TRAVELprofi 03-0418

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

XXIII. ročník, 03-04/2018 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Tradice a profesionalita v Černé Hoře str. 16-17 Žádný odpad není bezcenný str. 18 Nowe Miasto Lubawskie str. 19 Ve znamení baroka str. 7 Výprava za Hradeckým Klenotem str. 12 Čtěte na str. 8-9 Železniční most – Krnsko (foto: Pavel Hrdlička) Strojovna Muzea Mayrau – Kladno (foto: Tomáš Voldráb) Solvayovy lomy – Svatý Jan pod Skalou (foto: archiv Společnosti Barbora) DEGUSTACE STŘEDOČESKÉHO KRAJE T TECHNICKÉ PAMÁTKY Zřícenina větrného mlýna – Příčovy (foto: archiv Středočeská centrála cestovního ruchu)

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Svět knihy Praha ’18 Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, IČ 25603990, DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. Platí jako poukázka na dvě vstupenky za cenu jedné do Divadla v Dlouhé 9:30–16:00 9:30 a.m.–4:00 p.m. 13. 5. 10.–12. 5. 9:30–19:00 9:30 a.m.–7:00 p.m. Book World Prague Svět knihy Praha ’18 complimentary invitation čestná pozvánka Pozvánku vyměňte u vstupu do Průmyslového paláce. Please exchange your invitation at the Palace of Industry entrance. one-day jednodenní 24. mezinárodní knižní veletrh a literární festival 10. – 13. 5. 2018 24. International Book Fair and Literary Festival Výstaviště Praha Prague Exhibition Grounds k k ko o o k ka a a a ě ě ě y y e en enu enu u d dné dné né adla uhé Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, IČ 25603990, DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. Platí jako poukázka na dvě vstupenky za cenu jedné do Divadla v Dlouhé 9:30–16:00 9:30 a.m.–4:00 p.m. 13. 5. 10.–12. 5. 9:30–19:00 9:30 a.m.–7:00 p.m. Book World Prague Svět knihy Praha ’18 jednodenní vstupenka one-day ticket včetně 21 % DPH including 21 % VAT 60KČ 24. mezinárodní knižní veletrh a literární festival 10. – 13. 5. 2018 24. International Book Fair and Literary Festival Výstaviště Praha Prague Exhibition Grounds za c za ce ce j j d jed jed jed d do D do Diva v Dlou k ko ko o o k ka a a a ě ě ě y y za ce za cen cenu nu u j jed jedné jedné jedné é d do Di do Divadla v Dlouhé Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, IČ 25603990, DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. Platí jako poukázka na dvě vstupenky za cenu jedné do Divadla v Dlouhé 9:30–16:00 9:30 a.m.–4:00 p.m. 13. 5. 10.–12. 5. 9:30–19:00 9:30 a.m.–7:00 p.m. Book World Prague Svět knihy Praha ’18 jednodenní vstupenka one-day ticket včetně 21 % DPH including 21 % VAT 30KČ 24. mezinárodní knižní veletrh a literární festival 10. – 13. 5. 2018 24. International Book Fair and Literary Festival Výstaviště Praha Prague Exhibition Grounds ět knihy, s.r.o. gnerovo nám. 1808/3, Praha 2, 25603990, DIČ CZ25603990 řadatel / organizer KN a Svět knihy, s.r.o. 9:30–16:00 .m.–4:00 p.m. 5. 9:30 1 9:30–1 0–1 19 9:00 9:00 9:00 :00 0 a a a m 7 .m.–7: m.–7: 7:0 00 00 p.m 0 p.m. y, s.r.o. vo nám. 1808/3, Praha 2, 03990, DIČ CZ25603990 organizer vět knihy, s.r.o. d d d :30–16:00 –4:00 p.m. 30–1 30–1 0 1 19 9:00 9:00 9:00 00 7 7: 7: 7:00 00 p 00 p.m 0 p.m. , Praha 2, 5603990 ko ko o ko k k ka a a ě ě ě ě y za cen a cen cenu nu u u j jed jedn jedné jedné né d do Di do Divadla v Dlouhé 0 m. Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, IČ 25603990, DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. Platí jako poukázka na dvě vstupenky za cenu jedné do Divadla v Dlouhé 9:30–16:00 9:30 a.m .–4:00 p.m . 13. 5. 10.–12. 5. 9:30–19:00 9:30 a.m .–7:00 p.m . Book W orld Prague Svět knihy Praha ’18 jednodenní vstupenka one-day ticket včetně 21 % DPH including 21 % VAT 120KČ 24. m ezinárodní knižní veletrh a literární festival 10. – 13. 5. 2018 24. International Book Fair and Literary Festival Výstaviště Praha Prague Exhibition Grounds Sv Fü IČ poř SČ 9:30 a 13 13. 9:30 9:30 a 9:30 a 30 a a o o o o o co c c c v v v nv n n n n in č č č č č č o po p p p p p Svět knihy Fügnerov IČ 2560 pořadatel / SČKN a Sv 9: 9:30 a.m.– 13 5 13. 5. 9:3 :3 9:30 9:30 a 9:30 a 0 a a m .m –7 .m.–7 m.–7 7 je je j j j j j v v v v v v v v ne ne n n n on on o o Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3 IČ 25603990, DIČ CZ25 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. 9:30–16:00 9:30 a.m.–4:00 p.m 1 13 5 13. 5. 30 9:30–1 :30–1 0–19 9:00 9:00 9:00 00 9:30 9:30 a 9:30 a 30 a a m m .m –7 .m.–7: m.–7: 7:0 00 00 p m 00 p.m 0 p.m. je je j j j j j vs v v v v v v v ne ne n n n on on o o Svět knihy, s.r.o. Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, IČ 25603990, DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy, s.r.o. Plat atí j j jak k ko ko o o ak a pouk káz ázk zk zk k k ka a a a na d dv dv vě vě ě ě na vstup stupen nky ky y y ky k za za ce a cen enu nu u u j jed jedn jedné jedné né d do Div do Divadla v Dlouhé 9:30–16:00 9:30 a.m .–4:00 p.m . 1 13 5 13. 5. 10.–12 –12 5 . 5. . 9:30 9:30–1 :30–1 0–19 0 9:00 9:00 9:00 00 9:3 9:30 a 9:30 a :30 a 0 a a m m .m –7 .m .–7: m .–7: 7:0 00 00 p m 00 p.m 0 p.m . Book W orld Prague Svět knihy y Praha ’18 S kn h S n h e je je je j j j j j dnodenní s vs vs v v v v v v v tupenka - e- ne ne n n n on on o o day ticket včetně 21 % DPH including 21 % VAT 120KČ 24. m ezinárodní e m m m . 4 2 2 e m m m 4 4 2 2 m m 4 2 2 knižní veletrh í n n ž ž iž n n k k í n n ž ž iž ni n k k í ž ž i k a literární festival r e t i a a á r er e t t it li a l a a r t it li l a i 10. – 13. 5. 2018 0 1 – . . 0 0 10 1 1 – – – . 0 0 10 10 1 1 – 0 0 10 10 1 10 0 1 1 24. International t n n I 4 2 2 t nt n In I . 4 4 2 2 2 t t n In I 4 4 24 2 2 t 4 4 2 Book Fair and F F k k ok o o B B F k F k ok ok o o Bo B B F F k k k o o B B B F k Literary Festival a L ar a a r er e t t Li L L a a r r e t t it Li L a r it i L Výstaviště Praha a a t s ý ý av a ta t st s ýs ý ý V av av ta t st st ýs ý ý V V v a t t t ýs ý Vý V V Vý V V Prague Exhibition g g e u g ag ag a r r P P u gu gu ag ag a ra r Pr P P u u g g a r Pr P P P Grounds d n un u u o o r Gr G G n n un u ou o r Gr G G G n n u o r G G G Svět knihy,s.r.o. Fügnerovo nám.1808/3,Praha 2, IČ 25603990,DIČ CZ25603990 pořadatel / organizer SČKN a Svět knihy,s.r.o. P latí jako poukázka na dvě vstupenky za cenu jedné do D ivadla v D louhé 9:30–16:00 9:30 a.m .–4:00 p.m . 13. 5. 10.–12. 5. 9:30–19:00 9:30 a.m .–7:00 p.m . B ook W orld P rague S vět knihy P raha ’18 four-day ticket čtyřd en n í vstu p en k a včetně 21 % D P H including 21 % V A T 250 K Č 24. m ezinárodní knižní veletrh a literární festival 10.– 13. 5. 2018 24. International B ook Fair and Literary Festival V ýstaviště P raha P rague E xhibition G rounds

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Ohře se může pochlubit 316 kilometry, z toho bezmála třetina protéká pod masi- vy Krušných hor v Ústeckém kraji. Prame- ní sice v německých Smrčinách, ale více jak osmdesát procent toku proudí českou krajinou. Oblíbili si ji vodáci, i když se říká, že některé úseky jsou příliš pomalé. V po- sledních letech její kouzla objevují stále častěji cykloturisté a dokonce se na její pobřežní stezky vracejí i tradiční opěšalci s batohy na zádech, dalekohledy a foto- aparáty. Tedy pravověrní turisté, kteří ne- měří svoje zážitky ujetými kilometry. Jejich měřítkem kvality jsou osobní dojmy a zá- žitky, o kterých mohou vyprávět nejméně po celý rok, než se na břehy Ohře, do re- gionu Dolního Poohří znovu vrátí. Hledali jsme vhodný motiv, reproduk- ci nebo jiný kousek uměleckého díla opě- vující řeku Ohři. Zkoušeli jsme Mrštíka i Goetha, ale jako nejvýstižnější se nám zalíbil verš neznámého autora vytesaný do kamenného kvádru právě u samotné ho pramene. Je krátký, zapamatovatelný a především tak prostě pravdivý. Nabízí- me volný překlad: Chlapec přicházející k řece ptá se: „Řekni, Ohře, kam tak spěcháš?“ „K Labi“, zaševelí. „Až k Labi musím dotéci!“… Destinační agentura Dolní Poohří se o mapování, propagaci a podporu turistic- kého zájmu o celý region stará už spoustu let. A jako každý rok, i letos vám hned na začátku nové letní turistické sezony při- náší pěknou řádku zajímavých a inspira- tivních informací, s jejichž pomocí si sami můžete poskládat pestrou a aktivní do- volenou nebo hned několik víkendů za sebou. Jaro se překlopilo do své předletní fá- ze, dny jsou dlouhé dost na to, abyste ne- museli šetřit s časem, tiché a vlahé veče- ry někde u řeky nebo na pláži kadaňské vodní nádrže či Nechranické přehrady vás možná přesvědčí, že i stan a dobrý spacák vám dopřejí dostatek pohodlí a odpočin- ku. Vyrazte za pestrými zážitky podél Ohře! Hlavní turistická sezona v Dolním Po- ohří odstartovala první dubnový den v Žat- ci, a s tím také do nové sezony vstoupila Cyklostezka Ohře. Ta kopíruje řeku od česko-německé hranice u pramenů Ohře až k soutoku s Labem v Litoměřicích. „Cyklostezka Ohře, udělá ti dobře“ – zní motto této atraktivní trasy měřící dvě stě třicet kilometrů. Ohře, a tedy i cyklostezka podél ní, vede velmi rozmanitou krajinou a podle toho, na který úsek se vydáte, čekají vás zcela odlišné zážitky a dojmy. Trasa od 4 3-4/2018 Pro básníky, malíře i mistry tvořící na pěti notových linkách byly, jsou a věřím, že i nadále budou řeky jedním z velkých zdrojů inspirace. Ve své přirozené kráse jarní nezkrotnosti, letní přívětivosti, podzimní zádumčivosti i zimního zklidnění jsou skutečnými drahokamy české krajiny. Mezi nimi i řeka Ohře, jejíž koryto mezi městy Kláštercem nad Ohří, Kadaní, Žatcem, Postoloprty a Louny, až k soutoku s Labem si dokázalo zachovat svůj přirozený tok plný meandrů, nádherných oblouků, které místy svírají více nebo méně rozlehlé zelené plochy podobné poloostrovům. Miloval ji Goethe, báseň o Ohři napsal i Vilém Mrštík a obrazy s motivy Ohře najdete v mnoha výstavních galeriích nebo sbírkách. Ale to všechno jsou „jen“ díla lidského kumštu, mistrovské interpretace skutečných prožitků, vjemů a emocí, které autoři na březích Ohře sami prožili. ŘEKO, ŘEKO, POVĚZ, KDE JE NA SVĚTĚ NEJKRÁSNĚJI Kamenný blok u pramene řeky Ohře Louny Kadaň – lávka

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Perštejna, kde štafetu stezky přebírá Ústecký kraj, ke Kadani je cestou drama- tické přírody. Ohře ještě neztratila svou dravost horního toku, do údolí padají str- mé skály a kaňon řeky lemují staré hrady. Kdo vyráží na první cyklovýlety s dětmi, měl by si vybrat právě tento úsek. Mezi zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří a Kadaní vede asi desetikilometrová kva- litní asfaltová stezka zakončená atrak- tivním nábřežím Maxipsa Fíka, které se výborně hodí pro cyklistické začátky. Větší fortel a lepší kolo to už chce dál po proudu pod Nechranickou přehradou. Jako mávnutím proutku se ocitáte v jiném světě, kde vás čeká stoupání mezi vinice- mi a na vrcholu výhledy na vodní plochu pod vámi. Jiná barva půdy, jiná plodina, a tedy i jiný nápoj na vás čekají, když bu- dete pokračovat po cyklostezce ze Žatce. A samozřejmě také když si dosyta užije- te krásné nové stezky podél řeky před Žatcem, která se opět hodí pro projížďky s dětmi. Na konci dlouhého pásu chmel- nic za Trnovany se tyčí – snad až nepat- řičně – zámek plný růží. V rokokovém zá- mečku Stekník můžete být svědky toho, jak postupně z popela vstává památka. Chmelnice vás budou provázet až do Loun, kde se před vámi otevírá opět od- lišná krajina – první sopečné kužele Čes- kého středohoří. Konec je chmelnicím, začínají pole s obilím a kukuřicí i ovocné sady. A také kraj plný historických pamá- tek – zámeček v Pátku, libochovický zá- mek s parkem, budyňský vodní hrad, ženský klášter v Doksanech nebo třeba pevnost Terezín. S řekou Ohří je konec, u bran králov- ského města Litoměřic se setkává s La- bem. Chcete-li ale její vody sledovat dál, není nic snazšího. Bránou do Čech může- te vyrazit na další „puťák“ Labskou stez- kou a skončit opět tam, kde jste začali – v Německu. Neocenitelným pomocníkem na cestě vám bude web www.cykloohre.cz, který pečlivě popisuje různé etapy kilometr po kilometru a ještě poradí, na jakých místech a za kolik si lze kolo vypůjčit, případně, kde vám váš bicykl opraví. Určitě oceníte také informace týkající se možností ve- řejné dopravy s kolem. Kdo by si chtěl užít den s řekou, měl by vyrazit 30. června do Loun, kde Des- tinační agentura Dolní Poohří chystá další ročník oslavy Den Ohře. Text: Laco Kučera, DA Dolní Poohří Foto: archiv DA Dolní Poohří a TP Více tipů na zajímavé výlety najdete na www.branadocech.cz Doupovské hory Soutok řek Labe a Ohře

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Litoměřice se staly domovem řadě osob- ností. Nejznámější z nich je určitě Karel Hynek Mácha, jehož básně nás prováze- ly celý studentský život a který v Litomě- řicích zemřel. Najdeme zde hned dvě jeho sochy, a pokud se vydáme z náměstí po Máchových schodech a dále Máchovou ulicí, dojdeme k domu Na Vikárce, kde Mácha prožil poslední týdny svého života. V Litoměřicích strávil část svého živo- ta i komik laskavého humoru Felix Holz- mann. Na náměstí je mu kromě busty na domě, kde strávil své mládí, věnovaná i stálá expozice Holzmannovy Litomě- řice. V budově staré radnice, mimochodem nejstarší renezanční stavbě severních Čech, se nachází Oblastní muzeum. Stá- lá expozice představuje Litoměřice a Li- toměřicko od pravěku až po současnost. Kromě toho se zde střídají i krátkodo- bé výstavy, takže třeba od 19. dubna do 2. září mají návštěvníci možnost si pro- hlédnout dobové fotografie budovy a zjis- tit, co ukrývá i čeho byla svědkem. Od- tud je to jen pár kroků ke Galerii a mu- zeu litoměřické diecéze. Podle štítku nad oknem prvního patra se historie tohoto domu začala psát v roce 1513. Muzeum bylo založeno roku 1885 jako nejstarší v rakousko-uherské monarchii. Kromě starých děl tu naleznete i samostatnou sbírku naivního umění, která zde byla vy- budovaná jako první v České republice. Jen o kousek dále, v Michalské ulici, narazíte na Severočeskou galerii výtvar- ného umění v Litoměřicích. Těžiště stálé expozice tvoří výtvarné umění oblasti Li- toměřicka a severozápadních Čech z ob- dobí 14. až 16. století, sbírky barokního umění a sbírky 19. a 20. století doplněné atraktivními výstavami. A kam dál? Litoměřice lze pozorovat jak z ptačí perspektivy, tak se můžeme ponořit i do hlubin litoměřického pod- zemí. V tajemných chodbách historických sklepů domu U Kalicha, dnes budovy současné radnice, se nachází expozice Důl Richard v proměnách času, kam vás po domluvě v infocentru vezme prů- vodce. Seznámíte se s pohnutou historií nedalekého vrchu Bídnice i veřejnosti mé- ně známého koncentračního tábora Li- toměřice. Z podzemí vystoupejte rovnou do výšin. Na střeše té samé budovy se nachází největší číše vína na světě, věž Kalich, symbol Litoměřic. Po zdolání 153 schodů se otevře nádherný výhled na město, který si užívali majitelé domu již ve 2. polovině 16. století. A pokud vám ještě zbyly síly, na Dómském náměstí pak vy- stoupejte i na věž katedrály sv. Štěpána. Nezapomeňte se zastavit také na hradě v moderní expozici věnované českému vinařství a seznamte se s tisíciletou histo- rií pěstování vinné révy na Litoměřicku. Děti určitě potěší nedaleká Galerie mario- net ve Hvězdárně. Některé z 250 loutek si mohou půjčit a zkusit, jaké je to být loutkohercem. Vezměte je pak i na exkur- zi do Dílny ručního papíru. Vytvoříte si tu vlastní arch nebo si na zakázku necháte vyrobit originální přání, knihu či cokoliv vás napadne. Zpozornět byste měli i v pří- padě Muzea křišťálový dotek, které je jediné svého druhu v České republice. Li- toměřice jsou totiž jediným městem na světě, pro které zanechali své otisky dlaní různé slavné osobnosti, jako napří- klad Adolf Born, Steven Segal, Ringo Star, Nicholas Winton, Jaromír Jágr a mnoho dalších. Nejen město má však svému návštěv- níkovi co nabídnout. Také krajina České- ho středohoří láká milovníky a příznivce turistiky, cykloturistiky, krásné přírody, hradů a zámků. Věříme, že se do Litomě- řic budete často a rádi vracet. Vždy jste vítáni! Text a foto: město Litoměřice 6 3-4/2018 Chceme-li poznat nějaké město opravdu dokonale, nestačí jen pohled na ná- městí. Města by nám po čase splývala. Je třeba navštívit místní památky, galerie a výstavy, o kvalitě gastronomie se přesvědčit v restauracích, okusit atmosféru kaváren, hospůdek i různých zákoutí, všímat si, jak žije město i lidé v něm. Pro začátek vás zveme na krátkou procházku do Litoměřic – města v srdci Zahrady Čech i Českého středohoří. ZA PĚKNOU PODÍVANOU DO LITOMĚŘIC Informační centrum Litoměřice Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440 e-mail: info@litomerice.cz skype: infoltm www.litomerice-info.cz Galerie marionet Muzeum křišťálový dotek Expozice českého vinařství

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 7 Po úspěchu, jaký vloni zaznamenal Letní barokní festival – seriál akcí a programů pořádaných v místech s významnými ba- rokními památkami – připravilo oddělení cestovního ruchu Plzeňského kraje jeho ještě aktivnější podobu. Pokud se tedy vedeni touhou poznat zajímavá místa roz- hodnete prožít jeden nebo více víkendů aktivním pohybem, doporučujeme vám se postupně vypravit na tři značené tema- tické cyklotrasy BAROKO. Zavedou vás na severní Plzeňsko, které do dnešních časů nese úžasné doklady překrásného barokního stavitelství, řemesel, výtvarného i hudebního umění, garderobiéry a život- ního stylu vůbec. Cyklotrasy jsou konstruovány jako bo- hatý komplex dokonalých prožitků, relaxa- ce, adrenalinu, aktivního pohybu i odde- chu na atypických odpočívadlech, která najdete v nečekaně atraktivních pozicích a s úchvatnými výhledy do krajiny. Každá cyklotrasa vás dovede do několika cílů. Ale jak praví stará moudrost, i tentokrát je samotné putování po cyklotrasách cí- lem nejžádanějším. Vrátíte se z nich obo- haceni nejen o unikátní zážitky a poznání, ale přivezete si také bohaté kolekce snímků, které se stanou inspirací pro další výpravy do ráje turistů, do Plzeňského kraje. Cyklotrasy BAROKO jsou pro vás otevřeny od jara do podzimu. Můžete na ně vyrazit kdykoliv. Ale nejbohatší zážit- ky na nich vás budou čekat v termínech, kdy se konají jednotlivé pořady Letního barokního festivalu 2018. Kromě toho se připravuje i „balíček pro turisty a cyklisty“. Jeho obsahem se stanou zajímavé produkty, které právě teď vznikají při domluvách s provozo- vateli památek a služeb v cílových mís- tech. Konkrétní podobu balíčku včetně názvu brzy najdete na www.turisturaj.cz a www.zapadoceskebaroko.cz. Nezapo- meňte je průběžně sledovat, ať vám ne- unikne žádná novinka. Zatím si alespoň doma, s předstihem, zkuste naplánovat svoji vlastní výpravu po cyklotrasách BAROKO Plzeňským kra- jem podle stručného kalendáře Letního barokního festivalu 2018. Je třeba zdůraznit, že plán rozvoje a podpory cestovního ruchu v Plzeňském kraji nabývá stále výraznějších rysů dopodrobna propracovaného konceptu, který svá témata dokáže turistické veřejnosti servírovat jako v prvotřídní restauraci. Už vloni na veletrzích bylo znát, s jak hravou vážností zpracovali téma baroka. Je skvělé, že se k němu letos opět vrací a posunují je zase o několik příček nahoru. Západočeské baroko se stalo registrovanou značkou, pod jejímž logem se mů- žeme všichni těšit na pěknou řádku zajímavých aktivit. VE ZNAMENÍ BAROKA 8. 6. Mariánská Týnice – Slavnostní zahájení festivalu 15. 6. Klatovy – Barokní svatovítská noc 23.6. Plasy – Svatojánská brána k řemeslu 4. – 8. 7. Nepomuk a okolí – Pod pěti hvězdami 13. – 15. 7. Barokní víkend v Tachově 28. 7. Nebílovy – Květinová slavnost 3. 8. Hrádek U Sušice – Barokní slavnost na Zámku Hrádek 4. – 5. 8. Svojšín – Zahradní slavnosti aneb Květy baroka 10. 8. Manětín – Poutní mše umělců aneb pouť lívancová 11. 8. Kladruby – Klášterní barokní noc 18. 8. Manětín – Slavnostní zakončení festivalu 28. 8. Barokní slavnosti v Manětíně Laco Kučera, Pavla Kovářová, foto: archiv Plzeňského kraje www.turisturaj.cz, www.zapadoceskebaroko.cz Letní barokní festival Národní technické muzeum Plasy Jízdárna Světce Národní technické muzeum Plasy

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

DEGUSTACE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Žádný z vyhledávačů vám však nenabíd- ne degustaci turistickou. Třeba jsme úpl- ně první, možná, že se nám podaří vás zaujmout jako dobří „turističtí sommelieři“. Přijměte tedy pozvání k historicky první degustaci Středočeského kraje. Kvalitně připravená degustace musí mít nachystány kvalitní „vzorky“, klidně i méně známé nebo úplně nové a především mu- sí být provázena přiměřeně odborným, ale přitom poutavě podaným proudem in- formací, z nichž ty nejdůležitější si všichni aktivní účastníci zapamatují a v tom nej- lepším případě si je natrvalo vryjí do pa- měti i s příslušnými smyslovými vjemy. Tentokrát jsme pro vás připravili několik vzorků středočeských technických pamá- tek, které mají ambici stát se zajímavými a posléze i oblíbenými turistickými cíli – i přes to, že v jejich bezprostřední blízkos- ti třeba nenajdete čtyřhvězdičkové hotely a restaurace s Michelinskými hvězdami. Možná, že právě to jim přidá na atraktiv- nosti. Vzorek č. 1 – SOLVAYOVY LOMY – Svatý Jan pod Skalou, okres Beroun, Český kras. Vápenec v Českém krasu lá- kal podnikatele už dávno. Od roku 1917 nedaleko Svatého Jana pod Skalou těžila vápenec i belgická firma Ernesta Solvaye. Lom ukončil svou činnost v roce 1956. Místo samo i s pozůstatky technického vy- bavení je natolik atraktivní, že se jej ujala Společnost Barbora z. s., která postup- ně obnovuje provoz úzkokolejky a kromě toho v lomu pořádá zajímavé akce. Pro- vozuje též malé muzeum těžby a dopra- vy vápence. Návštěvníci zde mohou v létě prožít nejeden příjemný a poučný víkend. Vzorek č. 2 – VÁPENCOVÉ LOMY – Srbsko a Korno, okres Beroun. Pravo- věrní trempové jistě zareagují na jedno místo – Koda – tradiční kus Českého krasu podél Berounky a Kačáku. Co všechno je zde k vidění! Skály, jeskyně, vodopády. Kromě toho i pár technických rarit a pa- mátek jako opuštěné lomy Na Chlumu nebo Alkazar, popřípadě kamenné stav- by starých a dávno nefunkčních pecí To- máškovy vápenky v bezprostřední blízkos- ti dodnes funkčního vápencového lomu. Jejich konstrukce jsou zachovalým dokla- dem technologií předminulého i minulého století. S trochou fantazie, pořádným finan- čním vstupem a nadšením je to téma na mimořádně kvalitní technický skanzen. Vzorek č. 3 – VĚTRNÝ MLÝN – zříce- nina – Příčovy, okres Příbram. Možná už v 16. století vítr honící se nad skalkou nad vesnicí otáčel velkými lopatkami větrného mlýna. Od těch dob se mouka mele jinak. Ale zbytky pevně stavěné okrouhlé stav- by odolávají zubu času. Z obvodové zdi zbyly už jen tři čtvrtiny, ale místo je to magické. Vstupte dovnitř „kruhu“, zvedně- te oči k obloze a zaposlouchejte se do melodií, které vyluzuje vítr prohánějící se „píšťalami“ otvorů po oknech. Kromě toho, že dostanete chuť zde třeba přenocovat pod stanem, si odvezete mimořádně pů- vabné fotografie. Vzorek č. 4 – PROŠKŮV MLÝN – Ma- lé Kyšice, okres Kladno. Nejlepší asi bu- de, když si na mapách najdete Vysoký vrch mezi Bratronicemi, Chyňavou a Ma- lými Kyšicemi a vylezete na jehlanovou rozhledničku, ze které byste měli uvidět alespoň střechu Proškova vodního mlý- na, jehož základy a hlavní konstrukce pocházejí z roku 1432. Součástí je i skvě- le zachovalá černá kuchyně s udírnou, mlýnské vybavení a stroje. I když je mlýn v soukromých rukách, několikrát do roka je otevřen turistické veřejnosti. A to ještě pořád není všechno. Jen kousek směrem k Podkozí narazíte na historickou stavbu pivovaru Dědkův mlýn. Dejte si světlý le- žák nebo nakouřený speciál, ale pak ne- sedejte za volant. Raději se projděte okol- ní přírodou. Na loukách a v lesích najdete hned několik studánek – také bezva osvě- žení! Vzorek č. 5 – DŮL MAYRAU – Kladno. Vejděte a užijte si dojmu, že ještě včera zde bylo pěkně živo. Jako by horníci jen před pár hodinami odešli ze šichty. Zajděte do kantýny, sfárejte do podzemí, prohléd- něte si těžní stroje. Jeden z nich je ve své 8 3-4/2018 Zadáte-li si do vyhledávače výraz „degustace“, doslova se na vás „vysypou“ desítky pozvánek, oznámení nebo odkazů, kde se můžete zúčastnit řízené degustace nebo ochutnávky, popřípadě koštu vín, rumů, whisky nebo slivovice. Podle degusto- vaného produktu vám pak bude s výkladem odborníka představeno buď do pěti vzorků likérů, pálenek nebo whisky a do deseti vzorků vín a třeba i piv. Množství nabízených vzorků závisí na „síle“ produktu. Vše s jediným cílem: dát okusit, vzbu- dit zájem, pozvat vás k nákupu, ke konzumaci, popřípadě k dalšímu obchodování. Kyšice – Proškův mlýn Příčovy – zřícenina větrného mlýna Solvayovy lomy – expozice (foto: Společnost Barbora) Tomáškova vápencová pec (foto: Společnost Barbora – Vladislav Konvička)

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 9 technické a výtvarné dokonalosti mimo- řádně secesně půvabný. Vyroben byl čes- kou firmou Ringhoffer a předvedou vám jej i v provozu. Skanzen Mayrau je v Če- chách ojedinělou technickou památkou a významným dokladem hornické minu- losti Kladenska. Vzorek č. 6 – STRÁNOVSKÝ VIA- DUKT – Krnsko, okres Mladá Boleslav. Mosty jsou kdekoliv na světě významný- mi dopravními stavbami. Často jsou ale také ukázkami dokonalého citu architektů pro ráz krajiny. Mnohé z nich působí ja- ko krásný šperk na zeleném šatu přírody. Stránovský viadukt patří k železničním monumentům. Do výšky sedmadvaceti metrů nad údolím Strenického potoka se klenou tři elegantní oblouky a nad nimi ja- ko jemná krajka vyrostly štíhlé dříky pří- hradové konstrukce. Víte, že stavba mos- tu trvala v roce 1923 pouhých sto dvacet dnů? Kdo by tomu dnes věřil? Vzorek č. 7 – KAMENNÉ MOSTY – Toušice a Zásmuky, okres Kolín. Čtyři kilometry Výrovky, jinak také Vavřinecké- ho potoka, jsou i pro vodáky zajímavým vodním tokem. V místě zvaném Toušické prahy se přes potok klene barokní ka- menný most s pěti oblouky. Kolem vede několik cyklistických a turistických stezek. Kdysi na mostě stály sochy čtyř svatých, ty však byly po povodních přemístěny – sv. Floriána a Mikuláše najdete v lapidáriu v Mnichově Hradišti, kopii sv. Gotharda ve zdejším zámeckém parku, avšak kde se nachází socha sv. Jana Nepomucké- ho, není známo. O čtyři kilometry dál po proudu narazíte na neméně krásný barok- ní most poblíž Zásmuk. Dvě dvojice ma- sivních oblouků uprostřed spojuje kamen- ný pilíř. I na něm kdysi stával svatý Jan Nepomucký. Oba mosty stojí za návštěvu – na kánoi i pěšky nebo na kole. Jsou zkrátka krásné a ve své dlouhověkosti důstojně dokonalé. Dvě stránky jsou málo. Ani těch deset vzorků se nám sem nevešlo, a to jsme při jejich popisu byli více než struční. Všech- ny by si zasluhovaly mnohem podrobnější popis. O tom, že na území Středočeské- ho kraje se nachází více jak dvě stovky velkých, menších i docela nenápadných technických staveb a památek, ani ne- mluvě. Některé z nich se krčí v podzemí – jako třeba železnorudný důl v Chrouste- nicích u Berouna, jiné do daleka vystavují na odiv svoji štíhlou eleganci a funkčnost – například věžový vodojem v Horní Bu- kovině na Mladoboleslavsku nebo komíny starých vápenek u Miskovic v kutnohor- ském okrese. Jsou také technická díla, která si za- sluhují pozornost i navzdory tomu, že jsou značně zanedbaná. Zkuste si sami najít poslední dnešní vzorek – SÁNSKÝ KA- NÁL v okrese Nymburk. Podle dostupných informací občas vyprovokuje dobrodruž- ného vodáka ke sjetí. Ale je to dřina. Vy- platí se vydat se po něm na kajaku a mít po ruce i pilku a sekyrku, být připraven mnohokrát přenášet. Je dobré pamatovat i na náhradní oblečení a batoh s provian- tem. Jinak byste cestou mohli trpět žízní a hladem. Ale nemusíte zrovna pokoušet svoji vodáckou zdatnost. Můžete se na cestu kolem kanálu vypravit i pěšky a zku- sit ulovit senzační záběry. Ostatně jako na mnoha dalších místech Středočeské- ho kraje, která sice nenajdete v katalozích cestovních kanceláří, ale jsou neméně za- jímavá, krásná a lákavá. Dnešní degusta- ce Středočeského kraje vás zavedla na některá z nich. Brzy se vynasnažíme vám nabídnout další kolekci vzorků k nové ochutnávce. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv Středočeská centrála cestovního ruchu Středočeská centrála cestovního ruchu Husova 156/21, 110 00 Praha 1 tel.: +420 220 190 411 e-mail: info@sccr.cz www.centralbohemia.cz Toušice – barokni kamenný most Kladno – skanzen Mayrau (foto: Tomáš Voldráb)

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

VÍME, PROČ TO NESMÍME VZDÁT Pane radní, ve své funkci jste poměrně krátce. Představte se prosím našim čtenářům. Opravdu, ve funkci radního jsem teprve necelé tři měsíce. Roky jsem pracoval v reklamní a marketingové agentuře České fotbalo- vé federace a na starosti jsem měl naši reprezentaci v oblasti PR, prezentace navenek, ale i co se týče přípravy výjezdů do zahrani- čí. Měl jsem tedy možnost vyjíždět také do zahraničí – i na všech šest evropských šampionátů. Myslím, že nějaké požadavky oboru, který teď mám v gesci, jsou mi vlastní. Za odborníka na cestov- ní ruch se však nepovažuji. Ale rád se učím. To zní velmi dobře. Ale k podstatě. Středočeský kraj prošel několikaletými peripetiemi. Vloni začala pracovat Středočes- ká centrála cestovního ruchu a infocentrum v Praze, ale dnes je bez vedení. Kudy dál? Je to tak. Právě běží výběrové řízení a věřím, že co nevidět do své funkce nastoupí nová ředitelka nebo ředitel. Je skvělé, že naše centrála existuje a pracuje. Základní cíl je jasný: přivést do Stře- dočeského kraje více turistů. Určitě nechceme bojovat s Prahou. Že by se nám podařilo „sebrat“ Praze turisty, nepovažuji za mož- né. Jsem ale přesvědčen, že máme mnoho co nabídnout. Nejen světově známé památky, ale i technické unikáty a opravdu úžasné možnosti sportovního vyžití v přírodě. Máme ideální podmínky pro aktivní dovolenou nejen na Sázavě, ale i na překrásné Berounce a Vltavě, hustou síť cyklotras a bezpočet míst, o kterých se mno- ho neví, která stojí za objevování. Právě proto se chceme zamě- řit hlavně na rodiny s dětmi. Tam vidím obrovský potenciál. Chceme oslovit i mladší generaci a nabídnout jí všemožné aplikace pro chytré telefony i počítače. Mám představu, že by si rodiče mohli zadat požadavek, například „celodenní cyklovýlet s dětmi od 5 do 8 let“ a aplikace by jim dokázala najít dvě nebo tři vhodné varian- ty. Máme zájem i o vytvoření virtuálních prohlídek zajímavých míst, jež by se pro uživatele mohly stát jakousi inspirací pro návštěvu. To je ale trochu hudba budoucnosti. Na tom bude muset centrá- la pracovat. Věřím, že i ve spolupráci s našimi šesti destinačními agenturami, které svoje regiony znají nejlépe. A neobáváte se trochu toho, že virtuální realita by mohla mla- dé lidi, teenagery, spíš trochu „přišpendlit“ k monitorům? Vždyť dnešní technika je tak dokonalá… Určitě tím nijak neomezíme tisk papírových katalogů nebo map. Digitální verze budou ještě dlouho nadstavbou k papírovým ma- teriálům, které přece jen mohou obsáhnout více informací, emocí a třeba i vlastních prožitků. Je to podobné jako práce na veletr- zích, kde je třeba plně sázet na osobní kontakt, na hovor s lidmi, možnost jim věci nejen popsat, ale mnohé vysvětlit, poradit, kde se dobře vaří, kde mají opravdu pohodlné postele a příjemný a vstříc- ný personál. I to jsou neoddělitelné součásti turistiky a služeb v cestovním ruchu. Chtěl bych dosáhnout stavu, kdy Středočes- ký kraj bude vyhledávaný stejně jako jižní Čechy, Krkonoše nebo jihomoravské vinice. Vždyť máme tolik co nabídnout. Jen musí- me umět všechny informace zpracovat do podoby, která zaujme různé věkové kategorie, osloví studenty stejně jako zaměstnance v průmyslu, úředníky nebo umělce. Se všemi musíme umět pra- covat, všichni jsou pro nás vítanými hosty, o něž se musíme umět postarat. To je ale docela dlouhá cesta. Mnoho z toho, co jste nazna- čil, vyžaduje podrobné znalosti, schopnost analytického a kri- tického myšlení a v neposlední řadě i schopnost formulovat informace „řečí cílových skupin“. Nabízí se myšlenka, že prá- vě zde byste mohl uplatnit nejednu zkušenost z předchozí práce a stát se nositelem nových vizí. Těžko předem soudit, co se podaří dokázat a prosadit. Každo- pádně jsem ale připraven zužitkovat všechno, co jsem se naučil, co umím a čím mohu prospět dobré věci. Věřím, že naše centrá- la cestovního ruchu bude dobrým a efektivně pracujícím týmem schopným vymyslet a realizovat všechno, co je třeba. Včetně vy- užití všech moderních forem komunikace s turistickým trhem, hlavně tím domácím. V předchozích letech jsme se značně orien- tovali na zahraniční klientelu a tu domácí jsme nechávali trochu mimo pozornost. Naším cílem bude oslovit mladou generaci. Má už řadu zkušeností z ciziny, zná parky v Americe i pláže exotic- kých zemí, ale měli bychom je umět zaujmout i krásami naší příro- dy, kouzlem Českého krasu, povodím Berounky, přiblížit jim tech- nické památky kraje, historii středověkou i doby moderní. Čeká nás pořádný kus krásné práce. Nezbývá než souhlasit a popřát vám hodně zdaru. Budeme se těšit na další setkání a především na informace, které budeme moci prostřednictvím stránek TRAVEL profi poskytnout našim čtenářům, turistům i podnikatelům v oboru. Děkujeme za rozhovor. 10 3-4/2018 Přibližně těmito slovy charakterizoval radní pro oblast regio- nálního rozvoje, sportu a cestovního ruchu Středočeského kraje Martin Draxler svůj postoj k problematice cestovního ruchu hned v úvodu našeho rozhovoru, při kterém jsme si povídali o záměrech kraje, jak přivést do středočeských re- gionů více turistů. Není tajemstvím, že v oblasti cestovního ruchu Středočeský kraj v posledních letech neprožíval zrovna šťastné období. Ale věci se mění a dnes se zdá, že základní platforma, na které lze stavět, stojí už docela pevně – i když...

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 11 Tříhvězdičkový Hotel Slávie nabízí „pouze“ devět pokojů, z toho 4 jednolůžkové, 3 dvoulůžkové a 2 luxusní apartmány s výhle- dem na náměstí, avšak po modernizaci ve čtyřhvězdičkové kva- litě. Podobně jsou na tom i další služby, které v hotelových prostorách najdou nejen individuální návštěvníci a turisté, ale i korporátní klientela. Z pelhřimovského, stylově poměrně jednolitého renezančně ba- rokního náměstí jednoznačně vystupuje světlá a před nedávnem pečlivě zrekonstruovaná fasáda Hotelu Slávie. V roce 1913, kdy byl zbořen původní barokní dům a na jeho místě vyrostl právě secesní hotel, se jeho tehdy kontroverzní přestavba nesetkala s přílišnou tolerancí ochránců památek města. To ale nic nemě- ní na tom, že Hotel Slávie byl a dodnes je mimořádně solidním podnikem. Ostatně to platilo už i v dobách, kdy se původnímu baroknímu domu říkalo „U Martinců“, „U Miláčků“ nebo z je- ho fasády svolával pod svou střechu nápis „Hotel Rosol“. Po osmačtyřicátém už to nebylo tak úplně ono, ale čas oponou trhnul a co hotel pod svou správu vzala blanenská společnost S.M.K, a.s., blýsklo se na lepší časy, na současnost. ZA SECESNÍ ELEGANCÍ DO PELHŘIMOVA Z bohatého jídelního lístku si vyberou pravověrní Češi, Moravané i Slezané a zkrátka nepřijdou ani milovníci gastronomie ostatních evropských i neevropských zemí. Pro hosty s předem objedna- nými službami mistři rozpálených pánví dokážou připravit skoro cokoliv. Ale kuchyně je jen vynikajícím doplňkem programů, jež je možné v hotelových prostorách uspořádat. Přitom si Restaurace i Pizzerie & Café uchovaly svůj charak- ter typický pro dobu, kdy posezení u kávy, skleničky vína nebo likéru náleželo k dobrému jménu. A nejen to. Setkání u kaváren- ského stolku pod oknem s výhledem na náměstí vždy patřilo dlouhým debatám, disputacím a přátelským přím, z nichž často vzešly činy hodné následování. Až přijedete do Pelhřimova, nespěchejte. Zastavte se před portálem Hotelu Slávie, prohlédněte si dílo pelhřimovského sta- vitele Jana Kotrnocha, chvíli obdivujte výtvarné detaily mezi okny a teprve potom vstupte. Budete vítáni a bude o vás dobře postaráno. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv Hotelu Slávie Hotel Slávie Masarykovo náměstí 29 393 01 Pelhřimov tel.: +420 565 321 540 e-mail: info@hotelslavie.eu www.hotelslavie.eu

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Pivovar Hradecký Klenot si našel oprav- du originální polohu – v centru města, na náměstí a dokonce v domech, které ve své historii nesou označení jako právová- rečné. Skutečně, právě zde se vařilo pi- vo už v polovině 16. století. Od roku 1714 zde býval hostinec a později i hotel Mod- rá hvězda – až do poloviny dvacátého století. Trvalo to pár desítek let, než se zrodila myšlenka v hodnotě opravdového pokladu. Od myšlenky k realizaci vedla nesnadná cesta, ale měla svůj jasný cíl. V říjnu 2017 načepovali v Restauraci Pi- vovarské domy první půllitr vlastního piva – a dej Bůh štěstí! – čepují je dodnes. Nejsem pivař. Neumím sednout a ne- chat si načepovat pět nebo více půllitrů. To ale neznamená, že mi pivo nechutná. Zvláště, je-li to v prostředí stylové podzem- ní Pivnice, které samo o osobě i v sou- čtu s příjemným personálem a dobrotami na stole umí vytvořit tu parádní atmo- sféru, kdy se vám v hlavě rodí nápady je- den za druhým, vedou se řeči o čemkoliv a aniž si to uvědomujete, prožíváte vyni- kající relaxační kúru. Až zde ochutnáte kachní maso zalité v kachním sádle na- mazané na křehký, čerstvě upečený chléb z pivovarské pekárny nebo jinou sezónní pochoutku, ocitnete se v sedmém nebi. Pro společenské akce nebo svátečněj- ší posezení je k dispozici také Restaura- ce s nabídkou domácích specialit i sezón- ních lahůdek nebo specialit evropských kuchyní. Už letošní jaro bude plné gur- mánských překvapení. Nápojový lístek zdobí dvě dvanáctky, dvě jedenáctky a jedna desítka – světlé, polotmavé, nefiltrované, příležitostně do- plněné o silnější speciály. Čepované je če- pované, řekne pravověrný pivař, znalec. Jistě je to pravda, ale z obchodního hle- diska je sympatické i to, že zde pivo stá- čejí do lahví o různém objemu, a ty nabí- zí dokonce i jako kolekci různých druhů v dárkovém balení. Pivovar sám je hned vedle Pivnice a kdo chce, může si jej prohlédnout a po domluvě si poslechnout i zajímavý výklad o vaření piva a úskalích, která na budo- vatele čekala při instalaci moderních tech- nologií do historických prostorů. Výstav, tedy roční výroba pivovaru, je předpoklá- dán kolem tří tisíc hektolitrů v roce 2018 a budoucí kapacita umožní uvařit i troj- násobek tohoto množství. Přitom si Hradecký Klenot nehraje na nějaký VIP podnik. Do Pivnice se klidně můžete stavit na oběd – vždyť polední menu zde přijde na 99 korun, malé pi- vo nebo minerální vodu pak dostanete v jednotné „gastronomické“ ceně patnác- ti korun. No prosím, kdo by odolal? Další nabídku pak najdete v jídelním lístku mi- nutek nebo si můžete objednat i speciál- ní menu pro dva, tři, čtyři – nebo až pro 140 přátel. Restaurace Pivovarské domy jako víceméně samostatný podnik nabízí taktéž polední menu, za ceny jen o málo vyšší. Věřte, že už teď se těším znovu do Hradce Králové. Opakuji, nejsem pivař, ale do Pivovarských domů určitě zajdu. Třeba se tam potkáme. Laco Kučera Foto: archiv Pivovaru Hradecký Klenot 12 3-4/2018 Pivovarské domy, Velké náměstí 25-27, 500 03 Hradec Králové, e-mail: restaurace@pivovarskedomy.cz tel.: +420 734 245 400 (Restaurace Pivovarské domy), tel.: +420 734 245 402 (Pivnice) Pivovar Hradecký Klenot, e-mail: pivovar@pivovarskedomy.cz, www.pivovarskedomy.cz VÝPRAVA ZA HRADECKÝM KLENOTEM Dávno minuly časy výprav za skrytými poklady, za okovanými bednami naplněnými drahokamy, perlami a zlatem. To ale neznamená, že i dnes není možné objevit skutečný klenot. Za jedním takovým pokladem nás při veletrhu Infotour vzal ředitel Kongresového centra Aldis Tomáš Faltus. Večer před začátkem veletrhu jsme se vypravili osvětlenými ulicemi Hradce Králové na Velké náměstí, do podzemí jednoho z historických domů. Do nedávno otevřeného „malého“ pivovaru, kterému jeho majitel Matěj Miro dal jméno Hradecký Klenot.

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Středočeský kraj Třebíz Vesnice, o níž se prvně dozvídáme v zá- znamech z roku 1318, leží na hlavním tahu mezi Slaným a Louny. Zalíbí se vám už ve svém jádru, kde se dochovala tradiční zá- stavba, jež je od roku 1995 vyhlášena pa- mátkovou rezervací. Mezi starými statky, chaloupkami, někdejším vesnickým obcho- dem či bývalou ševcovnou se rozkládá typická náves s rybníčkem, kaplí, krásnou zvoničkou v rozsoše a kostelem sv. Martina z poloviny osmnáctého století. Výjimečně dochovaná náves tvoří podstatu Národo- pisného muzea v Třebízi, jež je součástí Vlastivědného muzea ve Slaném. Projděte si dům od domu, prohlédněte si statky, vstupte do skromných domků řemeslníků či výměnkářské chalupy a nechte se na chvilku vtáhnout do vesnického života mi- nulých století se vším, co k němu patřilo. Někteří z vás si teď jistě vzpomněli i na vý- znamného rodáka, katolického kněze a spi- sovatele druhé poloviny 19. století Václava Beneše Třebízského, autora pohádek, po- vídek a historických románů. Nebylo mu sice kvůli vážné nemoci dáno dožít se ví- ce jak pětatřiceti let, ale jeho odkaz je stá- le živý. Že si jej zde náležitě cení, zjistíte z pamětní desky na jeho rodném domě na návsi a také z pomníku z roku 1892, který najdete na skále nad vsí. Než se vypraví- te po naučné stezce Okolím Třebíze, ne- zapomeňte si ještě prohlédnout do pís- kovce vytesané reliéfy piety pocházející pravděpodobně ze 17. století. Foto: Ing. Tomáš Jiřikovský Ústecký kraj Světec V teplickém okrese, mezi Teplicemi a Bíli- nou, narazíte na obec Světec. Její historie se začala psát v roce 1209 a s ohledem na svůj název nejspíš souvisí právě se zalo- žením kláštera kanovnic řádu Božího hro- bu. Byl to tedy jediný ženský klášter toho- to řádu na našem území. Kde ale přesně stál? To je otázka, na níž můžeme hledat odpověď všichni. Vydejte se do Světce, procházejte jej křížem krážem a zkuste pátrat po něčem, co by mohlo připomínat základy stavby, za jejímiž zdmi žily dcery z těch nejvznešenějších českých rodů. Slávu bohatého kláštera ukončili v 15. sto- letí husité. Při procházkách malebnou ves- nicí si určitě všimněte kostela sv. Jakuba Většího pocházejícího původně ze začátku 13. století. Jedná se o trojlodní baziliku se dvěma románskými věžemi. Je možné, že bývala součástí kláštera. A ten stál mož- ná přímo v místech, kde se dnes nachází barokní zámek. Uvnitř v současnosti sídlí obecní úřad a také pamětní síň Vojtěcha Preissiga, místního rodáka a významného českého grafika a malíře. Dál se vydejte na procházku po zámeckém parku. Toužíte-li po aktivním vyžití, pak sem přijeďte v létě a vykoupejte se v čisté vodě zatopeného lomu Márinka nebo se vypravte do oko- lí. Třeba na Pohradickou horu, na Aloiso- vu výšinu, ke zbytkům nejstarší rozhledny Českého středohoří. Foto: SchiDD – Wikipedie Jihočeský kraj Jílovice Kousek pod Třeboní, v jihočeské krajině po- seté většími i menšími rybníky se rozklá- dají Jílovice. Název je odvozen s největší pravděpodobností od hlinité půdy, na níž byly založeny. Pro svůj krajinný ráz, tedy právě pro ty rybníky, ale také pro široký pás okolních lesů je obec jako stvořená k letní i pozdně letní rekreaci, kdy se stává rájem nejen houbařů. Za nejvýznamnější památ- ku v obci je považován původně raně go- tický kostel svatého Jakuba z roku 1370. Autorem obrazu sv. Jakuba na hlavním ol- táři je František Čermák, malíř, mezi jehož žáky patřili například Luděk Marold nebo Soběslav Pinkas (dědeček Jiřího Voskov- ce). Jílovicemi prochází několik cyklotras, a aby se zde v letním období návštěvníci a turisté cítili opravdu dobře a pohodlně, byl tu před pár lety otevřen minipivovar Jílovice. Krásná procházka se naskytne po značených turistických cestách. Třeba směrem k Veskému rybníku a pak lesem k vlakové stanici z počátku minulého sto- letí. Šťastlivci možná dostanou příležitost prohlédnout si veterány místního sběratele. Od Veského rybníka se dá putovat i do širšího okolí – k rybníkům, do dalších ne- méně krásných a zajímavých vsí, měste- ček či měst nebo po naučných stezkách. Jedna se nachází za Petříkovem, u osady Jiříkovo údolí a provádí turisty po dřevě- ných chodníčcích rašeliništěm v národní přírodní rezervaci Červené blato. Foto: Cheva – Wikipedie Kraj Vysočina Dolní Rožínka Poblíž Bystřice nad Pernštejnem se na- chází další kouzelná obec, ve které se ne- budete nudit. Dolní Rožínka nabízí tolik atraktivit, že nebudete vědět co dřív. Kdy- si zde stála tvrz. Na jejích základech, jak už to často bývá, nechali v 16. století pá- nové z rodu Pernštejnů vystavět zámek. Koncem 18. století jej pak obklopoval an- glický park s mnoha různými prvky jako bazény, vodopády, altánky a podobně. Po POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY 14 3-4/2018 Kaplička v bývalé osadě Jiříkovo údolí Barokní zámek Kostel sv. Martina a dřevěná zvonice

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

některých zbyly už jen nepatrné náznaky či terénní nápovědy, jiné tu stojí dodnes – obelisk nebo třeba klasicistní kaple s hrob- kou. Zámek nyní slouží jako škola. Hle- dejte na jeho zdech pozůstatky dřívějších majitelů. Uprostřed obce vás překvapí po- měrně velký Návesní rybník, v jehož stře- du zahlédnete ostrůvek a na něm sochu sv. Jana Nepomuckého. Rozhlédnete-li se podél jeho břehu, zaujme vás zvláštní dům. Jedná se o budovu historické sýpky, v níž nyní sídlí strašidla. Obzvlášť děti ocení návštěvu strašidelného zámku Draxmoor. Říkáte si, že by to mohlo být dobré místo na léto, na koupání? To tedy mohlo, ale za vodními radovánkami nechoďte k Ná- vesnímu rybníku, nýbrž k blízkému zato- penému lomu s travnatou pláží, sociálním zařízením, občerstvením i parkovištěm. Podvečer lze pak strávit krátkou procház- kou po lesíku Jivina, kde se ukrývá zříce- nina kaple. Má se za to, že už takto byla postavena. Místo je to ale vskutku roman- tické. Foto: Jiří Pavlíček Pardubický kraj Bukovka Jezdíte-li po hradecké dálnici na Pardubi- ce, sjeďte někdy o trochu dříve, tedy na Lázně Bohdaneč a zanedlouho se dosta- nete do obce Bukovka. Zastavte se na chvíli, nebo na déle. První písemná zmínka pochází z roku 1365, kdy ves vlastnil rod Bukůvků. Tehdejší majitel tu nechal posta- vit tvrz. Ves pak připadla jednomu z jeho čtyř synů, Bohuňkovi. Další syn se jmeno- val Rohovláda a dostal od otce ves Bělou. To jen pro vysvětlenou, pokud jste se ces- tou sem pozastavili nad názvem předcho- zí obce – Rohovládova Bělá. Vedle tvrze v Bukovce byla vystavěna ve druhé polo- vině osmnáctého století dřevěná modli- tebna, kterou v letech 1859–1861 nahradil evangelický helvetský kostel. Nemůžete jej minout, je dostatečně výrazný a stojí hned u hlavní silnice. Obejděte jej a přečtěte si všechny citáty na jeho fasádě. Kousek od- tud si určitě všimnete i sochy z roku 1872 a dřevěné zvoničky. Bukovkou teče stej- nojmenný potok a jeho vody míří do ryb- níku Trhoňka a pak ještě dál, do rybníku Rozhrana. To jsou první dva z mnoha, na které narazíte, když se vydáte po cyklo- stezce jižním směrem. Pokud nemáte s se- bou kolo, nevadí, dá se jít i pěšky a za chvilku narazíte na naučnou stezku Pern- štejnskými rybníky. Na informačních pa- nelech se seznámíte s historií rybníkářství v oblasti, ale klidně tu jen rozjímejte za zpěvu rozmanitých druhů ptactva. Foto: archiv TP Jihomoravský kraj Žerůtky Malinká vesnička rozkládající se v zatáčce těsně před Lysicemi má pouhých dvaaše- desát obyvatel, ale to jejímu kouzlu určitě spíš přidává. Je součástí přírodního parku Lysicko, tudíž na jejím krásně zvlněném území najdete velkou spoustu vyhlídek, které s nadcházejícím ročním obdobím bu- dou potěchou jak pro oko, tak pro duši. Když se podíváme do historie, shledáme mnoho zajímavostí. Na počátku 19. století zde žil František Vašíček, stavitel, jenž se podílel na stavbách a přestavbách mnoha budov v okolí – třeba zámků v Lysicích nebo Černé Hoře. V Žerůtkách si postavil dům, spíš rodinné sídlo, odlišující se od ostat- ních obyčejných vesnických domků. V jeho stopách pak šel i syn Kajetán, který dům zdědil a přestavěl. Za jeho časů se stal centrem setkávání brněnské vlastenecké inteligence. Kajetán Vašíček se stal také starostou obce a v roce 1861 nechal za pomoci místních postavit kapličku v ro- mánském slohu zasvěcenou Panně Marii Sněžné. Zajímá vás, co bylo s jeho domem dál? Žily v něm Kajetánovy dcery, syna žádného neměl. V 30. letech 20. století inspiroval dům spisovatele Karla Josefa Beneše k napsání knihy Kouzelný dům, podle níž natočil roku 1939 Otakar Vávra stejnojmenný film, jehož děj se skutečně odehrává v Žerůtkách i v tomto domě. Kouzelný dům stojí v obci dodnes a je pa- mátkově chráněn. Foto: archiv TP Olomoucký kraj Ohrozim Katastr obce Ohrozimi v prostějovském okrese začíná těsně nad Plumlovskou pře- hradou. Rozkládá se tu okolo Čubernic- kého potoka přírodní památka Čubernice, již tvoří suťový svah se stepní vegeta- cí. Podobných chráněných „ostrůvků“ se v těsném okolí obce nachází několik. V jed- nom je opuštěný zatopený lom, který se stal domovem čolkům velkým, další skrý- vají vzácné či ohrožené druhy rostlin. Prv- ní písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. Zmiňuje osadu obklopenou ohraze- nými rybníky a odtud také pochází název Ohrozim. Mezi kulturní památky patří so- cha svatého Floriána stojící uprostřed ob- ce nebo novoklasicistní kostel sv. Václava na západním okraji. Že zde stál kostel, se poprvé dozvídáme v záznamech z roku 1350, ale ten současný pochází z let 1853 –1855. Ze starého kostela zbyl jen oltářní obraz sv. Václava z konce 17. století, který je dnes umístěn v lodi kostela. Jeho čtyři- cetimetrová věž ční nad obzor, a tak ji uvi- díte už z daleka. Skrývá tři zvony, sv. Vác- lava, sv. Anežku a A. C. Stojan. Ty jsou už novodobé, jelikož několikero zvonů bylo v průběhu válek zrekvírováno. Nejstarší, svatý Václav z roku 1632, přetrval do první světové války. V roce 2004 pak byla do- končena generální oprava, tudíž si dnes kostel můžete prohlédnout v jeho plné kráse. Foto: archiv TP Pavla Kovářová 3-4/2018 15 Umělá zřícenina v lese Jívinia Socha se zvoničkou v Bukovce Kostel svatého Václava Kaplička Panny Marie Sněžné

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Pane řediteli, známe se už několik let. Pokud bychom o vás mohli něco říci, pak především to, že jste reprezentan- tem skutečného profesionála v oboru. Tím se ale člověk nestane jen tak z ni- čeho nic. Tuším rodinnou tradici. Ne- mýlím se? Trefa. Služba v pohostinství je v naší rodině opravdu tradicí. Praděda byl maji- telem proslulého uzenářství a restaurace U Hauzara v Telči už za první republiky. Traduje se, že už tenkrát do jeho podniku rádi přijížděli významní umělci, že u jeho stolů vznikla nejedna filmová scéna nebo písnička. Snad zde poprvé zazněl i mo- tiv známé písně „Po starých zámeckých schodech“. Své chvíle volna v pradědeč- kově restauraci trávil i Jan Werich v do- bě, kdy se v Telči točil film „Až přijde kocour“ a jistě bychom ve vzpomínkách mých předků našli i nejeden veselý příběh z natáčení „Pyšné princezny“. Po pradě- dovi se cestou služby v restauracích vydal i můj otec – vystudoval ve Velkém Mezi- říčí, pak působil v Boskovicích, pracoval v restauraci na Suchém a dlouhá léta působil i ve vedoucích funkcích podniku RaJ (Restaurace a jídelny), až si nakonec pronajal prostory pod zámkem v Bosko- vicích a udělal z nich skvělou restauraci. Ač jsem dlouho byl přesvědčen, že půjdu jiným směrem, nakonec jsem po gymná- ziu absolvoval hotelovou školu a tradice opět zvítězila. Geny se nezapřou. Práce hoteliéra je dnes opravdu řeholí, ale pokud vás to těší, pokud se daří, je to radost… A tak jste se stal hoteliérem u pivova- ru, který v Černé Hoře stojí a vaří pivo už dlouhou řadu století. Hotel Sladov- na je nepoměrně mladší, ale jeho fun- dament stojí na prastarých základech pivovarských budov. Kdy a jak vznikl nápad postavit v Černé Hoře hotel? Zde musím vzpomenout na neúnavné- ho vizionáře a přitom dokonalého praktika pana Jiřího Fuska, který lehce skomírající pivovar postavil znovu na nohy. A nejen to. Jeho představy o propojení pivovaru, služeb v pohostinství a ubytování postup- ně nabíraly konkrétní podobu a my jsme někdy v roce 2004 začali provozovat v nájmu některá jejich zařízení, mimo jiné i Centrum Sladovnu, restauraci, ve které teď sedíme. Myšlenku na hotel pan Fusek ale nepustil jen tak z hlavy. Málokdo věřil, že jeho projekt může být životaschopný. Dnes mu nemůžu nedat za pravdu. Brzy se nám podařilo povýšit gastronomické služby v Centru Sladovna na poměrně vy- sokou úroveň a také potřeba ubytovacích kapacit se jevila stále zajímavější. Jako první postavil Jiří Fusek ze staré hájen- ky dnešní penzion a později z bývalé sla- dovny hotel o čtyřech hvězdách. To bylo v letech 2009–2010. Během krátké doby se nám pak podařilo etablovat se na trhu a dnes můžu bez nadsázky prohlásit, že Hotel Sladovna patří v našem regionu k těm nejlepším, s plným servisem jak pro firemní a kongresovou turistiku, tak i pro individuální turisty. Zatím to byla opravdu zajímavá ex- kurze do minulosti. Vaše poslední věty nás ale zavedly už do přítomnosti. Jaká je tedy současná vize a jaké máte vize do budoucnosti? Hodnotit současný provoz nelze bez mnoha souvislostí. Kromě všech možných trablů s nedostatkem kvalitního personá- lu, který trápí nejen náš hotel, je možné hledět do budoucna s lehkým optimiz- mem. Ale pěkně popořadě. Velice si za- kládáme na naší dosavadní dobré pověsti a kvalitě služeb. Jsme hrdí na to, že si nás oblíbila korporátní klientela, jež v našich kongresových prostorách pořádá seminá- ře, konference, pracovní jednání – na to vše jsme dobře připraveni a umíme zpro- dukovat akce až pro sto padesát osob včetně velice kvalitní gastronomie. Spo- kojeni jsme i s rostoucím zájmem indivi- duálních turistů o naše služby a hlavně o náš region. V této souvislosti už vážně uvažujeme nad plány, jak tříhvězdičkový penzion s deseti pokoji pro tři i více osob přebudovat na hotelovou dependanci v kvalitě a hvězdném označení jako samot- ný hotel. Vedou nás k tomu především zkušenosti s rostoucími nároky turistů, hlavně cykloturistů, kteří u nás nacházejí bezpočet možností k celodenním výletům a výpravám. Už dávno neplatí, že cyklisté se spokojí s levným ubytováním, že jim 16 3-4/2018 TRADICE A PROFESIONALITA V ČERNÉ HOŘE Když jsme na konci loňského roku začali psát o Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku, netušili jsme, jaký zájem naše texty vyvolají. Ale stalo se. Už na veletrhu v Brně, následně pak v Praze, Ostravě i Hradci Králové nás překvapil zájem turistů o služby hotelu, o informace o jeho historii, o samotné Černé Hoře i okolí. Co jsme věděli, předali jsme dál a na co jsme nedokázali odpovědět sami, jsme se zeptali nejpovolanějšího – ředitele Hotelu Sladovna, pana Aleše Hauzara. Co jsme se dozvěděli, si tedy nenecháme pro sebe. Kolik práce a profesionální obětavosti se skrývá za perfektními hotelovými službami, si plně uvědomíte, až přijedete do Hotelu Sladovna v Černé Hoře a budete si užívat pohodlí, masáží a koupelí po celodenních výletech do okolí.

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 17 stačí přespat. Naopak, jejich požadavky rostou a je to dobře. Před chvílí jsme si povídali o potřebě neustálého hledání no- vinek a překvapení, kterými můžeme tu- risty zaujmout. Je pro nás důležité, aby kdokoliv, kdo se k nám třeba po roce vrátí, našel zase něco nového. A tak kromě vy- tváření nových požitků v našich wellness a relaxačních provozech hledáme i další nadstavbové možnosti, čím zaujmout. Muzeum? Tedy Muzeum pivovarnictví? Ano. To je taková naše malá radost a zdroj dalších nápadů. Podzemní prostory bývalých hospodářských budov pivova- ru jsou příliš krásné, abychom je nechali ležet ladem, a přitom jen obtížně využitel- né pro hotelový provoz. Muzeum pivovar- nictví byla logická úvaha. Postupně jsme shromáždili pěknou sbírku vlastních před- mětů a dokumentů, které mapují a do- kládají historii pivovarnictví u nás. Mezi nimi jsou například staré tovaryšské listy, akcie, fotografie i skutečné historické před- měty, nářadí, pomůcky a třeba i sklenice nebo pivní lahve. Nedávno jsme měli ex- pozici obohacenou o atraktivní zápůjčky z Národního zemědělského muzea a jistě brzy připravíme opět něco zajímavého. Máme také malý, skutečně mini pivo- var, který bychom chtěli brzy zprovoznit a vařit svoje pivo. Pochopitelně ve velice malém objemu. Ale našim hostům by to dalo možnost být přímo u toho, zúčastnit se procesu a pak vše náležitě vychutnat. Mini pivovar je zatím k vidění jako jeden z exponátů muzea. Pane řediteli, pomalu se blížíme k zá- věru. Posledně jsme si udělali výlet z hotelu na severozápad a zpět. Kam byste pozval naše čtenáře, turisty ten- tokrát? Možností je obrovská spousta. Cyklisty by jistě mohl zajímat výlet do jihovýchod- ního cípu Moravského krasu mezi Bílo- vicemi nad Svitavou a Ochozem u Br- na, do povodí Říčky, k vodní nádrži Pod hrádkem, k zapomenuté zřícenině Horá- kovského hradu nebo do Těsnohlídkova údolí, na místa nádherných vyhlídek, skal- ních masivů ukrytých v lesích i k tajem- ným jeskyním. Ale to je jen výčet něko- lika z mnoha možností. Neméně zajímavý může být i výlet na jih a západ od Černé Hory. Cestou od nás do Žernovníka nelze zabloudit. Zato pokud vyjdete ještě pár stovek kroků nad obec k rozhledně, můžete se rozhléd- nout široko i daleko – hranatá věž zámku v Černé Hoře vyčnívá ze zeleného poros- tu, o kus dál na samém obzoru zahléd- nete homoli Chlumu s další rozhlednou a kdo má ostrý zrak, nebude potřebovat ani dalekohled, aby na jednom zeleném vršku našel siluetu zříceniny hradu v Bos- kovicích. Dovolil bych si ale orientovat váš pohled na sever. Po cestách polních, lučních i po silnici to není daleko do Bý- kovic, kde byste se mohli zastavit u Por- čova vodního mlýna a pak se přes Žerůt- ky vypravit do Lysic, městečka s jedním z nejkrásnějších zámků v regionu. Interiéry s nádhernými reprezentačními sály i pri- vátními pokoji a salony zaujmou turisty všeho věku. Avšak i rozlehlý park s parád- ní francouzskou úpravou a oranžerií, skle- níkem či vnitřním nádvořím s arkádami vás zavede do časů rodu Dubských, ma- jitelů lysického panství. A to nejlepší na konec – klidná procházka ve stínu pro- menádní kolonády zaujme i nejzarytější vyznavače rychlé jízdy na bicyklech. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale musím si nechat něco zase na příště. Ovšem komukoliv, kdo k nám do Hotelu Sladovna přijede, rádi poradíme, kam se vypravit, kudy jet, kde se zastavit a jak se zase bezpečně vrátit pod naši střechu. Děkujeme za rozhovor. Tak vidíte. Kolikrát jste projeli Černou Horou a nezastavili se? Kolikrát jste hledali, kam vyrazit, kde prožít něco pěkného a zajímavého a marně se pí- dili po perfektním a dostupném uby- tování se službami na vysoké úrovni? Od teď už budete vědět, že v Hotelu Sladovna v Černé Hoře najdete více, než očekáváte. Hotel Sladovna, Černá Hora 3/5, 679 21 Černá Hora tel.: +420 539 086 395, 731 689 907 e-mail: recepce@hotelsladovna.cz, restaurace@hotelsladovna.cz, wellness@hotelsladovna.cz, www.hotelsladovna.cz

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

ŽÁDNÝ ODPAD NENÍ BEZCENNÝ Pod červenobílým majákem Šrotíkem na okraji Starého Města projíždí denně tisíce aut. Nemůžete jej přehlédnout. Stejně jako loď Naději. Oba jsou symboly budoucího čistšího a ekologičtějšího světa. Chcete vidět, co všechno lze ze starého železa vytvo- řit? Zaparkujte někde pod majákem a vstupte do světa fantazie. Třeba se rozhodnete zůstat přes noc a vidět i vyzkoušet všechno na vlastní kůži. Na lodi najdete útulnou kajutu kapitána Jacka a v létě si můžete ustlat třeba přímo na palubě. Ale ze všeho nejdříve vyšplhejte na ochoz majáku a rozhlédněte se, co vás čeká. KOVOZOO – to je jedna z velkých realizací odvážných nápadů. Profesionální kováři, zaměst- nanci firmy, ale i nadšení kutilové vytvořili už více jak dvě stě padesát zvířat – všechna z kovového odpadu. Je to evropský unikát, zvláště pak ve spo- jení s možností si pod odborným dozorem vyro- bit svoje vlastní zvířátko nebo s dětmi zajít do eko- logického centra. Pokud vás zvědavost nenechá v klidu, zajděte do zdejší Porodnice. Z kusů sta- rého železa tu s pomocí svářečky, kleští a kladiv formují šikovné ruce kovářů „obyvatele“ zoo- logické zahrady, jakou byste jinde hledali jen obtížně. To už ale budete jistě chtít vidět víc. Máte možnost se projít po nadzemní vyhlídkové oce- lové lávce, jež vás bezpečně provede světem recyklace na trase dlouhé více jak dvě stovky metrů. Nebo nasedněte do vláčku Steelinky a s dopro- vodem průvodce zajeďte k paletovému retro kinu nebo až pod červenobílé letadlo L-610, které bylo vyrobeno nedaleko, v Letu Kunovice. Chcete-li o letadle vědět víc, vystupte na jeho palubu, budete překvapeni, co vás če- ká. Rádi byste si třeba se synem zazávodili na moto- kárách? Už i to je možné. Na špičkově postavené dráze s dokonalým povrchem a všemi bezpečnostními opat- řeními můžete zapůjčený stabilní stroj rozjet až na šesta- šedesát kilometrů v hodině – zdá se vám to málo? To jste asi ještě neseděli v motokáře. Věřte, že ji zastavíte, buď až vám dojde benzín, nebo vás rozbolí ruce až po ramena a hlava vám půjde kolem. Pro ty odvážnější je tu ještě off-road centrum. Náklony, stoupání, klesání ve složitém terénu, to je ten pravý adrenalin pro nejednoho z vás. Na konec se nechte zavést do objektu někdejšího skladu cukrovaru. Citlivou rekonstrukcí byla uchována jeho vnější architektonická po- doba z roku 1867, vevnitř však najdete dokonale vybavené kongresové centrum, kde buď pořádají vlastní akce, nebo je pronajímají firmám, jež chtějí uspořádat jakoukoliv akci v úplně netradičním prostředí. Nebo by se vám líbilo mít zde rodinnou oslavu? I to je možné. Až vám z těch všech atrakcí a zážitků vyhládne, jste zváni do stylové jídelny – chut- ná kuchyně, alko i nealko. Inu jak jinak, vždyť jste na pohostinném Slovácku. Laco Kučera, foto: archiv Kovozoo 18 3-4/2018 Asi se divíte, jak může odpad souviset s cestovním ruchem. Pokud vás ovšem nenapadlo, že turisté jsou mnohdy zdrojem takového množství odpadků a nepořádku, až srdce bolí… Proto jsou firmy, které se o odvoz, likvidaci a stále častěji i o dal- ší využití odpadů starají. Jako je společnost KOVOSTEEL Recycling ve Starém Městě u Uherského Hradiště, člen skupiny REC Group. Její majitelé jsou lidé se srdcem a hlavami plnými nápadů, které stojí za pozornost nejen pro svoji podstatu, ale i pro nečekané a často unikátní využití skoro všeho, co ostatní vyhazují. Zveme vás do království odpadů, jež znovu ožívají k větší kráse světa a atraktivitě turistických zážitků. Zveme vás do areálu Kovozoo, který pod majákem Šrotíkem provozuje společnost REC Group. KOVOZOO Staré Město, Brněnská 1372, 686 03 Staré Město, tel.: +420 572 419 771, +420 725 136 927 e-mail: info@kovozoo.cz, www.kovozoo.cz Otevírací doba Kovozoo: duben – červen 10.00 – 17.00 červen (víkendy) 10.00 – 18.00 červenec – srpen 09.00 – 19.00 září – říjen 10.00 – 17.00 listopad – březen 10.00 – 16.00

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 19 Dnes je Nowe Miasto Lubawskie překrás- ným historickým i moderním městem, je- hož kratší nebo delší návštěvu si nene- cháme ujít, kdykoliv jedeme do Ostródy, na Grunwald, do Olsztyna, tedy do kra- je Warmia-Mazury. Před pár týdny jsme se setkali s představiteli Noweho Mias- ta Lubawského na veletrhu v Ostravě při konferenci k projektu Cittaslow, do něhož se Nowe Miasto Lubawskie aktivně za- pojilo. Ale o tom až někdy příště. Dnes vás zveme do města s nepřehlédnutelný- mi zbytky fortifikačních staveb a s neuvě- řitelně krásnými interiéry farního kostela svatého Tomáše apoštola. Z jeho vnější podoby je zřejmé, že na přelomu 13. a 14. století, kdy byl postaven, ovlivňovali život v regionu křižáci. Ovšem největší zážitek a nejkrásnější překvapení na vás čekají až uvnitř, v samotném chrámu, kde najde- te neuvěřitelně bohatou výzdobu s prvky gotickými, renezančními i barokními. Vaší pozornosti by neměly uniknout ka- menné hlavičky tvořící oporu klenebních prvků v kruchtě. Jejich rozšklebené výra- zy jsou i dnes poměrně jasným varováním před nečistými silami. Hlavní chrámovou loď je jen těžko popsat. Je třeba ji vidět. V tichu posedět v lavici, postát před oltá- řem, krok za krokem „číst“ z bohaté fres- kové výzdoby a pak v tichém zamyšlení postát před do zlata oděnou postavou Matky Boží Lakowské s děťátkem. Její barokní roucho je z pozlaceného stříbra a celý výjev byl vytvořen v roce 1402. Vyplatí se v kostele setrvat, nespěchat. Třeba vás překvapí i tóny vynikajícího ná- stroje, varhan postavených kolem roku 1650. Až potom vyjdete zpátky do města, na náměstí a do ulic, bude se vám Nowe Miasto Lubawskie jevit úplně jinak než kdykoliv předtím. Nepochybujeme o tom, že vaše zvídavost vás zavede i do Muzea Ziemi Lubawskiej, tedy Muzea regionu Lubawska, umístěného v jedné ze dvou dochovaných obranných věží, v té, která nese jméno Brodnická. Muzeum bylo za- loženo v 50. letech minulého století a jeho expozice věrohodně a zajímavě popisují život v kraji. Mezi vystavenými artefakty najdeme i několik unikátů – kromě ruční- ho žernovu na mletí mouky jsou to i dře- věné varhany a model záchranného člunu určeného pro posádku potopených lodí – oba exponáty pocházejí z dílny jednoho autora, Jana Kowalského. Zajímavé je, že na konstrukci člunu je dodnes platný pa- tent z roku 1912. To však zdaleka není všechno, co vás při návštěvě Noweho Miasta Lubawského zaujme. Kromě jiného to může být i ře- ka Drwęca – na vodu bohatý a snad jen s výjimkou průtoku městem neregulovaný ráj vodáků dlouhý bratru na dvě stovky kilometrů. Pro začátek by možná stačil pdesátikilometrový úsek po proudu z Os- tródy do Noweho Miasta Lubawského. Ale o tom všem zase někdy příště. Ona je totiž řeka Drwęca hodně zajímavý tok. Podívejte se na některou z map. Od pramenů u Velkého jezera Ominského te- če na severozápad až do Ostródy a po- té, co opustí Drwęcké jezero, se stáčí k ji- hozápadu a všemi meandry spěchá až ke vzdálenému soutoku s Vislou na okraji staroslavné Toruně. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv Noweho Miasta Lubawského Turistické informační centrum Nowe Miasto Lubawskie, ul. Rynek 23 – v budově kina Harmonie tel.: +48 564 742 344, 564 729 635, e-mail: it@umnowemiasto.pl, www.itnowemiasto.pl, www.umnowemiasto.pl NOVUM FORUM – NOWY TARG – NOWE MIASTO LUBAWSKIE Psal se rok 1325, když komtur chelminský na březích řeky Drwęca v dnešním vojvodství Warmia-Mazury založil osadu pojme- novanou Novum Forum, neboli Nuwenmarkt – Nowy Targ. Brzy se rozrostla do velikosti středověkého města s významnou správně hospodářskou pozicí. Dnes nese jméno Nowe Miasto Lubawskie a jeho historické jádro je unikátní kolekcí starobylých architektonických skvostů, jejichž podoba jasně odkazuje na vliv Bratří německého řádu Panny Marie v Jeruzalémě, známěj- ších spíš jako Řád německých rytířů. Jako takové bylo budováno se všemi náležitostmi středověkého pevnostního města.

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

O městě a celém powiatu Ostróda i El- blagském kanále jsme psali už mockrát a jistě si mnohé pamatujete. I o bitvě u Grun- waldu jste měli možnost si přečíst dlou- hou řadu reportáží. Proto dnešní, v pořadí osmou pozvánku se pokusíme koncipo- vat trochu jinak. Jak, to nám usnadnil od- bor turistiky maršálkovského úřadu war- minsko-mazurského vojvodství v Olsztyně svou malou řadou publikací vydanou v čes- kém jazyce. Jedna z nich nese název Tra- sa kolem Grunwaldu a v podstatě splňuje svým obsahem všechno, proč byste měli přijet. Úvodní mapka vám nabízí různé mož- nosti tras, jež jsou propojené a lze je vzá- jemně kombinovat podle chuti a nálady. Než se do toho dáme, doporučujeme vaší ctěné pozornosti informace na jiné strán- ce tohoto vydání TRAVEL profi, kde na- jdete pár úvodních zajímavostí o jednom z možných cílů – o Nowem Miastu Lubaw- ském. V samém středu všech cest vždy najdete městečko Grunwald a nedaleko něj zdaleka viditelný kopec Vladislava Ja- gellonského nebo Horu vítězství – tedy pa- mátník slavného vítězství polsko-litevské aliance nad vojsky Řádu německých rytířů v roce 1410. Jen pro rekapitulaci zopaku- jeme, co by vás opravdu mohlo zaujmout. Především, že rekonstrukce bitvy u Grun- waldu patří k největším v Evropě. Do „bo- je“ jdou neskutečně početné sbory rytířů na koních, pěšáků, lukostřelců i kanonýrů. V jednotlivých scénách se střetávají v půt- kách, které si se skutečnou bitvou neza- dají. Všichni návštěvníci pak mají možnost být diváky na VIP tribuně, a tou je celé pří- rodní hlediště, které pojme skoro dvě stě tisíc diváků. O jednotkách současné pol- ské armády, které dělají důstojnou kulisu slavnostnímu zahajovacímu ceremoniálu ani nemluvě. Co je ale opravdu zajímavé, je každoroční závěr bitvy, kdy do posled- ní vítězné epizody vjíždí oddíl českých bo- jovníků vedených Janem Žižkou. Kromě toho jsou na vršku památníku, nad muze- em bitvy, jež se nachází v umělém podze- mí, umístěny velkoplošné panely s infor- macemi o Žižkovu vojsku a jeho roli v bitvě. Zdá se, že letošní bitva u Grunwaldu bude mít o jednu významnou událost víc. Naše redakce při veletrhu v Praze inicio- vala setkání představitelů z Tábora a Tá- borska se zástupci Powiatu Ostróda a vy- padá to, že obě strany mají zájem nejen o setkání, ale i nějakou formu spolupráce – tentokrát ne na bojovém, ale na turis- tickém poli. Na Grunwald se chystají při- jet zástupci města Tábora a turistického regionu Toulava a snad se přidá i ředitel Husitského muzea z Tábora. Věříme, že se brzy dočkáme dalšího pozitivního a kon- krétního kroku a mezi Warmií-Mazurami a Táborskem budou projíždět skupiny turis- tů. Oba regiony si mají vzájemně mnoho co nabídnout. A co bychom mohli doporučit vám, až do kraje tisíců jezer přijedete? Možností je dlouhá řada. Ať už si jako výchozí bod vyberete Nowe Miasto Lubawskie, Ostró- du nebo krajské město Olsztyn či Wilka- sy nebo Iławu, kdekoliv najdete ubytování v hotelích všech kategorií. Pro milovníky stylového ubytování se nabízejí tradiční „karczmy“, tedy penziony, často postavené ze dřeva, někdy z trámů ze starých roze- braných hospodářských stavení, vždy ale se službami na vysoké úrovni, v cenách, které jsou na naše poměry více jak přijatel- né a se specialitami regionální kuchyně. Věřte, že cesta vám bude ubíhat mnohem rychleji než Žižkovým zbrojencům. Zatím- co vy se těch osm set kilometrů povezete z velké části po nových dálnicích a au- tostrádách, Žižka musel tuto vzdálenost překonat na koňském hřbetě a převážná část jeho oddílu dokonce pěšky. A taky to zvládli. Kudy a jakým způsobem se vydáte dál, co chcete vidět, to už bude záležet jen na vás. Třeba se necháte vylákat k cestám po starých křižáckých hradech – to je vskut- ku unikátní tip, kam za poznáním. Jsou postavené z červených cihel, pevné tak, že i ty nejzanedbanější dodnes stojí, byť se znatelnými stopami zubu času, jiné ošet- 20 3-4/2018 Už osm let zveme všechny zvídavé turisty, milovníky dramatických scén, historie, památek, aktivního pohybu a dobré kuchyně k letní návštěvě města Ostródy, na rekonstrukci slavné bitvy u Grunwaldu a do celého vojvodství Warmia-Mazury. Přijet samozřejmě můžete kdykoliv, dokonce několikrát – zjara, v létě i na pod- zim nebo v zimě. Ale letní měsíce mají přece jen o kouzlo víc – u jezer, na palubě jachty, v sedle kola nebo na v tomto kraji oblíbeném kajaku na některé ze zdej- ších vodnatých řek. Pravda, divokou vodu zde moc nečekejte, ale Drwęca nebo Łyna umí také pěkně protáhnout pádla. OSTRÓDA – GRUNWALD – WARMIA-MAZURY POZVÁNKA ČÍSLO OSM Bitva u Grunwaldu Karczma Waminska

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 21 řované, změněné na muzea, z některých jsou skvělé hotely, další splňují obě úlohy. Příkladem je hrad ve městě Nidzica. V ně- kterých jeho komnatách se můžete i po- hodlně vyspat. Tedy jako na hradě, jen s naprosto současnými službami. Zároveň si v jiné části rozlehlé stavby prohlédnete Muzeum nidzické země a atraktivní kul- turní centrum. Pro nás, Čechy, má nezanedbatelné kouzlo i úplně malinká vesnička severně od Ostródy – Svatý Háj (Święty Gaj). Cestu k ní je dobré hledat na podrobnějších ma- pách. Je to opravdu malinká vesnička. Ale na stejně malém vesnickém hřbitově na- jdete neméně malý kostelík zasvěcený na- šemu nejznámějšímu světci, svatému Voj- těchovi. Právě zde byl totiž podle legendy zajat pohanskými Prusy a sťat. Za vesnicí je křížová cesta, velký ocelový kříž a ven- kovní oltář, kde se slouží mše k jeho cti a slávě. Traduje se, že kamenná křtitelnice, která v kostelíku stojí, je právě ta, v níž svatý Vojtěch křtil první zdejší křesťany. Její hrubě tesaná hmota napovídá, že to může být skutečně pravda. Jsou ale další, neméně zajímavé mož- nosti. Můžete se vypravit nějakých sto čtyřicet kilometrů východním směrem do oblasti Velkých mazurských jezer do měs- tečka Wilkasy na Giżycko nebo do lesů v okolí Gierłoży. Právě tam se setkáte s his- torií starou necelých osmdesát let. Mohut- né betonové bunkry, Hitlerovo Vlčí doupě (Wilczy Szaniec), spíš jejich zbytky, vás za- vedou do čtyřicátých let minulého století, kdy si Hitler a jeho kamarila zvolili tento prostor jako výchozí bod k další expanzi. Značené cesty vás dovedou až k bunkru, kde v červnu roku 1944 došlo k památné- mu pokusu o atentát, na jehož organizaci se podílel i známý plukovník hrabě Klaus von Stauffenberg. Areál bunkrů můžete projít sami nebo s průvodcem. Nahlédne- te mezi železobetonové zdi silné až šest metrů, které zde dodnes stojí jako mlčen- livé varování před megalomanským šílen- stvím. Když už budete v zajetí druhoválečné- ho šílenství a velikášství, stojí za to navští- vit také Mamerki. V lesích kolem je další betonové „město“ bunkrů. K nejzajímavěj- ším místům ale patří betonová zeď obrov- ského zdymadla na Mazurském kanále. Ten se budoval už od roku 1911, ale až ně- mecké ambice mu daly podobu skuteč- ných monumentů – ač nikdy nebyl dokon- čen. Na stěně zdymadla Leśniewo Górne jsou dodnes zřetelně znát obrysy hitlerov- ské orlice. Lidé jí zde říkají gapa. Stavba je využita k provozu lanového centra. Když se řekne Malbork, ledaskomu se vybaví silueta jednoho z největších a nej- slavnějších křižáckých hradů. Jeho návště- va patří k těm nejatraktivnějším v širokém okolí, i když už stojí na území Pomořské- ho vojvodství. Jeho velikost a monumen- tálnost je opravdu velkolepá. Nepochybujeme, že si kraj Velkých je- zer zamilujete už na první pohled. Jsou-li jezera v okolí Ostródy podle našich měří- tek rozlehlá, pak jezera Niegocin, Kisajno, Dobskie a především Śniardwy, jsou sku- tečně mimořádně veliká. Navíc jsou čas- to propojena kanály, a kdo by měl chuť a odvahu, může tu na palubě elegantní jachty strávit pár dní nebo týden a pokaž- dé si ráno bude moct prohlédnout úplně novou přírodní scenérii. Historie krajem Warmia-Mazury prochá- zela často se zbraní v ruce. Hovoří o tom svým jazykem nejen památník bitvy u Grun- waldu, křižácké hrady a opevněná města nebo Hitlerovy bunkry. Velkolepým svěd- kem snahy o upevnění moci militantními prostředky hovoří i pevnosti, jaké známe také u nás – Josefov nebo Terezín. Neda- leko nesmírně živého turistického centra Giżycka můžete vstoupit do bludiště tvr- ze Boyen. Z rozhodnutí a rozkazu krále Fryderyka Wilhelma IV. byla budována v letech 1843–1855. Až se projdete jejími bastiony, nebudete věřit, že tenkrát bylo možné něco tak obrovského postavit v tak krátké době. Obvodová obranná zeď se čtyřmi bránami měří neskutečných 2303 metrů. Pokud se vám podaří projet podle na- šeho stručného návodu alespoň pár po- psaných míst, poznáte, proč se sem rok co rok vracíme. Turistických zajímavostí a atraktivit je zde takové množství, že se k nám přidáte a vaše dosavadní touhy po dovolené v exotických zemích značně vyblednou. Nemějte strach. Zima nám tu nikdy nebyla a komáři se nám také vyhnu- li, možná máme každý rok štěstí… Kaž- dopádně se vším podstatným vám poradí v každém infocentru. Léta jsou zde stejně teplá nebo horká jako u nás. Ke koupá- ní, vodním sportům a všem možným zážit- kům adrenalinovým, relaxačním i sportov- ním nebo poučným se nabízí množství vetší než obrovské. A jak už jsme naznačili výše, valná část silnic je v kraji nová, kva- litní a bezpečná. Ještě dlouho bychom mohli pokračo- vat a popsat několik dalších stránek. Ale necháme si zase něco na příště. Do doby, než se sami vypravíte do kraje křižáckých hradů, než se třeba potkáme letos v polo- vině července na grunwaldském bitevním poli, si můžete mnoho dalších informací najít třeba na webových stránkách. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TP www.mazury-zachodnie.pl www.mazury.travel Kostel sv. Vojtěcha Gapa – Mazurský kanál Na řece Krutyni Tvrz Boyen

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Nikdo veletrhu Holiday World nemůže upřít jeho pozici na samém čele českého veletržního maratonu. I přes jisté technic- ké problémy způsobené historickou a ar- chitektonickou hodnotou Výstaviště je to veletrh, na kterém není dobré chybět. Je to událost, na níž se těší jak vystavovatelé, tak i návštěvníci. Setkávají se zde zákaz- níci s poskytovateli služeb, individuální turisté se svými regiony, setkávají se i vy- stavovatelé s vystavovateli, aby kromě ji- ného tříbili svoje názory, společně debato- vali o současném stavu i budoucím vývoji našeho společného oboru. Tak se všichni, i my novináři, po celé čtyři veletržní dny setkáváme se svými přáteli a známými, partnery a občas i s lid- mi, kde žádná jiskra nepřeskočí. Ale to vše patří k samé podstatě našeho oboru. Tvoříme nabídky a produkty, nabízíme je, usilujeme o jejich dobrý prodej a máme možnost své zákazníky, klienty, partnery a hosty najít, oslovit, zaujmout. Jakou formu zvolíme, záleží jen na nás samotných. Důležité však je, a to tvrdíme stále, že spolu hovoříme. Bylo tedy jen otázkou času, kdy nás napadne použít jisté para- fráze kdysi slavných, atraktivních a živých televizních „Hovorů H“ Miroslava Horníč- ka. Proto tedy Hovory HW. Vedli jsme jich ne desítky, ale stovky. Stále je totiž s kým a také o čem hovořit – alespoň většinou. Zde nabízíme několik z nich. Jako vždy nás nejvíce zajímaly expo- zice, které přišly se zajímavými novinka- mi. Tradičně už mezi jinými značně vévo- dí Plzeňský kraj, který letos jako hlavní motiv celé prezentace přivezl nápadité pozvání na akce oslavující sté výročí vzni- ku Československé republiky. Z rozhovo- ru s vedoucí oddělení cestovního ruchu Plzeňského kraje Ilonou Šnebergerovou vybíráme: „Připomenout si první „stov- ku“ našeho státu je úžasná příležitost, jak přiblížit turistům náš kraj v celé jeho bohatosti a pestrosti. Na Holiday World jsme přivezli brožurku, s jejíž pomocí si každý může udělat docela dobrou a hlavně příjemnou představu o nás, li- dech z Plzeňského kraje, o lidech tvůr- čích, šikovných, odvážných a hrdých na svoji minulost i současnost. Brožuru jsme pokřtili za nebývalého zájmu ve- řejnosti a věřím, že bude mít své po- zitivní dopady. Pražský veletrh se stal dobrou kulisou pro to, co jsme vymy- sleli, připravili a co v průběhu léta bu- de mít svoji konkrétní podobu v akcích nejen v Plzni.“ Co k tomu dodat? Snad jen to, že Plzeňané opět nezklamali a při- jeli s programem, který umí dobře nabíd- nout a efektivně prodat. Teď něco z Moravy. Slyšeli jste někdy o KOVOZOO? Jezdíte do Starého Města u Uherského Hradiště? Všimli jste si ně- kdy cestou poměrně nečekaně čnějícího majáku u hlavní silnice? Zastavili jste se na Holiday Worldu u jejich železných zví- řat? Věříme, že ano. Při setkání s obchod- ním zástupcem společnosti Tomášem Daňhelem jsme se dozvěděli hodně zají- mavého: „I když to ze silnice není moc zřetelné, nabízíme u nás hodně poho- dy, zábavy, akčních zážitků i služeb pro korporátní klientelu, individuální turisty nebo organizované skupiny. Naše KO- VOZOO, to je evropský unikát. Máme už více jak 250 kovových zvířat v životní nebo ještě větší velikosti. Ale nejen to. Dále na vás čeká kongresové centrum, restaurace, vyhlídka z majáku a hlavně programy, při kterých si každý přijde na své. Navíc umíme pro firmy připravit akce na klíč – s plným technickým vy- bavením kongresových prostor, s tlu- močníky a pro odpočinek po hodinách pracovního jednání i se zábavou třeba na naší motokárové dráze nebo s náv- štěvou paluby našeho L-610 vyrobené- ho u nás v regionu, v Letu Kunovice. Zevnitř uvidíte obnažené stěny „dra- ku“ s detaily konstrukce. Ovšem dale- 22 3-4/2018 Rok co rok se vždycky po čase znovu vracíme na Výstaviště v Holešovicích me- zi velké i malé expozice Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World, zejména pak do jeho sektoru regionálních prezentací ve Veletržní hale. S odstupem se snažíme připomenout našim čtenářům, vystavovatelům i sami sobě expozice, produkty, prezentace a osobní prožitky, jež by neměly zapadnout nebo být překryty záplavami zpráv, které se na nás hrnou ze všech stran. Věříme, že návrat mezi expozice se může stát nejen příjemnou vzpomínkou, ale snad i zdrojem úvah a inspirací pro příští Holiday World, který, ač se nám to nezdá, otevře své brány už „jen“ za deset měsíců. HOVORY HW 2018

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 23 ko víc než zde v expozici uvidí všichni až u nás, naživo… Na veletrhu Holiday World jsme poprvé a zdá se, že máme úspěch, tudíž jistě ne naposled.“ Při několika posledních ročnících Ho- liday World jsme si už zvykli na zajíma- vou zahraniční součást expozice Ústecké- ho kraje, na Krajinu kanálu Elblagského z Powiatu Ostróda. Letos zvolili vlastní samostatnou expozici. Proč? Zeptali jsme se vedoucího odboru propagace Powiatu Ostróda Henryka Kropidłowského: „Na veletrh Holiday World přijíždíme docela z daleka, ale rádi. Už jsme si zde našli celkem početnou vrstvu turistů a věřím, že i při dalších ročnících budeme mít úspěch a počty českých turistů, kteří při- jedou na plavbu po suchu a do kopce na našem unikátním umělém vodním díle porostou. Ale máme daleko více co nabízet – hrady, vynikající gastronomii, naše warminská jezera a mnoho dal- ších atraktivit a služeb. U naší makety Elblagského kanálu je stále plno a živo, nestačíme odpovídat na otázky. Těšíme se na setkání v létě u nás a příští rok v únoru zase na Holiday World 2019.“ Neměli bychom vynechat ani pár po- střehů z naší společné expozice, kterou s námi už tradičně sdílí královské město Kadaň a Krajská organizace cestovního ruchu Severovýchod Slovenska (KOCR). Zahraničnímu hostu dáme přednost – ře- ditel KOCR Mgr. Martin Janoško nám po- věděl: „Na Holiday World jezdíme rádi a jsme potěšeni velkým zájmem čes- kých turistů nejen o Vysoké Tatry. Za poslední roky jsme zaznamenali ro- stoucí počet dotazů na památky a dal- ší lokality – Šariš, Pieniny, ale také na ubytování a možnosti cykloturistiky. Na českém trhu vidíme ještě docela velké perspektivy a věřím, že i v příštím roce se na veletrhu Holiday World opět set- káme. Do té doby zvu všechny k nám, do Prešovského kraje, do regionu Se- verovýchod Slovenska – třeba na Cyk- lopátrania nebo k zapojení do naší fo- tosoutěže Choď a foť a na náš nový produkt, Svatomartinskou pouť.“ Z Kadaně nám pár slov řekl i jeden z nejpopulárnějších obyvatel krásného města na Ohři, Maxipes Fík: „…říkám to tady na veletrhu Holiday World všem a už dlouhá léta – Kadaň je krásná, stá- le krásnější. Přijeďte!“ Tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Ale dvoustrana má svoje omeze- né možnosti. Tak na závěr alespoň ještě krátkou poznámku naší redakce. Čím je Holiday World pro nás, pro redakci ča- sopisu, jehož základní priority se nachá- zejí hlavně v regionech, městech, obcích a krajích Česka, Slovenska a Polska? Je velkým, lidnatým a živým tržištěm turis- tických informací. Některé jsou úžasně in- spirující, jiné s menší dávkou invence a ná- padů. Ale jsou a to je důležité. Veletrh nám dává možnost nejen mluvit s lidmi z obou stran výstavních pultů, ale také pozorovat, vidět, sledovat a hodnotit obecné trendy. I když není vůbec snadné formulovat ně- co jako obecně platný postulát, přece jen se pokusíme alespoň o co nejodpověd- nější vyjádření: veletrh Holiday World si svoji pozici drží pevně. Stále intenzivněji ale vnímáme potřebu jistých změn v pre- zentacích regionálních nabídek. Rostou nové generace turistů, je třeba co nejdří- ve připravit marketingový facelift měst, re- gionů i památek, ale také expozic a jejich schopnosti se více otevřít, být komunika- tivnější – první vlaštovky už jsme zazna- menali. Ale o tom zase někdy příště, třeba až se budeme chystat na další veletržní maraton. Jak už jsme uvedli, zbývá jen deset měsíců do dalšího ročníku. Jestliže vás Hovory HW 2018 zaujaly, máte-li co k té- matu dodat, připomenout, říct, neváhejte a přidejte se. Budeme rádi, pokud naše hovory obohatíte o hovory své, na které se tentokrát nedostalo. Veletrh Holiday World a všichni jeho vystavovatelé, návštěvníci odborní i laičtí a v neposlední řadě i orga- nizátoři a realizační tým si to zasluhují. Je přece naším společným zájmem a cílem během letní turistické sezony opět najít co nejvíce nových nápadů, kterými bychom dokázali co nejlépe oslovit turistickou ve- řejnost, zaujmout všechny – od milovníků historie a památek přes vyznavače koupá- ní a ležení na vyhřátých travnatých plážích u našich přehrad a rybníků až po nepo- sedné sportovce, cyklisty, aktivní seniory a teenagery, kteří se po návratu ze svých cest po světě vracejí domů a rozhlíží se, kam by se měli podívat, vypravit. Tak jim dejme vědět! Už teď se chys- tejte na HW 2019, který proběhne ve dnech 21. – 24. února 2019. Laco Kučera, foto: archiv TP www.holidayworld.cz

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Jedenadvacet let není málo. Nevynechali jsme ani jeden ročník, můžeme se tedy „pasovat“ mezi pamětníky. Prožili jsme na Černé louce dvacet jedna opravdu krás- ných veletrhů. S ředitelem Karlem Burdou a jeho náměstkem Danem Tylečkem jsme našli více než jen názorovou shodu. Po- stupně jsme neodolali a stále aktivněji se zapojovali i do přípravy některých odbor- ných programů. Černá louka, Slezskoos- travský hrad, Miniuni i Pohádkový sklep strašidel a především dění před, v průbě- hu i po veletrhu Dovolená a Region, Lá- zeňství se na našich stránkách objevují už dlouhá léta velmi pravidelně. Není to ná- hoda. Ostravský veletrh řadíme oprávněně k těm nejpřínosnějším. Na prahu třetího desetiletí existence je veletrh ve vynikající formě. Zásluhou organizátorů, sympaticky vysokých počtů návštěvníků a hlavně zá- sluhou vás, tedy nás, vystavovatelů. Ale upřímně – jedno bez druhého a třetího by nikdy nepřineslo úspěch a požadované efekty. Tradičně se pod střechou veletrž- ního pavilonu schází společnost vystavo- vatelů, kteří už poznali a vystihli zájmy tu- ristů z Moravskoslezského kraje. Navíc zájmy a především nároky příchozích tu- ristů mají vzestupnou tendenci. To je dob- ře. Pro nás vystavovatele i pro veletržní správu je to skvěle fungující hnací motor. Většina z nás je motivována a inspirována k vymýšlení a přípravě nových, zajímavěj- ších a pestřejších expozic i doprovodných programů. Jako důkaz můžeme uvést ně- kolik konkrétních příkladů. Tradičně oblíbenou a vyhledávanou ex- pozicí je chutně voňavý stánek – spíš stylová krčma Salaš Zbojská. Kroje, har- monika, zpěv, vrchárská polévka, slanina, halušky, sýry, klobásy… a to ještě zdaleka nejsme na konci výčtu lahůdek a lákadel, které parta stále veselých dívek a chlapů ze slovenského sedla Zbojská do Ostra- vy pravidelně přiváží. Ale nejen to – také dobrou náladu a neutuchající chuť s kaž- dým si popovídat, poradit, pozvat ke sto- lu i přímo k nim, na Salaš. Jak by mohli nebýt úspěšní? Pozadu ale nezůstávají ani představi- telé regionů a krajů. Kdo jiný než Morav- skoslezský kraj by v Ostravě měl být jasně nepřehlédnutelný? A tak co rok je morav- skoslezská expozice vždycky nová, jiná. Aby se u jejích pultů každý zastavil, mají už pár let svého zkušeného spíkra, mode- rátora, který v průběhu celého dne komen- tuje hudební vystoupení, představuje jed- notlivé regiony a povídá si s návštěvníky o tom, co si vybrali, co je zajímá a co by rádi ještě zvěděli. Kromě toho, že morav- skoslezskou expozici nikdo nemůže obe- jít bez zastavení, je to i velice věrohodný způsob, jak získat podstatné informace o měnících se turistických choutkách. Zajímavou, navštěvovanou a s přiměře- nými náklady pořízenou veletržní přehlíd- kou je i sekce stánků Asociace turistic- kých informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) – je to taková přehlídka skoro celého Česka. A jako v předchozích letech i tentokrát byla součástí odborného pro- gramu konference A.T.I.C., na niž přijíždějí i zástupci infocenter, kteří ještě v Ostravě nevystavují – tak snad už příště. Odborný program, setkání, konference nebo semináře – je jedno, jak tomu bude- me říkat – jsou součástí každého veletr- hu. I naše redakce letos v Ostravě přispě- la svým dílem. Ve spolupráci s vedením Výstaviště Černá louka a s významnou podporou Moravskoslezského kraje a ná- městka hejtmana Jana Krkošky jsme po- zvali představitele zajímavého celosvě- tového projektu Cittaslow, aby zástupce našich měst informovali o svých zkuše- nostech a hlavně o možnostech, které Cit- Bylo to už po jedenadvacáté. Vášnivý karbaník by řekl „oko bere“. My sice nejsme hazardní hráči, nejsme karbaníci, jsme turisté, ale v podstatě sedíme u jednoho společného stolu. Bez ohledu na to, jestli tvoříme turistické produkty, poskytujeme služby, organizujeme pobyty, provozujeme ubytovací služby, píšeme o tom, co se kde zajímavého děje nebo pořádáme turistická setkání a veletrhy. Turisté jsme však v zásadě všichni. Každý z nás rád vyrazí na víkend nebo celý týden někam za odpočinkem, zábavou nebo na veletrh cestovního ruchu – jako třeba už jedena- dvacetkrát na Výstaviště Černá louka na veletrh Dovolená a Region, Lázeňství. JEŠTĚ NA DVĚ STRÁNKY NA ČERNOU LOUKU

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

3-4/2018 25 taslow nabízí. Kromě reprezentantů projek- tu z vojvodství Warmia-Mazury a dvou ak- tivních měst, Noweho Miasta Lubawského a města Głubczyce, přijel i ředitel a gene- rální sekretář Cittaslow International HQ Pier Giorgio Oliveti z Itálie. Postupně tak byl auditoriu představen projekt v jeho me- zinárodní, regionální i úplně detailní po- době na úrovni konkrétního města. O čem všem se na konferenci hovořilo, přinese- me zase v některém z dalších vydání. Ale jako ilustraci najdete na jiné stránce tohoto vydání informace právě z Noweho Mias- ta Lubawského, jež je jedním z nejaktiv- nějších členů projektu a vynasnažíme se pořídit i podrobný rozhovor s panem Sta- nisławem Harajdou, organizátorem a za- kladatelem sítě měst Cittaslow v Polsku. Pokud vás myšlenky Cittaslow zaujaly nebo byste se chtěli dozvědět víc o filo- zofii projektu, který má za cíl doslova “vy- táhnout“ obyvatele měst do padesáti tisíc občanů do ulic, na náměstí a na návsi, napište nám. Co víme, rádi vám předáme, zprostředkujeme setkání, nabídneme mož- nost získat další podrobnější informace a zkušenosti z měst, kde je projekt v plném provozu. I když by si některé krajské i regionální prezentace zasloužily větší prostor, je dob- ře, že i letos do Ostravy za svými turis- ty přijeli z kraje Olomouckého, z Východ- ní Moravy, ze Slovenska i z Polska. Rádi jsme po čase opět zaznamenali expozici z Opolska a Dolního Slezska, svojí červe- nou barvou upoutala každého expozice polské cestovní kanceláře ITAKA a poza- du nezůstal ani tradičně žlutě oděný tým české cestovní kanceláře Atis – a samo- zřejmě ještě mnoho dalších, které nechce- me přehlédnout, ale není v technických možnostech této dvoustrany všechny od- prezentovat. Jejich seznam zajisté najde- te na stránkách veletrhu, respektive Vý- staviště Černá louka. Přidáme však alespoň jednu důležitou poznámku – letos na Černé louce rozbila svoji expozici i Praha. Kvitujeme to jako velmi významný krok a věříme, že to ne- bylo naposled. Při rozhovoru se dvěma zástupkyněmi našeho hlavního města v Ostravě jsme nabyli dojmu, že úrovní veletrhu, návštěvností a zájmem veřejnos- ti byly více jak mile překvapeny. Myslím, že účast Prahy na Dovolené a Regionu, Lázeňství by se zase jednou mohla stát inspirací pro Brno, Plzeň, Liberec nebo Hradec Králové, ale i pro města a obce menší, leč turisticky neméně atraktivní. Tu- risté z Moravskoslezského kraje a okolí si to jednoznačně zasluhují. Na závěr cítíme ještě potřebu se za- stavit u jedné důležité okolnosti. Po je- denadvaceti letech odchází z vedení spo- lečnosti Ostravské výstavy, a.s. ředitel Karel Burda a jeho náměstek Dan Tyleček a mění se také celá struktura. Společnost přechází pod instituci Ostravský infor- mační servis s.r.o., tedy pod jinou měst- skou strukturu, která dlouhá léta pracuje v oboru cestovního ruchu, propagace a dalších služeb. Dosavadnímu týmu chceme alespoň touto cestou – a věřím, že za nás všechny – poděkovat. Je to jen malé slovíčko, ale je v něm obsaženo všechno, co jsme za ta více jak dvě desetiletí společně proži- li. Jen letmo vzpomenu na den, kdy nás Karel Burda poprvé dovedl na Slezsko- ostravský hrad – na ruinu zarostlou, za- nedbanou, zničenou…a několik hodin vy- světloval a „maloval“ své vize. Od té doby jsme každý rok na hrad s ředitelem zašli – privátně, sami, bez obecenstva a nejra- ději večer, kdy Ostrava rozsvítila svoji rad- niční věž, kdy se ze tmy vynořila osvět- lená panoramata Vítkovic, Dolní oblasti, abychom třeba bez dlouhých řečí spo- lečně jen tak vzdali tichý hold Ostravě, která už dávno není černá. Krátce jsme se na veletrhu setkali ta- ké s panem jednatelem OstravaInfo Mgr. Janem Šumberou, který co nevidět pře- vezme otěže Černé louky. V době veletrhu bylo příliš brzy a příliš málo času na to, abychom mohli podrobně hovořit o no- vých vizích a představách, kudy se bude veletrh Dovolená a Region, Lázeňství ubí- rat. Nové vedení přebírá fungující projekt a jistě se brzy dozvíme, jakých novinek se nadějeme už v příštím roce. Nepochybu- jeme o tom, že veletrh bude i nadále pro- sperovat, že se znovu setkáme na Čer- né louce, která se pro nás všechny stala místem, jež jsme si oblíbili, kam se rádi vracíme a kam už dnes srdečně zveme všechny, kteří v naší početné společnosti vystavovatelů na veletrhu Dovolená a Re- gion, Lázeňství ještě chybí. Sejdeme se tedy znovu už za nece- lý rok, někdy počátkem března 2019. Už teď se těšíme. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TRAVEL profi Podrobnější informace hledejte průběžně na www.cerna-louka.cz, popřípadě se spojte s manažerkou veletrhu Denisou Ježkovou, e-mail: denisa.jezkova@cerna-louka.cz tel.: +420 596 167 119 mobil.: +420 724 184 439

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

ZPRÁVA O VELETRHU INFOTOUR 2018 V zásadě máme velké štěstí, že při počtu veletrhů cestovního ruchu, které na našem nevelkém, ale nesmírně bohatém turistic- kém území máme, je každý jiný, každý jinak zajímavý a atraktiv- ní. Takže nám nezbývá, než si vybrat ty nejatraktivnější a přijmout na nich co nejaktivnější účast. Může se zdát, že se královéhra- decký veletrh Infotour a Cykloturistika potýká s prostory, které nebyly primárně budovány jako veletržní. Ale jak jste jistě sami už poznali, když se chce, když se to umí, tak i ze zdánlivé ne- výhody lze vykřesat nejedno pozitivum. Vloni i letos už bylo expozicemi obsazeno i druhé patro kon- gresového centra a ač se zdá, že už je opravdu plno, při rozho- vorech s ředitelem Aldisu jsme zjistili, že vždy je možné ještě něco objevit, vymyslet něco neobvyklého, najít netradiční řeše- ní. Za roky, co s veletrhem v Aldisu spolupracujeme, víme, že jak ředitel Tomáš Faltus, tak i obětavé dámy z obchodního a pro- dukčního sektoru zvládnou věci neočekávané. To je ale jen jeden moment. Je tu ještě jedna důležitá okolnost, v níž veletrh Infotour a Cykloturistika našel možnosti, které jsou kdekoliv jinde trochu komplikovanější. Každý veletrh je doprovázen programy pro od- borníky i veřejnost. Někde musíte přejít z pavilonu do pavilonu, jinde zase vyhledat separované konferenční sály, nebo je do- konce vestavět přímo do prostoru velkých pavilonů. V Aldisu je to mnohem jednodušší a snadnější – vše je hned po ruce. Před- nášejícím i zájemcům o program stačí jen pár kroků a jsou v Malém nebo Eliščině sále. Navíc vnitřní ozvučení je do té mí- ry kvalitní, že i přes běžný veletržní tartas jsou slyšet všechna upozornění, kde která beseda nebo projekce začíná. Není te- dy divu, že i besedy, jež na veletrhu vedeme buď my sami, ne- bo prostřednictvím našich hostů, mají návštěvnost vždy kolem stovky osob. To přece není ani trochu špatné. Jistě, i výběr té- mat a osobnost přednášejícího hrají svoji roli. To nám a více jak stovce posluchačů potvrdila i letošní beseda na téma brněnské- ho festivalu ke stému výročí vzniku Československa Re:publika 1918–2018, kterou vedl náš host, kreativní dramaturg a skvělý vypravěč Pavel Anděl. Ano – ten Anděl, s nímž jsme prožívali nejednu noc u televizní obrazovky u jeho dodnes nepřekona- ného formátu besed nad tím pravým bigbítem. Kdo jste na té prezentaci v Hradci Králové byli, víte, že vůbec nepřeháníme a kdo ne, sledujte na příštím ročníku program, třeba zase na In- fotour přivezeme téma, které vás zaujme. Dalším krásným momentem veletrhu jsou i živé vstupy Čes- kého rozhlasu Hradec Králové do vysílání. Máme kliku, už druhý rok rozložil rozhlas své improvizované studio přímo v bezpro- středním sousedství naší expozice. A že si umí vybrat hosty – kromě jiných letos přijel a prostřednictvím živého vysílání be- sedoval i mistr Jaroslav Svěcený, královéhradecký rodák, jenž na své město a svůj kraj nikdy nezapomněl. Už jsme se zmínili o letošním významném výročí Česko- slovenska – České republiky. Je to téma, které samozřejmě re- zonuje všemi obory, veletrhy cestovního ruchu nevyjímaje. Ja- kýmsi přirozeným způsobem si „narození“ republiky spojujeme s dvacátými léty a první polovinou let třicátých. S dobou, kdy se po první hrozné válce život vrátil ke stolkům skvělých kavá- ren, jež byly skutečnými kadluby společenského i uměleckého života, s érou nových rytmů v hudbě, dobou jazzu, boogie-woo- gie, nové módy a nových nadějí. Ani nás tedy nijak nepřekva- pilo, že se na hlavním pódiu ve velkém sále objevila malá ka- várna jako vystřižená z prvorepublikového magazínu a že na tradičním společenském večeru jsme všichni měli problém – někdo větší, někdo menší – udržet tělo v klidu a neskočit na par- ket mezi ty mnohem mladší zavlnit se v dobových rytmech. Inu i takový je Infotour a Cykloturistika v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové pod vedením ředitele Tomáše Faltuse a za per- fektní organizační a produkční spolupráce Hany Mancové a Dagmar Smrčkové a všech dalších zaměstnanců. Sice jsme nepočítali, kolik cestovních kanceláří přijelo na ten či onen regionální veletrh, ale asi se mnoho nemýlíme s tvrze- ním, že do Aldisu jich přijíždí nejvíc. Jistě vědí proč. Pověst ve- letrhu je vynikající a plné „veletržní ulice“ mezi expozicemi jsou vždy příslibem pro dobrý obchod. Podobně tomu bude i s ros- toucím zájmem zahraničních vystavovatelů. Letos přijeli repre- zentanti z Ukrajiny a dokonce i z Itálie, pěknou expozici posta- vili hosté ze Staré Lubovně, našli jsme několik vystavovatelů z Polska, setkali jsme se s přáteli z Banskobystrického kraje, z rekreační oblasti Velký Meder, se svými nabídkami přijela lá- zeňská města a mohli bychom jmenovat další a další. Ale sou- pis vystavovatelů i krátké video z veletrhu najdete na stránkách Kongresového a výstavního centra Aldis. Dvoudenní veletrh byl naplněn čilým ruchem, prací, schůzka- mi a debatami s návštěvníky od rána do pozdního odpoledne. Byl, je a věříme, že i nadále bude opravdovým veletrhem, mís- tem, kde se má rodit obchod. Že se svojí velikostí nedá srovnat s akcemi v Dubaji, Berlíně nebo kdoví kde? Buďme rádi. I když na nějaké pohodlí zde času není, přece jen k sobě máme blíže a můžeme se spolehnout, že každý, zdůrazňuji každý, kdo na Infotour přijde, se zastaví i v naší expozici. Srovnám-li to se zá- žitky z veletrhů, které se chlubí svojí megalomanskou velikostí, pak se rád přiznávám k tomu, že ač jsem od přírody zvědavý až „nad hlavu“, nikdy jsem nedokázal projít a prohlédnout všechny expozice, nikdy se mi nepodařilo si odnést něco jako ucelený obrázek. Možná jsou ostatní šikovnější, možná mají schopnost si uchovat více informací v nezmatené podobě. Možná nemluví pravdu. Jako dlouholetí obhájci domácího cestovního ruchu a inten- zivnější komunikace s našimi sousedy na Slovensku a v Polsku budeme vždycky plédovat spíše za Infotour než veleveletrh kdekoliv. A tak nejen proto, ale i z důvodů, které jsou popsány nebo naznačeny výše, vám všem přinášíme vzkaz z Aldisu v Hradci Králové: Chcete získat slušné a solidní klienty? Máte zájem rozšířit svůj obchodní akční rádius třeba z Moravy, jižních Čech, Vysočiny nebo z Krušnohoří do dalších dobrých regionů? 26 3-4/2018 Na časové ose veletrhů cestovního ruchu má královéhradecký Infotour a Cykloturistika tradičně jednu z posledních pozic. Tedy alespoň z hlediska naší účasti. Nikoliv však svým významem, oblíbeností a efektivitou. Plně se vyrovná i veletrhům mnohem větším počtem vystavovatelů a klidně by si do svého názvu mohl přidat slovo mezinárodní. Veletrh Infotour a Cyk- loturistika se řadí k akcím, které není dobré vynechat. Vždyť se k návštěvě expozic, na besedy s cestovateli a organizátory turistických akcí vždycky na dva březnové dny sjíždí tisíce informací chtivých turistů z celých východních Čech a blízkého i vzdálenějšího okolí.

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

Chcete oslovit nemalé počty dalších možných návštěvníků va- šeho kraje, města, rekreačního zařízení nebo hotelu? Pak zvaž- te účast na dvacátém ročníku veletrhu Infotour a Cykloturistika v Kongresovém a výstavním centru Aldis v Hradci Králové. Přesný termín sice ještě nebyl stanoven, ale už teď vás mů- žeme ujistit, že jubilejní dvacátý ročník nezůstane svému kula- tému výročí nic dlužen. A vy tak budete mít možnost se aktivně zúčastnit, nebo se dokonce podílet na jeho zajímavém progra- mu. Sledujte průběžně webové stránky www.infotourhk.cz nebo se obracejte přímo na manažerku veletrhu, paní Hanu Mancovou. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TP Kongresové centrum Aldis Eliščino nábřeží 375, 500 03 Hradec Králové tel.: +420 495 052 207, mobil: +420 602 460 681 e-mail: mancova@aldis.cz, www.infotourhk.cz

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/

PATŘÍ VÁŠ JEDINEČNÝ PRODUKT NA TURISTICKÝ TRH? CHCETE SE UPLATNIT MEZI KONKURENTY? HLEDÁTE DOBROU KLIENTELU? DEJTE O SOBĚ VĚDĚT! ● Přijedeme k vám ● Pořídíme profesionální fotografie ● Zpracujeme texty ● Vše představíme turistické veřejnosti HLEDÁTE IDEÁLNÍ MÍSTO PRO SVOJI BEZVA DOVOLENOU? CHCETE POZNAT MÍSTA, KDE JSTE JEŠTĚ NEBYLI? LÁKAJÍ VÁS MALÉ ČESKÉ EXPEDICE? ČTĚTE! XXII. ročník, 1-2/2017 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Co by byl Kuks bez Šporka str. 17 Na Černou louku přijedou i Japonci str. 24 Na Lyže do Pardubického kraje str. 27 Běžky. Běžky? Běžky! str. 4-5 Co nového v Dolním Poohří? str. 9 XXII XXII. ročník, 3-4/2017 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Je libo trochu mystiky? str. 11 Na pár dní do Svitav a okolí str. 12 Akční léto v Moravskoslezském kraji str. 26 Letní Litoměřice v turistickém balíčku str. 7 Medicus curat, natura sanat str. 9 www.dopravauk.cz Čtěte na str. 4-5 ÚSTECKÝ KRAJ JEDE! XXI. ročník, 9-10/2016 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska www.travel-profi.cz O Brně mladém a dynamickém str. 16 Jsou veletrhy dobré a ještě lepší str. 18,27 Terra Wallachian str. 22 Podzim je v Ústeckém kraji nejkrásnější a nejbarevnější str. 4-5 S novou mapou do Brd str. 9 www.vychodni-morava.cz, www.cyril-methodius.eu/cs/ CYRILOMETODĚJSKOU STEZKOU PO EVROPĚ Čtěte na str. 24 - 25 Foto: m-ARK XXII. ročník, 9-10/2017 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Víte, kudy teče Nečíz? str. 19 Toulky Korunou Vysočiny I str. 20-21 Turistika – fotbal, jak se to rýmuje? str. 26 Na Labské stezce je stále živo str. 6 Když cesta, tak z města str. 11 Čtěte na str. 4-5 Dobrodružství na KŘINICKÉ CYKLOSTEZCE www.floowie.com/cs/travelprofi

http://www.floowie.com/en/read/travelprofi-03-0418/