TRAVELprofi 01-0220

XXV. ročník 01-02/2020 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Jaké klobouky se budou letos nosit? Přece ty Valašské! str. 9 Do kraje černošedého kamene str. 12 Dolní Poohří Váš turistický cíl str. 13-20 Krušné hory ve světle UNESCO str. 4 Čtěte na str. 24-25

2

1-2/2020 3 OstravaInfo!!! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1, 24-25 Dovolená – Černá louka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Čtvrt století na cestách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Krušné hory ve světle UNESCO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Turistická sezona v Litoměřicích začíná už v dubnu! . . . . . 5 Proč se bude jezdit do Chrudimi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 O jednom správném regionálním rozhodnutí . . . . . . . . . . . . 7 Za vínem pod Kozí hrádek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Jaké klobouky se budou letos nosit? Přece ty Valašské! . . 9 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10-11 Do kraje černošedého kamene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Dolní Poohří – váš turistický cíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13-20 Prostějov – 630 let města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Objevte „neobjevený“ kousek Východní Moravy . . . . . . . . 22 Hotel Continental Brno – klenot v EXPO stylu . . . . . . . 23, 32 Plaidoyer – věc Regiontour 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26-29 Vzhůru na Infotour do Aldisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Jeseníky – hory, které miluješ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Fakt jo. Je to k nevíře. A nebýt pozorné grafičky, asi bych letos totálně „zazdil“ docela pěkně znějící sku- tečnost. TRAVEL profi letos zahájil už pětadvacátý ročník své existence. Čtvrt století projíždíme Čechami, Mo- ravou i Slezskem, stejnou dobu i Slovenskem a prak- ticky rovnou polovinu z té pětadvacítky let i Polskem. Takže jsme neustále na cestách. Nikdo už nespočítá, kolik kilometrů jsme najezdili, a stejně tak už bychom neuměli ani přesně spočítat, kolikrát jsme byli v Mikulově, Litoměřicích, Pelhřimo- vě, v Sidonii, na Slovensku v Bardejově, Košicích či Červeném Kláštoru a v polské Ostródě, Štětíně, Lodži, Wroclawi nebo Nowem Miastu Lubawském a stovkách dalších měst, městeček a vesnic i vesni- ček. A představte si, pořád existuje spousta míst, kde jsme ještě nebyli a kam chceme zajet – třeba zrovna k vám. Jak krásně se sem hodí lehká citace pana Wericha: „Jen chvilka malá a míst plno. Kam vyrazit?“ Chtěli byste nám poradit? Přijďte za námi na ně- který z veletrhů cestovního ruchu, kde opět budeme mít expozici – někde s partnery, někde možná sami. Ještě stále krásně stihnete dojet do Prahy do Letňan na Holiday World. Začíná už 13. února. V posledních dnech letošního přestupného měsíce vás budeme čekat v Ostravě na Černé louce na Dovolené – ne na té naší – ale na našem veletrhu – proto to velké „D“. Pokud se nebojíte pátku třináctého, pak přijeďte do Hradce Králové do Kongresového centra Aldis na veletrh Infotour. Určitě budeme poctěni vaší návště- vou, nabídneme vám spoustu informací, doporučíme, kam vyrazit a na oplátku poradíte zase vy nám, kam namířit naši redakční zvědavost. A přitom s námi můžete oslavit to naše čtvrtstoletí. Nevím, zda je to pro časopis hodně, nebo málo. Ale vzpomenu-li na svoji pětadvacítku, byl jsem přesvěd- čen, že mám ten lepší kus života před sebou. Neptej- te se, před kolika lety to bylo, ale věřte, že v roce, kdy společně s TRAVEL profi slavíme dalších dvacet pět let, je moje přesvědčení hodně podobné. TRAVEL profi je v dobré kondici a je připraven si tu lepší část svého papírového života pořádně užít. S námi, ale především s vámi. S lidmi, bez kterých by cestovní ruch a turistika byly jen heslem někde v na- učném slovníku. Laco Kučera Spojte se s TRAVEL profi na facebooku TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, PhDr. Laco Kučera, Mgr. Jan Václavík, Libor Skoupil, Bořek Homola Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.floowie.com/cs/travelprofi, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele! Čtvrt století na cestách Internetové, datové a hlasové služby www.contactel.cz, e-mail: info@contactel.cz Contactel, s. r. o., Vinohradská 174 130 19 Praha 3, tel.: 255 755 111 Urzàd Marsza∏kowski Województwa Warmiƒsko-Mazurskiego ul. Emilii Plater 1, 10-562 Olsztyn tel.: (089) 521 94 50, turystyka@warmia.mazury.pl Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z regionů České republiky The turistic information of the Czech regions XII. ročník, 12/2007 Warmia - Mazury str. 24 - 25 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 2/2009 Karel IV., císař římský a král český, opět navštíví svou Kadaň str. 10 – 11 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XV. ročník, 1/2010 Turistické informaãní centrum ul. Piotrkowska 87, 90 – 423 ¸ódê tel./fax: +48 426 385 955, cit@uml.lodz.pl www.uml.lodz.pl, www.lodz.pl Mûstsk˘ úfiad LodÏ Odd. propagace, turistiky a zahr. spolupráce ul. Piotrkowska 87, 90 – 423 ¸ódê tel.: + 48 426 384 476, biuro.promocji@uml.lodz.pl Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Webové stránky jsou v současné době v rekonstrukci Turistické informace z regionů České republiky XIII. ročník, 1/2008 ¸ódê plná turistick˘ch atrakcí str. 21 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Webové stránky jsou v současné době v rekonstrukci Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIII. ročník, 11/2008 Slovenská agentura pro cestovní ruch Oficiální zastoupení v České republice Jilská 16, 110 00 Praha 1, tel.: +420 224 946 082 sacrpraha@seznam.cz, www.slovakia.travel str. 26 - 27 MALÁ Z ZEMĚ NEBÝVALÝCH K KRÁS Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 3/2009 KRAJEM VÍNA www.vinazmoravy.cz Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Webové stránky jsou v současné době v rekonstrukci Turistické informace z regionů České republiky XIII. ročník, 3/2008 Co skr˘valy zdi franti‰kánského klá‰tera v královské Kadani Mûstské muzeum v Kadani, ·vermova 474, 432 01 KadaÀ, tel.: +420 474 341 295 muzeu@kultura-kadan.cz, www.muzeumkadan.cz, www.kultura-kadan.cz (čtěte na str. 12) Foto nástěnných maleb: Martin Pavala Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 4/2009 Litomûfiice a loì Porta Bohemica 1 www.kr-ustecky.cz, www.litomerice.cz Foto: Miroslav Kukla Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 8-9/2009 www.kralovehradeckyregion.cz Čtěte na str. 8-9 Podzimní vandr Královéhradeckým krajem Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 10/2009 Čtěte na str. 10-11 www.usti-nad-labem.cz V pfiekrásné krajinû âeského stfiedohofií leÏí mûsto Ústí nad Labem Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: travel-profi@volny.cz Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska XIV. ročník, 6-7/2009 www.slavnostivinauh.cz Čtěte na str. 16 Slovácké slavnosti vína a otevřených památek 12. a 13. září 2009 v Uherském Hradišti Reprezentativní národopisná slavnost více než padesáti měst a obcí z celého regionu Slovácka. O kom se nepíše, jako by nebyl! Dejte o sobě a svých turistických produktech vědět prostřednictvím časopisu, který stál u zrodu domá- cího cestovního ruchu a již 15. rokem přináší milovníkům turistiky důležité informace a kontakty. s TRAVEL profi 15. rokem ádu“ alespoň nějakou stopu smysluplnosti. No, nedaří ů, psychologů a především komentátorů a moderátorů doslova á, než se pokusit v tomto – s odpuštěním a slovy kteréhokoliv z našich na Moravě nebo ve Slezsku je nejkrásněji na světě, že zde či jinde je tráva nejze vovice více „řetízkuje“, víno je kulatější nebo zemitější, zámky exkluzivnější a hrady zříc povědomí předváděno ve filmech starých tak, že jsou nazývány „pro pamětníky“ (nebo snad už n ěn a společensky i obchodně znemožněn. Ovšem naše aktuální a hlavně virtuální realita je trochu j hni to víme a tak si každý večer dopřáváme přepychu nekonečných seriálů a třeba i lehce šílených vinařů – jen m m díla stejného jména. Snad ne proto, že by se pak všichni sebrali a jeli za vínem někam pod Pálavu. Z toho by asi zdejš á jsou nám předkládána jako životní nezbytnosti, pravda a jediný výklad skutečnosti, si většinou umíme uchovat zdravý rozum. chvílích, kdy se umíme vymanit z jejich pastí a vyrážíme tam, kde stromy jsou opravdu dřevěné, zbytky hradů kamenné, zámky doop ří v zapadajícím nebo vycházejícím slunci. Pokud jste dočetli až sem, asi se ptáte, co vlastně a hlavně proč jsem předchozí řádky ce se pídíme po naději, chiméře – jednou jsou to euromiliony, jindy cosi od „matela“, tu zase neskutečně výhodný a zdravý „cokoliv ladnými hrdiny. Omyl! Myslím, že to kdysi napsal Lermontov: „Ó samolibosti! Jsi páka, kterou chtěl Archimédés pohnout zeměkou amolibí politici „z leku“, popřípadě neméně samolibí nositelé turistické osvěty. Navzájem se poplácáváme po zádech, jací jsme to i vůbec nevšímáme toho, co nás pálí, co je skutečným problémem cestovního ruchu, co bychom měli udělat už letos a co za dv áv – na internetu, v podání televizních stanic i v podobě papírové. Z toho, co se kdysi stalo zvykem, neřku-li potřebou, je dnes cosi ít v šíleném “zpravodajském“ tornádu „osmého řádu“ alespoň nějakou stopu smysluplnosti. No, nedaří se. Ale s tím se umím pop našich proslulých zprávařů, analytiků, politologů, psychologů a především komentátorů a moderátorů doslova utopit.Takže – je to bo či nikoliv. Existuje, je jsoucí. A nám nezbývá, než se pokusit v tomto – s odpuštěním a slovy kteréhokoliv z našich vulgárních polit je přesvědčit, že tu nebo onde v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku je nejkrásněji na světě, že zde či jinde je tráva nejzelen příroda čistější, voda chutnější, pivo říznější, slivovice více „řetízkuje“, víno je kulatější nebo zemitější, zámky exkluzivnější a hrady ci obecné výchovy a tvorby společenského povědomí předváděno ve filmech starých tak, že jsou nazývány „pro pamětníky“ (nebo cty, nepoctivec bude přinejmenším zesměšněn a společensky i obchodně znemožněn. Ovšem naše aktuální a hlavně virtuální re m, co má zlaté dno“. Oboje je fikce, všichni to víme a tak si každý večer dopřáváme přepychu nekonečných seriálů a třeba i lehc tátní agentura CzechTourism stala partnerem díla stejného jména. Snad ne proto, že by se pak všichni sebrali a jeli za vínem někam aštěstí a přes všechna „vrtění psem“, která jsou nám předkládána jako životní nezbytnosti, pravda a jediný výklad skutečnosti, si vět h zpráv a televizní kultury, tak alespoň ve chvílích, kdy se umíme vymanit z jejich pastí a vyrážíme tam, kde stromy jsou opravdu ely velebné, kde bory šumí a skaliny skvěle září v zapadajícím nebo vycházejícím slunci. Pokud jste dočetli až sem, asi se ptáte, c m. Je to jako zlatá horečka. Místo skutečné práce se pídíme po naději, chiméře – jednou jsou to euromiliony, jindy cosi od „mate adě abychom uvěřili, že Sylvester či Kevin jsou fakt kladnými hrdiny. Omyl! Myslím, že to kdysi napsal Lermontov: „Ó samolibos pevný bod ve vesmíru neexistuje a dnes jím hýbou více samolibí politici „z leku“, popřípadě neméně samolibí nositelé turist brňáci a přitom nám jen tak trochu a mimochodem uniká, že už si vůbec nevšímáme toho, co nás pálí, co je skutečným problé , tři roky a kam že to vlastně chceme dojít. Jsem konzumentem zpráv – na internetu, v podání televizních stanic i v podobě papíro jako zlozvyk. Nebo také projevem zarputilého zoufalství ve snaze najít v šíleném “zpravodajském“ tornádu „osmého řádu“ alespoň asovat. Horší je to už se zjištěním, kolik lidí je schopno se ve zmatku našich proslulých zprávařů, analytiků, politologů, psycholog to prostředí, do kterého jsme byli vrženi, aniž se kdo ptal, zda je nám libo či nikoliv. Existuje, je jsoucí. A nám nezbývá, než se po h politiků – „bordelu“ pozitivně působit na naše i zahraniční turisty. Máme je přesvědčit, že tu nebo onde v Čechách, na Moravě n enější, cyklostezky upravenější, hospody útulnější, hotely pohodlnější, příroda čistější, voda chutnější, pivo říznější, slivovice více ady zřícenější. Tož to se tedy máme co otáčet. Ale nešť! Kdysi bylo v rámci obecné výchovy a tvorby společenského povědomí p (nebo snad už nepamětníky?), jak pracovitý poctivec dojde úspěchu a úcty, nepoctivec bude přinejmenším zesměšněn a společens ealita je trochu jiná. Zmítáme se někde mezi „Matrixem“ a „Řemeslem, co má zlaté dno“. Oboje je fikce, všichni to víme a tak s ehce šílených vinařů – jen mi není docela zřejmé, kvůli čemu se naše státní agentura CzechTourism stala partnerem díla stejného někam pod Pálavu. Z toho by asi zdejší skuteční vinaři brzy zavřeli krám. Naštěstí a přes všechna „vrtění psem“, která jsou nám nosti, si většinou umíme uchovat zdravý rozum. Když už ne při denních dávkách zpráv a televizní kultury, tak alespoň ve chvílích, ou opravdu dřevěné, zbytky hradů kamenné, zámky doopravdy velkolepé, kostely velebné, kde bory šumí a skaliny skvěle září v asi se ptáte, co vlastně a hlavně proč jsem předchozí řádky napsal. Rád vysvětlím. Je to jako zlatá horečka. Místo skutečné práce osi od „matela“, tu zase neskutečně výhodný a zdravý „cokolivburger“, popřípadě abychom uvěřili, že Sylvester či Kevin jsou fakt k molibosti! Jsi páka, kterou chtěl Archimédés pohnout zeměkoulí.“ Žádný pevný bod ve vesmíru neexistuje a dnes jím hýbou více sa věty. Navzájem se poplácáváme po zádech, jací jsme to kabrňáci a přitom nám jen tak trochu a mimochodem uniká, že už s chu, co bychom měli udělat už letos a co za dva, tři roky a kam že to vlastně chceme dojít. Jsem konzumentem zprá lo zvykem, neřku-li potřebou, je dnes cosi jako zlozvyk. Nebo také projevem zarputilého zoufalství ve snaze najít daří se. Ale s tím se umím popasovat. Horší je to už se zjištěním, kolik lidí je schopno se ve zmatku na va utopit.Takže – je to prostředí, do kterého jsme byli vrženi, aniž se kdo ptal, zda je nám lib šich vulgárních politiků – „bordelu“ pozitivně působit na naše i zahraniční turisty. Mám jzelenější, cyklostezky upravenější, hospody útulnější, hotely pohodlnější, příro enější. Tož to se tedy máme co otáčet. Ale nešť! Kdysi bylo v rámci ob ž nepamětníky?), jak pracovitý poctivec dojde úspěchu a ú jiná. Zmítáme se někde mezi „Matrixem“ a „Řemeslem n mi není docela zřejmé, kvůli čemu se naše i zdejší skuteční vinaři brzy zavřeli krá um. Když už ne při denních d doopravdy velkolepé sal. Rád vysv opříp XIX. ročník, 11/2014 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska www.travel-profi.cz Do Karlovarského kraje nejen za Ježíškem str. 4-5 Miliontý stotisící návštěvník Hornického muzea Příbram str. 8 Profesionalita a entuziazmus Severovýchodu Slovenska str. 18-19 I v zimě jsou Mazury kouzelné str. 23-24 TRAVEL profi vstoupí do dvacátého roku své existence str. 21 XXIV. ročník 03-04/2019 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Vesuf – festival malých pivovarů str. 2 Hvězdná kvarta str. 22-23 Procházka pod ostravskými věžemi str. 25 Létající talíře nad Kláštercem? str. 7 www.hkregion.cz Objevte Čtěte na str. 16-17

UNESCO – pět písmen známých snad každému na naší modré planetě. Pět pís- men znamenajících, že instituce a místa, která je mohou užívat, požívají ochrany zápisu do seznamu kulturního dědictví našeho známého světa. Specifickou vlastností Erzgebirge/Kruš- nohoří je její přeshraniční orientace – v Sasku je součástí celého komplexu sedmnáct míst a na české straně pět: Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blat- ná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Háj – Kovářská – Mědník a Hornická krajina Krupka. Stačí jen pohled na mapu, aby- chom pochopili, o jak rozlehlé území se jedná. Bližší pohled do krajiny pak odhalí, jak významnou roli společenskou, hospo- dářskou, ale i krajinotvornou hornictví hrá- lo v celé známé historii hor, ve kterých se „krušilo“. Je tedy více jak pochopitelné, že Desti- nační agentura Krušné hory hned v lednu letošního roku 2020 vyvezla svoje turistic- ké nabídky na veletrh Regiontour v Brně. Kdo na něm byl, měl možnost se mnohé dozvědět nejen přímo v expozici Krušných hor, ale také při krátké prezentaci, kterou na hlavním programovém pódiu vedl Ros- tislav Kadlec, místostarosta města Krupka. Krušné hory tak díky zápisu na seznam UNESCO dostaly úplně novou turistickou dimenzi. Do nedávna se sem jezdilo pře- devším za zimními radovánkami, na cyk- listické výlety nebo za památkami. Avšak můžete poznávat i jejich útroby. Štola Sta- rý Martin byla zpřístupněna už před dva- ceti lety. Za tu dobu se stala součástí ce- lého systému prohlídek památek dolování a hornictví, mezi něž jen v okolí Krupky a pod Mědníkem patří například štola Panny Marie Pomocné nabízející pohled do dáv- ných hornických časů, do dob, kdy se po- užívaly metody ražby jako třeba sázení ohněm. Ovšem i samotné město Krupka je tu- ristickým cílem hodným pečlivé pozornos- ti. Hradní zřícenina nad městem nabízí nejen výhledy, ale je i místem pro příjemné letní odpoledne strávené na zelené trávě pod zbytky kamenných zdí. Z bývalého hradního nádvoří uvidíte střechu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kolem něj vede Husitská ulice, jež tvoří ulicové náměstí a je odjakživa centrem města. Najdete zde informační centrum, restaurace i cukrárny, a pokud máte alespoň trochu ve vážnosti práci hasičů, nesmíte bez povšimnutí mi- nout zdejší Hasičské muzeum – svou pe- strostí, bohatstvím sbírek a kolekcí unikát- ních předmětů patří mezi nejlepší, jaké jsme kdy měli možnost navštívit. Je toho ještě mnoho, co hornický re- gion Krušnohoří může nabídnout. Popsali bychom řadu stránek, a ještě stále by- chom před sebou měli pořádný kus práce. A tak to nejlepší, co můžete udělat, je do Krušných hor se vypravit a na vlastní oči poznat, o jak zajímavý region se jedná. Laco Kučera Foto: archiv města Krupka a TP 4 1-2/2020 Přibližně od poloviny loňského roku svítí v Krušných horách slunce o něco více, lépe, příjemněji než dříve. Zejména pak na některá místa, na některá náměstí i návsi v regionu působícího pod jednotícím názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Jak to, že právě zde je slunce zlatější, hřeje příjemněji a možná i déle než jinde? To značka UNESCO mu pomáhá. Turistické informační centrum Destinační agentury Krušné hory Mostecká 1, 436 01 Litvínov, tel.: +420 702 122 598, e-mail: info@krusne-hory.org www.krusnehory.eu, www.krupka-mesto.cz KRUŠNÉ HORY VE SVĚTLE UNESCO Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce Hrad Krupka Hasičské muzeum Štola Starý Martin

O měsíc dřív než bývalo obvyklé, tedy už 1. dubna, bude od letošního roku začínat turistická sezona v Litoměřicích. Město se již nyní chystá na zahájení a s ním se můžete připravovat i vy. Co nás v Litoměřicích čeká nového a na co se opět můžeme těšit, víme už teď. Fascinuje vás dokonalá čistota a křehkost křišťálu? Obdivujete kouzlo sklářského ře- mesla? A chtěli byste si třeba podat ruku se známými osobnostmi, jako je Nicholas Winton, Václav Havel, Jaromír Jágr, Ringo Starr, Anastacia a mnoho dalších? Pak za- vítejte do Muzea Křišťálový dotek. Uni- kátní expozici křišťálových otisků dlaní svě- tových i našich velikánů nenajdete nikde jinde. Každý exponát vzniká hodiny a ho- diny tradiční technikou v dílně sklářského mistra Jana Huňáta. Jako novinku letošní sezony muzeum představí otisk dlaně Mistra Karla Gotta, který se podařilo se- jmout několik měsíců před jeho smrtí. Pro všechny zahrádkáře, chalupáře, pě- stitele, kutily a milovníky přírody se chystá tradiční výstava Tržnice Zahrady Čech, jež se uskuteční v termínu od 8. do 12. dubna 2020. V nabídce nebude kromě sadby či cibulovin chybět ani zahradní nářadí, tech- nika, venkovní nábytek, hnojiva, přírodní léčiva a mnoho dalšího. Stejně jako v ně- kolika posledních letech, bude Tržnice Za- hrady Čech spojena s výstavou Bydlení na Zahradě Čech, na níž se odprezentují vystavovatelé z oblasti bytových doplňků, krbů, nábytku, realizací kuchyní či koupe- len, ale také dodavatelé stavebních mate- riálů, střech, tepelné i solární techniky. Jakmile začne sluníčko víc hřát, dopo- ručujeme zahrnout do svých letních plánů „Okruh církevní památky“. Celá trasa zahrnuje osm památek: katedrálu sv. Ště- pána na Dómském návrší, věž u katedrá- ly, kostel Zvěstování Panny Marie, kostel Všech svatých, kostel sv. Jakuba, oblíbe- nou vyhlídku Kalich na Mírovém náměstí, Diecézní muzeum a sousední Severočes- kou galerii výtvarného umění. Vstupenku na okruh dostanete v informačním centru na náměstí pod Kalichem a po absolvování alespoň poloviny okruhu a získání minimál- ně tří razítek si budete moci vyzvednout zaslouženou odměnu zdarma – pivo či li- monádu v Biskupském pivovaru u sv. Ště- pána či kávu dle vlastního výběru v hod- notě padesáti korun ve Fér Kafe v parku Václava Havla. Na jednotlivých zastávkách jsou průvodci z řad studentů dějin Univer- zity Karlovy, a ti vám v případě zájmu rádi podají odborný výklad. Do Litoměřic pohodlně přijedete i na kole. Dovede vás sem Labská stezka, jejíž trasa s označením č.2 (EuroVelo 7) jen v Ústeckém kraji čítá více jak devadesát kilometrů a na nich nespočet dalších zají- mavostí. Výchozím bodem může být třeba Štětí se slavným loupežníkem Štětkou. Pokračuje se přes Říp až do historické Roudnice nad Labem. Odtud se buď vy- dáte plynule po pravém břehu, nebo po levém – po alternativní trase se značením 2A. Lze také využít cyklobusy nebo pří- vozy na Labi, které slouží v sezoně i cyklis- tům. Další možností je plavba pravidelnou lodní linkou po Labi, kterou můžete absol- vovat dokonce i s kolem. Do Litoměřic se v sezoně po vodě dostanete například z Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem a při mimořádných plavbách také z Mělní- ka či Brandýsa nad Labem. Nezapomeňte si ale raději dopředu zjistit, v jakých ob- dobích a termínech je doprava pro cyklisty a lodní doprava v provozu. Tak vidíte, už jen cesta do Litoměřic může být parádním zážitkem. Pavla Kovářová Foto: archiv města Litoměřic Informační centrum Litoměřice Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440 e-mail: info@litomerice.cz www.litomerice-info.cz 1-2/2020 5 TURISTICKÁ SEZONA V LITOMĚŘICÍCH ZAČÍNÁ UŽ V DUBNU! Muzeum Křišťálový dotek Katedrála sv. Štěpána na Dómském návrší

V posledních letech bylo pro rozvoj turizmu a na podporu zájmu o pobyty v Chrudimi a okolí odvedeno hodně, ale opravdu hod- ně práce. Pro aktivní a sportovně založené nadšence jsou ideální třeba lesy na Pod- hůře, rozhledna Bára, lanové centrum či cyklotrasy. Na své si tu však přijdou i turisté bažící po zážitcích duševních i duchovních. K návštěvě zvou kostel Nanebevzetí Panny Marie, Muzeum loutkářských kultur, Muzeum barokních soch, Regionální mu- zeum, a pak kavárničky, restaurace… no, je toho dost a dost. Přijměte naším prostřednictvím pozvání do města Chrudimi, tentokrát na mimořád- né akce charakteru více jak kulturního. Do Muzea loutkářských kultur se vrací oblíbené luminiscenční divadlo. Víte, že vynálezcem této mimořádné divadelní pro- dukce založené na hře luminoforů a ultrafia- lového světla před černým horizontem je český výtvarník, režisér a také vynálezce František Tvrdek? První jeho představení založená na luminiscenci se odehrála už ve čtyřicátých letech minulého století. Od té doby se jeho divadelní princip rozšířil do ce- lého světa. Od 30. ledna 2020 do 9. ledna 2022 můžete v Muzeu loutkářských kultur navštívit nejen ojedinělou expozici, ale také luminohernu, kde si sami rádi vyzkoušíte, jak tvárná může být hra se světlem a barva- mi. www.puppets.cz Vzhůru pod zem! Kde a kdy? V Chrudimi v Regionálním muzeu od 30. ledna do 14. června 2020. Možná se vám úvodní „výkřik“ zdá protimluvem, ale nikoliv. Vzhůru do Chrudimi a v muzeu pak na interaktivní výstavu Kořeny/Roots aneb Život pod zemí, která vás i vaše děti zavede mezi kořeny a kořínky, do chodbiček, jež na vaší zahradě kutají krtci, žížaly, myši a jiná uži- tečná nebo neužitečná havěť. Vezměte děti, dejte jim nahlédnout do úplně jiného světa, než ve kterém se běžně pohybují. Zaveďte je z reality virtuální do reality přírodní. Odpo- vídejte jim pak na otázky typu – proč roste tráva, proč je krtek slepý, proč roste kořen dolů a strom nahoru. Inu expozice vede i k zamyšlení. Výstavu Kořeny/Roots aneb Život pod zemí zapůjčilo Západočeské mu- zeum v Plzni. www.muzeumcr.cz Na závěr jsme si nechali pozvánku na Letní barokní scénu, jež se odehraje v srpnu 2020 v nádherném prostředí Muzea barok- ních soch, a již nyní si můžete rezervovat své lístky. Unikátní partituru neapolské serenaty na téma nemanželského poměru a žárlivosti „La Semele“ od Johanna Adolpha Hasseho uvede hudební soubor Ensemble Damian 13. srpna 2020. „Lancelot a Alexandrina“ od Tomáše Hanzlíka, to je skvělá opera na téma melo- dramatické lásky s tragickým průběhem podle staré holandské legendy. Odehraje se 14. srpna 2020. Do třetice – „La Psiche“ od C. A. Badia – dramatická opera z druhé poloviny 17. sto- letí je inspirována starou řeckou bájí o kráse a žárlivosti. Uvedena bude 15. srpna 2020. www.barokochrudim.cz Laco Kučera Foto: archiv města Chrudimi a TP 6 1-2/2020 PROČ SE BUDE JEZDIT DO CHRUDIMI Je bezpočet důvodů, proč lidé jezdí do Chrudimi. Za příbuznými, přáteli, za prací – to jsou důvody praktické. Najde se ale i pěkná řádka důvodů méně praktických, avšak o to více prozaických, zajímavých, zábavných, příjemných a kulturně hodnotných. Chrudim je takovými důvody už docela proslulá. Turistické informační centrum Chrudim, Resselovo nám. 1, 537 01 Chrudim tel.: +420 469 657 821, 773 993 333, e-mail: info@chrudim-city.cz chrudimsky.navstevnik.cz Město Chrudim Muzeum barokních soch Letní barokní scéna

1-2/2020 7 Podorlicko a Orlické hory prožily řadu zlo- mových etap a významných proměn. Ně- kdy k horšímu, jindy k lepšímu. A je tomu tak i dnes. Vedení Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko správně posou- dilo současné trendy a v duchu nových evropských tendencí vyhlásilo svoje území za „slow destination“. Protože nejsem zrovna přítelem cizojazyčných pojmenová- ní, ač jsou v dnešní globalizované době důležitá, přece jen bych se přikláněl k čes- kému opisu: „přívětivě klidný kraj“. Bylo to správné rozhodnutí? Jedno- značně ano, ať už myšlenka vznikla přímo v Orlických horách, pod nimi, nebo zdro- jem byla inspirace celosvětové tendence „Cittaslow“ (věnovali jsme jí v roce 2018 a 2019 nejednu stránku). V České republice je zatím „slow touris- mus“ skoro neznámý pojem, zatímco ve světě je to už docela zavedený směr. Hod- ně jej proslavilo právě hnutí Cittaslow. Víte, že v sousedním Polsku se do něj zapojilo na tři desítky měst? Víc nám sdělila Michaela Janková z destinační společnosti: „Region Orlické hory a Podorlicko je připraven a vstupuje do dalšího roku s puncem SLOW DESTI- NATION. Členové zájmového sdružení Orlické hory a Podorlicko schválili novou marketingovou strategii na roky 2019 až 2023, která bude komunikovat v rámci propagace značky a image destinace téma slow tourismu. Orlické hory a Podorlicko jsou klidnou, mírnou a přívětivou turistickou oblastí, která je charakteristická pohodou vybízející k za- stavení a prožití chvil bez spěchu a stresu. Je stále více vyhledávanou turistickou oblastí – pro mnohé zajímavou neznámou, jež láká k návštěvě, poznání a objevování. Krásná příroda se zde snoubí se zcela mi- mořádným bohatstvím kulturních památek, tajuplných míst, půvabných měst a vesni- ček, stále živými tradicemi i zachovalou lidovou architekturou. Typické jsou táhlé horské hřbety s dalekými výhledy i hluboká a romantická údolí řek. Hlavní páteř oblasti tvoří vlastní hřeben Orlických hor s chrá- něnou krajinnou oblastí, který lemuje státní hranici s Polskem. Geografickou osou Podorlicka je významná dvojice řek – Tichá a Divoká Orlice. Region má své kulturní a historické dě- dictví, ať to jsou tradice, krajina, místní ruční, řemeslná nebo zemědělská výroba, historické stavby, ale také nenapodobitelný genius loci. Objevte místa, odkud pochází velké osobnosti či šlechtické rody, které tu stále žijí a starají se o svá šlechtická sídla. Produkt Zámky na Orlici aneb Česká Loira se totiž od roku 2017 může chlubit titulem Evropské excelentní destinace! Ochutnejte zdejší regionální kuchyni a užijte si pestrou a kvalitní nabídku služeb. Oceníte zde klid i krásnou přírodu. Prožijte tu krásné chvíle, hory i podhůří nadchnou skvělou příležitos- tí k zastavení se v dnešním uspěchaném světě. Přijeďte a zastavte se. Na vlastní kůži pocítíte, jak jsou Orlické hory a Podor- licko mimořádně přátelské. Vnímejte všemi smysly zdejší krásu regionu a prožijte zde společné chvíle se svými nejbližšími. Orlic- ké hory a Podorlicko jsou SLOW!“ Laco Kučera Foto: archiv Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko O JEDNOM SPRÁVNÉM REGIONÁLNÍM ROZHODNUTÍ Titulek jako z pohádky, že? Takže dál. Za devatero potoky a pod devatero vrchy leží region Orlické hory a Podorlicko. Před dávnými časy zde žili lidé popelnicových polí, vystřídaly se zde kulturní vlivy laténské, slezské, židovské i německé. Feudálové stavěli strážní hrady, kostely i zámky, hlubokými lesy vedly obchodní stezky. Doby modernější zde zanechaly betonové pevnosti a bunkry. Ale až století nejmodernější přivedlo na Podorlicko a do Orlických hor veselý lid turistický. Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: +420 774 125 014, e-mail: info@dsohp.cz, www.dsohp.cz, www.mojeorlickehory.cz

Vápencovou jeskyni pod někdejší dělo- střeleckou věží, jejíž zbytky slouží jako rozhledna, moudře zakoupil a na vinný sklep přebudoval už děda dnešního pro- vozovatele a vinaře Michala Solaříka, kte- rý rodinnou tradici převzal po svém otci Laďovi. Však je mnozí znáte. A kdo ještě ne, má nejvyšší čas se sem vypravit. Mikulov je krásné, historické a kultur- ní město proslulé nejen vínem. Zámek, slavná Ditrichštejnská hrobka, Svatý ko- peček, přírodní rezervace Turold – to je jen několik míst, která tvoří mikulovská panoramata. Stejně jako Kozí hrádek, oblíbený cíl turistů českých a stále častěji i zahraničních. Čím to? Důvodů je hned několik. Nebo spíše jde o jeden pořádně velký a nesmírně ši- kovně namixovaný koktejl služeb. Jeho hlavní ingrediencí jsou pochopitelně vína pocházející z menších vinic z blízkého okolí. K dobrému vínu přece patří kvalitní, chutné a zdravé jídlo. Domácí kuchyně je postavená na moravské tradici vepřových pečínek. Když k tomu přidáte přívětivé a rodinné prostředí, pohodlné ubytování a ochotu vyjít vstříc všem vašim přáním, má- te před sebou možnost se mít „jako v ži- tě“ – když použijeme jedno české přísloví. A co ještě láká tisíce milovníků vína právě k návštěvě sklepa Pod Kozím hrád- kem? Unikátní prostor restaurace, jež je umístěna ve vápencové jeskyni a pojme až padesát hostů. Dále původní prosto- ry, kde zraje víno v tradičních dřevěných sudech a především autenticita celého místa, které si uchovalo rodinné prostředí bez příkras, takže víte, že jste na návště- vě u vinaře a ne ve vinařském skanzenu, kde již nic není opravdové. Všechno do- hromady tvoří unikátní atmosféru, kterou si v létě vychutnáte na terase v zeleném stínu pergoly révy a v zimě ve skalním dó- mu restaurace. Velkou předností sklepa Pod Kozím hrádkem je jeho velikost. Pojme početnou skupinu autobusu vypraveného cestovní kanceláří nebo třeba svatbu, ale také umí nabídnout soukromí firemního či obchod- ního setkání nebo posezení přátel. Sou- částí sklepa jsou moderní pokoje, z nichž jeden nese název „Skalní hnízdo“. Je totiž doslova přilepený na skalní římse a jednu jeho stěnu tvoří bílý vápenec. Skály jsou zde všude – ve vinném sklepě, na terase v předsklepí i v pokojích. Chtěli byste zde prožít pár zajímavých dní s výlety na kole? Nebo chcete pro své zaměstnance připravit příjemný víkend spojený s uvolněnou pracovní poradou, či by vám vyhovoval záměr překvapit své obchodní partnery nevšedním zážitkem? Pak se obracejte přímo na ing. Michala Solaříka, majitele Vinného sklepa Pod Ko- zím hrádkem. Laco Kučera Foto: Michal Solařík 8 1-2/2020 Vypěstovat zdravé hlavy vinné révy a naučit se ze sluncem a cukrem nalitých hroznů vyrobit kvalitní vína nebylo nijak snadné. Z dávné Gruzie přes vinice na svazích pod Vesuvem až k Mikulovu to byla pořádně dlouhá a ne úplně přímá cesta. Počítá se na osm tisíc let. Kolik generací zkropilo vinohrady potem? Kolik jen trpělivosti a fantazie bylo potřeba, abyste se v roce 2020, stejně jako v po- sledních letech, mohli posadit ke sklence zlatého nebo červeného vína s vůněmi celé bohaté moravské duhy v ojedinělém vinném sklepě Pod Kozím hrádkem nad Mikulovem? V podniku, který obhospodařuje a vede už třetí generace vinařské rodiny Solaříků. ZA VÍNEM POD KOZÍ HRÁDEK Vinný sklep Pod Kozím hrádkem, Kozí hrádek 771, 692 01 Mikulov tel.: +420 773 910 062, e-mail: michal.solarik@seznam.cz, www.podkozimhradkem.cz

1-2/2020 9 Městečko s pěti tisícovkami obyvatel na řece Brumovce, které se zde říká Klobuč- ka, vás zaujme na první pohled. Ať zja- ra, v létě, ve vůni rozkvetlých luk plných vzácných bělokarpatských orchidejí, ne- bo v zasněženém tichu nedalekých Bílých Karpat najdete mnohem více, než byste čekali a než většinou hledáme. Původ jména Valašské Klobouky lze najít v mnoha legendách, z nichž tu nej- pravděpodobnější vám odvypráví každý Klobučan a při tom vás zavede na náměs- tí ke kašně, tedy na místo, kde Valašské Klobouky braly svůj počátek. Známe ji, ale nepovíme – přijeďte a poslechněte si ji od těch nejpovolanějších. Až budete ve Valašských Kloboukách, dozvíte se mnohem víc a třeba se nechá- te zlákat na kosení orchidejových luk ne- bo přijedete na zimní Valašský mikuláš- ský jarmek. To už se vám město a okolí dostanou tak hluboko pod kůži, že bude- te pravidelně hledat další a další důvody proč znovu přijet. Už nyní k tomu přispívá i nový vizuální styl a propagace budova- ná – no, na čem jiném než na klobou- kách. Není to vtipné, apelativní, provoka- tivní a v celkovém vyznění přívětivé a milé? Klobouky, kam se podíváte – ve jménu města, tedy vlastně v každém „O“, jež se sympaticky změnilo v symbol, novou vi- zuální identitu, kterou si rádi a snadno za- pamatujete a s ničím jiným nespletete. Městská památková zóna, ta se snad ani nedá projít najednou – Červený dům, mariánský sloup, městská kašna, původní dřevěnice, kříže ve městě, kostely a kap- le, opravdový původní pranýř – to je jen nevelký vzorek. Potom městské muzeum s expozicí Pravěk jižního Valašska. Do- zvíte se tu historii osidlování Valašska od starší doby kamenné přes Kelty po prv- ní Slovany. Expozice v Červeném domě zas představí místní řemesla, zvyky, kroje i muziku. Kromě zážitků si z muzea mů- žete odnést i zajímavé publikace, a po- kud budete mít štěstí, půjčíte si v měst- ské knihovně báječnou knihu historických próz autora Čeňka Kramoliše Strážcové hor, Rychtář Šoman a Hraničářští hrdino- vé. Kromě toho, že se od ní nedokážete odtrhnout, vás přivede na nápad se do Valašských Klobouk a okolí vracet, hledat a nacházet. Třeba si pak pořídíte i ten pravý valaš- ský klobouk a vždy, když si jej posadíte na hlavu, budou se vám pod ním rodit skvělé nápady, bude pod ním bujet dobrá nálada a postupně se tak stanete skoro Klobučanem. Tož tak – Valašské Klobouky budou pro letošní turistickou sezonu dobrým mód- ním hitem, jehož obliba jen tak nevymizí. Zkuste to, sami poznáte, že máme pravdu. Laco Kučera Foto: archiv města Valašské Klobouky JAKÉ KLOBOUKY SE BUDOU LETOS NOSIT? PŘECE TY VALAŠSKÉ! Klobouky vždycky byly, jsou a i nadále budou elegantní, slušivé, společenské, ale také sportovní. Zkrátka klobouky jsou platnou značkou solidní úrovně. V různých dobách byly módní americké Stetsony nebo italská Borsalina, francouzské slamáky i buřinky jako vystřižené z Londýnské City. Letos přichází do módy fešácké Klobouky Valašské, oficiálně psáno Valašské Klobouky. Turistické informační centrum Valašské Klobouky, Masarykovo náměstí 103, 766 01 Valašské Klobouky tel.: +420 577 311 150, e-mail: infocentrum@kvs-vk.cz, www.valasskeklobouky.cz, www.valasskeklobucko.cz

Středočeský kraj Ostředek V okrese Benešov, hned u dálnice D1, jsou rozesety vesničky Vráž, Bělčice, Mžížovi- ce, Třemošnice a jejich centrum, které dalo název celému katastru – Ostředek. Projít či projet si je můžete pohodlně všechny. Od Vrážského vrchu se vydáte po červené značce do Bělčic a za nimi po žluté do Ostředku, ještě klidně s odbočkou k obec- nímu rybníku z 50. let minulého století v Mžížovicích. V Ostředku se ale zastavte na delší dobu. Najdete tu, možná trochu překvapivě, barokní zámek, jenž vznikl v 18. století přestavbou původní tvrze, prvně zmiňované už ve století čtrnáctém. Roku 1739 k němu byla ještě přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž se na- chází socha Čechie, jež byla vystavena na světové výstavě EXPO v Montrealu. Dal- ším překvapením pro mnohé z nás jistě je i skutečnost, že na tomto zámku se v ro- ce 1846 narodil náš básník, prozaik a no- vinář Svatopluk Čech. Dnes zámek slouží léčebným účelům, avšak přístupná je tu světnička Svatopluka Čecha s expozicí o jeho životě a díle. A víte, že Svatopluk Čech není jedinou známou osobností na- rozenou v Ostředku? Mezi další patří třeba spisovatelka Gusta Fučíková, manželka Julia Fučíka nebo také generál Jaroslav Červinka, muž s obdivuhodnou vojenskou historií. Z Ostředka doporučujeme za pěk- ného počasí vyrazit na kole po cyklostezce k Třemošnicím a pak dál, klidně až na Český Šternberk. Foto: archiv TP Podveky Z Českého Šternberku se po cyklotrase zakrátko dostanete do obce Podveky. Leží v ladné lesnaté krajině společně s dalšími částmi s krásnými názvy – Zalíbená, Ježo- vice a Útěchvosty. Nejmladší z nich je právě Zalíbená, kde dnes trvale žije asi jen patnáct obyvatel, ale je jako stvořená pro klidnou rekreaci. Ježovice jsou už starší, ale co do počtu obyvatel, ne o moc větší. Zvou k výletu na malou náves s pískovco- vou zvoničkou a pak na kopec Stařechov, kde nad hájenkou objevíte zajímavý objekt z břidlice zvané modrák. Připomíná stůl, ale s jeho výškou několika metrů byste se z něj jen těžko najedli. Dle nápisu pochází z roku 1905. Útěchvosty jsou na tom se stářím a obydlením podobně jako Ježovi- ce. Zajímavostí je, že první telefonní spo- jení bylo v Útěchvostech zavedeno až roku 1998. Nejstarší jsou tedy samotné Podveky, které jsou poprvé zmiňovány roku 1295. I sem rádi jezdí chalupáři. Aby taky ne, vždyť je zde nádherně. Zvláště třeba takhle v červnu, když je krásné teplé počasí a stahující se mraky slibují příchod pořádné bouřky. Nejkrásnější pohled je pak z návrší, od kostela sv. Havla. Původ- ní gotický kostel zde stál již roku 1350, koncem 18. století však prošel barokní přestavbou. Cyklotrasa vás dál zavede třeba do blízkých Ratají nad Sázavou se zajímavým historickým jádrem. Foto: archiv TP Liberecký kraj Mrklov Dříve samostatné obce Mrklov, Horní a Dolní Štěpanice jsou od šedesátých let minulého století součástí Benecka. Není známo, kdy osada Mrklov vznikla, jisté však je, že postupná kolonizace vedla údo- lím, proti proudu potoka Cedronu. Původ- ně zemědělský charakter místních osad, založený převážně na pěstování lnu a po- tažmo plátenictví, změnil nový trend druhé poloviny 19. století – turistika. Dříve chudé vsi využily svých zimních sněhových nadí- lek a rychle se přizpůsobily chutím i nála- dám pražských či místních romantiků tou- žících po úniku z reality všedního života. Začal se tu rozvíjet lyžařský sport. S tím je samozřejmě spojena i poptávka po uby- tování, takže zde začínají růst ubytovny, boudy, penziony i hotely. Sám hrabě Jan Harrach si byl vědom potenciálu turistiky a nechal zde vybudovat hotel, na blízkém kopci Žalý pak restauraci a přilehlou ko- vovou vyhlídku, jejíž stav už nebyl uspoko- jivý, přestavěl roku 1892 na kamennou rozhlednu. Dodnes vás tu za jasného po- časí čekají krásné výhledy na Krkonoše, Jizerky, uvidíte i Trosky a s trochou štěstí také Králický Sněžník. Samotnému Mrklo- vu se divoký rozvoj infrastruktury pro tu- risty trochu vyhnul, a díky tomu tu ještě dnes můžete obdivovat původní roubené domky zasazené ve svahu, s nízkými vikýři typickými pro tradiční krkonošskou archi- tekturu. Foto: archiv TP Královéhradecký kraj Stěžery Obec ležící zhruba čtyři kilometry západně od Hradce Králové je poprvé připomínána roku 1223. Dějiny osídlení jsou zde ale mnohem starší. Tato oblast lákala totiž už od pradávna svou úrodnou půdou. Pů- vodní slovanská ves ale později připadla POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY 10 1-2/2020 Zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého Kostel sv. Havla Rozhledna Žalý

benediktinům opatovického kláštera. Ti ji rozšířili, vyvlastnili svobodné statky a ne- chali zde hospodařit své poddané, samo- zřejmě ku prospěchu svému. Někdy v této době, tedy ve 14. století, zde byl založen kostel sv. Marka, jehož dnešní podoba pochází už z pozdější doby. Sílící husitské hnutí kritizující církev dalo Stěžerským na- ději, ovšem ze svého poddanství se ani poté nevymanili – co už neplatili klášteru, to platili svým novým pánům. Lepší časy jim nakrátko nastaly, když přešly pod správu města Hradce Králové. Ve Stěže- rách se dodnes nachází zámek, na němž můžete spatřit zbytky sgrafitové omítky. V areálu zámku stojí další kulturní památ- ka, postavená Harrachy, a to špýchar, jenž byl v roce 2018 přebudován na pivovar s restaurací. Další významnou stavbou je budova hospodyňské školy, jež byla otev- řena už roku 1887 a byla zároveň první školou tohoto typu v Čechách. Inu doba se změnila a nám dnes nic nebrání vypra- vit se sem na výlet, prohlídnout si dnešní podobu Stěžer. Za návštěvu tu stojí malý Zoopark s množstvím jihoamerických a australských papoušků, plazů a savců z různých kontinentů. Obec Stěžery se stala v roce 2018 Vesnicí roku Královéhra- deckého kraje. Foto: archiv obce Stěžery Pardubický kraj Žampach Žampach spadá do okresu Ústí nad Orlicí. Nad obcí se vypíná nepřehlédnutelný vrch, jenž skrývá zbytky středověkého hradu Žampachu. K němu vás dovede červená turistická značka. Cestou zpět to můžete vzít pěkně postupně. Pod kopcem projde- te okolo pranýře z roku 1693 a už budete stát před dřevěnou lávkou z roku 1886. Ta vás přivede k bráně, kterou vstoupíte do rozlehlého zámeckého parku. Hned ze začátku tu narazíte na obrovské pískovco- vé bloky. Říká se jim Čertovy kameny a vztahuje se k nim legenda o vzdušném mostě mezi hrady Žampach a Lanšperk, který měl stavět sám Lucifer. Proč nako- nec nestojí, se dozvíte na místě. Součástí parku je také arboretum s mnoha druhy dřevin nebo třeba volně přístupný malý zookoutek. To už se ale pomalu dostává- me k samotné budově zámku, jejíž sou- částí je zámecká kaple sv. Bartoloměje. Raně barokní zámek vznikl v roce 1672 přestavbou původní tvrze a využívali jej královéhradečtí jezuité jako své letní síd- lo. Pozdějším majitelem se stal František Lützow, jenž jako diplomat a spisovatel propagoval českou literaturu v anglicky mluvících zemích. Do zámku se sice nedo- stanete, ale park je vám volně k dispozici i s lapidáriem či vyhlídkou na panorama Orlických hor. K odpočinku tu zve třeba altán vedle památníku Františka Lützowa. Moravskoslezský kraj Albrechtičky Albrechtičky na Novojičínsku patří k nej- starším obcím v okolí. První písemná zmín- ka pochází z roku 1411. Nachází se mezi Mošnovem a Studénkou v krásném pro- středí chráněné krajinné oblasti Poodří plné vodních ploch, luk a zbytků lužních lesů. Meandrující Odra s množstvím ryb- níků poskytují bezpečné útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů, především pak tažným ptákům. Vše o zdejší přírodě se můžete dozvědět na naučné stezce Kotvi- ce vedoucí okolo rybníků. Zavede vás také až do Nové Horky, jež svého času tvořila s Albrechtičkami jeden celek. Najdete tu zámek, kdysi nazývaný „malá Vídeň“, jehož historie je plná poutavých příběhů. Třeba o dědečkovi Leoše Janáčka, který si odtud za službu místo platu odvedl oslí- ka, jelikož panství zůstalo v dluzích a šlechta byla nucena se odstěhovat. Když si pro odměnu přišel, nebylo zde již niko- ho, kdo by mu ji vyplatil. Zámek obklopuje anglický park s množstvím cizokrajných dřevin. Zpět ale do Albrechtiček. Domi- nantu obce tvoří kostel sv. Mikuláše s ro- dinnou hrobkou Vetterů z Lilie, posledních majitelů panství v Nové Horce. Od dubna do října je zde pak o víkendech v provozu infocentrum a muzeum věnované historii a životu v obci v posledním dochovaném roubeném domku z roku 1865. Foto: kresba Františka Kledenského z pub- likace – Pamětní kniha rodiny Janáčkovy Zlínský kraj Brumov-Bylnice Bílé Karpaty skrývají mnoho krás a jednou z nich je i městečko Brumov-Bylnice ležící kousek od Valašských Klobouk, nedale- ko hranice se Slovenskem. Rozkládá se okolo řek Brumovky a Vláry. Jen v samot- ném městě najdete nespočet zajímavostí. Nejstarší památkou je zřícenina hradu z počátku 13. století s dochovanými část- mi, takže je zde rozhodně co vidět, nemlu- vě o výhledu na město a okolí. Navíc na hradě lze navštívit expozici o jeho historii a také se tu konají různé kulturní akce. Od hradu přes útulné náměstí až ke kostelu sv. Václava a ještě o kousek dál můžete obdivovat městskou památkovou zónu vyhlášenou už v roce 1995. Dále se ve městě nachází muzeum popisující život na česko-slovenském pomezí. Dozvíte se, čím se zde lidé živili a jak byly vybavené jejich domácnosti. Nyní si tu nově prohlíd- nete i sbírku všemožných žehliček míst- ního rodáka Leoše Bednáře. Víte třeba, že bývaly také žehličky na benzin? Exponáty pocházejí z celého světa. Příjemnou pro- cházku vám poskytne křížová cesta nebo výprava na kopec Dubník s malým židov- ským hřbitovem. Sportovnější vyžití pak najdete na místních cyklotrasách a znače- ných stezkách. Překvapením také pro někoho může být, že Brumov-Bylnice je rodištěm našeho významného prozaika a publicisty Ludvíka Vaculíka. Foto: archiv TP 1-2/2020 11 Pavla Kovářová Barokní špýchar - dnes pivovar s restaurací Zřícenina hradu Zámek Nová Horka - kresba z 1. třetiny 19. století Stěžery

Příroda s vlastní moudrostí po miliony let ukládala vrstvy jílovců a prachovců, jako by věděla, že jednou přijdou lidé, kteří budou umět tenké, hladké, voděodolné, tepelně izolační, ale i křehké a pevné desky nejen vyzvednout z hlubin země, ale také je ši- kovně štípat, dělat z nich věci prospěšné a svým způsobem i krásné. Všimli jste si šedivě sametové elegance břidlicové podlahy třeba někde v kostele? Zaujal vás unikátní lesk břidlicové střechy za deště? Napadlo vás zvědět, odkud břid- lice pochází? Možná ano, možná ne. Ať tak, nebo tak, dnes máte možnost si cestu za břidlicí naplánovat jako téma nejméně pro celý víkend. Přijďte nahlédnout do bývalého povr- chového dolu u Svobodných Heřmanic, zastavte se u některého zatopeného lomu s průzračnou vodou, nechejte se zlákat k návštěvě Muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou, jež je otevřeno od dub- na až do října. Zajeďte si také do Imagi- nária břidlice vnímat nejen zrakem, ale i sluchem historii dobývání pokrývačské břidlice. V Odrách pak zavítejte do Katov- ny s expozicí městského práva. Hlavně si ale nezapomeňte v infocentru vyzvednout mapy a průvodce. Nechejte se nasměrovat na celou síť naučných stezek, které vás provedou po „břidličných stopách“. Nepochybujeme o tom, že vás tento nerost okouzlí do té míry, že se do Krajiny břidlice co nejdříve vrátíte, abyste dohnali, co jste při první návštěvě nestihli. Může to být třeba od jara do podzimu předem do- mluvená prohlídka Raabovy štoly či nauč- ná stezka k Flascharovu dolu, jehož zpří- stupnění se očekává už letos. Nevynechejte ani Muzeum Oderska či Geologickou ex- pozici hornin Nízkého Jeseníku s ukáz- kami různých typů hornin. Spatříte tu i 1,8 milionu let staré sopečné pumy. To už vás dozajista břidlice – a nejen ta – zasáhne tak hluboko, že vás začne zají- mat i všechno ostatní. Třeba budete chtít vědět, jak se s břidlicí pracuje. Chtěli byste zkusit, jak nelehké je správně ji štípat? Nebo si zaimprovizovat nějakou melodii a rytmus na „břidlofon“? Zvídavější se začtou do kopií starých listin, postojí před historickými fotografiemi nebo u expozice zkamenělin pravěkých rostlin a organizmů. Všichni však víme, že turistika není jen příroda, naučné stezky, muzea, památky či dlouhé kilometry cest přírodou. Každý tu- rista se musí najíst, vyspat, odpočinout si. I v tomto ohledu najdete v Krajině břidli- ce dostatek možností, kde budete moct ochutnat třeba i něco z regionální kuchyně, poznáte, jaké se v kraji vaří pivo a z někte- ré z rozhleden se vám nabídne možnost poznat Nízký Jeseník a Oderské vrchy – zelený kraj, jehož kontury jsou rýsovány tmavošedou břidlicí. Než se na našich stránkách dočkáte dalších informací, obracejte se přímo na informační centra nebo hledejte na webu Krajiny břidlice. Laco Kučera Foto: archiv Krajiny břidlice 12 1-2/2020 Už jste někdy dostali pozvání do kraje, kterému vládne černošedý kámen? Jestli ne, najdete je v textu tohoto článku. Zapsaný spolek „Krajina břidlice“ sídlí ve městě Budišov nad Budišovkou a věnuje se regionu, jehož kamenné bohatství jej kdysi docela proslavilo. Ač od dob největší slávy umění štípat a řezat břidlicové desky na střešní tašky či dokonce tabulky, na nichž se žáčci učili psát, uteklo v řekách a potocích Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů spousta vody, břidlice je zde stále. DO KRAJE ČERNOŠEDÉHO KAMENE Informační centrum Budišov nad Budišovkou Na mlýnské strouze 230 tel.: +420 725 852 076, 556 305 334 e-mail: info@krajinabridlice.cz www.krajinabridlice.cz Muzeum břidlice Geologická expozice hornin Nízkého Jeseníku Štípání břidlice při návštěvě Flascharova dolu Flascharův důl

www.dolnipoohri.eu VÁŠ TURISTICKÝ CÍL

Jak už samo jméno destinační agentury naznačuje, jedná se o území podél dolního toku Ohře, kam kromě jiného patří města Louny, Žatec, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Postoloprty, Podbořany, ale také Nechranická přehrada, nádherné přírodní lokality, bez- počet památek sakrálních i světských, stovky kilometrů cyklotras a pěších turistických stezek. Ve městech a městečkách se rok co rok pořádají atraktivní akce – a nejsou to jen Dočesná v Žatci nebo Císařský den v Kadani. Jsou to i Slavnosti cibule v Račeticích nebo Letní lounské vábení a mnoho dalších. Destinační agentura Dolní Poohří přebírá iniciativu a aktivity spojené nejen s tvorbou společných projektů a produktů, ale také značnou část práce na společné propagaci a marketingových aktivitách. Řeka Ohře připomíná šňůru, na níž jsou jako perličky navlečena významná historická města – Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Louny, Podbořany, Postoloprty, Peruc, Panenský Týnec a mnoho dalších. Povodí Ohře bylo svědkem české historie od jejích prvo- počátků, neboť přívětivost nížinné oblasti Poohří dávala příležitost k osídlení a pěstování chmele, vína, obilí i zeleniny a ovoce. A nejinak je tomu i dnes, kdy se zde vaří skvělé pivo, vyrábí víno, ovocné pálenky a mošty. Dobré pití doplňují nejrůznější pochutiny a kvalitní řemeslné výrobky. A to je navíc Poohří oblastí s minerálními prameny, lázeňskou relaxací a též oblastí tradiční výroby čes- kého porcelánu. Oblast Dolního Poohří zdobí města, jež jsou nazývána perlami na řece Ohři. Pokud jste sem ještě nezavítali, máte nyní jedinečnou příležitost být vtaženi do atmosféry těchto královských měst. Řeka Ohře Dolní Poohří – těší mě!

Klášterec nad Ohří Jako první město k navštívení po toku řeky Ohře zmiňme Klášterec nad Ohří. Tradici lázeňství v západních Čechách není třeba představovat. Léčivé prameny najdeme ale třeba i v tomto městě. Také proto se tu každoročně koná festival Klášterecké hudební prameny, na kterém vystupuje slavný virtuóz Jaroslav Svěcený. Městský zámek s parkem vám nabízí možnosti prohlídek, občerstvení i nejrůznějších kulturních akcí. Stojí na břehu řeky upro- střed anglického parku a je hlavní dominantou města. V zámku se nachází muzeum originálního českého, evropského a orientálního porcelánu a expozice minerálů. Raritou je také muzeum starožitných hodin, jež najdete kousek od náměstí. Kdo by chtěl zregenerovat své tělo, není lepšího tipu než ubytování s léčebnými procedurami v lázeňském komplexu Evženie. Nejen, že se vám dostane profesionální péče, ale k dispozici budete mít i přilehlou kavárnu a vynikající restauraci. Areál je si- tuován přímo na břehu řeky a navazuje na něj cyklostezka Ohře. Pokud tedy hledáte místo, které bude klidné a odlehlé od ruchu centra, toto je pro vás to pravé. V okolí Klášterce můžete vyšplhat na nejednu středověkou zříceninu. Nabízí se hrad Egerberg (česky Lestkov) a jak už z němec- kého názvu plyne, ten je odvozen od řeky Ohře (německy Eger). Zřícenina tohoto hradu je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky. Asi tři kilometry západně od města narazíte na další zříceninu. Jde o hrad Perštejn dosažitelný pěšky ze stejnojmenné obce. Jako o zřícenině se o Perštejnu mluví již od roku 1537. Je oblíbeným cílem pěších turistů a trampů. Z Perštejna lze doporučit pěší túru na další ze zřícených hradů, a tím je Šumburk – mezi místními nazývaný též „Šumná“. Na hrad se můžete vydat po červené turistické značce z Perštejna či z druhé strany podle Ohře, z Klášterce. Zámek v Klášterci nad Ohří Klášterec nad Ohří – radniční věž a kostely

Kadaň Kadaň Katova ulička Královské město Kadaň leží na levém břehu řeky Ohře. Pyšní se nádherným historickým jádrem s nejdelším dochovaným pá- sem hradeb, kterému vévodí hrad nad řekou. Do náměstí ústí nejužší ulice v Česku, tzv. Katova ulička, jež v nejužším místě měří pouhých 66,1 centimetrů. Dokonce je zapsána v české Guinessově knize rekordů. V minulosti touto uličkou chodíval kat vykonávat na náměstí popravy. Legenda ovšem praví, že tady nyní můžete potkat zazděnou jeptišku. Nejcennější historickou památkou v Kadani je františkán- ský klášter Čtrnácti sv. pomocníků. Ten je chráněn jako národ- ní kulturní památka České republiky a sídlí v něm expozice městského muzea. V jeho sklepeních byla v roce 1999 otevřena expozice mineralogie. V roce 2004 pak byla slavnostně zpřístup- něna expozice Život v klášteře. V následujícím roce muzeum otevřelo expozici o dějinách města, která našla své místo v ce- lách dormitáře. V dalších letech začalo Městské muzeum spra- vovat ještě nové expozice na kadaňském hradě, ve středověké baště a v radniční věži. V současnosti lze tedy v Kadani navštívit šest muzejních expozic. A kdo by chtěl, může si v návštěvních hodinách vystoupat na ochoz bílé radniční věže, z níž se na- bízí rozhled do širokého okolí. V Kadani se koná každoročně na konci srpna „Císařský den“ – tradiční historická slavnost na památku návštěvy řím- ského císaře a českého krále Karla IV. v roce 1367. Příjezd cí- sařpána do města sledují každý rok tisíce lidí. Kadaňští mají nejen úctu k historii, ale také smysl pro humor, což dokládá nově opravené nábřeží Maxipsa Fíka s replikou pražského orloje. Je součástí cyklostezky Ohře, která vás pro- vede podél celého toku řeky, a navíc vás upozorní na zajímavé odbočky. Za Kadaní stojí určitě za to vyšplhat na stolovou horu Úhošť, opředenou pověstmi o dávném Wogastisburgu. Blízká Nechra- nická přehrada tvoří významnou rekreační oblast této části kraje.

Žatec Žatec – náměstí Chmelařské muzeum Žatec a chmelový maják Město Žatec – místo, kde je pivo a chmel doma. V tomto chmelařském královském městě se natáčelo více než sto českých i za- hraničních filmů a reklam. A není divu. Historické centrum doplněné o chmelařské budovy dává znát, že město bylo jedním z nej- bohatších v Čechách. Komplex chmelařských budov se nyní uchází o zápis do seznamu UNESCO. Přijedete-li koncem léta na Dočesnou, přesvědčíte se o jejich výjimečnosti sami. Dočesná je totiž největší akcí roku. Česání chmele, ochutnávky piv a hlavně udržování tradic, které jsou již více jak tisíc let staré – to vše je účelem této pivní slavnosti. Tak jako Císařský den v Kadani, i Do- česnou v Žatci navštěvují každoročně tisíce turistů i místních občanů. Pokud se ovšem chystáte do Žatce mimo termín Dočesné, je skvělým zážitkem návštěva Chrámu chmele a piva či Muzea chmelařství. Odborníci na slovo vzatí vás provedou tajemstvím dávné kultury Homolupulů, pokusíte se najít cestu labyrintem, seznámíte se s chmelovým orlojem nebo vystoupáte na chmelový maják, odkud se vám naskytne úchvatný pohled do krajiny. Na chmelový maják vás navíc od letošní sezony opět vyveze výtah s 3D projekcí – proč toho tedy nevyužít? Tato oblast je také nazý- vána Mekkou všech pivařů. V okolí Žatce navštivte zámek Stekník – „zámek v moři chmele“, jak je turisty i místními přezdíván. Již z tohoto plyne, kde zámek leží. Na vrcholku italských terasových zahrad s výhledem na chmelnice, na kterých se rodí ten nejkvalitnější český chmel. V létě 2019 vznikla na zámku nová naučná stezka chmele se dvěma okruhy.

Dalším městem, jež osidluje břehy Ohře, jsou Louny. Dominan- tou královského města je chrám sv. Mikuláše, chlouba české gotiky. Město ležící na středověké solné stezce se stalo cílem častých návštěv Jana Husa i místem setkání tří císařů před bit- vou u Chlumce. Za zmínku stojí opevnění s Žateckou bránou či Galerie Benedikta Rejta s nejvýznamnější sbírkou moder- ního umění v Čechách. Děti potěší místní kamenné loutkové di- vadlo, nejstarší v České republice. Louny nabízejí velmi dobré sportovní i kulturní vyžití. Ať už navštívíte koupaliště, zimní stadion, městskou sportovní nebo plaveckou halu, přijdete si na své. Nedaleký kopec Raná je známým místem vyznavačů paraglidingu a plachtění na rogalu. Kdo má z adrenalinu košili, neměl by tuto aktivitu na Lounsku vynechat. Rozsáhlý park u řeky je místem častých nákupních výstav. Nyní je výstaviště součástí rekreačně oddechové zóny města, jejíž hlavní náplní je nejen pořádání prodejních a výstavních akcí, ale také programů kulturních, společenských a sportovních. Pro svou výhodnou dostupnost z hlavního města Prahy jsou Louny ideálním místem pro výlet. A nejen samotné město má co nabídnout. Zajímavostí je například Březno u Loun, kde najdete skan- zen rekonstruovaných pravěkých a raně středověkých staveb. A nazujete-li turistickou obuv, můžete prošlapat Lounské vrchy. Ještě kousek dál se nachází knížecí Peruc s Oldřichovým du- bem. Mysticky působivá je zase návštěva nedostavěného gotického chrámu v Panenském Týnci. V okolí Ohře se prostě najde pro každého něco. Mnohé z toho není dosud návštěvníky zcela doceněno, ale o to může být objevo- vání zajímavější. Louny Louny – městské hradby Město Louny

Hrady a zámky Dolního Poohří Na „kadaňské“ straně jsme vám již představili tajemnou Katovu uličku. V regionu ale naleznete kromě nejužší ulice v České re- publice i další tajemná místa. Například na Novém Hradě v Jimlíně se můžete vypravit do tajemného sklepení pod zámeckou věží. Tuto výpravu ovšem nedoporučujeme slabším povahám a návštěvníkům s alergií na draky. Nechranická přehrada zas skrývá své tajemno pod hla- dinou. V Panenském Týnci naleznete další z mystických bodů Dol- ního Poohří. Nedostavěný gotický chrám Panny Marie má zvlášt- ní kouzlo, pro něž je zároveň nazýván „Chrámem dobré nálady“. Pokud máte rádi legendy a mýty, navštivte atraktivity v Dol- ním Poohří. Na vlastní kůži se tak přesvědčíte o tom, že záhad- ných a tajemných míst není nikdy dost. Patříte-li spíše k milovníkům cykloturistiky a máte-li chuť jen tak si šlápnout do pedálů a cestou si užívat krásy přírody, pak je přímo pro vás určena cyklostezka Ohře. Ta začíná nedaleko pramene Ohře v Německu, pokračuje přes Cheb, Karlovy Vary a Ostrov nad Ohří do Ústeckého kraje. Hned při vjezdu do re- gionu Dolního Poohří minete kopce se zříceninami hradů Hor- ní Hrad, Perštejn, Šumburk, Lestkov a zanedlouho dorazíte k areálu Lázní Evženie na okraji Klášterce nad Ohří. Neza- pomeňte ochutnat zdejší minerální prameny! Poté pokračujte zámeckým parkem k někdejšímu šlechtickému sídlu rodu Thunů. Po zhruba sedmi kilometrech příjemné jízdy po obou březích řeky bude vaší další zastávkou Kadaň, architektonická perla Podkrušnohoří, jejíž historické centrum je chráněno jako měst- ská památková rezervace. Další etapa cyklostezky sledující zákruty řeky vás dále pove- de k Žatci, kde lze jen stěží vynechat návštěvu Chrámu chmele a piva s největším muzeem svého druhu na světě. To už je na dohled někdejší královské město Louny, jehož centrum zdobí architektonická perla v podobě pozdně gotické- ho kostela sv. Mikuláše. K symbolům města patří také nedaleká Žatecká brána a velmi zajímavé je i muzeum Zkamenělý les. To lze navštívit po předchozí domluvě s průvodcem. Tak neváhejte a vydejte se poznávat krásy Dolního Poohří i na kole. Na řece Ohři se nachází hned několik hradů a zámků. Některé jsme již zmiňovali na předchozích stranách. Mimo ty ale můžete v Dolním Poohří navštívit například zámek v Krásném Dvoře. Tento barokní skvost s čestným dvorem, pěstěným trávníkem a elegantním schodištěm do hlavního sálu patří k nejhezčím v Dolním Poohří. O zábavu ale není nouze ani dnes – zámek pořádá interaktivní prohlídky, které vám ukážou, jak se na zám- ku kdysi žilo. V létě se tu hrají pohádky a na podzim se koná Jablečný den. Řeč již byla o Novém Hradu v Jimlíně, kde můžete navštívit například výstavu papírových hradů a zámků České republiky, či zámku Stekník, jenž je považován za rokokovou perlu chmel- nic. Ať už se rozhodnete, že zavítáte do Dolního Poohří kdykoliv, s kýmkoliv, do jakéhokoliv kouta, pěšky, autem či na kole, nebu- dete své návštěvy litovat. Náš region vám nabízí řadu nevšed- ních zážitků, které jinde nezažijete. Věřte, že u nás jste vždy vítáni! Více o památkách, přírodě, cyklostezce i akcích v regionu se dozvíte na Facebooku Dolní Poohří nebo na webových stránkách www.dolnipoohri.eu Dolní Poohří – tajemné Dolní Poohří – cyklistické Zámek Nový Hrad v Jimlíně Zámek Krásný Dvůr Zámek Stekník

Nám. Dr. E. Beneše 85, Klášterec nad Ohří e-mail: icklasterec@muklasterec.cz tel.: +420 474 359 687 www.klasterec.cz Klášterec nad Ohří nám. Svobody 1, Žatec e-mail: infocentrum@mesto-zatec.cz tel.: +420 415 736 156 www.infozatec.cz Žatec Jana Švermy 7, Kadaň e-mail: infocentrum@mesto-kadan.cz tel.: +420 474 319 550 www.mesto-kadan.cz Kadaň Mírové nám. 3, Postoloprty e-mail: kzmp@kzmp.cz tel.: +420 415 783 189 www.postoloprty.cz Postoloprty Březno e-mail: breznoinfo@seznam.cz tel.: +420 474 692 016 www.obecbrezno.cz Březno u Chomutova Pražská 95, Louny e-mail: info@mulouny.cz tel.: +420 415 621 102 www.louny.eu Louny 4: Destinační agentura Dolní Poohří o. p. s. Děčín Louny Žatec Kadaň Chomutov Ústí n. L. Teplice Litvínov Most Litoměřice Roudnice n. L. ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

630 let povýšení Prostjova na msto … akce budou probíhat celý rok! Pro bližší informace o jednotlivých akcích a termínech konání navštivte
.prostjov.eu Zmna programu vyhrazena ÚNOR: 22. 2. 2020 - Masopust na námstí T. G. Masaryka - Po stopách stedovkého Prostjova BEZEN: Vyhlášení literární soutže pro žáky základních a stedních škol na téma Prostjov je už 630 let mstem DUBEN: Brány památek dokoán KVTEN: 630 let je Prostjov mstem! Akce na námstí T. G. Masaryka Prostjov ve svtle archivních pramen - výstava faksimile prostjovských archiválií a artefakt. Státní okresní archiv Prostjov Prostjovské dny hudby - koncert stedovké hudby v kapli Nejsvtjší trojice Muzejní noc
ERVEN: Dobrodružství s historií - tematická soutž pro školy ZÁÍ: Páni z Krava ve stedovkém Prostjov - pednáška Klubu historického a státovdného - Státní okresní archiv ÍJEN: Vyhlášení vítz literární soutže na téma Prostjov je už 630 let mstem LISTOPAD - PROSINEC: Souasný Prostjov ve fotografiích - promenoár Mstského divadla

Objevte „neobjevený“ kousek Východní Moravy Východní Morava představuje turistický re- gion Zlínského kraje a má zcela určitě co nabídnout. Je lhostejno, zda chcete po- znávat krásy přírody, cyklostezky, folklórní tradice, jedinečnou gastronomii či poutní stezky vedoucí na známý Velehrad. O kaž- dém kousku tohoto kraje by se daly po- psat stovky i tisíce stránek. Avšak nemá- me než jednu, musíme si tedy vybrat. Není náhodou, že volba padla na kousek Valaš- ska, kam vás teď zveme. Je to nevelký, ale okouzlující trojúhelník daný třemi základními body: Pulčín, Hra- disko a Čertovy skály – vše celkem neda- leko od neméně půvabného Lidečka a pří- větivých Valašských Klobouk. Výchozím bodem putování tímto troj- úhelníkem může být nádraží v Horní Lidči nebo Lidečku. Tedy stanice, do nichž při- jedete po jednom z úseků kdysi turisty oblíbené „Dráhy prezidenta Masaryka“. Auto nechejte třeba právě ve Valašských Kloboukách, naložte bagáž, klidně i bicyk- ly a pak půl hodinky vstřebávejte rytmus vyklepávaný železnými koly. Pozor, stanice Horní Lideč, vystupovat! Víte, že tu celoročně stojí za prohlídku vyřezávaný mechanický betlém? Pak už pěšky nebo na kole pokračujte kolem břehů Senice až k Čertovým skalám. Kdo jednou ochutná jejich kouzlo, už na ně nikdy nezapomene a rád se k nim bude vracet. Jako by zde někdo ty mohutné kvádry skutečně naskládal do hradby dlou- hé bratru sto padesát a vysoké až pěta- dvacet metrů. Láká vás to? Tak příště si s sebou vezměte alespoň základní horole- zecké vybavení. Obejděte je klidně třikrát, sáhněte si, cítíte tu drsnou strukturu? Prá- vě jste poznali první důvod, který sem zno- vu a znovu přivádí nemalou skupinu lidí. Jde se dál. Pěšky, ale raději na kole po silničce, po Hornolidečské magistrále mezi hájky a loukami do Pulčína. Nezapomeňte se zastavit ve zdejším „íčku“ pro mapy, koupit něco hezkého přátelům a nechat si dobře poradit, kde najít nocleh, kde dobře vaří a co ještě zajímavého můžete najít v okolí, pokud se rozhodnete zůstat něko- lik dnů. A tak jako by zajímavých skalisek nebylo dost, vzhůru k Pulčínským ska- lám. Je to cesta jen o pár metrů delší než kilometr. Ale i tak – pod další skalní hrad- bou si krásně odpočinete, a dokonce je zde možné i tábořit. Sice bez kempového servisu, zato legálně, popřípadě i s ohníč- kem před stanem. Vyplatí se neodcházet hned. Ony totiž Pulčínské skály nejsou jen tak něco obyčejného. V blízkém okolí na- jdete několik vyhlídkových míst, z nichž to nejzajímavější je na kopci Hradisko se skalním seskupením Zámčisko, kde určitě najdete i vrcholovou knihu – tak v ní neza- pomeňte zvěčnit zápis o své návštěvě. Pak už bude záležet jen na vaší kondi- ci, zda se vrátíte na večer a noc do tábo- řiště v Pulčíně, nebo se vydáte pěšky či na kole zpět na „Čerťáky“. Určitě ale někde přenocujte a druhý den ráno při snídani můžete plánovat, kam dál – jestli třeba do Lačnova k dalším skalám, nebo znovu nasednete na vláček a necháte se odvézt do Valašských Klobouk, či ještě dál, tře- ba do Brumova-Bylnice. Vždyť je to jen dvaadvacet a půl kilometru. Víc už se nám prozatím nevejde, ale další informace hledejte na turistickém portálu www.vychodni-morava.cz Text: Tp ve spolupráci s CCRVM Foto: Zdeněk Urbanovský a TP 22 1-2/2020 Každý z nás má v srdci, v hlavě a v duši schovaných pár míst, kam se rád znovu a znovu vrací. A nemusí to být jen rodiště nebo místa prvních lásek. Jsou to místa, která nás už napoprvé chytí za srdce a nikdy nepustí. Jistě to všichni známe. Rádi o nich vyprávíme přátelům, občas je tam pozveme, aniž si uvědomujeme, že tím vlastně vyznáváme lásku, úctu a obdiv dílu přírody i lidskému činění. Čertovy skály Pulčínské skály Valašská krajina

1-2/2020 23 Hotel Continental se nachází v bezpro- střední blízkosti historického centra Brna. Jeho 15 nadzemních pater, z toho 12 lůž- kových podlaží, a výška 51 metrů jsou ve středu města opravdu unikátní, výrazně převyšují okolní zástavbu, a tvoří tak jednu z dominant centra města. Vše je umocně- no tvarem budovy. Otevřený trojúhelníkový půdorys umožňuje daleké výhledy do šesti směrů, díky čemuž zůstává z dokonalého 360° rozhledu ukryto jen málo míst. Je libo pozorovat blízký šum města, jeho atmo- sféru a energii, nebo si užívat daleké vý- hledy na Palackého vrch, Hádecký vysílač či dokonce na Pálavu? Tyto výhledy k va- šemu ubytování přidají zážitkový bonus. Jednolůžkové pokoje navíc disponují balkónem, takže propojení s městem je opravdu „bezbariérové“. Budova hotelu Continental ovšem ne- ní jedinečná jen díky svým výhledům, pojďme se podívat do historie této stavby. Už samotné místo, které bylo pro stavbu hotelu vybráno, je zajímavé – jednalo se o plochu, jež vznikla asanací příbytků snad nejstarší dělnické kolonie v habsbur- ské monarchii. Zde měl také svůj domek a dílnu kameník a sochař Adolf Loos st., otec jedné z největších osobností moderní architektury světového významu, Adolfa Loose, jehož 150. výročí narození si letos připomeneme. Dodnes jsou v blízkosti hlavního vstupu do hotelu umístěny pů- vodní kameny z jeho rodného domu, tuto skutečnost navíc připomíná i mramorová pamětní deska s iniciálami A. L. u vchodu do hotelu. Atypický, trojramenný půdorys tvořící výraznou vertikálu v centru Brna vznikl vlastně souhrou okolností – pro stavbu budovy byla v roce 1961 vybrána nepříliš rozsáhlá parcela, proto bylo nutné budovu dimenzovat především do výšky, aby byla dosažena požadovaná ubytovací kapacita. Hotel Continental vznikal v letech 1961 až 1964 a původně měl sloužit jen jako běžná turistická ubytovna. V průběhu stavby se však jeho účel změnil a stal se luxusním hotelem pro zahraniční hosty, neboť především v době konání brněn- ských veletrhů bylo zapotřebí zajistit do- statečné ubytovací kapacity pro návštěv- níky města. Poprvé na našem území zde bylo použito vytápění a větrání pomocí vysokotlaké vzduchotechniky. Původní návrh počítal dokonce i s přistávací plo- chou pro vrtulníky umístěnou na trojúhel- níkové desce v nejvyšším patře. Architektonicky je hotel Continental jednou z mála komplexně dochovaných ukázek takzvaného „bruselského stylu“, jenž navazoval na fenomenální úspěch československé prezentace na EXPU 58 v Bruselu. S prvky bruselské architektury se potkáte hned při vstupu do hotelu. Vstupní hale dominuje zavěšené točité schodiště, strop je tvořen nápadnými geo- metrickými trojúhelníkovými bloky, které se prostírají na ploše téměř 180 metrů čtverečních, vše je doplněno nevšední krásou benátské dlažby. Typický motiv trojúhelníků se pak opakuje i v celém ob- jektu. A nesmíme zapomenout ani na nejvyš- ší nefigurální sochu Olbrama Zoubka s názvem Ptáci, která je umístěná před vstupem do hotelu. Je toho mnoho, co tato stále ještě ne všemi hosty „znovuobjevená“ budova hotelu Continental nabízí. Jsme rádi, že se i dnes daří v našem oboru cestovního ruchu nacházet podobné poklady. Text a foto: Hotel Continental Brno Pojďme si to vysvětlit trošku blíže. V rámci města je samozřejmě spousta míst, odkud se naskýtají výhledy na město – ať už se jedná o věž Staré radnice, hrad Špilberk nebo vyhlídky v okrajových částech Brna. Jedinečný výhled nejen na centrum města je možný i netradičně z budovy hotelu, a to konkrétně z vyšších pater čtyřhvězdičkového hotelu Continental Brno. Hotel Continental Brno, Kounicova 6, 602 00 Brno, www.continentalbrno.cz rezervace – tel.: +420 541 519 516, e-mail: info@continentalbrno.cz recepce – tel.: +420 541 519 111, e-mail: recepce@continentalbrno.cz konference – tel.: +420 541 519 506, e-mail: sales@continentalbrno.cz HOTEL CONTINENTAL BRNO KLENOT V „EXPO“ STYLU Málokdo ví, že jedinečné výhledy na město Brno z výšky lze zažít i v hotelu! A ne z ledajakého.

KDYŽ JSOU TŘI VYKŘIČNÍKY MÁLO Pane řediteli, všichni víme, kde leží Ostrava a skoro všichni vědí, že na svůj pomyslný štít vyvěsila tři vykřičníky. Podle našeho názoru geniálně jednoduchý apel. Prosím alespoň o pár slov k jednomu z nejlepších logotypů u nás. Pravda, je to už deset let, co se naše tři vykřičníky zrodily v kreativním týmu Studia Najbrt. Deset let naprosto jasně proká- zalo, že byť na začátku nebyly reakce na tři vykřičníky jednoznač- né, dnes je to jinak. Jak se říká, časem se to „ohledělo“ a nejen to. Logo přijali občané i návštěvníci odkudkoliv – vykřičník je na ce- lém světě srozumitelný a nezaměnitelný apel. Dokonce si jej oblí- bily i ostravské společnosti, podnikatelé, restaurace a kavárny, velké firmy či kluby. Je-li to alespoň trochu možné, používají jej rádi a s chutí. Ano, tři vykřičníky, to je Ostrava. Každý z těch vykřičníků nejspíš něco znamená. Dnes asi něco jiného a nového než před deseti lety. Je to tak? Svět i názory na ledacos se dnes mění strašně rychle. O to cennější je, že naše logo trvá ve své kvalitě a je stále oblíbenější. Ale zpět k otázce. Tři vykřičníky před deseti lety a dnes mají jiný obsah, samozřejmě nový – lepší, věříme. Můžete tedy alespoň krátce představit vykřičníky, které pro vás tento rok budou nejvýraznější? Jistě a rád. Tedy vykřičník první: Letos zjara se bude otevírat úpl- ně nová expozice Národního zemědělského muzea v Dolní oblasti Vítkovice, v jedné z nejpopulárnějších ostravských turistických lokalit. Buduje se jen pár kroků od slavného „Gongu“ (bývalého plynojemu) ve dvou propojených halách postavených z typických červených cihel. Možná se někdo bude divit, kde se v „černé“ Ostravě bere zemědělské muzeum. Ale je potřeba připomínat, že právě v ostravských železárnách byla vyráběna sila, jež dodnes stojí na mnoha místech snad na celém světě. Navíc zde byly vy- ráběny i některé zemědělské stroje nebo alespoň komponenty. Existuje však ještě jeden argument – v Ostravě existovala velká skupina takzvaných kovozemědělců, tedy pracovníků v průmyslu, kteří měli na okraji města celá hospodářství. Na svých záhonech a políčkách si pěstovali vlastní produkty, které tvořily základní materiál i pro zdejší regionální kuchyni. Ostrava má svoji zeměděl- skou historii, na níž by se nemělo zapomínat. Bylo by skvělé, aby se návštěvníkům pobočky Národního zemědělského muzea ča- sem dostalo i možnosti ochutnat něco z tradičních regionálních potravin. Tak to není nijak malý vykřičníček, to je vykřičník hodný Os- travy. A co ten další? Ten nebude tak rozměrný, ale svým obsahem bude mimořád- ný. Ostrava totiž dodnes nemá žádnou „kartu turisty“, ale to se brzy změní. Připravujeme novou společnou vstupenku s Dolními Vítkovicemi. Její majitel bude mít garantovaný vstup na Vyhlíd- kovou věž naší radnice, na Slezskoostravský hrad a na některé atrakce v Dolních Vítkovicích. To vážně není málo. Kdo dnes ví, jak unikátní stavbou je radniční věž? Kdo ví, že byla postavena celá z oceli a její konstrukci drží šestnáct šroubů? Moc se také neví, že její plášť je celý z měděného plechu. Takže to, co turisté vidí z venku, není zaprášená omítka, ale krásná měděná patina. Proč je věž kovová? Aby mohla odolávat nebezpečí, že ji potká podobný osud jako Slezskoostravský hrad, že by se začala propa- dat a bořit do terénu. Slezskoostravský hrad je druhým „punktem“, kam se s kartou dostanete. Je v něm opravdu hodnotná výstava Jantarové stezky a Hedvábné cesty. Ale není to výstava jantaru. Návštěvníci se dozvědí mnoho o staré obchodní cestě, způsobech obchodu, o tom, jak karavany šířily kromě jiného i kulturní bohatství napříč celým kontinentem, nebo dokonce kontinenty. A jistě ne posled- 24 1-2/2020 Dnes už nepotkáte nikoho, kdo by nevěděl, co znamenají tři vykřičníky, jedno z nejvydařenějších log, jaká se na českém marketingovém nebi ucházejí o pozornost veřejnosti – nejen té turistické. Tři vykřičníky jsou symbolem Ostravy kulturní, společenské i turistické. A OSTRAVAINFO!!! je instituce, která je v posledních letech stále viditelnější a aktivnější. Vždycky tedy stojí za to se s jejími představiteli setkat a dozvědět se zase něco nového. Naposled jsme byli zvědaví na veletrhu v Brně, kde jsme „vyslýchali“ Jiřího Šimona, ředitele OSTRAVAINFO!!!. Dolní oblast Vítkovice Nová radnice

1-2/2020 25 ním a neméně lákavým bodem na kartě jsou slavné Dolní Vítkovi- ce, které dnes patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle Česka. Jak při výhledu z radniční věže, tak z Bolt Toweru nebo při procházce v okolí Slezskoostravského hradu se každý může přesvědčit, že Ostrava dávno není černá, ale v každém ročním období nabízí celou paletu barev. No, pane jo!!! Do třetice vykřičníků – co to bude? To jsou naše už praxí prověřené tematické procházky s průvod- cem po Ostravě, památkách a zajímavých místech. Původně jsme je organizovali zejména pro místní, pro Ostravany, a mohli jsme tak při výkladu jít víc do hloubky. Protože se ale začal projevovat větší zájem také od turistů, zavedli jsme loni zcela nové komento- vané procházky. Organizujeme je vždy v sobotu a jejich sladkou tečkou je zastavení v milé kavárničce „Sladký časy“. Tak trochu s tím lehce zamženým prvorepublikovým nádechem doby, kdy muži byli galantnější, ženy elegantnější, káva chutnější, čokoláda sladší – zkrátka „Sladký časy“ u Divadla Antonína Dvořáka. Sou- částí procházek je i výstup nebo spíše výjezd výtahem na radniční věž. Nechybí také vyprávění o významných osobnostech, které se v Ostravě narodily, žily nebo pracovaly, o umělcích, sportovcích nebo politicích a podnikatelích – zejména těch, kteří se o rozvoj Ostravy jako průmyslového města zasloužili nejvíc. V letošním roce připravujeme také prohlídku za ostravským pivem, které má nejen bohatou historii, ale je i chutné. Doufáme, že se nám podaří vyjednat spolupráci s některým místním (mini)pivovarem a ukázat návštěvníkům Ostravy vaření piva od kuchyně. Pane řediteli, dovolil bych si cimrmanovskou otázku: Tři vykřičníky, není to málo? Ale ano, našla by se jich ještě celá dlouhá řada. Třeba naše in- formační centra – celkem jich máme šest a ve spolupráci s měst- ským obvodem chystáme na duben otevření zcela nového kon- ceptu infocentra v největší místní čtvrti – Ostrava-Jih. Zdejší občané si zcela jistě zaslouží mít v místě naše osvědčené služby a možná není daleko doba, kdy i sem nasměrují svoje kroky turisté. Vždyť součástí Ostravy-Jih je i Jubilejní kolonie z 20. let, CHKO Poodří nebo Bělský les. Jsou to lokality, které si své obdivovatele časem najdou i mezi přespolními turisty, o tom nepochybuji. Povězte nám něco blíže k Bělskému lesu, prosím. Je to opravdu rozlehlý lesní areál. Na okrajích jsou parkové úpravy jako například místa na grilování, herní prvky pro děti i do- spělé, naučné stezky a upravené cesty. Hlouběji je pak les více přirozený, ale vedou skrz něj trasy, kde se dá jezdit i na kole. Mi- mořádně pěkným zastavením je také poutní studánka Matky Boží se zázračným pramenem. Bylo to místo dlouho skoro zapomenu- té a dnes je lidé rádi znovu objevují. Bělský les určitě stojí za po- zornost. Kdo netouží po hluku ulic, ale dává přednost tichu, vůni lesa a chůzi po měkkých cestičkách, by si cestu do našeho „hvozdu“ měl najít. Myslím, že je to dobrá zpráva. Dnešní turista už je občas syt všech těch výdobytků turistického průmyslu, mnohdy s ne- osobní, až trochu aseptickou atmosférou a rád dá přednost třeba i chůzi po trochu blátivé cestě – vždyť k tomu může nejen slyšet, ale i zahlédnout sýkoru, sojku nebo datla. A to fakt není málo. Přesně. Na značených cestách je možné v Bělském lese a okolí strávit třeba i čtyři nebo pět hodin. V tuto chvíli už musíme poděkovat za pěkné popovídání se spoustou tipů na zážitky v Ostravě a prosíme o závěrečné slovo. Ostravských vykřičníků bych mohl vyjmenovat a popsat ještě několik a další letos i v budoucnu určitě budou přibývat. V tuto chvíli bych ale chtěl do Ostravy pozvat všechny čtenáře TRAVEL profi a slíbit jim, že se o ně rádi a s pýchou postaráme. Stačí opravdu jen přijet a obrátit se na některé naše infocentrum. Třeba i předem telefonem nebo e-mailem. Sami pak poznají, do jak mo- derního, vstřícného, barevného a přívětivého města přijeli. Foto: archiv OstravaInfo Infocentrum Elektra Jurečkova 1935/12, Ostrava tel.: +420 596 123 913, 721 770 545, elektra@ostravainfo.cz Infocentrum Karolina Jantarová 3344/4 tel.: +420 727 813 656, karolina@ostravainfo.cz Infocentrum Věž /Nová radnice/ Prokešovo náměstí 1803/8 tel.: +420 599 773 096, 602 712 920, vez@ostravainfo.cz Infocentrum Svinov Peterkova 1152/14 tel.: +420 597 310 174, 724 166 034, svinov@ostravainfo.cz Infocentrum Přívoz Nádražní 164/215 tel.: +420 596 136 218, 721 562 430, privoz@ostravainfo.cz Infocentrum Letiště Příletová hala Letiště Leoše Janáčka, Mošnov tel.: +420 558 272 419, 724 166 928, letiste@ostravainfo.cz Slezskoostravský hrad Jubilejní kolonie Divadlo Antonína Dvořáka Infocentrum Elektra

PLAIDOYER – VĚC REGIONTOUR 2020 Avšak raději zpět k věci, k veletrhu Regiontour 2020. Nevím přes- ně, kolik ročníků již proběhlo. Pro tuto filipiku to ani není to nej- podstatnější. Vím ale, že se jej naše redakce v roce 2020 aktivně zúčastnila po čtyřiadvacáté, nepočítáme-li ještě dva předchozí ročníky, na nichž jsme zkoumali terén. Tuto skutečnost lze nyní považovat za poněkud významnější. Snad nám dává oprávnění vést své plaidoyer bez zbytečných obav a nařčení z nadržování, zaujatosti nebo přílišné kritičnosti. Přese všechno bude tedy dobré držet se informací, skutečností a faktů nezpochybnitelných a využít i názorů a postřehů od přímých účastníků. Nebudeme se bát přidat také názor vlastní. Takže případná nesouhlasná stano- viska prosím směřujte výhradně na redakci, respektive na samot- ného autora tohoto textu. Regiontour 2020, jak jej vidí vystavovatelé Od čtvrtka do neděle bylo dost a dost času na to, abychom obešli velké expozice i menší stánky a pozdravili se s přáteli, na které máme během roku příliš málo času. Ale nejen to. Letos jsme do Brna jeli kromě jiného i s předem stanoveným cílem ze- ptat se vystavovatelů na jejich názor na veletrh, co se jim nelíbí a naopak, co se líbí, s čím jsou spokojeni a kde by žádali vylep- šení. Věřte, že to bylo zajímavé, místy až dobrodružné. I když jsme nežádali oficiální stanoviska, přece jen se nám dostalo v zásadě dvou druhů odpovědí. Vyjádření, která lze považovat za oficiální, byť jakkoliv místy v nesouladu s těmi druhými, pocházela z valné části od oficiál- ních představitelů, kteří na Regiontouru prožívají bůhví kolikátou sezonu. Shrnout by se dala vcelku neobtížně do jakéhosi ob- sáhlejšího závěru: Regiontour opět přispěl k naší dobré prezentaci před turistic- kou veřejností. Je to tradiční veletrh, jezdíme na něj rok co rok a jsme rádi, že se zde, v Brně, můžeme opět setkat se spoustou přátel a kolegů z jiných regionů, krajů, měst nebo zemí – zde je myšleno především Slovensko. Na otázku, co se dotazovaným na veletrhu líbilo, zazněly odpovědi s poměrně nejasným obsahem – někomu organizace, jinému některá konference, dalšímu zase třeba získání nějaké ceny. Pokud se mělo specifikovat, co by se mělo zlepšit – jinými slovy k čemu jsou výhrady – pak už to byly odpovědi až vyhý- bavé. Ale ne všichni se tak trochu skrývali za oficiální formulace. Od některých přítomných cestovních kanceláří a jejich produkto- vých manažerů jsme se dočkali i reakcí, které by se daly shrnout do dalšího bodu: Ve stáncích a expozicích, ať jsou jakkoliv velké, nebo malé, chybí produkt. Tedy ucelený produkt. A to nejen cestovkám, ale také lidem, kteří sem přicházejí hledat inspiraci nebo téma pro konkrétní dovolenou. Tím je myšleno, že chybí většinou nejen konkretizovaný program na dvou, třídenní pobyt, ale hlavně to nejpodstatnější – proč v každé expozici není alespoň jeden hote- liér? Proč nejsou ve velkých expozicích krajů reprezentujících své regiony a destinace hoteliéři, kteří by uměli pobyt pod vlastní střechou nejen nabídnout, ale třeba i na místě prodávat? Vždyť víme, že to jde. I přenesli jsme takto formulovanou otázku opět ke stolkům ve velkých i menších expozicích, abychom se dozvěděli starou pravdu – hoteliéři mají velice mizivý zájem se takto prezentovat. Pídili jsme se i po důvodech, ale nedošli jsme k žádnému formu- lovatelnému závěru – snad jen, že se raději spolehnou na elek- tronické rezervační systémy, než by šli s kůží na trh, mezi lidi. Bez ohledu na to, jak významně to akcím jako je Regiontour chybí a neprospívá. A co se týče produktů, tedy opravdu dobře zpracovaných a prodejných regionálních kolekcí služeb, zatím nejsou a není ani zřejmé, zda budou. Nejčastějším argumentem 26 1-2/2020 Byly doby, kdy plaidoyer patřilo k majstrštykům pánů od soudu. Dnes je to slovo, které neuslyšíte tak často. Ale pokud jím lze v přeneseném významu označit řeč nebo vyjádření na podporu stanoviska podloženého argumenty „ve věci“, jak by řekl „jurista“, pak je jeho použití ve „věci Regiontour 2020“ celkem v pořádku. I když ledasjaký hnidopich už v této chvíli odkládá časopis rozhodnut dál neztrácet čas. Zkusím věřit, že hnidopichové postupně vymírají a ti zbylí si ani nevzpome- nou, že plaidoyer je slovo použitelné také s ironickým nádechem.

1-2/2020 27 bylo, že municipalita, destinace, „ópéeska“ přece takové věci dělat nemá a vlastně ani nemůže, protože nemůže nahrazovat podnikatele nebo cestovku – ať si to cestovní kanceláře a jiné podnikatelské subjekty udělají samy. A přece to není tak docela pravda. Mnozí víme, že jsou desti- nace, kde se obchod jako takový podařilo dobře a legislativně správně skloubit i s oficiální činností destinačních agentur. A fun- gují s dobrou perspektivou do budoucna, jakkoliv jsou ještě stále na začátku. To znamená, že existují zákonné cesty, jak turistický byznys přivést až na pulty informačních center. Je to sice vize s ještě trochu neostrými konturami, ale kdo chce, už ji může vidět a studovat. Dostalo se nám také reakcí a odpovědí, jejichž autorství ne- cháme zahalené tmou nejtemnější. Nebylo jich málo a nebyly jen negativní. Z těch kladných rádi uvedeme alespoň to, že veletrh, ač neprožívá nejlepší časy, stále vede boj o svoji pozici na vele- tržním kolbišti. Zkouší se nové modely vnitřní struktury, zatím s ne zcela jasnými výsledky, hledají se nové cesty prezentace, které jsou mezi vystavovateli hodnoceny vcelku pozitivně. Co se týče doprovodných programů, neoficiální reakce na různé konfe- rence se docela často shodují v názoru, že stále ještě hodně chybí nová témata, nebo spíš nově formulované expertní názory. Jako by jednotlivé náměty, vystoupení a prezentace spíš klouzaly po povrchu, než by byly ochotné zabořit svůj kultivační nástroj hlouběji a nakypřit tak samotnou podstatu cestovního ruchu a tu- ristiky. Daly by se s jistou dávkou nadsázky shrnout do redakční poznámky: jak jde vývoj, cestovní ruch coby obor se díky akade- mickému traktování svých dlouholetých představitelů a regionál- ních politických veličin vzdaluje od turistiky jako konkrétní činnosti jednotlivce, rodiny, skupiny osob blízkých si věkem, fyzickými schopnostmi nebo zájmy. Určitě lze s touto poznámkou nesouhlasit – ostatně jako s každým názorem kohokoliv. Jejím cílem není žádat absolutní souhlas. Stačí, pokud se nad ní dokážeme zamyslet. ✑

28 1-2/2020 Regiontour a návštěvníci K zamyšlení vybízejí i veletržní zážitky z jiného soudku, lépe řečeno zážitky ze setkání s pravými turisty. Tedy s těmi, kteří jezdí na veletrhy právě proto, proč jsou pořádány. Letos, ostatně jako každý rok, za námi a nejen za námi opět přijelo několik pravověr- ných turistů. Turistů, kteří na Regiontouru hledají i nacházejí. Ne- třeba je úplně jmenovat, stačí naznačit – tři chlapi z Vyškovska, Květa z Brna, František z Turnova a letos jako milé překvapení i – říkejme mu Josef – v nejlepším slova smyslu veterán, s nímž jsme prožívali řadu ročníků Regiontouru v devadesátkách. Už je v zaslouženém důchodu, ale jak všichni víme, komu se cestovní ruch a turistika jednou dostanou pod kůži, už se jich nezbaví. A jak veterán Josef viděl letošní Regiontour? „…vždyť je to tady jako u nás o pouti…“ A trochu oprávněně zakroutil hlavou kromě jiného i nad společnou a také lehce nesourodou expozicí, která, jak jsme se dodatečně dozvěděli, patřila pod hlavičku Asociace krajů. Kdo byl, ví, o čem je řeč a jistě uzná, že tohle si veletrh cestovního ruchu nezasluhuje. Měli jsme ale také hosty z kategorie úplných noviců – Radima s Lenkou a Mirka s Ivanou z Valchova. Z vesnice na naší zamilo- vané Drahanské vrchovině. Opravdoví turisté. Opravdoví v tom nejopravdovějším slova smyslu. Dodnes umí jezdit vlakem, auto- busem, chodit pěšky a tu a tam stírat rosu, a dokonce i námrazu z kolejí. Zajímá je všechno, co je hezké a neotřelé, před hotely s all inclusive dávají přednost kempům, penzionům a mají-li mož- nost si ustlat pod hvězdnou oblohou, neváhají. A jak na ně zapůsobil Regiontour, který na vlastní oči, uši a chutě poznali v premiéře? Zde nám nezbývá, než použít doslovný přepis alespoň části jejich reakce: „…ještě jsme na takovém veletrhu nikdy nebyli. A vlastně jsme ani nevěděli, že existuje. A to jsme z vesnice jen nějakých čtyřicet kilometrů od Brna. Teda, je to trochu Babylon, ale stojí to za to. Jsme takoví celkem normální turisté, kteří hledají něco, co ještě neviděli a místa, kde jsme ještě nebyli. A zde jsme si určitě vybrali…“

1-2/2020 29 Napovídali nám toho ještě spoustu a slíbili, že za námi přije- dou i na další veletrhy. Tak uvidíme. Pokud ano, vyptáme se jich podrobněji. A protože to byli naši hosté, zastavme se na závěr právě v na- ší expozici složené z báječných prezentací. Město Děčín, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří s tím nejlepším, co mají. Dívky z Děčína se zámkem a už pořádně slavnou via ferratou se nezastavily ani na chvíli, u pultů Českého středohoří bylo také pěkně živo – nádherné kopce, města jako z čítanky, Labe a nad ním vinice, kterými se proplétají cyklostezky. A co teprve Krušné hory a jejich unikátní Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří – víte, že už je zapsána do seznamu UNESCO? Kdo byl v Brně na Regiontouru, už to ví. I ten, kdo nedopatřením minul naši spo- lečnou expozici, už to ví – třeba ze zajímavé prezentace, kterou na hlavním pódiu přednesl Rostislav Kadlec, místostarosta měs- ta Krupka, jež se stalo jedním ze středobodů tohoto unikátního hornického regionu. Však víc najdete na straně 4. A konečně Dolní Poohří. Destinace, která byla ustanovena už před lety, vloni doslova vtrhla na turistickou scénu. Louny, Žatec, Chrám Chmele a Piva, Kadaň, Maxipes Fík, Klášterec nad Ohří s porcelánem a lázněmi, Podbořany, zámek Krásný dvůr… a Ohře. Řeka, kterou stojí za to poznat, region, který stojí za to objevit. Chcete-li vědět víc, listujte zpět, v tomto vydání najdete o Dol- ním Poohří celých osm stránek. Co dodat na konec? Veletrh Regiontour 2020 skončil a už nyní se určitě chystá další ročník. Tak nepromarněte příležitost a pamatujte, že v lednu 2021 se jeho brány v Brně na BVV opět otevřou. Kdy to bude, co se na něm bude dít, o tom vás už od konce léta budeme opět informovat. A jak se líbil Regiontour 2020 časopisu TRAVEL profi? Jak s oblibou říkáme – štěstí přeje připraveným. Laco Kučera, foto: archiv TP www.bvv.cz/go-regiontour/

VZHŮRU NA INFOTOUR DO ALDISU O tom jsme přesvědčeni nejen my, ale i další a další vystavovatelé, jejichž počty také rok od roku utěšeně rostou. Jaký ale bude jedenadvacátý Infotour v roce 2020? Předčí zno- vu ten předchozí? To opravdu ukáže až jeho průběh. Avšak už dnes je možné s pravděpodobností blížící se jistotě věřit, že náv- štěvníci mezi expozicemi najdou opět několik „nováčků“ – třeba nabídku OstravaInfo!!! – i s těmi třemi vykřičníky, které na každého shlíží už z loga moravskoslezské metropole. Nově se budou pre- zentovat i nabídky šetrného cestovního ruchu a nesmí chybět ani vystavovatelé ze zahraničí – nejen z Polska, Slovenska nebo Ukra- jiny, jako ostatně každý rok, ale i ze Švýcarska, a to ještě stále při- bývají další zájemci o výstavní plochu, prostor pro prezentace a besedy, semináře či další způsoby jak upozornit na vlastní skvělé turistické a kulinářské produkty, památky nebo možnosti sportov- ního vyžití. Jestli tedy stále ještě uvažujete o účasti na Infotouru, ať už jako návštěvník, nebo vystavovatel, máte právě dnes ideální možnost se rozhodnout. Přijeďte se do Kongresového centra Aldis jako vy- stavovatelé setkat se svými “starými“ i budoucími klienty, jako tu- risté se svými novými nebo tradičními hostiteli. Třeba vás zaujme některá z besed a odnesete si z jejího závěrečného losování něja- kou pěknou cenu. Nebo vás osloví příjemná redaktorka Českého rozhlasu a budete moci v přímém vstupu všem říct, s čím jste na Infotour přijeli nebo co si odnášíte. No – a kdybyste se chtěli dozvědět něco zajímavého o mimo- řádně lákavém turistickém regionu Dolní Poohří, nebo se zeptat na cokoliv, co jste si přečetli v časopisu, který právě držíte v ru- kách, navštivte naši jistě nepřehlédnutelnou expozici. K rozhovoru vám nabídneme sklínečku vynikajícího vína z Mikulova, z vinařství rodiny Solaříkovy pod Kozím hrádkem. Kde jinde byste to dostali? Laco Kučera Kongresové centrum Aldis Eliščino nábřeží 375, 500 03 Hradec Králové, www.aldis.cz Manažerka veletrhu: Hana Mancová, mobil: +420 602 460 681 tel.: +420 495 052 207, veletrh@aldis.cz, www.infotourhk.cz 30 1-2/2020 Je to až neuvěřitelné, ale letos 13. března zahájí královéhra- decké veletrhy Infotour a Cykloturistika už svůj jedenadvacátý ročník. Jak jeho dosavadní curriculum vitae prokázalo, před- jarní termín do sálů, konferenčních salonků a prostorných chodeb dokáže přitáhnout stále větší počty návštěvníků pídí- cích se po nových informacích a inspiracích kde a jak dobře strávit dovolenou. Ale nejen to. Infotour patří na špici také díky vysoce profesionálnímu manažerskému vedení.

31

32