Argo - Ediční plán podzim/zima 2013/2014
Argo - Ediční plán podzim/zima 2013/2014
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/ARGO
Nakladatelství
Edičníplán2013
podzim/zima
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/O B SAH
Beletrie
Autoři – dílo (Arsanová, Borges, Brown, Bukowski,
Benacquista, Bolaño, Červenák, Faber, Eco,
Falcones, Guthrie, Haleová, Hamilton, Herrndorf,
Hosseini, Kennedy, McCarthy, Nicholls, Orwell,
Parkkinenová, Rhodes, Sedaris, Stinson,
Tomanová-Weisová, Vermes, Walter, Vonnegut,
Welsh, Wouk, Trocchi, Wright)
Česká beletrie
(Forman, Novák, Hakl, Urban, Hauserová, Růt,
Mertlík)
AAA – Edice angloamerických autorů
JJ – Edice Jiný Jih
SSP – Edice Současná světová próza
Bilingvní tituly
Edice Kanapka
Thrillery a detektivky
Komiks
Sci-fi a fantasy
Edice fantastika
Literatura pro děti
Literatura pro mládež
Odborná literatura
Edice Aliter
Edice Zip
Architektura
Edice Rodičovství
Odborná literatura mimo edice
Historická literatura
Edice Ecce Homo
Edice Historické myšlení
Edice Každodenní život
Edice Memoria medii aevi – Paměť středověku
Historie mimo edice
Abecední seznam autorů
4
45
54
58
59
63
64
65
73
76
83
84
89
92
93
94
98
99
100
104
105
106
108
111
112
119
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Nový ediční plán nakladatelství Argo přináší výhled na tituly,
které vycházejí v období říjen 2013 až březen 2014. V tomto
období bychom vám rádi představili rekordních 116 titulů, což
je důkazem, že o naše knihy stojíte, a my vám za to chceme
z celého srdce poděkovat.
Minulý půlrok v Argu byl hektický, absolvovali jsme
návštěvy několika autorů zvučných jmen. Jmenovitě to byl
nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk, který
byl hvězdou Festivalu spisovatelů Praha, celý měsíc v Česku
strávil stále populárnější Robert Fulghum. Ten zde měl celou
řadu příjemných povinností. Kromě křtu svojí nové knihy
Vzpomínky na jedno dobrodružství byl také svědkem premiéry
inscenace divadla ABC podle jeho knihy Drž mě pevně, miluj
mě zlehka. Hostem Arga byl také držitel francouzského
prestižního ocenění Prix Goncourt za rok 2012 Alexis Jenni,
jehož román Francouzské umění válečné na jaře v Argu vyšel.
Také podzim byl plný zajímavých událostí. Na návštěvu
přijel Timur Vermes, autor knižního bestseleru Už je tady zas,
kterého se v Německu prodalo již 1,4 milionu výtisků. Během
návštěvy pokřtil české vydání svého románu a zúčastnil se
premiéry projektu Listování podle své knihy.
Na začátku prosince jsme pokřtili řadu jihokorejské
literatury, kterou vydáváme za podpory Korejského institutu
na podporu literárních překladů KLTI. V roce 2013 vyšly
romány Setkání spisovatelky Han Musuk a Říše světla
spisovatele Kim Jongha.
Připravujeme pro vás také nové knihy dvou českých
kmenových autorů Arga. V březnu vyjde noirová detektivka
Miloše Urbana s názvem Přišla z moře. Následovat bude
sbírka povídek Emila Hakla Hovězí kostky. Skutečnou
lahůdkou je kniha našeho dvorního grafika Pavla Růta
Pražské tajemno. Novou výpravnou publikaci Jan Hus
připravil František Šmahel, po úspěchu prvního dílu
vyšlo i pokračování sci-fi ságy Mycelium Vilmy Kadlečkové
nazvané Led pod kůží.
Novinky Arga jsou více než pestré a doufáme, že si z nich
vybere opravdu každý. Děkujeme, že nám zachováváte přízeň.
Vaše Argo
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/4
Inferno
Přeložila Michala Marková a David Petrů
Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra
Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol
Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry
a symboly. Nejinak tomu je i v Brownově nejnovějším
thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal
světovým bestselerem a prodejně předčil i předchozí
autorovy tituly.
Harvardský symbololog Robert Langdon se
tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl
vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena
s jedním z největších literárních děl všech dob –
Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání
se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu
nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen
labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami,
skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho
pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí.
Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět…
Pochází z New Hampshiru, vystudoval na soukromé
Amherst College. Se svou ženou Blythe, malířkou
a historičkou umění, žije stále ve státě New
Hampshire. V roce 1998 vydal svou prvotinu
Digitální pevnost (Digital Fortress) a o dva roky
později slavil úspěch s románem Andělé a démoni
(Angels and Demons), v němž se poprvé objevila
postava harvardského profesora Roberta
Langdona. V roce 2001 následoval román Anatomie
lži (Deception Point). Skutečně celosvětovým
fenoménem se ale stal jeho román Šifra mistra
Leonarda neboli Da Vinciho kód (Da Vinci Code,
2003), který byl již přeložen do jednapadesáti
jazyků a prodalo se ho více než 81 milionů
výtisků. Celý svět se zaujetím sleduje stránky
www.danbrown.com. Čeští čtenáři mohou novinky
najít i na českém webu www.danbrown.cz.
Photo © Dan Courter
DAN BROWN
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/„Dokonalé rozptýlení… Zatím nejlepší Brownova kniha o Robertu Langdonovi.“
– USA Today
„Napínavé, chytré, nabité fakty… Dan Brown je nedostižný mistr literárního napětí.“
– Wall Street Journal
„Dan Brown je přímo excelentní, když přesvědčuje čtenáře o tom, že zaprášené knihy
a temné pasáže jsou jen zástěrkami odvěkých globálních spiknutí.“
– Washington Post
Ukázka:
Langdon zauvažoval, jestli ta jeho zvláštní
omluva náhodou nepatřila právě šedovlasé
dámě. Ublížil jsem jí nějak? Z té myšlenky
se mu sevřel žaludek.
Měl pocit, jako by mu někdo z jeho ar-
zenálu odebral zbraň zásadní důležitosti.
Ztratil jsem paměť. Na svou eidetickou paměť
přitom už od dětství spoléhal jako na svou
nejcennější duševní schopnost. Má-li člověk
zvyklý vybavovat si sebesložitější detaily
všeho, co zahlédne, najednou fungovat bez
paměti, připadá si, jako by měl přistát s le-
tadlem v naprosté tmě a bezu radaru.
„Odpovědi zřejmě najdeš, jedině když
rozluštíš Mapu,“ soudila Sienna. „Ať už
v sobě skrývá jakékoliv tajemství, vypadá
to, že po tobě jdou právě kvůli ní.“
Langdon přikývl. Přemýšlel o slovu cat-
rovacer, vepsaném na svíjejících se tělech
v Dantově pekle.
Náhle mu hlavou bleskla zřetelná myš-
lenka.
Probral jsem se ve Florencii…
Žádné jiné město na světě nebylo s Dan-
tem spjato tak pevně jako právě Florencie.
Ve Florencii se Dante Alighieri narodil, tady
vyrostl, podle pověstí se ve Florencii zami-
loval do Beatrice a byl odsud nemilosrdně
vypovězen. Celá léta pak bloudil po Itálii
a dojemně vzpomínal na domov.
Opustit musíš každý předmět milý ti nade
vše, napsal Dante o exilu. A to je střela divá,
kterou luk vyhnanství vždy nejdřív střílí.
Langdonovi se vybavily verše ze sedm-
náctého zpěvu Ráje a zadíval se vpravo,
přes řeku Arno ke vzdáleným věžím staré
Florencie.
Představil si, jak to dnes ve starém městě
vypadá – ten turisty překypující labyrint,
dopravní zácpy a auta svištící úzkými ulič-
kami kolem slavných florentských katedrál,
muzeí a kaplí i po obchodních tepnách.
Napadlo ho, že kdyby se se Siennou zbavili
skútru, možná by mohli splynout s davem.
„Musíme do centra,“ prohlásil. „Jestli
máme hledat odpovědi, najdeme je nej-
spíš tam. Stará Florencie, to byl Dantův
svět.“
B e l e t r i e m i m o e d i c e
Již vyšlo:
Digitální pevnost, Anatomie lži, Andělé a démoni, Šifra Mistra Leonarda, Da Vinciho kód,
Ztracený symbol
5
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/6
Hollywood
Přeložil Ladislav Šenkyřík
I tento Bukowského román vypráví autorovo alter ego
Henry Chinaski, tentokrát se však s ním a jeho ženou
Sarah dostáváme do poněkud nezvyklého prostředí: do
hollywoodských filmových studií. Chinaski totiž pro
Hollywood píše autobiografický scénář – a v průběhu
psaní se setkává s všemožnou filmovou i společenskou
smetánkou, od pohledných a povolných hereček přes
slavné režiséry po velké spisovatele. Ti všichni jsou
přitom pro autora terčem sžíravé ironie; Hollywood se
dá číst mimo jiné i jako satirický portrét světa filmu,
odhalující jeho absurdnost, bizarní sebezhlíživost i do
nebe volající tupost.
Na poště
Přeložil Bob Hýsek
Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse
představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski.
Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy
se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel
a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním
cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.
(1920–1994) Do širšího povědomí čtenářů se dostal
v 60. letech, s nástupem tzv. malých časopisů, které
dávaly prostor nezávislé, proti establishmentu zaměřené
tvorbě. Svým bohémským životním stylem a nevybíravým
politickým slovníkem si vysloužil pozornost agentů FBI
a několikrát pobyl ve vězení, především za výtržnictví.
Zemřel roku 1994 jako kultovní a světově uznávaný autor
a počet jeho čtenářů po celém světě stále roste.
Již vyšlo:
Příběhy obyčejného šílenství, Nejkrásnější ženská ve městě,
Zápisky starého prasáka, Pobryndané spisy, Tvrdej chleba,
Příliš blízko jatek, Odbarvená píča/The White Pussy – v edici
Kanapka, Těžký časy, Další zápisky starého prasáka, Ženský
Připravujeme:
Jelito, Faktótum, Škvár, Absence hrdiny
CHARLES BUKOWSKI
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/7
Mafiánovi
Přeložily Kateřina Boháč a Ivana Tomková
Ve smyšleném městečku ve francouzské Normandii
se usazuje rodina Američanů. Otec Fred se představí
svým sousedům jako spisovatel, ponořený do práce
na knize o vylodění v Normandii, matka Maggie se
oddá dobrovolnické práci pro chudé, Bella, překrásná
dospívající dcera, okouzluje každého, kdo se dostane
do její blízkosti, a její mladší bratr Warren se brzy
stane nepostradatelným a uznávaným vůdcem
smečky adolescentů. Prostě rodina jako každá jiná…
až na to, že Fred není ani spisovatel, ani Fred – jeho
nový domov je pod neustálým dohledem agentů FBI
a na jeho pravou identitu poukazuje jméno, které dal
z nostalgie svému psovi: Malavita, jinými slovy Cosa
nostra anebo prostě mafie… A tak tedy, pokud se
podobná rodinka objeví i ve vaší čtvrti, urychleně změňte bydliště!
Knihu úspěšného francouzského spisovatele a scenáristy italského původu Tonina
Benacquisty převedl na filmové plátno Luc Besson, v roli skrývajícího se mafiána se
objevuje Robert De Niro, jeho ženu hraje Michelle Pfeifferová, a agenta FBI, který
s neskrývanou nechutí střeží bezpečí celé povedené rodinky, Tommy Lee Jones.
V českých kinech od 14. 11. 2013.
Tonino Benacquista (nar. 1961), francouzský spisovatel,
scenárista a příležitostný herec, pochází z rodiny italských
imigrantů, která se usadila ve Vitry-sur-Seine poblíž Paříže.
Studoval literaturu a filmovou vědu, ale studia nedokončil
a živil se příležitostnými pracemi (jako „průvodce“ v lůžkových
vagonech nebo „přitloukač“ obrazů v galerii současného umění,
a též prý jako „mondénní parazit“), které mu později posloužily
coby zdroj inspirace pro jeho první knihy z žánru román noir.
Ve známost vešel románem Sága (Saga,1997), za který získal
Velkou cenu čtenářek Elle, a úspěch u čtenářů i kritiky slavila
kniha Někdo jiný (Quelqu’un d’autre, 2001) za niž získal tři už
nežánrová literární ocenění. Jeho posledními literárními díly jsou
Mafiánovi (Malavita, 2004) – podle knihy vznikl film Luca Bessona
(The Family, 2013) – a Homo erectus (Homo Erectus, 2011).
TONINO BENACQUISTA
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/8
Třetí říše
Přeložila Anežka Charvátová
Mladý Udo Berger se vydává s přítelkyní na
pár dní na Costa Brava, kde zdokonaluje svou
novou válečnou hru – Třetí říši. Idylická scenérie
kontrastuje s výstupy podivínů, jako je Vlk, Beránek
či znetvořený hlídač na pláži, zvaný Škvarek.
Udo při zdokonalování stolní hry o Třetí říši ztrácí
pojem o hranicích skutečnosti a výmyslu a také
čtenáře někdy mate měkká, bažinatá půda Bolañovy
nezkrotné imaginace. Vypravěčsky strhující kniha
znovu a jinak předkládá autorova věčná témata –
podoby zla, formy nacismu a to, jak se kultura
(smyšlenka, hra, literatura) stává jedinou pravou
skutečností.
Roberto Bolaño (1953–2003) byl původem Chilan,
ale dobu zásadní pro své literární zrání prožil
v Mexiku, dospělost pak ve Španělsku.
Psal poezii i prózu v neuvěřitelném množství.
Jeho první publikovaný román (ve spolupráci
s A. Garcíou Portou) pochází z roku 1984, nová
díla se posmrtně vydávají z pozůstalosti dodnes.
Po útlejších knihách Nacistická literatura
v Americe (1996) a Vzdálená hvězda (1996) Bolaña
proslavil zejména román Divocí detektivové (1998),
který získal řadu cen (Herralde, Rómulo Gallegos
aj.), světovou proslulost mu však zajistil až
anglický překlad tohoto románu. Posmrtně
vydaný Bolañův román 2666 (šp. 2004), též
ověnčený nejrůznějšími cenami, prohlásili
v březnu 2009 američtí kritikové za nejlepší
beletristické dílo vydané v USA v roce 2008.
„Třetí říše je vynikající román jiného Bolaña: méně experimentálního a sebejistého,
zato morbidnějšího a pochmurnějšího. Prázdninový příběh ústí v olověné šedi podzimu
ztrátou smyslu života, který nefunguje jako válečná hra, přesto má stejný výsledek –
porážku bez slz a bez zármutku, k níž se směřuje stejně osudově, jako podzim ubírá
světlo létu.“
– El País
ROBERTO BOLAÑO
Photo © Jerry Bauer
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/9
Ukázka:
Škvarek otevřel krabici a začal hru roz-
kládat na zídce. Zničí žetony, pomyslel jsem
si, ale nic jsem neřekl. Noční vítr několikrát
odfoukl herní plán. Nevzpomínám si, kdy
přesně Škvarek rozestavil figurky na pozice,
jaké jsem nikdy dřív neviděl. Pro Německo
to vypadalo bídně. Ty hraješ s Německem,
řekl Škvarek. Posadil jsem se na zídku proti
němu a prostudoval situaci. Ano, vypadalo
to bídně, všechny fronty těsně před poráž-
kou a rozvrácené hospodářství, bez letec-
tva, bez válečného loďstva, jen s pozemním
vojskem, které na tak silného nepřítele ne-
mohlo stačit. V hlavě se mi rozsvítilo čer-
vené světýlko. O co hrajeme? zeptal jsem
se. Zahrajeme si o titul šampiona Německa,
nebo Španělska? Škvarek zavrtěl hlavou
a znovu ukázal směrem, kde se lámaly
vlny, kde se tyčila obrovská, ponurá šlapa-
dlová pevnost. O co hrajeme? naléhal jsem
s uslzenýma očima. Měl jsem děsivý pocit,
že se moře přibližuje k promenádě, beze
spěchu a bez oddechu, nevyhnutelně. O to
jediné,načemzáleží,odpovědělŠkvarek,vy-
hýbajesemémupohledu.Situacemýchvojsk
nepůsobilapřílišnadějně,alesnažiljsemse
hrátconejpreciznějia přeskupiljsemfronty.
Nehodlal jsem vzdát se bez boje.
„Na čem jediném záleží?“ zeptal jsem se
a hlídal přibližování moře.
„Na životě.“ Škvarkova vojska začala me-
todicky drtit mé linie.
Kdo prohraje, ztratí život? Musí být blá-
zen, pomyslel jsem si, zatímco příliv dál po-
stupoval, zcela neúměrně, mnohem víc, než
jsem kdy kde ve Španělsku viděl.
„Vítěz rozhoduje o životě poraženého.“
Škvarek prorazil mou frontu na čtyřech růz-
ných místech a vnikl do Německa přes Buda-
pešť.
„Já o tvůj život nestojím, Škvarku, nebu-
deme přehánět,“ řekl jsem a přesunul k Víd-
ni svou jedinou zálohu.
Moře už olizovalo okraj zídky. Začal jsem
se třást po celém těle. Stíny budov polykaly
poslední slabá světla na promenádě.
Již vyšlo:
Divocí detektivové,
Nacistická literatura v Americe,
2666
Nový román Roberta Bolaña Třetí říše vychází v překladu Anežky Charvátové, oceněné
Jungmannovou cenou 2013 za překlad Bolañova románu 2666.
Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/10
Juraj Červenák
Juraj Červenák (1974) je slovenský spisovatel. Knižně
debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes
dvě desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil
se jako autor historické fantasy se slovanskými
motivy. V poslední době je v jeho tvorbě patrný
postupný odklon od ryzí fantasy k historickému
románu. Nová série dobových detektivek Stein
a Barbarič o vyšetřování zločinů za vlády Rudolfa II.
Habsburského na přelomu 16. a 17. století je už čistě
historickým románem bez fantasy prvků. Červenák
je držitelem mnoha žánrových ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší
fantasy a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi, fantasy a hororu v kategorii „Nejlepší
česká a slovenská kniha roku“.
Mrtvý na Pekelném vrchu
Přeložil Robert Pilch
Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu
v habsburském císařství za vlády Rudolfa II.
První z řady historických detektivek s prvky
špionážního a konspiračního thrilleru. Hrdiny
jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán,
drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se
zbraněmi všeho druhu) a notář Matěj Barbarič
(právník, vzdělanec, diplomat, cestovatel... avšak
se slabostí pro „ženy a víno“). Příběh se odehrává
na území Horních Uher v oblasti královských
horních měst, do kterých se pokoušejí proniknout
Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi
vysoce postavenými představiteli Svazu horních
měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim
informace o rozmístění vojsk a horských cestách?
Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice
a strašidelnými příběhy o prokleté měšťance
Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje
v doprovodu pekelných psů.
JURAJ ČERVENÁK
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Uvázali koně, pověsili klobouky na sedlové
hrušky a ozbrojili se – Jaroš si nechal tesák
a v dlaních sevřel Steinovu těžkou sedlovou
pistoli se skoro tři pídě dlouhou hlavní. Ob-
rovský meč na kapitánův rozkaz nechal po-
věšený u sedla. Jen by mu překážel.
Stein si k opasku připevnil pochvu s pala-
šem – rukojeť chránil koš zdobený jen škrá-
banci po nepřátelských čepelích. Do kože-
ného pouzdra na bandalíru si zastrčil kratší
křesadlovou pistoli. Nakonec nabil pušku.
Byla to drahá lovecká zbraň z dílen pro-
slulých slezských puškařů v Těšíně. Měla
vrtanou hlaveň nezvykle malého kalibru,
což umožňovalo přesnou střelbu na velkou
vzdálenost. I proto se v poslední době stále
častěji používala i ve vojsku.
Z houští u cesty dlouho pozorovali zchát-
ralou budovu a její okolí. Neviděli žádný po-
hyb. Voda zurčela, ptáci zpívali, občas zab-
zučel komár nebo muška.
„Schovám se za těmi balvany,“ ukázal
Stein na skalnatý svah za cestou.
„Co vaše koleno?“
„Co s ním?“
„Ten sráz…“
„Kaprále,“ přešel Stein z šepotu do vrčení,
„o moje koleno se nestarejte. Dokud já sám
neřeknu, že mi v něčem překáží, ani slův-
kem se o něm nezmíníte. Rozumíme si?“
Jaroš sklonil zrak. Kapitán si odfrkl a po-
kýval hlavou.
„Kdyby ten ničema upláchl, může běžet
jen na sever nebo na jih. Skolím ho tak jako
tak. Vy počkejte, než se dostanu na místo,
a pak jděte dovnitř. Oči na stopkách. Po-
kud je uvnitř, zkuste ho zajmout. V opač-
ném případě zaujměte vhodné postavení
a čekejte.“
Jaroš znovu jen přikývl.
„Bůh s vámi,“ dodal Stein.
Mladík na něj pohlédl, jako by nechápal,
co tím myslí.
Stein hlavní těšínky rozhrnul křoví
a švihl pohledem doprava a doleva. Na sil-
nici nebylo živé duše. Vykročil tedy z lís-
koví a s hlavou staženou mezi ramena pře-
běhl přes cestu.
Kráčel stinným porostem a snažil se ne-
dělat hluk. Jaroš měl samozřejmě pravdu,
koleno začalo protestovat. Ke shluku bal-
vanů se vyškrábal jen se zatnutými zuby.
Jak předpokládal, z této pozice měl dobrý
výhled na cestu i mlýn a zároveň sám zůstal
ukrytý před náhodným pohledem zespodu.
Zatímco čekal, dokončil nabíjení pušky – na-
sypal prach na pánvičku, klíčem natáhl zá-
mek a sklonil kohoutek ke kolečku.
Po chvíli zachytil nepatrný pohyb. Jaroš
se kradl porostem podél náhonu. Stein sou-
středil pozornost na mlýn; těšínku opřel
o balvan a zamířil pro případ, že někdo za-
hlédne kaprála předčasně.
Ticho se prohlubovalo.
Jaroš se vynořil z hlohového houští těsně
před budovou, přikrčený přeběhl kousek
volného prostranství a přirazil rameno ke
zdi u dveří. Ty byly rozevřené dokořán,
ztrouchnivělá vrata bezvládně visela na po-
praskaných pantech.
Kaprál chvíli naslouchal, hlaveň Steinovy
pistole pozvednutou k obličeji. Potom opa-
trně nahlédl dovnitř.
Vzápětí vešel.
Stein dýchal zhluboka. Srdce nezrychlilo,
ale zřetelně vnímal jeho tlukot.
Dlouho se nic nedělo. Obloha pohasínala,
narůžovělé šmouhy nad obzorem zvolna ze-
šedivěly.
Potom Jaroš vyšel ze dveří, ruku s pistolí
skloněnou. Zamával směrem k balvanům.
Stein se zachmuřil.
„Kapitáne!“ zavolal kaprál, když se nedo-
čkal odezvy. „Je po všem!“
Stein zaklel a opatrně odklopil kohoutek
od zámku.
11
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/12
Kvítek karmínový a bílý
Přeložil Viktor Janiš
Historická próza dnes už slavného anglického
spisovatele bývá označována za „velký román
devatenáctého století, napsaný ovšem ve století
jednadvacátém“, neboť zavádí čtenáře do
viktoriánského Londýna, ale v příběhu prostitutky
Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tehdejšího
života, který tehdy tak naturalisticky,
až pornograficky zpodobován být nemohl.
V roce 2002 byl román Kvítek karmínový a bílý zároveň vydán ve Velké Británii, USA
a v Kanadě. Okamžitě vzbudil mimořádný ohlas a dlouhou řadu týdnů figuroval na
seznamu bestselerů amerických novin New York Times, Los Angeles Times, San Francisco
Chronicle a Washington Post.
Byl přeložen do více než 20 jazyků a dočkal se stejně příznivého přijetí jak v Evropě
a Japonsku, tak i v anglicky mluvících zemích.
Michel Faber se narodil v roce 1960
v holandském Haagu, ale dobu dospívání
strávil v Austrálii, kde vystudoval literaturu
a kde se poprvé i podruhé oženil. Se svou
druhou ženou přesídlil na skotskou vysočinu,
kde žije a píše dodnes. Michel Faber patří
v Česku k poměrně často vydávaným autorům,
v Argu vyšla jeho novela Evangelium ohně
(2010), u jiných nakladatelství pak román
Pod kůží (2003) a dvě povídkové sbírky
Fahrenheitova dvojčata (2008) a Někdy prostě
prší (2011). Kvítek karmínový a bílý je jeho
nejoceňovanější knihou.
Pavel
MICHEL
FABER
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Mohu zodpovědět jednodušší otázky. Kolik
je Sugar? Osmnáct. Jak dlouho se už věnuje
prostituci? Pět let. Odečtěte si to sami a do-
jdete k znepokojivé odpovědi, obzvláště
vzhledem k tomu, že dívky v její době ob-
vykle dospívají do puberty až v patnácti
nebo šestnácti. Ano, ale Sugar byla vždycky
předčasně vyspělá – a výjimečná. Už krátce
poté, co byla zasvěcena do řemesla, vyční-
vala nad špínou St Giles – odměřené a vážné
dítě vyrůstající v randálu přisprostlého smí-
chu a opilecké bodrosti.
„Ta Sugar je divná,“ říkaly o ní kolegyně
z branže. „Ta to dotáhne daleko.“ A to se jí
skutečně podařilo. Dotáhla to až do Silver
Street, což je v porovnání s Church Lane
ráj. Ale pokud si ji představují, jak se pro-
menáduje se slunečníkem po Oxford Street,
pak se mýlí. Skoro pořád sedí doma, za-
vřená ve svém pokoji, sama. Ostatní kurvy
ze Silver Street, které pracují v okolních
domech, pohoršuje malé množství jejích
schůzek: jedna denně, nebo dokonce žádná.
Co si to o sobě myslí? Proslýchá se, že jed-
nomu muži účtuje pět šilinků, druhému
dvě guineje. Co to má znamenat?
Na jednom se všichni shodnou: ta holka
má zvláštní návyky. Zůstává vzhůru celou
noc, i když už žádní chlapi nejsou k mání;
co tam v tom osvětleném pokoji dělá, když
nespí? Taky jí zvláštní věci – jednou ji ně-
kdo viděl, jak kouše syrové rajče. Po kaž-
dém jídle si čistí zuby zubním práškem
a vyplachuje si je takovou vodičkou, kterou
kupuje v lahvi. Nelíčí se růží, naopak mívá
tváře příšerně bledé; a nikdy nepije tvrdý
alkohol, pouze pokud ji k tomu muž přinutí
(a i tak ho často dokáže přimět, aby se k ní
na okamžik obrátil zády, a pak vyplivne,
co má v puse, nebo vyprázdní skleničku
do vázy). Co tedy vlastně pije? Čaj, kakao,
vodu – a soudě podle jejích loupajících se
rtů i toho dost málo.
Už po prvním zatahání za zvonek se
dveře za stinným krytým vchodem na
Priory Close 22 otevřou a William Rack-
ham je uveden dovnitř. Na okamžik je osl-
něn a nepoznává tu bíle oděnou ženu před
sebou; Sugar si právě umyla vlasy, ty teď
rozpuštěné kontrastují s jejím sněhobílým
korzetem a její obvykle bledá líčka se čer-
venají. Zastihl ji tu nečekaně, mile neupra-
venou, když se chystala na něj.
„Pojď dál, pojď dál,“ naléhá na něj, neboť
prudký liják v jeho zádech se žene skoro ho-
rizontálně a dopadá až za něj do chodby.
„Nejvyšší čas, abych skoncoval s tímhle
nerozumem a pořídil si kočího,“ zamumlá,
když ho Sugar uvede dovnitř. „Tohle je ne-
snesitelné… “ Překvapeně sebou trhne,
když mu přiskočí na pomoc, začne starost-
livě vrkat a položí mu ruce na ramena, aby
mu pomohla z vodou nasáklého ulstru.
„Nové šaty?“ optá se.
„Ano,“ přizná a ještě víc se zapýří.
„Koupila jsem si je za peníze, které jsi mi po-
slal.“ Její pokus pověsit Williamův kabát na
věšák okamžitě selže, neboť nasáklý svrch-
ník překotí onu křehkou tyč. Chytne ulstr
do náruče, zatímco kov zařinčí na podlaze.
„Ne že bych chtěla nějak rozhazovat,“ ujistí
ho nervózně, zvedne kabát nad hlavu a za-
hákne jeho kožešinový límec za světlo. „Jen
prostě ještě nedorazily moje staré šaty.“
Již vyšlo:
Evangelium ohně
13
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/14
Dějiny legendárních
zemí a míst
Přeložil Pavel Štichauer, Jindřich Vacek
a Helena Lergetporer
Od Homérových básní až po současnou
science fiction, od svatých písem
po komiksy, přes všechna stěžejní
literární díla, o nichž jsme se učili (od
Gulliverových cest po Alenku v říši divů, od
Tolkiena po Milión Marca Pola), literatura
po celé věky neustále vytvářela pomyslné
a bájné země a promítala do nich
všechna přání, sny, utopie a noční můry,
které v našem omezeném skutečném
světě působí příliš rušivě a vyzývavě.
Po Dějinách krásy, Dějinách ošklivosti
a Bludišti seznamů se Umberto Eco stává
naším průvodcem na obrazově bohatě
dokumentované cestě po oněch dalekých,
neznámých zemích a ukazuje nám jejich
obyvatele, vášně, hrdiny, ale především
význam, který pro nás mají.
Zpověď mladého
romanopisce
Přeložil Petr Fantys
Svůj první – a nejslavnější – román
Jméno růže vydal Umberto Eco, když mu
bylo téměř padesát: ve svých osmdesáti
letech je tedy coby romanopisec
vlastně mladíkem – a právě o tomto
„romanopiseckém mládí“ pojednává jeho
nová kniha. Se stylistickou elegancí sobě
vlastní se v ní autor vyznává z celoživotní
fascinace literaturou; ve čtyřech
esejích nechává čtenáře nahlédnout
do romanopiscovy kuchyně a zároveň
předvádí svůj pověstný literárněteoretický
a kritický um. S jeho použitím pak
vysvětluje, proč nás literatura dokáže
pohnout k slzám, v jakém smyslu
„existují“ Anna Kareninová, Řehoř Samsa
či paní Bovaryová anebo proč musí být
dobrá non-fiction vystavěna jako napínavá
detektivka. Lze dodat, že podobně
napínavě je vystavěna i jeho Zpověď.
UMBERTO ECO
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/15
Jméno růže
Nové, doplněné a revidované
vydání
Přeložil Zdeněk Frýbort
Na sklonku života vzpomíná mnich
Adso na události, jichž byl svědkem,
když v roce 1322 pobýval se svým
mistrem, učeným františkánem Vilémem
z Baskervillu, v jistém severoitalském
opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi
stranou císařskou a papežskou, ale klid
kláštera narušila série záhadných vražd.
Tak začíná proslulý román Umberta Eca
Jméno růže, který nyní vychází v doplněné
verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo
jako historické vyprávění, Eco se
však inspiruje i románem gotickým
či iniciačním. Pátrání po neznámém
vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní
knihovny, je pro autora navíc záminkou,
aby podal neobyčejně plastický obraz
evropského středověku, vztahem
křesťanského intelektuála k nekřesťanské
učenosti počínaje a kacířskými učeními
a inkviziční praxí konče.
Foucaultovo kyvadlo
Nové, doplněné a revidované
vydání
Přeložil Zdeněk Frýbort
Foucaultovo kyvadlo, obvykle vnímané
jako symbol rozumového poznání,
se v Ecově románu stává hrůzným
nástrojem, který nelítostně ukončí to,
co mělo být pouhým žertem. Obsáhlý
román, jehož deset oddílů nese názvy
kabalistických sefir, je napínavým
příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí,
osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími
tajnými společnostmi. Údajný „Plán“,
vzniklý z rozmaru hrstky přátel, začne
žít vlastním životem a své tvůrce vhání
do dramatických situací od Itálie až
po Brazílii. Vedle strhujícího příběhu
nabízí kniha zasvěcený pohled na různé
esoterické proudy v evropském myšlení.
Již vyšlo:
Baudolino, Ostrov včerejšího dne, O literatuře, Tajemný plamen královny Loany, Skeptikové
a těšitelé, Dějiny ošklivosti, Umění a krása ve středověké estetice, Poznámky na krabičkách
od sirek, Dějiny krásy, Teorie sémiotiky, Bludiště seznamů, Knih se jen tak nezbavíme,
Pražský hřbitov, Od stromu k labyrintu, Kant a ptakopysk, Vytváření nepřítele
Pavel
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ildefonso Falcones de Sierra (nar. 1959),
povoláním advokát zaměřený na občanské
právo, působí v rodné Barceloně. Už jeho
první román Katedrála moře (česky Argo
2008) znamenal zcela mimořádný úspěch.
Oblíbili si jej jak čtenáři, tak literární kritici
ve více než čtyřiceti zemích, kde dosud vyšel.
Jeho autor získal řadu prestižních ocenění.
U příležitosti čtyřstého výročí vyhnání násilně
pokřtěných muslimů ze Španělska vydal
Ildefonso Falcones román Ruka Fátimy (česky
Argo 2010), za který získal italské ocenění
Premio Roma za nejlepší zahraniční dílo
roku 2010. I tato kniha se stala bestselerem
a Ildefonso Falcones dnes patří k nejčtenějším
španělským autorům.
Bosá královna
Přeložila Jana Novotná
Ve Španělsku 18. století, na horských stezkách
pašeráků i v úzkých madridských uličkách,
v žalářních kobkách i na jevištích divadel se
odehrává dějově bohatý příběh – syrový příběh
lásky a nenávisti, který je zároveň oslavou
odvahy a svobody. Dvě ženy, jedna odevzdaná
osudu a druhá nespoutaná, zde prožívají ponížení
i závratný úspěch a především hluboké city. Jejich
osudy se odvíjejí v době plné násilí a útisku, přesto
však obě hrdinky dokážou zůstat samy sebou
a uchovat si důstojnost. Hodnotami, kterých nejsou
ochotny se vzdát, jsou především přátelství, láska
a rodinná pouta.
Historicky věrnou fresku, oživovanou četnými
výraznými postavami, jako by podmalovával
rytmus tradiční španělské hudby, umocňující
celkovou atmosféru románu.
ILDEFONSO
FALCONES
16
Photo © Joan Tomas
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Byly na cestě již čtyři dny. Šetřily vodou a na-
soleným vepřovým masem, které jim před
odchodem sehnal otec Joaquín, a když se
rozhodly odejít do Portugalska a zvolily
cestu, kterou se vydají, dokonce i stará
María zapochybovala, jestli mnich nemá
pravdu se svými bohy a ďábly. Otec Joaquín
byl sice skleslý, ale nedal jinak, než že jim
pomůže, jako by tím chtěl odčinit svůj pro-
hřešek.
„Dvěma cestám se musíte vyhnout,“ ra-
dil jim. „Kolem Ayamonte na jih a kolem
Méridy na sever. Tudy chodí nejvíc lidí.
Existuje ještě třetí cesta: v okolí Trigueras
se odkloní od té, co vede kolem Ayamonte,
a míří do Lisabonu přes Paymogo, neda-
leko hraniční čáry. Tu hledejte, vede přes
Andévalo a stále na západ. Hory obejděte
směrem na Valverde del Camino a pak se
dejte na západ. Tak se vyhnete nemilým
setkáním s hlídkami soudních úředníků
nebo vojáků.“
„Proč?“ zajímala se Milagros.
„Uvidíte. Říká se, že když Bůh tvořil zemi,
práce na nádherách andaluského pobřeží
ho unavily a rozhodl se odpočinout si. Ale
aby dílo stvoření nepřerušil, dovolil ďáblu,
aby pokračoval. A tak vzniklo území kolem
Andévala.“
A uviděly to.
„V nesprávnou chvíli se unavil ten Bůh
tvého mnicha, dítě!“ stěžovala si již poněko-
likáté stará María. Stejně jako Caridad a Mi-
lagros se po prašných, vyprahlých stezkách
vlekla v srpnovém slunci bosa.
Vyhýbaly se cestám i osadám, nenachá-
zely stromy, kde se skrýt, neboť tam, kde
rostly korkovníky a duby, se shromažďovala
stáda ovcí, koz a vepřů hlídaná pastýři, s ni-
miž se nechtěly setkat.
„Zrovna my jsme musely dostat tak lí-
ného Boha!“ vyhrkla stařena.
Ale krom pastvin byla většina polí v okolí
vesnic neobdělávaných; všude se prostírala
jen rozsáhlá neplodná území. Za Sevillou
již jen málokdy zahlédly nějakého rolníka,
který se v dálce obvykle opíral o motyku
a se zacloněnýma očima se snažil zjistit, kdo
že jsou ti poutníci, kteří nehodlají přijít blíž.
Vycházely na cestu brzy ráno a pak až
v pozdním odpoledni, kdy vysilující žár
zeslábl. Čtyři nebo pět hodin cesty, takže
ani zdaleka neušly ony čtyři nebo pět mílí
denně, jak původně plánovaly, ale to na-
štěstí nevěděly. Na úhoru, v samotě, na ně
začala dopadat malomyslnost.
Nevěděly, kde jsou ani kolik jim ještě
zbývá do cíle. Věděly pouze – to jim řekl
otec Joaquín –, že musí projít Andévalo
a pak směřovat na západ, až k řece Guad-
ianě, jejíž velká část tvořila hranici s Por-
tugalskem.
17
Ildefonso Falcones je nejpřekládanějším španělským autorem: ve více než 43 zemích
se již prodalo více než 8 milionů výtisků jeho dvou předcházejících románů – Katedrála
moře a Ruka Fátimy.
Již vyšlo:
Katedrála moře,
Ruka Fátimy
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/1818
EMMANUELLE
ARSANOVÁ
Emanuela
Přeložil Zdeněk Abé
Kdo by neznal film Emanuela, který
v prvních letech svobody po Sametové
revoluci přitáhl do kin, do té doby
erotikou téměř nepoznamenaných, davy
diváků? Film byl natočen podle knihy,
která v šedesátých letech dvacátého
století vyvolala ve Francii skandál
a dnes se řadí ke klasickým dílům
erotické literatury. Text knihy připomíná
autobiografii. Mladá žena Emanuela
líčí své zkušenosti. Je jí dvacet let, když
přijede do Bangkoku za svým manželem,
který tam pracuje jako inženýr.
V evropské i americké společnosti
v Bangkoku naváže četné milostné vztahy
s osobami obého pohlaví, aniž přitom
zanedbává domorodce. A tyto vztahy se
neomezují pouze na dvě osoby. Až potud
je to banální historie. Méně banální však
je, že Emanuela, když toto o sobě vypráví,
ukazuje cestu, kterou prošla za stále větší
a větší rozkoší pod vedením italského
průvodce jménem Mario, líčí překážky,
které musela překonat, aby od vrozené
sexuality dospěla k hlubšímu vědomému
a metafyzickému postoji (termín
metafyzický zde není přeháněním). Podle
nejlepších pravidel tohoto žánru je tudíž
tento autobiografický román současně
i „románem o zaučování“.
47 róninů
Slabikář a pokladnice vazalské
věrnosti
Hra zpracovává historickou událost
z ledna 1703, kdy se 47 bývalých vazalů
rodu pánů z Akó pomstilo za incident,
který vedl k rituální sebevraždě jejich
pána. Jedná se o mnohokrát a mnohými
žánry zpracované téma, hra autorského
kolektivu složeného z osobností Takedy
Izumoa, Namiki Sósukeho a Mijošiho
Šórakua nicméně patří k nejznámějším
a nejcitovanějším. Děj hry pochopitelně
akcentuje dlouhé a složité přípravy
pomsty, které museli vazalové konat
tajně a s omezením osobního kontaktu.
Róninové mají ve hře coby kód přiděleny
jednotlivé znaky japonské slabičné
abecedy, odtud „slabikář“ v názvu hry.
Zároveň se během jedenácti dějství hry
setkáváme s časovými skoky, respektive
s retrospektivami, které dokreslují hlavní
dějovou linii, tvoří detailnější pozadí
hlavních událostí a vykreslují komplexní
obraz japonského konceptu vazalské
věrnosti.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/1919
JORGE LUIS BORGES
Slavný argentinský spisovatel se narodil v roce 1899,
vyrostl v dvojjazyčném prostředí anglo-argentinské
rodiny, rané mládí prožil v Evropě, řadu let působil
jako ředitel Národní knihovny v Buenos Aires
a vyučoval angloamerickou literaturu. Světově
i v českém prostředí proslul především knihami
fantastických povídek, neméně pozoruhodná je však
jeho tvorba esejistická a lyrická. Za své dílo získal
četná mezinárodní ocenění a řadí se k předním
světovým autorům 20. století. Zemřel roku 1986.
Spisy VI – Básně
Přeložila Mariana Machová,
Eva Blinková-Pelánová a Jiří Pelán
Do 6. svazku Borgesových Spisů byly zařa-
zeny vůbec první překlady Borgesovy poezie
do češtiny. Kniha obsahuje tři básnické
knihy: autorovu nejoblíbenější sbírku
Tvůrce ze 60. let a dvě sbírky z 80. let, Atlas
a Spříseženci. Spojení krátkých prozaických
textů – mini-esejů a mini-povídek – a básní
ukazuje čtenáři dosud neznámou tvář tohoto
argentinského tvůrce.
JORGE LUIS BORGES
Obecné dějiny
hanebnosti
Přeložil Vít Urban
Sbírka kratších raných textů nazvaná
Obecné dějiny hanebnosti tematicky
i stylisticky předjímá další, známější
Borgesova díla. Autor zde líčí hanebné
skutky, kterých se dopustili nikoliv
významní lidé píšící dějiny, ale lidé
drobní a většinou neznámí. Setkáme se tu
se svérázným podvodníkem z Austrálie,
trpícím fóbií, s čínskou pirátkou
i s americkým cynikem těžícím z touhy
černých otroků po svobodě. Jednotlivé
příběhy se odehrály v různých dobách
a na různých místech – na Západě,
v islámském světě i na Dálném východě.
Autor své hrdiny neodsuzuje, etické
závěry nechává na čtenáři.
Již vyšlo:
Spisy I–V, Fantastická zoologie
Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/20
Woodrow Wilson „Woody“ Guthrie (1912–1967) byl
americký tvůrce a zpěvák lidových balad. Napsal více
než tři tisíce písní na historická, politická, kulturní,
duchovní i dětská témata, z nichž mnohé zlidověly.
Guthrie psal také články do novin, kreslil a maloval.
Měl zásadní vliv na řadu zpěváků a skladatelů jako
Bob Dylan, Pete Seeger, Bruce Springsteen, Phil Ochs
a mnoho dalších.
Dům z hlíny
Přeložila Gita Zbavitelová
Dům z hlíny je jediný dokončený román
legendárního amerického zpěváka a skladatele
lidových písní Woodyho Guthrieho. Autor jej začal
psát koncem třicátých let a dopsal v roce 1947;
pak se kniha na mnoho let ztratila a byla znovu
objevena teprve nedávno. Je to lyrický, autentický
a působivý portrét chudé a těžce pracující
farmářské manželské dvojice, která se zoufale
snaží překonat nepřízeň počasí a další překážky
v podobě mocných ničivých sil za katastrofálního
sucha a prašných bouří na texaských pláních
v třicátých letech; a je to i příběh o snech
obyčejných lidí a o jejich hledání lásky a smyslu
života ve zkaženém světě.
Tike a Ella May Hamlinovi se marně snaží farmařit na vyprahlých pláních v severním
cípu Texasu. Žijí v polozbořené dřevěné chatrči, která nedokáže vzdorovat divokým
rozmarům počasí, a Tike proto touží po bytelnějším příbytku, jenž by je před zrádnými
přírodními živly ochránil. Z příručky ministerstva zemědělství ví, jak postavit dům
z nepálených cihel, odolný proti vichru, prachu, dešti, mrazu, ohni i termitům, jenže
Hamlinovi nevlastní půdu, kterou obdělávají. Jsou jen nájemci farmy a kvůli okolnostem,
jež nemohou a nedokážou přemoci – jako majitelé půdy a rančů anebo banky –, pro ně
„dům z hlíny“ zůstává jen nedosažitelným snem.
Dům z hlíny je příběh plný venkovského realismu i občanského aktivismu, morální
naléhavosti a vypravěčského umění Johna Steinbecka a erotické otevřenosti D. H. Law-
rence; jako by tvořil prozaický protějšek k nejslavnější Guthrieho písni Ta zem je má zem.
WOODY
GUTHRIE
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Shannon Haleová je autorkou čtyř knih pro
mládež: The Goose Girl, Enna Burning, River
Secrets a bestseleru New York Times Princess
Academy oceněného cenou Newbery Honor.
Žije se svou rodinou v Salt Lake City v Utahu.
21
Austenland
Přeložil Marko Hauliš
Mladé Newyorčance jménem Jane se v lásce nedaří,
žádný muž jí není dost dobrý, a to proto, že je
zamilovaná do oblíbeného herce Colina Firtha,
hlavně v jeho roli pana Darcyho v televizní seriálové
adaptaci Pýchy a předsudku. Když se jí však poštěstí
dostat se na brigádu do Anglie do jakéhosi „tábora“
fanynek románů Jane Austenové, najednou zjistí,
že její představy o romantickém hrdinovi se až
nebezpečně stávají skutečností. Najde si nakonec
pana Darcyho jako románová Elizabeth, nebo celý ten
vyfantazírovaný svět pošle na onen svět?
Milé dámy, vítejte v Austenlandu! Anglický venkov roku 1816, zámečky a panská
sídla, románová jména, garderoby doby regentství, pánové ve fracích, důstojníci
v uniformách a dokonce jeden dvoumetrový zahradník. Smíte jezdit kočárem, dávat si
dostaveníčka, líbat se, vzdychat, zamilovávat se jeden den do toho a zítra do jiného.
Všichni jsou tu jen pro vás. Ale pozor: jestli u vás najdeme mobil nebo jinou technickou
vychytávku cynického jedenadvacátého století, pošleme vás s hanbou domů...
SHANNON
HALEOVÁ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Walker Hamilton se narodil ve skotském městě Airdrie v roce 1934 a zemřel
v únoru 1969 v jihoanglickém Cornwallu, ve věku pouhých 34 let. Jeho otec byl
horník a Walker strávil ve škole jen deset let. Navštěvoval večerní kurzy účetnictví
a základní vojenskou službu absolvoval u Královského letectva. Po návratu do civilu
pracoval v pivovaru v Glasgowě, poté jako opravář kancelářských strojů a jako
dělník. V roce 1960 se oženil a odstěhoval se do Cornwallu. Tam napsal svoji první
knihu, Všechna malá zvířátka, kterou vydalo nakladatelství Victor Gollancz v roce
1968. Jeho druhou knihu, Drakův život, vydali v roce 1970. To už byl autor po smrti.
Všechna malá zvířátka
Přeložil Paul Millar
Neprávem zapomenutý, nyní znovu objevený román
s prvky hororu, fantasy a surrealismu, napsaný
v 60. letech jedním z nejzáhadnějších britských
autorů.
Hrdinou je jednatřicetiletý Bobby, který se dívá
na svět očima jedenáctiletého sirotka – a svět,
který jeho prostřednictvím vidíme i my, je opravdu
temné místo k životu. O Bobbyho se stará nevlastní
otec přezdívaný Špek. Špek je kruťas a násilník,
který podvodem přišel k majetku Bobbyho matky,
a Bobby z něj má takovou hrůzu, že opakovaně
utíká z domova. Při svém posledním útěku potkává
podivného mužíka jménem Summers, velkého
přítele všech nebohých tvorů a zapřisáhlého
nepřítele Špeka a jiných mastňáků bez soucitu
a skrupulí. Bobby se k panu Summersovi přistěhuje
a společně naplánují Špekovu vraždu.
Kniha vznikla v atmosféře hnutí hippies
a kuriózním způsobem s ním souzní v obžalobě
společnosti, jež nechrání slabé před silnými.
WALKER
HAMILTON
22
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/23
Písek
Přeložila Michaela Škultéty
Nová literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa,
autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede
čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do
nebezpečných uliček špinavých slumů. Román
je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově
se pohybuje mezi exotickým krimi románem,
špionážním thrillerem a postkoloniální satirou,
a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je
skvostně zábavná parodie na každý z uvedených
žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly
a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři
skládá před očima jako různobarevná mozaika.
Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají
všichni něco společného: každá postava cosi
hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku, skupinka hipíků osvícení, obchodník
kontaktní osobu, malí zločinci rychlý zisk, velcí tajné mikrofilmy, muž s amnézií
ztracenou paměť... Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává mezi
prsty jako písek. Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012.
Wolfgang Herrndorf (1965–2013)
vystudoval malířství a pracoval jako
ilustrátor knih a časopisů. Literárně
debutoval v roce 2002 románem
In Plüschgewittern. V roce 2007
vydal knihu povídek Diesseits des
Van-Hallen-Gürtels a v roce 2010
román Tschick (česky Čik), který se
stal literární událostí a za nějž autor získal několik cen, mj. prestižní Německou cenu
za literaturu pro mládež a Cenu Hanse Fallady.
Photo © Mathias Mainholz
WOLFGANG
HERRNDORF
Již vyšlo:
Čik
bude
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/24
A hory odpověděly
Přeložila Miroslava Kopicová
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů
Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí
román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu,
ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie.
Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství.
Abdulláh vyrůstá v chudobě afghánského venkova
a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Parí,
která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra,
vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži.
Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské
historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší
být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či
mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná
pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí?
Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském
vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdulláh
a Parí? Otevřete knihu...
Khaled Hosseini se narodil r. 1965 v afghánském
Kábulu v rodině diplomata a učitelky perštiny.
Komunistický převrat a následná sovětská okupace
na konci 70. let zabránily rodině v návratu z Paříže,
kde byl Hosseiniho otec na diplomatické misi.
Od 80. let proto Khaled Hosseini žije v USA, kde
rodina získala azyl. Nejprve vystudoval medicínu
a osm let se také věnoval lékařské praxi, současně
však už pracoval na své první knize Lovec draků,
která se roku 2003 stala okamžitým bestselerem
nejen v USA, ale po celém světě. Stejnou oblibu si
získal i jeho druhý román Tisíce planoucích sluncí
z r. 2007. Po dlouhých šesti letech čekání, během
nichž se Khaled Hosseini kromě psaní věnoval také
roli vyslance dobré vůle UNHCR a práci pro svou
nadaci The Khaled Hosseini Foundation poskytující humanitární pomoc chudým
Afgháncům, mají čtenáři konečně v rukou jeho nový román, A hory odpověděly,
který se hned po vydání dočkal světového úspěchu a dosud vyšel ve více
než 40 zemích.
KHALED HOSSEINI
Připravujeme:
Tisíce planoucích sluncí,
Lovec draků
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/„Pokudjdeo romány,hnedtakněcoměnedojme,alenadHosseinihonovouknihou A hory
odpovědělymiužnastránce45kapalyz očíslzy.…Jeobtížnévystihnouttakbohatédílo
v krátkérecenzi.Jetucetdalšíchvěcí,o kterýchbychchtělmluvit –o rýmujícíchse
dvojicíchpostav,situacíchozvěnouodrážejícíchjednadruhou,různýchnáhledechna
upřímnost,osamělost,krásua chudobu,o přeměněemocív tělesnéneduhy.Místotoho
dodámužjentohle:Hosseiniznovupatřínavrcholžebříčkubestselerů.“
The Washington Post
„Láska, podle Hosseiniho, je úžasný můstek pronikající jazyky, třídami a identitou.
Nikdo v tomto napínavém románu není vůči jejímu účinku imunní.“
O, The Oprah Magazine
Khaled Hosseini patří k nejoblíbenějším autorům současnosti. Po celém světě se
prodalo přes 38 000 000 výtisků jeho románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí.
Dlouho očekávaná novinka A hory odpověděly vychází ve 42 jazycích.
www.khaledhosseini.com
www.khaledhosseinifoundation.org
Ukázka:
Podzim roku 1952
Otec nikdy předtím Abdulláha neuhodil.
Takže když to udělal, když ho udeřil těsně
nad ucho – silně a náhle, otevřenou dlaní,
vyhrkly Abdulláhovi překvapením do očí
slzy. Rychle zamrkal, aby je zadržel.
„Běž domů,“ procedil otec skrz zuby.
Abdulláh shora zaslechl, jak se Parí dala
do pláče.
Pak ho otec udeřil znovu, silněji, tento-
krát do levé tváře. Abdulláhovi to hodilo
hlavu do strany. Obličej ho pálil a slzy se
draly ven. V levém uchu mu zvonilo. Otec
se k němu naklonil tak blízko, že jeho tmavý
vrásčitý obličej úplně zastínil poušť, hory
i nebe za ním.
„Řekl jsem ti, abys šel domů, chlapče,“
pronesl s utrápeným výrazem.
Abdulláh ani nehlesl. Ztěžka polkl a mži-
kal na svého otce, mžoural do jeho tváře
a stínil si oči před sluncem.
Shora z malého červeného povozu volala
Parí s brekotem jeho jméno a hlas se jí třásl
obavami. „Abolláhu!“
Otec mu věnoval přísný pohled a znovu
se ztěžka vrátil k vozíku. Zevnitř se Parí
natahovala oběma rukama k Abdulláhovi.
Abdulláh jim nechal trochu náskok. Pak si
hřbetem ruky otřel oči a vydal se za nimi.
Po chvilce po něm otec hodil kámen, po-
dobnějakodětivevesniciŠádbághházelyka-
menímpoParíiněpsu,Šudžáovi –ažnato,že
onichtěliŠudžáuzasáhnout,chtělimuublí-
žit.Otcůvkámendopadlneškodněpárkroků
od Abdulláha. Počkal, a když se otec s Parí
dali znovu do pohybu, opět je následoval.
Nakonec, když už bylo slunce těsně za
svým vrcholem, otec znovu zastavil. Obrátil
se směrem k Abdulláhovi, vypadalo to, že
chvíli přemýšlí, a pak mu pokynul rukou.
„Ty to nevzdáš, viď,“ řekl.
Shora z vozu se Parí rychle chytila Ab-
dulláha za ruku. Dívala se na něj průzrač-
nýma, zvlhlýma očima, a usmívala se svým
úsměvem, ze kterého svítily řídké zoubky,
jako by se jí nic zlého nemohlo přihodit, do-
kud ho má vedle sebe. Sevřel prsty kolem je-
jích, jak to dělali každou noc, když on a jeho
malá sestřička usínali na lůžku, s hlavami
u sebe a s propletenýma nohama.
25
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/26
John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) patří k nejznámějším světovým politikům.
Působil v americké Sněmovně reprezentantů (1947–1953) a Senátu (1953–1960)
a nakonec se stal prezidentem Spojených států. V roce 1963 však ve věku
šestačtyřiceti let zahynul při atentátu v texaském Dallasu.
O několik let předtím, než zahájil svou politickou kariéru, vstoupil do širšího
povědomí jako autor velmi úspěšné knihy (původně studentské práce) Proč Anglie
zaspala (Why England Slept, 1940), v níž vysvětloval nepřipravenost Velké Británie
na válku s Německem. Kniha Portréty odvahy (Profiles in Courage, 1956; česky
poprvé jako Profily odvahy v roce 1968) se stala bestselerem a Kennedymu vynesla
Pulitzerovu cenu.
Portréty odvahy
Přeložil Jan Hokeš
„…činů, kvůli nimž jsem trpěl, ani zdaleka
nelituji.Všechny bych je vykonal znovu, pokud by
to bylo zapotřebí, i za cenu desateronásobného
hanobení, nepřízně a ztráty funkce,“ prohlásil John
Quincy Adams a s jeho slovy by se pravděpodobně
ztotožnilo i dalších sedm amerických senátorů,
jejichž příběhy líčí John Fitzgerald Kennedy ve
svazku Portréty odvahy. Ať už si vydobyli věhlas, jako
například Daniel Webster, nebo byli a jsou víceméně
neznámými postavami, jako například Edmund G.
Ross, projevili všichni tito politici v kritické chvíli
odvahu jít proti proudu a nehledět na stranické zájmy
a přání voličů. K jejich činům je přimělo vlastní
přesvědčení, svědomí, věrnost ústavě a v neposlední
řadě také nutkání zachovat se spravedlivě a prospět
vlasti. Nejenže si za své jednání vysloužili tvrdou
kritiku, ale v mnoha případech si jím navždy zničili
kariéru a někdy i osobní život.
Kennedy sestavil příběhy svých odvážných
předchůdců na základě důkladného studia
historických pramenů, avšak jeho styl má daleko do
suché faktografie. Vše naopak líčí velice poutavě, se
smyslem pro napětí a dramatičnost. Kniha Portréty
odvahy, která výrazně přispěla k utváření moderního
politického myšlení, je tak i po desetiletích podnětnou
a přitažlivou četbou.
JOHN FITZGERALD
KENNEDY
vyměnit
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/27
Konzultant
Přeložil Petr Fantys
Nedlouho před svou svatbou se Konzultant, uznávaný
právník, rozhodne vstoupit do riskantní oblasti obchodu
s drogami na drsné texasko-mexické hranici – a doufá, že
následkům tohoto rozhodnutí dokáže uniknout. Je pevně
přesvědčen, že až mnohamilionový obchod s kokainem
proběhne, vše se vrátí do starých kolejí a on se zase
navrátí ke svému starému životu po boku milované
snoubenky. Namísto toho se však ocitne uprostřed
brutální a smrtelně nebezpečné hry, která může zničit
všechno, co má rád, a všechny, jež kdy miloval.
Cormac McCarthy se i ve svém posledním díle předvádí ve vrcholné formě, i když
Konzultant není román, nýbrž „jen“ scénář k filmu, který letos natočil hvězdný režisér
Ridley Scott s neméně hvězdným obsazením: v hlavních rolích se tu objeví Brad Pitt,
Michael Fassbender, Penélope Cruz, Cameron Diaz a Javier Bardem.
Českou premiéru má film 28. listopadu.
Cormac McCarthy se narodil roku 1933
v rhodeislandské Providence na východním
pobřeží Spojených států, jako třetí ze šesti
dětí. Roku 1937 se jeho rodina přestěhovala
do Knoxvillu – krajina, kultura a povahopis
východního Tennessee a Appalačských hor
mladého spisovatele výrazně ovlivnily a odrážejí
se zejména v jeho prvních čtyřech románech:
Strážce sadu (The Orchard Keeper, 1965), Vnější
tma (Outer Dark, 1968), Dítě Boží (Child of God,
1973, č. 2009) a Suttree (1979). V následujících
dílech se už autor zabývá americkým Jihozápadem, kam se na konci sedmdesátých
let přesunul: své opus magnum Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
(Blood Meridian, or, The Evening Redness in the West, 1985, č. 2009) tvořil čtyři roky
v texaském El Pasu. Poté přišla „Hraničářská trilogie“: Všichni krásní koně (All the Pretty
Horses, 1992, č. 1995), Hranice (The Crossing, 1994, č. 1997), Města na planině (Cities
of the Plain, 1998, č. 2010), a s ní i zájem médií, čtenářstva a mohutný komerční úspěch.
Posledními dvěma romány, „thrillerem“ Tahle země není pro starý (No Country for Old
Men, 2005, č. 2007) a apokalyptickým vyprávěním Cesta (The Road, 2006, č. 2008),
Cormac McCarthy stvrdil svou pozici stěžejního amerického romanopisce.
Photo © Laura Ware
CORMAC McCARTHY
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/28
David Nicholls (*1966) studoval angličtinu a herectví.
Živil se jako herec (mimo jiné strávil tři sezóny v The
Royal National Theatre), ale poté se soustředil na psaní
scénářů pro televizi (napsal několik seriálů a adaptoval
klasické autory, jako je Hardy nebo Dickens).
Svůj první román Otázka za deset (2006) přepsal
i do filmové podoby, která vznikla v roce 2006.
Zopakoval to se svým třetím románem Jeden den
(2009), ale tentokrát ještě úspěšněji (ve filmu
z roku 2011 ztvárnila hlavní roli mezinárodní hvězda
Anne Hathawayová).
Záskok
Přeložila Soňa Benediktová
Humorný román z divadelního prostředí o tom,
že i druhořadí herci občas dostanou svou šanci.
Zatímco krásný a talentovaný Josh Harper, alter
ego lorda Byrona, kterého hraje, jde z role do role
a chystá se na kariéru v Hollywoodu, jeho kolega
Stephen McQueen s nešťastným jménem mnohem
slavnějšího, již zesnulého hollywoodského kolegy
je odborníkem na mrtvoly v televizních seriálech,
a navíc zaskakuje za Joshe ve hře o Byronovi.
Jenomže záskok za supermana kypícího zdravím
nikdy není potřeba – dokud se na něj neusměje
štěstí. A nejde tu jen o záskok divadelní, ale
i postelový...
DAVID NICHOLLS
Již vyšlo:
Jeden den,
Otázka za deset
Kulisy pro pořádný společenský trapas má pečlivě rozestavené, ale čekají vás i krásně
napsané scény plné něhy.
– Independent on Sunday
Tohle si užijete. Autor ví, o čem píše, a umí okouzlit.
– Mirror Ticket
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/29
GeorgeOrwell(1903–1950)patřík nejvýraznějšímspisovate-
lůma novinářůmprvnípoloviny20.století.Přestože souzněl
sesoudobýmilevicovýmifilozofickýmiproudya prohlašoval
sezasocialistu,v případěSovětskéhosvazupotěmkinovskou
povahusocialistickéhorežimubrzyprohlédla ostřeseproti
němuvymezil.Originálněsvépolitickémyšlenkyzpracoval
v alegorickénoveleFarmazvířat(1945)a v antiutopickém
románuDevatenáctsetosmdesátčtyři (1949).Velmioblíbené
bylya stálejsoujehoeseje,cestopisya reportáže,např. Nadně
v Pařížia Londýně(1933),Barmskédny (1934) a Hold Katalán-
sku (1938). George Orwell dodnes zůstává ikonou vzdoru vůči
totalitním tendencím a politické manipulaci všeho druhu.
GEORGE ORWELL
Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
Lev a jednorožec
Eseje I. (1928–1941)
Přeložila Kateřina Hilská
Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel
slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze
na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa
Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal
v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech
vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale
především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow
human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými,
a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje
dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní
přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení,
že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem. Plánovaný
čtyřsvazkový projekt nakladatelství Argo bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně
Orwellových literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „Jak to vidím já“.
V této podobě se bude jednat o nejúplnější,
nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn
Orwellových esejí v češtině.
Již vyšlo:
Farma zvířat/Animal Farm (bilingvní titul), Cesta k Wigan Pier, Deníky I (1931–1940),
Deníky II (1940–1949), Devatenáct set osmdesát čtyři/Nineteen Eighty-Four (bilingvní titul)
Připravujeme:
Ohlédnutí za španělskou válkou: Eseje II., Úpadek anglické vraždy: Eseje III.,
Spisovatelé a leviatan: Eseje IV.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/30
Leena Parkkinenová (*1979) studovala scenáristiku
a reklamu. Pracovala v nakladatelství i jako barmanka.
Pochází z rodiny, ve které se dobrý příběh cení více než
pravda. Už její dědeček dokázal uhranout posluchače
svým vyprávěním a její otec všem řekl, že jeho syn
bude slavným spisovatelem. O týden později se mu
narodila dcera. V dětství netoužila po spisovatelské
dráze, ale chtěla být malířkou. Když jí došel papír,
pokračovala v kreslení na všechno, co jí přišlo pod
ruku, a to včetně stěn a otcova daňového přiznání.
Proto šla studovat grafický design, pak se dostala k práci pro nakladatelství.
Parkkinenovou fascinují témata jako identita, pohlaví a jinakost. O nich jsou její
knihy, ze kterých se dozvíte věci, které byste snad ani raději nevěděli.
Photo©HeiniLehväslaiho
LEENA
PARKKINENOVÁ
Na řadě je Max
Přeložila Jitka Hanušová
Max a Izák jsou siamská dvojčata. Když se v roce
1899 narodí, matka se o ně nedokáže postarat,
a tak se přičiněním tety ocitnou jako hříčka
přírody v místním cirkuse. Zde se poprvé cítí jako
plnoprávné lidské bytosti – spřátelí se s ostatními
zrůdami, monstry a ztracenými existencemi
a zjišťují, že běžní lidé je vnímají jako umělce a jsou
ochotni za jejich vystoupení platit. Konečně šťastna,
objíždějí dvojčata celou Evropu. Osudový zlom
nastane, když se v Helsinkách seznámí s okouzlující,
ale naprosto nemorální Iris. Muži tuto femme fatale
uctívají a ženy nenávidí. Izák se do Iris rázem
osudově zamiluje... Jak se s jejich vztahem vyrovná
Max? Román Na řadě je Max je literárním debutem
Leeny Parkkinenové, líčícím s neobyčejnou citlivostí a v barvitých epizodách bizarní
zákulisí cirkusového prostředí, problémy dvojčenství i dvojnictví a v neposlední řadě
též nespolehlivost jakéhokoliv vyprávění. Autorka za román obdržela v roce 2009 cenu
prestižního finského deníku Helsingin Sanomat.
„Plechový bubínek pro 21. století.“
– Interkultura Online, Německo
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/31
Dan Rhodes (*1972) je britský prozaik.
Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek
o lásce“ s názvem Antropologie. Českým
čtenářům už se představil novelou Bílé
autíčko, publikovanou pod pseudonymem
Danuta de Rhodes. Autor si hýčká pozici
na okraji literárního dění, a na svém blogu
s oblibou zveřejňuje negativní recenze na
svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského
úspěchu, kritického ocenění a překladů
do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým
humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem. Po Zlatu
chystáme k vydání Antropologii a podobný soubor mikropovídek Vezmi si mě.
Zlato
Přeložila Zuzana Dejmková
Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit
unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která
rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé
vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí
na pivo, pochutnává si na instantních nudlích,
a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se
sbližuje s místními a promění život leckoho
z nich. Autor svůj román nestaví na překotném
a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění,
humoru a dovedném a účastném portrétování
svých postav. Protože toto je kniha o lásce.
„Milujeme Davida Rhodese. Prazvláštní jako obvykle, ale vynikající.“
– Guardian
„Chytré a velmi zábavné. Zlato sahá přímo k srdci. Nikdy pak už nebudete smýšlet
o kýchání stejně jako dosud.“
– Hilary Mantelová.
„Naprosto bezchybné komediální psaní. Originální, svěží a vtipné.“
– Observer
DAN
RHODES
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/32
David Sedaris (1956) se narodil v newyorském
Binghamptonu, dětství a mládí však prožil
s excentrickou matkou, otcem pracujícím pro IBM a pěti
sourozenci v Severní Karolíně. Jako dospělý se porůznu
protloukal Chicagem a New Yorkem; literární úspěch se
dostavil až na Vánoce roku 1992, kdy rozhlasová stanice
NPR odvysílala jeho vánoční „esejopovídku“ a autorovi
se začaly otevírat publikační možnosti v časopisech
jako New Yorker či Esquire. Zanedlouho mu vyšla
první sbírka textů nazvaná Závrať, příznačně opatřená
podtitulem Povídky a eseje (Barrel Fever: Stories and
Essays, 1994). Následují svazky Naháč (Naked, 1997),
Prázdniny na ledě (Holidays on Ice, 1997), Já jednou
mluvit hezky (Me Talk Pretty One Day, 2000), Oblékejte
své blízké do manšestru a džínoviny (Dress Your Family in Corduroy and Denim,
2004), Když vás zachvátí plameny (When You Are Engulfed in Flames, 2008) nebo
Prozkoumejme cukrovku se sovami (Let’s Explore Diabetes with Owls, 2013).
Naháč
Přeložila Hana Ulmanová
Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnějšího
amerického humoristy současnosti! Jeho knihy
se drží v čele žebříčků bestselerů, prodalo se
jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy
do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván
k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu
Fulghumovi – a jeho kniha Naháč (Naked, 1997)
názorně ukazuje proč: autorův břitký vtip se
nezastaví před ničím, bere si na paškál stejně vlastní
rodinu i sebe sama, zesměšňuje sexuální, politická
i etnická tabu a s náramným gustem se naváží do
přebujelé politické korektnosti. Sedaris nahlíží
pod povrch běžného života a vidí, jak to tam bublá
absurditou, a nezastaví se ani před rouhačskými
představami, na jaké se tzv. spořádaní občané
neodváží byť jen pomyslet. Při tom všem však autor
vůči svým postavám neztrácí sympatie a dokáže
pro jejich slabost i pošetilost nalézt pochopení –
jeho psaní tak lze s použitím zprofanovaného klišé
označit za „moudrý humor“, ačkoli on sám by se
takovému označení jistě vysmál jako první.
Photo © Hugh Hamrick
DAVID SEDARIS
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Znám jedince, co praští s prací a najdou
si novou dřív, než byste rozporcovali kuře.
Zkušenosti mohou mít pramalé, ovšem vy-
zařuje z nich šarm a sebedůvěra. S šarmem
se buď narodili, nebo ho do nich v útlém
věku vtloukli, důvěru jim však dodává vě-
domí, že se o to místo uchází taky někdo
jako já. Můj životopis je samé skoro. Umím
psát na stroji, ale jenom jedním prstem,
a v životě jsem se nedotkl počítače – tedy
pokud jsem z něj zrovna nestíral prach.
Nikdy jsem se nenaučil řídit, což vylučuje
donášku do domu a mé vyhlídky zužuje na
zaměstnání u zastávek hromadné dopravy
nebo v jejich těsné blízkosti. Dovedu nějak
stlouct věci dohromady, ale mám panickou
33
hrůzu z cirkulárek, motorových sekaček na
trávu a jakýchkoli elektrických přístrojů,
které jsou hlasitější nebo drastičtější než
vysavač. Ano, mám zkušenosti s prodejem,
ale výhradně s prodejem trávy, tedy pro-
duktu, který se prodává sám. Na to, abych
dělal ochranku, nejsem dost urostlý ani
hřmotný, a chybí mi dravost nutná k tomu,
aby se ze mě stal hlídač v obchodě, policajt
na přechodu nebo učitel na prvním stupni.
Před lety jsem pingloval, ovšem v restau-
raci toho druhu, kde zákazníci místo přija-
telného spropitného utrousí jen „Děkujeme
a na shledanou“. Při několika příležitostech
se sice ukázalo nezbytným, abych seškrábl
z podlahy kuchaře a usmažil tu vaječnou
omeletu sám, tím jsem však odbornou kva-
lifikaci nezískal.
Když vás zachvátí plameny
Přeložil Jiří Hanuš
Další sbírka nejpopulárnějšího amerického
humoristy Když vás zachvátí plameny. Od drobných
každodenních momentů se autor brilantně dostává
k základním lidským věcem. Když autorovi
kupříkladu jednou vypnou vodu, napadne ho, že
by k uvaření kávy použil vodu z vázy s květinami,
a řetězením asociací se dostane z francouzského
venkova až ke komicky trapné vzpomínce na nákup
drog v jednom karavanu na venkově v Severní
Karolíně. Jednotlivé texty knihy tak tematicky
přecházejí od bizarních či komických hlavolamů
všedního života – třebas od incidentu, při němž
autorovi v letadle vypadne z pusy přímo do klína
spolucestujícího pastilka proti kašli, nebo pokusu
ubránit svůj domov před neurotickým zpěvným
ptactvem tím, že všechna okna vyplní obaly
gramofonových desek – až k nejniternějším lidským
pravdám.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Barney Stinson je jedna z hlavních postav seriálu Jak jsem
poznal vaši matku, pro leckoho postavou nejdůležitější.
Je renesanční osobností, mužem, borcem, který ví, jak
užívat života, a hodlá ostatní borce tomuto umění naučit.
Borcův kodex
pro rodiče
Přeložil Vít Penkala
Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá
(alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat).
Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to
pro sebe. Jeho nejnovější dílo provede nastávající
i skutečné rodiče od okamžiku početí až k odeslání
potomka na vysokou školu, zasype je informacemi
a tipy, mnohdy užitečnými, ale bez výjimky
legendárními, a zaručí, aby borec v politováníhodné
pozici rodiče nepřestal být borcem, a co víc,
aby stinsonovské životní hodnoty předal i další
generaci.
BARNEY
STINSON
Již vyšlo:
Borcův kodex,
Barneyho příručka,
Borec v akci
34
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila do
pražské německé rodiny, její matka pocházela z francouzské
části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová redaktorka,
novinářka, překladatelka a spisovatelka vyrůstala a žila
v těsném kontaktu s německou menšinou a stýkala se
s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem, E. E. Kischem,
Oskarem Baumem aj. V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní
vydání její vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen
in Prag.
Výhled z Hradčan
Přeložil Vratislav Slezák
Argo nyní přichází s výborem jejích fejetonů,
novinových článků, úvah a drobných próz,
v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky
i jejích současníků a především krásná i šílená
tvář minulého století.
Novinářka Tomanová-Weisová se vždy
velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí,
kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali
jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak
kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře
Františka Vaněčka, který v květnových dnech
roku 1945 zachránil internované německé
děti a odvezl je do bezpečí švýcarského
velvyslanectví. V jiném textu zase vylíčila
tragický příběh lidické ženy, jež přežila
koncentrační tábor a po válce se setkala se svým
domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému
vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl.
Již vyšlo:
Setkání v Praze/Begegnungen in Prag –
bilingvní vydání
35
HELENA
TOMANOVÁ-WEISOVÁ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/36
Timur Vermes se narodil v roce 1967,
jeho matka byla Němka, otec Maďar,
který ze své vlasti uprchl po potlačeném
povstání z roku 1956. Vermes vystudoval
dějiny a politologii, působil jako novinář
a ghostwriter. Román Už je tady zas je
jeho prvotinou.
Už je tady zas
Přeložila Michaela Škultéty
Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale
jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se
asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho
podpořili? Ale ovšemže ano!
Je léto 2011. Na zanedbaném plácku uprostřed Berlína
se probudí Adolf Hitler. V nejhlubším míru, bez své
strany, bez svých věrných, bez Evy. Sám a sám v moři
přistěhovalců. 66 let po své domnělé smrti uvízne
v přítomnosti a proti vší pravděpodobnosti zahájí novou
kariéru – v televizi! A nakonec – jak jinak – zamíří i do
politiky! Jeho heslem se stane boj proti rychlé jízdě
a psím exkrementům na chodnících. Hořká politická
satira ukazuje současné Německo jako cynickou
společnost, kterou žene kupředu bezskrupulózní touha
po úspěchu a která je navzdory desetiletím demokracie
naprosto bezbranná vůči demagogům nejhrubšího
zrna. Román, napsaný v ich-formě z vůdcova pohledu,
okupuje přední místa německých literárních žebříčků,
překladová práva byla prodána do 30 zemí.
TIMUR VERMES
Photo © MissBehavior
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/„Na jedné straně je to až k popukání komická kniha, protože autor dokonale vystihl
Hitlerův žargon. Na druhou stranu vám ale brzy ztuhne úsměv na tváři.“
– Stern
Ta kniha je „velmi zlá, ale otevírá nám oči (...) Bezpodmínečně zakupte!“
– sat 1
Už je tady zas je taková „česká soda“ z německé sodovkárny. A právě proto, že si
T. Vermes dovolil napsat parodii, a ne další dryják, ne nové Laskavé bohyně, dokázal
skutečnou míru německého vyrovnání se s minulostí: Už si ze svých nejtemnějších
koutů dokážeme dělat i legraci. A to aniž bychom zapomínali, že svá nebezpečná tabu
má i náš dnešek.
– Tereza Šimůnková, SALON, Právo
Ukázka:
Na vnější stěně stánku visel bezpočet pes-
trobarevných listů v turečtině. Během
mého bezvědomí musela uplynout delší
doba a do Berlína se zatím podle všeho
vypravila řada Turků. Bylo to pozoru-
hodné. Turci, v zásadě věrní podporova-
telé německého národa, zůstali přece na-
vzdory našim značným snahám neutrální,
nikdy nebyli ochotní vstoupit do války na
straně Německé říše. Nyní se však zdálo,
že je někdo, pravděpodobně Dönitz, musel
během mé nepřítomnosti přesvědčit, aby
nás podpořili. A poměrně pokojná nálada
na ulicích nasvědčovala tomu, že turecký
vklad válku dokonce rozhodujícím způso-
bem zvrátil. Užasl jsem. Jistě, odjakživa
jsem Turky respektoval, avšak tohle bych
od nich nečekal. Na druhou stranu jsem
pro nedostatek času nemohl rozvoj jejich
země podrobně sledovat. Reformy Kema-
la Atatürka musely turecký stát posunout
vskutku senzačním způsobem. Snad šlo
o zázrak, k němuž se ostatně vždycky upí-
nal i Goebbels. Srdce se mi naplnilo vře-
lým optimismem. Vyplatilo se, že jsem se
nikdy, ani v hodinách zdánlivě nejhlubší
tmy, nevzdal víry v konečné vítězství. Že
se víry v konečné vítězství nikdy nevzdala
Říše. Čtyři nebo pět pestrobarevných tu-
reckých tiskovin představovalo nepřehléd-
nutelný důkaz nové, úspěšné osy Berlín-
-Ankara. Když se tedy moje největší obavy,
obavy o blaho Říše, takto překvapivě zmír-
nily, zbývalo ještě zjistit, kolik času jsem
ztratil v oné podivné dřímotě v opuště-
ném areálu.
37
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/38
Jess Walter (*1965) je americký novinář
a spisovatel. Pracuje jako reportér pro
Newsweek, Washington Post či Boston
Globe. Je autorem povídek, literatury faktu,
a především šesti románů – roku 2005
obdržel prestižní cenu Edgara Allana Poea za
dílo Citizen Vince (česky Občan Vince). Jeho
knihy se překládají do více než 20 jazyků.
Nádherné trosky
Přeložil Petr Štádler
Nejprodávanější román letošního roku v USA nabízí
fascinující, mnohovrstevnatý příběh o lidských
snech a jejich střetu s životní realitou. V roce 1962
dochází v odlehlé skalnaté zátoce Ligurského moře
k nepravděpodobnému setkání: jako přízrak v bílém
sem připlouvá americká herečka. Příležitost ubytovat
ji ve svém skrovném, věčně prázdném penzionu
dostává hoteliér Pasquale, mladý snílek. Vycházející
hvězdička stříbrného plátna mu učaruje, jenže…
údajně umírá na rakovinu.
Střihem takřka filmovým se z dávné a zapadlé
italské idyly přenášíme na opačnou polokouli,
do centra dění a žhavé současnosti smartphonů
a pokleslé mediální zábavy, kde se odvíjí druhé
z mnoha vláken příběhu: v Los Angeles se objeví starý Ital pátrající po tajemné ženě,
kterou naposledy viděl ve svém penzionu o půlstoletí dříve.
Takové jsou začátky románového eposu, v němž se skutečnost mísí s fikcí a život
s uměním a který nás ze zastrčené rybářské vesničky zavádí hned na okázalou natáčecí
scénu velkofilmu Kleopatra, hned doprostřed bujaré zábavy edinburského festivalu či
nekompromisního prostředí hollywoodského zábavního průmyslu.
„Bravurní vypravěčství… Téhle knize propadnete… Překvapivý a duchaplný
sociálněkritický román, který nás do děje uvádí působivou, romantickou scénou, nabízí
mnohem více než pouhé obveselení… Dojímá i baví, a ulevuje nám tak od té až příliš
lidské bolesti, která tento komplexní a neustále se vyvíjející román pohání vpřed…
Walter je talentovaný a originální spisovatel.“
– Helen Schulmanová, NEW YORK TIMES BOOK REVIEW
JESS WALTER
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/39
Ukázka:
„Moc mě mrzí,“ dodal Alvis, „že se z vás
stalo tohle.“
„Tohle?“ Zasmála se, což Alvise zarazilo.
„Tohle jsem dělala vždycky.“ Mávla rukou
po místnosti a kategorickou italštinou pro-
nesla: „Příteli, já vás neznám. A tu vesnici,
o které mluvíte, taky ne. Od narození žiju
v Janově. Mladíci jako vy za mnou někdy
chodí – Američani, kteří tu byli za války
a poprvé se vyspali s holkou, která vypa-
dala jako já. To je v pořádku.“ Působila
trpělivě, ale nezdálo se, že by ji jeho pří-
běh nějak zvlášť zajímal. „Ale co jste měl
v plánu, tuhle Marii zachránit? Odvézt si ji
do Ameriky?“
Alvise nenapadalo, co na to odpovědět.
Ne, samozřejmě že si ji nechtěl odvézt do
Ameriky. A co měl tedy ve skutečnosti
v úmyslu?Cotuvlastnědělal?
„Udělal jste mi radost, že jste si místo těch
mladších holek vybral mě,“ prohlásila pro-
stitutka a sáhla po jeho pásku, „ale prosím
vás, přestaňte mi říkat Marie.“
Její ruce mu pásek obratně rozepnuly.
Alvis si při tom soustředěně prohlížel její
obličej. Musí to být ona, ne? Jenže najednou
si nebyl tak jistý. Vážně vypadala starší než
Maria. A ty tlusté paže, které připsal věku –
může opravdu jít o jinou ženu? Svěřuje se
snad nějaké náhodné štětce?
Sledoval, jak mu její baculaté ruce roze-
pínají kalhoty. Měl pocit, že se nemůže po-
hnout, nakonec se ale přece dokázal odtáh-
nout. Kalhoty si zapnul a řemen znovu utáhl.
„Chtěl byste radši jednu z těch ostatních
holek?“ zeptala se prostitutka. „Dojdu pro ni,
ale zaplatit mi musíte tak jako tak.“
Alvis roztřesenýma rukama vytáhl pe-
něženku. Vytáhl padesátinásobek částky,
kterou stanovila. Položil peníze na postel.
A pak tiše pravil: „Mrzí mě, že jsem vás ten
večer jen nedoprovodil domů.“
Zůstala na peníze civět. Poté Alvis Bender
odešel. Měl dojem, že z něj v tom pokoji vy-
prchal zbytek životní síly. V předpokoji si
ostatní šlapky četly své časopisy. Ani ne-
zvedly oči. Dole se Alvis protáhl kolem hu-
beného zubícího se výčepního a ven do
slunečního světla se vyhrnul šílený žízní.
Chvatně přešel ulici k jinému baru a hla-
vou se mu honilo: Díky bohu, tyhle bary
přetrvají věčnost.
Finanční životy básníků
Přeložila Radka Knotková
Hořce komická existenciální satira Finanční životy básníků vychází z jednoduché úvodní
situace: Co se stane, když se druhořadý novinář Matthew Prior rozhodne splnit si svůj
americký sen, odejít ze zaměstnání a vsadit vše na jedinou donkichotskou kartu – webovou
stránku věnovanou finančnímu zpravodajství psanému ve verších? Počin samozřejmě
nikoli neočekávaně vybouchne a Matt se zničehonic ocitne v situaci, již dle jeho finančního
poradce nelze nazvat ničím jiným než fiskální ebolou: bez práce, po uši v dluzích
a s vystěhováním na krku. Kromě toho musí Matt živit stále senilnějšího otce, hradit
předražené školné dvěma synům a přimět manželku, aby ho neopustila kvůli úspěšnému
bývalému příteli, s nímž po večerech flirtuje na internetu. Karta se začne obracet ve chvíli,
kdy zoufalý Matt během půlnoční výpravy do místního supermarketu potká několik kuřáků
marihuany a usmyslí si, že se z bezvýchodného postavení dostane pomocí svého dosud
nejtroufalejšího a nejšílenějšího plánu: bude prodávat „trávu“ svým kamarádům z byznysu.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/40
Uznávaný klasik americké i světové prózy (1922–2007).
Začínal v padesátých letech jako povídkář, jeho první
romány patřily jednoznačněji do žánru sci-fi, později si
vypracoval příznačný styl s členěním textu do kulometně
krátkých, sžíravých odstavců. Stal se kultovním autorem
několika generací čtenářů, včetně českých.
Když smrtelníci spí
Přeložil Petr Štádler
Třetí posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám
předkládá další originální povídky z počátku autorovy
kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá
soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem,
která svérázně formuje osudy jeho postav. Brilantní
technik George se tak rozhodne pro dráhu obchodního
cestujícího, která mu umožní žít se svou mluvící
lednicí Jenny, mladá, idealistická sekretářka Amy se
zamiluje do bankovního lupiče na útěku, štědré životní
pojistky vyvolají epidemii sebevražd, ambiciózní
a sebevědomý stavitel silnic si doma hraje s vláčky, dokud mu jeho fantazijní říši nezničí
nemilosrdný ženský element, zapšklý novinář je přinucen předsedat výboru soutěže
o nejlepší vánoční osvětlení, čímž mu do života zasáhne nejprve podezřele rozhazovačný
kriminálník a poté i vánoční zázrak, postarší vdova po chovateli prasat dostává dojemné
milostné dopisy od tajemného muže a rozhodne se čelit realitě tím, že se za ním vypraví
osobně… V souboru Když smrtelníci spí Vonnegut se sobě vlastní obrazotvorností,
pozorovatelským nadáním i humorem výstižně zachycuje, jak vypadá nebo by mohl
vypadat svět kolem nás.
KURT
VONNEGUT, JR.
Již vyšlo:
Pozor, vyletí ptáček!, Pánbůh vám požehnej, pane Rosewatere, Pánbůh
vám požehnej, doktore Kevorkiane, Jatka č. 5, Vítejte v pavilonu opic,
Modrovous, Sirény z Titanu, Květná neděle, Tabatěrka z Bagomba,
Mechanické piano, Snídaně šampiónů, Časotřesení, Groteska,
Hokus pokus, Ostroočko, Matka noc, Kriminálník
Pavel
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/41
Do literatury vstoupil v roce 1993 svým románem
Trainspotting, posléze i úspěšně zfilmovaným; od té
doby napsal řadu dalších románů, knihy povídek,
scénáře a hry. Jako mnoho hrdinů z jeho knih
pochází z nuzných poměrů, prošel řadou podřadných
zaměstnání, překračoval zákon. Většina jeho příběhů
se odehrává v Edinburghu, který je přesně vykreslenou
kulisou pro syrové a šťavnaté příběhy, v nichž se Welsh
nevyhýbá drsnému humoru, líčení násilí, sexu, projevů
tělesnosti či drogových excesů. Přesně a funkčně využívá jazyka ulice a skotského
dialektu, experimentuje s prozaickou formou, přísně realistické texty koření obraznými
postupy. Výsledkem je navýsost čtivá, ale rozhodně ne poddajná próza.
Heráci
Přeložil Robert Tschorn
Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na
univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí
dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání
a sociálního státu jsou minulostí. Když se Markova rodina začne rozpadat, jeho život se
mu vymkne z rukou a on se uchýlí k poraženectví. Cestou ven je heroin.
Irvine Welsh v tomto románě dopodrobna mapuje události, které vedly k drogovému
bezčasí legendárního Trainspottingu.
Trainspotting
Přeložil Ondřej Formánek
Welshův Trainspotting je mozaikou epizod, soustředěnou kolem řady postav, jež
nedokázaly nebo nechtěly následovat životní styl svých rodičů a zvolily život na okraji,
jehož středobodem se staly drogy. Autor bez moralizování popisuje, jak jeho postavy
s drogou žijí, zkoušejí s ní bojovat, poddávají se jí i jak poznávají, že ani tahle vzpoura
proti „normálnímu“ životu je neuspokojuje. Kniha vychází v zásadně revidovaném
a opraveném překladu Ondřeje Formánka.
IRVINE WELSH
Již vyšlo:
Acid House,
Postelová tajemství mistrů kuchařů
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Herman Wouk (1915) je slavný americký autor téměř dvacítky románů, většinou
historických. Za knihu The Caine Mutiny, kterou kritika označuje za nejlepší popis
každodenního života na americké bitevní lodi, získal v roce 1952 Pulitzerovu cenu.
Román Marjorie Morningstar jej v roce 1955 dostal na obálku časopisu Time.
Do češtiny byly zatím přeloženy jen dvě jeho knihy, The Winds of War (1971, česky
Vichry války, 2001) a War and Remembrance (1978, česky Válka & vzpomínky, 2002),
které se zároveň dočkaly úspěšných televizních adaptací.
Zákonodárce
Přeložil Petr Eliáš
Jak to vypadá, když se jeden australský miliardář
rozhodne natočit film o Mojžíšovi? Přemluví
producenta, sežene nadějnou mladou režisérku
a scenáristku v jedné osobě a všichni se můžou
pustit do práce. Tedy až najdou někoho, kdo by se
hodil na nelehkou hlavní roli. Sedmadevadesátiletý
Herman Wouk, legendární postava americké
literatury, po půlstoletí zřejmě konečně našel
způsob, jak napsat příběh o hebrejském
Zákonodárci. Do svého epistolárního románu sám
vstupuje jako stárnoucí spisovatel, který se stále
snaží napsat svůj velký, ale „beznadějný“ román
a i přes odpor své ženy se uvolí podílet se na
vznikajícím filmu jako poradce. Prostřednictvím
dopisů, e-mailů nebo třeba přepisů skypových
konferencí čtenář sleduje, jak se mladá režisérka
Margo Soloveiová vyrovnává se židovským
dědictvím, jehož se před lety vzdala, a jak při práci
na scénáři znovu hledá cestu k tradicím a k lidem,
kteří z jejího života na nějaký čas zmizeli. Vše
s humorem, nadhledem, lehkou ironií a životní
moudrostí komentují autorovy deníkové záznamy.
HERMAN
WOUK
42
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/43
Alexander Trocchi (1925–1984) se
narodil v Glasgowě v rodině skotské
matky a italského otce. Po studiích na
místní univerzitě odjel v padesátých
letech do Paříže, kde se stal významným
členem místní kulturní komunity.
Krátkou dobu zde vydával časopis
Merlin, v němž své první texty
publikovali například Samuel Beckett či
Christopher Logue. Trocchi se spojil rovněž s proslulým kontroverzním nakladatelem
Mauricem Girodiasem, v jehož nakladatelství Olympia publikoval pro obživu pod
různými pseudonymy rozličné erotické romány. Z tvorby publikované pod vlastním
jménem vynikne zejména částečně autobiografické vyprávění Kainova kniha, jejímž
hlavním tématem je drogová závislost vypravěče – tento problém sdílel i Trocchi
a právě celoživotní závislost na heroinu byla důvodem jeho vyloučení ze společnosti.
Helen v zajetí touhy
Přeložil Ladislav Nagy
Kultovní erotická klasika z padesátých let
od „nejprokletějšího z prokletých“ skotských
prozaiků! Helen v zajetí touhy je jedním z několika
erotických románů Alexandra Trocchiho. Mladá
hrdinka v sobě s příchodem dospívání objeví
vášeň – silnou, spalující vášeň, která ji nutí
uprchnout ze zapadlé rodné vísky na západním
pobřeží Austrálie a vrhat se do milostných
dobrodružství, která ji zavedou na druhý konec
světa, konkrétně do alžírské pouště, kde večer co
večer uspokojuje erotické choutky svých věznitelů
a potají zapisuje svůj krkolomný erotický a životní
příběh. Zároveň si uvědomuje, že takto zbavena
svobody vlastně dosáhla svého velkého cíle, totiž
pozbýt zcela své já a plně se rozpustit ve vášni.
Helen se chce nechat plně ovládnout, chce být zmítána, vášní, muži i jinými ženami…
posledním ostrůvkem její identity je touha po pomstě – chce se pomstít zrádnému
milenci Júsufovi, který hnán výčitkami svědomí ji prodal jako sexuální otrokyni. Podaří
se jí to?
ALEXANDER
TROCCHI
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/44
Austin Wright (1922–2003) byl romanopisec, literární kritik
a profesor anglické literatury na University of Cincinnati.
Vystudoval geologii na Harvardově univerzitě, po druhé
světové válce, kdy strávil tři roky v armádě, vystudoval
literaturu na University of Chicago. První beletristickou práci
publikoval v roce 1969 (Camdens’s Eyes), celkem napsal
sedm románů, vedle beletrie vydával i literárněteoretické
práce – např. Formal Principle in the Novel (1982). Dokonalé
zvládnutí principů výstavby románu dokládá i Tony a Susan.
Tony & Susan
Přeložil Petr Pálenský
Na začátku románu dostává Susan, žena ve
středních letech, od svého bývalého manžela
rukopis jeho románu. Jde o thriller s názvem
Noční tvorové, v němž muž jménem Tony přijde
o manželku a dceru a čtenář sleduje pátrání po
pachatelích, Tonyho žal, touhu po spravedlnosti
či trestu, časem snahu začít nový život. Susan
v přestávkách mezi jednotlivými kapitolami Nočních
tvorů vzpomíná na svého prvního muže i na život
s tím současným, posuzuje kriticky rukopis, a ptá
se sama sebe, proč jí bývalý manžel svůj rukopis
vlastně posílal… Wright nabízí čtenáři hned dva
strhující příběhy, ale odpověď na tuhle otázku mu
nijak neusnadňuje.
Spolu se Susan čtenář hledá paralely mezi jejím
životem a životem Tonyho a sleduje Susaniny úvahy,
které vedou k přehodnocení jejího dosavadního
života. Rafinovaná stavba románu naprosto není
na překážku čtivosti – čtenář si vychutná Susanin
román partnerských a rodinných vztahů stejně jako
Tonyho thriller o zločinu a pomstě – oba příběhy ho
vtáhnou a udrží v napětí až do samého závěru.
AUSTIN WRIGHT
Skvostný, inteligentní a neskutečně napínavý román.
– Chicago Sun – Times
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Miloš Forman (1932), filmový režisér,
scenárista a herec; žije v New Yorku.
Je držitelem dvou Oscarů za nejlepší
režii, tří Zlatých globů a celé řady dalších
prestižních ocenění.
Jan Novák (1953), spisovatel,
překladatel a dokumentarista; žije
v Chicagu a od roku 1989 střídavě
i v Čechách. Je laureátem ceny Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého, Carl
Sandburg Award, Ceny Egona Hostovského a Ceny Revolver Revue.
Co já vím?
Autobiografie Miloše Formana
Nové, doplněné vydání
Miloše Formana netřeba představovat: do povědomí
filmových fanoušků se zapsal už v šedesátých letech,
kdy přispěl k zformování toho, čemu se brzy začalo
říkat „nová vlna“ českého filmu; po odchodu do exilu
v USA se po počátečních hubených letech zařadil mezi
hollywoodskou smetánku a jeho filmy jako Vlasy, Přelet
nad kukaččím hnízdem, Amadeus či Lid versus Larry Flynt
už dávno patří do zlatého fondu světové kinematografie.
Jeho kniha vzpomínek je pak dílem stejně výrazným
jako jeho filmy: řečeno slovy samotného Miloše
Formana, jde vlastně o „můj život, jak ho prožil Jan
Novák“. A že ten Formanův život stál za to…
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka.
MILOŠ FORMAN
JAN NOVÁK
45
„No a co kdybych to za vás napsal já?“ zku-
sil jsem to ledabyle, jak jsem se to už od
Miloše naučil, to už jsem věděl, že ty nejvý-
bušnější repliky je nutno jen tak lehounce
odhazovat, ovšem podtext té otázky mi vib-
roval břichem – nedávno před tím mě totiž
v Chicagu vyhodili z práce.
„No jestli ti to pomůže, tak proč ne?“
pokrčilramenyMiloš.„Alejátopsátnebudu,
to si celý vypiješ ty.“
„Já se práce nebojím,“ jásal jsem v duchu
a z fleku se stal autobiografistou.
„No tak vidíš,“ shrnul naši domluvu
Miloš, „tak to bude můj život, jak ho pro-
žil Jan Novák.“
Č e s k á b e l e t r i e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/46
Narodil se jako Jan Beneš v březnu
roku 1958 v Praze. Vystudoval Konzervatoř
Jaroslava Ježka, obor tvorba textu. Pracoval
jako aranžér, knihovník, strojník, zvukař,
reklamní textař, literární redaktor, novinář
a časopisecký editor. V roce 1988 zakládá
spolu s několika dalšími volné literární
sdružení Moderní analfabet. Těžištěm aktivity
sdružení byla pravidelná autorská vystoupení
v různých pražských i mimopražských
klubech. Na ně pak navázala podobná činnost
v Literárním klubu 8. Spolupracoval také
s literárním Pant klubem.
Prózu začal psát v roce 1998. Publikoval v řadě sborníků a knižních výborů
(Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Francie, Velká Británie). Novela O rodičích
a dětech vyhrála v kategorii próza cenu Magnesia Litera v roce 2003, byla
přeložena do řady jazyků a byl podle ní natočen stejnojmenný celovečerní film
(rež. Vladimír Michálek). Za knihu Pravidla slušného chování (2010) obdržel Cenu
Josefa Škvoreckého.
Více o autorovi na www.emilhakl.cz.
Hovězí kostky
Kniha povídek, které mají společné dvě věci –
vypravěče a čas. První povídka se odehrává
v 80. letech, poslední v současnosti, jde tedy o jakýsi
falešný časosběr, poněvadž jinak jde o texty úplně
nové. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého
Hakla, kdo ne, najde pokus se od Hakla odpoutat –
přinejmenším formálně, protože ne všechny texty
dodržují tradiční ich formu.
Č e s k á b e l e t r i e
EMIL HAKL
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Podsvícený chrám svaté Ludmily srší všemi
svými špicemi, mezišpicemi, podšpicemi
a špičatými vikýři k nebesům.
Socha dívky na trávníku vypouští bron-
zového holuba. Pětikilový pták se jen ja-
koby nedopatřením dotýká hranou ocasu
její dlaně. Opodál trčí chaloupka na muří
noze, kde bába prodává párky vrohlíku, ať
s dijonskou, křenovou, kremžskou či plno-
tučnou, vše za dvacku a přes den.
Teď je noc. Vytrvalý drobný deštík smáčí
náměstí.
Držíš deštník a přehráváš si v hlavě de-
taily návštěvy, z níž se vracíš.
Pár jedinců se kupí kolem zastávky os-
větlené rotujícími světelnými plakáty.
Nejpřijatelnější je opilý Rusák, beze studu
obcházející občany s potřebou aspoň mi-
nimálního kontaktu. Celým srdcem hledá
blízkoubytost.Z tvéhopohledujediný,s kým
se dá lidsky hovořit. Nedá ti to – zasalutu-
ješmu.
Okamžitě se přilepí: „Nevíš, co tady chci?“
Školní ruština v tvém mozku odpoví:
„Pravděpodobně někam jedeš.“
„Někam jedu – víš, žes to trefil?“
„Sláva ti,“ odvětíš, „hlavně že víš, kam.“
„Vím,“ zesmutní, „ jenže nevím, jestli ne-
jedu pozdě. Nejedu!“ rozkřikne se vzápětí,
„jedu na Výtoň! Tam mě čekají! Jenže nevím,
kudy,“ zmalomyslní, pak opět dostane ku-
ráž: „Já tam dojedu!“
„Běž na protější zastávku,“ radíš.
„Jedině, když mě doprovodíš.“
Proč ne, říkáš si, to stihneš.
„Chleba!“ opírá se ti zpocenou lebkou
o čelo, prská ti přímo do huby.
„Chleba,“ souhlasíš, vlastně ti ten doby-
tek ani nevadí.
„Bochník chleba – někdy se tváří, že ví
víc, než ty! Che – rozumíš!“ líbá ti zničeho-
nic hřbet ruky. „Ty nejsi jejich, ty seš náš!
Odkud jsi?“
„Z Prahy,“ říkáš.
„Lžeš – směješ se! Tady se nikdo nesměje,
kde ses narodil?“
„V Praze, kde ty?“
Glo, glo, glo, řekne.
„Russkij,“ napovíš mu.
Přestane ti líbat ruku, zbrunátní: „Ně
Russkij! Ukrajina! Ukrajina!“
„Aha – Ukrajinec,“ zopakuješ po něm.
„Ně Ukrajiněc,“ řve na tebe, rve ti para-
ple z ruky, skřípe ti zuby těsně u ksichtu.
„Ja Zakarpatskaja Rus!“
Bliká mu mobil za šest tisíc, vejrá zblízka
do displeje. Zpod saka mu svítí vyšívaná ko-
šile, hranaté polobotky se lesknou. Zve tě
na mejdan, teď a tady, pojď se mnou! Pojď,
musíš! Zatancujem si!“
„Seru na to, nezlob se,“ říkáš mu, „ne-
baví mě chlastat.“
Již vyšlo:
Konec světa, Intimní schránka Sabriny Black, O rodičích a dětech, O létajících objektech,
Let čarodějnice, Pravidla směšného chování, Intimní schránka Sabriny Black (Final Cut),
Skutečná událost
47
Č e s k á b e l e t r i e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/48
Jako spisovatel debutoval r. 1998 pod jménem
Josef Urban románem Poslední tečka za
Rukopisy. O rok později vydal už pod svým
jménem román Sedmikostelí, přeložený později
do třinácti jazyků. V roce 2001 následoval
ekologický horor Hastrman, za nějž obdržel
cenu Magnesia Litera za nejlepší prozaické dílo.
V průběhu let pak napsal další řadu literárních
děl např. Paměti poslance parlamentu, Stín
katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky nebo
Lord Mord. Filmová podoba románu Santiniho
jazyk (2005) v režii Jiřího Stracha byla v roce
2011 uvedena Českou televizí.
Přišla z moře
Inteligentní noir napsaný jako odpověď současným
krimi románům, které neznají míru v počtu
mrtvol. Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém
Eastbourne objeví krásná dívka oděná jenom
v plavkách, která evidentně vyšla z moře. Třese
se zimou, nemluví a nikoho nepoznává, na nikoho
nereaguje. Deník Eastbourne Standard v tom
vidí zajímavou zprávu okurkové sezóny. Mladý
praktikant žurnalistiky z Prahy, který je v Anglii
na výměnné stáži, o dívce napíše reportáž. Když se
k ní dostane na policejní celu, dívka zareaguje, jako
kdyby ho poznávala. Ukáže se však, že tato přízeň
může být životu nebezpečná.
MILOŠ URBAN
Č e s k á b e l e t r i e
Pavel
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Byl bych dal veškerý výdělek ze své roč-
ní stáže za to, abych ji viděl v té vodě na
vlastní oči, a ne jen ze záběrů kamer hlída-
jících pláž. Jak připlavala na mírných vl-
nách, stoupla si na dno, šla po něm několik
metrů a pak se zastavila. Tohle nezazname-
naly ani kamery; nespatřil to nikdo. Když
ji zaměřilo jedno otáčející se elektronické
oko a pak druhé, už tam byla. Stála tam.
Kdyby byly vlny toho rána silnější, na místě
by nevydržela, ale pohyb solného roztoku
francouzsky zvaného la Manche (Rukáv)
a anglicky The English Channel (Anglický
kanál) byl po bouřce tak líný, že vydržela
stát bez pohnutí dvacet dva minut, než si
pro ni přišel dozorce pláže. Proč mu to tr-
valo tak dlouho, nedokázal pak vysvětlit, ale
zaznělo podezření, že prostě spal. Na pláži
bylo zatím jen pár lidí. Když na ni dozorce
promluvil, pohlédla na něj v nevěřícném
úžasu. Neřekla ani slovo.
Když jsme pak psali tu reportáž, Trevor
mi řekl, že Kanál se bretonsky řekne Mor
Breizh. Uvízlo mi to v hlavě, protože člo-
věku jako já ten název nutně připomíná
česká slova „moře“ a „břeh“. Dvě slova, jež
k sobě patří, ale nikdy nemůžou znamenat
obojí.Buďjedno,anebodruhé.A přesto:Moře
Břeh.JakobystemostudalinázevŘekanebo
řece Most.
Doktorka Fitzwilliamová pak tvrdila, že
by se nikdo nepostavil do studené vody a vy-
držel tam trčet kdovíjak dlouho – právě to je
podle ní přesvědčivým důkazem, že dívka
svůj vyšinutý stav nehraje. Jak se tam ale
ocitla, to Beryl Fitzwillamová nezkoumala,
ani ji to nezajímalo. Jen přidala poznámku,
že by člověk, který není na něco takového
trénován, neuplaval v moři víc než dva kilo-
metry. Namítl jsem, že po noční bouři bylo
moře ráno nezvykle klidné, a že pokud si
nevšimla, jevilo se celé jaro velmi teplé a za-
čátek léta je skoro tropický.
Pokývala hlavou a vyslovila zvláštní věc:
„Možná chtěla doplavat do Anglie, ale ne-
našla tu Anglii, kterou znala. A ztratila z to-
ho řeč.“
Zapochyboval jsem, zda je doktorka Fitz-
willamová jako policejní psychiatr tak do-
cela na svém místě.
„Ale odkud by plavala?“ dumala nahlas
lékařka. „Přece ne až z Francie? Tomu přece
nevěříte?“
Již vyšlo:
Poslední tečka za Rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman, Paměti poslance parlamentu,
Stín katedrály, Santiniho jazyk, Pole a palisáda, Mrtvý holky, Michaela, Lord Mord,
Boletus arcanus, Praga Piccola
Č e s k á b e l e t r i e
49
Č e s k á b e l e t r i e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/50
Eva Hauserová se narodila v roce 1954
v Praze, vystudovala biologii na Přírodovědné
fakultě UK a krátce pracovala v oboru
genového inženýrství. Záhy tento obor opustila
a pracovala jako redaktorka různých časopisů
i knižních nakladatelství, v současnosti se
živí především překlady z angličtiny, ale také
jako novinářka a televizní scenáristka. Nejvíce
jí zajímají feministická a ekologická témata.
Od mládí psala nejprve poezii a později prózu.
Několik básní a povídek vyšlo v časopisech,
povídky z žánru sci-fi uplatňovala v české
komunitě fanoušků sci-fi. V roce 1988 získala
Cenu Karla Čapka za nejlepší sci-fi povídku.
Knižně začala publikovat teprve po pádu
komunistického režimu v roce 1989.
Noc v Mejdlovarně
Ty tři ženy bývaly v mládí, v normalizačních
sedmdesátých letech, nerozlučné kamarádky.
Po letech se setkávají v bytě jedné z nich, Dory,
a poklidné popovídání u kafíčka o životě a o dětech
se jim naprosto vymkne z rukou. Během jediné
zjitřené noci si trojice bývalých kamarádek vzájemně
odhalí různá temná tajemství, vyčtou si věci, o nichž
se tehdy za socialismu nějak nehodilo mluvit, nebo
které chápou teprve teď s odstupem, a vzájemně
se donutí k bilancování svých životů a vztahů. A je
to dost kruté: každá z nich má alespoň nepřímo na
svědomí život jiného člověka.
Č e s k á b e l e t r i e
EVA HAUSEROVÁ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/51
Pavel Růt se narodil roku 1967 v Praze a patří dnes k nejvýraznějším výtvarníkům
střední generace. Zabývá se jednak vlastní volnou malířskou tvorbou a výrobou
grafických listů, ale mnohem více ilustracemi a grafickým a výtvarným zpracováním
knih nebo obalů na CD. Jednotný, ale s každým novým opusem variovaný výtvarný
rukopis je snad nejlépe čitelný na knihách Miloše Urbana, mezi ostatními spisovateli
lze jmenovat klasiky jako Julius Zeyer, Edgar Allan Poe nebo Karel Hynek Mácha, mezi
současnými autory je to např. Roberto Bolaño, Imre Kertész nebo Denis Leary. Mezi
jeho větší realizace patří mj. výtvarné řešení známé pražské kavárny Řehoře Samsy,
nástropní malby v Žižkovském antikvariátu nebo vitráže v mnichovském domě Alice
Nagl. Tvorba Pavla Růta byla prezentována na celé řadě samostatných výstav.
Labyrintem pražského
tajemna
Nové, doplněné a rozšířené vydání dnes už
nedostupného, i v Německu s úspěchem vydaného
průvodce po pražských pověstech a legendách,
pomnících a tajemných místech z pera předního
pražského výtvarníka a sběratele umění. Kniha je
doplněna novým obrazovým doprovodem.
PAVEL
RŮT
Č e s k á b e l e t r i e
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Povídky pro ADRU
Povídka pro Adru je společný projekt Salonu
Práva a humanitární organizace ADRA.
Jde o cyklus povídek českých spisovatelů
spojený tématem cest – to téma jsme
vybrali, protože humanitární pracovníci
jezdí pomáhat po celém světě, a navíc
budují cesty od člověka k člověku, řečeno
vzletně.
Smyslem projektu bylo zviditelnit na
stránkách celostátního deníku Adru a její
činnost, ovšem zároveň se podařilo vytvořit
cosi jako reprezentativní čítanku soudobé
české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet
jedna spisovatelů od mladých debutantů
po čítankové klasiky, od bestseleristů
a držitelů Magnesií Liter po tvůrce
dnešními čtenáři spíše opomíjené. Jejich
autorské honoráře pak zaplatil deník Právo.
Jako završení celého projektu jsme se
rozhodli vydat soubor Povídek pro Adru
knižně, a pokračovat tak v započatém
úmyslu – především rozšířit touto cestou
povědomí o organizaci ADRA, přispět na
její provoz z výtěžku knihy a zároveň dát
v reprezentativní formě vědět i o současné
české literatuře.
ADRA je mezinárodní humanitární
organizace poskytující pomoc lidem
v nouzi. Byla založena ve Spojených státech
amerických před více než padesáti lety
a dnes má zastoupení již ve 125 zemích
světa. V České republice začala ADRA
působit v roce 1992 a postupně se stala
jednou ze tří největších humanitárních
organizací u nás. ADRA pomáhá jak
při mimořádných událostech, tak při
uskutečňování dlouhodobých rozvojových
projektů. Jejím základním posláním je
pomoct lidem k tomu, aby byli schopni
převzít kontrolu nad svými vlastními životy.
Za dobu svojí existence působila ADRA ČR
bezmála ve třiceti zemích.
Autoři
Igor Malijevský, Marian Palla, Markéta Pilátová,
Petra Soukupová, Lenka Procházková, Martin
Reiner, Kateřina Tučková, Bianca Bellová, Arnošt
Goldflam, Tereza Šimůnková, Jiří Dědeček,
Jaroslav Rudiš, Petr Stančík, Václav Dušek, Irena
Dousková, Marek Toman, Emil Hakl, Štěpán
Kučera, Josef Moník, Michal Šanda, Marek
Šindelka, Miloš Urban
52
Č e s k á b e l e t r i e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Rudolf Mertlík (1913–1985) byl významný český klasický
filolog, překladatel z latiny a řečtiny a přední znalec
klasické kultury, který stál u zrodu proslulé edice
Antická knihovna. V letošním roce by oslavil sto let. Nové
vydání jeho dodnes nejpopulárnější knihy je poctou jeho
celoživotnímu odkazu.
Starověké báje
a pověsti
Ilustrace Petr Sládek
Po více než dvaceti letech znovu vychází
soubor nejznámějších starověkých
bájí a pověstí, které na základě děl
nejslavnějších antických básníků skvostně
převyprávěl Rudolf Mertlík, jeden
z nejvýznamnějších českých překladatelů
z klasických jazyků. Díky němu se mohou
čtenáři všech generací čtivou a přístupnou
formou seznámit se stěžejním tématem
antické literatury, se světem starověkých
mýtů, bohů a hrdinů. Kniha představuje
jeden ze základních a hlavních zdrojů
poznání antické kultury. Jistě zaujme
starší dětské čtenáře a studenty a uspokojí
každého, kdo se zajímá o základy evropské
kultury. Kniha je doplněna rejstříkem
i přehledem bohů a božstev.
Vychází v nové ilustrované grafické
úpravě.
53
E d i c e M ý t y , p o h á d k y a l e g e n d y
RUDOLF
MERTLÍK
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Shalom Auslander (*1970) se narodil v ortodoxní židovské
rodině ve státě New York. Žídovský původ výrazně ovlivnil
jeho styl psaní, pro který je příznačný židovský pohled
a všudypřítomný negativismus.
Auslander vydal sbírku povídek Pozor na Boha (Beware
of God, 2006) a autobiografii Nářek předkožky (Foreskin’s
Lament: A Memoir, 2007), jeho dílo bylo rovněž zveřejněno
v pořadu Americký život (Public Radio International)
a v časopisu New Yorker. Román Naděje: americká tragédie
(2012) je jeho třetím a zatím posledním dílem.
Naděje: americká tragédie
Přeložila Radka Šmahelová
Shalom Auslander si pro svůj příběh zvolil skutečně
zvláštní a poměrně kontroverzní zápletku – představte
si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování
nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu
patřícímu současné americké židovské rodině. Jakkoliv
je její existence bizarní, slouží Anne Franková v příběhu
jako katalyzátor nezvratitelných událostí a veškerý děj se
soustředí kolem hlavního hrdiny – otce rodiny, Solomona
Kugela.
Rodina Solomona Kugela se přestěhuje do městečka
Stockton, které je nejzajímavější tím, že nemá žádnou
historii. A právě historii se Kugelovi snaží uniknout – jak
své rodinné, tak židovské, nesoucí s sebou břímě viny
a osudovosti. Celá kniha je tak skvělou, mrazivě vtipnou,
černěhumornou polemikou o nemožnosti zbavit se své
minulosti a o dvojsečné povaze naděje, jež může být
i zhoubná.
54
A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů
SHALOM
AUSLANDER
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/55
Junot Díaz se narodil v r. 1968 v Santu Domingu
v Dominikánské republice a v r. 1974 se
přestěhoval za otcem do New Jersey v USA.
Nyní žije v New Yorku a vyučuje psaní. Považuje
se za dominikánského spisovatele s africkými
kořeny a píše angličtinou, do níž míchá
španělštinu. Jeho debut, sbírka povídek Drown
(Utopeni) vyšel v r. 1996, měl velký ohlas
a získal řadu ocenění. Po jedenáctileté pauze
mu vyšel „bildungsroman“, imigrantská rodinná
sága pro ty, kteří imigrantské rodinné ságy
nemají rádi, Krátký, leč divuplný život Oskara
Wajda (The Brief Wondrous Life of Oscar Wao,
2007) a krom mnoha dalších cen si jím vysloužil i Pulitzerovu cenu za literaturu
v r. 2008. Je také zakládajícím členem spisovatelské dílny pro autory jiné než bílé
pleti (Voices of Our Nations Arts Writing Workshop).
A v tu chvíli je po lásce
Přeložila Barbora Punge Puchalská
Devítka povídek pojednává o různých podobách lásky –
mateřské, milenecké, tělesné, vadnoucí či zaslepené.
Soubor volně zachycuje životní cesty Juniora, který
přijíždí jako chlapec s matkou a bratrem za otcem do
USA, přes jeho první citová a tělesná vzplanutí, pověstné
sukničkaření až po nevěru, která mu zásadně změní
život – přijde o snoubenku a není schopen se z toho ani po
letech vybabrat. Může za to jízlivý, téměř nepřítomný otec,
jehož kratičké okamžiky přítomnosti v chlapcově životě
mají spíš ničivý účinek? Nebo matka upřednostňující
vymodleného staršího bratra? Nebo komplikovaný vztah
se starším bratrem, k němuž Junior nikdy nenašel cestu,
ale přesto se nedokáže vyrovnat s jeho smrtí?
Již vyšlo:
Krátký, leč divuplný život
Oskara Wajda
A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů
JUNOT DÍAZ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/56
Justin Torres se narodil roku 1980
v portorikánsko-irské rodině. Absolvoval
proslulý Iowa Writers’ Workshop, kde
vystudovala řada zářivých hvězd americké
literatury; v současnosti působí na tvůrčím
stipendiu na Harvardu; své prózy publikoval
mj. ve vlivných časopisech Granta a New
Yorker.
My, zvířata
Přeložila Olga Bártová
Románový debut Justina Torrese My, zvířata (We the
Animals, 2011) byl v angloamerických médiích přijat
s bezvýhradným nadšením; recenzenti se přímo
předháněli, kdo knihu pochválí víc. Torresova kniha
přitom není nijak rozsáhlá – ale co chybí na délce, dohání
autor intenzitou: jeho věty jsou vycizelované, zahuštěné
a úsporné. Próza vypráví o dětství a rané pubertě tří
bratrů z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské
rodiny; vyprávění pokrývá přibližně šest let jejich
života, točí se přitom především kolem nejmladšího
chlapce a kromě jímavého líčení dětského světa
a bezmála sociologické sondy do prostředí chudého
amerického předměstí se zaměřuje především na dětské
a adolescentní hledání vlastní sexuality (tento rozměr
díla je asi nejvýrazněji autobiografický). Relativně prostý příběh je vyprávěn zcela
mimořádným způsobem: jak konstatoval kritik časopisu New Yorker, román My, zvířata
je „úchvatná koláž drobnokreseb, již Torresův mimořádný vypravěčský talent proměňuje
v magické zaříkávání“. Výsledkem tohoto zaříkávání je prvotřídní literární událost.
„Sevřený, podmanivý příběh, vyprávěný prostým jazykem, jenž ovšem dosahuje vrcholně
lyrických poloh.“
– New York Times
„Hluboká, niterná, vysoce emotivní próza.“
– Washington Post
„Justin Torres přichází se stěží zaškatulkovatelným hlasem, v němž se snoubí naléhavost,
brutalita a dětská roztomilost a který je okouzlující i děsivý zároveň.“
– Forbes
JUSTIN TORRES
A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/57
David Vann se narodil roku 1966 na aljašském
ostrově Adak v Aleutském souostroví. Je
autorem oceňované povídkové sbírky Legenda
o sebevrahovi (Legend of a Suicide, 2008), z níž
pochází také novela Ostrov Sukkwan (česky Argo,
2011). Tato novela získala několik literárních cen –
mimo jiné i prestižní francouzskou Prix Médicis
étranger 2010, americkou Cenu Grace Paleyové
za krátkou prózu či Kalifornskou knižní cenu –
a vyšla v patnácti jazycích a dvaadvaceti zemích.
V roce 2011 vydal David Vann svůj první román
Srub (Caribou Island), v němž s odzbrojující
přesností popisuje trouchnivějící vztahy v rámci
jedné aljašské rodiny.
V současné době žije v kalifornském San Francisku a vyučuje na katedře anglistiky
na Sanfranciské univerzitě.
Srub
Přeložila Barbora Rozkošná
Gary si konečně plní dávný sen: na ostrově v aljašském
jezeře začne budovat srub a se svou ženou Irene se v něm
chce natrvalo usadit. Když však Irene vidí, že manžel
pracuje čistě instiktivně a bez jakéhokoliv plánu a že
stavba nedrží příliš pohromadě, začne o celém podniku
pochybovat. Jejich dcera Rhoda se je snaží od přestěhování
na ostrov odradit, ale odhodlaného a nekomunikujícího
otce zviklat nedokáže. Rodiče tedy opouštějí dům na
pevnině a se skrovnými zásobami a lukem vyrážejí
k neobydlenému ostrovu.
David Vann ve své druhé knize zpracovává ožehavá
psychologická témata: rozpadající se rodinné vazby,
nedorozumění a odcizení mezi rodiči a dětmi,
existenciální tíseň dýchající z nádherné, netečné divočiny.
Photo © Diana Matar
DAVID VANN
Již vyšlo:
Ostrov Sukkwan
A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/58
Obdivné hvízdnutí
Přeložil Marcel Arbeit
Když černošský chlapec Bobo zahvízdá ve venkovském
lokále v Mississippi na bílou vdanou ženu a pozve ji
žertem na schůzku, nenechá na sebe reakce místních
dlouho čekat – Bobo je brutálním způsobem ubit k smrti.
Zanedlouho poté se Alice, učitelka na základní škole,
rozhodne, že poučí své žáky o dějinách kraje, a na několika
školních výletech jim nastíní temnou jižanskou duši:
osamělost, alkoholismus, nenaplněné lásky i surové násilí.
Formou komického románu, v němž se ozývá lyrismus
Faulknera i absurdní humor Flannery O’Connorové,
představuje Lewis Nordan zlomový rasový moment
padesátých let 20. století: případ vraždy čtrnáctiletého
Emmetta Tilla v městečku Money ve státě Mississippi.
Lewis Nordan (1939–2012) se narodil
a vyrůstal v malém městečku v americkém
státě Mississippi a tato skutečnost
předurčila i jeho literární kariéru
jižanského autora. Cesta k ní však nebyla
nijak přímočará, Nordan začal psát až po
třicítce a první sbírka povídek mu vyšla
až v pětačtyřiceti letech. Svůj styl si však
tříbil odjakživa, jak sám říká: „Vypravěčem
jsem byl už dávno předtím, než jsem se
stal spisovatelem. Všichni v naší rodině
jsou vypravěči, i když nikdo jiný není
také spisovatelem.“ A o příběhy jde v Nordanově díle především: magické, komické,
ale současně i tragické, popisující zlomená srdce, alkoholismus, násilí i zoufalství
amerického Jihu. Námět románu Obdivné hvízdnutí (1993) v něm uzrával celých 38 let.
Inspirací mu bylo celoživotní trauma způsobené vraždou čtrnáctiletého černošského
chlapce Emmetta Tilla, ke které došlo r. 1955 v nedalekém městečku a jejíž bílé
pachatele kompletně bílá porota osvobodila. „Já jsem ty vrahy znal,“ svěřil se Nordan
v rozhlasovém interview, „ale nebyl jsem si jistý, jestli bílý kluk, který vyrostl na Jihu
... má právo takový příběh sepsat...“ Nakonec mu to nedalo a to je dobře, neboť
román získal obrovskou oblibu jak u čtenářů, tak u kritiky, a obdržel ocenění
Southern Book Award.
?
LEWIS NORDAN
E d i c e J i n ý j i h
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/59
Katri Lipsonová se narodila v Helsinkách
v roce 1965 a jako dítě snila o tom, že se
stane spisovatelkou a bude pracovat jako
doktorka v džungli. Medicínu vystudovala
ve Švédsku na univerzitě v Uppsale.
Je lékařkou, působila ve Švédsku i v Africe,
nyní žije s rodinou ve finském Vantaa.
Její debutový román Kosmonaut byl
nominován na Cenu Finska v roce 2008
a vyhrál cenu pro debut deníku Helsingin
Sanomat za rok 2008. Za román Zmrzlinář
získala cenu EU 2013 za literaturu.
Zmrzlinář
Přeložil Vladimír Piskoř
Román finské autorky, zasazený z velké části do
Československa čtyřicátých až počátku devadesátých
let 20. století, vedle ojedinělého čtenářského zážitku
nabízí českým čtenářům i určitý bonus v podobě
velmi neotřelého pohledu zvenčí na nás, na naše
nedávné dějiny či kulturní dědictví. Zmrzlinář
je tajuplná skládačka bez konce, plná náznaků,
otázek, navzájem provázaných náhod a netušených
souvislostí. Epizodický charakter vyvolává dojem
povídkového filmu, v němž jsou jednotlivé příběhy
propojené některými stěžejními motivy nebo
postavami a jejich osudovými okamžiky. Ostatně
první epizoda také natáčením filmu nazvaného
Zmrzlinář začíná. Originální způsob vyprávění,
v němž se svižné dialogy střídají s vnitřními
monology jednotlivých postav, občas ještě okoření
trefný komentář samotné autorky. Příběhy jsou
zdánlivě bez konce, a to zcela záměrně – vždyť
i ve skutečném životě nikdy nic nekončí, všechno
se jen prolíná, jednou postavy přicházejí jakoby
odnikud, jindy nenávratně mizí neznámo kam. Je až
překvapivé, jak takhle fragmentárně pojatý příběh
nakonec drží pevně pohromadě.
KATRI LIPSONOVÁ
Bob má
zadané
S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/60
Doupě
Přeložil Jiří Našinec
Dlouholetý rumunský emigrant profesor Augustin Gora
je ve svém americkém exilu postaven do situace, kdy se
musí nějak vyrovnat s příjezdem své bývalé manželky
Lu a jejího bratrance a zároveň milence Petra Gaşpara.
Zatímco oba muži se se střídavými úspěchy snaží
obnovit někdejší dialog, Gaşpar, jemuž bylo nabídnuto
improvizované místo na univerzitě, dostane podivný
dopis s pohrůžkou smrti. Halucinační atmosféru
románu umocňuje silně expresivní ztvárnění útoků
z 11. září, připomínající atmosféru obrazů Hieronyma
Bosche. V románu s prvky politického thrilleru ožívají
autorova tradiční témata: otázka emigrace a osobní
angažovanosti, holocaust a policejní stát prolezlý
korupcí, láska a smrt, prázdnota konzumní společnosti.
Zahraniční kritika tradičně zdůrazňuje styčné body
s některými středoevropskými spisovateli, zejména
s Franzem Kafkou, Bruno Schulzem a Robertem
Walserem.
NORMAN
MANEA
Norman Manea se narodil 19. června 1936
v Burdujeni v rumunské Bukovině.
Za druhé světové války byl s rodinou
z rasových důvodů zavlečen do
koncentračního tábora v Podněsteří.
V roce 1959 absolvoval bukurešťský
Stavební institut, později pracoval jako
inženýr projektant v Suceavě, hlavní
inženýr v Bukurešti a vědecký pracovník
tamtéž. Publikuje od roku 1969, za
román Černá obálka (Plicul negru, 1986),
průhlednou alegorii všedního života v diktatuře, byl ostře napaden cenzurou a rozhodl
se pro emigraci, nejprve v Německu, kde získal stipendium, později v USA.
Od roku 1989 začal vyučovat středoevropské literatury na newyorské Bard College.
Photo © Don Hamerman
?
S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/61
Setkání
Přeložila Miriam Löwensteinová
Opakované setkání dvou významných osobností,
strýce a synovce Čonga Tasana a Čonga Hasanga,
tvoří rámec vrstevnatého románu dnes již zesnulé
spisovatelky Han Musuk, zasazeného do období
počátku 19. století.
Debata slavného konfuciánského literáta
s pozdějším nejznámějším korejským křesťanským
mučedníkem jako by přesně kopírovala tehdejší
názorový vývoj celé korejské společnosti: začíná
strýcovým odporem k synovci, představiteli
„strašlivé víry“, která způsobila pád vážené rodiny
a smrt mnoha jejích členů, a ústí k závěrečnému
smíření. Křesťanství bylo v té době velmi krutě
pronásledováno a každý z utajených stoupenců víry
byl vystaven nemilosrdnému útisku, provinění jednotlivce zasahovalo celou jeho rodinu
a na denním pořádku byly zrady a udávání. I v této atmosféře se Čong Hasang nebývale
hrdinně zasazoval o to, aby do země přišli z Číny první misionáři.
HAN MUSUK
Han Musuk (1918–1993), známá v anglické
transkripci pod jménem Hahn Moo-sook, je jednou
z nejvýznamnějších korejských spisovatelek
druhé poloviny 20. století. Debutovala v roce 1941
románem Žena s lampou (Tungbul tunun join)
a zaznamenala ihned výrazný úspěch u literární
kritiky. Vydala na čtyři sbírky povídek a dvě sbírky
esejů, psala divadelní hry, celé její dílo čítá deset
svazků. Její umělecký záběr je ovšem širší: byla
i výtečnou malířkou a kaligrafkou. Tvorba Han
Musuk není experimentální, je čistá, přímočará,
klasická, není žánrově ani tematicky vyhraněná, omezená a monotónní. Její setkání
jsou všeho druhu, od ideologických, náboženských, dějinných až po zcela osobní.
Han Musuk pochází ze známé intelektuální rodiny a dostalo se jí na ženu své doby
nadstandardního vzdělání. Přes relativně úspěšný vstup do literatury nebyla vždy
beze zbytku akceptována jako profesionální spisovatelka. Její tvorba byla dlouho
omezeně vnímána jako „ženská“, tedy oproti dílům mužských kolegů méněcenná.
I přesto je držitelkou zřejmě všech prestižních literárních cen v Korejské republice.
Fotku má Bob
S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/62
Říše světla
Přeložil Tomáš Horák
Je sedm hodin ráno a hlavní hrdina se probouzí do
zdánlivě všedního dne. Jen úporná bolest hlavy jako
by byla předzvěstí čehosi neblahého. Na Jihu usazený
severokorejský agent Kim Kijong je ředitelem malé
firmy zabývající se dovozem a distribucí filmů.
Poté, co se stal jeho nadřízený v Pchjongjangu obětí
čistky, přerušilo s Kijongem severokorejské vedení
všechny kontakty a on byl ponechán osudu v dravé
kapitalistické společnosti. Díky svým schopnostem
(tak si to alespoň sám myslí) se relativně dokázal
prosadit a zařadit se mezi střední vrstvy. Má vlastní
byt, automobil a nic netušící manželku a dceru. Onoho
rána jej však v práci čeká nemilé překvapení v podobě
telefonátu a následného e-mailu, přikazujících bez
dalšího vysvětlení neodkladný návrat na Sever. Po deseti letech nečinnosti jej to uvrhává
do nejistoty. Byla odhalena jeho identita, nebo se nevědomky dopustil nějaké chyby? Ocitá
se v obtížném dilematu. Má opustit rodinu i pracně vybudované pohodlí a vrátit se do své
vlasti, kde jej čeká v lepším případě nesvoboda, v horším případě přísný trest, věznění
a možná i smrt? Poslední den pobytu je pro něj příležitostí k bilancování a k ohlédnutí se
za změnami, kterými prošla jihokorejská společnost, jejíž je cizorodou součástí. Rozehrává
se kolem něj neznámá hra, která má spád, ale naprosto mu uchází její smysl i pozadí,
a otazníků spíše přibývá.
Jihokorejský prozaik Kim Jongha se narodil roku 1968
v odlehlé provincii Kangwondo v rodině vojáka korejské
armády. Kvůli otcově službě prožil dětství na různých místech
Koreje a teprve na začátku osmdesátých let se rodina nastálo
usadila v hlavním městě Soulu. Vystudoval management
na prestižní univerzitě Yonsei. Spisovatelskou dráhu zahájil
v polovině devadesátých let 20. století. Pozornost čtenářů
i kritiky si získal už jeho první román Mám právo se zničit,
který získal ocenění nakladatelského domu Munhakdongne.
Následovaly příznivě přijímané povídkové sbírky Předvolání
a Co se stalo s mužem, který uvízl ve výtahu. Těžiště jeho
tvorby ale spočívá především v románech, mezi které patří
i Říše světla z roku 2006. Během své dosavadní kariéry získal prakticky všechna
významnější korejská literární ocenění, jeho díla byla adaptována pro film, televizi,
divadlo i muzikál. V současnosti žije se svou manželkou v jihokorejském Pusanu.
S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a
KIM JONGHA
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/GEOFFREY CHAUCER
Ptačí sněm
Přeložil Filip Krajník a Jana Kolářová
Ilustroval Roman Plachý
Slavná báseň autora Canterburských povídek napsaná
v druhé polovině 14. století alegoricky vypráví o snu,
v němž jde o správnou volbu životního partnera, a je
vůbec prvním literárním dílem, v němž je zmíněn
svátek svatého Valentýna, den zamilovaných. Publikace
potěší nejen studenty anglistiky, ale všechny zájemce
o starou anglickou literaturu. Vychází u nás poprvé
česky a hned ve dvojjazyčné edici, abychom si mohli
porovnat jazyk originálu a práci překladatele.
Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky
středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera
(asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla,
ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky
zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy usíná
neklidným spánkem. Ve snu se mu zjevuje římský vojevůdce Scipio Africanus, který se
mu stává průvodcem a zavádí jej do alegorické zahrady, v níž „plodný květen vládne celý
věk“ a kde básník poprvé dostává příležitost poznat (byť jen jako svědek) lásku a její
rituály zblízka.
Ptačí sněm je ukázkou tzv. snového vidění, jednoho z nejoblíbenějších literárních
žánrů vrcholného a pozdního středověku. O zdomácnění této formy se v anglickém
prostředí nemalou měrou zasloužil právě Geoffrey Chaucer, a to jak překladem, tak
vlastní tvorbou. Přestože datace i účel Ptačího sněmu jsou do značné míry spekulativní,
mnohými historiky bývá báseň kladena do přímé souvislosti s námluvami mladého
anglického krále Richarda II. a Annou Českou, dcerou římského císaře Karla IV., jíž vzdal
Chaucer hold hned v několika svých skladbách. Zároveň se jedná o jeden z nejranějších
dokladů spojení kultu svatého Valentýna s milostnou tematikou. Českému čtenáři se
tímto vydáním dostává překlad básně do rukou poprvé, doplněný předmluvou nastiňující
hlavní rysy žánru středověké snové poezie a Chaucerových variací na její témata
a ukázkami z několika významných děl, jež s Ptačím sněmem úzce souvisejí.
63
B i l i n g v n í t i t u l y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/64
HELENA
TOMANOVÁ-WEISOVÁ
Kamenný oblouk/
Der Steinbogen
Přeložila Günther Iberl
Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná
žena, která se jako příslušnice pražské německé
menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných
představitelů a zároveň se jako novinářka
a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se
zajímavými osobnostmi českého prostředí.
Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve
Vídni, na českých scénách i v německy mluvených
divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná
povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila
svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla.
Již vyšlo:
Setkání v Praze/Begegnungen in Prag
B i l i n g v n í t i t u l y – e d i c e K a n a p k a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/65
Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní
Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako
žurnalistka a scenáristka. Psychlogický
thriller Vřesoviště (Blacklands, 2010) je její
prvotina a v roce 2010 za něj získala od britské
Asociace autorů detektivek (CWA – The Crime
Writers’Association) jednu z nejprestižnějších
cen – Zlatou dýku. Na tento román navázala
v následujících letech dalšími úspěšnými tituly
Darkside (2011), Finders Keepers (2012).
Odvrácená strana
Přeložila Ilona Gottwaldová
Když vražda staré bezmocné ženy naruší zimní
spánek vesnice Shipcott, vypadá to, že místní
policista Jonas Holly bude mít najednou plné ruce
práce. Vyšetřování jeho první vraždy mu však brzy
překazí obhroublý detektiv Marvel, který Jonase
okamžitě odsune na druhou kolej. Ze zimní oblohy
se valí sníh a s přibývajícím sněhem se začínají
vršit další oběti. Jonas, který se stará o svou těžce
nemocnou ženu, se navíc se stává terčem záhadných
výhrůžek obviňujících ho z nicnedělání. Rozhodne se
tedy po nocích pátrat po vrahovi na vlastní pěst...
V další knize oceňované autorky thrilleru
Vřesoviště se čtenář vrací do již známého prostředí
exmoorského kraje, který, jak se zdá, temné události
přitahuje.
Již vyšlo:
Vřesoviště
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
BELINDA
BAUEROVÁ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/66
Pomsta
Přeložila Jarka Stuchlíková
Druhý bestseller z detektivní série s policistkou
Maeve Kerriganovou.
V očích veřejnosti je za hrdinu: vrah, jehož
oběťmi jsou usvědčení pedofilové. Dva muži jsou již
mrtví – umučil je k smrti. Ani pro samotnou policii
nejsou tyto případy prioritní. Většina vyšetřovatelů
považuje pár mrtvých pedofilů za krok správným
směrem. Podle kriminalistky Maeve Kerriganové
by ale nikdo neměl mít dovoleno brát zákon do
vlastních rukou. Mladá a nezkušená Kerriganová
pevně věří, že vražda zůstává vraždou, ať už se
oběť provinila jakýmkoli hříchem. Se stupňujícím
se vrahovým násilím je ale nucena přehodnotit,
jak daleko je ochotna zajít, aby bylo spravedlnosti
učiněno zadost…
JANE
CASEYOVÁ
Již vyšlo:
Beze stopy, Oheň
Jane Caseyová (*1977) se narodila a vyrostla
v Dublinu. Po studiích na Oxfordu se usadila
v Londýně, kde žije se svým manželem.
Je autorkou tří úspěšných detektivních románů;
nyní pracuje na své čtvrté knize.
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Torsten Pettersson se narodil roku 1955
ve finském Turku a vyrůstal zde ve
švédsky mluvící komunitě. V 90. letech
20. století se přestěhoval do Švédska
a začal vyučovat literaturu na univerzitě
v Uppsale. Věnuje se literární vědě,
estetice a filozofii, píše také povídky
a poezii. Svůj první román Dej mi své
oči (Ge mig dina ögon, 2008) poslal do
nakladatelství Södesrtröms anonymně,
získal za něj stříbrnou medaili v soutěži
o nejlepší krimithriller nakladatelství a posléze ho s úspěchem publikoval.
V roce 2010 se k vyšetřovateli Haraldu Lindmarkovi vrátil v románovém
pokračování Skryj mě ve svém srdci (Göm mig i ditt hjärta). Torsten Pettersson je
známý svým intimním, lyrickým stylem a hluboce propracovanými postavami.
Hitlerovi nepřátelé
Přeložila Helena Matochová
Román Hitlerovi nepřátelé, první díl nové krimi série
populárního finského autora, čtenáře zavede do
Berlína r. 1938, do doby, kdy se obavy a zoufalství
pronásledovaných skupin obyvatelstva stupňovaly
stejně rychle jako euforie fanatických esesmanů.
Když někdo začne přímo v berlínských ulicích
nenápadně a nevysvětlitelně vraždit důstojníky SS,
je vyšetřováním pověřen sturmbannführer Friedrich
Eichberg. Jsou tu však i další záhady – znenadání
zmizí významná židovská rodina Colbertových,
a také jistý pan Pohl, jehož manželka požádá o pomoc
s pátráním svého psychiatra Richarda Haldera.
Kdo dříve rozmotá spletitý případ?
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
TORSTEN
PETTERSSON
JIŽ VYŠLO:
Dej mi své oči,
Skryj mě ve svém srdci
67
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/68
Pravda o případu Harryho
Queberta
Přeložila Michala Marková
Když je na zahradě slavného amerického spisovatele
Harryho Queberta objevena mrtvola patnáctileté
dívky, vypuknou mediální jatka a skandál největšího
kalibru. Jediný, kdo zůstane obviněnému stát po boku,
je jeho žák, nadaný autor Marcus Goldman, který
zrovna trpí spisovatelským blokem. V případu však
několik drobností nehraje a Marcus se rozhodne, že
záhadné vraždě přijde na kloub a možná přitom napíše
i kýženou knihu... Detektivní román s thrillerovými
prvky zdařile popisuje současnou americkou realitu:
maloměstskou úzkoprsost, mediální hyenismus,
posedlost celebritami, skandály a násilím; především
však předkládá fantastickou čtenářskou jízdu s mnoha
nečekanými zvraty.
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
Joël Dicker (nar. 1985 v Ženevě) je
literárně činný už od svých deseti let;
první román (Poslední dny našich otců)
ale vydal až v roce 2010. Za ten druhý,
Pravda o případu Harryho Queberta,
získal v roce 2012 Velkou cenu
francouzské Akademie za román a Prix
Goncourt des Lycéens. Jak poznamenala
média, sedmadvacetiletý Švýcar
toužil napsat velký americký román –
a povedlo se mu to.
JOËL DICKER
Photo © Jeremy Spierer
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Román získal Hlavní cenu francouzské Akademie a Prix Goncourt des Lycéens za rok
2012, v krátké době se ho prodalo přes 400 000 výtisků a na francouzských žebříčcích
se okamžitě stal bestselerem.
Jde o skvělý román plný ambicí, pochybností, vyšetřování, vášně, zločinu, pokrytectví,
hledání pravdy... a literatury.
– La Libre.be, Monique Verdussen
Pravda o případu Harryho Queberta je víc než kniha: je to droga. Pod vlivem dojmu z její
četby si nemůžeme odpustit otázku: Jak to, že takové pocity nemáme při čtení každé
knihy?
– Cuseur Magazine
Ukázka:
Stalosetovečtvrtek12.října2008.Dopoledne
jsem byl doma, četl jsem si v pokoji. Venku
bylo teplo, ale pršelo: New York se už třetí
den halil do vlažné mlhy. Asi v jednu odpo-
ledne mi zazvonil telefon. Zvedl jsem ho, ale
nejdřív to vypadalo, že na druhém konci ni-
kdo není. Pak jsem rozeznal zdušený vzlyk.
„Haló? Haló, kdo je tam?“ zeptal jsem se.
„Je... je mrtvá.“
Ten hlas skoro nebyl slyšet, ale hned
jsem ho poznal.
„Harry? Harry, to jste vy?“
„Je... ona je mrtvá, Marcusi.“
„Mrtvá? Kdo je mrtvý?“
„Nola.“
„Cože? Jak to?“
„Je mrtvá a můžu za to já. Marcusi, co
jsem to udělal? Prokristapána, co jsem to
udělal?“
Plakal.
„O čem to mluvíte, Harry? Co se mi to
snažíte říct?“
Zavěsil. Okamžitě jsem mu zavolal domů,
ale nevzal to. Pak na mobil – bez úspěchu.
Zkoušel jsem to pořád dokola, nechal jsem
mu na záznamníku několik vzkazů. Už jsem
ale nic nezjistil. V tu chvíli jsem ještě netu-
šil, že mi Harry volal z vrchního policejního
ředitelství v Concordu. O tom, co se právě
dělo, jsem neměl ani tušení, dokud mi ko-
lem šesté nezavolal Douglas.
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
„Kristepane, Marcusi, už to víš?“ zavyl.
„Co jestli vím?“
„Zapni si televizi, sakra! Ta věc s Harrym
Quebertem! S Quebertem!“
„S Quebertem? Co se děje s Quebertem?“
„Zapni si tu televizi, probůh!“
Okamžitějsemnaladilzpravodajskýkanál.
Na obrazovce se před mými ohrome-
nými zraky objevily záběry domu v Goose
Cove a moderátor oznamoval: „Zde ve svém
domě v Auroře ve státě New Hampshire byl
dnes zatčen spisovatel Harry Quebert poté,
co policie na jeho pozemku objevila lidské
ostatky.Podleprvníchvýsledkůvyšetřování
bysemohlojednato těloNolyKellerganové,
místní dívky, která v srpnu 1975 zmizela
z domova a o jejím dalším osudu není nic
známo...“ Všechno se se mnou zatočilo: otu-
pěle jsem se svezl na pohovku. Už jsem nic
nevnímal – ani televizi, ani Douglase na
druhém konci linky, který řval: „Marcusi,
jsi tam? Haló! On zabil nějakou holku. Zabil
nějakou holku!“ V hlavě se mi všechno mo-
talo jako vešpatném snu.
A tak jsem se stejně jako celá děsem str-
nulá Amerika dozvěděl, co se stalo o ně-
kolik hodin dřív: toho dne do Goose Cove
na Harryho žádost přijeli zaměstnanci za-
hradnické firmy, aby poblíž domu vysázeli
hortenzie. Když se pustili do rytí, narazili
na lidské ostatky, a tak okamžitě uvědomili
policii. Vzápětí byla vykopána kompletní
kostra a Harry byl zatčen.
69
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Kerstin Ekmanová se narodila roku 1933 a patří k předním
romanopiscům výrazné generace, která dodnes švédské
literatuře dominuje, odvážně se pouští do experimentů,
ale nebojí se sáhnout ani k realistickému zpracování
klasicky vystavěného příběhu.
Od roku 1978 je členkou Švédské akademie a patří
tedy mezi tzv. „osmnáct nesmrtelných“, kteří mají dbát
o vývoj jazyka a slovesnosti a mimo jiné udělují Nobelovu
cenu za literaturu. Kerstin Ekmanová při svém bojovném
a nesmlouvavém životním postoji v etických otázkách
porušila roku 1989 tuto tradici „nesmrtelnosti“ a přestala
se na protest proti lhostejné švédské reakci na íránský
ortel nad Salmanem Rushdiem zasedání akademie
účastnit – vystoupit z ní totiž podle stanov nelze.
Černá voda
Přeložila Dagmar Hartlová
Mladá učitelka Annie se s dcerkou Miou odstěhuje
z města a vydává se daleko na švédský sever, aby
se usadila v komunitě hluboko v lesích a začala
zde s přítelem Danem nový, nezkažený, čistý
život. Když na ně však Dan na zastávce autobusu
nečeká, musí Annie s Miou vykročit do divočiny
pěšky – a samy. Cestou zahlédnou u jezera stan,
mezi břízami se mihne obrys prchajícího člověka.
Annie ve stanu objeví mrtvého chlapce a dívku,
které právě někdo ubodal... Krutý zločin převrátí
život nejen v nedaleké vesnici Černá voda, ale také
v alternativní přírodní komunitě. Annie začíná
tušit, že ani v hloubi panenské přírody ji nečeká
kýžený klid.
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
KERSTIN EKMANOVÁ
70
Vítěz ankety o nejlepší švédskou detektivku všech dob.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Stěžejní dílo severské detektivky.
Ukázka:
Jeli neznámou zemí. Když se mezi kmeny
smrků objevilo velké studené jezero, bylo
to jen vytržení z jednotvárnosti, které hned
zmizelo a nahradilo je jiné. Nemohla vědět,
že jedou vzhůru podél celé soustavy jezer,
která se táhne až k norským horám, kde
pramení ve slatích a potocích. Mýtiny ale síť
vodních cév přerušily a zem v těle krajiny
vyschla jako mrtvé maso. Ani nevěděla, že
ze silnice jsou vidět jen malé paseky a že
za nimi leží ohromné plochy země, odříz-
nuté od mraků, které ztratí schopnost vra-
cet vodu zpátky do koloběhu, až je prosák-
nou kyselé deště.
Teprve večer dorazily do Röbäcku, kde
byl kostelík. Tam se měly zapsat do far-
nosti. Tahle komuna byla rozlehlá a An-
nie neměla představu, jak daleko se táhne.
Vystoupily a prohlížely si kostel a šofér me-
zitím vykládal zboží u krámku. Zdi kostela
se ve večerním světle oslnivě leskly. Ležel
na ostrohu v jezeře a podél vody ubíhal bílý
plot. Vypadal jako zábradlí na lodi. Vůbec
celý tenhle kostel na výběžku ve velkém
horském jezeře vypadal jako loď. Možná to
bylo zamýšleno tak, že až nadejde soudný
den, odrazí od břehu se všemi mrtvými na
palubě.
Voda vypadala studená. Břehy byly po-
rostlé tmavým smrkovým lesem, ale kolem
vody nerostlo zeleného vůbec nic. Hladké
skály padaly strmě přímo do jezera. Věděla,
že voda je studená. Dvanáct třináct stupňů,
psal Dan.
„To jsou divný děti, podívej,“ ukázala jí
Mia.
K autobusupřicházelskromnýzástupdětí.
Bylyčtyřia šlyjednozadruhým.Třiholčičky
v dlouhých sukních, s vlasy spletenými do
copů,nazádechnůšez březovékůry,a jeden
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
klukv pletenéčepicis klapkami,kterésepři
chůzipohybovaly.Komíhaly.Dětichvílimlu-
vily se šoférem. A pak se celá tlupa pustila
posilnicidál.Kráčelyzvolna.Připadalojí,že
je vidí jako ve filmu, střih ze starého filmu
nebo z jiné doby, která nepatří do součas-
nosti, kdy na rampě před obchodem rachotí
bedny s mlékem. Jsou to vůbec děti?
„Třeba jsou z pohádky,“ odpověděla Mie,
ale okamžitě toho litovala, protože Mia se
zahleděla za tou skupinkou, která se právě
ztrácela v zatáčce, hrozně vážně.
Řidič zamával, nejvyšší čas pustit se dál.
Černá Voda byla konečná zastávka. Jezero se
tohovečeralesklo.Břehypodhoramisezrca-
dlilyvevodě,stejněčernomodréa doposled-
níhodetailustřapatýchkontursmrkůvěrně
zobrazené jako na předloze. Nevypadalo to
jakoodrazvevodě,alejakodalšímořevzdu-
chu a hlubina padající dolů v dlouhých za-
lesněných svazích někam ke dnu, na které
nedohlédly.
Ven se vypotácely na ztuhlých nohách.
Mia měla suché a rozpraskané rty. Džus už
dávno dopily. Annie se rozhlédla po Danovi,
aby se postaral o Miu, než jí doběhne do
krámku pro něco k pití. Bylo půl osmé
a krám už měl zavřeno, ale kupec tam byl,
protože se z autobusu skládalo zboží. Celou
dobu sem přijížděla auta a odjížděla pryč.
Lidi si chodili pro poštu a noviny stejně jako
ve všech předchozích vesnicích.
Nikde neviděla ani brouka, ani Dana.
Mia odmítla čekat sama na plácku před krá-
mem. Chytla se Annie za ruku. Její tvářička
ve tvaru trojúhelníku vypadala pod pihami
bledá a unavená a vlasy jí zaschlý pot přile-
pil na spánky. Chtělo se jí čurat, měla žízeň
a co nevidět bude potřebovat něco k jídlu.
Dokud se ale neobjeví Dan, nemůže pro ni
nic udělat. (...)
71
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/72
ELIZABETH
HAYNESOVÁ
Do nejtemnějšího
kouta
Přeložila Kristýna Mališová
Cathy je obyčejná dívka. Ráda se chodí
bavit s přáteli a bezstarostně si užívá
život. Všechno se ale změní, když jednoho
dne narazí v klubu na šarmantního
muže, který se zdá být ztělesněním
všeho, po čem touží. Ten se však záhy
začne zlověstně měnit a kolem Cathy se
utahuje smyčka násilí, pronásledování
a týrání. Příběh má dvě roviny, v první
se Cathy zoufale snaží uniknout svému
trýzniteli, zatímco v druhé rovině, o pár
let později, jsme svědky jejího boje s
následky dlouhodobého týrání. Nadějí je
pro ni mladý psycholog, který ji pomalu
vrací zpět do života. Mezitím ale opouští
brány vězení muž, který jí tolik ublížil.
Kolem Cathy se začnou dít zvláštní věci;
je to náhoda, výplod její mysli, nebo je za
tím víc?
LEENA
LEHTOLAINENOVÁ
Bodyguardka
Přeložila Lenka Fárová
Bodyguardka Hilja Ilveskerová se svému
řemeslu naučila v New Yorku a pracuje pro
finskou podnikatelku, která podniká v ruských
realitách. Ženy se ale těžko snášejí, Hilja
po jedné hádce odmítne pro podnikatelku
dál pracovat. Poté ji někdo omámí drogami,
a když se Hilja probudí, zjistí, že její bývalá
klientka je po smrti. Vina padá na její hlavu
a jí nezbývá, než dokázat svou nevinu. A tak
pátrá po vrahovi na vlastní pěst, zatímco ji
pronásleduje policie a evidentně i někdo,
kdo od policie není. Thriller finské autorky
se dočkal mezinárodního úspěchu a má dvě
pokračování.
PŘIPRAVUJEME:
Bodyguardka II.,
Bodyguardka III.
T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/CHESTER BROWN
Sex za peníze
Přeložil Vít Penkala
Originální autobiografický komiks kanadského
autora. Chester je unaven ze vztahů s ženami, a po
dalším rozchodu se rozhodne nezkoušet znovu
najít pevný vztah s jinou dívkou. Sex mu ovšem
schází, a získává ho tou nejsnadnější cestou: platí
za něj. Ve své knize otevřeně líčí svoje zkušenosti
s prostitutkami, nejen tělesné, ale i emocionální.
Nejde nikterak o pornografii – Brownův komiks
zprostředkuje čtenáři svět profesionálních milenek,
ne každému známý a opředený předsudky, a je
především polemikou s tradičním chápáním vztahu
mezi mužem a ženou. Věcnému vyprávění odpovídá
i přesné a úsporné výtvarné pojetí.
73
K o m i k s
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/74
REINHARD KLEIST
Boxer
Přeložila Alena Pokorná
Průkopník německého grafického románu
a jeden z nejlepších současných německých
komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví
pravdivý příběh polského Žida, boxera Hertzka
Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA
pak zahájil profesionální kariéru.
Mladinký Hertzko začal svou boxerskou
kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho
pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko
věděl, že dokud bude vyhrávat, zůstane naživu.
Když pak po dramatickém útěku z pochodu
smrti odjel do Ameriky, pokračoval v tom, co se
naučil v lágru. Doufal, že se jako slavný boxer
dostane na titulní stránky novin po celém světě
a jeho milá, kterou ztratil někde v Polsku a o níž
neměl žádné zprávy, se o něm dozví a přihlásí
se k němu. Kleista k nakreslení komiksu
inspirovala fascinující kniha Jednou budu
všechno vyprávět, v níž Haftův syn Alan vylíčil
osudy svého otce.
Nominováno na Německou cenu za literaturu
pro mládež 2013.
„Každého samozřejmě v souvislosti s hrdinou, který přežil holocaust, napadne
Spiegelmanův Maus. Ale Kleist uchopil téma jinak, přímočařeji a věcněji ... Hrůzy
té doby však nejsou o nic menší a v Boxerovi jsou scény, které jdou až na hranici
zobrazitelného a snesitelného. Vyprávět o životě Hertzka Hafta jinak by bylo
nepoctivé.“
– Frankfurter Allgemeine Zeitung
K o m i k s
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Mikuláš Podprocký se narodil roku 1978 v Košicích.
Výtvarné nadání se u něj projevovalo od dětství,
a proto se rozhodl zaměřit životní dráhu právě
tímto směrem. V letech 1999–2005 studoval
v ateliéru prof. Magdalény Jetelové a prof. Juraja
Bartusze, u kterých také diplomoval. Během
studií i po jejich ukončení se Podprocký podílel
na mnoha společných výstavách současného
umění a realizoval i několik samostatných
výstav. V posledních letech se jeho zájem stáčí
ke komiksovému médiu. Mikuláš Podprocký
v současnosti žije, pracuje a tvoří v Praze.
Divočina
Přeložil Michal Rybka
Pozoruhodnou komiksovou prvotinu Mikuláše
Podprockého můžeme bez obav označit jako hard
sci-fi. Děj se odehrává v daleké budoucnosti,
kdy se veškerá civilizace přesunula do olbřímí
megapole, která vysává život z celé planety.
Zatímco lidé žijí vysoko v oblacích, v základech
města, blízko povrchu země, vyrůstá nová
civilizace – Divočina. Budují ji inteligentní zvířata,
která spolu přestala bojovat a potajmu se spojila
proti svému úhlavnímu nepříteli, člověku. Zásadní
okamžik nastane, když se za hranicí megaměsta
narodí Netvor, zmutovaná hříčka přírody, vraždící
propletenec svalů, požírač všeho živého… Právě on
může být zásadní zbraní Divočiny proti lidem, ale
také může zničit úplně vše…
Mikuláš Podprocký na komiksu pracoval dva
a půl roku a upozornil na sebe v okamžiku,
kdy Divočinu přihlásil na server Startovač.cz.
V krátké době na jeho vydání vybral více než
sto tisíc korun.
K o m i k s
MIKULÁŠ PODPROCKÝ
75
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/76
Edwin Abbott (1838–1926) byl viktoriánský
matematik, teolog a pedagog; napsal celou řadu
vědeckých pojednání, nesmrtelného věhlasu se
však z jeho děl dočkalo především Plochozemí
(Flatland, 1884), jež vyšlo v angličtině více než
osmdesátkrát a bylo přeloženo do dvaatřiceti
jazyků.
Plochozemí
Přeložila Petra Maršíková
Ilustroval Chrudoš Valoušek
Plochozemí není jen nejoblíbenějším literárním
dílem dr. Sheldona Coopera, geniálního hrdiny
populárního sitcomu Teorie velkého třesku, ale také
jedním z klasických textů sci-fi a fantasy, který
se svým věhlasem řadí vedle Gulliverových cest
nebo Alenky v říši divů. Tento „román o mnoha
rozměrech“ v sobě snoubí matematicko-filosofické
pojednání a zábavnou, štiplavou společenskou
satiru; mísí se v něm téměř einsteinovské úvahy
o čtvrtém rozměru (sepsané ovšem dlouho před
vznikem Einsteinovy teorie relativity) s kritikou
viktoriánské společnosti, zejména nerovného
postavení žen. Ty mají v Plochozemí tvar úseček,
vojáci jsou trojúhelníkovití, obchodníci jsou o tvaru čtverce a tak dále; nejvyšší kastou
jsou pak kruhovití kněží (obecně lze říci, že čím má někdo v tomto podivuhodném
dvojrozměrném světě víc úhlů, tím výš stojí na společenském žebříčku).
Podmanivé vyprávění ctihodného obchodníka Čtverce půvabně dokreslují ilustrace
Chrudoše Valouška, jehož bizarní svět si svou fantaskností nijak nezadá s tím
Abbottovým.
Viktoriánský traktát z r. 1884 o zemi, která má jen dva rozměry. Fantaskní zábava à la
Lewis Carroll i společenská kritika à la Jonathan Swift. Kniha, kterou miluje Sheldon
Cooper a dlouze o ní hovoří v Teorii velkého třesku.
EDWIN
ABBOTT
S c i - f i a F a n t a s y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/77
Vilma Kadlečková (*1971) je autorka cyklu Legendy
o argenitu. Její knihy na rozhraní sci-fi a fantasy
mapují budoucí historii Země a hvězdných impérií
a sledují osudy lidí, do jejichž života zasáhne
argenit – pozůstatek dávných netechnických
civilizací a zdroj psychotronické energie.
Absolvovala střední ekonomickou školu a obor
vědecké informace a knihovnictví na Filozofické
fakultě Karlovy univerzity. Pracuje jako redaktorka.
Mycelium
Led pod kůží
Pokračování ságy Mycelium
O čem sní Ty, které bdí ve vesmíru?
Dlouho čekaly – a konečně nalézají. Sdílené
vědomí Lodí se obrací ke Studni planetárního
ticha, tam, kde je Aš-šád z Fomalhiwy a Lucas
Hildebrandt, a vybírají si svou oběť. Össeanka
Kamëlë cítí Jejich záměr a zoufale se snaží odvrátit
neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve
chvíli, kdy uvnitř össenské Církve naplno propukají
mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá,
co může, aby se vyhnula církevnímu Vykonavateli,
záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase
Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních
se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí
uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny a zachránce tuší nepřiznaný záměr.
Laëgühr, Led pod kůží, zostří její mysl a zrak.
Jaké tajemství má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi?
Co je mezi ním – a Jimi?!
VILMA
KADLEČKOVÁ
Již vyšlo:
Mycelium I. – Jantarové oči
S c i - f i a F a n t a s y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/(28. srpna 1908, Alžírsko – 28. března 2004,
Grosrouvre, Francie) byl francouzský
romanopisec, dramatik, literární historik,
překladatel a profesor anglické a americké
literatury. Vystudoval filozofii a anglistiku, učil
a překládal. Během druhé světové války, v roce
1940, se zúčastnil bojů o Dunkerque, kde padl
do zajetí. Po válce přednášel na univerzitách
v Rennes, Toulouse, Alžíru a Paríži-Nanterre.
Je autorem esejů, historických reportáží, dramat
a mnoha románů, z nichž většina byla přeložena
do češtiny. Za svou prvotinu, Víkend na Zuydcoote
(Week-end à Zuydcoote, 1949), inspirovanou
právě boji o Dunkerque, obdržel prestižní Prix Goncourt. Kniha byla později úspěšně
zfilmována, stejně jako sci-fi román Malevil (Malevil, 1972) nebo utopie Až delfín
promluví (Un animal doué de raison, 1967). Své slavné dílo, třináctidílnou historickou
ságu Dědictví otců (Fortune de France, 1977 až 2003) psal téměř do své smrti — zemřel
v 95 letech na selhání srdce.
Malevil
Přeložila Věra Dvořáková
Román Malevil, patřící neoddiskutovatelně do
zlatého fondu světové science fiction, se odehrává
v 70. letech dvacátého století.
Skupinka lidí žijících na idylickém
francouzském venkově shodou okolností přežije
atomový výbuch ve sklepě středověké tvrze
Malevil, která se jim v nových podmínkách
stane domovem. Následky výbuchu jsou pro
lidstvo ničivé, a přeživší jsou pod vedením
charismatického vypravěče Emanuela nuceni
vypořádat se nejen s nedostatkem zdrojů, ale
také s vytvářením nového druhu společenství
uzpůsobeného postkatastrofickým podmínkám.
Bohulibý koncept humanisty Emanuela je ale
konfrontován s drsnou realitou, která nutí měnit pohled na dříve platné morální i etické
zásady. Merle stvořil v Malevilu v tomto žánru jednu z nejčtivějších knih, která by
neměla chybět v žádné knihovně milovníka fantastiky.
S c i - f i a F a n t a s y
ROBERT MERLE
78
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Až delfín promluví
Přeložil Miroslav Drápal
Robert Merle tentokrát opouští rodnou
Francii a vypráví příběh vědce Sevilly,
který provádí výzkum v delfináriu na
Floridě. Hlavními hrdiny románu je
však párek delfínů, které se Sevilla
snaží naučit mluvit. Zajímavý vědecký
experiment se ale nečekaně zkomplikuje
ve chvíli, kdy se do projektu vloží armáda,
která by ráda zneužila inteligenci
delfínů k rozpoutání třetí světové války.
Díky autorovu nezaměnitelnému stylu
patří román Až delfín promluví k těm
příběhům, na které budete vzpomínat i po
dlouhých letech.
S c i - f i a F a n t a s y
79
ONDŘEJ JIREŠ
Klenoty české fantasy
Poznejte českou fantasy v exkluzivním
výběru nejlepších povídek a novel!
Fantasy se u nás píše jen zhruba čtvrt
století. Během této krátké doby však
vyrostly dvě silné generace spisovatelů,
kteří kvalitou svých textů dosahují
zahraniční úrovně. Tato antologie
představuje českou fantasy v celé její šíři
a zaměřuje se výhradně na nejlepší dosud
publikovaná krátká díla.
V Klenotech české fantasy najdete
ceněné texty populárních spisovatelů,
ale i méně známé povídky, které editora
Ondřeje Jireše přesvědčily svou kvalitou
námětu a zpracování. Antologie dokazuje,
že domácí autoři mají co nabídnout
každému čtenáři, který hledá originální
a čtivé příběhy úchvatného žánru fantasy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/80
Talentovaný anglický spisovatel, jenž
se narodil v roce 1972 v Cornwallu jako
nejmladší syn známého autora špionážních
románů Johna Le Carrého. Na budoucí
povolání spisovatele se připravoval na
studiích sociologie, filosofie a politologie
na univerzitě v Cambridge. Pozornost
vzbudil už svým románovým debutem
The Gone-Away World (2008) a svůj um spojit různorodé motivy fantastických žánrů
s komediálním nadhledem a bláznivě akčním pojetím potvrdil rovněž v románu
Anglemaker (2012, česky Andělíčkář).
V současnosti pracuje na svém třetím románu pod pracovním názvem Tigerman
(2014) a chystá televizní scénář k epizodě kultovního science fiction seriálu Pán času.
Andělíčkář
Přeložila Daniela Orlando
U nás dosud neznámý autor Nick Harkaway
přichází se strhujícím akčně-špionážním
thrillerem, sžíravě jedovatou historkou
z prostředí organizovaného zločinu
i zběsile absurdní komedií v jednom –
podnětným a přitom zábavným vyprávěním
o gangsterském synkovi a penzionované
tajné agentce, které okolnosti svedou
dohromady, aby společně zachránili svět.
Joe Spork netouží po ničem jiném než po
klidném životě. Opravuje hodinové strojky
a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé
londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede
poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě
stále pamatuje doby, kdy jí devadesát
nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je…
prostě… stará.
Když však Joe spraví jeden krajně
neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání
obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý.
A přístroj? Zbraň posledního soudu
z padesátých let.
NICK
HARKAWAY
S c i - f i a F a n t a s y
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/81
Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti
se narodil v roce 1948. Do fantastického žánru
vstoupil na začátku sedmdesátých let a rychle
sbíral první úspěchy za svou povídkovou tvorbu.
V roce 1977 začal působit rovněž jako editor
žánrových antologií a dodnes je v tomto
směru nejznámější svým projektem Divoké
karty. V osmdesátých letech psaní na několik
let opustil a věnoval se televizní produkci.
K fantastice se vrátil obsáhlou a dodnes
stále ještě nedokončenou fantasy sérií Píseň
ledu a ohně, která celosvětově proslula svým
televizním zpracováním pod názvem Hra o trůny.
Mudrosloví urozeného
pána Tyriona z Lannisterů
Přeložil Richard Podaný
Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera je
dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli
mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně
dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy
Píseň ledu a ohně, ze které seriál čerpá. Kniha
obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra
trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího
znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera
z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na
vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky
čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších
hráčů o trůny.
S c i - f i a F a n t a s y
Připravujeme:
Divoké karty – nové rozšířené vydání,
Rytíři sedmi království
GEORGE R. R.
MARTIN
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/82
Český editor a žánrový publicista narozený v roce 1977 v Děčíně. Poprvé o sobě
dal vědět jako autor encyklopedických profilů zahraničních autorů. Úspěšně si vedl
rovněž při přípravě několika antologií zahraničních povídek. V letech 2005 až 2007
sestavil trojici v mnoha směrech přelomových žánrových antologií z řady Trochu
divné kusy, v nichž se pokusil zachytit různorodost současné fantastiky. Naopak
úzce profilovanou antologii Plameny hvězd (2007) věnoval vesmírné science fiction.
Jako editor zahraničních prací spolupracoval rovněž s časopisy Ikarie a Pevnost,
dnes tuto pozici zastává v žánrovém časopise XB-1. Plnou parou (2013) je jeho první
antologií po šestileté přestávce.
Plnou parou
Nová antologie editora Martina Šusta zachycuje
v uceleném knižním souboru česky vůbec
poprvé výrazný fenomén zahraniční fantastiky
poslední doby. Můžete se těšit na dávno ztracenou
romantikou obdařené příběhy zahalené parou
z podivuhodných strojů. Povídky stvořené řadou
známých tváří současné světové fantastiky vás
přenesou nejen do minulosti, ale i na jiné světy a do
dob, jež sice nikdy neexistovaly, ale bylo by krajně
vzrušující, pokud bychom je mohli navštívit i jinak
než jen na stránkách knih. Kdokoli s kouskem
odvahy v srdci a lásky k mnohem jednodušší
minulosti bez počítači řízeného života nalezne
v knize světy, v nichž prožije doslova dech beroucí
dobrodružství.
S c i - f i a F a n t a s y
MARTIN
ŠUST
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/ISAAC ASIMOV
A zrodí se Nadace
Přeložila Daniela Orlando
Je tomu už více než sedmdesát let od
doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov
začal budovat vesmír svého celosvětově
úspěšného cyklu Nadace. Od té doby
se miliony čtenářů nechaly fascinovat
poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce
let budoucího vývoje lidstva a zavedl je
na desítky cizích světů. Román A zrodí
se Nadace byl dokončen těsně před
autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná
část románové ságy, která získala
věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako
Nejlepší science fiction série všech dob.
V předchozích svazcích byl Hari
Seldon, geniální zakladatel Nadace,
pouhou historickou postavou. Návratem
do dob jeho života vyplnil Asimov
důležitou chybějící část svého epického
příběhu. Autor se netajil tím, že postavu
Hariho Seldona vytvořil jako vlastní
alter ego, a tak je román ještě dojemnější
tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí
uzavřel celý cyklus jen krátce před
svou vlastní. Vstupme tedy posedmé
a naposledy do světa Nadace a poznejme
dosud utajované skutečnosti nadaného
matematika, jenž se snažil zachránit
lidstvo před neodvolatelně se blížící
dobou temna.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím
Triton.
PETER S. BEAGLE
Zrcadlová království
Přeložil kolektiv překladatelů
Výběr sestavený slovutným editorem
Jonathanem Strahanem představuje
známého autora románů Poklidné a tiché
místo a Poslední jednorožec také jako
schopného, i když donedávna jen velmi
vzácně publikujícího autora kratších
fantastických prací. I v nich se však
naplno projevuje autorova okouzlující
schopnost vytvořit úchvatný, zábavný,
dojemný a jiskřivý příběh prodchnutý
jemným humorem a láskou k jemnému
umění vypravěčství. Kniha zachycuje
povídkovou tvorbu vznikající během
dlouhých pětačtyřiceti let, tvorbu, která
vás překvapí i nadchne a znovu vás
přesvědčí o neopakovatelném literárním
mistrovství Petera S. Beagla.
S c i - f i a F a n t a s y – E d i c e F a n t a s t i k a
83
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/84
Norton Juster se narodil roku 1929 v New
Yorku do rodiny architekta. Otce následoval
v jeho profesi: vystudoval architekturu, založil
si malé architektonické studio a o architektuře
přednášel jako profesor na Hampshire College
v Massachusetts. Je autorem řady knih pro
děti, z nichž nejslavnější je dnes už klasické
dílo americké dětské literatury The Phantom
Tollbooth (Podivuhodná výprava z pokoje až na
kraj světa) z roku 1961.
Podivuhodná výprava
z pokoje až na kraj světa
Přeložila Dominika Křesťanová
Ilustroval Jules Feiffer
Chlapec jménem Milo, který se nerad učí
a často se nudí, najde nečekaně ve svém pokoji
mýtní budku, a když kolem ní projede ve
svém elektrickém autíčku, ocitne se v podivné
zemi, kde je všechno náramně logické, ale nic
nedává smysl. Ve společnosti mnohomluvného
brouka a tikacího psa pak musí podstoupit
nebezpečenství a vykonat hrdinský čin, aby
zase bylo všechno, jak má být. Půdorys klasické
pohádky je ozvláštněn nápaditou a překvapivou
hrou s jazykem, jenž se stává hybatelem děje,
a která okamžitě upomene na Alenku v říši divů.
Kniha je určena pro čtení rodičů s dětmi nebo pro
čtenáře od 10 let.
NORTON
JUSTER
L i t e r a t u r a p r o d ě t i
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/KATEŘINA
SECHOVCOVÁ
Kouzelný polštář
A vyskočila kočička z polštářku...
Malý chlapec jde spát, hlavu si položí na
polštář se vzorem kočiček a zaposlouchá
se do pohádky na dobrou noc. Vtom jedna
z kočiček ožije, skočí na maminčinu sukni
a rázem se ocitne uprostřed neobyčejného
dobrodružství.
Kouzelný příběh, něžné ilustrace
přístupné dětskému vnímání a textilní
potah imitující polštářek potěší děti od 2 let.
Půvabná autorská obrázková
knížka je dílem mladé talentované
výtvarnice, absolventky Vysoké školy
uměleckoprůmyslové v Praze.
J. R. R. TOLKIEN
Hobit
aneb Cesta tam a zase zpátky
Přeložil František Vrba
Ilustrovala Jemima Catlinová
Hobit, pro mnohé z nás brána do fantastických
světů, vyšel poprvé v roce 1937. Z pohádky,
kterou J. R. R. Tolkien napsal pro vlastní
děti, se stal základní kámen Středozemě, kde
se odehraje mytický souboj prazákladních
mocností Dobra a Zla. Ale epos Pán prstenů
je ještě dalekou budoucností, nejdřív se musí
odehrát dobrodružství hobita Bilba Pytlíka
na cestě tam a zase zpátky.
Již brzy se seznámíme s čaroději,
trpaslíky, elfy, obry a mnoha dalšími
fascinujícími tvory a vydáme se na výpravu
za pokladem draka Šmaka. Nechte se vést
skvěle napsaným příběhem, který právem
patří k drahokamům světové literatury.
Nejnovější vydání ilustrované Jemimou
Catlinovou neodkazuje k filmové podobě
postav, ani příliš neexperimentuje, ale
podněcuje v dětském čtenáři fantazii.
L i t e r a t u r a p r o d ě t i
85
Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/86
Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu.
Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na
univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako
redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce
videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším
fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži,
The Way of the Tiger. Dosud napsal tři knihy pro děti,
z nichž první díl plánované trilogie, Temný pán: Školní
roky, získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější
knihu roku 2012.
Temný pán
Školní roky
Přeložila Veronika Volhejnová
Hrůza hrůz! Temný pán, největší ničitel a nejvyšší
vládce Temnokraje, byl v závěrečné bitvě mezi
silami dobra a zla poražen a jeho úhlavní nepřítel ho
vyhnal na prťavou, bezvýznamnou modrou planetku
jménem Země. A to ke všemu v neduživém těle
jakéhosi třináctiletého pozemského spratka. Může
ho snad potkat ještě něco horšího? Ano, může! Když
se Temný pán snaží získat zpět ztracenou důstojnost,
sílu a říši, musí čelit strašlivým protivenstvím –
péči dobromyslných pěstounů, krutému mučení
v podobě mnohahodinové dřiny v Centru pro
vymývání mozků (rozuměj: ve škole), dvěma šíleným
pronásledovatelům (alias psychoterapeutům) a taky
neustálému posměchu a neúctě svých poddaných.
Zkrátka, ne všechno jde podle plánu...
„Jedna z nejoriginálnějších dětských knih roku.“
– Daily Express
„Úžasně originální a totálně praštěná kniha.“
– Lovereading
„Dokonalá kniha pro kluky posedlé počítačovými hrami.“
– Sunday Telegraph
L i t e r a t u r a p r o d ě t i
JAMIE
THOMSON
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Pak uslyšel hlas – podle zvuku zase lidský –,
jak křičí: „Hej, není ti nic, chlapče?“
To ho zaujalo. Krev malého kluka by mu
dodala sílu. Rozhlédl se po tom dítěti, o kte-
rém mluvili, ale nikoho takového neviděl.
Jen dva muže v podivných tmavomodrých
uniformách a přilbách, kteří k němu běželi.
Působili jako typická dvojice tupých, nevě-
domých lidských vojáků; jejich uniformy
ovšem nevypadaly moc vhodné pro válku
a jejich přilby by nezadržely ani útok se-
kerou nebo mečem, tím méně skřetí kopí
nebo šíp orka.
Pokusil se šíleně zasmát a říct těm dvě-
ma, ať prchají, pokud nechtějí být rozse-
kání na padrť, ale z hrdla mu vyšlo jen za-
kašlání. Neúspěšně se pokusil posadit. Byl
pořád ještě příliš slabý. Lidští vojáci se za-
stavili nad ním.
Jeho život přece nemůže skončit takhle –
tím, že bude jen bezmocně ležet a čekat, až
ho zabijí dva obyčejní lidé! Ale pak se stalo
něco divného: jeden z vojáků se k němu
sklonil a podepřel mu hlavu. Snaží se mu
pomoct?
„Radši zavolej sanitku, Berte.“
Ten, který promluvil, se naklonil blíž
a prohlížel si ho. (Hloupý člověk. Copak
si neuvědomuje, s kým má co do činění?)
Okamžitě se pokusil rozervat mu hrdlo oce-
lovými drápy svých Rukavic neodvratného
zničení, ale nebylo to k ničemu, prostě ne-
měl dost síly. Pak si všiml, že nemá vůbec
žádné rukavice, natož ocelové. Ruce měl
růžové, bledé, buclaté, s úhlednými ma-
lými nehty, jako by byl nějaký ubohý lid-
ský kluk! Těma rukama by nerozerval hrdlo
ani kryse, natož plně vzrostlému lidskému
bojovníkovi. V zoufalství zasténal.
Ten druhý člověk zašeptal něco do malé
černé krabičky zavěšené zpředu na uni-
formě. Černá krabička zapraskala a odpo-
věděla mu! Asi tam má zajatého nějakého
skřítka nebo malého démona, který dělá, co
mu přikáže. Na to je ale potřeba dost mocná
magie. Možná jsou víc než obyčejní lidští vo-
jáci. Nebo, a to je pravděpodobnější, slouží
mocnému lidskému králi, možná dokonce
samotnému Bílému čaroději Hasdrubanovi
Křišťálovému. Hmm, bude na to muset pa-
matovat.
Člověk jménem Bert řekl: „Sanitka je na
cestě.“
Ten druhý dodal: „Neboj, chlapče, jsme
policisti. Já jsem strážník Smith. Můžeš mi
říkat Billy. A tohle je strážník Bert Johnson
Za chvilku je tady sanitka. Buď v klidu.
Radši s tebou nebudeme hýbat, než budeme
vědět, co ti je.“
V tomhle měl ten člověk pravdu – něco
mu určitě bylo. Nedokázal se pořádně po-
hnout, i když chtěl, a vlastní tělo mu připa-
dalo menší, než by mělo být.
Ten, který se jmenoval Bert, se zeptal:
„Máš mobil, chlapče? Měli bychom zavolat
tvou maminku nebo tátu.“
Mobil? O čem to mluví? Možná se ho ptá,
jestli někde byl – ale kde? A ta zvláštní
jména!Bert?NenítozkráceninaodPoberta?
Třeba tu krabičku, do které mluvil, taky ně-
komuvzal.Alene –ne,počkat!Přecejenjsou
to Hasdrubanovi poskoci. Je to přece jasné:
SmisBílý!Říkali,žejsoustrážníci,cožpatrně
má znamenat, že patří ke strážím zdejšího
mocného pána, a s takovýmhle jménem –
kdo jiný by ten pán byl než Bílý čaroděj?
87
L i t e r a t u r a p r o d ě t i
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/88
Chris Priestley je úspěšný autor
dětských knih; tři tituly vydané Argem –
Příšerné příběhy strýce Montaguea,
Příšerné příběhy z Černé lodi a Příšerné
příběhy z temného tunelu – se dočkaly
příznivého přijetí i u českých čtenářů.
Má v oblibě pochmurnou atmosféru,
tajemné postavy a nadpřirozené
okolnosti a jeho hrdinové rádi čítají
Poea, Wilda, Doyla či Wellse.
Pan Krátur
Přeložil Robert Novotný
Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy
žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů,
uprostřed temných, špinavých londýnských ulic.
Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční
bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za
porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením
tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum,
které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře
dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura,
umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo
jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze
účelového spojenectví se postupně vyvine svým
způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou
outsiderů.
Strašidelný a napínavý, přitom dojemný a místy humorný příběh je poctou jednomu
z nejslavnějších hororových románů světové literatury.
Již vyšlo:
Příšerné příběhy strýce Montaguea,
Příšerné příběhy z Černé lodi,
Příšerné příběhy z temného tunelu
L i t e r a t u r a p r o d ě t i
CHRIS
PRIESTLEY
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
Narozená v roce 1980. Absolventka
Ateliéru Ilustrace a grafiky na Vysoké škole
umělecko-průmyslové v Praze. Od dokončení
studia se věnuje především ilustrování knih
(například pro nakladatelství Baobab, Argo,
Mladá fronta, Labyrint), ale zajímá ji také
komiks (autorské komiksy pro slovinský
časopis Stripburger, Komiksfest revue),
animované filmy a v poslední době zejména
velkoformátová ilustrace.
V roce 2011 získala ocenění v soutěži
Nejkrásnější kniha roku za dokreslovací
sešit, který vytvořila spolu s Martinem Kubátem. Dlouhodobě spolupracovala
jako ilustrátorka a grafička s Gender Studies, kulturním čtrnáctideníkem A2 nebo
Sdružením Linka bezpečí.
Papaver
Zápisník zapomenutého botanika objevitele či
fantazie šíleného výtvarníka? Skutečně jsou květiny
na klopě slavného pěvce tolik vzácné a opravdu dávný
indický lékař, přezdívaný otec chirurgie, sešíval
rány mravenčími hlavičkami? Co je pravda a co je
výplodem fantazie autorky této krásné a zábavné
knihy, rozhodnete vy sami.
89
dodat foto
DORA
DUTKOVÁ
L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Maggie Stiefvaterová (1981) žije se svým
mužem, dvěma dětmi, dvěma neurotickými
psy a jednou nepříčetnou kočkou ve Virginii,
a jak sama uvádí, vedou tam divoký život
hipíků. Je vášnivou čtenářkou, hraje na
spoustu nástrojů, mimo jiné na harfu,
klavír, flétnu a dudy, kreslí a píše knihy.
Literárně debutovala v roce 2008 románem
Lament: The Faerie Queen’s Deception,
jeho pokračování vyšlo o rok později pod názvem Ballad: A Gathering of Faerie. Ve
stejném roce slavila ohromný úspěch s románem Shiver (čes. Mrazení, Argo 2010), na
který navázaly dva díly – Linger (čes. Váhání, 2011) a Forever (čes. Splynutí, 2011). The
Scorpio races (čes. Ve znamení Štíra) je samostatný román z roku 2011 a The Raven
Boys (2012, čes. Havraní bratrstvo) zahajuje připravovanou tetralogii.
Ve znamení Štíra
Přeložila Lucie Simerová
Americká autorka, která se i u nás proslavila
svou veleúspěšnou romantickou trilogií
o vlkodlacích (Mrazení, Váhání a Splynutí),
vystavěla svůj nový román na skotské, irské
a manské mytologii: kolem báje o rychlých,
nádherných, ale nebezpečných koních, kteří
jednou za rok vystupují z moře a napadají
dobytek i lidi, rozehrála příběh dvou mladých
lidí na drsném, nehostinném ostrově uprostřed
oceánu. Kate i Sean se musí protloukat nelehkým
životem sami, bez rodičů. Oběma by jejich situaci
pomohla vyřešit odměna za vítězství v tradičním
dostihu na bájných koních. Jenže závod je velmi
nebezpečný a nejednou končí smrtí jezdce.
V průběhu příprav se Kate a Sean sbližují
a odhodlaně jdou za svým cílem. Netuší však,
co všechno je čeká.
L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž
Photo©KateHummel
90
MAGGIE
STIEFVATEROVÁ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Havraní bratrstvo
Přeložila Pavla Paseková
Šestnáctiletá Blue se narodila do rodiny
senzibilů a jasnovidců. Ve svém osudu má
napsáno, že až políbí svou pravou lásku,
dotyčný zemře. Blue se proto rozhodne,
že nikdy nikoho líbat nebude. Kluci ji
nezajímají a hlavně ne ti z Havraního
bratrstva, party bohatých studentů místní
elitní školy. S těmi jsou jenom potíže.
Jenže když ve své první jasnovidné
vizi spatří Ganseyho, vůdce Havraního
bratrstva, který má během příštího roku
zemřít, nedokáže ho vyhnat z hlavy. Když
se s ním pak setká tváří v tvář, polibek
smrti se stane reálnou hrozbou...
Nový román americké spisovatelky
a autorky populární trilogie o vlkodlacích
(Mrazení, Váhání a Splynutí) je prvním
dílem připravované tetralogie.
L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž
Již vyšlo:
Mrazení,
Váhání,
Splynutí
91
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/O d b o r n á
l i t e r a t u r a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/93
HA-JOON CHANG
23 věcí, které
vám neřeknou
o kapitalismu
Přeložila Markéta Hofmeisterová
Téma bestselleru mladého amerického
ekonoma je jasně dáno titulem. Ha-Joon
Chang pojmenuje určitý rys současného
ekonomického systému, který je podle
jeho soudu zamlčován či zkreslován,
a pak své tvrzení čtivou formou ilustruje
či doloží. Hned jedna z prvních jeho tezí
o obsahu a zaměření knihy vypovídá více
než výmluvně: „Nic takového jako volný
trh neexistuje.“ Autor však samozřejmě
není zastáncem nějaké socialistické
revoluce a přechodu ke komunismu –
spíše se snaží revidovat stokrát omílané
pravdy a poučky a poukázat na možné
modifikace striktního „laissez-faire“.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím
Dokořán.
LEONARD
MLODINOW
Vědomí podvědomí
Přeložil Jan Klíma
Autor knih Feynmanova duha či Život je jen
náhoda, spolupracovník Stephena Hawkinga,
ve své nové knize zkoumá, jak naše vnímání
a prožívání světa ovlivňují nevědomé
pochody – jak například často mylně
hodnotíme vztahy ve vlastní rodině, vztahy
s přáteli či spolupracovníky, špatně chápeme,
co nás vede k vlastním rozhodnutím, nebo si
nesprávně pamatujeme důležité události.
Ať už jde o podporu věnovanou politikovi
či spropitné servírce – všechny naše úsudky,
veškeré naše vnímání funguje na dvou
úrovních: vědomé a nevědomé. Během
posledních dvaceti let vyvinuli badatelé řadu
nástrojů, jak nevědomé pochody zkoumat.
Mlodinow provádí čtenáře tímto novým
vědním oborem a díky jeho vtipu se mu
daří ukázat složitost lidské mysli a jejího
fungování; a současně i proměnit naše
nazírání na sebe sama i na okolní svět.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím
Dokořán.
E d i c e A l i t e r
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/94
J. Craig Venter (1946) je pro své vizionářské
příspěvky v genomice považován za jednoho
z nejvýznamnějších vědců 21. století.
Vystudoval biochemii, psychologii
a farmakologii. Jeho doménou se stala genetika,
v níž dosáhl pozoruhodných výsledků. V roce
1998 založil společnost Celera Genomics
k sekvenování lidského genomu. Za svou
vědeckou práci získal
řadu cen.
Rozluštěný život
Přeložili Jana Hájková a Jan Havlíček
Když 26. června 2000 ohlásil Craig Venter,
jeden z vizionářů a předních vědců našeho věku,
v Bílém domě, že byl rozluštěn lidský genetický
kód, získal pozornost celého světa. A prezident
Clinton tehdy ve svém projevu pronesl památnou
větu: „Dnes se učíme jazyku, v němž Bůh stvořil
život.“ Ve své knize představuje autor čtenáři svou
životní cestu k objevu, cestu, která byla dlážděna
mnoha vědeckými úspěchy, spory a bitvami, i svůj
vlastní genetický kód. Jeho kniha je však víc než
jen životopis. Je to i kronika, která zachycuje jedno
z nejnapínavějších a nejvýznamnějších dramat
století. Poprvé ve své historii jsme se dostali
tak daleko, že jsme mohli rozplést tajemství
skryté v našem, lidském, genetickém kódu. Jak
však stále víc pronikáme do tohoto tajemství,
začínáme chápat, že představa, že z genetického
kódu můžeme jako z křišťálové koule vyčíst
svou budoucnost, je spíš mýtus než skutečnost.
Venterova kniha se stejně jako Watsonova kniha
Tajemství DNA stane klasikou.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvími Dokořán
a Paseka.
J. CRAIG
VENTER
E d i c e Z I P
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/95
Leonard Susskind (1946), vynikající vědec
a jeden z otců strunové teorie, je profesorem
teoretické fyziky na Stanfordově univerzitě.
Je členem Národní akademie, Americké
akademie umění a věd a dalších institucí.
Za jeho příspěvek k strunovým modelům,
kalibrační teorii, holografii a kvantové
chromodynamice mu byla udělena cena J. J.
Sakuraie.
Válka o černé díry
Souboj se Stephenem Hawkingem
o záchranu principů kvantové
mechaniky
Přeložil Oldřich Klimánek
Co mají společného černé díry, kvantová gravitace,
informace, strunová teorie a holografický princip?
Ještě nedávno by fyzici řekli, že patrně nic. Jenže
moderní fyzikální kolbiště, na němž se střetly
jedny z největších mozků planety, se proměnilo
v líheň zásadních objevů o nejhlubších dějích
(nejen) v našem prostoročase. Leonard Susskind
před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně
nejznámějšímu fyzikovi dneška, válku, jež vešla
do fyzikální literatury jako válka o černé díry nebo
válka černých děr. Byť by se mohlo zdát, že jde
jen o nějaký fyzikální detail, Hawkingovo tvrzení, že informace z našeho vesmíru se
definitivně ztrácejí v černé díře, by mělo pro pilíře fyziky a svět jako takový dalekosáhlé
důsledky. Dvě desetiletí trvající zápolení obou vynikajících vědců vyústilo v důležitý
teoretický výzkum a řadu objevů, mimo jiné přineslo i domněnku, že náš svět a my
všichni můžeme být jen pouhou holografickou iluzí, projekcí ze světa majícího o rozměr
méně. Autor nás v brilantně a s vtipem napsané knize provádí nejen fascinujícími
zákoutími vesmíru, ale i kuchyní fyzikálních výzkumů a plodných vědeckých sporů.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvími Dokořán a Paseka.
LEONARD
SUSSKIND
E d i c e Z I P
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/96
C. J. CHIVERS
Kalašnikov
AK-47 proti zbytku světa
Přeložil Dalibor Výborný
Autor předkládá historii vývoje a výroby
automatických zbraní od Gatlingova kulometu přes
neblaze proslulé AK-47 a M–16 až po moderní typy.
Postupuje historicky, všímá si použití samopalů
Kalašnikov (který v oblasti automatických
zbraní stále naprosto dominuje) ve Vietnamu
i v Afghánistánu, v Irsku i v Iráku, a objasňuje
jejich roli v dnešním terorismu. Popisuje jak masové
rozšíření automatických zbraní a industrializaci
zabíjení, tak účinky, jaké mají projektily na lidské
tělo. Hovoří také o podnikatelském aspektu,
o rozpadu sovětského bloku a následném uvolnění
obrovského množství automatických zbraní do
oběhu. Kniha není oslavou Kalašnikovova vynálezu,
pouze střízlivě popisuje jeho rozšíření a politický
a vojenský dopad jakožto ikonického zástupce tohoto
druhu zbraní.
Autor je bývalý člen námořní pěchoty,
v současnosti redaktor New York Times.
Zpravodajsky referoval o 11. září 2001, o událostech
v ruském Beslanu či teroristických útocích v Iráku.
Za mezinárodní zpravodajství z Afghánistánu
a Pákistánu obdržel v roce 2009 Pulitzerovu cenu.
„Kniha Kalašnikov je určena všem, koho zajímá, jak se dnes vedou boje a proč tomu
tak je. C. J. Chivers nám poskytl základní práci, kterou budou chovat v úctě budoucí
generace, budou-li se nám snažit porozumět.“
– James Bradley, autor knihy Flyboys – skutečný příběh letecké války v Tichomoří
„Kniha Kalašnikov... je vzorovým příkladem badatelské práce, historického psaní,
vojenské odbornosti a upřímné úcty, jakou chová voják ke zbrani, na kterou je prostě
spolehnutí.“
– Thomas Powers, autor knihy Intelligence Wars
E d i c e Z I P
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/SEAN CARROLL
Částice na konci vesmíru
Jak nás honba za Higgsovým bosonem
dovedla na práh nového světa
Přeložil Jiří Podolský
Objev Higgsova bosonu je podle mnoha komentátorů
nejvýznamnějším průlomem v našem chápání
vesmíru po rozbití atomu. Objeven byl díky
miliardovým investicím, desetiletím snažení a úsilí
šesti tisíc vědců pracujících u urychlovače LHC ve
Švýcarsku. Co je na něm tak zvláštního, že se mu
říká „božská částice“ a svým objevitelům přinesl
dokonce Nobelovu cenu za fyziku? Carroll vysvětluje,
že bez něj bychom nevěděli, odkud vlastně berou
elementární částice svou hmotnost. Nalezli jsme
v něm poslední díl skládačky, vysvětlení záhad běžné
hmoty: atomů a sil, které stojí za vším počínaje DNA
a konče globálním oteplováním.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán.
„V této skvělé knize Sean Carroll nabízí fascinující a pronikavý pohled na nejtajemnější
a nejdůležitější částici v přírodě a na experiment, který ji odhalil. Každý, kdo se
o fyziku zajímá, by si měl tuhle knížku přečíst a připojit se k autorovu zkoumání nových
fyzikálních světů, do kterých nás tento objev možná zavede.“
– Leonard Mlodinow
97
E d i c e Z I P
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/98
JIŘÍ ŠKABRADA
Chalupy v Čechách
na historických
stavebních plánech
Existence původních plánů pro
historické vesnické stavby – tedy
projektů pro lidovou architekturu –
byla donedávna prakticky neznámá.
Pro zájemce o studium historické
architektury jsou tyto plány jistě
překvapivým pramenem poznání jako
pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních
staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich
doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto
druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod
z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému
v polovině tohoto věku.
Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je
i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez
zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění
těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty
v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako
na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy
a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové.
Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních
plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní
a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty
poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům
a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních
chalup.
A r c h i t e k t u r a
Již vyšlo:
Konstrukce historických staveb,
Lidové stavby
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/ELISABETH
DAVISOVÁ,
DEBRA
PASCALI-BONAROVÁ
Orgasmický porod
Přeložila Vlasta Jirásková
Kniha, která vám může otevřít oči a úplně
změnit přístup k rození a možná i k vlastnímu
životu. Odbornice na slovo vzaté, porodní
asistentka a autorka učebnice pro porodní
asistentky Elizabeth Davisová a zkušená dula
a lektorka Debra Pascali-Bonarová, ukazují,
že porod je možné prožít jako příjemnou až
slastnou a extatickou, zásadně posilující událost,
která ženě dodá sílu a odhodlání nejen pro
následující roky mateřství.
Orgasmický porod je přehledným průvodcem
těhotenstvím a porodem. Přináší podrobný
návod, jak se na porod, který je součástí
sexuálního života ženy, připravit. Klade důraz
na informovanost, zdravou životosprávu,
sexualitu, odbourání stresu a vyrovnání se
s traumaty. Kniha ženám (i jejich partnerům)
dodá sebevědomí, potřebné informace podložené
vědeckými výzkumy i životními zkušenostmi
autorek a mnoha rodiček. Čtenářky podpoří, aby
nejen své porody, ale i svůj život vzaly do svých
rukou. Teoretickou část doprovázejí inspirativní
porodní příběhy.
E d i c e R o d i č o v s t v í
99
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/100
William Sitwell (1970) je známý britský publicista,
šéfredaktor časopisu Waitrose Kitchen; sloupky a články
o jídle, vaření a restauracích či rozhovory s kuchaři
publikuje v řadě tištěných médií, vystupuje v televizi.
Pokud o jídle nepíše, pak pěstuje zeleninu, jí anebo vaří.
Dějiny jídla
ve 100 receptech
Přeložily Alena Heroutová, Darina Křivánková
a Sylvie Čapková
Kniha nezůstává nic dlužna svému názvu:
autor shromáždil pozoruhodné a význačné
recepty, počínaje jednoduchými pokrmy z Bible
a klínopisných tabulek a konče haute cuisine
moderní doby. Postupuje chronologicky, počínaje
chlebem ze starověkého Egypta, putuje po všech
kulturách a regionech, všímá si zmínek o jídle
v antických pramenech i severských ságách, zmiňuje
přelomové i nadčasové kuchařské knihy, jmenuje
osobnosti jako Brillat-Savarin nebo Julie Childová.
Nejde o kuchařku, nikdo netvrdí, že všechna jídla, o kterých Sitwell píše, si čtenář může
i uvařit, ale o zábavné a překvapivé nahlédnutí do dějin člověka a jeho kultury.
„…opulentně naservírováno a šťavnatě sepsáno… Triumf, jedno každé pojednání
prohloubí váš vztah k danému pokrmu… William Sitwell zná dobře svoje řemeslo
a v oboru psaní o jídle patří ke špičce. Bezmála z každé věty této knihy, pečlivě
podložené výzkumem a sepsané s uvolněnou sebedůvěrou, je znát autorova vášeň pro
jídlo...“
– The Times
„Sitwell energicky projde čtyři tisíciletí kulinářské historie, a co zjistí, podává
s lehkostí. Do jeho knihy je možné se ponořit a vylovit ty nejchutnější kousky…“
–Times Literary Supplement
„Bonviván a gurmán William Sitwell je přesně tou osobou, na kterou bych se spolehl,
kdybych chtěl dokonale převyprávět historii jídla.“
– šéfkuchař Raymond Blanc
WILLIAM
SITWELL
O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Ukázka:
Richard II. jídlo evidentně miloval, také pro
něj pracovalo na tři stovky kuchařů. Když
vezmeme v úvahu, kolik měl ve zvyku hostit
lidí, tak takovou četu rozhodně potřeboval.
Dochoval se záznam soupisu surovin na slav-
nost pořádanou králem a vévodou z Lancas-
teru 12. září 1387. Je to opravdu pořádný ná-
kupní seznam: „14 volů naložených v soli…
120 čerstvě poražených ovcí… 140 prasat…
210 hus… 400 králíků… 12 jeřábů… 11 tisíc
vajec…“. A tak to jde dál a dál. Musela to
tedy být pořádná cateringová akce, dneska
už opravdu netušíme, co ve skutečnosti ob-
náší výraz grandiózní.
Působivý je také pestrý výběr surovin,
které měli tehdy šéfkuchaři k dispozici.
Slepice, křepelky, sluky a skřivani byli
zavěšeni ve spíži nad řadami nasoleného
masa a ryb. V kredenci bylo pod zámkem
koření – zázvor, černý pepř (ten byl ceněný
pro svůj pozitivní vliv na trávení) a také
exotický kořen galangal. Koření přivezli do
země buď benátští kupci, nebo rytíři vrace-
jící se z křížových výprav.
V kuchyních bylo jako v saunách. Na
jednom konci bylo obrovské ohniště, kam
se vešel celý vůl, otevřený oheň upro-
střed místnosti se pak používal na gri-
lování. Mohutné hmoždíře s obrovskými
paličkami obsluhovali sloužící, jejichž je-
dinou prací bylo roztloukání koření, velké
stoly se používaly jako prkénka na krájení
a také jako prostor pro dokončování po-
krmů. Velmi dlouhá madla na nádobách
naznačují, jak silný oheň tu musel sálat.
Nechyběly tu hluboké pánve na smažení,
mnoho pokrmů se tehdy obalovalo v piv-
ním těstíčku a poté smažilo. Z masa se
nejprve omyla sůl – ta se tehdy používala
k uchování potravin místo lednice – poté
se maso uvařilo, aby změklo, následně se
ještě dopékalo.
101
O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/NATÁLIE
BELISOVÁ
Tulákům Jetřichovicka
Osm výprav za minulostí Jetřichovicka
i dalších částí Českého Švýcarska.
Vyprávění o drobných sakrálních
památkách, historii zaniklé osady Zadní
Jetřichovice, pomníčcích a neobvyklých
úmrtích, lesních řemeslech (uhlířích,
smolařích, dehtářích), pytlácích,
myslivcích, lesních požárech a hlídačích,
lovu šelem, oborách, plavení dříví,
počátcích lesního hospodářství, loveckých
chatách a zámečcích, panských domech,
starých hranicích a hraničních sporech
i o zpřístupňování krajiny v počátcích
turistiky.
CACILDA JETHÁ,
CHRISTOPHER
RYAN
Na počátku byl sex
Přeložil Petr Horák
Na základě poznatků antropologie,
archeologie, primatologie, anatomie,
psychologie a řady jiných oborů
vznikla naučná a zároveň velmi čtivá
práce o prehistorických kořenech
moderní sexuality, která převrací
naruby či přinejmenším zpochybňuje
mnohé z toho, co si myslíme, že víme
o sexualitě, o partnerských vztazích
a konečně o člověku samém. Domníváte
se, že monogamie je přirozená? Že se
lidé v době kamenné dožívali nanejvýš
pětatřiceti let? Že tradiční výklad lidského
pohlavního chování, výběru partnera
a příčin nevěry, jak jej podává evoluční
psychologie, odpovídá biologické realitě?
Tato kniha vás přesvědčí přinejmenším
o tom, že takové a mnohé jiné zdánlivě
neotřesitelné názory jsou přinejmenším
diskutabilní a že k nim existují
pozoruhodné alternativy. Na počátku byl
sex je kniha značně odborná, zároveň ale
vtipná a provokativní. Odpoví vám i na
palčivé otázky, jako například proč je
pro tolik lidí tak těžké zachovat věrnost
jednomu partnerovi? Proč se pohlavní
vášeň vytrácí, i když se láska mezi
partnery prohlubuje? Proč řada mužů
ve středním věku dobrovolně vymění
majetek, rodinu i kariéru za krátký
románek?
102
O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/103
Již vyšlo:
Život se psem není pod psa
Konrad Lorenz (1903–1989) byl významný
rakouský přírodovědec. Vystudoval medicínu
a zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu
zoologie a psychologie. Za předmět svého
bádání si zvolil chování zvířat a stal se
zakladatelem nové biologické disciplíny –
etologie. Jeho odborné teorie vyhovovaly
nacistické ideologii a zavedly ho do řad NSDAP.
V roce 1944 byl nasazen na východní frontu
a padl na čtyři roky do sovětského zajetí. Po válce založil a později vedl Ústav
Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na
univerzitě v Münsteru a v Mnichově. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena
za fyziologii a medicínu. V Rakousku je pokládán za jednoho z otců hnutí Zelených.
Studoval u něj také významný český zoolog Zdeněk Veselovský.
Hovořil se zvěří, ptáky
a rybami
Přeložili Božena a Josef Kosekovi
Populárně naučná kniha Konráda Lorenze,
přírodovědce a zakladatele etologie, čtenáře zároveň
pobaví, poučí i vybídne k zamyšlení. Autor, v jehož
osobě se snoubí vědec (nositel Nobelovy ceny),
spisovatel (autor populárních i vědeckých publikací),
i výtvarník (knihu doprovází vlastními ilustracemi),
nabízí pohled do světa kavek, akvarijních rybek,
divokých hus, vlků a dalších zvířat jako král
Šalomoun, který hovořil se zvěří, ptáky a rybami.
O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e
KONRAD
LORENZ
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/H i s t o r i c k á
l i t e r a t u r a
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/FRANTIŠEK ŠMAHEL
Jan Hus
František Šmahel patří k nejvýznamnějším
evropským medievistům. Téměř padesát let se
originálním způsobem věnuje dějinám českého
a evropského pozdního středověku, s důrazem
na genezi české reformace, dějiny vzdělání
a univerzit či raného humanismu. V posledních
desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit
a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových
badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo
ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do
Francie 1377–1378 (2006) a v monografii Diví lidé
(v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první
pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu
Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve
skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem
napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho
číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma
Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém
předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci
v čase krize víry a nahromaděného společenského
přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností,
mužem hledání pravých cest. Mužem vzorů a ideálů,
zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím
Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží
vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra.
Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve své doby
však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti
zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není
pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako
pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu
naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž
by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně
jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba
zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování.
E d i c e E c c e H o m o
Již vyšlo:
Idea národa v husitských
Čechách,
Mezi středověkem a renesancí,
Cesta Karla IV. do Francie
(1377–1378),
Nalézání, setkávání a míjení
v životě jednoho medievisty,
Život a dílo Jeronýma Pražského,
Diví lidé (v imaginaci) pozdního
středověku
105
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/JIŘÍ PEŠEK A KOL.
Napříč kontinentem
soudobých dějin
Evropská historiografie
po konci studené války
Autoři této kolektivní práce se pokoušejí
zmapovat základní kontury vývoje
evropské historiografie soudobých dějin.
Historiografie soudobých dějin přestala
být pro badatele i pro čtenářské uživatele
brzy po konci studené války přehledná.
V rámci své analýzy hledají odpovědi na
několik otázek: Došlo po konci studené
války k výrazným posunům tematických
a geografických těžišť zájmu historiků
soudobých dějin? Vytváří se v moderním,
propojeném světě neustále vzývajícím
globalizaci nějaký společný diskurs
soudobých dějin, nebo přežívají disparátní
nacionální narativy, jejichž diskursní
roviny mezi sebou velmi málo komunikují?
Devět kapitol knihy sleduje tato témata
rámcově od západu k východu. Číst ji
přitom můžeme jako okna, jež autoři
postupně otvírají při pohledu na celistvou
krajinu evropského dějepisectví soudobých
dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny,
nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru
a horizontu. A jak se ukazuje, je to
mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok
co rok podléhá velkým, předem netušeným
změnám.
NIALL FERGUSON
Civilizace
Západ a zbytek světa
Přeložil Eduard Geissler
Nejnovější kniha anglického historika
Nialla Fergusona představuje velmi
nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního
střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od
antiky až po naši současnost. Esejistickou
formou, obdobně jako ve velmi úspěšné
knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší
odpovědět na otázku, proč se západní
civilizace stala ve světě v moderní době
zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala
jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska
technických inovací za „zbytkem světa“
v mnohém velmi pokulhávala. Spolu
s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj
západní civilizace, zda si tuto dominanci,
kterou postupem doby ve střetu s asijskými
tygry a s fundamentálním islámem
poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud
ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit.
106
E d i c e H i s t o r i c k é m y š l e n í
Již vyšlo:
Vzestup peněz
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/MARTIN ČAPSKÝ
Zrození země
Opavský historik Martin Čapský se ve své práci,
která vědomě navazuje na jeho synteticky
pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit
mechanismus formování se Slezska jako svébytné
země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice
již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny
české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až
o několik desítek let později. Na rozdíl od Čech
a Moravy v nich ale nadále hrály odstředivou úlohu
jednotlivá knížata, jež se jen obtížně vzdávala
své jedinečnosti. Přesto se však v 15. století rodí
nová, slezská identita, v níž se pokouší politicky
a hospodářsky hrát centrální roli Vratislav. Na
základě obchodních a mocenských vztahů Čapský
rekonstruuje komunikační sítě, jež vratislavští ve
svých centralizačních snahách utvářeli a udržovali,
a to jak navzdory jednotlivým knížatům, tak
v některých případech v úzké spolupráci s nimi.
Čapského kniha o zrození země je v mnoha
ohledech jedinečná, a to nejen tím, že pojednává
o dějinách a zemi, jež je dodnes součástí naší
republiky, aniž bychom však její historii vůbec
znali.
107
E d i c e H i s t o r i c k é m y š l e n í
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/108
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
HANS EBERHARD
MAYER
Dějiny křížových výprav
Přeložil Jiří Knap
Dějiny křížových výprav z pera německého
historika H. E. Mayera představují dnes
již klasickou práci věnovanou politickým,
hospodářským a kulturním dějinám
středověkých kruciát. Mayer v ní detailně
sleduje zrození myšlenky křížových výprav,
ptá se po náboženských a sociálních
příčinách jejího prosazení, stejně jako po
dopadech, jaké křížové výpravy zanechaly
jak na středověkém Západě, tak v nově
dobytém světě. Hlavní důraz přitom
klade na první dvě křížové výpravy, které
dalšímu vývoji udaly základní tón. Na
rozdíl od většiny historických prací však
stejně velkou pozornost jako vojenským
tažením a diplomatickým jednáním, jež
dominovaly kruciátám 13. věku v podobě
„dobrodružství“ Fridricha II. a Svatého
Ludvíka, věnuje i budování křesťanských
států na Východě, jejich vzájemnému
soupeření, jejich hledání modu vivendi
s islámem a v neposlední řadě i jejich
nezadržitelnému pádu.
MARTIN NODL
Středověk v nás
Autor se v této esejisticky pojaté práci
zamýšlí nad jen zdánlivou moderností
současného světa. Na příkladech
středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří,
eschatologie, vztahu k penězům,
k uzavírání manželství, k migracím
na větší vzdálenosti i uvnitř města
ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti
společného s lidmi středověku, jak se
v mnoha ohledech jen zdánlivě změnily
každodenní mody lidského chování
a myšlení. Mimo to si detailně všímá stále
rostoucí dohlížitelské role státu, jenž
člověka současnosti v mnoha ohledech
zbavuje dřívější svobody, stejně jako
ho ve svobodném uvažování omezují
společenské stereotypy a předsudky.
E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t
?
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
ROBERT ŠIMŮNEK
Reprezentace české
středověké šlechty
Během posledních deseti let se Robert
Šimůnek, působící v Historickém ústavu
AV ČR, vypracoval v předního znalce
české aristokracie pozdního středověku.
Ústřední téma jeho monografie přestavují
nejrůznější podoby sebeprezentace
šlechty. Ta, vědoma si svého výsadního
společenského postavení, podpořeného
stavovským uspořádáním mocenských
sil po Lipanech, začala v polovině
15. století budovat nejrůznější cesty,
jejichž prostřednictvím chtěla navenek
zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji
jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí
paměti se promítaly jak do podob
nejrůznějších staveb světského i církevního
charakteru, tak do konstruování rodových
pověstí i vizuálních symbolů v podobě
erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny
tyto problémy sleduje jak s důrazem
na detail, tak v širokém společenském
kontextu druhé poloviny 15. a počátku
16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy
šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví
jako vědomé projevy kolektivně sdílené
šlechtické identity a kultury.
PAVLÍNA
CERMANOVÁ
Čechy na konci věků
Apokalyptická proroctví a vize
husitské doby
V této knize autorka zkoumá
apokalyptická proroctví a jejich využití
v husitských Čechách s přihlédnutím
k širšímu evropskému středověkému
kontextu. Proroctví vnímá jako nástroj
interpretace dané doby, jako prostředek
porozumění přítomnosti a minulosti.
V první části zaměřuje pozornost na
prezentaci moci prostřednictvím podoby
Antikrista, přenášení obrazu Posledního
císaře na středověké panovníky či role
světské moci v apokalypticky vykládané
přítomnosti, ve druhé části se soustředí
na problematiku využití apokalyptických
proroctví jako prostředku podnícení,
vysvětlení a legitimizace změn ve
společnosti během neklidných let
husitské revoluce.
E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t
109
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/110
NATALIE ZEMON
DAVISOVÁ
Ženy na okraji
Tři příběhy ze 17. století
Přeložila Zuzana Fritschová
Kanadská a americká historička
Nathalie Zemon Davisová (*1928) je
profesorkou na univerzitě v Torontu.
Díky své mikrohistoricky pojaté knize
Návrat Martina Guerra (1983), jíž se
dostalo dvojího filmového zpracování,
získala světový věhlas. V posledních
letech přesunula svůj zájem směrem ke
zkoumání role, postavení a chování žen.
K jejím nejzajímavějším pracím na toto
téma patří právě Ženy na okraji. Autorka
v nich vykresluje příběh tří žen, které si
i přes těžké životní osudy a přes nečekané
životní zvraty dokázaly najít svébytné
místo v raně novověké společnosti. Její tři
hrdinky, židovskou obchodnici Glikl bas
Juda Leib, misionářku Marii od Vtělení
a malířku Marii Sibyllu Merianovou,
spojuje podobný osud. Všechny se musely
vyrovnávat s extrémními situacemi,
jež nebyly ženskému světu v 17. století
vlastní. Všechny v nich vykračovaly na
druhý břeh, směrem ke světu mužů,
s nímž musely soutěžit, aniž se mu
chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli
nebyly žádnými feministkami, mluví,
konají a myslí jako sebevědomé a velmi
cílevědomé ženy, lhostejno, zda se
pokoušely pokřesťanštit indiány, zda
cestovaly po asijských ostrovech či zda
obchodovaly po boku svých židovských
manželů. Ženy na okraji v tomto ohledu
představují jedinečnou knihu pojatou jako
srovnávací biografie, v níž autorka vede
se svými hrdinkami dialog (na začátku
knihy doslova). V něm na jedné straně
ženám z tří různých raně novověkých
světů naslouchá a nechává je mluvit
jejich řečí, na straně druhé jim ale
zároveň klade otázky, na něž by ony samy
jen obtížně hledaly odpovědi.
E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
Dobytí Konstantinopole
Přeložila Kateřina Kunz
Autorem kroniky o dobytí Konstantinopole
křižáky v průběhu 4. křížové výpravy
a zároveňnejstaršíhofrancouzskypsaného
historicko-prozaického textu, který přežil
do moderních časů, je rytíř a kronikář
Geoffroy de Villehardouin. Osobně se
zúčastnil 4. křížové výpravy v letech
1199–1204, která vyvrcholila útokem
křesťanských vojsk na hlavní město byzant-
ské říše, jeho dobytím, vydrancováním
a následným ustavením Latinského
císařství, v němž Villehardouin dosáhl
titulu maršála ze Champagne a Rumunska.
Kronika, v níž již francouzština zřetelně
převažuje nad latinou, je spolu s kronikou
Roberta z Clari nejvýznamnějším
svědectvím o 4. křížové výpravě.
RODULFUS GLABER
Dějiny světa v čase
milénia
Přeložila Jana Zachová
Francouzský mnich Rodulfus Glaber
(985–po 1047) bývá v odborné literatuře
oprávněně nazýván „kronikářem Roku
tisíc“ a jeho Pět knih dějin je pokládáno
za jeden z nejvýznamnějších pramenů
k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž
i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože
jej moderní historikové usvědčili z řady
omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný
pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem
roku 1000 procházel. Jeho kronika obsahuje
řadu anekdotických příběhů, exempel
i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické
představy středověké společnosti, která
rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem
světa. Tato edice, již doprovází odborná
studie a poznámkový aparát z pera
medievistky Ivy Adámkové, je prvním
převodem Glaberových Dějin do češtiny.
E d i c e M e m o r i a m e d i i a e v i – P a m ě ť s t ř e d o v ě k u
111
Kniha vychází s finanční podporou
Ministerstva kultury České republiky.
GEOFFROY
Z VILLEHARDOUINU,
ROBERT Z CLARI
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/112
BOHUMIL
DOLEŽAL
Karel Havlíček
Portrét novináře
Havlíčkovská studie Bohumila Doležala,
předního politologa a komentátora
veřejného života, není monografií, nýbrž
sevřenou, aktualizující a čtivou esejí;
Doležal se nesnaží přiblížit Havlíčkovo
dílo jako celek, ale zaměřuje se na pět
tematických okruhů: 1) Havlíčkova
kritika kýčovitého vlastenectví;
Havlíčkovo pojetí obce; Havlíček a Rusko;
Havlíček a český politický radikalismus;
Havlíčkův Slovan. Jako charakteristické
rysy Havlíčkova díla přitom Bohumil
Doležal chápe demokratismus, politický
realismus a kriticismus.
Ani v knize věnované zdánlivě
nesporné osobnosti českých dějin přitom
Bohumil Doležal nezapře svou bytostnou
kritičnost: Karla Havlíčka sice vidí
jako zakladatele moderního českého
politického myšlení a příklad novinářské
poctivosti a občanské statečnosti, zároveň
jej však nijak neglorifikuje a zaobírá se
i (ostatně nečetnými) stinnými stránkami
jeho díla. Přesto Doležal Havlíčkův odkaz
hodnotí veskrze pozitivně a ukazuje, jak
aktuální je Havlíčkovo myšlení i dnes, či
spíše právě dnes. V tom ostatně spočívá
další přínos Doležalovy knihy: autor se
v ní – jakkoli spíše implicitně, skrze
srovnání s érou Havlíčkovou – rovněž
výmluvně vyjadřuje k současné české
společnosti a její politické reprezentaci.
H i s t o r i e m i m o e d i c e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/113
MARTIN NODL,
FRANTIŠEK
ŠMAHEL
Slavnosti, ceremonie
a rituály pozdního
středověku
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie
mapuje slavnosti, ceremonie a rituály,
jež našly uplatnění v prostředí Českého
království v období pozdního středověku.
Autorský kolektiv předních českých
medievistů v ní na základě širokého
spektra dochovaných pramenů,
písemné i obrazové povahy, kreslí
mnohovrstevnatý obraz slavností,
ceremonií a festivit, jež došly uplatnění
v různých sociálních prostředích
14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom
v knize kladen na panovnické dvory,
v nichž se rituály, jež povětšinou
nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly
v největší míře. Kapitoly z pera Františka
Šmahela o královských pohřbech, Václava
Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává
o královských korunovacích, či Martina
Nodla, jenž se věnuje opomíjené
problematice zásnub a sňatků, ukazují, že
v prostředí panovnického dvora rituální
jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální
podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly
normy a předpisy, jež měly ovlivňovat
zvyklosti ceremoniální povahy pro
bezprostřední potomky a příští generace.
České prameny sice autorům neumožnily
odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo
dynamicky se rozvíjející západoevropské
bádání, soustavný důraz na komparaci
s prostředím německým, francouzským,
anglickým, polským a uherským však
v této monografii vede k závěru, že
především díky dvorskému prostředí
císaře Karla IV. došlo v českých zemích
k rozvinutí pestré škály dvorských
slavností a ceremoniálů, jež ve starším
období nacházely jen chabý ohlas. Důraz
na komparaci se západoevropským
prostředím se v knize projevuje
i v kapitolách věnovaných rituálům,
slavnostem a ceremoniím v prostředí
slezských knížat (Martin Čapský),
české aristokracie (Robert Šimůnek),
domácích prelátů i papežských nunciů
(Antonín Kalous), a v prostředí českých
a moravských měst, v nichž se slavnosti
a ceremonie uplatnily především ve styku
s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž
hrají prim rituály a ceremonie holdování,
vazalských slibů, přísah, slavnostních
panovnických vjezdů a samozřejmě
i rodinných slavností, jež ale v pozdním
středověku ještě nijak výrazně
nenapodobovaly dvorské, královské
prostředí.
H i s t o r i e m i m o e d i c e
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/114
JOSEF VOJVODÍK
Patos v českém
umění, literatuře
a umělecko-estetickém
myšlení
Kniha sleduje dosud zcela nezpracované
a nezhodnocené téma „patosu“
a „patetičnosti“ v českém umění
a umělecko-estetickém myšlení tzv.
protektorátních let. V popředí stojí
uvažování historika umění a teoretika
umělecké skupiny „Sedm v říjnu“
(1939–1941) Pavla Kropáčka (1915–
1943) a historičky a teoretičky umění
Růženy Vackové (1901–1982), jejíž
rozsáhlou monografii Výtvarný projev
v dramatickém umění (1948), kterou se
podařilo vydat krátce před autorčiným
zatčením a mnohaletých vězněním,
možno považovat mj. za svým způsobem
mimořádný příspěvek k teorii
performativity. Uvažování o patosu je
zde zároveň rekonstrukcí vztahu mezi
estetickým a umělecko-historickým
uvažováním o umění, rekonstrukcí
afektivně-emocionální zkušenosti
s uměním a (est)etickým postojem
ve válečných letech, téměř v duchu
aischylovského pathei mathos – učit se
utrpením.
ANDREJ B. ZUBOV
Velké dějiny Ruska –
20. století
Přeložil kolektiv překladatelů
Rozsáhlá práce kolektivu ruských autorů
představuje jedinečný pokus o syntetický
výklad dějin Ruska 20. století. Autoři
se v ní pokoušejí odpovědět na otázku,
proč se ruské dějiny po pádu carismu
ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření
totalitního, nelidského, cynického,
navenek však modernizačního režimu,
jenž ve svém důsledku vedl téměř ke
zničení ruské duše a svébytné ruské
civilizace. Jejich pohled je veskrze
komplexní. Hlavní důraz nekladou na
suché politické dějiny, nýbrž na dějiny
společnosti, která svým specifickým
způsobem reagovala na sociálně
inženýrské pokusy nevzdělaných
sovětských vůdců, kteří si nevážili
lidského života a vše nazírali prizmatem
osobní moci a osobního prospěchu. Na
pozadí utrpení ruského národa autoři píší
i dějiny ruského intelektuálního života
a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž
spatřují, i přes její kolaboraci s totalitním
režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské
existence. Jako vůbec první historická
práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují
dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného“
Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami
sovětského impéria, čímž líčení ruské
minulosti dávají rozměr konfrontace dvou
světů, jež spolu vedly boj na život a na
smrt.
H i s t o r i e m i m o e d i c e
Již vyšlo:
Povrch, skrytost, ambivalence
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/115
Významný francouzský historik Michel Pastoureau se narodil v Paříži roku 1947.
Studoval na Sorbonně a na École des chartes, kde roku 1972 obhájil diplomovou
práci o středověkém heraldickém bestiáři. Poté co působil jako správce sbírek
v Kabinetu medailí Národní knihovny, byl roku 1982 zvolen vedoucím výzkumu na
École pratique des hautes études (4. sekce), kde od této doby působí na katedře
dějin středověké symboliky. Již dvacet let je rovněž externím vedoucím výzkumu
na École des hautes études en sciences sociales, kde se zaměřuje na studium
symbolických dějin evropských společností. První práce Michela Pastoureaua
navazovaly na jeho disertaci a zabývaly se výzkumem erbů, pečetí a emblémů.
Přispěly k rehabilitaci heraldiky, jež byla v univerzitním prostředí opomíjena,
a pomohly z ní učinit plnohodnotnou disciplínu. V 80. letech se začal Michel
Pastoureau věnovat ve výzkumu i výuce všem aspektům dějin barev. V této oblasti,
kde bylo třeba teprve všechno zbudovat, a to i co se týče dějin malířství, se stal
prvním odborníkem světového formátu.
Modrá
Dějiny jedné barvy
Přeložila Helena Beguivinová
Monografie se zabývá vývojem a proměnami
symboliky modré barvy v dějinách
evropského Západu. Řekové ani Římané jí
žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce
ji pokládali za nepříjemnou na pohled.
Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba
v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní
(včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí
nad příčinami této proměny a zabývá se
významem a symbolikou modré barvy
v oblečení, každodenním životě stejně jako
v literatuře a v umění od dob klasického
starověku, ve středověké i v současné Evropě.
Kniha (Bleu. Histoire d’une couleur, Paris,
Seuil, 2000, „Points Essais“, 2002, et „Points
Histoire“, 2006) dosáhla ve Francii velké
popularity mezi odbornou veřejností i širším
čtenářským publikem a do dnešní doby byla
přeložena do řady jazyků, mj. angličtiny,
španělštiny, italštiny, němčiny či polštiny.
H i s t o r i e m i m o e d i c e
MICHEL
PASTOUREAU
Již vyšlo:
Medvěd. Dějiny padlého krále
Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Spisovatelka Catherine Sauvatová,
původem z francouzsko-rakouské rodiny,
žije mezi Paříží a Vídní. Je autorkou
četných biografií významných osobností
spojených s kulturním životem Evropy na
přelomu 19. a 20. století: Robert Walser
(Le Rocher, 2002), Stefan Zweig (Folio/
Biographies, 2006) a Arthur Schnitzler
(Fayard, 2007).
Alma Mahlerová
Budu muset vždycky lhát
Přeložila Irena Kozelská
Alma Mahlerová, slavná žena slavných mužů:
Gustava Mahlera, Waltera Gropiuse, Franze
Werfela a milenka a múza mnohých dalších:
Gustava Klimta, Alexandra von Zemlinskyho
a Oskara Kokoschky, prožila dlouhý život
(1879–1964) ve Vídni, Berlíně, New Yorku
či Beverly Hills, který z velké části zasvětila
vytváření vlastní legendy. Catherine Sauvatová
ve své biografii odvážně demytizuje obraz této
jistě neobyčejné ženy, nevyhýbá se přitom ani
odhalování temných stránek její povahy (včetně
celoživotního sklonu k antisemitsmu), a přináší
tak zcela nový portrét „velké vdovy“, jak Almu
s lehkým posměchem nazýval Thomas Mann.
116
CATHERINE
SAUVATOVÁ
H i s t o r i e m i m o e d i c e
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/Kniha vychází
s finanční podporou
hlavního města Prahy.
JAY M. SMITH
Příšery z Gévaudanu
Zrod bestie
Přeložila Tereza Siegelová
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii. Americký historik J. M.
Smith se zamýšlí nejen nad skutečnou
podstatou popisovaných událostí
a otázkou, kdo tehdy skutečně vraždil,
nýbrž i nad mechanismy a příčinami,
které uvedly v život legendu o vraždící
šelmě. Všechny popisované události
uvádí do širšího politického a kulturního
kontextu a vytváří přesvědčivý obraz
společenských nálad a představ
francouzské společnosti na sklonku tzv.
starého režimu.
117
H i s t o r i e m i m o e d i c e
TOMMASO
BRACCINI
Před Draculou
Archeologie upíra
Přeložila Tereza Sieglová
Italský kulturní antropolog Tommaso
Braccini zkoumá fenomén vampyrismu
v evropských dějinách. Zamýšlí se nad
kořeny představ o vampýrech – mrtvých,
kteří opouštějí hroby, aby pronásledovali
živé. Kniha se zabývá vývojem těchto
představ v byzantské říši a na území
obývaném slovanskými národy, kde se
strach z těchto bytostí zvláště rozšířil,
odhaluje kořeny vampyrismu v antickém
starověku, jeho pozdější vývoj a vztah
k náboženským herezím a historii církve
v moderní době, včetně tzv. „Nového
světa“. Podrobná a pečlivá antropologická
analýza, jíž autor podrobuje starověké
i pozdější prameny, odhaluje neočekávané
aspekty vampýrského mýtu.
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/118
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/A b e c e d n í s e z n a m a u t o r ů
Abbot, Edwin 76
Arsanová, Emanuelle 18
Asimov, Isaac 83
Auslander, Shalom 54
Bauerová, Belinda 65
Beagle, Peter S. 83
Belisová, Natálie 102
Benacquista, Tonino 7
Bolaño, Roberto 8, 9
Borges, Jorge Luis 19
Braccini, Tommaso 117
Brown, Dan 4, 5
Brown, Chester 73
Bukowski, Charles 6
Carroll, Sean 97
Caseyová, Jane 66
Cermanová, Pavlína 109
Čapský, Martin 107
Červenák, Juraj 10, 11
Dicker, Joël 68, 69
Doležal, Bohumil 112
Dutková, Dora 89
Díaz, Junot 55
Davisová, Elizabeth 99
Eco, Umberto 14, 15
Ekmanová, Kerstin 70, 71
Faber, Michel 14, 15
Falcones, Ildefonso 16, 17
Ferguson, Niall 106
Forman, Miloš 45
Geoffroy z Villehardouinu 111
Glaber, Rodulfus 111
Guthrie, Woody 20
Hakl, Emil 46, 47
Haleová, Shannon 21
Hamilton, Walker 22
Harkaway, Nick 80
Hauserová, Eva 50
Haynesová, Elizabeth 72
Herrndorf, Wolfgang 23
Hosseini, Khaled 24, 25
Chang, Ha-Joon 93
Chaucer, Geoffrey 63
Chivers, C. J. 96
Jethá, Cecilda 102
Jireš, Ondřej 79
Jongha, Kim 62
Juster, Norton 84
Kadlečková, Vilma 77
Kennedy, J. F. 26
Kleist, Reinhard 74
Lehtolainenová, Leena 72
Lipsonová, Katri 59
Lorenz, Konrad 103
Manea, Norman 60
Martin, George R. R. 81
Mayer, Hans Eberhard 108
McCarthy, Cormac 27
Merle, Robert 78, 79
Mertlík, Rudolf 53
Mlodinow, Leonard 93
Musuk, Han 61
Nicholls, David 28
Nodl, Martin 108, 113
Norda, Lewis 58
Novák, Jan 45
Orwell, George 29
Parkkinenová, Leena 30
Pascali–Bonarová, Debra 99
Pastouteau, Michel 115
Pešek, Jiří 106
Pettersson, Torsten 67
Podprocký, Mikuláš 75
Priestley, Chris 88
Rhodes, Dan 31
Robert z Clari 111
Růt, Pavel 51
Ryan, Christopher 102
Sauvatová, Catherine 116
Sedaris, David 32, 33
Sechovcová, Kateřina 85
Sitwell, William 100, 101
Smith, Jay M. 117
Stiefvaterová, Maggie 90, 91
Stinson, Barney 34
Susskind, Leonard 95
Šimůnek, Robert 109
Škabrada, Jiří 98
Šmahel, František 105, 113
Thomson, Jamie 86, 87
Tolkien, J. R. R. 85
Tomanová-Weisová, Helena 35
Torres, Justin 56
Trocchi, Alexander 43
Urban, Miloš 48, 49
Vann, David 57
Venter, J. Craig 94
Vermes, Timur 36, 37
Vojvodík, Josef 114
Vonnegut jr., Kurt 40
Walter, Jess 38, 39
Welsh, Irvine 41
Wouk, Herman 42
Wright, Austin 44
Zemon Davisová, Natalie 110
Zubov, Andrej B. 114
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/120
http://www.floowie.com/sk/citaj/edicni-plan-2013-2-floowie/