracoval pro fond v investiční společnosti Robert Fleming. Odsud na výzvy Václava Klause o "privatizaci státního majetku Československa při zhasnutí" a "neznalosti špinavých peněz" s 3. tisíci dolary v kapse, pak v roce 1990 přicestoval do Prahy, kde měl žijícího dědečka. Ministr financí Václav Klaus své pověření tehdejším prezidentem Havlem k provedení transformace ekonomické základny státu využil k vyhlášení kontroverzní, tzv. "kuponové privatizace", díky které pak Viktor Kožený a další zájemci o bezpracné zbohatnutí získali obrovské majetky na úkor českého státu a jeho občanů. Kromě prakticky úplného rozkradení hospodářské základny zaniklého socialistického Československa /x/, Klausovou "systémovou privatizací" také byla založena moc finanční mafie v politické a vládní praxi České republiky. Jde o předražování státních zakázek a přebujelou korupci, se kterou se neúspěšně vypořádáváme dodnes. /x/ Poznámka: Úplné rozkradení majetku českého státu se nedotklo pouze automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, která přes Klausův odpor byla ze "systémové kuponové privatizace" vyjmuta a zprivatizována poctivě německým koncernem VW. Jak známo AUTOŠKODA Mladá Boleslav není vytunelována, nýbrž prosperuje a zaměstnává desítky tisíc občanů. Ministr financí Václav Klaus podvodníka Viktora Koženého osobně masivně propagoval v médiích, zejména v TV. Přesvědčoval nezkušené české občany, že pro ekonomický rozvoj našeho státu Viktor Kožený představuje mimořádnou příležitost a potřebný "motor privatizace". Občany vyzýval k tomu, aby právě jemu masivně svěřovali své tzv. "kupony", které se svým podpisem po tisících kusech v ceně jedné koruny za každý, s cílem umožnit nákup státních podniků nemajetným zájemcům, československým občanům prodal. Je jisté, že šéf rezortu financí, ve státě disponujícím policejními a zpravodajskými složkami měl a mohl vědět, že Vikto r Kožený byl ve své vlasti - Spojených státech, už tehdy stíhán kriminální policií pro finanční podvody. Není důvod pochybovat o tom, že Václav Klaus potřebné informace o Viktoru Koženém samozřejmě znal. Dvojici Klaus - Kožený, se kuponová privatizace velice vydařila. Kolik Klaus od Koženého za účinnou pomoc a podporu při privatizaci obdržel, se dosud neví. Osobní majetek Koženého, nabytý rozprodáním státních podniků ČR, místo jejich modernizace a zviditelnění na zahraničních trzích, které bylo oficiálním cílem privatizace, se odhaduje na více než 20 milionů amerických dolarů /cca 5 miliard českých korun/. Kožený po privatizaci z ČR vycestoval a žije na Bahamách, známých tím, že nevydávají své občany trestním orgánům USA. Pro způsob, kterým Kožený za pomoci Klause československé podniky zprivatizoval, se doma vžil název "tunelování", ve světě anglicky - "tunneling". Klausem proklamovaný "privatizační úspěch", pak po Koženém hromadně následovali další zájemci, jak z řad hochštaplerů tuzemských - zejména husákovských komunistických prominentů, tak zahraničních. Václav Klaus ze svého tehdejšího postavení ministra financí a později premiéra, bohužel, mnohé podvodníky osobně účinně podporoval a oslavoval. Veřejně vyhlásil, např. jako "Nejúspěšnějšího podnikatele roku 1993", husákovského komunistu ing. Lubomíra Soudka /1944/, který se v roce 1992 stal soukromým vlastníkem Škody a jejím generálním ředitelem v rámci Klausem určené, tzv. „české privatizační cesty“ /tzn. privatizace "systémovým kuponovým způsobem"/, tedy bez spojení se solventním zahraničním partnerem. Pod Soudkovým vedením začala plzeňská Škoda rozšiřovat své výrobní aktivity, např. nákupem automobilek Tatra a Liaz, výstavbou závodu na výrobu nápojových plechovek z hliníkových slitin apod. Tato expanze skončila kumulovanou ztrátou státu ve výši 13 miliard korun, kterou hradili občané. Soudek průběžným tunelováním Škodovky do své soukromé firmy NERO, zřízené za účelem intenzivního provozování penězovodu, získal ohromný osobní majetek, zatímco Škodovku čekal bankrot. Václav Klaus rovněž osobně podporoval dalšího husákovského exkomunistu a tehdy také již člena ODS, finančníka JUDr. Richarda Salzmanna /1929/, který se v lednu 1990 stal ředitelem Komerční banky, kde mezi lety 1992 - 1998 zastával funkci generálního ředitele /GŘ/. Z postu GŘ odstoupil měsíc před platností zákona, který souběh funkcí senátora a šéfa banky zakazoval. Od koho asi získal užitečnou informaci o připravovaném zákonu? Po Salzmannově odchodu musel český stát odkoupit 83 miliard špatných úvěrů, které opět zaplatili občané. Tehdejší vedení banky bylo trestně stíháno, na Salzmanna se ale obvinění nevztahovala, neboť se podstatných jednání neúčastnil i když je jako GŘ schvaloval a pobíral za to příslušný nadstandardní plat. O takové zákony a "privatizační úspěchy" transformovaného bankovnictví se nezapomenutelně výrazně "zasloužil" Václav Klaus. Richard Salzmann se s Klausem osobně přátelili a stýkali na večírcích "uzavřené společnosti", kde se spolu domlouvali na osobních a pracovních záležitostech a zájmech. Oba polistopadoví boháči jsou milovníky hudby. Václav na některých večírcích zpíval písně z repertoáru chlapeckého sboru, který v dětství navštěvoval, při Richardově klavírním doprovodu. Takových "privatizačních přátel" měl Václav Klaus mezi zahraničními i tuzemskými podvodníky mnoho. Tyto skutečnosti však dosud důsledně utajuje. Ve své dosavadní publicistické činnosti se jako prezident českého státu věnoval zejména problematice klimatologie, pochopitelně jako ekonom, fakticky pouze na diletantské úrovni. V několika dílech spisů nazvaných "Modrá planeta" hlásal teorie a názory, které neobstály před fakty a názory seriózních odborníků v přírodovědných oborech. Po sérií utržených ostud a posměchu, kterého se mu v zahraničí jako hlavě státu za "klimatologickou osvětu" dostalo, těchto aktivit naštěstí již zanechal. Druhý český prezident také poměrně rozsáhle publikoval

Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů. Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů. Strana 5 osobité postřehy ze svých státních cest, kde čtenáře seznamoval s banalitami, jako barva moře při pohledu z terasy, na které s chotí Lívií a údajnými zahraničními obdivovateli večeřeli apod., pro které byla charakteristická absence hlubších postřehů a využitelných praktických informací pro podnikatelské aktivity. O ekonomické transformaci našeho státu, kterou v počátcích devadesátých let z pověření Václava Havla osobně Václav Klaus organizoval a řídil, však dosud nepublikoval vůbec nic. To samozřejmě seriozně uvažujícím občanům - vlastencům, velmi chybí a cítí potřebu co nejdříve to napravit. Nejlépe veřejným jednáním nezávislého demokratického soudu, jak shora naznačeno. Je jisté, že po březnu příštího roku, po ukončení prezidentské imunity, u Václava Klause, ze kterého se po vstupu do politiky stal skutečný boháč, hrozí nebezpečí opuštění ČR z obav před vyšetřováním jeho spolupráce s Viktorem Koženým a dalšími "privatizátory", jak sám nechtěně doznal při zmíněné besedě se studenty UHK. Český trestní řád uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná se o důvod vazby útěkové, dále vazby předstižné a konečně vazby nejvíce korelující s hrdinou našeho článku - s hlavou našeho státu Václavem Klausem, tedy vazby koluzní. Samozřejmě, koluzní vazbu je možné pojímat jako institut a součást trestního řízení, kdy obviněný je na základě rozhodnutí oprávněného orgánu dočasně zbaven osobní svobody, aby mu bylo zabráněno vyhýbat se trestnímu stíhání tím, že by uprchl nebo se skrýval, mařil nebo ztěžoval objasnění věci, nepřípustně působil na prameny důkazů nebo pokračoval v trestné činnosti. U dostatečně bohatého Václava Klause, jako budoucího exprezidenta zbaveného imunity, nejspíše již nepůjde o nebezpečí, že by pokračoval v trestné činnosti, ale všechny ostatní důvody koluzní vazby je důvodné u něj předpokládat. V případě právoplatného odsouzení exprezidenta k nepodmíněnému odnětí svobody, by mu pak doba strávená v koluzní vazbě byla započtena do výkonu trestu. Pokud by byl zproštěn obžaloby a uznán úplně nevinným, mohl by za čas strávený ve vazbě uplatňovat náhradu škody. Pokud se chceme v reálném časovém horizontu dozvědět okolnosti, které provázely kuponovou privatizaci a které předurčily mravní a hospodářský úpadek našeho státu, jehož odstranění je v nedohlednu, nechme Profesora Ing. Václava Klause, Csc., Dr. h. c., pronést po letošním Silvestru poslední prezidentský projev, ale pak si již nejvyššího představitel našeho státu dobře hlídejme, aby si nenaplánoval nějakou "důležitou zahraniční státnickou cestu". A už vůbec Profesora nenechme vycestovat, až prezidentskou funkci ukončí. i Bodnutí včelou, vosou ... dobrá rada :)) Málo kdo ví, jak rychle pomoci člověku a dítěti, aby neotekl po včelím a vosím bodnutí. Platí tato rada i pro alergiky ... mám to mnoho let vyzkoušené !!! Všichni komu jsem tuto radu řekla, žasnou jak to úžasně funguje!!! Když vás bodne tento hmyz, nejdříve se podívejte, jestli je v kůži zabodnuté žihadlo, pokud ano, vytáhněte ho a ihned naberte do ruky hlínu, zeminu, ta je všude kolem vás. Ránu zeminou potřete a člověk neoteče. Vím, že to je divné, ale v zemi - v hlíně je cosi ukrytého, nějaký protijed, co zabrání otoku a alergická reakce se nekoná. Byla jsem s kamarádkou na chatě a ona má syna, který musí okamžitě po píchnutí bodavým hmyzem do nemocnice. Když ho bodla včela, přiskočila jsem k němu, vytáhla jsem mu žihadlo a hrábla do záhonu, nabrala jsem zeminu do své dlaně a začala jsem mu třít ránu po bodnutí. Kamarádka jen koukala a nevěřila svým očím. Chlapec nikam jet nemusel, byli jsme na vesnici a bez auta. Ona říkala, že by se jinak udusil. Od té doby se nebojí se synem někam jezdit, myslím do přírody, zeminu má pokaždé vlastně kam vstoupí :)) I doma ji máme v květináčích :)) Maminky na vesnici byly za tuto moudrou radu velice vděčné, radu šíří dál ... ten rok bylo totiž mnoho vos a včel, které často píchly jejich dítě. Obdržela jsem mnoho poděkování za tuto radu. :)) Snad pomůže i vám všem. Došlo emailem, od Svena který to nenapsal. r BIG IDEAS na ABC Na televizní stanici ABC jsou velice zajímavé pořady, nejlepší přírodní snímky i klasické filmy, které nám všem jenom připomínají, jak neúprosně stárneme, protože mnohé z nich pamatujeme jako premiéry. Svým způsobem jsem na ABC zanevřel, když se její politické pořady staly hlásnou troubou Labor governmentu a vždycky mě překvapovalo, že se politický názor a programy, nemění se změnou vlády. To mě jen utvrdilo v názoru, že většina medií, má levicové názory, ale to není jen v Austrálii. Teprve poslední dobou se mi zdá, že i ti tvůrci ABC programů, si začali uvědomovat, že mimo těch krásných pořadů o vědě, přírodě a technice, když došlo na připravená setkání lidí různých názorů, diváci si uvědomovali, že osazenstvo v manéži je procezené a prokádrované dopředu tak, aby konečné názory vždycky odpovídaly federálním názorům a případné hlasy opozice, aby neměly řečnickou sílu a dopad. Proto se mi zdá, že debaty, dotýkající se politické situace, přistěhovalectví, kriminality v zemi a vůbec všech ožehavých záležitostí se stávají otevřenějšími ! Tentokrát ale, nechci mluvit o politice, ale o problému, týkajícího se Austrálie celé, bez ohledu na názory. Čirou náhodou jsem se díval na část pořadu , který na ABC běží pravidelně, ale pro mně byl zajímavý a objevný. Jedná se o "BIG IDEAS" ! Sešli se tam učitelé, profesoři a jiní akademici, různí v názorech na vzdělání v Austrálii. Zdejší vlastenci tvrdí, že jsme šťastná země, nejen polohou, přírodním bohatstvím, ale i činorodým, chytrým a pracovitým obyvatelstvem. To jsou slova generalizující, protože činorodé obyvatelstvo je i v Bangladéši, prokazatelně chytří jsou Židé a pracovití jsou Němci, jak nás poučí historie a cestovní brožury. To ale nic nemění na faktu, že Bangladeš je chudičká země, odkud lidé odcházejí za práci, vzděláním a výdělkem. Židé a to nejen ti z Izraele jsou vzdělanci už podle počtu obdržených Nobelových cen za fyziku, chemii, medicínu a jiné hodnotné činy pro lidstvo ( ne, to nemluvím o přiblblých cenách míru). A přesto ti Židé mají mnoho nepřátel, nejen těch, kteří je obklopují a snaží se je terorizovat a vyhubit, ale i jinde, těch hloupých a závistivých, kteří nemohou vydýchat jejich úspěchy. Kdežto Němci, (pokud tedy neválčí) jsou pracovití jako mravenci, jdeme-li koupit nějaký výrobek, je to německý, kvalitní ! Ale tyhle všechny "škatulky" přestávají v současné době platit. Proč ? Protože at chceme, nebo nechceme, nastalo nové "stěhování národů", někdy legální, většinou nelegální a země, tedy hlavně země Evropy, ale i naše Austrálie, mění demografické složení obyvatelstva, s tím i tradice a charakter. Je tedy podle akademiků na pořadu Big Ideas Austrálie stále štastnou zemí ? Je, i není ! Zatím jsme země svobodná, kde je přístup ke vzdělání zaručený zákonem a záleží jen na přístupu jedince a jeho rodiny, jakého vzdělání dosáhne. Tím ale, není vyřešeno všechno. Školy, TAFEs i University, přestože jsou čím dál tím více zaplňovány platícími studenty z asijských zemí, poskytují akademické vzdělání naší mládeži, ale mnohdy je to vše bezúčelné a chaotické. Snad proto, že jsem sám ve staré zemi ( v Československu) nedosáhl vyššího vzdělání, v dospělosti si uvědomuji a vážím těch, kteří poctivě vystudovali ( v mém případu to nebyl politický útlak, jenom lenost a záškoláctví, proto mě z průmyslovky vyhodili a jsem jen vyučený rytec v polygrafii ). Ale opět se vracím k debatě akademiků na BIG Ideas, kde se vlastně tito všichni chytří a vzdělaní lidé dělili na dvě poloviny v názorech, zda je zemi a obyvatelstvu prospěšnější vysokoškolské vzdělání, anebo ne ! Cítil jsem, že obě tyto skupiny mají v něčem pravdu a v něčem ne! Je pěkné, když statistiky ukazují vysokou vzdělanost v zemi, ale ty statistiky skrývají, že dost vysoké procento tvoří různí Batchelors of Art, nebo tak zvaní "věční studenti" a další obory vzdělanosti, které jsou společnosti zcela nepotřebné, pouze přinesou několik snobských písmenek za jménem! Ano, je výborné, když vystudují lékaři, strojní a stavební konstruktéři- inženýři (tady titul "ing" znamená každého mechanika) Co ale v zemi začíná silně chybět, jsou šikovní, vyučení tesaři a truhláři, zámečníci, instalatéři a elektrikáři a jiná a jiná řemesla. Není možné všechno plánovat a poroučet jako to dělali u nás bolševici, žijeme v demokracii, kde si každý rozhoduje co bude on, anebo jeho děti dělat, ale je hrůzné pomyšlení, že právě ty chytré, šikovné řemeslníky, kteří byli v Austrálii tradičně doplnováni budto svobodnými Evropany, anebo uprchlíky z nesvobodné Evropy, tento proud vyschl a byl jen nedostatečně nahrazen "řemeslníky" z Asie, anebo neumětely z Afriky ( bubeníků, tanečníků a fotbalistů nám netřeba !). Na BIG Ideas řekl profesor Shergold, že se rád zadlužil 50ti tisíci dollarů, pro studium chytrého syna, jako dlouhodobý investment pro rodinu. Můj obdiv a souhlas ! Ale pak tam také promluvil doktor Longstaff, který financoval studia dvou svých dětí, třetí syn, který nebyl studiosní typ, se vyučil právě instalaterem. Dr. Longstaff na konci svého proslovu řekl : „Dvě moje děti rentují byty, jedno dítě má dům, lod a jezdí do zahraničí.“ Hádejte které ?!!! I tam byla velká pravda! K tomuto problému se nechci vyjadřovat, to musí každý ze čtenářů sám. Jak už jsem předeslal, vzdělání si vážím, snad právě proto, že jsem toho sám nedosáhl, ale určitá vyrovnanost v zemi, je potřebná ! Nemyslíte ? L.P. 13. ledna 2013. Sven F. Rehulka - NSW - Miranda f Když na naše prezidentské volby upřel pozornost rakouský deník Der Standard, připomněl svým čtenářům, že pražský Schwarzenberský palác leží takřka naproti Hradu, sídlu českého prezidenta. Kdyby tedy příští týden ve finále zvítězil Karel Schwarzenberg, pak by se - napsal rakouský list - "symbolicky a dvojznačně" stal pravdou starý vtip, který těsně po roce 1989 u nás koloval: "Co je velká a malá privatizace? Malá je, když Václavu Havlovi vrátí Lucernu. Velká, když Schwarzenbergům vrátí Čechy." e ? f Zatracené náhody 19. ledna 2013 Určitě to nemá žádnou souvislost. Nicméně Pavel Bém se vrací do ODS těsně po tom, co Václav Klaus svou amnestií hromadně očistil lidi, kteří se právními kličkami a silou peněz úspěšně vyhýbali výkonu spravedlnosti. Navíc mnohou právní kličku jim na záchranu upletli jejich pomahači v poslaneckých lavicích. Jistě to nemá žádnou souvislost, je to náhoda. Nicméně je to náhoda, jak se říká, setsakra zatracená. Jestlipak se synek prezidenta, pan Václav Klaus mladší, pustí tak vehementně do Pavla Béma, jako si vzal na paškál otce Karla Schwarzenberga a otce jeho manželky? Možná je to taky náhoda, že právě syn současného prezidenta přiložil ruku k dílu, které má dokázat, že správně uvažující a pravicově smýšlející občan voli přinejmenším socialistu Miloše Zemana a skvadru, v níž kraluje Šlouf a reprezentant Lukoilu, místo aby volil místopředsedu pravicové vlády a předsedu pravicové strany TOP 09. Je možné, že s otcem o té věci nemluvil a že mu srdce náhle zahořelo a idea se vrazila do prstů a on rozehrál klávesnici svého počítače. A jak už se stalo součástí politické kultury, tento Václav Klaus mladší vyjadřuje veřejně obavy o osud svého gymnázia. Očerňovat někoho činem otce z doby před osmdesáti lety, to je hodně, hodně nečestné, tím spíš, že onen čin je hrubě zkreslený a naroubovaný pro dobovou potřebu. Ale povykovat o obavách o osud soukromého podniku, to je prostě hloupé. Neslušné samozřejmě taky, takže bychom mohli zavést debatu, zda je to víc neslušné nebo hloupé. A ten Bém? Těžklo si nevzpomenout na příklad z praktické fyziky: špaček cigarety se nedá v záchodové míse snadno spláchnout. Aston Neff z Recepis No.353 Javorové mufinky ¼ hrnku másla, ¼ hrnku cukru, 1¼ hrnku mouky, 2 KL kypřícího prášku, ¾ hrnku ovesných vloček (mohou být minut oats), ½ hrnku mléka, ½ hrnku javorového syrupu. Ušleháme máslo s cukrem, vmícháme zbytek přísad. Dáme do vymazané muffin formy (pokud nepoužijeme silikonoovou) a vlníme asi 6 minut. Dobrou chuť přeje Radka p

Noviny –.Zajímavosti a drby 6 Strana 6 Jak se vyrábějí lahve? Pavel Šmejkal Sklo bylo objeveno v polovině 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Tehdy ještě velice nečisté sklo obsahovalo oxid křemičitý, vápník a sodík, jednalo se tedy o křemičité sodnovápenaté sklo. Používalo se především na výrobu různých ozdob. V Čechách se sklo prvně objevilo ve 2. tisíciletí př. n., l. kdy ho sem v rámci výměnného obchodu přinesli zřejmě obchodníci ze syrské oblasti a z Egypta. Od té doby se na našem území sklo začalo i vyrábět. Jednalo se však o různě zbarvený a často nedokonale protavený materiál na výrobu korálků a dalších ozdob. Větší objemem výroby a hlavně vyšší kvalita zpracování skla se objevuje zhruba od roku 400 př. n. l., kdy se jeho výrobě začali věnovat Keltové. První písemná zmínka o výrobě skla u nás pochází z roku 1162, první sklárny vznikají ve 13. a 14. století hlavně v oblasti Krušných hor, Krkonoš, Šumavy, Lužických hor a Jizerských hor. Od poloviny 14. století dokázaly české hutě tavit již téměř čisté, či jen slabě žlutě nebo zeleně zabarvené sklo. Základní surovinou pro výrobu skla jsou sklářské písky. Vedle naprosto dominantního křemene obsahují také zrna jiných minerálů – nejčastěji živců, slíd či tzv. těžkých minerálů (např. granátu, turmalínu, či magnetitu). Jako pojivo se zpravidla uplatňují jílové minerály (např. kaolinit), karbonáty nebo oxihydroxidy železa. Sklářské písky se těží v lomech a požadavky na jejich kvalitu, ať již z hlediska zrnitosti, minerálních či chemických vlastností, se liší podle druhu vyráběného skla. Před sedmdesáti lety zemřel geniální vynálezce a podivín Nicola Tesla NEW YORK/PRAHA - Před 70 lety zemřel v New Yorku slavný fyzik a vynálezce Nikola Tesla. Ačkoliv navenek často působil jako extravagantní podivín, ve skutečnosti byl geniem, jehož výzkumy předběhly svou dobu a položily základ moderní elektrotechnice. Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatském Smiljanu v rodině srbského původu. Nejdříve studoval matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu, odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy. V roce 1884 zamířil s pouhými čtyřmi centy v kapse na americký kontinent. Ve Spojených státech našel Tesla práci u vynálezce a podnikatele Thomase Alvy Edisona. Oba muži však spolu nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud střídavý. Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní laboratoř, v níž se oddával výzkumu vlastností dvou a vícefázových elektrických proudů a experimentům s vysokým napětím. Objevy geniálního vynálezce Mezi nejdůležitější plody Teslova bádání patří systémy produkující a využívající střídavý proud, zejména třífázový elektromotor. Jméno slavného vynálezce nese i transformátor, bez něhož by se neobešly současné televize či rádia. Tesla také dlouhodobě experimentoval s bezdrátovým přenosem energie a informací. Během svého života si nechal patentovat více než stovku nápadů. Lidovky Tajná zpráva: Česko zřejmě utopilo v Rusku miliardy V čase přísných úspor a zvyšování daní ztrácí státní pokladna v dálných krajích na Východě pomalu, ale jistě sedm miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad zdokumentoval, že Česká exportní banka poskytla firmám v zahraničí, zejména v Rusku, obří úvěry, ale neohlídala si dostatečně záruky a nemůže peníze vymoci zpět. Hrozí tedy, že ztrátu nakonec uhradí daňoví poplatníci. Píše o tom v pondělním vydání deník Insider s tím, že případy jsou popsány v dosud tajné zprávě NKÚ. Insider Nahota, oplzlé otázky a sex. To byl policejní výslech v Domažlicích Třiadvacetiletá Lucie přišla letos v dubnu podat svědeckou výpověď na policejní ředitelství do Domažlic. Výslech tehdy vedl poručík Petr Rett. Začal důkladnou osobní prohlídkou včetně intimních partií, pak zavedl rozhovor na nechutné oplzlosti a nakonec ženu přesvědčil k souloži přímo v kanceláři. Podobných praktik se podle státního zástupce Jiřího Richtra dopustil sedmatřicetiletý policista na nejméně deseti ženách, které vyslýchal buď jako svědkyně, nebo podezřelé. Případ, který nemá v české policejní historii obdoby, začal ve středu projednávat domažlický soud. Rett si vyslechl obžalobu pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, sexuální nátlak, poškozování cizích práv a znásilnění. Za to si může jít sednout do vězení až na deset let. „Zneužil svoje postavení a z něho vyplývající vliv. Většina poškozených se právě proto nebránila, ačkoliv jim to bylo hodně nepříjemné,“ uvedl žalobce. Upozornil také na to, že jde závažné selhání policisty, který byl v postavení veřejného činitele reprezentujícího státní orgán a nezákonného jednání se dopouštěl při úředním úkonu. Totálně jsem selhal. Bude to znít asi divně, ale prostě jsem se chtěl jen podívat na nahou ženskou. Výslech začínal Rett pokaždé stejnou otázkou: zda ženy nemají u sebe někde ukryté nahrávací zařízení. Při záporné odpovědi je požádal o osobní prohlídku. S tím souhlasily a na jeho pokyn se svlékly. Pak je začal osahávat na prsou a přirození. „Hrozně mě tím vylekal. Nečekala jsem něco takového. Byla jsem v šoku. Přitom mi začal říkat, jestli nechci ještě víc. To už jsem se začala bránit a on toho nechal,“ citoval soudce z výpovědi Jany V. Další poškozená se zase rozbrečela, když jí Rett zasunul prsty do vagíny. „Říkal mi, že hledá, jestli tam nemám ukryté drogy,“ vypověděla Kamila Z. Byl to policista, raději mu vyhověla Až k souloži to Rett dotáhl s už zmiňovanou Lucií. „Prý uzavřel s kamarády sázku, že se nechá vyfotit s cizí ženskou při pohlavním aktu. Požádal mě, zda bych s ním do toho šla. Nechtělo se mi, ale nakonec jsem s tím souhlasila. Byl to policista, mohl mi udělat jakýkoliv problém. Tak jsem si řekla, že bude lepší mu vyhovět,“ prohlásila u soudu Lucie. Ta také ještě předtím musela Rettovi odpovědět na hodně nepříjemné otázky jako například, jestli ráda polyká mužské semeno či jak často masturbuje. „Bylo to písemnou formou, tvrdil, že to má pro svoji známou, která dělá nějaký anonymní výzkum,“ vysvětlovala žena před soudem. Rett se doznal ke všem skutkům obsaženým v obžalobě vyjma jediného, kdy měl strkat prsty do přirození mladistvé dívce na policejním oddělení v Poběžovicích. Ta tvrdí, že se aktivně bránila a snažila se ho odstrčit. „Tohle jsem neudělal,“ bránil se muž s tváří připomínající spíše neviňátko než sexuálního zvrhlíka. Tento případ patří mezi ty, kde proti sobě stojí dvě protichůdná tvrzení. Nezvratné důkazy V ostatních případech, které se odehrály v Rettově kanceláři na policejním ředitelství v Domažlicích, má ale žalobce nezvratný důkaz. Tím jsou video nahrávky ze záznamového zařízení, které do místnosti umístili detektivové Generální inspekce bezpečnostních sborů. Při přehrávání těchto záběrů v jednací síni soudce vyloučil veřejnost. Rett před soudem vypovídal se sklopenou hlavou. „Totálně jsem selhal. Bude to znít asi divně, ale prostě jsem se chtěl jen podívat na nahou ženskou. Šlo spíš o moji zvědavost, bral jsem to i jako takové zpestření. Žádné sexuální vzrušení jsem z toho ale neměl,“ prohlásil otec dvou dětí, který byl po odhalení skandálu od policie propuštěn a teď se živí jako údržbář ledové plochy na zimním stadionu. Připustil, že ve službě využil příležitost, kdy měl možnost se setkat s různými ženami. „Teď se jim omlouvám za to, že jsem je nepřípustným způsobem obtěžoval,“ kál se Rett. Jednání bude pokračovat příští týden, kdy soudce plánuje výslech znalce a další svědkyně. Patrik Biskup, Rude Právo Putinův chráněnec Depardieu se pustil do ruské opozice a Pussy Riot Proud poct, čestných občanství a nabídek bydliště i angažmá, adresovaný francouzskému herci Gérardovi Depardieu z Ruska, neustává. Ředitelé úřadů, starostové měst a šéfové divadelních souborů tak oceňují jeho nedávné rozhodnutí stát se ruským občanem. Depardieu byl v pátek oficiálně pozván i mezi ruské komunisty. Herec Gerard Depardieu, který získal ruské občanství, aby se doma vyhnul vysokým daním, zkritizoval o víkendu ruskou opozici, že jí chybí vize. Také podpořil odsouzení radikálních feministických performerek ze skupiny Pussy Riot. Ruská opozice nemá žádný program, nemá nic,“ řekl Depardieu ruské státní televizi. Podle něj jsou v opozici „velmi chytří lidé“, jako je bývalý šachista Garry Kasparov. „Ale ten je dobrý v šachu a v ničem jiném,“ dodal podle webu msn a ještě si přisadil: „A masy jsou hloupé.“ Schválil i trest pro členky Pussy Riot, které byly souzeny za výtržnost v pravoslavném chrámu Krista Spasitele, kde zpívaly punkovou modlitbu proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. Řekl, že v muslimských zemích by byly souzeny ještě přísněji: „Představte si, kdyby tyto dámy vešly do mešity, asi by se živé ven nedostaly. Kdybych ale toto řekl ve Francii, považovali by mne za idiota.“ Depardieu dostal pas od Putina Depardieu si vyzvedl ruský pas 6. ledna z rukou prezidenta Putina. Občanství dostal o tři dny dříve. Tvrdí, že občanství nepřijal kvůli nové vysoké dani pro extrémně bohaté, proti níž bojoval, a nemíní těžit z ruské rovné 13procentní daně. On i Putin zdůrazňují, že jsou přátelé. Putin mu po sporech nabídl v prosinci občanství. [celá zpráva] Rusko o víkendu čelilo demonstracím Na 20 000 lidí v neděli demonstrovalo podle odhadů západních agentur v centru Moskvy proti zákonu zakazujícímu adopce ruských dětí do USA. Protest svolala opozice vůči vládě prezidenta Putina. Za mrazivého dne se podle policie shromáždilo v centru města 7000 až 9500 lidí, zatímco podle opozičních předáků přišlo 30 000 a možná až 50 000 účastníků. Rusko v prosinci zakázalo adopce svých dětí Američany. Jde o odvetu za americký zákon, který uvaluje sankce na ruské úředníky, policisty a soudce zapletené do porušování lidských práv. Stoupenci zákazu adopcí také argumentují dvacítkou úmrtí adoptovaných dětí vinou amerických rodičů, ale podle odpůrců režimu jde jen o zlomek z asi 60 000 adopcí sirotků z Ruska. OSN odhaduje, že bez rodičovské péče žije asi 740 000 ruských dětí. V pátek se Depardieu podle agentury ITAR-TASS stal čestným občanem povolžského Udmurtska a přiřadil se tak k Juriji Gagarinovi nebo Albertu Einsteinovi. Na osobním převzetí čestného titulu radnice v udmurtském Iževsku netrvá. Podle šéfa iževské odbočky Svazu udmurtských umělců Sergeje Orlova se Depardieu zachoval jako odpovědný občan, když odmítl pětasedmdesátiprocentní zdanění bohatých, které "uráží umělce". Na francouzského herce nezapomněli ani ruští komunisti. Šéf jejich moskevské organizace Valerij Raškin agentuře Interfax řekl, že Depardieuovi odeslal poštou formulář s přihláškou. S hercem prý členství osobně nekonzultoval, ale doufá v jeho správné rozhodnutí. "Choval obrovskou úctu ke svému otci, který byl členem komunistické strany. Jeho stanoviska sdílí," řekl Raškin. Novinky, ČTK Mluvčí zahraničí Kolář končí, odchází do České televize Vít Kolář odchází z postu mluvčího resortu zahraničních věcí po dohodě s ministrem Karlem Schwarzenbergem (TOP09), se kterým se už v létě domluvil, že odejde po prvním kole prezidentských voleb. Odchází na pozici manažera kanceláře generálního ředitele České televize, uvedl v úterý web ministerstva. "Funkcí byl zatím pověřen dosavadní zástupce ředitele tiskového odboru Karel Šrol," informují stránky. Kolář byl na ministerstvu téměř jedenáct let, z toho šest let na tiskovém odboru, působil též jako generální konzul v Austrálii. Z ministerstva odešel kvůli změně a jiné profesní zkušenosti a po letní domluvě s ministrem, že skončí po prvním kole voleb. V České televizi již dříve působil jako zpravodaj. Jeho otcem je Vít Kolář, bývalý šéf české redakce BBC World Service. Mediafax

Noviny –.Zajímavosti a drby 7 Strana 7 Boj o zlatou rýži trvá už 15 let, vědci dostali trest za pokus s dětmi V Číně byli potrestáni tři vědci za "neetické pokusy" s dětskými účastníky. Podávali dětem "zlatou rýži", která má dodávat větší množství vitamínu A. Geneticky upravená rýže je už patnáct let předmětem ostrých sporů a bojů mezi zastánci a aktivisty. Rostlina, která měla zachraňovat desítky, možná stovky tisíc životů ročně se skrývá téměř 15 let v trezorech. Geneticky upravená "zlatá rýže" měla obohatit stravu obyvatel chudých zemí. V posledních měsících se stala aktérem skandálu a silných protestů v Číně. Skupina vědců uspořádala experiment, během něhož dostávala upravenou rýži skupina dětí. Jejich rodiče však nevěděli, že jde právě o tuto geneticky upravenou rostlinu. Výsledkem zkoušek byl vyhazov vědců i zesílení odporu veřejnosti k rostlině stvořené, aby pomáhala. Problém A Každý rok oslepne na světě zhruba čtvrt až půl milionu lidí, protože nemají v potravě dost vitamínu A, odhaduje Světová zdravotnická organizace. Necelá polovina do 12 měsíců zemře. Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, jejichž strava bývá poměrně jednotvárná. Velkou část potravy tvoří rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se hůře skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v lidském těle. Rostlina sice obsahuje geny pro tvorbu betakarotenu, ovšem ty se během vývoje částečně vypnou, a samotná zrna žádný neobsahují. Jde o vadu nenapravitelnou tradičními pěstitelskými metodami, protože neexistuje jediná odrůda, která by tímto nutričním nešvarem netrpěla. Situace se změnila s rozvojem genového inženýrství v 90. letech minulého století. Tehdy se také poprvé zrodil nápad vitamínové nedostatky rýže napravit. První popud k tomu dala Rockefellerova nadace, vědeckou práci si vzal na starost mezinárodní vědecký tým (tzv. Golden Rice Project), který vedl Němec Ingo Potrykus. Tým nakonec dosáhl úspěchu a vytvořil první rýži s obsahem betakarotenu, což je látka známá z mrkve, ze které si lidské tělo dokáže připravit vitamín A. Úspěchu bylo dosaženo vložením genetické informace z narcisu. Šlo o komplikovanou a rozsáhlou úpravu DNA (zavedení celé metabolické dráhy), komplikovanější než je obvyklé u dnes běžně pěstovaných geneticky modifikovaných rostlin. Příliš mnoho rýže Rostlina nakonec dostala marketingový název "zlatá rýže" (navrhl ho prý jeden thajský obchodník s projektem spojený). Od začátku bylo jasné, že se ozvou kritici, hlavně z řad zájmových ekologických organizací. Nejhlasitějším odpůrcem se nakonec stalo hnutí Greenpeace. Nepomohlo ani to, že Portykus jednoho z vedoucích členů Greenpeace pozval na týden do laboratoře, aby se ho pokusil přesvědčit o přínosech rostliny. Hnutí ve zlaté rýži stále vidí nebezpečí pro tradiční pěstitele i přesto, že malí pěstitelé v rámci projektů neplatí žádné licenční poplatky a mohou si rýžové rostliny namnožit bez omezení. Greenpeace se také obává, že komplexní genetická úprava mohla v rostlině vyvolat další fyziologické změny, které stejně jako u všech geneticky modifikovaných rostlin mohou představovat zdroj možných zdravotních obtížích pro spotřebitele. Autoři projektu se těmito argumenty nedali přesvědčit, a tak spolu obě strany vedly více či méně otevřený boj. Odpůrci se zaměřili na boj proti povolování plodiny a dosáhli spolu s dalšími kritiky toho, že Čína v roce 2011 oznámila odstoupení od plánů na postupné zavádění pěstování modifikované rýže (včetně té "zlaté"). Projekt se snaží o opak a jejich úspěchem je například to, že zlatá rýže by mohla letos dostat povolení k pěstování na Filipínách. Pokud se ovšem něco nezmění. Konec loňského roku totiž jejich snahám nepřál. Pokusy na dětech? Ten příběh začal v roce 2008, kdy se uskutečnil experiment, během něhož vědci podávali 24 dětem zlatou rýži. Chtěli ověřit, jak obstojí ve srovnání s jinými zdroji betakarotenu. V pokusu totiž další dvě zhruba stejně velké skupiny dětí dostávaly vitamínové kapsle či špenát a vědci pak srovnali jejich výsledky. Výsledky se objevily až v srpnu 2012 a na první pohled byly velmi příznivé. Rýže se osvědčila a v podstatě dětem měla pomáhat stejně jako podstatně dražší vitamínové kapsle, které jsou pro většinu obyvatel rozvojového světa nedostupný luxus. Z hlediska mediálního dopadu to však byla katastrofa. Zpráva o pokusu byla zveřejněna už v roce 2009 a i tehdy vzbudila nelibost především právě mezi zájmovými organizacemi typu Greenpeace. Skutečné vzrušení vypuklo však až loni v srpnu. Greenpeace děti označilo za "pokusné králíky" a pokus za hazard s jejich zdravím. K protestům se však přidaly i další skupiny a jejich rozhořčení sdílela i významná část veřejnost. Co vzbudilo největší odpor? Účastníci pokusu nevěděli, že dostávají geneticky modifikovanou potravinu. Souhlas, který podepisovali, pouze uváděl, že strava je obohacená o neurčené živiny, ale ne jak. Podle čínské televize se autoři e-maily dohodli, že v souhlasu nebudou uvádět sousloví "zlatá rýže", protože je příliš kontroverzní. Je možné, že si chtěli poněkud ulehčit práci, protože sehnat dobrovolníky do studií bývá obvykle poměrně velký problém, a slova "zlatá rýže" by mohla řadu kandidátů odradit. (Anglická verze souhlasu zveřejněná blogem časopisu Science sousloví zlatá rýže obsahuje.) Napadení vědci se zase bránili, že obsah informovaného souhlasu byl shodný jako při předchozí zkoušce "zlaté rýže" v USA, nebyl neetický a neporušoval ani čínské předpisy a zákony. Vyšetřování, které nakonec nařídilo čínské Středisko pro kontrolu nemoci, však dospělo k závěru (stránka čínsky, přepis z překladače je zde), že v tomto případě jde o porušení vědecké etiky a tři autoři práce přišli o práci. Naopak rodiny děti, které při pokusu dostaly "zlatou rýži", byly odškodněny částkou odpovídající zhruba 25 tisícům korun. Celkem předvídatelně zájmové ekologické organizace výsledek uvítaly a zastánci projektu označili tři vědce za obětní beránky pro uklidnění veřejnosti. Rozpor ve vnímání pokusu je znepokojivý, ale autoři projektu zřejmě dělali i chyby faktické. Při vyšetřování se podle časopisu Nature objevily údaje, které naznačují, že děti dostaly zlatou rýži jen jednou k obědu a ne pravidelně po celou dobu třítýdenního projektu, jak uvádí zpráva o studii. Lhali autoři, aby jejich provinění nebylo tak veliké? Nebo si vymýšleli ve studii a děti nedostávaly zlatou rýži? Odpověď zatím nemáme a není jisté, kdy se jí dočkáme. Zdá se ovšem, že boj o "zlatou rýži" neprobíhá právě nejčistšími metodami. Enviromentalisté zlatou rýži nevidí jako možnou alternativu, místo toho nabízejí jiné: od někde asi těžko řešitelné distribuce vitamínových kapslí po pěstování širšího spektra plodin. Zastánci geneticky modifikovaných plodin jsou tímto přístupem frustrovaní, navíc je jejich výzkum velmi přísně regulován, často na hranici absurdity. (Jedním z "provinění" vědců v nedávném čínském případě je, že přivezli do země vařenou (sic!) geneticky modifikovanou rýži bez povolení.) Není těžké si představit, že by v takové situaci mohli vědci mít sklony k obcházení některých pravidel, to je jedině lidské. Genetická úprava rostlin je také nákladná a časově náročná, takže se tento výzkum stal téměř výlučně záležitostí velkých nadnárodních firem, které se v byrokratické džungli dokáží nejlépe pohybovat. Ty jsou trnem v oku nejen Greenpeace a dalším aktivistům, ale také některým vědcům, kteří si myslí, že genetický modifikované plodiny by mohly nejen vydělávat peníze, ale pomoct řadě chudých a znevýhodněných. Autor: Matouš Lázňovský IDnes Česko patří mezi nejsvobodnější státy světa Česká republika a její sousedé patří do skupiny nejsvobodnějších států světa - uvádí to aktuální žebříček míry svobody ve světě sestavovaný americkou nevládní organizací Freedom House (FH). Zlepšení podle něj nastalo například v Libyi a v Egyptě, naopak zhoršení na Ukrajině či v Rusku. Česko a další státy regionu jako Slovensko, Polsko, Rakousko a Slovinsko si vysloužily na škále od jedné do sedmičky nejlepší hodnocení jak za svobodu politických, tak občanských práv. Maďarsko a Chorvatsko dostaly za občanská práva "dvojku". Srbsko, Rumunsko či Bulharsko byly hodnoceny druhým stupněm za politická i občanská práva. V hodnocení FH jsou pokládány za svobodné země, které jsou hodnoceny nejhůře stupněm 2,5. Svoboda je přitom v tomto pojetí spojována s otevřenou politickou soutěží, respektováním občanských práv, aktivní občanskou společností a svobodnými médii. Do skupiny pouze "částečně svobodných" zemí zařadila FH například Ukrajinu, která dosáhla jen na stupeň čtyři v hodnocení politických práv a na stupeň tři za občanské svobody. Svobodných je 90 zemí Organizace založená v roce 1941 označila za svobodné 90 zemí (včetně Austrálie), za částečně svobodné 58 zemí a za nesvobodné 47 států. Do nejhorší kategorie spadají například Eritrea, Severní Korea, Rovníková Guinea, Somálsko, Súdán, Sýrie, Saúdská Arábie nebo Turkmenistán. Libye a Egypt patří mezi státy, které díky úspěšným volbám postoupily z loňského umístění v kategorii nesvobodných zemí mezi částečně svobodné. Výraznější meziroční zhoršení naopak bylo zaznamenáno u Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Turecka, Mali či Nigérie. Například Rusko se známkami šest a pět už Freedom House pokládá za nesvobodnou zemi. ČTK Indonésie chce zakázat ženám jízdu obkročmo na motorce Úřady v indonéské provincii Aceh, která aplikuje islámské právo šaría, hodlají ženám zakázat jízdu na motorce - tedy alespoň v těch případech, kdy na ní sedí obkročmo. Podle vykladačů islámu je to nevhodné a nemravné, protože ženy tak prý ukazují své křivky a navíc jako spolujezdkyně musejí udržovat těsný kontakt s řidičem. Návrhy vyvolaly vlnu nevole, podle kritiků totiž ohrožují bezpečnost žen a jejich svobodu ve jménu náboženství. Indonésie je sekulární stát, v poloautonomní oblasti Aceh na severu souostroví však od roku 2002 platí přísné islámské právo šaría. Pro ženy to například znamená, že musejí na veřejnosti chodit zahalené, šaría ovšem odsuzuje také konzumaci alkoholu, hazardní hry a necudné chování. Na dodržování pravidel dohlíží náboženská policie, která čítá kolem 1500 členů. CTK Potraviny razantně zdražily, nejvíc brambory a vejce 18. 1. 2013 Praha - Ceny potravin na pultech tuzemských obchodů se za uplynulý rok znatelně zvýšily, u některých výrobků šlo o desítky procent. Uvádí to Český statistický úřad (ČSÚ). Například brambory jsou o 40 procent dražší než loni v lednu, vejce zhruba o třetinu. V průměru o desetinu pak zdražilo maso a uzeniny. Naopak cena mléka, pečiva nebo chleba stagnuje. S vyššími sazbami DPH, které platí od začátku roku, přitom letos čeká zhoršení situace v rodinném rozpočtu 68 procent lidí. Za nejvíce předražené zboží považují Češi potraviny (52 procent) a léky (20 procent). Šetřit se chystají na potravinách (28 procent) a na výdajích za trávení volného času (24 procent). Neradi by naopak omezili výdaje na kvalitní zdravotní péči (52 procent). Přes obavy o finanční situaci své rodiny jsou Češi výrazně více než na svou ekonomickou situaci (13 procent) nebo na práci (čtyři procenta) naštvaní na české politiky (62 procenta). Důvodů zdražení potravin je více "Třeba u brambor je to proto, že v předchozím roce nebyla úroda tak velká, takže ceny vyskočily nahoru. Je běžné, že u této komodity ceny z roku na rok kolísají," konstatoval redaktor časopisu Ekonom Martin Mařík. Cenový skok nastal zhruba v polovině roku, kdy se na trhu objevily nové brambory z dovozu, následně si o vyšší ceny řekli i čeští pěstitelé, jejichž cena byla dlouhodobě na hranici rentability. U sezónních potravin ale mohou jít ceny zase dolů. "U vajec už se přechod producentů na dražší technologie odehrál," poznamenal redaktor. Předpokládá přitom, že cena masa ještě může růst. Zatímco v polovině letošního ledna stál v obchodech kilogram brambor 12,45 korun, ve druhém lednovém týdnu loňského roku to bylo 8,75 korun. Za deset vajec loni zaplatil zákazník v průměru 27,43 korun, během následujících dvanácti měsíců ale vzrostla jejich cena o 30 procent a přesáhla 33 korun. Hovězí zadní maso ve stejném období zdražilo zhruba o sedm procent podobně jako vepřová pečeně, cenový nárůst u šunkového salámu činil devět procent. Kilogram kuřete byl letos v průměru za 69,50 korun, loni bylo takřka o desetikorunu levnější. U mléka činí cenový nárůst 1,3 procenta za litr a lidé v půlce letošního ledna za něj dali v průměru 19,34 koruny. Cena kilogramu kmínového konzumního chleba se zvýšila jen o jednotky haléřů na 22,95 koruny, podobně jako u pšeničného pečiva, kde kilogram stojí 45,53 koruny. CTK

Directory [ Novin VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně Jídlo a Restaurace ,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain Restaurace: 02/ 9810 0829 On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au Vas zve k ochutnavce noveho menicka. Pripravili jsme pro Vas sirokou nabidku ceskych i evropskych specialit, jako jsou spenatove pirohy, kureci, veprovy nebo teleci rizek, pecene veprove koleno, pecena kachna, domaci teleci a kureci parky, a take celou pecenou husu. Nebo prijdte vyzkouset novou denni nabidku: Po-Ut zavřeno; St/Ct - 20% sleva z uctu na české a evropské speciality. Pátek - kup jedno pivo nebo vino a dostanete jedno zdarma od 6 do 7 hod. živá muzika od 7 hodiny; So/Ne - zvýhodněné obědové meníčko - hlavni chod & dezert $ 29.90 plus od 5 do 7.30 hod. - děti jedí zdarma Vice informaci naleznete na nasich webovych strankach www.laboheme.net.au nebo radi poskytneme na tel. Cisle 02/98100829. 09/VII/13 Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe Reservace Tel: 933 100 22 29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross) Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod. Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna, svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec, guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice. Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička, Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/13 Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené chlebíčky, ruská vejce, české saláty. 372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061 Josef Usela, 0401 155 907 Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30. 20/IV/13 Tommy‘s beer café “Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant, Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka, guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am Pia – Ned 12pm – 12am 123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870 Email: tommy@tommysbeercafe.com.au 1/IV/13 Druha lokácia Tommy‘s beer café Restaurant 42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011 telefon/rezervace: 02-9368 0898 Otváracia doba: Tuesday – Sunday from 5pm  till late   1/IV/13 V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma! 183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994 Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod. vynikající telecí párky, tlačenka, moravské uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr, ryby v láku,brynza, české a slovenské ,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd. 17/IV/13 Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi Junction, 93871677 Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00 Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla, szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku, domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013 Czeeky Czech 124 King St., Newtown, telefon : 0421 335 835 Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00 Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny. Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané. 16.VIII.2013 Sweety Imports Predávame Horalky, Piskoty, Perníky, Kávěnky, Tatranky, Venčeky, a ďalšie za veľkoobchodné ceny. Posielame aj poštou kdekoľvek v Austrálii. Email: info@sweetyimports.com.au M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615 (Peter)                                                 09/III/13 PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i naopak, přesně a rychle provede Express Czech-English Translations Martin STÁRA Kensington 2033 Sydney ; Tel.: (02) 9663 1189 0406 570 080; czech.english@yahoo.com 10/I/14 POČÍTAČE FlowConnect. Shared Web Services: Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155 Business process automation, workflow, sales + marketing, CRM and other business systems. Seeking experienced programmers on casual basis. Contact to Ms. Šipka for details jarka@sws.com.au 22/VII/14 Služby pro studenty Education, Immigration & Travel Consultancy Od roku 1993 nabízíme služby spojené s vyřízením studentského vísa a vyberem spravne skoly. V Sydney provozujeme největší česko-slovenské studentské centrum. Jste turisti ci studenti a mate zájem o prodlouženi pobytu v Austrálii? Naši studenti mají zdarma k dispozici vizove konzultace, design studia a zadosti o studentská visa, wifi, multimediální počítače, kopírování, tisknutí atd. Zklamal Vás přístup jiných agentur? Chcete si být jisti s prodloužením Vašeho studentského víza? Nemůžete najít školu, která Vám vyhovuje? Chcete zdarma využívat našich služeb? Nabízíme nejširší výběr jazykových, odborných škol a universit po celé Austrálii a to za bezkonkurenční ceny! Nabízíme reálnou pomoc s nalezením práce a ubytováním. Jako jediná česko-slovenská agentura v Sydney nabízíme LEGALNI imigrační poradenství. Číslo imigrační licence: 0208424 Česky mluvící, 0741913 Slovensky hovoriaci, 1277981 Polsky mluvici Kontakt: Marek, Peter nebo Michal, sydney@australiaonline.eu AUSTRALIA ON LINE TRAVEL Nabizi bezkonkurencne nejlevnejsi cestovni produkty po Australii, Novem Zealandu, Asijskopacificke oblasti (Fiji …), ale take letenky do vsech destinaci sveta vcetne Ceske a Slovenske republiky. Travel agency licence: 2TA07248, Kontakt: Stanka nebo Lenka, travel@australiaonline.eu Navštivte naši kancelář AustraliaOnline / Australiaonline Travel Suite 301, 39 Liverpool Street, NSW 2000 Contact: Education section: 02 – 9003 0455 Immigration section: 02 – 9003 0466 Travel section: 02 – 9003 0456 www.australiaonline.eu www.facebook.com/AustraliaOnlineAustralia 17/XII/13 “Nadstandardní individuální služby v tropech” Studovat angličtinu a zároveň si užívat života na “plný pecky” v místě kde léto nikdy nekončí (průměrná roční teplota 26C). Obklopeni Velkým Bariérovým Útesem a deštnym tropickým pralesem. Ano, to je tropická část Austrálie, město Cairns. Jediná Česká agentura, která sídlí přímo v Cairns. Ať si student či turista, tak velmi rádi poradíme a pomůžeme „co a jak“ a to kdykoliv. Asistence Migracnimu agentovi 9802204 (Frank Lanza Migration Services): Studentská víza, prodloužení studentských víz, turistická víza, obchodní víza a trvalý pobyt. Ubytování, zaručená pomoc při hledání práce. Eco Turistika, průvodce, letenky a cestovní poradce. Věrnostní programy pro obchodníky a jejich partnery. Potápěčská safari. Pavlina a Vráťa Řehola - www.australiabeststudy.cz abs@australiabeststudy.cz - mob. +61 404 516 895 8/X/43 Information Planet Pty, Ltd má 16 let zkušenosti a je to jedna z největších studentských agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe, Austrálii i Novém Zélandu Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly, Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove. Jak vám můžeme pomoci: - výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma, bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova, email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au; mobile: 0420 300 863 - vlastni job department - opravdova pomoc s hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email: service@informationplanet.com.au - vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova, email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283 - dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář, velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici. Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney, NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web: www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk. Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS 25/VII/12 Školy Czech and Slovak School of Sydney Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007 http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05 Česká škola v Perthu Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands, (08) 9245 8137 Česká škola v Melbourne v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279 [] Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje: Apostille Australia Certificate Service Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881 Cena se pohybuje kolem 200$ New South Wales Passport Office Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000 Cena se pohybuje kolem 60$ Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 vydává dvouměsíčník věstník Beseda. Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489 ccq@csklubqld.org.au President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková Naše stránka: csklubqld.org.au Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková Asociace Čechů v Austrálii 28 Church Street, Fortitude Valley QLD P.O.Box 142, ph.07 3399 4613 Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko. Československý klub v SA, P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život. Czechoslovak Country Club, 320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171, tel. 02 9606 8703 Czech and Slovak Association in Tasmania, 144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008 ph. 6228 0707 Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jarda Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 e-mail: czechslovakwa@hotmail.com casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka. Sokol Sydney, www.sokolsydney.com 16 Grattan Crescent, French Forest, 2086 tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“ Sokol Melbourne, 497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051 tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au vydává měsíčník Kvart Český a Slovenský klub na N. Zélandě, P.O.Box 27 332., Wellington tel., 478 5977; fax.: 477 9377 Gus.knot@xtra.co.nz, měsíčník Střípky Čriepky Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159 Lockes Way, Belgrave South 3160, Czech Pensioners Association Inc. ukončila činnost k 1.dubnu 2004 Združenie austrálskych Slovákov v Sydney. 30 Vaugham, P.O.Box 142, Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153 vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“ Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor + Slovenský klub v Južnej Austrálii 5 Walter Street, Thebarton, 5031 ph.: 08 8352 8072 Slovenský klub „Ludovít Štur“. 105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020 ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly) Združenie Slovenských Združení vo Viktorii Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086, kraltm01@optusnet.com.au Austrálsko-slovenské informačné centrum Vojtech Michael Markus 9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145 tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838 e-mail: mmarkus@ozemail.com.au Združenie Slovenskov v Queenslande 463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505 tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au Slovenské združenie v Západnej Austrálii 17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8-93586858 e-mail: slovak_wa@hotmail.com Konsulát České republiky, pan. Hani Stolina, konsul, 169 Military Road, Dover Hights , 2030 phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635 telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806 nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}. Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30 Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30 Konsuláty Slovenské republiky, 25 B Latham St, Bentley East V 3165 Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000 Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au České velvyslanectví v Canbeře 8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006 Slovenské veľvyslanectvo v Canbere 47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755 Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch (úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov) funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047). http://www.mzv.sk/canberra Česká obchodní komora v Austrálii. Ceska Obchodni Komora v Australii Czech Chamber of Commerce Australia Inc. P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346 9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650, Email: osrkrab@tpg.com.au Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš Březina, Torontské noviny, mají 12 stran, předplatné Can $ 35.00 e-mail: abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222 Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,. Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00 novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439- 9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada Americké listy, vydávané ve státě N. York, redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran, předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax (516) 671-3147, americkelisty@optonline.net Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník, 96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1 www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský zahraniční internetový časopis CS-magazín na webové stránce www.cs-magazin.com

q Co Bude q Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9 Volume 3 Issue 130 (353) M U S Í M E S I P O M Á H A T február – únor 2013 Katolické mše v Aust4álii. Bohoslužby: V Perthu, Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30 pocinajic 9. zari 2012 Melbourne - Na Šumavě ACT Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 www.beseda.org.au. otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00 (2.30pm-5pm) NSW Československý Country klub v Sydney, 320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703, PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub- sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod. Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402 398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod, V neděli 3.února 12.00 Slavnostní otevření a B-B-Q Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney 30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153 www.skcsydney.com Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod. Sokolský Národní Dům Sydney 16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452 5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík 9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování českých a slovenských knih a videofilmů JIŽNÍ AUSTRÁLIE Československý klub v Adelaidě, 51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181 P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a některé předem ohlášené neděle, které najdete na webové stránce Čs. klubu: http://www.csclubsa.com QUEENSLAND Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace: Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646 Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých 15 dolarů. Asociace Čechů v Austrálii 28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613 Združení Slovákov v Queenslandě, Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813 TASMANIE Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii (Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.) c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008. VICTORIA Sokol Melbourne 497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051 Tel.: nemaji President: Karolina Ševčíková Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny. (Zuzana Vavicz) Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky Letovisko „Šumava“ Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159 Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno. (mimo září kdy jr svatováclavská pouť) Pouť je letos 30. září ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc. PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jerry Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 Email: CzechSlovakWA@hotmail.com Web: www.CzechSlovakWA.org KLOKAN vychazi 12x rocne RADIO SBS SYDNEY Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585 TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114 Email: ikad@sbs.com.au Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na vlnách Sydney a Canberra , pouze česky. Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na vlnách: Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3 Canberra FM 105.5 Darwin FM 100. Hobart FM 105.7 Melbourne FM 93.1 a AM 1224 Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3 Sydney FM 97.7 a AM 1107 Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7 Slovensky Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00 Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod. „Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine. Telefón v štúdiu 02 9816 2938 email: radioforum8@hotmail.com Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České vysílání Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 - 11.30 dopoledne. Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109 www.4eb.org.au/~czech Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia Matulova, 07 3343 3064. Canbera rádio . 91.1 FM Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287 4347, fax: 02-6287 4348, e-mail: ahojradio@centrum.cz Y Poznámka vydavatele Toto číslo jest posláno do tiskárny 17.prosince. Léta Páně. 2012. INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO  VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS  České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má  možnost oznamovat své akce na webových stránkách  Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.  Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i  jednotlivcům po celé Austrálii.    Prosba Novin všem: Prosím pomozte nám seh nat nové čtenáře Noviny zašleme na vámi udanou adresu  komukoliv zdarma.    Druhé kolo prezidentských voleb proběhlo v Sydney v prostorách konzulátu, v pátek 25. ledna od 14 do 22 hodin a v sobotu 26. ledna od 8 do 14 hodin. Viz strana 13 Hovězí guláš s knedlíkem + 1 pivo nebo Kuřecí, Vepřový či Telecí řízek s bramborem a okurkovým salátem + 1 pivo Za $ 17.50 Kde? V CHEEKY CZECH 124 KING ST. NEWTOWN Kdy? Úterý až sobota Od 14.00 do 18.00 Olympic v Austrálii: SYDNEY - Saturday, 16. 2. 2013 7:30PM Bowlers Club, 99 York Street, Sydney CBD MELBOURNE - Saturday, 23. 2. 2013 7:30PM St Martins Youth Arts Centre, 44 St. Martins Lane, South Yarra PERTH - Sunday, 24. 2. 2013 6:00PM General Sikorski Polish Club, 7 Bellevue Road, Bellevue BRISBANE - Saturday, 2. 3. 2013 7:30PM Polonia - The Polish Club, 10 Marie Street, Milton (toto je neplacená informace) Mockrát Děkujeme za Pomoc a všechno nejlepší v novém roce a hlavně hodně zdraví: Charles Novotný - $10 Aleš Nebeský - $2 Alena Wořechovská - $15 Vl. Bozděch - $2 Eva a Vlad. Sedlák - $30 Stanislav Benda - $30 Rose Brychta - $10 Marie M. - $20

Noviny –Zajímavosti z kultury 10 Strana 10 Když androš přestal chlastat. Viktor Hait za komunismu seděl, pil a šmelil. Teď píše knihy Foto: Nguyen Phuong Thao - Text: Jiří X. Doležal Četl jsem v odborné literatuře, že se jednou za generaci nějaký alkoholik nebo narkoman probudí a zjistí, že už nemá na další dávku své drogy chuť. Nikdy jsem ovšem těmto kazuistikám nevěřil. Když nyní na vlastní oči vidím abstinovat posledního undergroundového literáta první generace mániček Viktora Haita (57), nevěřím vlastním očím. Viktor byl moje první mánička androš, kterého jsem v životě viděl. Je sice jen o devět let starší než já, ale v době, kdy mně bylo třeba dvanáct a sbíral jsem známky, už byl úplně dospělej disident hipísáckého typu. Nikdy nezapomenu, jak jsem seděl na Dejvické (tehdy Leninově) v metru a čekal, až se souprava rozjede. Vtom vstoupil Viktor, v jedné ruce poloplnou láhev vodky, v druhé půvabnou hipísačku, oba byli úplně ožralí a Viktor směrem k sedícím lidem velmi zdvořile prohodil: „Nevíte prosím, kde jsme?“ Udělalo to na mne obrovský dojem. Měl i určitý podíl na mém psychosexuálním vývoji. To už mi bylo asi čtrnáct, jel jsem tramvají do Divoké Šárky chytat nítěnky na Džbán a na jednom ze sedadel seděl Viktor s nějakou (jinou) hipísačkou a ta měla síťované triko. Takže jsem přes tu řídkou síť poprvé v životě viděl ženskou bradavku a tak mě to vzalo, že jsem pak při chytání nítěnek spadl do vody. Když jsem se dozvěděl, že po čtyřiceti letech těžkého alkoholismu Viktor ze dne na den přestal pít, věděl jsem, že ten příběh patří do Refl exu. Tak jsme s Viktorem párkrát poseděli, pokouřili a on mi vyprávěl svůj příběh čtyřiceti let undergroundového alkoholismu, vystřízlivění a nakonec i o třetí knize, která mu právě vychází. Je to poezie s příznačným názvem Učíp an ykčinsáb. Čtěte pozpátku. KŘÍŽEK NA KRKU Viktor nepochází odnikud. Když se ho zeptáte, z kterého je města, vysvětlí, že jeho rodiče se tak často stěhovali, že vyrůstal nejmíň v deseti městech. Víc než místo svého narození, jímž je Šatov v moravsko- rakouském pohraničí, zdůrazňuje tři šestky (26. 6. 1956) v datu svého narození a to, že se narodil, když v Maďarsku lidé povstali proti bolševikovi a věšeli komunisty na kandelábry. O rodičích, sourozencích a tetách nechce mluvit, považuje je za svou privátní sféru a vysvětluje, že ho víc než rodina vychoval život, kriminály a blázince. V dětství ho vychovávala jen maminka, otec umřel. A Viktor si myslí, že se vlastně už dospělý narodil. Takže jeho výchova mamince nedala moc práce. Od ní se na učil základní věci, jako nevyhazovat chleba. Zbytek se učil od života a od komunity undergroundu. Vyučil se tesařem v Přerově a v Lipníku pak vychodil průmyslovku. A najednou v pubertě, kdy je člověk nejcitlivější a nejvíc hledá vzory, začal potkávat jiné lidi. Jiné, než byli ostatní socialističtí spoluobčané. Máničky. Bylo mu sedmnáct, když si také nechal narůst vlasy. Tím se vizuálně zařadil mezi opozici, disidenty, underground, máničky, nazvěte to dle vlastní chuti. Olomoucká máničkovská legenda z osmdesátých let Fakír se asi dá považovat za Viktorova mentora. „Ti lidé měli vlasy do pasu, dlouhý vousy, pěkný holky a na všechno srali. A fungovalo jim to!“ Viktor našel svou identitu. A chlast. Tato forma opozice se odehrávala primárně v hospodě. Zanedlouho měl tu identitu i v občanském průkazu. „Jsem jediný člověk v republice, který měl za komunistů v občance dlouhé vlasy a na nich čelenku!“ říká Viktor s nelíčenou hrdostí. Pro mladší ročníky na vysvětlenou: Za komunismu v tužších obdobích vůbec občanský průkaz s fotkou s dlouhými vlasy člověku nevystavili a i v dobách mírnějších bylo zcela nemyslitelné, aby měl někdo v občance na krku třeba křížek. Policie takovou fotku prostě nevzala a doklad, který tehdy člověk opravdu potřeboval k životu, nevydala. Viktor tedy navštívil svého psychiatra a vysvětlil mu, že čelenku na té fotce potřebuje, že ji má jako součást své identity, že bez ní to prostě není on, a že ji proto na té občance mít musí taky. Lékař popřemýšlel a začal psát nějakou lékařskou zprávu. V České republice se občas objeví fáma o tom, jak se za komunistů politicky zneužívala psychiatrie. K tomu masívně docházelo v Sovětském svazu, v so cialistickém Československu naopak představovali psychiatři záchranu pro tisíce a tisíce lidí, kteří nebyli ochotni splynout se šedým, prorežimním davem. Psychiatři těm lidem – většinou s nestandardní osobností, ale bez jakékoliv psychózy – dávali papíry, že jsou vlastně nemocní, a režim pak na ty třeba délkou vlasů odlišné lidi nemohl dosáhnout. Viktorův psychiatr patřil mezi takové doktory. Když dopsal, měl Viktor v ruce lékařské dobrozdání, že ho mají na tu občanku dát s čelenkou, protože je úplnej magor a nic se s ním nedá dohodnout. Uplynulo více než třicet let, ale tu čelenku Viktor dodnes nesundal. Psychiatr nelhal. KŘÍŽEK S NOŽIČKAMA Poprvé Viktor narazil ve dvaaosmdesátém roce. Seděl na Kladně v hospodě a pil a pil a pil. A pak, kvůli nějakým alkoholovým pochodům v hlavě, nakreslil na stůl křížek. Pak k tomu křížku přidělal nožičky. A tím spáchal trestný čin propagace fašismu, protože těma nožičkama z kříže vznikl kříž hákový o velikosti pětikoruny. Udal ho hospodský a pokreslený stůl byl při soudu předmětem doličným. Viktor šel před soud, avšak měl štěstí. Padla na něj amnestie, takže nakonec odsouzen nebyl. Ale už dostal oficiální punc od režimu. Do té doby byl nápadný svým vzhledem, jenže vždycky po škole pracoval v nějaké máničkovské pomocné profesi a neměl žádný policejní záznam. To se po skandálu s hákovým křížem změnilo. Natvrdo ho dostali – a je to pro jeho životopis lepší – za ryzí máničkovský zločin o rok později. Slavný koncert v Kaplici, kam se sjely (a kde se sjely) všechny máničky z republiky. Policie na ně udělala obrovský zátah a Viktor vždy působí (svou výškou, hřívou i hlasitostí) nápadně. Jako vůdce od přírody. Policie ho tak taky interpretovala, oslovila ho. On to pochopil (nejsa úplně střízliv) jako příležitost ke znamenité exhibici, křápnul flašku a halasně policistům lál a vyhrožoval. Zatkli ho, odvedli na policejní stanici, ale jak se kolem ní začaly houfovat vzpurné máničky a reptat, radši ho na chvíli zase pustili. Měli však obšancované celé městečko, a když se máničky po koncertě rozcházely, všechny zkontrolovali a vybrané jedince odchytli. Včetně Viktora. Nakonec ho soudili jen za výtržnictví, ale šel sedět na devět měsíců natvrdo. Jindy zase na máničkovském koncertě Viktor vyskočil na pódium a křičel spontánní báseň: „Půjdeme do oblaků, bez vás, bez vás, bez čuráků!“ a strčil z pódia nohou do estébáka v civilu stojícího pod pódiem. A hned mu přišili napadení veřejného činitele. DVACET DĚTÍ V té době obýval polozbořený domek v Kladně- Kročehlavech a zde začala jeho skutečná disidentská kariéra. Udělal z té ruiny v romském ghettu máničkovské centrum. Barák. Slavné undergroundové baráky, o nichž vydal vynikající studii někdejší šéfredaktor Vokna František Čuňas Stárek, byly jedním z mála ostrůvků nezávislé kultury ve své máničkovské (rozuměj lokálně hipísácké) podobě. Vedle toho se začala odvíjet Viktorova šťastná psychiatrická kariéra. Poprvé se klasicky ožralej demonstračně podřízl. Skončil na psychiatrii. Dostával se tam pak opakovaně, po dalších demonstračkách, výtržnostech a drogových nehodách. Viktor totiž zodpovědně ochutnával všechny drogy, které se v jeho okolí vyskytly. A nemluvím o trávě, ale o houbičkách, o LSD, a dokonce o pervitinu. Skončil v Horních Beřkovicích, kde dostával elektrické a inzulínové šoky a velké dávky plegomazinu. „Byla použita veškerá možná dostupná léčba. Stav nezměněn. Společensky nepřizpůsobivý, odpor k lidem, sexuálně zdrženlivý, paranoidní schizofrenie,“ napsali mu nakonec do zprávy. Zná to zpaměti dodnes. V osmdesátém pátém roce dali Viktorovi plný invalidní důchod na palici. Tím se mu splnil sen každé poctivé máničky. Všem, kteří neměli v občanském průkazu razítko zaměstnavatele, hrozilo vězení za takzvané příživnictví. A mít razítko třeba jako umývač nikdy nemytých výloh prázdných obchodů bylo prvotní starostí každé máničky. Viktor měl nejen razítko, ale každoměsíční rentu osm set třicet korun, takže užíval života. Žil v Kladně ve svém polorozpadlém domečku de facto v komunitě, kde byl uznávanou undergroundovou autoritou. Vždycky byly k dispozici nový holky, nějaké hulení a vždycky se sehnalo na levnou kořalku. Jezdil po republice na jiné baráky, ženil se, rozváděl, plodil děti a užíval života. „Když přišla v jedenáct dopoledne do hospody policejní šťára, vždycky byl rozruch. Montérky, co si odskočily z práce, platily a tvrdily, že byly na svačině, lidi, co neměli razítko v občance, utíkali na záchod a okénkem pryč, a já jen seděl a usmíval se. Před sebou sparty (tehdy drahá značka cigaret, pozn. aut.), na lístku les, v jedenáct na šrot a jen jsem jim podával tu občanku s razítkem důchodce a smál se.“ Na Kladně se stal i mnohými řadovými policisty respektovanou postavou undergroundu, dejme tomu oficiálním hipíkem. Nedělalo mu ani problém soužití s Romy v ghettu. „Naučíš se chodit s jednou rukou na noži a druhou na peněžence a oni si na tebe zvyknou!“ Zvykli si tak, až je obchody s nimi přivedly do krize. Jednoho večera Romové máničkám nabídly ke koupi z kůže už staženého, ale stále čerstvého německého ovčáka. Máničky psa vyměnily za kořalku, upekly a sežraly. Pak přijela policejní šťára a psa horečně hledala, neb byl policejní a někdo ho ukradl z policejního kotce. Jedna z mániček se pod tlakem okolností ke krádeži zvířete přiznala, přestože ve skutečnosti ho ukradli, zabili a stáhli Romové. A to byla chyba. Pes totiž kromě toho, že měl skvělou chuť, měl také několik medailí ze soutěží policejních psů a byl miláčkem celého okrsku. Takže nevinná mánička, jež se přiznala jen proto, aby už fízlové vypadli z baráku, dostala rok natvrdo. Celou tu dobu byl Viktor buď opilý, nebo pod vlivem dalších účinných látek. Přestože o komunismu mluví ve zcela nepublikovatelných termínech, vzpomíná na něj s jistým dojetím v oku. Tolik alkoholu a žen, které zkonzumoval, si obyčejný redaktor tohoto časopisu ani nedokáže představit. Počet svých dětí a manželství považuje Viktor za vysoce privátní informaci a zásadně ji nezveřejňuje, ale v undergroundu se šušká, že jen počet dětí převyšuje dvacítku. Viktor po pravdě dodává, že nikdy na žádné z nich jako invalidní důchodce neplatil a výživné doplácel stát. Nijak se o ně nestaral, tak jim aspoň vybral tak dobré matky, že jejich výchovu zvládly i bez něj. STOPEM DO MONTE CARLA Pak přišla revoluce. Viktor samozřejmě už za bolševika tak trochu šmelil se vším, o čem se dozvěděl. Byl celý den v hospodě, ráno se zedníkama, kteří na stavbě kradli cement, večer s chalupářema, co ho zase potřebovali levně a bez čekání ve Stavebninách. Viktor to jen prohodil, vzal si podíl a pil dál. Po revoluci tyhle kšeftíky doslova ležely na ulici a Viktor je využíval, takže se k tomu důchodu měl dobře. Daně v tehdejším chaosu samozřejmě neplatil. Největší ránu udělal, když v devadesátém vydal svou první knihu Guláš, undergroundový literární skvost, kterého se prodalo přes deset tisíc výtisků. V té době byl nesmírný hlad po dříve zakázané literatuře a za Guláš chtěli bolševici Viktora zavřít, když ho šířil jako samizdat. Viktor dokázal vytisknout svoje dílo skoro zadarmo a měl pětadvacet korun na jednom prodaném výtisku. Peníze mu vystačily na rok, v té době to fakt byla darda. Koupil třeba dvaceti lidem lístky na velké koncerty, jež tehdy začínaly na Strahově. Nebo si udělal výlet do Monte Carla. Vypůjčil si v Praze v divadelní půjčovně smoking, dostopoval do Monte Carla, v parku se převlékl a schoval bágl do křoví a vyrazil k nejbližšímu kasinu. Před kasinem zapálil kubánský doutník, ty se tehdy v Praze prodávaly nesmírně levně, a vešel. Dvacet dolarů zaplatil za vstup, za sto dolarů koupil jeden žeton, vsadil v ruletě na nulu, padla osmička, on několikrát potáhl z doutníku a šel se do parku převlíct a dostopovat zpět do Kladna. „Zahrát si tam byl můj sen!“ Pak Viktora zase zavřeli. „Byl jsem příliš blízko výrobě a distribuci pervitinu. A byla to chyba. Nakonec jsem byl jen rok na vazbě a pak dostal podmínku, ale původně mi hrozilo až osm let a myslím, že mě to poučilo. Perníku už se vyhýbám léta.“ Nevyhýbal se však alkoholu. A pak, v roce 2009, přišlo to magické ráno, jež oficiální psychiatrie nazývá spontánní úzdravou a křesťanství zázrakem. „Každé ráno, když jsem se probudil, jsem se celý klepal a jen natáhl ruku po placce vodky, kterou jsem měl vždycky na ráno připravenou z večera. A vypil ji. Chlastal jsem litr kořalky denně skoro čtyřicet let. A piva k tomu. Jednou jsem se probudil po flámu, kde jsme pili vynikající kořalku, zlatou slivovici. Ruka se neklepala a nesáhla po vodce. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Ale nenapil jsem se, vůbec jsem neměl chuť. Celý den jsem nevěděl co dělat, ale vůbec jsem neměl chuť se napít. Druhý den mi zas nebylo ráno špatně.“ Večer bylo někde na chalupě u kamarádů grilování. Jel tam a připravoval maso. Dostal žízeň, tak si natočil třetinku ledové plzně do podchlazené sklenice. Ještě teď mu svítí oči, když o té lahůdce mluví. Přesto ji postavil zpět, chvíli na ni koukal a pak se šel napít čaje. Nepije tři roky. Za tu dobu sepsal dvě undergroundové knihy. „Mám najednou dvacet šest hodin času!“ Bydlí v pronajatém minidomečku na okraji Prahy, scházejí se u něj androši třetí generace, dnes dvacetiletí obdivovatelé Hlavsy a Jirouse, a on je jejich guruem. Pervitin ani jiné tvrdé drogy už si nedává. Občas si zakouří trávu. Ale alkohol nepije vůbec. „Prostě mě to nějak přestalo bavit!“ Místo chlastu teď píše. A z první generace mániček je vlastně poslední žijící básník undergroundu.

Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud 11 Strana 11 Antarktida a rozjívení tučňáci. George Švehla Přenesme se v duchu do post Viktoriánské Británie, do počátků dvacátého století a vlády jeho veličenstva Edvarda Vll. Do doby, kdy nad britským impériem slunce nikdy nezapadalo a kdy toto impérium bylo na zenitu svého bytí. Pro britské poddané to byla, mimo jiné, doba heroických objevů a prudce se rozvíjejícího průmyslu. Tehdy se hory dobývaly a neznámé končiny pokořovaly, včetně těch, kteří v těchto končinách žili. Ať už zvířata a nebo domorodci, kteří mnohdy byli ceněni níže než ta zvěř. To podle použitelnosti pro objevitele - dobyvatele. Ti skutečně nepoužitelní byli bez milosti vybíjeni. Ve zmíněné době bylo už hodně „objeveno“ a na Zemi zbývala k „dobývání“ místa jen velice obtížně dostupná, jako vrcholy těch nejvyšších velehor, hluboké pralesy Amazonie a nebo polární oblasti jak na severu tak i jihu. A právě v tuto dobu se odehrávala následující událost. K jižnímu pólu, kde tehdy ještě nikdo nikdy nebyl, se v roce 1910 – 13 vydal se svojí expedicí britský cestovatel Robert Falcon Scott. K jeho velkému zklamání, na pólu jeho expedici, o 34 dnů předešel Nor, Roald Amundsen, který se tamní krajinou potuloval se stejným záměrem. Amundsenova expedice byla daleko skromnější, lehčí, používala psí spřežení oproti koníkům a traktorům Scottovy expedice a hlavně, nezdržovala se po cestě vědeckým bádáním, jak činila expedice Scottova. Na zpáteční cestě zaplatili čtyři členové expedice a jejich velitel, kapitán Robert Falcon Scott za zdolání pólu daň nejvyšší. Zahynuli zimou a hlady. Jeden z vědců ve Scottově výpravě byl i George Murray Levick, který mimo jiné zkoumal i chování tučňáků kroužkových. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/tučňák_kroužkový Dodnes je Levick jediným vědcem který studoval jejich celý cyklus množení na mysu Adare, kde strávil celé antarktické léto v letech 1911 – 12. Čeho zde byl svědkem, otřáslo jeho tehdejšími morálními základy. Opravdový horor tento vědec spatřoval ve zvráceném sexuálním chování těchto tučňáků. Tedy zvráceném podle morálních zásad tehdejší lidské společnosti. Tučňákům to jistě připadalo a stále připadá zcela normální a mnoha lidem současné společnosti jistě také. Milý George Murray Levick byl šokován do té míry, že svoje pozorování zapsal v řečtině, aby snad tu hrůzu nespařilo oko nepovolané a nevědecké. Tato jeho vědecká zpráva, „Sexuální chování tučňáků kroužkových“ se pak na 50 let ztratila v archívech londýnského přírodovědeckého muzea. Na světlo boží je po padesáti letech vyhrabal Douglas Russel, jinak kurátor ptactva ve stejné instituci. Copak Levicka v sexuálním chování těchto tučňáků v antarktickém létě 1911 – 12 tolik šokovalo? Mladí samečci prostě ošukali co se hnulo a někdy i to co se nehnulo, jak sám ve své zprávě píše. Samičky se zase prodávaly za žvanec. Takže bohapustá zlodějna, kradou si kaménky z hnízd, prostituce a homosexuální hrátky se odehrávaly zcela pravidelně, zrovna tak jako vybíjení pohlavního chtíče na nezletilých mláďatech, při nichž některá zahynou a nebo na nehybných, třeba i rok uhynulých samicích. Nechybělo ani sebeukájení, nebo-li masturbace a nebo znásilnění poraněných samic které se nemohly bránit. Levick dále píše: „Mladí samečci se shromažďují do jakýchsi chuligánských gangů o 6 – 12 jedincích. Tyto gangy se pak potulují na úpatích pahorků, jejichž obyvatele, ostatní kroužkové tučňáky z hejna, pak neustále tyranizují a obtěžují svým zpustlým a zvrhlým chováním.“ Po návratu do Velké Británie Levick sice publikoval vědeckou zprávu pod názvem „Přírodověda kroužkových tučňáků“ (Natural History of Adelie Penguin) ale šokující fakta jejich sexuálního chování zveřejněna nebyla a ve zprávě chyběla. Nálezce ztracené zprávy, Douglas Russel, vysvětluje, že sexuální chování mladých samečků tučňáků kroužkových, které tolik šokovalo Levicka, je zapříčiněno jejich sexuální nezkušeností. Kroužkoví tučňáci se shromažďují ve svých koloniích, až kolem milionu kusů, na počátku antarktického jara, v říjnu, kdy počíná jejich páření. K tomuto mají jen několik krátkých týdnů a mladí samečci prostě nemají zkušenosti kterak se správně sexuálně zachovat. Z tohoto plyne jejich zdánlivě zvrhlé sexuální chování. Dají prostě volný průběh svému pohlavnímu pudu, jak se ostatně v některých případech děje i mezi lidmi. V antarktickém létě 2000 – 01 jsem se také toulal v Antarktidě, a tak z vlastní zkušenosti mohu dodat, že takové hejno kroužkových tučňáků je dříve cítit než vidět. Abych snad nekřivdil tučňákům kroužkovým, kterým patří dnešní povídání, tak ti ostatní si s nimi moc nezadají. Neskutečně až k zalknutí páchnou všechny jejich kolonie. Do těchto se bez gasmasky dá vkročit jen tehdy když fouká vítr a pach guána odvane. Mela tam je jak v židovské škole a kradou i jiné druhy, jak jsme byli svědky. http://www.antarctica.gov.au/__data/assets/mp3_file/0013/20425/a delie_squabble.mp3 Takže tučňáci druhu gentoo, chinstrap, královští a macaroni, které jsme také potkali, sdílí s kroužkovými jejich mnohé neřesti. Jak k naší návštěvě Antarktidy došlo? To když jsme se s mým straším synem Petrem toulali v lednu a únoru roku 2001 po 60 dnů Patagonií a Ohňovou Zemí, tak jsme v městečku Ushuaia přišli na to, že právě odjíždí do Antarktidy kanadská vědecká expedice. Tato si najala ruskou loď i s ruskou posádkou. Loď však nebyla plně obsazená a tak nás vzali sebou za režijní cenu. Ohromná příležitost jak se dostat relativně levně do Antarktidy. To jsme si nenechali ujít a přidali jsme se. Navíc, já si mohl zkusit co si ještě pamatuji z ruštiny. Moc slavný to nebylo, ale na bratření s ruskou posádkou za pomocí flašek vodky to naprosto stačilo. Čím více jsme vypili, tím lépe jsme si rozuměli. Tak nám to aspoň připadalo. Co kdyby to občas zkusili hádající se politici? Z přístavu v Ushuaia se jen propluje kanálem Beaglovým, obepluje se mys Hornův a pak už jen 1000 km přes Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu. Za příznivého počasí jsme obepluli obávaný Hornův mys, abychom pak za menší bouře přepluli Drakeovu úžinu k šestému kontinentu. Dva dny tam a dva dny zpět a deset dnů toulání se po zátokách a březích Antarktidy a okolních ostrovech. Bydlelo se na lodi a každý den ráno, po bohaté a velmi chutné snídani, ruský kuchař byl vynikající, vyjíždíme v nafukovacích člunech Zodiak do zálivů, na pobřeží a nebo ostrovy. Tam si můžeme dělat co libo. Denní jídlo je buď balené a nebo nám ho dováží z lodi. Opět velice chutné a množství že se to nedalo sníst. K večeru tedy kolem desáté hodiny se vracíme na loď k večeři a klidné, pohodlné noci, za které se loď obvykle přemístila do další zátoky a nebo k ostrovu. Dny jsou poměrně dlouhé, díky letnímu období kdy je světlo 20 hodin denně a pak po čtyři je příšeří. Jak jsem se již zmínil, tak jedeme s vědeckou expedicí. Takových jako my však bylo víc a tak vědátoři, i když nemuseli, nám plavbu tam a zpět zpestřovali odbornými přednáškami provázenými audiovizuálními vložkami. A tak než jsme dorazili k břehům Antarktidy prodělali jsme rychlokurz v rozpoznávání antarktických ryb, velryb a delfínů, ptáků, tuleňů, lachtanů a lvounů, včetně historie objevování Antarktidy. Na lodi byli odborníci přes glaciologii, ichtyologii, zoologii, meteorologii, geologii, geografii, astronomii a dokonce antarktický historik. A tak se nám každý den dostávalo fundovaných informací co je co a kde zajímavého k vidění. Také nás ujistili, že tady nás může kousnout jedině rozčílený a teritoriální lachtan a že lední medvědi jsou pouze na severní polokouli. Drakeova úžina je pověstná nejbouřlivějším oceánem na kuličce zemi. Setkávají se zde Pacifik s Atlantikem, různé mořské proudy a navíc zde od západu dují prudké větry. Po otevřené palubě se dalo chodit jen velice obezřetně. Vítr by mohl jednoho docela lehce smést i přes zábradlí do moře. Dvacetimetrové vlny, které s naší kocábkou kolébaly jako s korkem pro posádku nic neznamenaly. Tito staří ruští námořní vlci a vlčice nás ujišťovali, že máme na Drakeovu úžinu klidnou a pohodovou plavbu. Ti, kteří krmili rybičky si to nemysleli. Petr i já jsme byli v pohodě. Asi díky konzervaci ruskou vodkou. Byl tam s námi jeden Izraelec který nepil alkohol a ten blil jako Amina. Loď stále doprovázeli velcí toulaví albatrosi a když tento obrovský pták prolétne pár metrů nad vámi, tak máte dojem že proletělo rogalo i se zvukovým doprovodem svištícího vzduchu. Rozpětí téměř 4 metry, pták velký jak pelikán a zoban 12 – 15cm dlouhý. K doprovodu lodi mají albatrosi dobrý důvod. Nejsou to ptáci ledajací a ví, že loď svým šroubem pomíchá vodu a v ní obsažené potvůrky, které se tak dostanou k povrchu a milý albatros je pak jenom sezobne. Tito tráví většinu svého života ve vzduchu a není vzácností, že v jednom kuse ulétne 15 000km. Bylo nám řečeno, že tento pták dovede spát i za letu. Tedy spí jen na půl mozku a druhá dává pozor po okolí a pak si to prohodí. Na pevnou zemi, obvykle nějaký ostrov, usedá jen v době páření a hnízdění. Počátkem druhého dne plavby nás volali na palubu, abychom byli svědky přejezdu tak zvané „conversion line“. To je tam, kde se voda normálního oceánu, teplá kolem 10 – 15°C setkává s vodou antarktickou, která má 0 – 1°C. A přechod je náhlý, jakoby jste přejeli z jednoho moře do druhého. Ocelově šedivá voda oceánu se náhle změní na zelenkavě průzračnou a na kyslík a živiny nesmírně bohatou vodu antarktickou. Loď také provází delfíni a občas vidíme velryby. Ve studené mořské antarktické vodě, která obsahuje hodně kyslíku žijí nepředstavitelná množství živočichů. Jeden z nejpočetnějších je krill, podobný malým krevetkám a tento žije v hejnech až 5 km dlouhých. Takové hejno obsahuje několik miliard jedinců s hustotou zhruba 30 000 kusů na kubický metr vody. Krill slouží jako potrava tučňákům, tuleňům, albatrosům,velrybám a mnoha jiným. Od roku 1970 se antarktický oceán oteplil zhruba o 4°C a díky tomu za stejnou dobu kleslo množství krillu o 80%. Takže oteplování tomuto ekosystému nesvědčí. Naše první zastávka na Antarktickém kontinentu je v zátoce Naděje, kde je stejnojmenná argentinská polární výzkumná stanice – Esperanza. Bylo zajímavé prohlédnout si moderní polární stanici, kde je provoz celý rok, tedy i v polární zimě. Posádky tam jezdí na několik let a s celými rodinami. Takže v této jakési polární vesnici je vše co potřebují. Obydlí, nemocnice, škola, kostel, tělocvična a dokonce i muzeum pro návštěvníky. Také se tam narodilo několik argentinských občánků. Toto vše je ovšem velice primitivní a obsahuje jen to nejnutnější. Tedy žádný přepych. V bezprostřední blízkosti stanice je hnízdiště několika tisíc tučňáků kroužkových a tak tučňáci spolu s lachtany se procházejí po „ulicích“ stanice. Další výsadek na břeh se udál pod Hnědým útesem. Zde na kamenité pláži z téměř černých kamenů je přeptákováno. Ještě než jsme se vylodili, tak už jsme cítili čpavý zápach guána tučňáků. Břehy až vysoko do svahu mají růžový nádech. Barva tučňáčích exkrementů má barvu mořských potvůrek - krillu kterými se tučňáci živí. Tento břeh byl hnízdištěm 750 000 tučňáků kroužkových a několika tisíc tučňáků Gentoo a Chinstrap, kteří jsou větší. Také tu ovšem byli lachtani a tuleni. Tuleni ponejvíce Weddel, Crabeater a dokonce i Leopard, nevětší dravec těchto vod, když nepočítáme kosatky, které na nás občas z vody vykukovaly, když jsme jeli v Zodiaku. Ještě že byly jen zvědavé a neměly hlad. Chrup měly vyvinutý velmi dobře. V tomto obrovském hnízdišti tučňáků zrovna dorůstala mláďata. Tato měla ještě prachové peří a tak dělala dojem, že jsou větší než jejich rodiče, co je krmili. Prostředí hnízdiště je dobré tak na plynovou masku, guáno je všude, i na prachovém peří „kuřat“, které se nemohou jako dospěláci jít vykoupat do moře a tak jsou mnozí „ohození“ do růžova. Ostatně i bílé náprsenky dospěláků jsou často poznamenána stejnou barvou, kterou si však, na rozdíl od mláďat, při příštím lovu v moři opláchnou. Hluk kolonie je ohlušující. Tučňáci jsou „ukecaní“ ptáci a hledají se vzájemně po zvuku hlasu. Každý má trochu jiný, ale to rozeznají jen oni sami. Jinak to jsou ptáci nebojácní a zvídaví. Když si mezi ně do toho guána sednete, tak začnou za chvilku tahat za šňůrky od bot a klovat do bundy. Dokonce někteří podnikaví samečci vám začnou ošukávat nohy, co máte natažené před sebou. Příroda je mocná čarodějka. Tučňáci vypadají roztomile, pouze ve filmu a nebo na fotkách. Jinak to jsou ptáci uřvaní a hlavně neskutečně a silně „zaváňající“. A tak podobně jsme prožívali každý den, pokaždé v jiné lokalitě. Také jsme se v Zodiacích hodně plavili po zátokách plných drobného ledu a velkých, čarokrásně zbarvených plovoucích ledovců fantastických tvarů. Led od bílé až po tmavě modrou. Na lomu průzračný jak křišťál, miliony let starý. Tento jsme si dávali do Whisky. Chutnalo to báječně. Vědátor přes ledovce, tedy glaciolog nám vysvětlil, kterak tento led vzniká a hlavně vznikal. Je to vlastně hodně stlačený sníh, který v Antarktidě za miliony let napadl. Obrovský tlak až pětikilometrové vrstvy ledu ze sněhu vytlačil vzduch a proměnil jej v led. A čím je ledovec starší a je v něm méně vzduchu, tím je modřejší. Na velkých plujících ledovcích odpočívají tučňáci. Tam na nich „kuřata“ nemohou vyžadovat potravu, ještě nedorostla a nevyměnila peří prachové za to pravé tučňáčí, vodu nepropustné. Na některých krách mají siestu tuleni a jsou tam jako v kolébce. Vlny krami pohupují. Při plavbě drobným ledem zastavujeme a posloucháme jakousi zvonkohru. Drobný led je houpán vlnkami a kousky ledu do sebe naráží a „zvoní“. Takže žádný klid, ale zvonivý zvuk ledu a stálé houpání. Setkání s kosatkami je zlatým hřebem. Tito desetimetroví dravci jsou také zvědaví a nakukují nám do Zodiaku. Měli jsme smíšené pocity, protože jsme nevěděli jestli to je jen společenská návštěva a nebo jestli si nevybírají jednohubku. A vůbec nejkrásnější zážitky jsou setkání s velrybou na blízko. Je to téměř spirituální zážitek mít na několik metrů od sebe tohoto obrovského, mírného a také zvědavého savce. Kdyby jen plácl ocasem, tak zmizíme i se Zodiakem. Ale oni klidně plují vedle nás a obrací se na bok a svým velkým okem si nás dobře prohlíží. My je taky. Pak vydechují a nás zkrápí sprška ze zkondenzovaného vzduchu co vydechli. Má zvláštní ne nepříjemný pach. George Švehla 15. 6. 2012.

Noviny – A tak vůbec 12 Strana 12 Krize? Jaká krize? Tomáš Franke Současná krize je ale něco naprosto jiného. Vlastně bychom vůbec neměli používat slovo krize. Není to vůbec krize, jako ta v roce 1929. Je to počátek konce fungování amerického principu ekonomiky. Tak jako se před dvaceti lety sesypal komunistický socialismus jako domeček z karet, tak se dnes hroutí americká ekonomika. K pochopení toho, proč k tomuto kolapsu došlo vůbec nepotřebujete ekonomické vzdělání. Spíše se k tomu hodí zdravý český selský rozum. Představte si, že jste vynalezli integrovaný obvod. Součástka, kterou dnes najdete snad úplně ve všem. Součástku, bez které vám neprodají ani rohlík, protože i kasa v obchodě je vlastně počítač. Jistá firma v Americe vynalezla integrovaný obvod. Jen pro úplnost, byla to firma FAIRCHILD a bylo to v roce 1958. Jenomže vedení firmy chtělo větší zisky, proto výrobní linku přemístilo z Kalifornie do Číny. Číňané se jistě dají vyškolit na obsluhování naší plně automatické linky a na rozdíl od Američanů to budou dělat „za hrst rýže“. A nám (vedení firmy FAIRCHILD) vzroste zisk – to přece není k zahození, že jo. Přibližně ve stejné době přišla jistá firma AMPEX na fintu, jak nahrávat obraz na magnetický pásek. Ano, jde o princip, se kterým se naprostá většina z nás setkala u své VHS. A AMPEX se ani nenamáhal s hledáním americké firmy, která by to vyráběla a rovnou prodal veškerou technologii Japoncům. A tak to šlo s jednou firmou za druhou. Zatímco v 50. letech bylo v USA na 30 firem, které vyráběly televizní technologie, v roce 1987 zbyla jen jediná – ZENITH. Když rozmontujete počítač, do jehož monitoru právě teď koukáte, snadno zjistíte, že asi 95 % součástek v něm je z Číny, Japonska nebo přilehlých států. Jenomže ekonomika je hlavně o tom, že se věci a peníze otáčejí. Lidé pracují, vydělávají za svou práci peníze a za ty peníze si zase koupí jiné věci, které se vyrábějí v dalších továrnách. Jenomže s odsunem výroby z Ameriky spolu s ní odcházela i práce. Střední třída, nejpočetnější skupina obyvatelstva začala chudnout. V 80. letech vyhlásil president REAGAN tzv. ekonomiku služeb. O co šlo? Byla uměle vytvořena pracovní místa ve sféře služeb a ta byla zaplňována nezaměstnanými z výroby, kterých rychle přibývalo. Tím, že si všichni budou navzájem prát prádlo, půjčovat videokazety nebo podávat na sebe žaloby se ale stát neuživí ! Odchodem výrobních odvětví také klesala konkurenceschopnost Ameriky. Tak se stalo, že Čína, která vyrábí výrobky pro půl světa začala vzkvétat, zatímco Amerika, kde se vyráběly zbraně a speciální výrobky pro pár speciálních zákazníků chudla. Je to úplně stejné, jako když farmář, který je ve finančních problémech, prodá traktor. Za utržené peníze pokryje pohledávky, ale ten traktor mu při práci přece jenom chybí, proto začíná pracovat pomaleji a méně produktivněji, než jeho soused, který zatím traktor prodat nemusel. Následkem toho se dostane do ještě hlubší platební neschopnosti. Musí tedy prodat kombajn, aby mohl poplatit dluhy. Jenomže to jeho práci ještě více zbrzdí a ještě více sníží jeho schopnost konkurovat sousedním farmám. Jistě není nutné popisovat, jak to musí dopadnout Za několik let jsou z kdysi prosperující farmy už jenom ruiny. A právě tohle se stalo v Americe. Její zahraniční dluh narůstal. Mnohem horší však bylo to, že čím větší tím dluh byl, tím také rychleji narůstal. Je to úplně stejné jako u toho našeho farmáře. Když se podíváme na nárůst zahraničního dluhu, celé jeho tři čtvrtiny vznikly za posledních 20 let. Za vlády George BUSHE staršího, B. CLINTONA a velkého dobyvatele George BUSHE mladšího, vznikl TŘIKRÁT větší státní dluh, než za celých 50 let uplynulých od Velké krize ! Zkrátka – Spojené státy mají velký problém a nějaké milionové injekce do bankovnictví to nespraví ! Ty řeší následky, ale ne PŘÍČINY problému. To je vlastně jenom další prodaný kombajn. A až se dolary rozkutálejí, zapadnou Spojené státy do ještě hlubšího bahna. Současný dluh tohoto státu v přepočtu na jednoho obyvatele včetně nejmladších kojenců je asi 4,000.000 českých korun. Je to tak obludné číslo, že i kdyby se všechny daně, které se za celý rok vyberou v celých USA, použily na splácení dluhu – vůbec by nepřestal růst ! Už nyní je zcela jisté, že tento dluh nesplatí ani děti dnešních amerických dětí !!! A velmi pravděpodobně je, že bohužel ještě ani jejich děti. Někteří nositelé Nobelových cen za ekonomiku předpokládají státní bankrot Spojených států a celkový pád dolarové ekonomiky po celém světě. Možná to bude ještě dříve, než se to čeká, neboť Čína a Brazílie se rozhodly že v krátké době opustí americký dolar jako svou rezervní měnu. Skončím volnou citací úvodního odstavce jednoho z článků, kterým nezávislí američtí ekonomové hodnotí situaci ve své vlasti. „Toho dne se JOE SMITH vzbudil brzy, neboť jeho budík Made in Japan byl nastaven na šestou hodinu. Zatímco v konvici Made in China začínala vřít voda, oholil se holícím strojkem Made in Hongkong, navlékl na sebe košili Made in Srí Lanka , značkové džíny Made in Singapur a tenisky Made in Korea. Poté si na své elektrické pánvi Made in India připravil snídani. Usedl ke stolu se svou kalkulačkou Made in Mexico, aby si spočítal, kolik dnes může utratit. Když si srovnal čas na svých hodinkách Made in Tchajwan s časovým signálem z rádia Made in India, nasedl do svého vozu Made in Germany a pokračoval v hledání nějaké dobře placené práce v Americe. Na konci dalšího marného a neradostného dne se JOE rozhodl trochu si odpočinout. Vklouzl tedy do sandálů Made in Brasil , nalil si sklenku vína Made in France a pustil televizní přijímač Made in Indonesia. A přemýšlel, proč se mu nedaří najít dobře placenou práci v Americe“. U tohoto odstavce se lze i zasmát, ale faktem zůstává, že v době, kdy Američanům „padla“ první velká banka BEAR STEARNS, pocházelo asi 86 % spotřebního zboží z dovozu a jen zbytek byl vyroben ve Spojených státech. Dnes, pouhý rok poté je toho domácího zboží zase o několik procent méně. Průmyslová výroba ve Spojených státech totiž zase poklesla. Nechť je to tedy poučením pro ty z Vás, kdo budete kandidovat do Poslanecké sněmovny. Využijme toho, že Češi byli zvyklí v minulém režimu vyrábět většinu věcí, které potřebovali. Proč tedy nezačít zase vyrábět ? Byli jsme totiž nejvyspělejším státem v rámci RVHP. Nebýt toho, že parta tunelářů proměnila továrny na sklady nábytku, mohla se nás tato krize – pardon kolaps – dotknout jenom nepřímo. Toho dne se český Honza probudil brzy, otevřel si pivo, dříve český PRAZDOJ, do sklenice …dříve KAVALIER, zapálil si cigaretu indickými zápalkami SOLO SUŠICE a protože měl po opici z předchozího dne, ochutnal indickou okurku ZNOJMIA. Upadl, zarazil si střep do ruky, v nemocnici ho operovali skalpelem z indické chirurgické ocele POLDI a na doléčení ho poslali do ruských lázní Karlovy Vary. V ruských lázních Karlovy Vary jej prohlédne slovenský lékař, ukrajinská sestřička mu vydá rozpis léčebné kůry a svou první proceduru podstoupí u Vietnamské terapeutky Nguyen Tsi Binh. … Je třeba pokračovat dál ? ________________________________________________ Poznámky pod čarou jsou komentáře na článek. S posledním odstavcem nesouhlasím, je to anachronismus. Sami vyrábět všechno, to už je bohužel utopie. To, že se mnoho rozkradlo je realita. Kdo u toho byl, je všem známo. To, že s tím nic neděláme je náš průšvih. Ale Amerika? Co se stane, až si ti, kteří dnes dělají za hrstku rýže, řeknou o větší plat? Co se stane, až se zatím bezedný trh Číny a dříve méně vyspělých států, nebo lépe řečeno jejich obyvatel nasytí spotřebním zbožím? Na čem vlastně stojí ohromné zisky nadnárodních korporací? Nevypadá to, že z dlouhodobého hlediska na písku? Jisté je, že to jednou skončí. Kolik lidí na světě vydělává horentní sumy peněz, aniž by vyprodukovali cokoliv potřebného? Většinou je to otázka, kdo koho okrade. Kolik žen a mladých dívek si na DVD do zblbnutí pouští PRETTY WOMAN a čeká na svého prince, aniž by postřehly, jak zcela mimo realitu současnosti hlavní hrdina začal smýšlet sociálně? Firmu, ve které jsem pracoval, také koupili Američané. Propustili 40% lidí, rozprodali postupně přidružené provozy a nakonec se slušným ziskem prodali i nás. Ano, to byla kopie Pretty Woman. Jen ten hrdina tam jaksi chyběl. Nebyla to totiž pohádka, ale realita. Ano, blíží se konec amerického snu, přes zatím nespornou technickou úroveň. Kolik špičkových vědců pochází odjinud, Nákup mozků za vyšší mzdu začal hned po II. světové válce. Dnes (kromě pár desítek tisíc těch nahoře, kteří jsou za vodou) jsou vlastně všichni Američané žebráci. Proč nemůžeme kopírovat třeba Norsko, proč si vybíráme vždy to špatné????? Asi si to zasloužíme. Bohužel. q Politruk Zkratkové slovo politruk pochází z ruského političeskij rukovoditěl, tedy politický vedoucí. Byl to zástupce velitele vojenského útvaru pro věci politické a tuto funkci převzala armáda socialistického Československa od "svého vzoru a učitele", Sovětského svazu. A byla to funkce, jež všude vzbuzovala strach. Takový důstojník byl sice oficiálně označen jako zástupce velitele, ale ve skutečnosti mu byl postaven naroveň a sám velitel se ho obával. Řídil totiž svůj útvar po stránce vojenské, ovšem politruk mu nahlížel přes rameno a kontroloval, zda svou práci dělá pořádně, tedy přesně v intencích marxisticko-leninského učení. Pokud by politruk usoudil, že velitel je v otázkách politických laxní, mohl dát podnět k jeho odvolání. Politický zástupce zároveň dbal i na patřičnou uvědomělost podřízených důstojníků i vojáků, kteří byli pravidelně podrobováni vymývání svých mozků komunistickou propagandou pod ušlechtilým názvem Politické školení mužstva. Naše mladší generace zná politruka snad jenom z filmu Černí baroni, kde Bronislav Poloczek ztvárnil postavu kapitána Ořecha, jemuž se všichni při sledování filmu rádi zasmějí. Jenže skutečnost byla jiná, otřesnější. Takový uvědomělý soudruh dokázal zničit myšlení celých zástupů mladých mužů, kteří na vojně sloužili, a ty nejneposlušnější jednoduše dostal do vězení - a věřte, že před vojenským kriminálem v Sabinově se třásli i otrlí zločinci. Samostatnou kapitolou pak byly útvary Pohraniční stráže, která jako jediná nespadala pod velení socialistické armády, ale pod ministerstvo vnitra, jež své politruky školilo ve Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti - tedy tam, kde se učili svému řemeslu i estébáci a další důstojníci ministerstva a SNB. A teď si představme, že Václav Sloup, absolvent této školy, politruk u Pohraniční stráže (dosáhl vysoké hodnosti podplukovníka) a člen Komunistické strany Čech a Moravy, je na místě náměstka hejtmana Karlovarského kraje pro školství. Komunista, jenž se celý život řídil ultralevicovou zločinnou ideologií marxismu-leninismu a jehož strana se tohoto učení, v jehož jménu bylo na celém světě zavražděno na sto milionů lidí, nikdy nezřekla. Tento kovaný soudruh tedy obsadil pozici, v níž může mimo jiné jmenovat a odvolávat ředitele škol, usměrňovat je pomocí výše jejich platů a kariéry a takto nenápadně ovlivňovat na školách celý učitelský sbor, jakož i skladbu a obsah výuky. Není divu, že učitelé v Karlovarském kraji se proti člověku, který by měl na úrovni kraje zodpovídat za výchovu mladé generace, bouří. Bohužel není ani divu, že vedení kraje nepovažuje esenbáckého politruka na místě náměstka přes školství za nic, co by se příčilo dobrým mravům. Ostatně jak by také mohlo, když samotným hejtmanem je také komunista, jakkoli bývalý... Občané, studenti a jejich učitelé jsou tímto stavem pochopitelně rozhořčeni a proti návratu ultralevice do řízení demokratického školství chystají na příští středu demonstraci. Kdo může, nechť se tohoto protestu zúčastní osobně, my ostatní bychom je měli podpořit nejen v duchu, ale aspoň na sociálních sítích. Masmédia přehnanou starostlivost patrně neprojeví a naše veřejnoprávní sdělovací prostředky budou o záležitosti referovat nanejvýš tak politicky korektně a "vyváženě", pokud vůbec. O to víc bychom se měli snažit my. JAG Nevpes Česká záhada Hana Čápová , Respekt Proč přibylo nezaměstnaných Úřady práce hlásily na přelomu roku příliv nezaměstnaných. Bez práce bylo koncem prosince 545 tisíc lidí, to je o 37 tisíc víc než v listopadu a o zhruba stejný počet lidí víc než na konci roku 2011. Míra nezaměstnanosti stoupla na 9,4 procenta. Nejhůř jsou na tom tradičně okresy Bruntál (18 procent), Jeseník a Most (zhruba 16 procent), nejlépe Praha a její okolí (do pěti procent). Média to komentovala dramatickými slovy: „Česku hrozí rekordní nezaměstnanost.“ Při pohledu na delší časovou řadu je ale třeba říci, že tak černé to zase není. Výjimkou byl v době ekonomického útlumu totiž spíš loňský rok. Nezaměstnanost prudce stoupla v roce 2009, prosincový počet lidí bez práce skočil z přibližně 350 tisíc v roce 2008

Noviny –Z Respektu a i odjinud 13 Strana 13 na bezmála 540 tisíc. Na konci roku 2010 bylo ještě hůř, nezaměstnaných bylo přes 560 tisíc. Zato konec roku 2011 s 508 tisíci nezaměstnaných vypadal nadějně. Nová statistika, která nyní hlásí 545 tisíc lidí bez práce sice nepotěší, o žádný rekord se však zatím nejedná. „Nic mimořádného se neděje,“ sděluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Nezaměstnanost je na počátku roku vždy nejvyšší, končí řada smluv na dobu určitou, stavební a lesnické firmy nenabízejí sezonní práce. Mluvčí Filipová také zdůrazňuje fakt, že v meziročním srovnání jsme si sice pohoršili, s ohledem na vlekoucí se ekonomickou krizi se ale žádné zázraky čekat nedaly. Pro skutečnost, že na konci roku 2011 bylo lépe než na konci roku 2012, nemá žádné vysvětlení a ministerstvo ho podle ní ani nehledá. „Chvilku to vypadalo, že máme krizi za sebou,“ říká ekonom Daniel Münich, jeden z členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Domnívá se, že propad na trhu práce mohla způsobit i restriktivní opatření vlády. „Je možné, že firmy šetří, mimo jiné na zaměstnancích,“ říká. V dlouhodobém horizontu mohou podle něj mít úsporné úvahy firem i pozitivní efekt, mohou se začít orientovat na sofistikovanější výrobu a poptávat kvalifikovanější a lépe placené zaměstnance. Do jisté míry se podle Münicha na propouštění mohla podepsat též nejistota podnikatelů, kteří do poslední chvíle nevěděli, jak vysoká vlastně bude daň z přidané hodnoty. Žádná data, jež by tyto domněnky potvrdila nebo vyvrátila, ale podle ekonoma nejsou k dispozici. Každopádně, tak jako v roce 2009 přišli nyní o místo především méně vzdělaní muži. Jisté je také to, že s problémy na trhu práce se potýká celá Evropa – v rámci evropské sedmadvacítky je naše nezaměstnanost sedmá nejnižší – a Německo neprosperuje tak, aby nás mohlo viditelně táhnout vzhůru. Tchajwancům „IZIP“ funguje několik let Zdravotní pojištění na Tchaj-wanu budí obdiv. A to nejen u sousedů v Asii. Systém se dolaďuje a od ledna začíná jeho druhá generace Všeobecná nemocnice Tzu Chi ve městě Tchaj-čchung v centrálním Tchaj-wanu začala v listopadu vydávat svým pacientům léky ve speciálních obalech, na nichž jsou nejen přesné údaje o dávkování, jméno konkrétního uživatele, ale také jeho aktuální barevná fotografie. Jedná se o dodatečnou pojistku, která má vyloučit jakoukoli potenciální záměnu medikamentů mezi pacienty. A také další z důkazů, že zdravotní péče na Tchaj-wanu je na velice dobré úrovni. Navíc díky tamnímu systému národního zdravotního pojištění (NHI) i finančně dostupná. Pojištěný pacient si například v lékárně připlatí v tchajwanských dolarech ekvivalent maximálně 6,7 USD (130,3 korun). Návštěva obvodní polikliniky anebo ordinace čínského lékaře jej vyjde na pouhých 1,7 USD (33 korun), v regionální nemocnici je to 4,7 USD (91 korun) a ve specializovaném zdravotním středisku představuje finanční spoluúčast 7 USD (136 korun). Nutno však dodat, že lidé s nízkými příjmy, váleční veteráni a děti do tří let neplatí nic. Na vážná onemocnění a porody se poplatky také nevztahují. Výjimka platí i pro zdravotní střediska nabízející služby v horských oblastech a na odlehlých ostrovech spadajících pod jurisdikci Čínské republiky (ROC). Současná sazba pojistného činí 5,17 procenta z měsíčního příjmu jednotlivce, přičemž v případě odvedených vojenských příslušníků, veteránů a domácností s nízkými příjmy platí 100 procent stát. Farmářům a rybářům přispívá ze 70 procent, zbylých 30 procent zůstává na nich. Podobné je to u státních úředníků, kterým hradí zdravotní pojištění ze 70 procent zaměstnavatel. Ani zaměstnanci v soukromém sektoru na tom nejsou špatně. Od zaměstnavatele dostávají 60 procent, od vlády 10 a sami si platí zbývajících 30 procent. Domácí jsou spokojení „Národní zdravotní pojištění jsme odstartovali v roce 1995. Je povinné, týká se všech našich občanů včetně cizích státních příslušníků s povolením k pobytu. Náklady na Národní zdravotní pojištění nyní dosahují přibližně 6,7 procenta HDP,“ uvedl pro týdeník Euro Li-Jen Lin, ředitel divize plánování z Úřadu pro národní zdravotní pojištění. Tato vládní instituce sídlí v centru Tchaj-peje a spadá pod tchajwanské ministerstvo zdravotnictví. Program patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější vládní projekty v zemi. „Aktuálně je se zdravotním pojištěním spokojeno přes 85 procent našich obyvatel,“ dodává ředitel. Důvodem je bezpochyby i skutečnost, že je lehce přístupné, a to i díky prostředkům, jakými jsou dotace pojistného nebo splátkový kalendář. Zahrnouli se do NHI druhé generace, které má být odstartováno v lednu příštího roku, i vězni, pojištěnost vzroste na 99,51 procenta populace. Jinými slovy, stane se univerzálním systémem zahrnujícím všechny občany kromě těch, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí. I když Tchaj-wan není kvůli složité politické situaci a odporu Pekingu plnohodnotným členem Světové zdravotnické organizace (WHO), její cíle plní. V roce 2003 vyhodnotila právě WHO systém tchajwanské zdravotní péče podle finančních příspěvků jako druhý nejspravedlivější na světě. Rodinám s nízkými příjmy se dostává kvalitních služeb. Jejich objem ve srovnání s uhrazeným pojistným vychází přibližně v poměru 5,2 : 1. Každým rokem vysílá několik států na Tchajwan své zástupce, aby tam studovali nenákladný, ale štědrý systém tamní zdravotní péče. Úřad pro národní zdravotní pojištění potvrzuje, že letos přivítali delegace z Jižní Koreje, Thajska, Malajsie, Filipín, Mongolska, Vietnamu a ze Saúdské Arábie. „Rádi se o naše zkušenosti podělíme,“ dodává s úsměvem Li-Jen. V roce 2000 zařadil časopis The Economist Tchaj-wan na druhé místo hned za Švédsko, a to díky výsledkům v oblasti veřejného zdraví, kontrole výdajů na zdravotnické služby a kvalitě péče. O pět let později Paul Krugman, známý americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za rok 2008, prohlásil, že Spojené státy by se měly přiučit od tchajwanského NHI. Naposled chválil efektivitu a výkonnost programu letos koncem července Uwe E. Reinhardt, profesor ekonomie z americké Univerzity v Princetonu. Prohlásil, že Spojené státy by si měly vzít příklad z jeho integrovaných elektronických operací. V článku otištěném v online verzi magazínu The New York Times Reinhardt vyzdvihl vysokou úroveň NHI, které v zájmu vytvoření elektronických zdravotních záznamů a plně digitalizovaného provozu implementuje ty nejvyspělejší technologie. Podle něj právě podobné programy v USA chybějí. A to přesto, že se Spojené státy mohou pochlubit vysoce školeným personálem a luxusními (soukromými) zdravotnickými zařízeními. Moderní technologie v praxi Zavádění elektronických zdravotních identifikačních karet (IC) odstartoval Tchaj-wan v lednu 2004. Jejich smyslem je zlepšení uchovávání údajů o každém pacientovi, snížení administrativních nákladů na tuto činnost, ale hlavně zjednodušení a zpříjemnění fungování pro občany, kteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Diskrétní síť centrální databáze propojující vládní úřady, lékaře a pacienty aktuálně zahrnuje přibližně 500 nemocničních zařízení na ostrově. Do roku 2016 by měla být do programu zapojena všechna, čímž vzroste jejich počet na 20 tisíc. Informační síť obsahuje také elektronické kiosky, díky nimž se může pacient pomocí vlastní IC karty objednat k lékaři anebo si prohlédnout svůj lékařský záznam. Mobilní zdravotnická zařízení jsou vybavena notebooky napojenými na data ústředí NHI. Materiál, z něhož jsou karty vyrobeny, a také jejich design zabraňují možnému zneužití. Patří k nim například mikrotisk, jemné a komplexní obrazce skládající se z propletených nepřerušovaných čar sestavených do geometrických vzorců a opticky proměnlivé barvy. Zadní strana fotografie držitele karty obsahuje další bezpečnostní prvky. Mezi nejdůležitější však patří zasazený mikročip s číslem. Spojení s ústředím se uskutečňuje prostřednictvím uzavřené sítě Úřadu pro národní pojištění zabezpečené několikastupňovou programovou ochranou serveru. Karta obsahuje jak základní osobní údaje pojištěného, tak jeho záznamy z návštěv u lékaře, výsledky důležitých vyšetření a další relevantní informace týkající se vážných onemocnění, ale i alergií na léky. Informace však proudí i druhým směrem. „Když pacient absolvuje v nějakém zdravotnickém zařízení více než sto návštěv za rok, tak jej kontaktujeme a zjišťujeme, co se děje, jak na tom doopravdy je,“ vysvětluje ředitel Li-Jen. Nová doba vyžaduje změny Zavedení zdravotního pojištění na Tchaj-wanu přináší konkrétní výsledky. „Jsme přesvědčeni, že se to pozitivně odráží na zdraví našeho obyvatelstva. Zatímco v roce 1995 se ženy na Tchajwanu dožívaly v průměru 80 let, nyní je to 83 let. Také u mužů se hranice posunula z tehdejších 74 let na 76,“ uvádí ředitel Li-Jen. Jak dodává, NHI zahrnuje například i kvalitní programy pro prevenci a léčení cukrovky, díky čemuž klesá i úmrtnost na tuto nemoc u tamních obyvatel. Důležité také je, že žádné tchajwanské rodině nehrozí, že by kvůli vážné nemoci některého svého člena zbankrotovala, jak je tomu v jiných zemích Asie. Při akutní péči platí pacient v případě 30denního pobytu v nemocnici maximálně 10procentní spoluúčast, nad 61 dnů je to 30 procent. Na hospitalizace se však vztahuje finanční strop, který nesmí přesáhnout 933 za jeden pobyt na jednotce intenzivní péče. Za celý kalendářní rok je to maximálně 1567 dolarů pro tu samou nemoc. Opět ovšem platí pravidlo, že lidé s nízkými příjmy jsou od poplatků osvobozeni. Nutno dodat, že tchajwanský systém národního zdravotního pojištění zaznamenal od svého zavedení několik změn. Týkaly se samotné struktury pojistného a i platebního systému. Letos se dolaďoval již zmiňovaný NHI tzv. druhé generace, který by měl být implementován v lednu 2013. Jeho podstatou je úprava sazby pojistného, a to zřejmě směrem dolů. Koncem listopadu však stále nebylo jasné, zda se vláda rozhodne pro 4,91 procenta, 5 procent, anebo nakonec přece jenom ponechá nynějších 5,17 procenta. Jisté však je, že nově se zavádí dodatečná dvouprocentní sazba pojistného. Ta se má počítat z pravidelných vedlejších příjmů, jako jsou například úroky, odměny a další měsíční platy, které v úhrnu přesáhnou čtyřnásobek měsíční mzdy, dále ze zisku z pronájmu nemovitostí, z burzovních dividend a bonusů. Podle ministra zdravotnictví Čchiou Wenta se totiž situace za posledních 17 let značně změnila. Nemocnice se rozrůstají, stávají se větší a „korporátnější“, kladou důraz na péči o ambulantní pacienty. Další komplikací je fakt, že mnozí tchajwanští lékaři utíkají k méně rizikovým, méně stresovým a lépe placeným oborům. Kvůli tomuto trendu Tchaj-wan začíná pociťovat nedostatek internistů, chirurgů, porodníků a pediatrů. I ředitel Li-Jen připouští, že Tchaj-wan čelí problému narůstajících nákladů ve zdravotnictví, a proto byl vypracován NHI druhé generace. „Musíme se ještě více snažit, abychom udrželi kvalitu zdravotní péče pro naše občany i do budoucna,“ dodává na závěr. Dáša Hyklová Týdeník EURO 51-52/2012, 17.12.2012 V USA volily Formanová i Vrzáňová, jejich hlasy dostal Schwarzenberg Na českém konzulátu v New Yorku krátce po otevření volební místnosti ve 14:00 místního času (20:00 SEČ) přišlo hlasovat kolem dvaceti lidí. Byla mezi nimi i někdejší mistryně světa v krasobruslení Ájá Vrzáňová či spisovatelka Martina Formanová (na fotografii). Podle Formanové je prezidentská volba velmi důležitá pro budoucnost České republiky, protože ukáže, kterým směrem se bude ubírat politika. "Ta volba samotná ukáže, jestli můžeme věřit, že se ten kurz mění a jestli to půjde od těch zlodějů a podvodníků někam k právnímu státu. Anebo se potvrdí, že to vlastně je v pořádku, jak to jde zatím," řekla Formanová, jejíž manžel a světoznámý režisér Miloš Forman se k volební urně ze zdravotních důvodů nedostavil. Během volební kampaně Formanovou "nadzvedly" útoky na Karla Schwarzenberga kvůli tomu, že žil dlouhou dobu v zahraničí. "Nemyslím si, že člověk, který žije z jakéhokoli důvodu v zahraničí, je o něco méně Čech a o něco méně mu záleží na osudu té naší země," řekla. "Podívejte se, jak dlouho žil Tomáš Masaryk v zahraničí, měl za manželku Američanku, která nemluvila česky. A udělalo ho to o něco horším prezidentem? Nemyslím si," dodala. Kvůli volbě letěla z Floridy Vrzáňová kvůli druhému kolu prezidentských voleb přerušila svůj tradiční zimní pobyt na Floridě a přiletěla na jeden den do New Yorku. "Já jsem přijela na jeden den z Floridy, jenom abych volila, protože na Floridě se volit nemůže. Já volím Karla Schwarzenberga, protože by to byl výborný prezident, je to důstojný, inteligentní pán," uvedla bývalá úspěšná sportovkyně. Dodala, že si váží toho, jaký zájem o volby má v Česku mladá generace. "Věřím jim. Slyšela jsem, že hodně volí. Jsem na ně pyšná. Běžte a volte správně," vzkázala. V zámoří kvůli časovému posunu začalo hlasování o den dříve než v Česku. Například v Brazílii se volí od 17:00 SEČ, na východním pobřeží USA začaly volby o tři hodiny později. V sydney se volí v pátek od 14:00 a i v sobotu. CTK V Sydney volilo 112 občanů. Taktéž, velice se tímto omlouváme českému konsulátu, pokud jsme jim způsobili nějakou nepříjemnost..

Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa 14 Strana 14 Byl fanatik a svých vražd nikdy nelitoval, říká historik o Karlu Vašovi Komunistický prokurátor Karel Vaš, který je zodpovědný za řadu justičních vražd včetně popravy Heliodora Píky, si nikdy nepřiznal sebemenší vinu. Podle historika Eduarda Stehlíka byl až do smrti fanatickým komunistou a věřil, že vždy jednal správně. Jeho smrtí jsme propásli jednu z posledních šancí vyrovnat se se zločiny minulého režimu, míní Stehlík. Bývalý prokurátor a soudce Karel Vaš | foto: Dan Materna, MAFRA Jak je možné, že Karel Vaš, který byl prokazatelně zodpovědný za řadu zmanipulovaných procesů, z nichž mnohé vedly k trestům smrti, nebyl polistopadovým režimem nikdy potrestán? Na rovinu říkám, že to je pro mě šokující a moc dobře tomu nerozumím. Po změně režimu žila řada lidí, kteří měli na svědomí justiční vraždy i vraždy jako takové, mučení politických vězňů, ubíjení a tak dále. Z důvodů, kterým já moc nerozumím, se udělala tlustá čára za minulostí a zametlo se to pod koberec. Byl jsem předvoláván jako svědek v některých vyšetřováních. Někteří soudci měli přístup: \'Tady máme obviněného, který byl u toho, když byl v květnu 1940 umlácen člověk. Dokažte, že v ten den v 7:49 byl v té a té místnosti. Pokud nemáte svědky, nezajímá nás to.\' Nemyslím, že tihle lidé ve vysokém věku by nutně museli do věznic, ale mělo jednoznačně zaznít jejich odsouzení. Mělo minimálně zaznít: \'Ne, vy nejste ten hodný dědeček, vy nejste odbojář. Vy jste muž, který páchal zločiny a má na rukou krev, jste zlý člověk.\' Ať se s tím popere sám, ať se s tím poperou jeho příbuzní. Nemusel jít do vězení, ale měli ho odsoudit alespoň tímto způsobem. Ani to se nestalo. To je pro současnou společnost devastující. Když mladí lidé vidí, že prokazatelné zločiny nebyly potrestané, pak to vyvolává pocit beztrestnosti a pocit, že soudy jsou k ničemu. Selhaly tedy v jeho případě soudy? Myslím, že to byla nejen otázka soudů, ale vůbec tehdejší situace ve společnosti. Tehdy to asi nebylo chápané jako priorita. O mnohém vypovídá i to, že zákon o odškodnění třetího odboje byl přijat teprve před rokem. Náhled byl takový, že to není zas tak důležité a musíme se věnovat důležitějším věcem jako kupónové privatizaci a není čas se zabývat takovými banalitami. Nechci sahat soudcům do svědomí, ale byly případy, kdy před soudem stáli agenti StB, kteří prokazatelně používali mučení. Soudci opakovaně přijímali jejich omluvenky na zdravotní stav, přitom ti lidé byli naprosto v pohodě. Přiznal se Karel Vaš ke svým činům? A litoval jich? On nikdy neřekl, že by udělal něco špatného. Pokud šlo o justiční vraždu generála Píky, tak do smrti nepřiznal svoji vinu. Tvrdil, že Píka měl dvě tváře, že to byl zrádce. Jako kdyby vymazal z hlavy, že vyráběl falešné důkazy, které dokazovaly údajnou Píkovu spolupráci s britskou tajnou službou. Nikdy si nepřiznal sebemenší krapítek viny. Byl přesvědčený, že se žádných pochybení nedopustil. Karel Vaš se aktivně podílel na justiční vraždě generála Heliodora Píky. Co konkrétně proti němu měl? Vždyť díky Píkově diplomatické misi se Vaš spolu s dalšími českými zajatci dostal ze sovětského gulagu. Oba poté sloužili na východní frontě. Ano, Heliodor Píka po napadení Sovětského svazu opravdu velice intenzivně pracoval na tom, aby vězni z gulagu byli propuštěni a vstoupili do československé armády. Karel Vaš byl paradoxně jedním z těch, které Píka zachránil. Je otázkou, kdo byl hlavním hybatelem v odsouzení Píky. Jestli to byla nenávist Bedřicha Reicina nebo Karla Vaše k němu osobně, nebo jestli to byl požadavek ze strany sovětských bezpečnostních orgánů, protože Píka byl důstojník západního smýšlení a možná věděl mnoho a byl nepohodlný. Sovětská místa na tom rozhodně měla zájem. Myslím, že ten podnět přišel z Ruska a tady se ho někteří lidé ochotně chytli. Ale nemohu ani vyloučit, že v tom hrála roli nějaká osobní animozita, protože Píka vždy zastával pozice československé vlády v Londýně a prezidenta Beneše a nenechal se korumpovat sovětskými místy. Zůstal demokratem, který nesloužil jiným pánům, na rozdíl třeba právě od Vaše. Věřil v jakousi vyšší komunistickou spravedlnost Byl Karel Vaš přesvědčený komunista, nebo byl ke komunistickému režimu loajální spíše z pragmatických důvodů? Bezpochyby to byl velice inteligentní člověk, ještě za první republiky vystudoval v Praze právnickou fakultu. Pokud jde o politické přesvědčení, byl a zůstal do poslední chvíle komunistou. Kde je ta hranice mezi přesvědčeným, fanatickým komunismem a pragmatickým vyhodnocením situace, s tím, že když nepůjdu s proudem, skončím v koncentračním táboře, nevím. Ale není to jen pragmatismus. Jak je možné, že režimu zůstal věrný i přesto, že tři roky strávil v gulagu v Sovětském svazu na nucených pracích a poté jej v roce 1953 režim odsoudil v procesech s nepohodlnými komunisty? (Vaš poté zažádal o navrácení členství ve straně) Absolutní fanatismus. Bez ohledu na to, co se dělo kolem. Řekl bych, že nebyl schopný sebereflexe svých vlastních činů. Věřil v jakousi vyšší komunistickou spravedlnost. Jak se říká, když se kácí les, lítají třísky, občas se někde udělá nějaká chyba, ale jinak on je připraven pro komunismus udělat cokoli. Už když byl zavřený v gulagu, dokonce začal spolupracovat s NKDV (Lidový komisariát vnitřních záležitostí v SSSR, pozn. red.) a udávat spoluvězně. Je smrt Karla Vaše mementem? Dá se říkat, že s ní skončila éra, kdy jsme měli možnost se nějak postavit ke komunistickým zločinům a vyrovnat se s nimi? Myslím, že na to vyrovnávání je čas i teď. I kdyby už nikdo z nich nežil, my si musíme stále klást otázky a zkoumat minulost, musíme zjišťovat ty mechanismy, jak bylo možné, že z demokratické země se za několik málo let stala totalitní země. Že tady byli muži i ženy, kteří páchali tyto zločiny. Ale v době, kdy odcházejí poslední pamětníci jak z dobré strany i ti pachatelé, o to víc je ta zodpovědnost na nás, abychom poznávali svojí minulost. Možná tím můžeme alespoň trochu dohnat to, co jsme propásli v 90. letech. Kolik podle vašeho odhadu ještě žije podobných zločinců minulého režimu? Je podle vás možné, že alespoň někteří z nich budou potrestáni? Domnívám se, že potrestán už nikdo nebude. Soudy k těmto případům přistupují jako k promlčené záležitosti. I když z těch zločinů z pozdější doby, ze sedmdesátých, osmdesátých let, tak tam je možné, že můžeme být v některých případech ještě úspěšní. Ale pachatelé těch nejotřesnějších zločinů už nám bohužel unikli a uniknou, protože komunisté přece nebudou soudit vlastní lidi. Autoři: Zdeňka Trachtová, Jan Wirnitzer iDnes Eduard Stehlík Plk. PhDr. Eduard Stehlík je náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Dříve působil jako historik Vojenského historického ústavu v Praze. Je také spisovatelem. Vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Věnuje se především novodobým československým vojenským dějinám se zaměřením na první polovinu 20. století. Za Francouze bojovaly ve válce v Indočíně stovky Čechů, zjistil historik Ve válce v Indočíně v padesátých letech minulého století zahynulo víc než tři stovky Čechoslováků. Takové je nové zjištění historika Ladislava Kudrny, který zjistil, že se do konfliktu na francouzské straně zapojilo celkem 1 600 mladých Čechů a Slováků. Bylo to nejvíc od druhé světové války. Vojáci z legie právě dorazili do Hanoje (1950). | foto: archiv Ladislava Charváta Historikovi se údaje podařilo získat z archivu cizinecké legie ve francouzském Aubagne. Do něj se dostal za pomoci francouzského vojenského atašé Bruna Bucherie a nahlédl tak do unikátních dokumentů. Mohl tak sestavit jmenné seznamy Čechů, kteří "za Francouze" bojovali a bohužel i umírali. Do bojů se pod francouzskou vlajkou zapojilo 1 600 Čechů a Slováků, 303 z nich konflikt nepřežilo. Podle národnosti už nelze údaj víc upřesnit. "To obrovské číslo bylo dáno tím, že na Západ utíkaly tisíce mladých lidí před komunisty. A účast v legii se pro ty, kteří skončili v lágru, zdála vysvobozením. Jiní však vstupovali do legie, aby mohli proti komunistům bojovat,“ vysvětluje vysoký počet Čechoslováků bojujících v uniformě cizinecké legie historik Kudrna. Skupinka Čechů a Slováků se fotí při chvilce volna v Indočíně (1950). Účast Čechů a Slováků v první vietnamské válce mezi lety 1945-1954 označuje za největší válečné nasazení od konce druhé světové války. Příští týden mu na toto téma vyjde kniha. Nese název "První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta“. Ladislav Charvát, který se narodil v Praze, byl totiž jedním z účastníků konfliktu v Indočíně. A historikovi Kudrnovi se podařilo získat jeho dopisy, které psal svým blízkým. Některé ukazují možná víc než historické události. Lze z nich totiž vyčíst, jak viděl válku ve Vietnamu ten, kdo tam bojoval v řadách francouzské cizinecké legie proti vietnamským komunistům. "Jediné, oč prosím, abych se tady z této předsíně pekla dostal, a potom snad zbude trochu času začít nový život bez rvaní a bez střílení," napsal Charvát v jednom z dopisů. Indočínská válka Válkou v Indočíně je označován konflikt mezi francouzskou koloniální správou a komunistickou Ligou za nezávislost Vietnamu. Odehrála se v letech 1946-1954. Pro Francouze, které podporovali Američané, dopadl konflikt špatně, z Indočíny nakonec odešli. Vietnamští komunisté zase měli podporu od Sovětů. Zdroj: Wikipedia.cz Jeho vzkazy nejsou příjemným čtením: "Musím být kolikrát krutý sám k sobě a veškeré city v sobě dusit," psal domů, do své vlasti ovládané komunistickými vládci, před kterými uprchl po puči v únoru 1948 za železnou oponu na Západ. Do cizinecké legie se nechal zlákat v uprchlickém táboře, kde po útěku z komunistického Československa skončil. Závazek podepsal na pět let. A přestože se ukázalo, že ještě nedosáhl předepsaného věku dvaceti let, musel v legii už zůstat. A odjel do Vietnamu, aby tam bojoval. Pohřbili ho v měkké hlíně Dopisy Ladislava Charváta, které posílal domů z výcvikového tábora v Africe a později z Indočíny, získal Kudrna od Charvátovy sestry Jany Zykové. Psaní zřejmě kontroloval komunistický cenzor. A některá asi i zabavil. "... co jsme zde v Indočíně, žádný z kluků nedostal dopis z Československa. Zkouším to proto ještě s tímto a nedivte se, že píši tak málo, protože bych byl nerad, kdyby mé rozumy četl někdo s kometou na klopě," psal v jednom z dopisů. Samozřejmě myslel na cenzora s rudou hvězdou na klopě saka. Čechoslováci z cizinecké legie přijíždějí z bojiště. Druhý zprava sedí Ladislav Charvát (1950). "Charvát je modelový příklad. Mladík, který se nechal zlákat, litoval, ale pak se jeho pohled měnil, absolvoval tvrdý výcvik, získal nové kamarády a dostal se k výsadkářům, elitní jednotce. Poprvé nosil uniformu a někam patřil," popisuje Kudrna. Jenže Charvátovi nepřálo štěstí. Dostal se do těžkých bojů u pevnosti Dong Khe. Jeho jednotka byla poražena.

Noviny – S p o r t Strana 15 15 . "Byl to masakr. Do akce šlo 705 parašutistů. Zajetí či smrti jich uniklo pouhých dvacet," říká Kudrna. Boje pro první parašutistický prapor legie trvaly od 4. do 8. října 1950. Mezi těmi, kteří nepřežili, byl i Charvát. Dodnes není jasné, kde má hrob. Jeho spolubojovník Karel Mynář, který skončil v zajetí, později popisoval, že Charvátovo tělo bylo pochováno někde u řeky, kde prý byla měkká hlína. Charvátova rodina se o jeho smrti nejdřív vůbec nedozvěděla. A to i přesto, že československé úřady o ní už měly informace v roce 1952 z vietnamské strany. Rodinu o smrti svého přítele informoval sám Karel Mynář až o rok později poté, co se dostal jako zajatec do vlasti. Francie na Ladislava Charváta nezapomněla. Jana Zyková převzala za svého bratra letos medaili od francouzského velvyslanectví. Autor: Luděk Navara iDnes Už jsem tam nechtěla, přiznala trpící Sáblíková. Pak bojovala o bronz Trpěla jako zvíře, do posledního závodu na mistrovství Evropy ve víceboji už ani nechtěla nastoupit. Nakonec Martina Sáblíková pět kilometrů zajela zdaleka nejrychleji ze všech závodnic a dokonce bojovala o medaili, která se kvůli bolestem zad zdála nedostižná. Po třech zlatech z posledních tří let to sice nakonec nedopadlo ani na bronz, stejně ale byla česká závodnice spokojená. Martina Sáblíková si ulevuje od bolesti zad po závodě na 3 000 metrů na mistrovství Evropy ve víceboji "Já jsem do toho dala všechno. Snažila jsem se, takže já si nemám co vyčítat," řekla krátce po skončení dvoudenních závodů. "Po patnáctistovce jsem říkala trenérovi, že nechci jet pětku, že chci odstoupit," nastínila složité rozhodování kvůli bolavým zádům. "Po chvilce, když jsem se šla trochu projít, tak jsme se nakonec rozhodli, že nastoupím, ale opravdu jsem tam už nechtěla," přiznala čtyřnásobná šampionka, která po dojezdu do cíle pětikilometrové trati stejně jako v sobotu po 3000 metrech dlouho ležela na ochranné bariéře vedle kluziště. Trenér Petr Novák její stav konzultoval s lékaři a své svěřenkyni řekl, ať se sama rozhodne, jestli jet nebo ne. Sáblíková se nakonec obrátila o radu i na bratra Milana, který rovněž patří do rychlobruslařské reprezentace, ale v Nizozemsku nestartoval. "Musím se taky přiznat, že jsem volala svému bratrovi a ptala jsem se ho, jestli mám nastoupit, že mě to fakt bolí. A on mi řekl: Hele, jestli můžeš, tak jeď," poznamenala Sáblíková, která následně v Heerenveenu jasně ovládla závěrečnou pětikilometrovou trať. To, že boj o vytouženou medaili bude hodně těžký, dobře věděla. Domácí Diane Valkenburgovou by musela na pětikilometrové trati porazit bezmála o deset sekund, nakonec jí k bronzu chyběla zhruba jedna vteřina a tři desetiny. "Tak ten odstup byl opravdu hodně velký, což jsme všichni věděli a nikdo nevěděl, jak těch 12 a půl kola zajedu s těmi zády. Já jsem si netroufala říct, že bych opravdu mohla bojovat o tu medaili. Nakonec to o vteřinu nedopadlo, ale jak říkám, já jsem strašně spokojená," zdůraznila. Teď každopádně Sáblíkovou čeká odpočinek a hlavně péče lékařů a dalších expertů. "Fyzioterapeuti teď se mnou asi budou mít trochu práci," podotkla s úsměvem. Chce se dát do pořádku, aby se mohla pokusit o medailový reparát na vícebojařském mistrovství světa v Hamaru. "Je to za měsíc. Samozřejmě se budu snažit, ale je jasný, že ty, co startovaly tady, budou stejně silné. A uvidíme, kdo přijede z Ameriky a z Asie, nebude to vůbec jednoduchý," dodala Sáblíková. Autoři: ČTK, Italka Kostnerová obhájila evropský krasobruslařský titul 26,1, - Záhřeb Italská krasobruslařka Carolina Kostnerová obhájila titul mistryně Evropy. V dnešních volných jízdách na šampionátu v Záhřebu skončila stejně jako v krátkém programu druhá, ale v celkovém součtu porazila obě šestnáctileté Rusky Adelinu Sotnikovovou i Jelizavetu Tuktamyševovou. Mistrovství Evropy v krasobruslení v Záhřebu: Ženy - konečné pořadí: 1. Kostnerová (It.) 194,71 2. Sotnikovová 193,99 3. Tuktamyševová (obě Rus.) 188,85 4. Marcheiová (It.) 171,06 5. V. Helgessonová (Švéd.) 155,72 6. Gosvianiová (Rus.) 154,41. Michal Březina má první velkou seniorskou medaili! Po čtyřech čtvrtých místech z mistrovství světa a Evropy si na kontinentálním šampionátu v Záhřebu dvaadvacetiletý krasobruslař užíval pobyt na stupních vítězů a na krku se mu blýskal bronz. Muži - konečné pořadí: 1. Fernández (Šp.) 274,87 2. Amodio (Fr.) 250,53 3. Březina (ČR) 243,52 4. Joubert (Fr.) 232,47 5. Kovtun (Rus.) 226,57 6. Majorov (Švéd.) 211,88 Český trh v roce 2012: Pořadí značek I v roce 2012 ovládala domácí trh mladoboleslavská Škoda. Jaké je pořadí na dalších příčkách statistik registrací nových aut? I v roce 2012 domácí Škoda jasně dominovala českému trhu s novými auty – udržela podíl přes 30 % trhu a mírně si polepšila na necelých 54 tisíc registrovaných kusů. Druhé místo nakonec velmi těsně obhájil Volkswagen, který se stal opět dovozovou jedničkou. Těsně za něj se ovšem vyšvihl Hyundai, který po většinu roku držel průběžnou druhou příčku a nakonec za Volkswagenem zaostal o pouhých 23 ks. Meziroční nárůst o 25 % je na stagnujícím trhu velkým úspěchem. Když Hyundai rostl, musel někdo jiný ztrácet. Z velkých značek to byl konkrétně Ford, Renault, Peugeot a Citroën. Kia s Toyotou dokázaly tomuto vlivu uniknout a prakticky vyrovnali výsledek roku 2011. I přes posuny v počtech registrovaných kusů ale drží všech devět vedoucích značek své pozice, pouze Hyundai vystřelil z pátého na druhé místo. Mezi japonskými značkami vede Toyota, Nissan se ji ale dokázal v roce 2012 výrazně přiblížit. Meziroční růst o 65 % je mezi 25 největšími značkami s přehledem nejlepším výsledkem. Spokojenost musí vládnout i u Land Roveru, který dokázal výsledek z roku 2011 vylepšit o 46%. Registrace na českém trhu v roce 2012 - Období 1-12 / 2012 1-12 / 2011 Poř. Značka [ks] [ks] 1 ŠKODA 53778 53041 2 VOLKSWAGEN 15185 14921 3 HYUNDAI 15162 12086 4 FORD 12719 14447 5 RENAULT 10456 12380 6 KIA 8564 8575 7 PEUGEOT 6725 7397 8 CITROËN 5711 5197 9 TOYOTA 3951 3909 10 BMW 3901 3377 11 OPEL 3836 4474 12 AUDI 3810 3675 13 DACIA 3805 4047 14 MERCEDES 3236 2820 15 NISSAN 3163 1915 16 CHEVROLET 2824 2979 17 SEAT 2680 3310 18 FIAT 2592 2274 19 SUZUKI 2339 2917 20 HONDA 1680 1578 21 VOLVO 1535 1717 22 MAZDA 1205 1041 23 MITSUBISHI 1115 1658 24 SUBARU 879 924 25 LAND ROVER 685 463 - ostatní značky 20277 21021 - CELKEM 174279 173282 "Tak jsem se právě úspěšně rozvedl," říká jeden kamarád druhému. "Ona dostala děti, já psa a naši právníci všechno ostatní." V porodnici se ptají rodičky: "Přejete si, aby byl otec u porodu?" "Raději ne, mohl by se tam potkat s manželem." Dnes ke mně vlezl zloděj. Hledal peníze. Vstal jsem a hledal jsem s ním ... Po vydatné oslavě Silvestra vyleze opilý chlap z hospody a vidí před ní stát policejní auto. Přijde k němu, zabuší na střechu a zařve: „Obušku..., z pytle ven!!!“

Beware of malware embedded in tax scams The ATO is reminding people to be aware of scam emails currently circulating that claim to be from the ATO. These emails request the recipient to download an attachment that contains malware or to click on a link to an external website that is used to steal their personal details. People should delete these emails immediately. In 2012, the ATO received just over 26,000 reports from the public on a wide range of scams including fake job advertisements, emails and bogus phone calls. A range of tricks are used to make scams appear authentic. For example: sending emails with attachments that appear to have come from the ATO, which when downloaded infect your computer with malicious software including a legitimate- sounding message at the start of a call, such as the call is being recorded \'for training purposes\'. Once scammers have your personal information they can steal your identity and commit fraud against you, with potentially serious consequences. They can lodge false tax returns in your name, transact using your credit card information or take out a loan in your name. Anyone can be the victim of a scam. If a correspondence seems suspicious, too good to be true, asks you for personal details or cannot be verified through an official source, it is likely to be a scam and should be reported If you think you have been the victim of a scam, contact the ATO by calling 1800 060 062 (8.00am - 6.00pm, Monday to Friday). You can also report suspected email scams to the ATO by forwarding the email to report fraud email on ReportEmailFraud@ato.gov.au . Visit the online security page (bellow) on the ATO website for more information about how to protect yourself online. This page also includes details of our current ATO SMS and email communications. http://www.ato.gov.au/onlineservices/content.aspx?doc=/c ontent/62347.htm&mnu=41675&mfp=001&alias=onlines ecurity Reasons To Keep An Open Mind ... "Man will never reach the moon regardless of all future scientific advances." -- Dr. Lee DeForest, "Father of Radio & Grandfather of Television." "The bomb will never go off. I speak as an expert in explosives." - - Admiral William Leahy , US Atomic Bomb Project "There is no likelihood man can ever tap the power of the atom."-- Robert Millikan, Nobel Prize in Physics, 1923 "Computers in the future may weigh no more than 1.5 tons." -- Popular Mechanics, forecasting the relentless march of science, 1949 "I think there is a world market for maybe five computers."-- Thomas Watson, chairman of IBM, 1943 "I have traveled the length and breadth of this country and talked with the best people, and I can assure you that data processing is a fad that won\'t last out the year." --The editor in charge of business books for Prentice Hall, 1957 "But what is it good for?" -- Engineer at the Advanced Computing Systems Division of IBM, 1968, commenting on the microchip. "640K ought to be enough for anybody." -- Bill Gates, 1981 This \'telephone\'has too many shortcomings to be seriously considered as a means of communication. The device is inherently of no value to us," -- Western Union internal memo, 1876. "The wireless music box has no imaginable commercial value. Who would pay for a message sent to nobody in particular?" -- David Sarnoff\'s associates in response to his urgings for investment in the radio in the 1920s. "The concept is interesting and well-formed, but in order to earn better than a \'C,\' the idea must be feasible," -- A Yale University management professor in response to Fred Smith\'s paper proposing reliable overnight delivery service. (Smith went on to found Federal Express Corp.) "I\'m just glad it\'ll be Clark Gable who\'s falling on his face and not Gary Cooper,"--Gary Cooper on his decision not to take the leading role in "Gone With The Wind." "A cookie store is a bad idea. Besides, the market research reports say America likes crispy cookies, not soft and chewy cookies like you make," -- Response to Debbi Fields\' idea of starting Mrs. Fields\' Cookies. "We don\'t like their sound, and guitar music is on the way out," -- Decca Recording Co. Rejecting the Beatles, 1962. "Heavier-than-air flying machines are impossible," -- Lord Kelvin, president, Royal Society, 1895. "If I had thought about it, I wouldn\'t have done the experiment. The literature was full of examples that said you can\'t do this," - - Spencer Silver on the work that led to the unique adhesives for 3-M "Post-It" Notepads. "Drill for oil? You mean drill into the ground to try and find oil? You\'re crazy," -- Drillers who Edwin L. Drake tried to enlist to his project to drill for oil in 1859. "Stocks have reached what looks like a permanently high plateau." -- Irving Fisher, Professor of Economics, Yale University , 1929. "Airplanes are interesting toys but of no military value," -- Marechal Ferdinand Foch, Professor of Strategy, Ecole Superieure de Guerre , France .. "Everything that can be invented has been invented," -- Charles H. Duell, Commissioner, US Office of Patents, 1899. "The super computer is technologically impossible. It would take all of the water that flows over Niagara Falls to cool the heat generated by the number of vacuum tubes required." -- Professor of Electrical Engineering, New York University "I don\'t know what use any one could find for a machine that would make copies of documents. It certainly couldn\'t be a feasible business by itself." -- the head of IBM, refusing to back the idea, forcing the inventor to found Xerox. "Louis Pasteur\'s theory of germs is ridiculous fiction." -- Pierre Pachet, Professor of Physiology at Toulouse , 1872 "The abdomen, the chest, and the brain will forever be shut from the intrusion of the wise and humane surgeon," -- Sir John Eric Ericksen, British surgeon, appointed Surgeon-Extraordinary to Queen Victoria 1873. And last but not least... "There is no reason anyone would want a computer in their home." -- Ken Olson, president, chairman and founder of Digital Equipment Corp., 1977 Becherovka, Rum, Fernet, Griotka, Česká piva Budvar, Zlatopramen, Plzen, Monday – Friday 8.30-17.00 Goulburn Wines & Spirits 9-13 Brisbane Street Darlinghurst, NSW 2010 02 9264 8459 email sales@goulburnwines.com.au Wholesale and retail 10.11.12 Radio CZ news. Sunday 27.1.2013 Miloš Zeman elected Czech president Miloš Zeman has been elected president of the Czech Republic. The former Social Democrat prime minister received 54.8 percent of the vote in the second round of the direct presidential elections on Saturday while his rival for the post, Foreign Minister Karel Schwarzenberg, obtained 45.2 percent. Miloš Zeman won in all Czech regions with the exception of Prague. The turnout in the runoff reached over 59 percent, less than in the first round two weeks ago. Miloš Zeman will be inaugurated on March 8, the day after Václav Klaus’s second term expires. President-elect Miloš Zeman promises to speak for all Czechs Speaking at an improvised news conference at his headquarters in Prague, president-elect Miloš Zeman said his victory was “convincing”, and promised to be the voice of all Czechs, not just those who backed him in the election. After thanking his campaign team, Mr Zeman said he would outline a detailed programme of his presidency in an address to the Czech Parliament. The newly elected president reiterated that he would visit Slovakia on his first trip abroad, and asked his 18-year-old daughter Kateřina to informally play the role of the “first miss” as his wife wished to stay out of the public arena. Karel Schwarzenberg concedes defeat With nearly all votes counted, Karel Schwarzenberg conceded defeat in the second round of voting for the Czech president, and congratulated rival Miloš Zeman on winning the popular vote. Mr Schwarzenberg said, however, that the election was decided by lies and dirty tricks in the campaign. He also announced he would continue to serve as foreign minister in the current centre- right government, would run for re-election as the head of the TOP 09 party. Outgoing president Klaus: truth and love prevailed in Miloš Zeman’s election The outgoing Czech president, Václav Klaus, has welcomed the election of Miloš Zeman as his successor. In a reference to the motto of the late president Václav Havel, Mr Klaus told Czech Radio that in Mr Zeman’s election, “truth and love have finally prevailed over lies and hatred”. Mr Klaus, who is on a working visit to Chile, said he was glad that Czechs did not get confused by an incredible media campaign ahead of the vote, adding that result of the election was a huge satisfaction for all those who “mean well” for the country. PM Nečas congratulates Miloš Zeman on being elected president Czech Prime Minister Petr Nečas on Saturday congratulated Miloš Zeman on his victory in the first direct Czech presidential election. Since the fall of communism, Mr Nečas said, Czech politics had generated three significant figures – Václav Havel, Václav Klaus and Miloš Zeman – and that it was “natural” that Mr Zeman had been elected to succeed the former two. The prime minister also expressed hope that the atmosphere in the society would calm down in the coming days after the divisive campaigning ahead of the presidential vote. Czech expats back Karel Schwarzenberg in presidential runoff Most Czech expats and tourists backed Karel Schwarzenberg in the second round of the direct presidential election. Mr Schwarzenberg received nearly 85 percent of the expat vote while Miloš Zeman got just over 15 percent. Polling stations at Czech embassies and consulates reported a higher turnout compared to the election’s first round held two weeks ago.