J. R. R. Tolkien: Legenda o Sigurdovi a Gudrún / The Legend of Sigurd and Gudrún

1

John Ronald Reuel Tolkien LEGENDA O SIGURDOVI A GUDRÚN/ THE LEGEND OF SIGURD AND GUDRÚN OOO Ediční příprava a komentáře Christopher Tolkien. Ilustrace Bill Sanderson. Z anglického originálu vydaného nakladatelstvím HarperCollins v Londýně roku 2009 přeložili Jan A. Kozák (Nová píseň o Völsunzích, Nová píseň o Gudrún), Stanislava Pošustová-Menšíková (Předmluva, Úvod po stranu 30, Dodatky A a B) a Vít Penkala. Odpovědný redaktor Vít Penkala. Přebal, vazbu a grafickou úpravu podle návrhu Matouše Přikryla zhotovil Libor Batrla. Vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, argo@argo.cz, v roce 2012 jako svou 1878. publikaci. Vytiskla tiskárna Akcent. Vydání první. ISBN 978-80-257-0773-9 Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: KOSMAS s. r. o., Za Halami 877 252 62 Horoměřice tel: 226 519 383, fax: 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz, www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz.

51 1. Of old was an age when was emptiness, there was sand nor sea nor surging waves; unwrought was Earth, unroofed was Heaven – an abyss yawning, and no blade of grass. 2. e Great Gods then began their toil, the wondrous world they well builded. From the South the Sun from seas rising gleamed down on grass green at morning. 3. ey hall and hallow high uptowering, gleaming-gabled, golden-posted, rock-hewn ramparts reared in splendour, forge and fortress framed immortal. VÖLSUNGAKVIÐA EN NÝJA Před věky v počátku prázdnota zela, vln ni vrchů vzdutých nebylo; nezkuta Země, Nebe bezkrové, prost stébla trávy propastný chřtán. Lopotná počala práce Bohů, svět pln divů dobrým byl dílem. Stoupá z vod skvoucí Slunce na Jihu a jitřním jasem jímá trav trsy. Pak síň a svatyni strmící vznosně, skvoucí štíty, sloupoví zlatá, skalistý val se slávou vztyčili, výheň a velehrad v svět navěky vetkli. UPPHAF (Beginning / Počátek)

52 4. Unmarred their mirth in many a court, where men they made of their minds’ cunning; under hills of Heaven on high builded they lived in laughter long years ago. 5. Dread shapes arose from the dim spaces over sheer mountains by the Shoreless Sea, friends of darkness, foes immortal, old, unbegotten, out of ancient void. 6. To the world came war: the walls of Gods giants beleaguered; joy was ended. e mountains were moved, mighty Ocean surged and thundered, the Sun trembled. 7. e Gods gathered on golden thrones, of doom and death deeply pondered, how fate should be fended, their foes vanquished, their labour healed, light rekindled. Poskvrny prosta při dvorech radost, kde zchytralým srdcem srobili lidstvo; pod Nebes vrchy závratné výše veselý vedli vládci kdys život. Stvůr tvary vyvstaly ze soumračných krajů, za hřebenem břitkým u Bezbřehých vod, spolčenci noci, sokové odvěcí, z prastarého prázdna počati ničím. Válka v svět vnikla a valy Bohů oblehli obři, tak odešla radost. Horstva se hnula, halasný Oceán kypí a burácí, kolísá Slunce. Společně na zlaté zasedli stolce, sudbu a smrt zkoumali Bozi; jak střežit svět a soky potřít, jak stvořené zhojit, zas vykřesat světlo.

53 8. In forge’s fire of flaming wrath was heaviest hammer hewn and wielded. under and lightning ór the mighty flung among them, felled and sundered. 9. In fear then fled they, foes immortal, from the walls beaten watched unceasing; ringed Earth around with roaring sea and mountains of ice on the margin of the world. * 10. A seer long silent her song upraised – the halls hearkened – on high she stood. Of doom and death dark words she spake, of the last battle of the leaguered Gods. 11. „ e Horn of Heimdal I hear ringing; the Blazing Bridge bends neath horsemen; the Ash is groaning, his arms trembling, the Wolf waking, warriors riding. V horoucí výhni žhavého hněvu kuli a kalili kladivo mocné. Blesk a bouři bujarý ór mrštil v šik soků je srážel a drtil. Je potřen sok odvěký a obrácen na útěk, strach štve jej od hradeb; věčně bdí hlídka. Byl obručí oceán, jímž obepli Zemi, a lány ledu lemem jsou světa. * Vědma po mlčení věštbu zapěla ve výši stojíc – hlas ztichlou zněl síní. O sudbě a smrti slova přetemná, o posledním boji Bohů svorných. „Heimdala rohu hlas již slyším; Ohnivý Oblouk se ohýbá pod jezdci. Sténá Jasan a větvemi smýká, volný je Vlk, vojska se ženou.

54 12. e sword of Surt smoketh redly; the slumbering Serpent in the sea moveth; a shadowy ship from shores of Hell legions bringeth to the last battle. 13. e wolf Fenrir waits for Ódin, for Frey the fair the flames of Surt; the deep Dragon shall be doom of ór – shall all be ended, shall Earth perish? 14. If in day of Doom one deathless stands, who death hath tasted and dies no more, the serpent-slayer, seed of Ódin, then all shall not end, nor Earth perish. 15. On his head shall be helm, in his hand lightning, afire his spirit, in his face splendour. e Serpent shall shiver and Surt waver, the Wolf be vanquished and the world rescued.“ * Skrz dým meč Surtův řeřavě sálá; pohnul se v polosnu v mořích Praplaz. Pluje loď přízračná od podsvětních břehů, zástupy přiváží vstříc poslední bitvě. Určen je Ódinu ukrutný Fenri, Surtův žár stráví sličného Freye; saň z mořských slují sudbou je óra; což svět se skončí, vše zkáze se poddá? Přijde čas pádu, však povstane ten, kdo nalezl smrt a nezemře více, pokořitel Plaza, Ódina potomek – Země i všehomír zániku ujdou. Pod přílbou bít bude se, v dlani blesk planoucí, v nitru hněv hřímá, líc honosně skví se. Saň se svíjí, kolísá Surt, pak spasen je svět, když sklán leží Vlk.“ *

55 16. e Gods were gathered on guarded heights, of doom and death deep they pondered. Sun they rekindled, and silver Moon they set to sail on seas of stars. 17. Frey and Freyia fair things planted, trees and flowers, trembling grasses; ór in chariot thundered o’er them through Heaven’s gateways to the hills of stone. 18. Ever would Ódin on earth wander weighed with wisdom woe foreknowing, the Lord of lords and leaguered Gods, his seed sowing, sire of heroes. 19. Valhöll he built vast and shining; shields the tiles were, sha s the ra ers. Ravens flew thence over realms of Earth; at the doors an eagle darkly waited. Spolu na střežené zasedli stolce, sudbu a smrt zkoumali Bozi. Slunce zažehli a stříbrný Měsíc třpytivou tříští hvězd toulat se nechali Frey dal s Freyjou vzkvést divům, lesům a lukám, lekavým stéblům. ór hřmící na voze ve výši se řítil oblačnou branou vstříc baštám skal. Po věky Ódin obtížen věděním putuje zemí v předtuše běd. Vládce vládců a věrných bohů sémě své seje zploditel reků. Valhallu vystavěl vznosnou a skvoucí; kopí jsou krovem, jejž štíty kryjí. Z ní havran vylétá nad vším světem zvídat; prahu je strážcem pochmurný orel.

56 20. e guests were many: grim their singing, boar’s-flesh eating, beakers draining; mighty ones of Earth mailclad sitting for one they waited, the World’s chosen. Pěl mnohý host zlověstnou píseň, kančí živ krmí a kalicha mokem. Slovutní rekové ve zbroji sedíce vyčkávají toho, jejž vyvolil Svět.

57 I ANDVARA-GULL (Andvari’s Gold / Andvariho zlato) Here first is told how Ódin and his companions were trapped in the house of the demon Hreidmar, and his sons. ese dwelt now in the world in the likeness of men or of beasts. KL 1. Of old was an age when Ódin walked by wide waters in the world’s beginning; lightfooted Loki at his le was running, at his right Hœnir roamed beside him. 2. e falls of Andvari frothed and murmured with fish teeming in foaming pools. As a pike there plunged his prey hunting Dwarf Andvari from his dark cavern. Zde se ponejprv praví, kterak byl Ódin se svými druhy lapen v příbytku démona Hreidmara a jeho synů. Ti tehdy prodlévali ve světě v podobě li- dí či zvířat. Před věky v počátku putoval Ódin při vodách širých, když vzešel svět; lehkonohý Loki po levici jeho, po pravici Hœni provázel jej. Vodopád Andvarův vířil a kolotal, plnil rybnaté pěnivé tůně. Ve štičí podobě jak šelma vrhal se ze sluje temné skřet Andvari.

58 3. ere hunted hungry Hreidmar’s offspring: the silver salmon sweet he thought them. Otr in otter’s form there ate blinking, on the bank brooding of black waters. 4. With stone struck him, stripped him naked, Loki lighthanded, loosing evil. e fell they flayed, fared then onward; in Hreidmar’s halls housing sought they. 5. ere wrought Regin by the red embers rune-written iron, rare, enchanted; of gold things gleaming, of grey silver, there Fáfnir lay by the fire dreaming. Hreidmar 6. „Do fetters fret you folk of Ásgard? Regin hath wrought them with runes binding. Redgolden rings, ransom costly, this fell must fill, this fur cover!“ Hladově hnal se Hreidmarův potomek – lesklý losos lahodil jemu. Vydrodlak Otr otálel nad černou tůní a sousty se mhouře zrak sytil. Valoun naň vrhl, vzal šat co kořist, lehkoruký Loki los uvil lítý. Srst pak stáhli, spěli dál cestou, co hosté u Hreidmara hledali nocleh. U řeřavých oharků tam ocel kul Regin, vrýval v kov runy vzácné, čarovné; o sivém stříbře, o zlatě skvostném klímaje snil si u krbu Fáfni. „Pálí vás pouta, poutníci z Ásgardu? Runami ryté Regin je ukul. Rudými prsteny z ryzího zlata, vydří srst výkupným skryjte i vyplňte.“

59 7. Lightshod Loki over land and waves to Rán came running in her realm of sea. e queen of Ægir his quest granted: a net she knotted noosed with evil. Loki 8. „What fish have I found in the flood leaping, rashly roaming? Ransom pay me!“ Andvari „I am Andvari. Óin begot me to grievous fate. Gold I bid thee!“ Loki 9. „What hides thy hand thus hollow bending?“ Andvari „ e ring is little – let it rest with me!“ Loki „All, Andvari, all shalt render, light rings and heavy, or life itself!“ 10. ( e Dwarf spake darkly from his delvéd stone:) Andvari „My ring I will curse with ruth and woe! Bane it bringeth to brethren two; seven princes slays; swords it kindles – Přes hvozdy a hřbety vln hbitonohý Loki v rybí říš spěchal královny Rán. Sluchu mu popřála Ægiho paní: ze smyček spředenou zlou snovala síť. „Jakou to našel jsem v jezeře rybku zděšeně rejdit? Zlatem se vykup!“ „Zván jsem Andvari, k osudu zlému zplodil mě Óin. Zlatem se spasím!“ „Co skrýváš ve své sevřené dlani?“ „Jen tretku, prstýnek, ten ponech mi jediný!“ „Všeho, Andvari, všeho tě zbavím, skvostů i tretek, či tvého žití!“ (Ze skalní sluje skřet chmurně děl:) „Zhoubou a zmarem svůj zakleji prsten! Bědou on bude oběma bratřím; sklá knížat sedmero roznítí sváry –

60 end untimely of Ódin’s hope.“ 11. In Hreidmar’s house they heaped the gold. Hreidmar „A hair unhidden I behold there yet!“ Out drew Ódin Andvari’s ring, cursed he cast it on accurséd gold. Ódin 12. „Ye gold have gained: a god’s ransom, for thyself and sons seed of evil.“ Hreidmar „Gods seldom give gi s of healing; gold o begrudgeth the greedy hand!“ 13. Words spake Loki worse therea er: Loki „Here deadly dwells the doom of kings! Here is fall of queens, fire and weeping, end untimely of Ódin’s hope!“ Ódin 14. „Whom Ódin chooseth ends not untimely, though ways of men he walk briefly. Ódina naději nevčasně zmaří.“ Prostřeli poklad v Hreidmara příbytku. „Ještě tu nepokryt jeden zřím chloupek!“ Vyňal pak Andvarův pán Valhally prsten, v klenoty kleté kletý jej vrhnul. „Vymámils zlato: výkupné bohů, zkázy tvé zárodek a zhouby synů.“ „Dar dobrem nadaný dá bůh jen zřídka; zlato vždy zláká spár chtivý zisku!“ Pak pronesl Loki přetemná slova: „Skryta zde smrtící sudba králů! Panovnic pád, plamen a žal, Ódinovy naděje nevčasný skon!“ „Rek, jejž bůh vyvolil, vždy v pravý čas skoná, byť stezkou pozemskou putoval krátce.